ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění programu politiky rádiového spektra

Obsah

1..... Úvod.. 3

2..... Program politiky rádiového spektra v EU.. 3

2.1       Registr spektra. 4

2.2       Bezdrátové širokopásmové služby. 4

2.2.1        Provádění pásma 800 MHz. 5

2.3       Sdílené využívání 7

2.3.1        Bezlicenční spektrum.. 8

2.3.2        Licencovaný sdílený přístup. 9

2.4       Ostatní politiky EU.. 9

3..... Rozhodnutí o rádiovém spektru.. 9

4..... Závěry.. 10

1.           Úvod

Tato zpráva byla vypracována na základě požadavků článku 15 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU[1] o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra, který stanoví, že Komise do dubna 2014 podá zprávu o činnostech vyvíjených a opatřeních přijatých v souladu s víceletým programem politiky rádiového spektra. Povinnost podávat zprávy o harmonizovaném využívání rádiového spektra je rovněž zakotvena v článku 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES[2] o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru), tato zpráva tedy spojuje uvedené povinnosti v rámci jedné stručné zprávy.

Rádiové spektrum je základem pro bezdrátové komunikace, například Wi-Fi a mobilní telefony, a klíčovým zdrojem pro další odvětví, včetně televizního a rozhlasového vysílání, výroby a dopravy, jakož i pro nekomerční základní služby, jako jsou obrana, záchranné služby a ochrana životního prostředí. Rádiové spektrum je omezený přírodní a opětovně použitelný zdroj, po kterém je vysoká poptávka, a zařízení, která jej využívají, mohou snadno působit přes hranice států. K co možná nejúčinnějšímu využívání spektra na celém vnitřním trhu, včetně sdílení spektra mezi různými aplikacemi a uživateli, je nutná koordinace na mezinárodní a evropské úrovni se zohledněním dopadu na politiky EU.

2.           Program politiky rádiového spektra v EU

Program politiky rádiového spektra definuje hlavní cíle politiky a stanoví obecné zásady pro strategické plánování a harmonizaci využití spektra za účelem zajištění fungování vnitřního trhu. Na základě těchto zásad pak stanoví priority pro opatření v oblasti bezdrátových širokopásmových komunikací, v oblasti audiovizuálních médií a v dalších oblastech politiky EU, jako jsou například program Galileo, Evropský program pozorování Země (Copernicus), doprava, zdraví, výzkum, civilní ochrana a odstraňování následků katastrof, životní prostředí a energeticky úsporné aplikace.

Na základě rozhodnutí o rádiovém spektru a programu politiky rádiového spektra přijala Komise prováděcí rozhodnutí na podporu konkrétních oblastí politiky EU. Mezi tyto konkrétní oblasti politiky EU patří:

Digitální agenda pro Evropu: harmonizace spektra pro bezdrátové širokopásmové komunikace a pro zařízení krátkého dosahu s cílem usnadnit aplikace v oblasti „internetu věcí“,

Jednotné evropské nebe: harmonizace spektra pro mobilní komunikace na palubách letadel,

námořní a pozemní doprava: harmonizace využívání spektra mimo jiné inteligentními dopravními systémy, včetně systémů elektronického mýtného a vozidlových radarů krátkého dosahu.

Evropská komise v oblasti politiky spektra nadále spolupracuje s Výborem pro rádiové spektrum, Skupinou pro politiku rádiového spektra[3] a Evropskou konferencí poštovních a telekomunikačních správ (CEPT)[4].

Komise soustředí své úsilí na několik priorit souvisejících se spektrem, které jsou podrobněji rozvedeny v následujících oddílech.

