23.7.2013

Úřední věstník Evropské unie

C 209/1

Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020

(Text s významem pro EHP)

2013/C 209/01

ÚVOD

Komise může na základě čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) považovat státní podporu, která má napomáhat hospodářskému rozvoji některých znevýhodněných oblastí v rámci Evropské unie (1), za slučitelnou s vnitřním trhem. Tento druh státní podpory je označován za regionální podporu.

2.	V těchto pokynech Komise stanoví podmínky, za nichž lze regionální podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, a upravuje kritéria pro vymezení oblastí, jež splňují podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy.

Primárním cílem kontroly státní podpory v oblasti regionální podpory je umožnit regionální rozvoj a zároveň zajistit rovné podmínky mezi členskými státy, zejména tím, že se zabrání vzniku škodlivého soutěžení mezi těmito státy o dotace, k němuž může dojít, když usilují o přilákání podniků do znevýhodněných oblastí Unie nebo o jejich udržení v těchto oblastech, a omezit účinky regionální podpory na obchod a hospodářskou soutěž na nezbytné minimum.

Cíl spočívající v geografickém rozvoji je kritériem, které odlišuje regionální podporu od dalších forem podpory, jako je např. podpora výzkumu, vývoje a inovací, podpora v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, energetiky nebo ochrany životního prostředí, které sledují cíle ve společném zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy. Pokud jde o tyto další druhy podpory, lze za určitých okolností povolit vyšší intenzitu podpory, pokud se podpora poskytuje podniku usazenému ve znevýhodněné oblasti, čímž se zohledňují specifické obtíže, kterým podniky v těchto oblastech čelí (2).

Regionální podpora může sehrát účinnou roli pouze tehdy, jestliže se využívá střídmě a úměrně a jestliže se koncentruje do nejvíce znevýhodněných regionů Evropské unie (3). Zvláště maximální přípustná intenzita podpory musí odrážet relativní závažnost problémů, jež mají vliv na rozvoj příslušných regionů. Výhody, které podpora přinese z hlediska rozvoje znevýhodněných regionů, musí převážit nad výsledným narušením hospodářské soutěže (4). Váha přiznaná kladným účinkům podpory se bude pravděpodobně měnit podle použité výjimky podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy, tj. že v případě nejvíce znevýhodněných regionů, na něž se vztahuje čl. 107 odst. 3 písm. a), lze povolit větší narušení hospodářské soutěže, než je tomu v případě regionů podle čl. 107 odst. 3 písm. c) (5).

Regionální podpora může být při podpoře hospodářského rozvoje znevýhodněných oblastí efektivní pouze tehdy, jestliže je poskytnuta proto, aby do těchto oblastí přilákala další investice nebo hospodářské činnosti. Je možné, že problémy, s nimiž se tyto konkrétní oblasti v rámci přilákání nebo zachování hospodářské činnosti budou potýkat, mohou být v některých velmi omezených a přesně vymezených případech tak závažné nebo trvalé, že samotná investiční podpora nemusí být pro rozvoj této oblasti dostatečná. Pouze v těchto případech lze regionální investiční podporu doplnit regionální provozní podporou, která nebude mít vazbu na danou investici.

Komise ve svém sdělení o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 2012 (6) oznámila tři cíle, které sleduje modernizace kontroly státní podpory:

a)	podpořit na konkurenčním vnitřním trhu udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění;

b)	zaměřit kontrolu ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh, a současně zintenzívnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a

c)	racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy.

Sdělení zejména vyzvalo ke společnému přístupu, pokud jde o revize jednotlivých pokynů a rámců, s cílem posílit vnitřní trh a účelnější vynakládání veřejných prostředků tím, že se státní podpora bude více podílet na plnění cílů v obecném zájmu, bude se podrobněji zkoumat motivační účinek, podpora se omezí na minimum a zabrání se potenciálním negativním účinkům podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Z těchto společných zásad pro posuzování vycházejí i podmínky slučitelnosti, které stanoví tyto pokyny a které se použijí na oznámené režimy podpory i na případy jednotlivé podpory.

1. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

1.1 Oblast působnosti regionální podpory

9.	Za slučitelnou s vnitřním trhem nebude považována regionální podpora poskytnutá odvětví oceli (7) a syntetických vláken (8).

10.

Komise uplatní zásady vyplývající z těchto pokynů na regionální podporu ve všech odvětvích hospodářské činnosti (9), s výjimkou rybolovu a akvakultury (10), odvětví zemědělství (11) a dopravy (12), na něž se vztahují zvláštní pravidla vyplývající z konkrétních právních nástrojů, které se mohou zčásti nebo zcela odchýlit od těchto pokynů. Komise bude uplatňovat tyto pokyny i na zpracování zemědělských produktů na nezemědělské produkty a na jejich uvádění na trh. Tyto pokyny se vztahují na opatření podpory ve prospěch činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, ale na něž se uplatní nařízení o rozvoji venkova, a které jsou buď spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nebo jsou poskytovány jakožto vnitrostátní financování doplňující tato spolufinancovaná opatření za předpokladu, že odvětvová pravidla nestanoví něco jiného.

11.	Tyto pokyny se neuplatní na státní podporu poskytovanou letištím (13) nebo v odvětví energetiky (14).

12.

Regionální investiční podporu poskytovanou širokopásmovým sítím lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem za předpokladu, že vedle obecných podmínek vyplývajících z těchto pokynů splňuje také tyto specifické podmínky: i) podpora je poskytována pouze oblastem, kde neexistuje žádná síť stejné kategorie (buď základní širokopásmová síť, nebo síť NGA) a kde není pravděpodobné, že v blízké budoucnosti k rozvoji takové sítě dojde; ii) subvencovaný provozovatel sítě nabízí aktivní i pasivní velkoobchodní přístup za rovných a nediskriminačních podmínek s možností plného a efektivního oddělení vlastnictví; iii) podpora by měla být poskytována na základě soutěžního výběrového řízení v souladu s odst. 78 písm. c) a d) pokynů k širokopásmovým sítím (15).

13.	Regionální investiční podporu výzkumných infrastruktur (16) lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem za předpokladu, že poskytnutí podpory splňuje vedle obecných podmínek vyplývajících z těchto pokynů i podmínku transparentního a nediskriminačního přístupu k této infrastruktuře.

14.

Regionální znevýhodnění, pokud jde o investice nebo zachování hospodářské činnosti v méně rozvinutých oblastech, mívají větší vliv na malé a střední podniky než na velké podniky. Velké podniky mohou snadněji získat kapitál a úvěr na globálních trzích a nejsou odkázány na omezenější nabídku finančních služeb v určitém znevýhodněném regionu. Investice velkých podniků mohou přinést úspory z rozsahu, které snižují původní náklady vzniklé v souvislosti s danou oblastí a nejsou v mnoha směrech vázány na region, v němž se investice uskutečňuje. Velké podniky, které investice vynakládají, většinou disponují výhodnou vyjednávací pozicí ve vztahu k veřejným orgánům, což může vést k poskytnutí podpory, aniž by byla zapotřebí nebo aniž by byla řádně odůvodněná. Je pravděpodobnější, že velké podniky budou významnými hráči na daném trhu a v důsledku toho investice, v jejíž prospěch je podpora poskytována, může narušit hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu.

15.

Vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by regionální podpora poskytovaná na investice velkých podniků měla motivační účinek, nelze ji považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže není poskytnuta na počáteční investici, jejímž cílem je vytvořit novou hospodářskou činnost v těchto oblastech (17), nebo pro účely diverzifikace produkce stávající provozovny o nové výrobky nebo o inovace výrobních postupů.

16.

Regionální podpora, pomocí níž se mají snížit běžné výdaje podniku, představuje provozní podporu a nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem, jestliže nebude poskytnuta s cílem zmírnit specifické nebo trvalé znevýhodnění, jemuž jsou podniky ve znevýhodněných regionech vystaveny. Provozní podporu lze považovat za slučitelnou, je-li poskytována s cílem zmírnit některé specifické obtíže, jimž čelí malé a střední podniky, a to zejména v nejvíce znevýhodněných oblastech spadajících do oblasti působnosti čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, nebo s cílem vyrovnat dodatečné náklady na výkon hospodářské činnosti v nejvzdálenějších regionech nebo zabránit či snížit vylidňování velmi řídce osídlených oblastí.

17.

Za slučitelnou s vnitřním trhem nebude považována provozní podpora poskytnutá podniku, jehož hlavní činnost spadá do sekce K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 (18), nebo podniku, který vykonává činnosti v rámci skupiny a jehož hlavní činnost patří mezi třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo 70.22 „Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení“ statistické klasifikace NACE Rev. 2.

18.	Regionální podporu nelze poskytnout podnikům v obtížích, jak je pro účely těchto pokynů definují pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (19), v pozměněném nebo nahrazeném znění.

19.	Komise při posuzování regionální podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, zohlední částku podpory, která má být navrácena (20).

1.2 Definice

20.

Pro účely těchto pokynů se použijí tyto definice:

a)	„oblastmi podle písmene a)“ se rozumí oblasti uvedené v mapě regionální podpory za použití ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy; „oblastmi podle písmene c)“ se rozumí oblasti uvedené v mapě regionální podpory za použití ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy;

b)	„podporou ad hoc“ se rozumí jednotlivá podpora, která není poskytnuta na základě režimu;

„upravenou výší podpory“ se rozumí maximální povolená výše podpory pro velké investiční projekty, která se vypočítá podle tohoto vzorce:

maximální výše podpory = R × (50 + 0,50 × B + 0,34 × C)

kde: R je maximální intenzita podpory použitelná na danou oblast, a to bez zvýšené intenzity podpory pro malé a střední podniky. B je část způsobilých nákladů mezi 50 miliony EUR a 100 miliony EUR. C je část způsobilých nákladů přesahujících 100 milionů EUR;

d)	„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy členský stát přijal právní závazek poskytnout podporu, který lze vymáhat před vnitrostátními soudy;

e)	„způsobilými náklady“ se pro účely investiční podpory rozumí hmotný a nehmotný majetek, který má souvislost s počáteční investicí nebo mzdovými náklady;

f)	„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí diskontovaná hodnota podpory vyjádřená jako procento diskontované hodnoty způsobilých nákladů, které byly vypočítány v okamžiku poskytnutí podpory na základě referenční sazby použitelné k tomuto datu;

g)	„jednotlivou podporou“ se rozumí podpora poskytnutá buď na základě režimu, nebo jako podpora ad hoc;

„počáteční investicí“ se rozumí

investice do hmotného a nehmotného majetku týkající se:

—	založení nové provozovny,

—	rozšíření kapacity stávající provozovny,

—	diverzifikace produkce provozovny o výrobky, které tato provozovna dříve nevyráběla, nebo

—	zásadní změna celkového výrobního postupu stávající provozovny nebo

b)	nabytí majetku v přímé souvislosti s provozovnou za předpokladu, že provozovna ukončila svou činnost nebo by ji ukončila nebýt toho, že byla odkoupena, a tento majetek nakoupil investor, který nemá vazbu na prodávajícího. Pouhé nabytí akcií podniku se neposuzuje jako počáteční investice;

„počáteční investicí ve prospěch nové hospodářské činnosti“ se rozumí:

investice do hmotného a nehmotného majetku týkající se:

