ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o zřízení evropského fondu pro menšinová použití v oblasti přípravků na ochranu rostlin

              Shrnutí

Nařízení (ES) č. 1107/2009 upravuje uvádění přípravků na ochranu rostlin (PPP) na trh a obsahuje zvláštní ustanovení týkající se žádostí a povolení, pokud jde o tzv. menšinová použití. Menšinovým použitím se rozumí použití přípravků na ochranu rostlin, které není pro průmysl orientovaný na ochranu rostlin hospodářsky udržitelné, ale je důležité pro pěstitele. Uvedené nařízení vyžaduje, aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zřízení evropského fondu pro menšinová použití, případně doprovázenou legislativním návrhem. Cílem této zprávy je:

poskytnout informace týkající se situace v oblasti menšinových použití nahlášené členskými státy a zúčastněnými organizacemi, předložit strategii navrženou v nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o menšinová použití, předložit možná opatření zvažovaná v předběžné studii financované Komisí, informovat Evropský parlament a Radu o závěrech Komise týkajících se možného legislativního návrhu na zřízení evropského fondu pro menšinová použití.

Menšinová použití se většinou týkají plodin menšího významu, jejichž celková hodnota činí zhruba 70 miliard EUR ročně, což představuje 22 % celkové hodnoty rostlinné výroby v EU. Odhaduje se, že přímý dopad na odvětví zemědělství (tj. ztráta produkce plodin a dodatečné náklady na pěstování vznikající zemědělcům) představuje částku převyšující 1 miliardu EUR ročně. Většina členských států navíc považuje menšinová použití za tak významná, že již dnes jsou za účelem řešení tohoto problému vynakládány strukturální prostředky a náklady na pracovní sílu v přibližné výši 8 milionů EUR.

Komise uvádí, že hlavní příčiny problému menšinových použití spočívají v:

neexistenci ekonomických pobídek pro podávání žádostí o povolení PPP, nehomogenní dostupnosti PPP pro menšinová použití, neboť ekonomické pobídky a potřeby se mezi jednotlivými členskými státy liší, obtížném přístupu k regulačním opatřením, jejichž prostřednictvím lze získat rozšíření povolení na použití pro třetí strany, a v jejich složitém používání, nedostatku informací o stávajících iniciativách v jiných členských státech.

Komise v této souvislosti zvážila čtyři možnosti:

1)    neposkytování finančních prostředků Komisí;

2)    opětovné zřízení skupiny odborníků EU pro menšinová použití;

3)    částečné financování koordinační platformy (technického sekretariátu) sestávajícího z nezávislého ústředního sekretariátu pověřeného koordinací činnosti mezi členskými státy a zúčastněnými stranami ze strany Komise;

4)    částečné financování koordinační platformy (technického sekretariátu) a konkrétních projektů Komisí.

Názory získané od členských států a zúčastněných stran svědčí o zřetelné poptávce po vytvoření koordinované činnosti na evropské úrovni (96 % respondentů v rámci obecného průzkumu zahájeného konsorciem FCEC se vyslovilo pro; 4 % respondentů nezastávala žádný názor). Respondenti vůbec neprojevili zájem o možnost 1 ani o možnost 2. Většina tvůrců politik podpořila navrhovanou možnost 3, zatímco pěstitelé a odvětví orientované na ochranu rostlin jasně upřednostňovali možnost 4.

S odkazem na to, že koordinace na evropské úrovni je stěžejní pro řešení problému menšinového použití, že členské státy již zahájily vnitrostátní iniciativy a že v současnosti existuje řada aktivit rozvíjených zúčastněnými stranami na místní úrovni, Komise navrhuje, aby byla zřízena koordinační skupina.

Komise zastává názor, že vytvoření koordinační platformy v krátkodobém a střednědobém horizontu by bylo dostačující, a prohlašuje, že je připravena na tento účel finančně přispět na základě čl. 76 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009. Jakmile bude platforma zřízena a zahájí svou činnost, Komise zhodnotí její fungování, jakož i dosažené výsledky, a bude moci navrhnout další vhodná opatření.