2.1         Registr spektra

Článek 9 programu politiky rádiového spektra zavedl registr využívání rádiového spektra, jehož účelem je pomoci analyzovat různé typy využívání spektra soukromými i veřejnými uživateli s cílem získat lepší znalosti o stávajícím využívání spektra. To by mělo Komisi umožnit navrhovat opatření k účinnějšímu využívání spektra pro zajištění udržitelné bezdrátové konektivity. Součástí mohou být možnosti sdílení spektra v pásmech se stávajícími uživateli nebo určení pásem, která by mohla být přidělena nebo přerozdělena, aby se zvýšila efektivita, podpořily inovace a posílila hospodářská soutěž. Toto úsilí pomůže Komisi určit dostatečné a vhodné spektrum pro bezdrátové širokopásmové komunikace s cílem vyhradit dalších 210 MHz, což je nutné k dosažení cíle programu politiky rádiového spektra – 1 200 MHz harmonizovaných pásem pro bezdrátové širokopásmové připojení.

V souladu s čl. 9 odst. 2 programu politiky rádiového spektra Komise přijala v dubnu 2013 prováděcí rozhodnutí 2013/195/EU[5], kterým se vymezují praktické postupy, jednotné formáty a metodika ve vztahu k registru rádiového spektra. Toto rozhodnutí vyžaduje, aby členské státy pokračovaly ve vkládání údajů do evropského informačního systému o kmitočtovém spektru (EFIS)[6] a aby v období let 2013–2015 poskytovaly Komisi ve strojově čitelném formátu veškeré další dostupné údaje, tj. údaje, které nejsou shromažďovány v systému EFIS.

Podle čl. 9 odst. 4 programu politiky rádiového spektra Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích analýzy technologických trendů, budoucích potřeb a poptávky po rádiovém spektru v rámci samostatné zprávy o registru, která je plánována na polovinu roku 2014.

2.2         Bezdrátové širokopásmové služby

Ustanovení čl. 3 písm. b) programu politiky rádiového spektra vyzývá členské státy a Komisi ke spolupráci na přidělení minimálně 1 200 MHz rádiového spektra do roku 2015, aby byla uspokojena rostoucí poptávka po bezdrátovém přenosu dat. Do dnešního data bylo prostřednictvím rozhodnutí Komise přijatých podle rozhodnutí o rádiovém spektru harmonizováno celkem 990 MHz pro bezdrátové širokopásmové komunikace. Členské státy na základě těchto prováděcích opatření přidělily v průměru přibližně 600 MHz.

K dosažení cílových 1 200 MHz jsou ve spolupráci s členskými státy prováděny studie. Politicky důležitá je zejména budoucnost pásma UHF (470–790 MHz), o které soupeří různé služby: audiovizuální a širokopásmové služby, bezdrátové mikrofony, sítě na ochranu veřejnosti a odstraňování následků katastrof a zařízení využívající bílá místa. Komise požádala o strategické poradenství Skupinu pro politiku rádiového spektra[7] a zřídila skupinu zúčastněných stran na vysoké úrovni[8] zabývající se potenciálním budoucím využitím spektra v pásmu UHF. Komise by ráda nalezla řešení prospěšné jak pro odvětví rozhlasového a televizního vysílání, tak pro odvětví bezdrátových širokopásmových komunikací.

Pokračuje rovněž práce na dosažení udržitelného řešení pro zvuková zařízení k zajištění zpravodajských programů a pořádání hromadných společenských akcí (Programme Making and Special Events – PMSE, například bezdrátové mikrofony) v souladu s čl. 6 odst. 6 programu politiky rádiového spektra a s ohledem na očekávané efektivnější využívání pásma UHF. Je vhodné a je rovněž načase ujistit komunitu PMSE o nepřerušené dostupnosti rádiového spektra pro bezdrátové mikrofony. Komise zahájila jednání s členskými státy v rámci Výboru pro radiové spektrum ohledně předlohy rozhodnutí Komise o harmonizaci spektra pro zvuková zařízení PMSE, jehož přijetí je plánováno na druhou polovinu roku 2014.

V rámci procesu tvorby registru spektra probíhají analýzy a technické studie, jejichž účelem je zjistit, zda lze v jiných pásmech uvažovat o koexistenci bezdrátových širokopásmových komunikací se stávajícími službami.

Ustanovení čl. 6 odst. 2 programu politiky rádiového spektra vyžaduje, aby členské státy do roku 2012 povolily využívání kmitočtových pásem, která jsou již harmonizována na úrovni EU[9]. Komise pracuje na zajištění včasného provedení povinností členských států podle čl. 6 odst. 2 s použitím všech prostředků, které má k dispozici, včetně dopisů, které byly zaslány 23 členským státům, a zahájení jednoho řízení pro porušení práva.