—	založení nové provozovny, nebo

—	diverzifikace činnosti provozovny za podmínky, že nová činnost není stejná nebo podobná s původně vykonávanou činností provozovny, nebo

nabytí majetku patřícího provozovně, která svou činnost ukončila nebo by ji ukončila nebýt toho, že byla odkoupena, a tento majetek nakoupil investor, který nemá vazbu na prodávajícího, za podmínky, že nová činnost, jež bude vykonávána prostřednictvím nabytého majetku, není stejná nebo podobná s činností, kterou provozovna vykonávala před odkupem;

j)	„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek nabytý převodem technologie, jako je nabytí patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných technických znalostí;

k)	„vytvářením pracovních míst“ se rozumí čistý nárůst počtu zaměstnanců v dané provozovně ve srovnání s průměrem za předchozích 12 měsíců poté, co jsou od počtu zjevně vytvořených pracovních míst odečteny ztráty pracovních míst za totéž období;

l)	„velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice, u níž způsobilé náklady přesahují 50 milionů EUR, vypočtená v cenách a směnných kurzech platných v den poskytnutí podpory;

m)	„maximální intenzitou podpory“ se rozumí intenzita podpory vyjádřená pro velké podniky v hrubém grantovém ekvivalentu, jak vyplývá z pododdílu 5.4 těchto pokynů a jak je uvedeno na příslušné mapě regionální podpory;

„prahovou hodnotou oznamovací povinnosti“ se rozumí výše podpory přesahující prahovou hodnotu, jež vyplývá z níže uvedené tabulky:

Intenzita podpory	Prahová hodnota oznamovací povinnosti
10 %	7,5 milionu EUR
15 %	11,25 milionu EUR
25 %	18,75 milionu EUR
35 %	26,25 milionu EUR
50 %	37,5 milionu EUR

o)	„počtem zaměstnanců“ se rozumí počet ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počet pracovníků s plným pracovním úvazkem na celý rok; u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá příslušný zlomek RPJ;

p)	„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumějí regiony uvedené v článku 349 Smlouvy (21);

„provozní podporou“ se rozumí podpora určená na snížení běžných výdajů podniku, které nesouvisejí s počáteční investicí. Provozní podpora zahrnuje nákladové kategorie, jako jsou například náklady na zaměstnance, materiál, externí služby na smluvním základě, komunikace, energie, údržbu, nájem, administrativu apod., ale nevztahuje se na odpisy a náklady na financování v případě, že již byly zahrnuty do způsobilých nákladů při poskytování regionální investiční podpory;

r)	„mapou regionální podpory“ se rozumí seznam oblastí, který navrhl daný členský stát v souladu s podmínkami vyplývajícími z těchto pokynů a který schválila Komise;

s)	„stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnost spadající do stejné třídy (čtyřciferný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2;

t)	„jedním investičním projektem“ se rozumí počáteční investice zahájená stejnými příjemcem (na úrovni skupiny) v období tří let po datu zahájení činností na jiné podporované investici v témž regionu NUTS 3;

u)	„malým a středním podnikem“ se rozumí podnik, který splňuje podmínky vyplývající z doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (22);

„zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací na investici, nebo první pevný závazek týkající se objednávky zařízení, nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, a to podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako např. získání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti. V případě převzetí podniků se „zahájením prací“ rozumí okamžik nabytí majetku v přímé souvislosti s odkupovanou provozovnou;

w)	„řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí oblasti určené daným členským státem v souladu s odstavcem 161 těchto pokynů;

x)	„hmotným majetkem“ se rozumí majetek, jako např. pozemky, budovy a prostory, strojní zařízení a vybavení;

y)	„velmi řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s hustotou osídlení nižší než 8 obyvatel na km2 (na základě údajů Eurostatu o hustotě populace z roku 2010) nebo části těchto regionů NUTS 2 určené daným členským státem v souladu s odstavcem 162 těchto pokynů;

z)	„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu; částka zahrnuje hrubou mzdu před zdaněním a povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení, náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče po stanovenou dobu.

2. REGIONÁLNÍ PODPORA PODLÉHAJÍCÍ OZNÁMENÍ

21.

Členský stát musí v zásadě regionální podporu oznámit podle čl. 108 odst. 3 (23) Smlouvy, s výjimkou opatření, která splňují podmínky vyplývající z nařízení o blokové výjimce, které Komise přijala podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článku 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (zmocňující nařízení) (24).

22.	Komise použije tyto pokyny na oznámené režimy regionální podpory i na jednotlivé podpory.

23.

Na jednotlivou podporu poskytovanou v rámci oznámeného režimu se i nadále vztahuje oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže podpora ze všech zdrojů přesáhne prahovou hodnotu oznamovací povinnosti (25) nebo jestliže je poskytnuta příjemci, který v období dvou let předcházejících datu podání žádosti o podporu stejnou nebo podobnou činnost v rámci EHP ukončil nebo který má v okamžiku podání žádosti o podporu záměr tuto činnost ukončit do dvou let po dokončení investice, jež má být subvencována.

24.	Investiční podpora poskytnutá velkým podnikům na diverzifikaci produkce stávající provozovny v oblasti podle písmene c) o nové výrobky i nadále podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

3. POSOUZENÍ SLUČITENOSTI REGIONÁLNÍ PODPORY

3.1 Společné zásady pro posouzení slučitelnosti

25.	Komise při posuzování toho, zda lze oznámené opatření podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, obecně analyzuje, zda návrh opatření podpory zajišťuje, že pozitivní dopad podpory na cíl ve společném zájmu převažuje nad případnými negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

26.

Sdělení o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 2012 vyzvalo k určení a vymezení společných zásad pro posuzování slučitelnosti, které v případě veškerých opatření podpory provádí Komise. Komise proto bude považovat opatření podpory za slučitelné se Smlouvou pouze tehdy, pokud opatření splňuje každé z těchto kritérií:

a)	příspěvek k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu: opatření státní podpory se musí zaměřovat na cíl společného zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy; (oddíl 3.2)

b)	potřeba státního zásahu: opatření státní podpory se musí zaměřit na situaci, kde podpora může přinést materiální zlepšení, které trh sám o sobě nemůže poskytnout, např. napravením selhání trhu nebo reakcí na obavy týkající se spravedlnosti a soudržnosti; (oddíl 3.3)

c)	vhodnost opatření podpory: navrhované opatření podpory musí být vhodným nástrojem politiky, aby sledovalo cíl společného zájmu; (oddíl 3.4)

d)	motivační účinek: podpora musí změnit chování daného podniku (daných podniků) tak, aby zahájil další činnost, kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával nebo by ji vykonával omezeným nebo jiným způsobem nebo v jiném umístění; (oddíl 3.5)

e)	proporcionalita podpory (podpora omezená na minimum): výše podpory musí být omezena na minimum, které je nutné k přilákání dodatečných investic nebo činností do dané oblasti; (oddíl 3.6)

f)	zamezení nežádoucích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy: negativní účinky podpory musí být dostatečně omezeny tak, aby byla celková vyváženost opatření pozitivní (oddíl 3.7)

g)	transparentnost podpory: členské státy, Komise, hospodářské subjekty a veřejnost musí mít snadný přístup ke všem relevantním aktům a k příslušným informacím ohledně podpory, jež byla na základě těchto aktů poskytnuta. (oddíl 3.8)

27.

Na celkovou vyváženost určitých kategorií režimů lze dále vztáhnout požadavek týkající se hodnocení ex post, jak vyplývá z oddílu 4 těchto pokynů. Komise v takových případech může omezit délku trvání těchto režimů (běžně na čtyři roky i méně) s možností následně znovu oznámit, že byla platnost režimu prodloužena.

28.	Pokud opatření státní podpory nebo podmínky, které jsou s ním spojeny (včetně metody jeho financování, je-li tato metoda nedílnou součástí opatření státní podpory), vedou k neoddělitelnému porušení práva EU, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem (26).

29.	Komise při posuzování slučitelnosti jakékoli jednotlivé podpory s vnitřním trhem zohlední veškerá řízení týkající se porušení článků 101 a 102 Smlouvy, která se mohou týkat příjemce podpory a která mohou být relevantní pro posouzení podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy (27).

3.2 Příspěvek společnému cíli

30.

Primárním cílem regionální podpory je snížit rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje mezi jednotlivými regiony v Evropské unii. Díky svým cílům v oblasti spravedlnosti a soudržnosti se regionální podpora může podílet na realizaci strategie Evropa 2020 tím, že přináší udržitelný růst podporující začlenění.

3.2.1 Režimy investiční podpory

31.	Režimy regionální podpory by měly představovat nedílnou součást strategie v oblasti regionálního rozvoje, jejíž cíle jsou jasně definovány, měly by být v souladu s těmito cíli a přispívat k jejich plnění.

32.

Jednalo by se zejména o opatření prováděná v souladu se strategiemi v oblasti regionálního rozvoje, které jsou definované v souvislosti s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova nebo Evropským námořním a rybářským fondem, s cílem přispět k plnění cílů strategie Evropa 2020.

33.

Pokud jde o režimy podpory, na něž se nevztahuje operační program financovaný z fondů určených na politiku soudržnosti, členské státy by měly prokázat, že je opatření v souladu se strategií rozvoje dané oblasti a přispívá k její realizaci. Členské státy mohou za tímto účelem vycházet z hodnocení dřívějších režimů státní podpory, posouzení dopadů vypracovaných orgány, které podporu poskytují, nebo z odborných posudků. K tomu, aby daný režim podpory přispíval k plnění cílů této strategie v oblasti rozvoje, musí obsahovat systém, který orgánům poskytujícím podporu umožní stanovit priority a vybrat investiční projekty v souladu s cíli daného režimu (např. na základě přístupu vycházejícího z formálního ohodnocení) (28).

34.

Režimy regionální podpory mohou být realizovány v oblastech podle písmene a) na podporu počátečních investic malých a středních podniků nebo velkých podniků. V oblastech podle písmene c) mohou být režimy podpory zaváděny na podporu počátečních investic malých a středních podniků a na počáteční investice ve prospěch nových činností velkých podniků.

35.

Orgán poskytující podporu musí v souvislosti s podporou na jednotlivé investiční projekty na základě daného režimu potvrdit, že vybrané projekty přispívají k plnění cílů režimu, a tudíž i k plnění cílů strategie v oblasti rozvoje dotčené oblasti. Členské státy mohou v tomto případě vycházet z informací, které jim žadatel o podporu poskytl na formuláři připojeném v příloze k těmto pokynům, kde je zapotřebí popsat pozitivní účinky investice na dotčenou oblast (29).

36.	Aby byl příspěvek investice k rozvoji dané oblasti skutečný a udržitelný, je zapotřebí, aby investice byla po svém ukončení v dotčené oblasti zachována alespoň po dobu pěti let, v případě malých a středních podniků po dobu tří let (30).

37.

Je-li podpora počítána podle mzdových nákladů, musí být pracovní místa obsazena po dobu tří let po dokončení prací. Všechna pracovní místa vytvořená investicí se musí udržet v dané oblasti pět let od jejich prvního obsazení. V případě investic realizovaných malými a středními podniky mohou členské státy zkrátit tato pětiletá období (na udržení investice nebo pracovních míst) na nejméně tři roky.

38.	K zajištění životaschopnosti investice musí členské státy zaručit, aby příjemce poskytl finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % (31) způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo externích zdrojů a ve formě, která nepředstavuje jakoukoli finanční podporu z veřejných zdrojů (32).

39.

Členské státy musí rovněž zajistit soulad s právními předpisy Unie v oblasti ochrany životního prostředí, zejména pokud jde o potřebu provádět posouzení dopadů na životní prostředí, pokud jej vyžadují příslušné právní předpisy, a zajistit všechna potřebná povolení, aby zamezily tomu, že opatření státní podpory povedou ke škodě na životním prostředí.

3.2.2 Jednotlivá investiční podpora, jež byla oznámena

40.