OBSAH

1.           Úvod            5

1.1.        Východiska zprávy a evropský regulační rámec 5

1.2.        Cíl zprávy    6

2.           Přípravky na ochranu rostlin a menšinová použití           6

2.1.        Problém       6

2.2.        Hospodářský význam menšinových použití          8

2.3.        Stávající iniciativy na úrovni EU a v členských státech   9

2.4.        Menšinová použití v zemích mimo EU      10

3.           Strategie pro menšinová použití podle nařízení (ES) č. 1107/2009       10

3.1.        Harmonizovaná dostupnost přípravků na ochranu rostlin        10

3.2.        Pobídky pro odvětví           11

3.3.        Rozšíření povolení   12

3.4.        Zvýšení transparentnosti    12

3.5.        Evropský fond pro menšinová použití      12

4.           Zvažované možnosti politiky  13

5.           Závěry        14

              1.       Úvod

              1.1.    Východiska zprávy a regulační rámec EU

Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh v Evropské unii upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009. Toto nařízení, kterým byla zrušena směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 14. června 2011, zavádí komplexní posuzování rizik a schvalovací postup pro účinné látky a přípravky, které tyto látky obsahují.

Účinné látky určené k použití v přípravcích na ochranu rostlin jsou posuzovány a schvalovány na úrovni EU, zatímco jednotlivé přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky jsou posuzovány a schvalovány členskými státy pro konkrétní plodiny a škodlivé organismy na základě harmonizovaných pravidel.

Nařízení (ES) č. 1107/2009 klade důraz na tzv. „menšinová použití“, což jsou použití přípravků na ochranu rostlin na plošné výměře, která je příliš malá na to, aby se odvětví vyplatilo investovat do žádosti o rentabilní povolení přípravku. Menšinová použití se týkají především plodin menšího či malého významu (mezi něž patří většina druhů zeleniny, ovoce, školky a květiny), jejichž celková hodnota činí podle odhadů 70 miliard EUR za rok, což představuje 22 % celkové hodnoty rostlinné výroby v EU.

Nařízení (ES) č. 1107/2009 definuje v čl. 3 odst. 26 menšinové použití takto:

„Menšinovým použitím [se rozumí] použití přípravku na ochranu rostlin v konkrétním členském státě u rostlin nebo rostlinných produktů, jež:

–  se v tomto členském státě nepěstují ve velkém rozsahu, nebo

–  jsou pěstovány ve velkém rozsahu, v zájmu splnění výjimečné potřeby ochrany rostlin.“

V případě neexistence žádosti podané odvětvím pro konkrétní použití přípravku nelze ani provádět hodnocení a vydat povolení, což v řadě případů vede k nedostatku přípravků na ochranu rostlin. Takový nedostatek povolených přípravků na ochranu rostlin má dopad zejména na méně významné plodiny, ale týká se i významnějších plodin v případech, kdy jde o méně obvyklé škodlivé organismy nebo nákazy.

Problém menšinových použití má rovněž dopad na ekologickou produkci, neboť žádné přípravky na ochranu rostlin, včetně těch, které lze používat v ekologickém zemědělství, nejsou osvobozeny od požadavku na hodnocení a povolení.

S problémy týkajícími se menšinových použití se potýká většina členských států a během diskusí předcházejících přijetí nařízení (ES) č. 1107/2009 celá řada z nich a některé zúčastněné strany požadovaly pobídky ve formě evropského fondu za účelem koordinace evropských opatření zaměřených na řešení otázky menšinových použití. Evropská komise v roce 2011 financovala předběžnou studii pro tuto zprávu[1], kterou zveřejnila na svých internetových stránkách[2].

              1.2.    Cíl zprávy

Cílem této zprávy je:

poskytnout informace týkající se situace v oblasti menšinových použití nahlášené členskými státy a zúčastněnými organizacemi, předložit strategii navrženou v nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o menšinová použití, předložit možná opatření zvažovaná v předběžné studii financované Komisí, informovat Evropský parlament a Radu o závěrech Komise týkajících se možného legislativního návrhu na zřízení evropského fondu pro menšinová použití.

              2.       Přípravky na ochranu rostlin a menšinová použití

              2.1.    Problém

Problém týkající se nedostatku přípravků na ochranu rostlin určených pro menšinová použití byl znám již před rokem 1991, kdy byl směrnicí 91/414/EHS zaveden první regulační rámec EU pro přípravky na ochranu rostlin. V této směrnici již byla zakotvena dvě hlavní ustanovení, jejichž cílem je zvýšit dostupnost přípravků na ochranu rostlin pro zemědělce a zlepšit harmonizaci v EU. Tato ustanovení se týkala možnosti a) v členských státech uznávat povolení udělená v jiných členských státech a b) rozšířit stávající povolení na menšinová použití prostřednictvím zjednodušené dokumentace.