2.2.1      Provádění pásma 800 MHz

Ustanovení čl. 6 odst. 4 programu politiky rádiového spektra vyžaduje, aby členské státy do 1. ledna 2013 dokončily proces udělování oprávnění, aby pásmo 800 MHz, tzv. „digitální dividenda“, mohlo být využíváno pro služby elektronických komunikací. Na základě řádně odůvodněných žádostí Komise udělila zvláštní výjimky členským státům, kterým výjimečné vnitrostátní nebo místní podmínky nebo potíže s přeshraniční koordinací kmitočtů neumožnily zpřístupnění tohoto pásma (Tabulka 1).

O výjimky požádalo čtrnáct členských států; dvě byly v celém rozsahu zamítnuty z důvodu nesplnění podmínek čl. 6 odst. 4. Dobu trvání výjimek pro zbývajících 12 zemí Komise omezila na nezbytné minimum, přičemž zohlednila všechny výjimečné podmínky. Dvěma žádostem o výjimku bylo vyhověno pouze částečně a další čtyři byly uděleny na dobu kratší, než bylo požadováno. Přestože výjimky měly za cíl zabránit negativním důsledkům pro sousední členské státy, byly většinou odůvodněny problémy s vypnutím analogového televizního vysílání kvůli zvláštním zeměpisným nebo ekonomickým podmínkám nebo potížemi s koordinací mezi členskými státy a s třetími zeměmi. Dostupnost spektra 800 MHz se zpozdí v Bulharsku, neboť Bulharsko v souladu s čl. 1 odst. 3 programu politiky rádiového spektra oznámilo další využívání pásma 800 MHz pro vojenské účely, dokud nebude používané zařízení vyřazeno z provozu. Skupina pro politiku rádiového spektra během posledních let nabízela, že v roli mediátora pomůže členským státům s otázkami přeshraniční koordinace v rámci Unie; tuto cennou mediaci však omezovaly chybějící jasné vynucovací pravomoci.

Tabulka 1 – Přidělení harmonizovaného pásma 800 MHz a výjimky

Stav || Členské státy || Počet členských států

Přidělení v roce 2012 nebo dříve || ES*, DK, DE, IE, FR, IT, LU, NL, PT, SE, HR || 11

Přidělení v roce 2013** || LT, AT, SK, FI, CZ, BE, UK, EE*** || 8

Výjimka do 1.1.2014 || ES || 1

Výjimka do 5.4.2014 || RO || 1

Výjimka do 30.6.2014 || HU || 1

Výjimka do 30.10.2014 || EL || 1

Výjimka do 31.12.2014 || MT || 1

Výjimka do 30.6.2015 || LV || 1

Výjimka do konce roku 2015 || CY || 1

Dosud nepřiděleno || BG (oznámeno využití pro vojenské účely podle čl. 1 odst. 3), PL (výjimka do konce roku 2013, ale zpoždění), SI || 3

*          Navzdory přidělení v roce 2011 byla udělena výjimka do 1.1.2014.

**        Včetně výjimek do 1. ledna 2014.

***      Přiděleno jen 40 MHz (20 MHz přiděleno v lednu 2014).

Pokud jde o služby elektronických komunikací, program politiky rádiového spektra vyžaduje, aby se Komise ve spolupráci s členskými státy zabývala možným rizikem fragmentace vnitřního trhu v důsledku odlišných kritérií výběru a postupů pro harmonizovaná kmitočtová pásma. Má tak činit napomáháním při určení a sdílení osvědčených postupů pro podmínky a postupy udělování oprávnění a podporou výměny informací za účelem zvýšení soudržnosti po celé Unii. Nicméně první zkušenosti získané při provádění ustanovení programu politiky rádiového spektra týkajících se bezdrátových širokopásmových komunikací a sledování vnitrostátních podmínek a postupů udělování oprávnění během uplynulých dvou let ukazují, že program politiky rádiového spektra nepodpořil dostatečně jednotný trh, který vede ke sbližování podmínek udělování licencí, k integraci sítí nebo k investicím do bezdrátových širokopásmových komunikací a k jejich zavádění v míře srovnatelné s jinými regiony nebo v míře potřebné k dosažení cíle Digitální agendy pro Evropu – 30 Mbit/s pro všechny do roku 2020.