K tomu, aby doložily příspěvek jednotlivé investiční podpory oznámené Komisi k regionálnímu rozvoji, mohou členské státy využít celou škálu ukazatelů, jako jsou např. ukazatele uvedené níže, které mohou být přímé (např. vytvořená pracovní místa) nebo nepřímé (např. místní inovace):

a)	počet pracovních míst přímo vytvořených investicí je důležitým ukazatelem přispění k regionálnímu rozvoji. Je nutno uvážit rovněž kvalitu vytvořených pracovních míst a požadovanou úroveň kvalifikace;

b)	ještě vyšší počet nových pracovních míst je možno vytvořit v místní (sub) dodavatelské síti, což napomůže investici lépe začlenit do daného regionu a zajistí vedlejší účinky (spillover effects) širšího rozsahu. V úvahu je proto nutno vzít rovněž počet nepřímo vytvořených pracovních míst;

závazek příjemce uskutečnit rozsáhlé činnosti v oblasti vzdělávání ke zlepšení kvalifikací (obecných a specifických) svých pracovníků bude považován za faktor, který přispívá k regionálnímu rozvoji. Důraz bude rovněž kladen na poskytování stáží nebo učňovského vzdělávání, a to především pro mladé lidi, a na vzdělávání, které zdokonaluje znalosti a zaměstnatelnost pracovníků mimo daný podnik. Aby se zamezilo dvojímu započítání nebude se obecné nebo specifické vzdělávání, na něž je schválena podpora na vzdělávání, považovat za pozitivní účinek regionální podpory;

externí úspory z rozsahu nebo jiné přínosy z hlediska regionálního rozvoje mohou vzniknout v důsledku blízkosti (efekt seskupování). Seskupování podniků v témže výrobním odvětví umožňuje, aby se jednotlivé výrobní závody více specializovaly, což vede k větší efektivitě. Význam tohoto ukazatele při určování toho, jak podpora přispívá regionálnímu rozvoji, však závisí na stavu rozvoje daného seskupení (klastru);

investice zahrnují technické poznatky a mohou být zdrojem významného přenosu technologií (šíření znalostí). Při investicích, které se realizují v technologicky náročných výrobních odvětvích, je přenos technologií do regionu, který je příjemcem podpory, pravděpodobnější. V tomto ohledu je důležitá rovněž úroveň a specifičnost šíření poznatků;

f)	lze posuzovat i to, nakolik projekt přispěje ke schopnosti regionu vytvářet nové technologie prostřednictvím místních inovací. V tomto ohledu je možno pohlížet příznivě na spolupráci nového výrobního zařízení s místními vysokoškolskými institucemi;

g)	doba trvání investice a možné budoucí následné investice jsou signálem trvalého zapojení společnosti v daném regionu.

41.

Členské státy také mohou odkazovat na obchodní plán příjemce podpory, jenž by mohl poskytovat informace o počtu pracovních míst, která mají být vytvořena, mzdách, jež mají být vypláceny (zlepšení finanční situace domácnosti jako vedlejší účinek), objemu nákupů od místních výrobců, obratu vytvořeném investicí a případném přínosu pro region prostřednictvím dodatečných daňových výnosů.

42.	Pokud jde o podporu ad hoc (33), členské státy musí vedle splnění požadavků vyplývajících z odstavců 35 až 39 doložit, že je projekt v souladu se strategií v oblasti rozvoje dané oblasti a přispívá k plnění jejích cílů.

3.2.3 Režimy provozní podpory

43.

Režimy provozní podpory budou prosazovat rozvoj znevýhodněných oblastí pouze tehdy, budou-li předem jasně definovány problémy, jimž tyto oblasti čelí. Překážky omezující přilákání nebo zachování hospodářské činnosti mohou být natolik závažné nebo trvalé, že samotná investiční podpora nebude pro rozvoj těchto oblastí dostatečná.

44.

Pokud jde o omezování některých specifických obtíží, jimž čelí malé a střední podniky v oblastech podle písmene a), příslušné členské státy musí doložit existenci a závažnost těchto specifických obtíží a musí prokázat, že režim provozní podpory je zapotřebí vzhledem k tomu, že tyto specifické obtíže nelze překonat pomocí investiční podpory.

45.

Pokud jde o provozní podporu na vyrovnání určitých dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech, jsou trvalá znevýhodnění, která závažně omezují rozvoj nejvzdálenějších regionů, vymezena v článku 349 Smlouvy a patří mezi ně odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů. Dotčený členský stát však musí identifikovat specifické dodatečné náklady, které souvisí s těmito trvalými znevýhodněními, jež má vyrovnat režim provozní podpory.

46.	Pokud jde o provozní podporu, jež má zabránit nebo snížit vylidňování velmi řídce osídlených oblastí, musí dotčený členský stát prokázat existenci rizik souvisejících s vylidňováním dané oblasti v případě, že by provozní podpora nebyla poskytnuta.

3.3 Potřeba státního zásahu

47.

K posouzení toho, zda je státní podpora pro dosažení cíle společného zájmu nezbytná, je zapotřebí provést nejprve rozbor problému, který je třeba řešit. Státní podpora by měla být zaměřena na situace, kde může přinést materiální zlepšení, které trh sám o sobě nemůže poskytnout. To platí zejména v souvislosti s omezenými veřejnými zdroji.

48.

Za určitých podmínek může státní podpora skutečně napravit selhání trhu, a přispět tak k efektivnímu fungování trhů a posílit konkurenceschopnost. I v případě, že trhy vedou k efektivnímu výsledku, který však není uspokojivý z hlediska spravedlnosti a soudržnosti, může státní podpora přinést vhodnější a spravedlivější výsledek fungování trhu.

49.

Pokud jde o podporu poskytovanou na rozvoj oblastí uvedených na regionální mapě podpory v souladu s pravidly vyplývajícími z oddílu 5 těchto pokynů, má Komise za to, že bez státního zásahu trh neplní očekávané cíle v oblasti soudržnosti stanovené ve Smlouvě. Podpora poskytovaná v těchto oblastech by proto měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy.

3.4 Vhodnost regionální podpory

50.

Oznámené opatření podpory musí být vhodným nástrojem politiky, aby sledovalo příslušný cíl společného zájmu. Opatření podpory nebude považováno za slučitelné s vnitřním trhem, pokud existují jiné méně narušující nástroje politiky nebo jiné méně narušující druhy nástrojů podpory, které umožňují stejný pozitivní přínos v oblasti regionálního rozvoje.

3.4.1 Vhodnost v rámci alternativních nástrojů politiky

3.4.1.1 Režimy investiční podpory

51.

Regionální investiční podpora není jediným nástrojem politiky, který mají členské státy pro účely podpory investic a vytváření pracovních míst ve znevýhodněných regionech k dispozici. Členské státy mohou využívat i další opatření, jako je rozvoj infrastruktury, zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy nebo zlepšení podnikatelského prostředí.

52.	Členské státy musí při předkládání režimu podpory mimo rámec operačního programu financovaného z fondů určených na politiku soudržnosti uvést, proč je regionální podpora vhodným nástrojem k plnění obecného cíle v oblasti spravedlnosti a soudržnosti.

53.	Pokud se členský stát rozhodne, že mimo rámec operačního programu financovaného z finančních prostředků Unie uvedených v odstavci 32 výše zavede režim podpory v určitém odvětví, musí prokázat výhody, které takový nástroj oproti víceodvětvovému režimu nebo jiným nástrojům politiky přináší.

54.	Komise zejména zohlední veškerá posouzení dopadů navrhovaného režimu podpory, která jí daný členský stát poskytne. Stejně tak lze při posuzování vhodnosti navrhovaného režimu zohlednit výsledky hodnocení ex post, jak vyplývá z oddílu 4.

3.4.1.2 Jednotlivá investiční podpora

55.	Pokud jde o podporu ad hoc, členské státy musí prokázat, že tato podpora umožňuje lepší rozvoj dané oblasti než podpora v rámci režimu nebo jiné druhy opatření.

3.4.1.3 Režimy provozní podpory

56.

Členské státy musí prokázat, že podpora je vhodná k dosažení cíle režimu a že reaguje na problémy, které má řešit. Členský stát může pro účely prokázání vhodnosti podpory vypočítat výši podpory ex ante jako pevně stanovenou částku, která zahrnuje očekávané dodatečné náklady po stanovenou dobu, aby poskytla daným podnikům pobídky k účinnému snižování nákladů a postupnému rozvoji jejich podnikatelské činnosti (34).

3.4.2 Vhodnost v rámci jiných nástrojů podpory

57.

Regionální podporu lze poskytovat v různých formách. Členské státy by však měly zajistit, aby byla podpora poskytována v takové formě, která bude pravděpodobně znamenat nejmenší narušení obchodu a hospodářské soutěže. Pokud je tedy podpora poskytována ve formě, která přináší přímou finanční výhodu (např. přímé dotace, osvobození od daní, dávek na sociální zabezpečení nebo jiných povinných dávek nebo jejich snížení, poskytnutí pozemků, dodávek zboží nebo služeb za výhodné ceny apod.), musí členský stát prokázat, proč nejsou vhodné jiné, pravděpodobně méně narušující formy podpory, jako jsou např. vratné zálohy nebo formy podpory, jež vycházejí z dluhových nebo kapitálových nástrojů (např. úvěry s nízkou úrokovou sazbou, slevy na úrocích, státní záruky, nákup akcií nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek).

58.	V případě režimů podpory, které provádějí cíle a priority operačních programů, se nástroj financování, jenž byl v tomto programu zvolen, považuje za vhodný nástroj.

59.	K posouzení vhodnosti navrhovaného nástroje podpory lze zohlednit výsledky hodnocení ex post, jak vyplývá z oddílu 4.

3.5 Motivační účinek

60.

Regionální podporu lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, jestliže má motivační účinek. Podpora vykazuje motivační účinek, jestliže mění chování podniku takovým způsobem, že podnik zahájí další činnost, která přispívá rozvoji dané oblasti a kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával nebo by ji vykonával omezeným nebo jiným způsobem nebo v jiném umístění. Podpora nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vyrovnávat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti.

61.

Existenci motivačního účinku lze dokázat na základě dvou možných scénářů:

a)	podpora je pobídkou pro přijetí kladného rozhodnutí o investici, protože se investice, která by jinak nebyla pro příjemce dostatečně zisková, může uskutečnit v dané oblasti (35) (scénář 1, rozhodnutí o investici) nebo

b)	podpora je pobídkou pro rozhodnutí o umístění plánované investice v dané oblasti, spíše než někde jinde, jelikož vyrovnává čistá znevýhodnění a náklady spojené s umístěním v této oblasti (scénář 2, rozhodnutí o umístění).

62.

Jestliže podpora nezmění chování příjemce tím, že podnítí (dodatečnou) investici v dané oblasti, lze mít za to, že by se stejná investice v daném regionu realizovala i bez poskytnutí podpory. Taková podpora postrádá motivační účinek k tomu, aby splňovala cíl regionálního rozvoje, a jako neslučitelná s vnitřním trhem nemůže být proto schválena.

63.

V případě regionální podpory poskytované z fondů určených na politiku soudržnosti v regionech podle písmene a) na investice, jež jsou zapotřebí k dosažení standardů vyplývajících z práva Unie, však lze mít za to, že podpora má motivační účinek, pokud by při neexistenci této podpory nebylo pro příjemce dostatečně ziskové realizovat investici v dané oblasti, což by vedlo k ukončení činnosti stávající provozovny v této oblasti.

3.5.1 Režimy investiční podpory

64.	Práce na jednotlivé investici mohou začít až poté, co byla podána žádost o podporu.

65.	Jsou-li práce zahájeny již před podáním žádosti o podporu, jakákoli podpora poskytnutá ve prospěch této jednotlivé investice nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

66.

Členské státy musí předložit vzorový formulář žádosti o podporu, který je uveden v příloze k těmto pokynům (36). V této žádosti musí malé a střední podniky i velké podniky poskytnout hypotetické srovnání, co by se stalo v případě, že by podporu nezískaly, a uvést, jaký scénář uvedený v odstavci 61 se použije.