I přes ustanovení směrnice 91/414/EHS se však situace týkající se menšinových použití nezlepšila. Důvodem bylo zejména:

významné snížení počtu účinných látek schválených na úrovni EU, vyplývající například z programu přezkoumání existujících účinných látek provedeného v letech 1993–2009. Tento program vedl ke stažení přibližně 70 % účinných látek, které byly na trhu před rokem 1993, velmi omezené využívání zjednodušujících nástrojů pro menšinová použití stanovených směrnicí 91/414/EHS (tj. vzájemné uznávání a rozšíření povolení na menšinová použití), nedostatek pobídek pro odvětví ve vztahu k předkládání dokumentace pro menšinová použití[3].

Vzhledem k tomu, že povolení jsou udělována členskými státy a neexistuje žádný přehled pro celou EU týkající se menšinových použití, je obtížné odhadnout celkový počet použití, u nichž chybí přípravky na ochranu plodin. FCEC odhalilo více než 1 400 případů, (plodiny x škodlivé organismy), kdy nebyly používány žádné povolené přípravky na ochranu rostlin, přičemž tento počet není konečný. Komise kromě toho shromáždila údaje týkající se 4 plodin ve 4 členských státech, jejichž analýza jasně prokazuje podstatné snížení počtu povolení týkajících se dostupných účinných přípravků na ochranu plodin v případě méně významných plodin v období 1990–2010, jak je znázorněno v grafu 1.

Pro 30 z 209 škodlivých organismů a nákaz zjištěných u čtyř plodin použitých pro účely této studie nebyly k dispozici žádné přípravky na ochranu rostlin. Kromě toho pro 161 škodlivých organismů nebyl k dispozici žádný povolený přípravek na ochranu rostlin minimálně v jednom ze čtyř členských států, které byly předmětem studie. Tato čísla ilustrují problém menšinových použití a svědčí o nutnosti tento problém řešit. Potvrzují však rovněž, že členské státy vždy plně nevyužily možností vyplývajících ze směrnice 91/414/EHS v době, kdy přípravky existovaly v jiných členských státech nebo byly dostupné pro jiné plodiny.

Nedostatečná ochrana plodin proti škodlivým organismům může mít dopady na různých úrovních. Ohrožuje udržitelnou produkci vysoce kvalitních, značně diverzifikovaných a velmi hodnotných potravinářských plodin v rámci EU. Nedostatek přípravků na ochranu rostlin může mít potenciální negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí z důvodu možného nelegálního používání přípravků na ochranu rostlin. Absence použití přípravků na ochranu rostlin by mohla vedle jiných faktorů ovlivnit konkurenceschopnost zemědělství EU.

Navzdory malému množství ekonomických údajů, které jsou k dispozici na úrovni zúčastněných stran, studie konsorcia FCEC naznačuje hospodářský dopad v důsledku nedostatku přípravků na ochranu rostlin pro menšinová použití. Podle odhadů lze přímý dopad (tj. ztrátu produkce plodin a dodatečné náklady na pěstování vzniklé zemědělcům) vyčíslit na více než 1 miliardu EUR. Nepřímé socioekonomické a environmentální dopady byly odhadnuty na zhruba 100 milionů EUR. Tyto dopady zahrnují místní nezaměstnanost a ztrátu biologické rozmanitosti (například v oblastech, jako je jižní Evropa, kde by již nebylo možné pěstovat některé tradiční plodiny, například aromatické rostliny). Uvedené číselné údaje se týkají celkové plochy o rozloze větší než 9 milionů hektarů.

              2.2.    Hospodářský význam menšinových použití

Pojem „menšinové použití“ může navozovat dojem, že rovněž jeho hospodářský rozměr je méně významný, ale tak to není. Menšinová použití se ve skutečnosti týkají vysoce kvalitních speciálních plodin, jakými jsou ovoce a zelenina, okrasné rostliny, plodiny pěstované ve školkách (rostliny určené k další výsadbě) a aromatické rostliny. Pro účely této zprávy jsou všechny tyto plodiny považovány za méně významné, ačkoli některé z nich hrají v některých členských státech důležitou roli. Hodnota těchto speciálních plodin činí přibližně 70 miliard EUR ročně, což představuje 22 % celkové výsledné hodnoty odvětví zemědělství[4]. Odvětví ovoce a zeleniny samo o sobě vytváří zisk zhruba 45 miliard EUR v EU-27[5] při celkové produkci 70 milionů tun zeleniny a 40 milionů tun ovoce za rok. Tržní hodnota okrasných rostlin je odhadována na 27 miliard EUR ročně. Hospodářská kvantifikace menšinových použití v EU je uvedena v grafu 3.