2.3         Sdílené využívání

Článek 4 programu politiky rádiového spektra stanoví, že členské státy a Komise dle potřeby přijmou opatření na zvyšování efektivity a flexibility, zejména prostřednictvím kolektivního a sdíleného využívání spektra za účelem podpory inovací a investic. V září 2012 zveřejnila Evropská komise svá stanoviska k „podpoře sdíleného využívání zdrojů rádiového spektra v EU“[10]. Toto sdělení jako první dokument navazující na priority stanovené programem politiky rádiového spektra zdůrazňuje význam technologií pro sdílení rádiových kmitočtů a nutnost vytvořit pobídky a právní jistotu pro inovátory. Navrhuje způsoby, jak podpořit efektivnější sdílení spektra pomocí bezdrátových inovací.

Komise formou konkrétních opatření týkajících se sdíleného využívání spektra napomáhá inovacím, neboť harmonizuje kmitočtová pásma, která jsou předmětem všeobecných oprávnění (bezlicenční pásma) či individuálních práv k využívání (licencovaný sdílený přístup), jak je uvedeno v následujících oddílech, a žádá evropské normalizační orgány o příslušné normy[11].

2.3.1      Bezlicenční spektrum

Zařízení krátkého dosahu pro aplikace, jako jsou rádiová identifikační zařízení (RFID) na podporu automatizace dodavatelského řetězce a aplikací typu M2M, nově vznikající inteligentní dopravní systémy včetně elektronického mýtného a vozidlových radarů krátkého dosahu a aplikace používané občany, například poplašné systémy, zdravotnické prostředky a směrovače Wi-Fi, obvykle podléhají pouze všeobecným oprávněním. Rozhodnutí Komise 2006/771/ES[12] o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu stanoví harmonizovaná kmitočtová pásma a technické podmínky, za kterých lze zařízení krátkého dosahu používat v celé Evropě. Aplikace, které využívají bezlicenční pásma pro zařízení krátkého dosahu, těží ze snadného přístupu k rádiovému spektru, neboť v Evropské unii nepotřebují k využívání spektra licence. Harmonizace pásem pro zařízení krátkého dosahu v rámci celého vnitřního trhu také podporuje úspory z rozsahu u výrobců zařízení.

Evropská komise vzhledem k rostoucí poptávce po harmonizovaných pásmech pro zařízení krátkého dosahu pro různé aplikace pravidelně aktualizuje podmínky harmonizace spektra pro zařízení krátkého dosahu. V rámci tohoto procesu pravidelné aktualizace byla od prvního přijetí v roce 2006 pětkrát aktualizována technická příloha rozhodnutí Komise 2006/771/ES, naposledy v roce 2013 (rozhodnutí Komise 2013/752/EU[13]). Poslední aktualizace zavádí širší kategorie zařízení krátkého dosahu jako základ harmonizovaného prostředí pro sdílení, aby zajistila snadný přístup k rádiovému spektru a podpořila inovace a neutralitu vůči technologiím a službám – což jsou všechno důležité zásady obsažené v programu politiky rádiového spektra.

Komise v rámci návrhu o propojeném kontinentu navrhla vytvořit příznivé prostředí a správní režim pro zavedení malých buněk, aby reagovala na budoucí poptávku po kapacitě pro širokopásmovou konektivitu, jakož i pro poskytování konektivity prostřednictvím rádiových místních síti (RLAN nebo Wi-Fi) a sdružování zdrojů RLAN různých uživatelů.