67.	Velké podniky musí navíc předložit písemné doklady, z nichž vychází hypotetické srovnání uvedené ve formuláři žádosti. Tato povinnost se na malé a střední podniky nevztahuje.

68.

Orgán poskytující podporu musí provést důvěryhodnou kontrolu uvedeného hypotetického srovnání a potvrdit, že regionální podpora má požadovaný motivační účinek, který odpovídá jednomu ze scénářů vyplývajících z odstavce 61. Hypotetické srovnání je důvěryhodné, jestliže je věrohodné a týká se faktorů rozhodovacího procesu převládajících v okamžiku, kdy příjemce přijímá rozhodnutí o investici.

3.5.2 Jednotlivá investiční podpora, jež byla oznámena

69.

Vedle požadavků vyplývajících z odstavců 64 až 67 a týkajících se jednotlivé podpory (37), která byla oznámena, musí členský stát poskytnout jasné důkazy o tom, že podpora má skutečný dopad na volbu investice nebo volbu umístění (38). Musí také upřesnit, který ze scénářů uvedených v odstavci 61 se použije. Aby umožnily komplexní posouzení, členské státy musí poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale také komplexní popis hypotetického srovnávacího scénáře ohledně situace, že by veřejný orgán v EHP neposkytl příjemci žádnou podporu.

70.	V případě scénáře 1 by členský stát mohl prokázat existenci motivačního účinku podpory tím, že předloží dokumenty společnosti dokazující, že by investice nebyla bez podpory dostatečně zisková.

71.

V případě scénáře 2 by členský stát mohl prokázat existenci motivačního účinku podpory předložením dokumentů společnosti, které prokazují, že bylo provedeno srovnání nákladů a přínosů umístění investice v dané oblasti s umístěním v jiné oblasti (oblastech). Komise ověří, zda toto srovnání má reálný základ.

72.

Členské státy se zejména vybízejí, aby vycházely z úředních dokumentů správní rady, z posouzení rizik (včetně posouzení specifického rizika spojeného s umístěním), finančních zpráv, interních obchodních plánů, odborných posudků a jiných studií souvisejících s posuzovaným investičním projektem. Při prokázání motivačního účinku by pro členské státy mohly být přínosné i dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytnuté finančním institucím.

73.

V této souvislosti (a zejména v případě scénáře 1) lze úroveň ziskovosti posoudit odkazem na metodiky, které se v dotyčném konkrétním výrobním odvětví běžně používají a které mohou zahrnovat: způsoby hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV) (39), míry vnitřní návratnosti (IRR) (40) nebo průměrné návratnosti použitého kapitálu (ROCE). Ziskovost projektu musí být srovnávána s běžnou mírou návratnosti, kterou podnik uplatňuje na další investiční projekty podobného druhu. Nejsou-li tyto míry k dispozici, musí být ziskovost projektu porovnána s kapitálovými náklady společnosti jako celku nebo s mírou návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

74.

Jestliže podpora nezmění chování příjemce tím, že podnítí (dodatečnou) investici v dané oblasti, nemá podpora pro region žádný pozitivní účinek. Podpora proto nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem v případě, kdy se má za to, že by se stejná investice v regionu realizovala i bez poskytnutí této podpory.

3.5.3 Režimy provozní podpory

75.	U režimů provozní podpory se bude mít za to, že tato podpora má motivační účinek, jestliže je pravděpodobné, že by se v případě jejího neposkytnutí úroveň hospodářské činnosti v dané oblasti nebo regionu značně zhoršila kvůli problémům, které má tato podpora řešit.

76.	Komise proto bude mít za to, že podpora podněcuje dodatečnou hospodářskou činnost v daných oblastech nebo regionech, jestliže členský stát dokáže existenci a závažnost uvedených problémů v těchto oblastech (viz odstavce 44 až 46).

3.6 Proporcionalita podpory (podpora omezená na minimum)

77.	Výše regionální podpory musí být v zásadě omezena na minimum, které je nutné k přilákání dodatečných investic nebo činností do dané oblasti.

78.

Jako obecné pravidlo se předpokládá, že je oznámená jednotlivá podpora omezena na minimum, jestliže výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům (vícenákladům) na realizaci investice v dané oblasti ve srovnání s hypotetickým případem neexistence podpory. Stejně tak musí členské státy v případě investiční podpory poskytnuté velkým podnikům v rámci oznámených režimů zajistit, aby byla podpora omezena na minimum na základě „přístupu vycházejícího z čistých dodatečných nákladů“.

79.

V případě situací podle scénáře 1 (rozhodnutí o investici) by proto podpora neměla převýšit minimum nezbytné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, např. zvýší míru vnitřní návratnosti tohoto projektu na běžnou míru návratnosti uplatňovanou daným podnikem v jiných investičních projektech podobného druhu nebo případně zvýší míru vnitřní návratnosti projektu nad rámec kapitálových nákladů společnosti jako celku nebo nad rámec míry návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

80.

V případě scénáře 2 (pobídky k umístění) by výše podpory neměla přesáhnout rozdíl mezi čistou současnou hodnotou investice v cílové oblasti a čistou současnou hodnotou investice v alternativním umístění. Je zapotřebí vzít do úvahy všechny relevantní náklady a přínosy, včetně například správních nákladů, nákladů na dopravu, nákladů na vzdělávání, na něž se nevztahuje podpora na vzdělávání, a rovněž mzdových rozdílů. Nachází-li se však alternativní umístění v EHP, nezohledňují se subvence poskytnuté v tomto jiném umístění.

81.	Komise v případě regionální podpory dále uplatňuje maximální intenzity podpory (41), aby se zajistila předvídatelnost a rovné podmínky pro všechny. Tyto maximální intenzity podpory slouží k dvojímu účelu.

82.	Zaprvé, u oznámených režimů tyto maximální intenzity podpory slouží jako bezpečné prostředí (tzv. safe harbour) pro malé a střední podniky: pokud intenzita podpory nedosahuje povolené maximum, má se za to, že je splněno kritérium „podpora omezená na minimum“.

83.	Zadruhé, ve všech ostatních případech se maximální intenzity podpory používají jako strop přístupu založeného na čistých dodatečných nákladech, který je popsán v odstavcích 79 a 80.

84.

Maximální intenzity podpory jsou upraveny za použití těchto tří kritérií:

a)	sociálně-ekonomická situace dané oblasti sloužící jako náhradní hodnota pro rozsah, v jakém tato oblast potřebuje další rozvoj, a případně rozsah, v jakém je znevýhodněna ve snaze přilákat a zachovat hospodářskou činnost;

b)	velikost příjemce jako náhradní hodnota pro specifické obtíže s financováním nebo s realizací projektu v dané oblasti a

c)	velikost investičního projektu jako ukazatel očekávané úrovně narušení hospodářské soutěže a trhu.

85.	Na základě toho platí, že čím vyšší intenzity podpory (a případně vyšší následné narušení obchodu a hospodářské soutěže) jsou povoleny, tím je cílový region méně rozvinutý, za předpokladu, že je příjemcem podpory malý a střední podnik.

86.	Vzhledem k předpokládanému většímu narušení hospodářské soutěže a trhu musí být maximální intenzita podpory u velkých investičních projektů snížena použitím mechanismu, který je definován v odst. 20 písm. c).

3.6.1 Režimy investiční podpory

87.	V případě malých a středních podniků lze použít zvýšené maximální intenzity podpory popsané v oddílu 5.4. Malé a střední podniky však nemohou tyto zvýšené intenzity podpory využívat v případě, že se investice vztahuje k velkým investičním projektům.

88.

Pokud jde o podporu velkým podnikům, členské státy musí zajistit, aby výše podpory odpovídala čistým dodatečným nákladům na realizaci investice v dané oblasti, a to na základě hypotetického srovnání se situací, kdy podpora nebyla poskytnuta. Metoda popsaná v odstavcích 79 a 80 se musí používat společně se stropem v podobě maximálních intenzit podpory.

89.

V případě velkých investičních projektů je třeba zajistit, aby podpora nepřesahovala sníženou intenzitu. Jestliže je podpora poskytnuta příjemci na investici, která se pokládá za součást jednotlivého investičního projektu, musí být podpora snížena o způsobilé náklady přesahující částku 50 milionů EUR (42).

90.

Orgán poskytující podporu musí při poskytování podpory vypočítat maximální intenzitu podpory a výši podpory na projekt. Intenzita podpory musí být vypočtena na základě hrubého grantového ekvivalentu, a to buď ve vztahu k celkovým způsobilým nákladům na investici, nebo způsobilým mzdovým nákladům, které příjemce uvedl v žádosti o podporu.

91.

Jestliže se investiční podpora vypočtená na základě investičních nákladů kombinuje s regionální investiční podporou vypočtenou na základě mzdových nákladů, nesmí celková podpora přesáhnout nejvyšší výši podpory vyplývající z jednotlivých výpočtů, a to až do výše maximální intenzity podpory, která je pro danou oblast povolena.

92.

Investiční podporu lze poskytnout souběžně na základě několika režimů podpory nebo ve spojení s podporou ad hoc za předpokladu, že celková podpora ze všech zdrojů nepřesáhne maximální intenzitu podpory, která je na daný projekt povolena a kterou první orgán poskytující podporu musí vypočítat předem.

93.

Pokud jde o počáteční investici s vazbou na projekty v rámci Evropské územní spolupráce (EÚS), které splňují kritéria vyplývající z nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (43), intenzita podpory použitelná na oblast, kde je počáteční investice umístěna, se použije i na všechny příjemce, kteří se projektu účastní. Je-li počáteční investice umístěna ve dvou nebo více z podporovaných oblastí, na počáteční investici se použije ta maximální intenzita podpory, která je použitelná v podporované oblasti, kde byla vynaložena největší část způsobilých nákladů. Na počáteční investice realizované velkými podniky v oblastech podle písmene c) lze poskytnout regionální podporu v souvislosti s projekty v rámci EÚS pouze tehdy, jedná-li se o počáteční investice ve prospěch nových činností nebo výrobků.

3.6.1.1 Způsobilé náklady vypočtené na základě investičních nákladů

94.	S výjimkou malých a středních podniků a případů převzetí provozovny musí být nabytý majetek nový (44).

95.	U malých a středních podniků se za způsobilé náklady může považovat až 50 % nákladů na přípravné studie a nákladů na poradenství vynaložených v souvislosti s investicí.

96.	V případě podpory poskytnuté na zásadní změnu výrobního postupu musí způsobilé náklady převyšovat odpisy majetku souvisejícího s činností, jež má být modernizována, za předcházející tři účetní období.

97.	V případě podpory poskytnuté na diverzifikaci produkce stávající provozovny musí způsobilé náklady převyšovat alespoň o 200 % účetní hodnotu znovu použitého majetku, která byla zaúčtována v účetním roce předcházejícím roku, kdy byly práce zahájeny.

98.

Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:

a)	u pozemků a budov musí pronájem trvat nejméně pět let po předpokládaném datu dokončení investice u velkých podniků anebo tři roky u malých a středních podniků;

b)	u strojů a strojního zařízení musí mít pronájem formu finančního leasingu a musí obsahovat povinnost příjemce podpory daný majetek po uplynutí doby pronájmu odkoupit.

99.

V případě převzetí provozovny by měly být zohledněny pouze náklady na odkup majetku od třetích subjektů, kteří nemají vztah k prodávajícímu. Transakce musí proběhnout za tržních podmínek. Jestliže byla podpora na nabytí majetku poskytnuta již před jeho faktickým odkupem, náklady na tento majetek by měly být odečteny od způsobilých nákladů souvisejících s převzetím provozovny. Pokud s převzetím provozovny souvisí dodatečná investice, na niž lze poskytnout podporu, měly by být způsobilé náklady na tuto investici přičteny k nákladům na odkup majetku dané provozovny.