Oblasti pěstování ovoce a zeleniny v EU-27, které jsou znázorněny v grafu 3, v němž jsou rozčleněny do jednotlivých zón, představují rozlohu zhruba 4,6 milionu ha a 1,8 milionu ha, což celkově činí zhruba 17 % celkového objemu produkce v EU.

 

2.3.      Stávající iniciativy na úrovni EU a v členských státech

Většina členských států je dotčena problémem menšinových použití, na jehož řešení pracovala několik let jak na vnitrostátní úrovni, tak v rámci skupiny odborníků EU pro menšinová použití.

2.3.1.   Vnitrostátní prostředky

Často jsou k dispozici vnitrostátní prostředky určené na podporu rozšíření povolení na menšinová použití a k financování pokusů zaměřených na zjišťování účinnosti a přítomnosti reziduí, pokud jde o menšinová použití. Roční rozpočet vyhrazený členskými státy pro tuto oblast se pohybuje mezi 40 000 EUR a 1 000 000 EUR a tvoří jej veřejné, soukromé nebo smíšené prostředky, přičemž tato částka nezahrnuje skryté příspěvky na personál a služby. Celkové roční financování ve všech členských státech je odhadováno na zhruba 8 milionů EUR, které jsou vynaloženy na výzkumné projekty. Toto financování je vyhrazeno na konkrétní vnitrostátní projekty, aniž by byla prováděna koordinace různých opatření prováděných v EU.

V rámci průzkumu provedeného konsorciem FCEC 15 členských států uvedlo, že problém menšinových použití je považován za tak významný, že jsou za účelem jeho řešení vynakládány strukturální i lidské zdroje. Žádný z těchto států se však nedomnívá, že dostupné zdroje postačují k řešení uvedeného problému na vnitrostátní úrovni. Kromě toho 10 členských států nemá k dispozici žádné zdroje.

2.3.2.   Skupina odborníků EU

Skupina odborníků EU pro menšinová použití organizovaná Komisí v letech 2002–2009 byla složena z:

1)         řídicího výboru tvořeného zástupci politiky z vybraných členských států, dvěma koordinátory a Komisí. Řídicí výbor odpovídal za obecné politiky a řízení činností technických skupin;

2)         dvou technických skupin pro jižní a severní Evropu, z nichž každá byla vedena koordinátorem (jeden z Francie a jeden z Nizozemska) a jejími členy byli zástupci všech členských států. Ke spolupráci v rámci technických skupin byly rovněž přizvány zúčastněné strany (zástupci výrobců, zemědělců, nevládních organizací, odvětví výroby pesticidů). Úkolem těchto skupin bylo nalézt technická řešení pro menšinová použití na základě identifikace problémů, sdílení informací, stanovení společných priorit a organizace dělby práce. Tyto aktivity vedly k rozvoji projektů zaměřených na výměnu údajů a k dobrovolnému vzájemnému uznávání a vytváření údajů.

Prostřednictvím iniciativy skupiny odborníků členské státy rozvinuly dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci.

Skupině odborníků se však navzdory tomu, že byla považována za dobrou platformu pro výměnu myšlenek a dělbu práce, nepodařilo dostatečně realizovat řešení problému menšinových použití. Z tohoto důvodu i z důvodu vlastní velmi omezené role v rámci udělování povolení na vnitrostátní úrovni se Komise v roce 2009 rozhodla tuto iniciativu ukončit. Některé členské státy poté pokračovaly v rozvoji celostátních či regionálních iniciativ, jako jsou technické pracovní skupiny koordinační povahy sdružující vnitrostátní orgány a zúčastněné strany, jako jsou pěstitelé, odvětví, výzkumné stanice a specializované služby.

              2.4.    Menšinová použití v zemích mimo EU

Menšinová použití jsou dnes mezinárodně uznávána jako prioritní otázka vyžadující řešení.