Kromě toho bylo vydáno pověření pro CEPT týkající se možného rozšíření sítí RLAN v pásmu 5 GHz, s výhradou technické proveditelnosti zachování jiných důležitých služeb (GMES a ITS), které jsou rovněž prioritami programu politiky rádiového spektra. Komise také pracuje na vytvoření opatření k podpoře ultraširokopásmové technologie (UWB), která vysílá rádiové signály o nízkém výkonu v širokém rozsahu kmitočtů a podporuje aplikace krátkého dosahu, jako jsou vysokorychlostní datové komunikace, sledování polohy a radar pronikající pod zemský povrch.

2.3.2      Licencovaný sdílený přístup

V rámci licencovaného sdíleného přístupu jsou práva ke spektru na sdíleném základě udělována nabyvatelům licence za podmínek definovaných regulačním orgánem, díky čemuž lze zajistit předvídatelnou kvalitu služeb. Pro přístup k určitému kmitočtovému pásmu musí každý uživatel mít individuální (avšak nevýhradní) právo k využívání, přičemž za stanovení podmínek pro udělování oprávnění odpovídá orgán pro správu spektra, který prostřednictvím regulace a podmínek licencí definuje parametry přístupu.

Nedávné stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra k licencovanému sdílenému přístupu lze považovat za výchozí bod pro obecnější uplatňování této koncepce. CEPT i Skupina pro politiku rádiového spektra určily pásmo 2,3 GHz jako možného kandidáta pro využívání bezdrátovými širokopásmovými službami v EU. Toto využívání se zvažuje v rámci licencovaného sdíleného přístupu, neboť by se tak zaručilo dlouhodobé zavedené využívání pásma v těch členských státech, které chtějí zachovat stávající využívání, ale současně by se zajistila právní jistota pro další nabyvatele licence.

2.4         Ostatní politiky EU

Ustanovení čl. 8 odst. 2 programu politiky rádiového spektra vyžaduje, aby Komise ve spolupráci s členskými státy identifikovala možnosti využívání rádiového spektra, jež by přispěly k nízkouhlíkovému hospodářství. Rovněž musí zvážit zpřístupnění rádiového spektra pro bezdrátové technologie, které mohou zvýšit úspory energie a účinnost inteligentních energetických sítí a inteligentních měřících systémů. V dubnu 2012 Komise provedla „veřejnou konzultaci týkající se využívání spektra pro účinnější výrobu a distribuci energie“, která ukázala, že neexistuje společný postoj k používání infrastruktury IKT pro inteligentní sítě a inteligentní měřiče ani k vyhrazenému nebo sdílenému využívání spektra, ať už na licenčním či bezlicenčním základě.

Kromě toho neexistuje jednotný názor na to, jak by měly být poskytovány služby zásadního významu („mission-critical“). Za tímto účelem zahájila Komise studii o „využívání komerčních mobilních sítí a zařízení pro vysokorychlostní širokopásmové komunikace zásadního významu ve specifických odvětvích“. Jejím cílem je prozkoumat potenciální úlohu komerčních mobilních sítí při zajištění poskytování komunikačních služeb zásadního významu, včetně inteligentních energetických sítí. Studie by měla pro uvedené aplikace poskytnout doporučení týkající se infrastruktury a využívání spektra.

3.           Rozhodnutí o rádiovém spektru

Rozhodnutí o rádiovém spektru stanovilo regulační nástroje k zajištění koordinace politických přístupů a harmonizovaných podmínek pro dostupnost a účinné využívání rádiového spektra, což je nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Rovněž jím byl zřízen Výbor pro rádiové spektrum, jehož úkolem je napomáhat Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, které vycházejí z pověření pro CEPT k dosažení výše uvedených cílů politiky. Úspěšné provádění rozhodnutí o rádiovém spektru se zakládalo na pěstování dobrých pracovních vztahů mezi Komisí a členskými státy zastoupenými ve Výboru pro rádiové spektrum. Tato spolupráce pokračovala i v rámci současného provádění programu politiky rádiového spektra. Všechna opatření, která byla Výboru pro rádiové spektrum předložena k hlasování, získala kladné stanovisko. Seznam rozhodnutí přijatých v letech 2006 až 2013 je uveden v příloze 1.