100.	Náklady na nehmotný majetek jsou u velkých podniků způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na projekt. U malých a středních podniků mohou být zohledněny veškeré náklady související s nehmotným majetkem.

101.

Nehmotný majetek, který je způsobilý pro započtení do investičních nákladů, musí zůstat ve spojení s danou podporovanou oblastí a nesmí být převeden do jiných regionů. Nehmotný majetek proto musí splňovat tyto podmínky:

a)	musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

b)	musí podléhat odpisům;

c)	musí být odkoupen za tržních podmínek od třetích subjektů, které nemají vztah k prodávajícímu.

102.	Nehmotný majetek musí být součástí aktiv podniku, jemuž je podpora poskytována, a musí zůstat ve spojení s projektem, na který byla podpora poskytnuta, po dobu alespoň pěti let (tří let u malých a středních podniků).

3.6.1.2 Způsobilé náklady vypočtené na základě mzdových nákladů

103.

Regionální podporu lze rovněž vypočítat s odkazem na očekávané mzdové náklady, které vznikly v souvislosti s vytvořením pracovních míst v důsledku počáteční investice. Podpora může vyrovnávat pouze mzdové náklady na zaměstnanou osobu vypočítané za období dvou let a výsledná intenzita nesmí přesáhnout intenzitu podpory použitelnou v dané oblasti.

3.6.2 Jednotlivá investiční podpora, jež byla oznámena

104.	V případě situací podle scénáře 1 (rozhodnutí o investici) Komise ověří, zda výše podpory přesahuje nezbytné minimum nutné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, a využije k tomu metodu uvedenou v odstavci 79.

105.	V případě situací podle scénáře 2 (rozhodnutí o umístění) Komise u pobídek týkajících se umístění porovná čistou současnou hodnotu investice pro cílovou oblast a čistou současnou hodnotu investice v alternativním umístění a využije k tomu metodu uvedenou v odstavci 80.

106.	Výpočty používané pro analýzu motivačního účinku lze využít i k posouzení přiměřenosti dané podpory. Členský stát musí prokázat přiměřenost podpory na základě takových dokumentů, jako jsou např. uvedeny v odstavci 72.

107.	Intenzita podpory nesmí přesáhnout upravenou intenzitu podpory, která je povolena.

3.6.3 Režimy provozní podpory

108.	Členské státy musí prokázat, že úroveň podpory je přiměřená k reakci na problémy, které má řešit.

109.

Zejména musí být splněny tyto podmínky:

a)	podpora musí být určena na základě předem stanovených způsobilých nákladů, jež lze zcela přiřadit k problémům, které má podpora řešit, jak to prokázal členský stát;

b)	podpora musí být omezena na určitý podíl těchto předem stanovených způsobilých nákladů a nesmí tyto náklady překročit;

c)	výše podpory musí být přiměřená, pokud jde o úroveň problémů, jimž všichni příjemci skutečně čelí.

110.

Pokud jde o podporu na vyrovnání některých dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech, musí být možné zcela přiřadit způsobilé náklady k jednomu nebo více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy. Tyto dodatečné náklady musí vylučovat náklady na dopravu a jakékoli další náklady, které lze přičíst jiným faktorům, a musí být vyčísleny ve vztahu k úrovni nákladů, které vznikají podobným podnikům usazeným v jiných regionech daného členského státu.

111.	Pokud jde o podporu na snižování některých specifických obtíží, jimž čelí malé a střední podniky v oblastech podle písmene a), úroveň podpory se musí po dobu trvání režimu postupně snižovat (45).

3.7 Zamezení nežádoucích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod

112.

Negativní účinky opatření podpory týkající se narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy musí být omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného zájmu, k tomu, aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem. Lze však identifikovat některé případy, kdy negativní účinky zjevně převažují nad jakýmkoli pozitivním účinkem, a taková podpora nemůže být považována za slučitelnou s vnitřním trhem.

3.7.1 Obecné poznámky

113.

Regionální podpora může způsobovat dvě hlavní narušení hospodářské soutěže a obchodu. Jedná se o narušení výrobkového trhu a účinky na základě umístění činnosti. Oba druhy narušení mohou vést k neefektivitě při přidělování prostředků (což zhoršuje hospodářské výsledky vnitřního trhu) a k obavám v oblasti rozdělování (rozdělení hospodářské činnosti mezi regiony).

114.

Jedním z případných škodlivých účinků státní podpory je to, že zabraňuje tržním mechanismům přinášet účinné výsledky odměňováním nejefektivnějších výrobců a donucením těch méně efektivních, aby se zdokonalili, provedli restrukturalizaci nebo trh opustili. Podstatné rozšíření kapacity, k němuž dochází na základě státní podpory na nevýkonném trhu, může především nežádoucím způsobem narušit hospodářskou soutěž, protože by vytvoření a zachování nadměrné kapacity mohlo vést ke zmenšování ziskového rozpětí, snižování investic jednotlivých soutěžitelů nebo dokonce k odlivu soutěžitelů z daného trhu. To by mohlo vést k situaci, kdy soutěžitelé, kteří by jinak mohli na trhu zůstat, jsou z trhu vytlačeni. Tato situace může rovněž znemožnit podniku vstoupit na trh nebo na něm expandovat, a může dokonce oslabit pobídky soutěžitelů k inovacím. To má za následek neúčinné tržní struktury, které z dlouhodobého hlediska poškozují i spotřebitele. Dostupnost podpory může navíc u případných příjemců vyvolat nedostatečně ostražité nebo příliš riskantní chování. Je pravděpodobné, že dlouhodobý dopad na celkové výsledky odvětví bude negativní.

115.

Podpora může mít také narušující účinky, pokud jde o zvyšování nebo zachovávání významné tržní síly na straně příjemců. I když podpora neposiluje významnou tržní sílu přímo, může tak činit nepřímo tím, že stávající soutěžitele odradí od rozšiřování nebo podnítí jejich odchod z trhu nebo odradí nové soutěžitele od vstupu na trh.

116.

Kromě narušení výrobkových trhů může regionální podpora svou povahou ovlivnit také umístění hospodářské činnosti. Jestliže jedna oblast přitahuje investice na základě podpory, jiná oblast na této příležitosti tratí. Tyto negativní účinky se v oblastech, které byly nepříznivě ovlivněny státní podporou, projevují ztrátou hospodářské činnosti a ztrátou pracovních míst, včetně pracovních míst na úrovni subdodavatelů. Lze také pocítit ztrátu v oblasti pozitivních externalit (např. efekt seskupování, šíření znalostí, vzdělávání a odborná příprava apod.).

117.

Geografická specifičnost regionální podpory ji odlišuje od jiných forem horizontální podpory. Specifickým znakem regionální podpory je to, že má za cíl ovlivnit volbu investora, pokud jde o umístění investičních projektů. Jestliže regionální podpora vyrovnává dodatečné náklady vyplývající z regionálních znevýhodnění a podporuje dodatečné investice v podporovaných oblastech, aniž by je odlákala z jiných podporovaných oblastí, je taková podpora ku prospěchu regionálního rozvoje, ale také soudržnosti a v konečném důsledku prospívá celé Unii. Pokud jde o možné negativní účinky regionální podpory na umístění, tyto jsou již určitým způsoben omezeny v mapách regionální podpory, které taxativně stanovují oblasti, kde může být regionální podpora poskytnuta, s přihlédnutím k cílům souvisejícím se spravedlností a k cílům politiky soudržnosti a které určují maximální povolené intenzity podpory. Pochopení situace, která by nastala v případě neposkytnutí podpory, je však k vyhodnocení skutečného dopadu podpory na cíle v oblasti soudržnosti i nadále důležité.

3.7.2 Zjevné negativní účinky

118.	Komise vymezuje řadu situací, kdy negativní účinky podpory zjevně převažují nad veškerými pozitivními účinky, a proto tato podpora nemůže být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem.

119.

Komise stanoví maximální intenzity podpory. Tyto intenzity představují základní požadavky pro slučitelnost, jejichž cílem je zamezit používání státní podpory pro projekty, které vykazují značně vysoký poměr mezi výší podpory a způsobilými náklady a u nichž se narušení hospodářské soutěže jeví jako velmi pravděpodobné. Obecně platí, že čím větší jsou pozitivní účinky, které podporovaný projekt pravděpodobně vyvolá, a čím vyšší je pravděpodobná potřeba podpory, tím bude vyšší strop intenzity podpory.

120.	Pokud v případě scénáře 1 (rozhodnutí o investici) projekt vytváří kapacity na trhu, který je ve strukturálním absolutním poklesu, domnívá se Komise, že má negativní účinky, u nichž není pravděpodobné, že by byly vyváženy jakýmkoli pozitivním účinkem.

121.

Pokud v případě scénáře 2 (rozhodnutí o umístění) by investice byla bez poskytnutí podpory umístěna v regionu, který má intenzitu regionální podpory vyšší nebo stejně vysokou jako cílový region, bude to představovat negativní účinek, u něhož není pravděpodobné, že jej vyváží jakýkoli pozitivní účinek, protože taková podpora je v rozporu se samotným opodstatněním regionální podpory (46).

122.	Jestliže příjemce ukončuje stejnou nebo podobnou činnost v jiné oblasti EHP a přemisťuje tuto činnost do cílové oblasti a jestliže existuje příčinná souvislost mezi podporou a tímto přemístěním, bude to představovat negativní účinek, který pravděpodobně nebude vyvážen žádným pozitivním prvkem.

123.	Komise při hodnocení oznámeného opatření požádá o veškeré informace nezbytné k tomu, aby zvážila, zda státní podpora povede k podstatné ztrátě pracovních míst ve stávajících umístěních v rámci EHP.

3.7.3 Režimy investiční podpory

124.

Režimy investiční podpory nesmí vést k významnému narušení hospodářské soutěže a obchodu. I když na jednotlivé úrovni lze považovat narušení za velmi omezená (za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky pro investiční podporu), na kumulativním základě mohou ale režimy vést ke značným narušením. Taková narušení mohou ovlivňovat výsledky trhů v tom, že vytvářejí nebo zhoršují situaci nadbytečné kapacity nebo vytvářejí, zvyšují nebo zachovávají významnou tržní sílu některých příjemců takovým způsobem, který působí negativně na dynamické pobídky. Podpora dostupná v rámci režimu také může vést k podstatným ztrátám v hospodářské činnosti v jiných oblastech EHP. Jestliže se režim zaměřuje na určitá odvětví, je riziko takových narušení dokonce zřetelnější.

125.

Členské státy proto musí prokázat, že budou tyto negativní účinky omezeny na minimum, a musí zohlednit např. rozsah daných projektů, jednotlivé i kumulativní výše podpory, předpokládané příjemce i charakteristiky cílového odvětví. Členské státy by mohly předkládat veškerá posouzení dopadů, která mají k dispozici, jakož i hodnocení ex-post vypracovaná k podobným dřívějším režimům, aby Komisi umožnily posoudit pravděpodobné negativní účinky.

126.

Orgány poskytující podporu musí při poskytování podpory, jež byla schválena v rámci režimu, na jednotlivé projekty ověřit a potvrdit, že podpora nevyvolává zjevné negativní účinky popsané v odstavci 121. Ověření může vycházet z informací získaných od příjemce v rámci žádosti o podporu a z prohlášení učiněných ve vzorovém formuláři žádosti o podporu, kde by mělo být uvedeno alternativní umístění pro případ neexistence podpory.

3.7.4 Jednotlivá investiční podpora, jež byla oznámena

127.	Komise při hodnocení negativních účinků oznámené podpory rozlišuje mezi dvěma hypotetickými srovnávacími scénáři, které jsou popsány v odstavcích 104 a 105 výše.