Prostřednictvím programu OECD zaměřeného na pesticidy byla v roce 2007 vytvořena skupina odborníků pro menšinová použití, jejíž členové[6] usilují o rozvoj mezinárodní spolupráce a vypracování technických pokynů s cílem usnadnit registraci pesticidů pro menšinová použití.

Některé země, konkrétně USA, Austrálie a Kanada, realizovaly vnitrostátní iniciativy zaměřené na menšinová použití.

Ve Spojených státech byl v roce 1963 agenturou CSREES Ministerstva zemědělství Spojených států v koordinaci s Agenturou pro ochranu životního prostředí realizován tzv. program IR 4 (meziregionální výzkumný projekt č. 4), který měl přispět ke shromažďování údajů o reziduích a účinnosti[7] na podporu registrace nebo opětovné registrace pesticidů pro menšinová použití a stanovení tolerancí pro rezidua chemických látek pro menšinová použití obsažených uvnitř nebo na povrchu nezpracovaných zemědělských komodit.

Program IR-4 je výsledkem společného úsilí vlády a odvětví a disponuje federálním rozpočtem ve výši zhruba 8 milionů EUR za rok. Kromě tohoto rozpočtu je program financován z prostředků a příspěvků zúčastněných stran, čímž se rozpočet podle odhadů zdvojnásobuje. V rámci programu IR4 bylo hlášeno, že od roku 2008 do poloviny roku 2011 bylo vydáno více než 550 povolení.

3.         Strategie pro menšinová použití podle nařízení (ES) č. 1107/2009

Nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obsahuje několik ustanovení k zajištění toho, aby diverzifikace zemědělství a zahradnictví nebyla ohrožena nedostatkem dostupných přípravků na ochranu rostlin.

Celkově jsou tato ustanovení kombinována do integrované strategie, jejíž správné a plné uplatňování by mělo vést k postupnému omezení problému týkajícího se menšinových použití.

              3.1.    Harmonizovaná dostupnost přípravků na ochranu rostlin

V zájmu zjednodušení postupů, harmonizace dostupnosti přípravků na ochranu rostlin a snížení pracovní zátěže související s hodnocením přípravků na ochranu rostlin členskými státy, což urychuje proces schvalování, zavedlo nařízení (ES) č. 1107/2009 systém zónového hodnocení přípravků na ochranu rostlin spočívající v rozdělení Evropské unie do tří zón (severní, střední a jižní zóna), v nichž členské státy musí vzájemně uznávat hodnocení a povolení přípravků na ochranu rostlin udělená některým z členských států v rámci dané zóny. Pro některá použití zahrnující velmi důležité aplikace menšinových použití ve sklenících, ošetření osiva nebo ošetření po sklizni může být povolení udělené jedním členským státem použito v jakémkoli dalším členském státě bez ohledu na zónu, do níž spadá.

Pokud jsou zemědělské postupy srovnatelné, je vzájemné uznávání povolení povinné v krátkých pevných lhůtách v zájmu zajištění rychlejšího přístupu na trh a harmonizovanější dostupnosti přípravků na ochranu rostlin, zejména přípravků pro menšinová použití. Tento systém, nazývaný rovněž „zónový systém“ (článek 40), výrazně podpoří harmonizaci, neboť vyžaduje, aby členské státy prováděly jediné posouzení v rámci jedné zóny (nebo v rámci celé EU pro aplikace ve sklenících, ošetření osiva nebo ošetření po sklizni).

Jedinou výjimku týkající se vzájemného uznávání představuje možnost pro členský stát odmítnout povolení přípravku na ochranu rostlin, má-li v důsledku svých specifických zemědělských podmínek či podmínek v oblasti životního prostředí oprávněné důvody se domnívat, že dotyčný přípravek představuje nepřijatelné riziko pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí.

V současné době již probíhají koordinační aktivity v rámci jednotlivých zón a na úrovni EU a zároveň jsou plánovány nové koordinační aktivity k zajištění toho, aby byla v plném rozsahu provedena nová ustanovení. Očekává se, že plné a správné provádění zónového systému bude mít silný a příznivý dopad na menšinová použití.

V rámci těchto aktivit hraje klíčovou úlohu výměna informací o povoleních přípravků na ochranu rostlin, která jsou předmětem hodnocení nebo která již byla udělena. Z tohoto důvodu Komise vytváří databázi EU, která posílí sdílení informací mezi Komisí, členskými státy a třetími stranami, s cílem pomoci Komisi, členským státům a žadatelům z odvětví splnit jejich závazky vyplývající z právních předpisů a současně poskytnout informace široké veřejnosti.