Rozhodnutí o rádiovém spektru se osvědčilo, pokud jde o zpřístupnění zdrojů harmonizovaného spektra pro strategická odvětví na vnitřním trhu, a je pozitivním příkladem spolupráce s členskými státy. Program politiky rádiového spektra navíc představuje důležitý strategický rámec pro provádění politiky Unie v oblasti rádiového spektra prostřednictvím mechanismů zavedených rozhodnutím o rádiovém spektru.

4.           Závěry

Program politiky rádiového spektra přispěl k účinnějšímu využívání spektra, neboť podpořil přístupy ke sdílení spektra, například stanovením cíle 1 200 MHz pro bezdrátové širokopásmové komunikace a zahájením procesu vytvoření registru rádiového spektra, což bude nástroj, který Komisi a členským státům umožní definovat politiku více založenou na faktech. Efektivnějším využíváním spektra také přispěl k podpoře inovací a hospodářské soutěže, čímž zpřístupnil spektrum pro inovativní služby. Harmonizace spektra umožňuje dosáhnout úspor z rozsahu a povolením co nejširších podmínek využívání spektra se umožní přístup co možná největšímu počtu nových aplikací při současném respektování stávajících využívání.

Na druhé straně se projevila omezení programu politiky rádiového spektra plynoucí z obecného charakteru některých regulačních zásad, které zavedl a které musí být přesnější, aby mohly být účinně provedeny. Ačkoli si podmínky a postupy udělování oprávnění, pokud jde o spektrum, nadále stanovuje každý členský stát, velké rozdíly v těchto podmínkách a postupech přispívají k fragmentaci vnitřního trhu, což má nepříznivý dopad na přeshraniční integraci sítí a dostupné funkce telefonů a znamená další nevýhody pro spotřebitele[14]. Pouhá výměna informací a osvědčených postupů na základě obecných zásad a podmínek stávajícího rámce zřejmě nepostačuje k odstranění těchto překážek na jednotném trhu. Jako nezbytné minimum se jeví právní jistota ohledně dobře zavedených společných zásad a kritérií, které jsou členskými státy koordinovaně uplatňovány v celé Unii.

Zpoždění při přidělování pásma 800 MHz poukazují na potřebu rychlejších a pružnějších mechanismů k harmonizaci načasování přidělení v celé Unii nebo pro kategorie členských států na základě charakteristik trhu bezdrátových širokopásmových komunikací, jakož i k harmonizaci doby trvání práv k využívání spektra. V tomto směru je důležité zajistit účinné a včasné přidělení stávajícího harmonizovaného spektra, aby se zvýšily potenciální sociálně-ekonomické přínosy v důsledku digitálních služeb poskytovaných prostřednictvím bezdrátových širokopásmových sítí.

V takových oblastech jsou nezbytně nutná konkrétnější opatření. K řešení těchto nedostatků Komise navrhla konkrétní legislativní opatření v rámci balíčku „Propojený kontinent“[15]. Tato opatření stanoví soubor společných zásad a kritérií pro udělování oprávnění k využívání spektra ve spojení s časově omezeným formálním mechanismem vzájemného hodnocení vnitrostátních plánů, aby bylo zajištěno používání osvědčených postupů.

Navíc právní jistota co do společného načasování a doby trvání, pokud jde o přidělení spektra pro bezdrátové širokopásmové komunikace, bude přínosem pro provozovatele při hodnocení jejich podnikatelských plánů a tvorbě přeshraničních strategií a umožní jim získat předvídatelnější přístup ke spektru a podmínky pro investice.

K zajištění, aby politika v oblasti rádiového spektra účinně přispívala k politikám EU, je třeba zintenzivnit koordinační úsilí pod strategickým vedením programu politiky rádiového spektra a úspěšné technické provádění prostřednictvím rozhodnutí o rádiovém spektru, a to posílením koordinace udělování oprávnění v rámci Evropy. Závěrečná zpráva o prvním programu politiky rádiového spektra a pokroku v dosahování stanovených cílů je plánována na konec roku 2015.