3.7.4.1 Případy podle scénáře 1 (rozhodnutí o investici)

128.

V případech podle scénáře 1 klade Komise zvláštní důraz na negativní účinky související s vytvářením nadbytečné kapacity v upadajících odvětvích, prevenci opouštění trhu a pojem významné tržní síly. Tyto negativní účinky jsou popsány níže v odstavcích 129 až 138 a musí být vyváženy pozitivními účinky podpory. Pokud se však zjistí, že by podpora vedla ke zjevným negativním účinkům popsaným v odstavci 120, není možné tuto podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, protože není pravděpodobné, že by byla vyvážena jakýmkoli pozitivním prvkem.

129.	S cílem označit a posoudit případná narušení hospodářské soutěže a obchodu by členské státy měly poskytnout důkazy, které Komisi umožní označit dotčené výrobkové trhy (tj. výrobky, které jsou dotčeny změnou chování příjemce podpory) a označit dotčené soutěžitele a zákazníky/spotřebitele.

130.	K posouzení těchto případných narušení Komise použije různá kritéria, jako je např. tržní struktura dotčených výrobků, výsledky trhu (upadající a rostoucí trhy), postup výběru příjemce podpory, překážky vstupu na trh a jeho opuštění, diferenciace výrobků.

131.	Systematické spoléhání podniku na státní podporu může znamenat, že podnik není schopen sám soutěžit a že oproti svým konkurentům využívá neoprávněné výhody.

132.

Komise rozlišuje dva hlavní zdroje případných negativních účinků na výrobkové trhy:

a)	případy značného nárůstu kapacity, což vede k vzniku nadbytečné kapacity nebo ji zhoršuje, a to zejména na upadajícím trhu, a

b)	případy, kdy má příjemce podpory významnou tržní sílu.

133.	S cílem posoudit, zda podpora může vytvořit nebo zachovat neúčinné tržní struktury, Komise vezme v úvahu dodatečnou výrobní kapacitu vytvořenou projektem a to, zda je trh nevýkonný.

134.	Jestliže předmětný trh roste, běžně existuje méně důvodů k obavám, že podpora negativně ovlivní dynamické pobídky nebo nežádoucím způsobem ovlivní opuštění trhu nebo vstup na něj.

135.

Více obav vzniká v případě upadajícího trhu. Komise proto rozlišuje mezi případy, kdy je relevantní trh z dlouhodobé perspektivy ve strukturálním poklesu (tj. vykazuje zápornou míru růstu), a případy, kdy je relevantní trh v relativním poklesu (tj. vykazuje kladnou míru růstu, ale nepřesahuje referenční hodnotu míry růstu).

136.

Nedostatečná výkonnost trhu se bude běžně měřit srovnáním HDP v EHP za poslední tři roky před zahájením projektu (referenční hodnota). Lze ji rovněž stanovit na základě předpokládané míry růstu v nadcházejících třech až pěti letech. Mezi ukazatele může patřit předvídatelný budoucí růst dotyčného trhu a výsledné očekávané míry využití kapacity, jakož i pravděpodobný dopad zvýšení kapacity na soutěžitele prostřednictvím účinků na ceny a zisková rozpětí.

137.

V určitých případech nemusí být vhodné vycházet pro účely komplexního posouzení účinků podpory z růstu výrobkového trhu v EHP, zejména jedná-li se o celosvětový zeměpisný trh. Komise v těchto případech zváží účinky podpory na dotčené tržní struktury, zejména pokud jde o její potenciál vytěsnit postupy platné v EHP.

138.

Komise zohlední postavení příjemce v období před získáním podpory a jeho předpokládané tržní postavení po ukončení investice k tomu, aby zhodnotila existenci významné tržní síly. Komise zohlední tržní podíly příjemce i tržní podíly jeho konkurentů a další relevantní faktory, včetně např. struktury trhu, a zaměří se přitom na spojování na trhu, případné překážky vstupu (47), kupní sílu (48) a překážky rozšiřování nebo opuštění trhu.

3.7.4.2 Případy podle scénáře 2 (rozhodnutí o umístění)

139.

Pokud z hypotetické srovnávací analýzy vyplývá, že bez poskytnutí podpory by se investice uskutečnila v jiném umístění (scénář 2), které patří ke stejnému zeměpisnému trhu, pokud jde o dotčený výrobek, a je-li podpora přiměřená, budou případné výsledky týkající se nadbytečné kapacity nebo významné tržní síly v zásadě stejné bez ohledu na to, zda byla podpora poskytnuta. V takových případech je pravděpodobné, že pozitivní účinky podpory vyváží omezené negativní účinky na hospodářskou soutěž. Je-li však alternativní umístění v rámci EHP, má Komise zejména obavy ohledně negativních účinků souvisejících s alternativním umístěním, a proto jestliže podpora vyvolává zjevné negativní účinky popsané v odstavcích 121 a 122, nemůže být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem, protože nebude pravděpodobně vyvážena žádným kladným prvkem.

3.7.5 Režimy provozní podpory

140.

Je-li podpora nezbytná a přiměřená, pokud jde o plnění společného cíle vymezeného v pododdílu 3.2.3, negativní účinky podpory budou pravděpodobně vyváženy pozitivními účinky. V některých případech však podpora může vést ke změně tržní struktury nebo charakteristik odvětví nebo průmyslu, což by mohlo značně narušit hospodářskou soutěž tím, že by vznikly překážky vstupu na trh nebo jeho opuštění, substituční účinky nebo by došlo k přesunu obchodních toků. V těchto případech není pravděpodobné, že by označené negativní účinky byly vyváženy jakýmkoli pozitivním účinkem.

3.8 Transparentnost

141.

Členské státy musí na hlavní internetové stránce nebo na jedné internetové stránce, která stahuje informace z několika internetových stránek (např. regionálních internetových stránek), zveřejňovat alespoň tyto informace o oznámených opatřeních státní podpory: znění oznámeného režimu podpory a jeho prováděcích ustanovení, informace o orgánu poskytujícím podporu, jednotlivých příjemcích, výši podpory poskytované jednotlivých příjemcům a intenzitě podpory. Tyto požadavky se vztahují na jednotlivou podporu poskytovanou v rámci oznámených režimů podpory i na podporu ad hoc. Tyto informace musí být zveřejněny poté, co bylo přijato rozhodnutí o poskytnutí podpory, být uchovávány nejméně deset let a být bez omezení k dispozici široké veřejnosti (49).

4. HODNOCENÍ

142.	Komise může požadovat, aby se na určité režimy vztahovala maximální lhůta platnosti (běžně v délce 4 let nebo méně) a požadavky týkající se hodnocení uvedené v odstavci 27, aby dále zajistila, že narušení hospodářské soutěže a obchodu bude omezené.

143.	Hodnocení se budou provádět u těch režimů, u nichž jsou případná narušení zvláště vysoká, tj. které mohou v případě, že jejich provádění není přezkoumáno včas, značně omezovat hospodářskou soutěž.

144.

Tato povinnost může být s ohledem na cíle hodnocení a na požadavek neukládat členským státům nepřiměřenou zátěž, pokud jde o nižší částky podpory, stanovena pouze u režimů podpory, které mají velké rozpočty podpory, obsahují nové charakteristiky nebo jestliže se předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií nebo právních předpisů. Hodnocení, které na základě společné metoiky (50) musí provést odborník nezávislý na orgánu, jež poskytuje státní podporu, se musí zveřejnit. Hodnocení musí být Komisi předloženo včas, aby bylo možno posoudit možné prodloužení režimu podpory, a v každém případě po uplynutí platnosti režimu. Přesný rozsah působnosti těchto hodnocení, která mají být prováděna, a jejich metodika budou definovány v rozhodnutí, jímž se režim podpory schvaluje. Jakékoli následné opatření podpory s podobným cílem musí vzít výsledky tohoto hodnocení v úvahu.

5. MAPY REGIONÁLNÍ PODPORY

145.

Komise v tomto oddílu stanoví kritéria pro určení oblastí, které splňují podmínky vyplývající z čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy. Oblasti, které splňují tyto podmínky a které členský stát hodlá označit jako oblasti podle písmena a) nebo c), musí být uvedeny na mapě regionální podpory, která se musí oznámit Komisi a kterou Komise musí schválit před tím, než může být podnikům umístěným v daných oblastech regionální podpora poskytnuta. Mapy musí rovněž vymezit maximální intenzity podpory, které se v těchto oblastech použijí.

5.1 Podíl obyvatelstva způsobilý pro regionální podporu

146.

Komise se vzhledem k tomu, že poskytnutí regionální státní podpory představuje výjimku z obecného zákazu státní podpory vyplývajícího z čl. 107 odst. 1 Smlouvy, domnívá, že kombinovaný podíl obyvatelstva z oblastí podle písmene a) i c) v Unii musí být nižší než podíl obyvatelstva z oblastí, které nejsou na mapě určeny. Celkový podíl těchto určených oblastí by proto měl být nižší než 50 % celkového počtu obyvatelstva Unie.

147.

V pokynech k regionální státní podpoře na období 2007–2013 (51) byl celkový podíl populace z oblastí podle písmene a) i c) stanoven na 42 % celkového počtu obyvatelstva EU-25 (45,5 % u obyvatelstva z EU-27). Komise se domnívá, že by tento původní podíl obyvatelstva měl být upraven tak, aby odrážel aktuální obtížnou hospodářskou situaci řady členských států.

148.	Celkový strop pro podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene a) i c) by proto měl být stanoven na 46,53 % celkové počtu obyvatelstva EU-27 na období 2014–2020 (52).

5.2 Výjimka v ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a)

149.

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy stanoví, že „podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci“ mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Podle Soudního dvora „dokládá použití slov ‚mimořádně‘ a ‚vysokou‘ v čl. [107] odst. 3 písm. a), že se výjimka týká pouze oblastí, kde je hospodářská situace mimořádně nepříznivá ve vztahu k [Unii] jako celku“ (53).

150.	Komise se domnívá, že jsou podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy splněny u regionů NUTS 2 (54), jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele představuje 75 % unijního průměru nebo méně (55).

151.

Na základě toho může členský stát jako oblasti podle písmene a) určit tyto oblasti:

a)	regiony NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele vyjádřené standardem kupní síly (56) je 75 % průměru EU-27 nebo nižší (na základě průměru posledních tří let podle dostupných údajů Eurostatu (57));

b)	nejvzdálenější regiony.

152.	Regiony způsobilé podle písmene a) jsou členskými státy stanoveny v příloze I.

5.3 Výjimka v ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c)

153.

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy stanoví, že „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“, mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Podle Soudního dvora „výjimka v čl. [107] odst. 3 písm. c) […] umožňuje rozvoj určitých oblastí, aniž by byla omezena hospodářskými podmínkami vyplývajícími z čl. [107] odst. 3 písm. a) za předpokladu, že taková podpora „nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. Toto ustanovení dává Komisi pravomoc povolit podporu určenou na hospodářský rozvoj oblastí členského státu, které jsou ve srovnání s celostátním průměrem znevýhodněné“ (58).

154.	Celkový strop podílu v oblastech Unie podle písmene c) (podíl v oblastech podle písmene c)) se získá odečtením počtu obyvatelstva v oblastech Unie způsobilých podle písmene a) od celkového stropu podílu obyvatelstva stanoveného v odstavci 148.

155.

Existují dvě kategorie oblastí podle písmene c):

a)	oblasti, které splňují určité předem stanovené podmínky, a které proto může členský stát označit jako oblasti podle písmene c) bez dalšího odůvodnění („předem stanovené oblasti podle písmene c)“);

b)	oblasti, které členské státy mohou na základě volného uvážení určit jako oblasti podle písmene c) za předpokladu, že členský stát prokáže, že tyto oblasti splňují určitá sociálně-ekonomická kritéria („předem nestanovené oblasti podle písmene c)“).