              3.2.    Pobídky pro odvětví

Nařízení (ES) č. 1107/2009 obsahuje rovněž dvě hlavní ustanovení, která představují pobídku pro odvětví k vypracovávání řešení problému menšinových použití.

Zjednodušený postup pro stanovení maximálních limitů reziduí

Odvětví je v rámci schvalovacího postupu vybízeno k podání žádosti ohledně všech navrhovaných maximálních limitů reziduí zahrnujících nejen hlavní, ale rovněž menšinová použití (čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009).

Žádosti týkající se maximálních limitů reziduí budou vyhodnoceny současně se schválením účinné látky, aby se ušetřil čas a zdroje na všech úrovních. Cílem je, aby v době schvalování účinné látky mohlo být stanoveno co nejvíce maximálních limitů reziduí s cílem usnadnit a urychlit schvalovací postup příslušných použití na úrovni členských států.

Prodloužení doby ochrany údajů

Doba ochrany údajů (článek 59) se prodlouží o 3 měsíce u každého rozšíření povolení na menšinová použití na maximálně tři roky, kromě případů, kdy rozšíření povolení nevyžaduje předložení nových údajů o reziduích. Toto ustanovení by mělo mít pozitivní účinek na řadu žádostí týkajících se menšinových použití.

              3.3.    Rozšíření povolení

Článek 51 stanoví zjednodušená pravidla pro třetí strany, držitele povolení, úřední či vědecké subjekty, profesionální zemědělské organizace nebo profesionální uživatele, jež chtějí požádat o rozšíření stávajícího povolení na menšinová použití, na něž se dané povolení dosud nevztahuje. Podobná ustanovení již byla zavedena směrnicí 91/414/EHS.

Kromě toho tento článek umožňuje členským státům přijmout opatření, která usnadňují podávání takových žádostí nebo která vybízejí k jejich podávání. Nařízení dále neupřesňuje podobu, jakou by tato opatření měla mít, a ponechává tak členským státům dostatečnou volnost a možnost vlastní iniciativy.

Nařízení (ES) č. 1107/2009 zachovalo zjednodušující pravidla stanovená ve směrnici 91/414/EHS a posílilo flexibilitu poskytnutou členským státům s cílem umožnit jim co nejlépe a účinněji než dříve využívat pravidel týkajících se rozšíření povolení. Tato zvýšená flexibilita umožňuje nyní členským státům přijímat opatření, která usnadňují podávání žádostí o rozšíření stávajících povolení na menšinová použití nebo která k podávání těchto žádostí vybízejí. Může se jednat například o režim snížených poplatků, zrychlené postupy pro vyhodnocování žádostí, programy na zvýšení informovanosti zúčastněných stran, opatření odrazující od používání dalších opatření, a zejména mimořádná opatření stanovená v článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009.

              3.4.    Zvýšení transparentnosti

Jednou z hlavních překážek při posuzování rozsahu problému menšinových použití je neexistence schváleného seznamu menšinových použití, který by sloužil k vyhledávání běžných použití.

Nařízení (ES) č. 1107/2009 zajišťuje v tomto ohledu větší transparentnost tím, že ukládá členským státům povinnost sestavit seznam menšinových použití na vnitrostátní úrovni.

              3.5.    Evropský fond pro menšinová použití

Potřebu a možnosti zřízení fondu přezkoumá Komise (viz následující odstavec 4) v souladu s čl. 51 odst. 9 nařízení (ES) č. 1107/2009.

              4.       Zvažované možnosti politiky

Ve studii realizované konsorciem FCEC byly vymezeny čtyři možnosti politiky stanovené na základě příspěvků členských států a zúčastněných stran. Tyto možnosti zahrnují varianty od neposkytování finančních prostředků Komisí až po podstatné financování prostřednictvím strukturovaného a uznaného evropského fondu.

     1)    Neposkytování finančních prostředků Komisí

V rámci této možnosti se Komise přímo nezapojuje do činností týkajících se menšinových použití. Ustanovení nařízení (ES) č. 1107/2009 popsaná v oddíle 3 této zprávy by podle očekávání měla mít pozitivní dopad a měla by být provedena v plném rozsahu dříve, než bude zvažováno přijetí jakýchkoli dalších opatření.