Příloha 1 – Seznam rozhodnutí souvisejících se spektrem v letech 2006–2013

Program politiky a definice

Datum || Rozhodnutí || Obsah

16. prosince 2009 || Rozhodnutí Komise 2009/978/ES || Změna rozhodnutí 2002/622/ES, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra

14. března 2012 || Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU || Vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra

Bezdrátové širokopásmové komunikace

Datum || Akt Unie || Obsah

12. února 2007 || Rozhodnutí Komise 2007/90/ES || Změna rozhodnutí 2005/513/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy a rádiové místní sítě

14. února 2007 || Rozhodnutí Komise 2007/98/ES || Harmonizace rádiového spektra v pásmu 2 GHz pro systémy poskytující družicové pohyblivé služby

21. května 2008 || Rozhodnutí Komise 2008/411/ES || Harmonizace kmitočtového pásma 3 400–3 800 MHz pro služby elektronických komunikací

13. června 2008 || Rozhodnutí Komise 2008/477/ES || Harmonizace kmitočtového pásma 2 500–2 690 MHz pro služby elektronických komunikací

5. srpna 2008 || Rozhodnutí Komise 2008/671/ES || Harmonizace kmitočtových pásem 5 875–5 905 MHz pro aplikace inteligentních dopravních systémů související s bezpečností

16. září 2009 || Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/114/ES || Změna směrnice GSM za účelem zpřístupnění pásma 900 MHz pro všechny zemské systémy schopné poskytovat služby elektronických komunikací, které mohou fungovat společně se systémy GSM

16. října 2009 || Rozhodnutí Komise 2009/766/ES || Harmonizace kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro služby elektronických komunikací

6. května 2010 || Rozhodnutí Komise 2010/267/EU || Harmonizace technických podmínek využívání pásma 790–862 MHz pro služby elektronických komunikací

18. dubna 2011 || Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/251/EU || Změna rozhodnutí 2009/766/ES o harmonizaci kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro služby elektronických komunikací

5. listopadu 2012 || Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/688/EU || Harmonizace kmitočtových pásem 1 920–1 980 MHz a 2 110–2 170 MHz pro služby elektronických komunikací

Informace o využívání spektra

Datum || Rozhodnutí Komise || Obsah

16. května 2007 || 2007/344/ES || Harmonizace dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství

23. dubna 2013 || 2013/195/EU || Vymezení praktických postupů, jednotných formátů a metodiky ve vztahu k registru rádiového spektra

Sdílené využívání

Datum || Rozhodnutí Komise || Obsah

9. listopadu 2006 || 2006/771/ES || Harmonizace rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

23. listopadu 2006 || 2006/804/ES || Harmonizace rádiového spektra pro zařízení využívající technologii rádiové identifikace (RFID) provozovaná v pásmu ultra krátkých vln

21. února 2007 || 2007/131/ES || Umožnění harmonizovaného využívání rádiového spektra pro zařízení využívající ultraširokopásmovou technologii

23. května 2008 || 2008/432/ES || Změna rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

5. srpna 2008 || 2008/673/ES || Změna rozhodnutí 2005/928/ES o harmonizaci frekvenčního pásma 169,4–169,8125 MHz pro určité typy zařízení krátkého dosahu

13. května 2009 || 2009/381/ES || Změna rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

21. dubna 2009 || 2009/343/ES || Změna rozhodnutí 2007/131/ES o umožnění využívání rádiového spektra pro zařízení využívající ultraširokopásmovou technologii

30. června 2010 || 2010/368/EU || Změna rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

29. července 2011 || 2011/485/EU || Změna rozhodnutí 2005/50/ES o pásmu 24 GHz pro účely časově omezeného používání vozidlových radarových zařízení krátkého dosahu

8. prosince 2011 || 2011/829/EU || Změna rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

11. prosince 2013 || 2013/752/EU || Změna rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu a zrušení rozhodnutí 2005/928/ES

Komunikace na palubách letadel a lodí

Datum || Rozhodnutí Komise || Obsah

7. dubna 2008 || 2008/294/ES || Harmonizované podmínky využívání spektra pro mobilní komunikační služby v letadlech

19. března 2010 || 2010/166/EU || Harmonizace podmínek využívání rádiového spektra pro mobilní komunikační služby na palubách plavidel