5.3.1 Předem stanovené oblasti podle písmene c)

5.3.1.1 Specifické přidělení podílu obyvatelstva v oblastech podle písmene c), pokud jde o předem stanovené oblasti podle písmene c)

156.	Komise se domnívá, že všechny dotčené členské státy musí mít dostatečný podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c), aby mohly jako oblasti podle písmene c) určit regiony, které byly na mapě regionální podpory na období 2011–2013 (59) označeny jako oblasti podle písmene a).

157.	Komise se rovněž domnívá, že všechny dotčené členské státy musí mít takový podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c), aby mohly jako oblasti podle písmene c) označit regiony s nízkou hustotou osídlení.

158.

Na základě výše uvedeného budou za předem stanovené oblasti podle písmene c) považovány tyto oblasti:

a)	bývalé oblasti podle písmene a): regiony NUTS 2, které byly v období 2011–2013 označeny za oblasti podle písmene a) (60);

b)	řídce osídlené oblasti: regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 (na základě údajů Eurostatu o hustotě osídlení z roku 2010).

159.	Specifické přidělení podílu obyvatelstva v předem stanovených oblastech podle písmene c) stanovují členské státy v příloze I. Toto specifické rozdělení obyvatelstva lze využít pouze za účelem určení předem stanovených oblastí podle písmene c).

5.3.1.2 Určení předem stanovených oblastí podle písmene c)

160.	Členský stát může jako oblasti podle písmene c) předem stanovit oblasti podle písmene c) uvedené v odstavci 158.

161.

Pokud jde o řídce osídlené oblasti, členský stát může v zásadě určit regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2. Členský stát však může určit části regionů NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo jiné sousední oblasti připojené k těmto regionům NUTS 3 za předpokladu, že takto určené oblasti mají méně než 12,5 obyvatele na km2 a že jejich určení nepřesáhne specifický podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c) uvedený v odstavci 160.

5.3.2 Předem nestanovené oblasti podle písmene c)

5.3.2.1 Metoda pro přidělení podílu obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) v členských státech

162.

Celkový strop podílu v předem nestanovených oblastech Unie podle písmene c) se získá odečtením počtu obyvatelstva v oblastech způsobilých podle písmene a) od celkového stropu podílu obyvatelstva stanoveného v odstavci 148. Podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) se mezi jednotlivé členské státy přidělí pomocí metody uvedené v příloze II.

5.3.2.2 Bezpečnostní síť a minimální podíl obyvatelstva

163.

Aby reagovala na obtíže členských států, které byly zvláště zasaženy hospodářskou krizí, Komise zvažuje, že by se celkový podíl jednotlivých členských států, které využívají finanční pomoci v rámci nástroje na poskytování střednědobé finanční pomoci členským státům mimo eurozónu, jak vyplývá z nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (61), z Evropského nástroje finanční stability (EFSF) (62), evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) (63) nebo z Evropského mechanismu stability (ESM) (64), oproti období 2007–2013 neměl snížit.

164.

Aby se zajistila kontinuita map regionální podpory a minimální rozsah činností ve všech členských státech, Komise se domnívá, že by jednotlivé členské státy neměly oproti období 2007–2013 ztratit více než polovinu svého celkového podílu a že podpora by v každém členském státě měla pokrývat alespoň minimální podíl obyvatelstva.

165.

V návaznosti na to a odchylně od celkového stropu podílu obyvatelstva, který vyplývá z odstavce 148, může být v případě potřeby podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene c) v každém dotčeném členském státě zvýšen tak, aby:

a)	se celkový podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene a) a c) v každém členském státě, který ke dni schválení těchto pokynů využívá finanční pomoc z nástroje na poskytování střednědobé finanční pomoci členským státům mimo eurozónu, EFSF, EFSM nebo z ESM, se oproti období 2007–2013 nesnížil;

b)	se celkový podíl obyvatelstva v oblastech podle písmene a) a c) se v každém dotčeném členském státě oproti období 2007–2013 nesnížil o více než 50 % (65);

c)	podíl obyvatelstva v každém členském státě činil alespoň 7,5 % celkového počtu obyvatelstva dané země (66).

166.	Členské státy vymezí podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c), včetně bezpečnostní sítě a minimálního podílu obyvatelstva v příloze I.

5.3.2.3 Určení předem nestanovených oblastí podle písmene c)

167.

Komise se domnívá, že by kritéria, která využívají členské státy k určení oblastí podle písmene c), měla odrážet rozmanitost situací, které odůvodňují poskytnutí regionální podpory. Kritéria by proto měla reagovat na určité sociálně-ekonomické, geografické nebo strukturální problémy, které mohou vznikat v oblastech podle písmene c), a měla by poskytovat dostatečné záruky toho, že poskytnutí regionální státní podpory nebude mít nepříznivé účinky na obchodní podmínky v rozsahu, jenž by byl v rozporu se společným zájmem.

168.

Členský stát tak může jako oblasti podle písmene c) určit předem nestanovené oblasti podle písmene c), které jsou vymezeny na základě těchto kritérií:

Kritérium 1: sousední oblasti s alespoň 100 000 obyvateli (67) nacházející se v regionech NUTS 2 nebo NUTS 3, jejichž:

—	HDP na obyvatele dosahuje průměru EU-27 nebo je nižší nebo

—	míra nezaměstnanosti dosahuje 115 % průměru daného státu nebo je vyšší (68).

Kritérium 2: regiony NUTS 3 s méně než 100 000 obyvateli, jejichž:

—	HDP na obyvatele dosahuje průměru EU-27 nebo je nižší nebo

—	míra nezaměstnanosti dosahuje 115 % průměru daného státu nebo je vyšší.

Kritérium 3: ostrovy nebo sousední oblasti, které charakterizuje podobná zeměpisná izolace (např. poloostrovy nebo horské oblasti) a jejichž:

—	HDP na obyvatele dosahuje průměru EU-27 nebo je nižší (69) nebo

—	míra nezaměstnanosti dosahuje 115 % průměru daného státu nebo je vyšší (70),

—	počet obyvatel je nižší než 5 000.

d)	Kritérium 4: regiony NUTS 3 nebo části regionů NUTS 3, které vytvářejí sousední oblasti, jež jsou připojeny k oblasti podle písmene a) nebo sdílejí pozemní hranici se zemí mimo EHP nebo Evropské sdružení volného obchodu (ESVO).

Kritérium 5: sousední oblasti s alespoň 50 000 obyvateli (71), které procházejí zásadními strukturálními změnami nebo jejichž hospodářství vykazuje vážný relativní pokles, za předpokladu, že se tyto oblasti nenacházejí v regionech NUTS 3 nebo v sousedních oblastech, které splňují podmínky pro určení jako předem stanovené oblasti podle kritérií 1 až 4 (72).

169.

Pro účely použití kritérií vyplývajících z odstavce 168 se pojmem sousední oblast rozumí celá oblast administrativní jednotky LAU 2 (73) nebo skupina celých oblastí LAU 2 (74). Bude se mít za to, že skupina oblastí LAU 2 představuje sousední oblast, pokud každá z oblastí ve skupině sdílí správní hranici s jinou oblastí ve skupině (75).

170.	Soulad s podílem obyvatelstva, který je povolen pro jednotlivé členské státy, se určí na základě nejaktuálnějších údajů o celkovém počtu obyvatel v daných oblastech, které zveřejnil vnitrostátní statistický úřad.

5.4 Maximální intenzity podpory použitelné na regionální investiční podporu

171.	Komise má za to, že maximální intenzity podpory použitelné na regionální investiční podporu musí zohledňovat povahu a rozsah rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých regionů v Unii. V oblastech podle písmene a) by proto měly být intenzity podpory vyšší než v oblastech podle písmene c).

5.4.1 Maximální intenzity podpory v oblastech podle písmene a)

172.

Intenzita podpory v oblastech podle písmene a) nesmí překročit:

a)	50 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž DPH na obyvatele činí 45 % průměru EU-27 nebo je nižší;

b)	35 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž DPH na obyvatele je v rozmezí 45 % a 60 % průměru EU-27;

c)	25 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž DPH na obyvatele je vyšší než 60 % průměru EU-27.

173.	Maximální intenzity podpory vyplývající z odstavce 172 lze zvýšit až o 20 procentních bodů v nejvzdálenějších regionech, jejichž DPH na obyvatele činí 75 % průměru EU-27 nebo je nižší, nebo o 10 procentních bodů v jiných nejvzdálenějších regionech.

5.4.2 Maximální intenzity podpory v oblastech podle písmene c)

174.

Intenzita podpory nesmí překročit:

a)	15 % hrubého grantového ekvivalentu v řídce osídlených oblastech a v oblastech (regiony NUTS 3 nebo části regionů NUTS 3), které sdílejí pozemní hranici se zemí mimo EHP nebo ESVO;

b)	10 % hrubého grantového ekvivalentu v předem nestanovených oblastech podle písmene c).

175.	V bývalých oblastech podle písmene a) lze v období od 1. července 2014 do 31. prosince 2017 intenzitu podpory ve výši 10 % hrubého grantového ekvivalentu zvýšit až o 5 procentních bodů.

176.

Je-li oblast podle písmene c) připojená k oblasti podle písmene a), může být maximální intenzita podpory v regionech NUTS 3 nebo v částech regionů NUTS 3 v této oblasti podle písmene c), které jsou připojeny k dané oblasti podle písmene a), zvýšena podle potřeby tak, aby rozdíl v intenzitách podpory mezi těmito dvěma oblastmi nepřesahoval 15 procentních bodů.

5.4.3 Zvýšená intenzita podpory ve prospěch malých a středních podniků

177.	Maximální intenzity podpory stanovené v pododdílech 5.4.1 a 5.4.2 lze v případě malých podniků zvýšit až o 20 procentních bodů a v případě středních podniků až o 10 procentních bodů (76).

5.5 Oznámení a prohlášení slučitelnosti

178.	Každý členský stát by měl po zveřejnění těchto pokynů v Úředním věstníku Evropské unie oznámit Komisi jedinou mapu regionální podpory použitelnou od 1. července 2014 do 31. prosince 2020. Každé oznámení by mělo obsahovat informace, jež mají být vyplněny ve formuláři uvedeném v příloze III.

179.	Komise zhodnotí každou oznámenou mapu regionální podpory na základě těchto pokynů a přijme rozhodnutí, jímž mapu regionální podpory daného členského státu schválí. Každá mapa regionální podpory bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a bude tvořit nedílnou součást těchto pokynů.

5.6 Změny

5.6.1 Rezerva týkající se počtu obyvatel

180.

Členské státy se mohou z vlastní iniciativy rozhodnout, že vytvoří rezervu týkající se podílu obyvatelstva, která představuje rozdíl mezi stropem podílu obyvatelstva pro daný členský stát, jak byl určen Komisí (77), a podílem obyvatelstva využívaným pro oblasti podle písmene a) i c) uvedené v mapě regionální podpory.

181.

Jestliže se členský stát rozhodne, že takovou rezervu vytvoří, může ji kdykoli využít k doplňování nových oblastí podle písmene c) do své mapy až do okamžiku, kdy byl dosažen strop podílu obyvatelstva tohoto státu. Členské státy mohou za tímto účelem odkázat na nejaktuálnější sociálně-ekonomické údaje poskytnuté Eurostatem nebo vnitrostátním statistickým úřadem nebo pocházející z jiných uznaných zdrojů. Počet obyvatel dané oblasti podle písmene c) by měl být počítán na základě údajů o počtu obyvatel použitých při sestavování původní mapy.

182.	Před provedením změny musí členský stát pokaždé oznámit Komisi, že hodlá použít svou rezervu týkající se počtu obyvatel k tomu, aby doplnil novou oblast podle písmene c).