     2)    Skupina odborníků EU pro menšinová použití

Tato možnost spočívá v opětovném vytvoření skupiny odborníků EU, která již fungovala v minulosti, jak je popsáno v oddíle 2.3.2 této zprávy. Dvakrát za rok dá Komise účastníkům k dispozici jednací místnost, proplatí cestovní náklady na jednoho delegáta z každého jednotlivého členského státu a uhradí denní příspěvky pro koordinátory.

Přímé náklady jsou odhadovány na zhruba 44 000 EUR/rok, které by hradila Komise, přičemž tato částka nezahrnuje zdroje, které by Komise potřebovala k zajištění účasti na jednání a následných činností.

(Činnosti: sdílení informací a zkušeností získaných na úrovni členských států a zahájení dvoustranných projektů mezi členskými státy)  

     3)    Částečné financování koordinační platfromy (technického sekretariátu) Komisí

Tato možnost politiky sestává z možnosti 2, k níž se přidávají dva zaměstnanci na plný úvazek působící v technickém sekretariátu mimo Komisi. Účast Komise tento systém částečně dotuje. Sekretariát má právní subjektivitu a podává zprávy řídicímu výboru, který sestává z členských států, spolufinancujících zúčastněných stran a Komise.

Požadovaný rozpočet pro provádění možnosti 3 je odhadován na 0,5–0,7 milionu EUR/rok, přičemž tato částka by byla rozdělena mezi Komisi a členské státy. Spolufinancování Komisí na základě čl. 76 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 by mohlo být prováděno ve formě grantu poskytovaného v souladu s hlavou VI finančního nařízení (nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012).

(Činnosti: vedle činností prováděných v rámci možnosti 2 zahrnuje tato možnost koordinaci činnosti týkající se menšinových použití mezi členskými státy a zúčastněnými subjekty, vytváření a správu databáze údajů o menšinových použitích, podporu harmonizace (například definice skupin plodin a skupin škodlivých organismů, vypracovávání pokynů)).

     4)    Částečné financování koordinační platfromy (technického sekretariátu) a konkrétních projektů Komisí

Možnost politiky 4 zahrnuje možnost 3, a kromě toho nabízí omezenou finanční podporu EU určenou na projekty zaměřené na vytváření údajů pro zajištění účinnosti a bezpečnosti, vyhodnocování dokumentací a povolování jednotlivých menšinových použití.

Odhaduje se, že by byl zapotřebí rozpočet ve výši 1,2–6 milionů EUR/rok v závislosti na počtu financovaných projektů. V rámci této možnosti by náklady měly být sdíleny třemi skupinami zúčastněných stran (odvětví, pěstitelé a Komise / členské státy).

(Činnosti: stejné jako v možnosti 3 plus vytváření údajů o menšinových použitích pro účely předkládání dokumentace na úrovni jednotlivých zón s očekávaným dopadem na celou EU.)  

              5.       Závěry

Shromážděné názory členských států a zúčastněných stran svědčí o zřetelné poptávce po vytvoření koordinované činnosti (96 % respondentů v rámci obecného průzkumu zahájeného konsorciem FCEC se vyslovilo pro; 4 % respondentů nezastávalo žádný názor). Respondenti neprojevili žádný zájem o možnost 1, ani o možnost 2. Zatímco většina tvůrců politik podpořila navrhovanou možnost 3, pěstitelé a odvětví ochrany rostlin jasně upřednostňovali možnost 4, jelikož podpořily zřízení fondu, který by doplnil již existující významnou finanční podporu, která je poskytována v celé EU na úrovni jednotlivých států (odhadem 8 milionů EUR).

Kromě toho Komise zastává názor, že možnost 4 jde nad rámec oblasti působnosti čl. 76 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 a vyžadovala by změnu stávajícího právního základu, což není proveditelné v krátkodobém či střednědobém horizontu

Za nejurgentnější členské státy označily potřebu koordinace a sdílení informací v rámci společné platformy odborníků EU pro menšinová použití. Zúčastněné strany uvedly jako prioritu dodatečné financování, které by doplnilo již existující zdroje určené pro vytváření údajů.

Komise uznává, že přínos takové koordinační platformy by spočíval v podpoře součinnosti a zamezení duplicity činností a současně v zajištění toho, aby finanční prostředky poskytované jednotlivými členskými státy byly účinně investovány.