12. listopadu 2013 || 2013/654/EU || Změna rozhodnutí Komise 2008/294/ES za účelem doplnění o další technologie přístupu a kmitočtová pásma pro mobilní komunikační služby v letadlech

Přechodná období / dohody o sdílení – čl. 4 odst. 5 rozhodnutí o rádiovém spektru

Datum || Rozhodnutí Komise || Obsah

22. května 2007 || 2007/346/ES || Francie – omezení vysílacího výkonu zařízení RFID

16. prosince 2008 || 2009/1/ES || Bulharsko – harmonizace pásma 2 500–2 690 MHz

25. února 2009 || 2009/159/ES || Rakousko – využívání pásma 5 875–5 905 MHz pro aplikace inteligentních dopravních systémů související s bezpečností

6. října 2009 || 2009/740/ES || Francie – harmonizace pásma 2 500–2 690 MHz

26. října 2009 || 2009/812/ES || Francie – harmonizace rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

31. března 2010 || 2010/194/EU || Bulharsko – harmonizace pásma 2 500–2 690 MHz

Výjimky podle čl. 6 odst. 4 rozhodnutí o programu politiky rádiového spektra týkající se pásma 800 MHz

Datum rozhodnutí || Rozhodnutí Komise oznámené členským státům || Obsah

23. července 2013 || C(2013) 4546 || Španělsko – 12 měsíců

23. července 2013 || C(2013) 4547 || Polsko – 12 měsíců

23. července 2013 || C(2013) 4569 || Maďarsko – 18 měsíců

23. července 2013 || C(2013) 4570 || Rakousko – 9 měsíců

23. července 2013 || C(2013) 4590 || Malta – 24 měsíců

23. července 2013 || C(2013) 4592 || Slovensko – žádná výjimka neudělena

23. července 2013 || C(2013) 4593 || Rumunsko – do 5.4.2014

23. července 2013 || C(2013) 4594 || Slovinsko – žádná výjimka neudělena

23. července 2013 || C(2013) 4595 || Kypr – 36 měsíců

23. července 2013 || C(2013) 4608 || Finsko – 12 měsíců

23. července 2013 || C(2013) 4613 || Litva – 6 měsíců*

17. října 2013 || C(2013) 6765 || Řecko – 30.10.2014

17. října 2013 || C(2013) 6764 || Lotyšsko – 30 měsíců

9. prosince 2013 || C(2013) 8690 || Česká republika – 6 měsíců**

*          30 měsíců pro dílčí pásmo 820–821 MHz.

**        Pouze dva okresy.

[1]       Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7.

[2]       Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

[3]       Skupina pro politiku rádiového spektra je poradní skupina Komise zřízená rozhodnutím 2002/622/ES.

[4]       CEPT je platformou pro technickou spolupráci, v rámci níž členové z 48 evropských zemí spolupracují v oblasti pošt, rádiového spektra a telekomunikačních sítí.

[5]       Úř. věst. L 113, 25.4.2013, s. 18.

[6]       EFIS je online databáze, která naplňuje rozhodnutí Komise 2007/344/ES o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství a kterou spravuje Evropský komunikační úřad (ECO) v Kodani.

[7]       Dokument RSPG13-543 (příloha 1): pracovní program veřejné konzultace v roce 2014, s. 2.

[8]       Tisková zpráva skupiny na vysoké úrovni, IP/14/14, 13. ledna 2014.

[9]       Úř. věst. L 144, 4.6.2008, s. 77; Úř. věst. L 163, 24.6.2008, s. 37; Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 32.

[10]     Podpora sdíleného využívání zdrojů rádiového spektra na vnitřním trhu.

[11]     Pověření M 512 pro vypracování normy udělené CEN, CENELEC a ETSI a týkající se rekonfigurovatelných rádiových systémů.

[12]     Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 66.

[13]     Úř. věst. L 334, 13.12.2013, s. 17.

[14]     Posouzení dopadů doprovázející návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu, SWD(2013) 331 final.

[15]     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o jednotném telekomunikačním trhu, COM(2013) 634.