Komise je připravena poskytout pomoc a finančně přispět k vytvoření tohoto nezávislého koordinačního subjektu v krátkodobém a střednědobém horizontu (možnost 3 zvažovaných možností politiky) na základě čl. 76 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009. Na základě první analýzy bylo zjištěno, že k provedení nezbytných opatření zvažovaných v rámci možnosti 3 by postačovalo financování ve výši 350 000 EUR/rok.

Komise se proto domnívá, že v této fázi není třeba předložit Evropskému parlamentu a Radě zvláštní legislativní návrh týkající se menšinových použití. Komise bude nicméně v nadcházejících letech sledovat dosažený pokrok a může navrhnout vhodná opatření v závislosti na zkušenostech, které byly dosud získány koordinačním subjektem popsaným výše.

Komise je přesvědčena, že zřízení koordinační platformy v kombinaci s úplným a správným prováděním nových ustanovení obsažených v nařízení (ES) č. 1107/2009 a popsaných v oddíle 3 této zprávy mezitím významně přispěje ke zmírnění problému menšinových použití.

Kromě navrhované koordinační platformy pro menšinová použití Komise v rámci poslední výzvy k předkládání návrhů v rámci sedmého rámcového programu[8] podpoří nástroj ERANET zaměřený na integrovanou ochranu rostlin se zvláštním odkazem na menšinová použití (IPM ERANET). ERANETy jsou nástroje pro koordinaci výzkumu, jejichž prostřednictvím mohou členské státy koordinovat svou výzkumnou činnost prováděnou na vnitrostátní úrovni a financovat společné projekty. Tyto nástroje poskytují členským i přidruženým státům významné příležitosti k výměně zkušeností, sloučení zdrojů a dohodě na společném přístupu v konkrétních oblastech výzkumu. IPM ERANET začne fungovat v prvních měsících roku 2014 a jeho cílem bude vytvořit součinnost a zajistit vyšší úroveň provádění integrované ochrany rostlin evropskými zemědělci, pokud jde o plodiny, na něž se vztahuje menšinové použití. Koordinace mezi tímto nástrojem ERANET a navrhovanou koordinační platformou bude nezbytná a zároveň užitečná pro řešení budoucích problémů týkajících se menšinových použití.

Komise rovněž vyzývá k plnému zapojení příslušných zúčastněných stran v zájmu úspěšného provedení nařízení (ES) č. 1107/2009 a nalezení schůdných řešení problémů týkajících se škodlivých organismů u plodin menšího významu na úrovni EU. Zvláštní pozornost je třeba věnovat provádění postupů integrované ochrany rostlin a účinným látkám představujícím nízké riziko, bio‑pesticidům a základním látkám v souladu se zásadami směrnice 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

[1] Studii provedlo Konsorcium pro hodnocení potravinového řetězce (dále jen „FCEC“).

[2] http://ec.europa.eu/food/plant/protection/evaluation/study_establishment_eu_fund.pdf.

[3] Náklady na vytvoření a hodnocení údajů týkajících se menšinových použití mohou přesahovat 200 000 EUR.

[4] Uvedené hodnoty jsou odhady čerpané z údajů Eurostatu, které nerozlišují mezi hlavními plodinami a plodinami menšího významu. Některé druhy ovoce nebo zeleniny, jako jsou třeba jablka, představují hlavní plodiny ve většině členských států, a některé kulturní plodiny, jako je rýže, jsou považovány za plodiny menšího významu ve většině členských států, v nichž jsou pěstovány.

[5] Tato studie byla provedena před přistoupením Chorvatska.

[6] Austrálie (předsednictví), Rakousko, Belgie, Kanada, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Japonsko, Nizozemsko, Nový Zéland, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království, USA, Evropská komise, FAO , EPPO, IBMA, program USA IR‑4 a odvětví.

[7] V rámci programu IR‑4 bylo na celém území Spojených států vytvořeno 25 středisek pro terénní výzkum, která jsou zapojena do 100 studií, které jsou každoročně podpořeny provedením zhruba 650 terénních testů.

[8] 7. RP Program Spolupráce: Zemědělství, potraviny a biotechnologie, téma KBBE.2013.1.4-02: Integrovaná ochrana rostlin (IOR) – ERANET, výzva: FP7-ERANET-2013-RTD).