5.6.2 Přezkum v polovině období

183.

Komise v červnu 2016 (78) posoudí, zda má některý region NUTS 2 (79), který není uveden v příloze I těchto pokynů jako oblast podle písmene a), HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru EU-28, a výsledky této analýzy zveřejní formou sdělení. Komise zároveň rozhodne, zda mohou být uvedené oblasti způsobilé pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a stanoví intenzitu podpory na základě HDP na obyvatele těchto oblastí. Tyto oblasti jsou v mapě regionální podpory daného státu, kterou schvaluje Komise v souladu s těmito pokyny, určeny buď jako předem stanovené oblasti podle písmene c), nebo jako předem nestanovené oblasti podle písmene c), a podle toho se upraví procentní vyjádření příspěvku podle podílu obyvatelstva v oblastech podle písmene c) uvedených v příloze I. Komise zveřejní změny přílohy I. Členský stát může v rámci limitů upraveného specifického příspěvku pro oblasti podle písmene c) (80) pozměnit seznam oblastí podle písmene c), které jsou uvedeny v jeho mapě regionální podpory na období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020. Tyto změny nesmí přesáhnout 50 % upravených podílů obyvatelstva v oblastech podle písmene c) každého členského státu.

184.

Pro účely změny seznamu oblastí podle písmene c) může členský stát odkázat na údaje o HDP na obyvatele a míře nezaměstnanosti, které poskytl Eurostat nebo jeho vnitrostátní statistický úřad nebo které pocházejí z jiného uznaného zdroje, a využít průměr za poslední tři roky, za které jsou tyto údaje k dispozici (v okamžiku oznámení pozměněné mapy). Počet obyvatel dané oblasti podle písmene c) by měl být počítán na základě údajů o počtu obyvatel použitých při sestavování původní mapy.

185.	Členský stát musí Komisi oznámit změny ve své mapě vyplývající z doplnění dalších oblastí podle písmene a) a z výměny oblastí podle písmene c) dříve, než je provede a nejpozději do 1. září 2016.

6. POUŽITELNOST PRAVIDEL PRO REGIONÁLNÍ PODPORU

186.	Komise prodlužuje platnost pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (81) a sdělení o kritériích pro podrobné posouzení regionální podpory pro velké investiční projekty (82) do 30. června 2014.

187.

Platnost map regionální podpory schválených na základě uvedených pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 skončí ke dni 31. prosince 2013. Na režimy regionální podpory prováděné podle obecného nařízení o blokové výjimce (83) se proto neuplatní přechodné období šesti měsíců vyplývající z čl. 44 odst. 3 tohoto nařízení. Členské státy se vyzývají, aby za účelem poskytnutí regionální podpory po dni 31. prosince 2013 na základě stávajícího režimu, na který se vztahuje bloková výjimka, včas oznámily prodloužení platnosti mapy regionální podpory, aby Komise mohla prodloužení platnosti těchto map schválit před dnem 31. prosince 2013. Obecně platí, že platnost režimů schválených podle pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 skončí na konci roku 2013, jak vyplývá z příslušného rozhodnutí Komise. Veškerá prodloužení platnosti těchto režimů je zapotřebí včas oznámit Komisi.

188.

Komise při posuzování slučitelnosti veškeré regionální podpory, která má být poskytnuta po dni 30. června 2014, uplatní zásady vyplývající z těchto pokynů. Protiprávně poskytnutá regionální podpora nebo regionální podpora, jež má být poskytnuta po dni 31. prosince 2013 a před dnem 1. července 2014, bude posouzena podle pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

189.

Jelikož oznámení o režimech regionální podpory nebo opatření podpory, která mají být poskytnuta po 30. červnu 2014, musí být v souladu s mapou regionální podpory, nelze je považovat za kompletní, dokud Komise nepřijala rozhodnutí, jímž dotčenému členskému státu schvaluje mapu regionální podpory, ve shodě s postupem uvedeným v pododdílu 5.5. Komise proto nebude v zásadě posuzovat oznámení o režimech regionální podpory, které mají platit po 30. červnu 2014, nebo oznámení o jednotlivé podpoře, která má být poskytnuta po tomto datu, dříve, než přijme rozhodnutí, jímž schvaluje mapu regionální podpory dotčeného členského státu.

190.

Komise soudí, že provádění těchto pokynů povede k výrazným změnám v pravidlech pro poskytování regionální podpory v celé Unii. Ve světle měnících se ekonomických a sociálních podmínek v Unii se zdá být nezbytné přezkoumávat, zda jsou všechny režimy regionální podpory, včetně režimů investiční podpory a provozní podpory, i nadále odůvodněné a účinné.

191.

Z těchto důvodů navrhuje Komise členským státům následující vhodná opatření v souladu s čl. 108 odst. 1) Smlouvy:

a)	členské státy musí omezit používání všech stávajících režimů regionální podpory, na které se nevztahuje nařízení o blokové výjimce, a všech map regionální podpory pouze na tu podporu, jež má být poskytnuta ke dni 30. června 2014 nebo před tímto datem;

členské státy musí pozměnit i další stávající režimy horizontální podpory, z nichž vyplývá specifický přístup k podpoře na projekty v podporovaných oblastech, aby zajistily, že podpora, jež má být poskytnuta po dni 30. června 2014, bude v souladu s mapou regionální podpory použitelnou k datu, kdy je podpora poskytnuta;

c)	členské státy by měly potvrdit svůj souhlas s výše uvedenými návrhy do dne 31. prosince 2013.

7. PODÁVÁNÍ ZPRÁV A MONITOROVÁNÍ

192.	V souladu s nařízením Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o EU a nařízením Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení (ES) č. 659/1999, musí členské státy předkládat Komisi výroční zprávy.

193.	Členské státy předají Komisi informace o veškerých jednotlivých podporách, jež přesahují 3 miliony EUR a jsou poskytnuty v rámci režimu, a to na formuláři uvedeném v příloze VI do 20 pracovních dnů ode dne, kdy byla podpora poskytnuta.

194.

Členské státy musí uchovávat podrobné záznamy o všech opatřeních podpory. Tyto záznamy musí obsahovat veškeré informace nezbytné k posouzení, zda byly splněny podmínky týkající se způsobilých nákladů a maximálních intenzit podpory. Tyto záznamy musí být uchovávány po dobu deseti let od data poskytnutí podpory a na vyžádání musí být poskytnuty Komisi.

8. REVIZE

195.	Komise může kdykoli rozhodnout o změně těchto pokynů, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s politikou hospodářské soutěže či v zájmu zohlednění jiných politik Unie a mezinárodních závazků nebo z jiných opodstatněných důvodů.

(1) Oblasti způsobilé pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, běžně označované za oblasti podle písmene a), jsou většinou více znevýhodněné v rámci Unie, pokud jde o hospodářský rozvoj. Oblasti způsobilé podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, označované jako oblasti podle písmene c), také bývají znevýhodněné, ale v menším rozsahu.

(2) Regionální navýšení podpory poskytovaná pro tyto účely se tudíž nepovažují za regionální podporu.

(3) Na základě podmínek vymezených v oddíle 5 může každý členský stát tyto oblasti identifikovat na regionální mapě.

(4) V tomto směru viz rozsudek ve věci Philip Morris, 730/79, Sb. rozh. 1980, s. 2671, bod 17 a ve věci Španělsko v. Komise, C-169/95, Sb. rozh. 1997, s. I-148, bod 20.

(5) V tomto směru viz rozsudek ve věci AIUFFASS a AKT v. Komise, T-380/94, Sb. rozh. 1996, s. II-2169, bod 54.

(6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Modernizace státní podpory v EU, COM(2012) 0209 final.

(7) Vymezeno v příloze IV.

(8) Vymezeno v příloze IV.

(9) Po skončení platnosti rámce pro státní podporu v odvětví stavby lodí ke dni 31. prosince 2013 (Úř. věst. C 364, 14.12.2011, s. 9) se budou tyto pokyny vztahovat i na regionální podporu v odvětví stavby lodí.

(10) Na tato odvětví se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22).

(11) Na státní podporu primární produkce, zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, které jsou jako zemědělské produkty uvedeny v příloze I Smlouvy, a na podporu v oblasti lesnictví se uplatní pravidla vyplývající z pokynů pro státní podporu v odvětví zemědělství.

(12) Dopravou se rozumí přeprava cestujících leteckou, námořní, silniční, železniční dopravou a dopravou po vnitrozemských vodních cestách nebo služby v oblasti nákladní dopravy pro cizí potřebu.

(13) Pokyny Společenství k použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES a článku 61 Dohody o EHP na státní podporu v odvětví letectví (Úř. věst. C 350, 10.12.1994, s. 5), pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť (Úř. věst. C 312, 9.12.2005, s. 1), v pozměněném nebo nahrazeném znění.

(14) Komise posoudí slučitelnost státní podpory v odvětví energetiky na základě budoucích pokynů pro státní podporu v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí, které doplní stávající pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí a které zohlední specifická znevýhodnění podporovaných oblastí.

(15) Sdělení Komise, Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 25, 26.1.2013, s. 1).

(16) Podle definice vyplývající z nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) (Úř. věst. L 206, 8.8.2009, s. 1).

(17) Viz odst. 20 písm. i).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(19) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2. Pokyny byly prodlouženy sděleními v Úř. věst. C 156, 9.7.2009 a Úř. věst. C 296, 2.10.2012, s. 3. Jak je vysvětleno v odstavci 20 uvedených pokynů, vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek pro prosazování jiných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost.

(20) Viz v tomto ohledu spojené věci Textilwerke Deggendorf GmbH v. Komise Evropských společenství, T-244/93 a T-486/93, Sb. rozh. 1995, s. II-02265.

(21) Současný stav: Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Réunion, Saint Martin, Azorské ostrovy, Madeira a Kanárské ostrovy. V souladu s rozhodnutím Evropské rady (2010/718/EU) ze dne 29. října 2010, kterým se mění status ostrova Svatý Bartoloměj vůči Evropské unii (Úř. věst. L 325, 9.12.2010, s. 4), ostrov Svatý Bartoloměj pozbyl dnem 1. ledna 2012 statusu nejvzdálenějšího regionu Unie a nabyl statusu zámořské země a území podle části čtvrté Smlouvy. V souladu s rozhodnutím Evropské rady (2012/419/EU) ze dne 11. července 2012, kterým se mění status ostrova Mayotte vůči Evropské unii (Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 131), Mayotte pozbývá dnem 1. ledna 2014 statusu zámořské země a území a stává se nejvzdálenějším regionem.

(22) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(23) Komise hodlá stanovit výjimku z oznamovací povinnosti pro podpory ad hoc poskytované na infrastrukturu, které splňují podmínky slučitelnosti vyplývající z obecného nařízení o blokové výjimce, bez ohledu na skutečnost, že tato podpora není poskytována v rámci režimu podpory.

(24) Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

(25) Viz odst. 20 písm. n).

(26) Viz např. rozsudek ve věci Německo v. Komise, C-156/98, Sb. rozh. 2000, s. I-6857, bod 78 a rozsudek ve věci Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/07, Sb. rozh. 2008, s. I-10807, body 94–116.

(27) Viz věc Matra v. Komise, C-225/91, Sb. rozh. 1993, s. I-3203, bod 42.

(28) Pokud jde o infrastrukturu pro širokopásmové sítě, příjemce podpory musí být vybrán v soutěžním výběrovém řízení v souladu s odst. 78 písm. c) a d) pokynů k širokopásmovým sítím, viz pozn. pod čarou č. 15.

(29) Viz příloha V k těmto pokynům.

(30) Povinnost zachovat investici v dané oblasti po minimální dobu 5 let (3 let v případě malých a středních podniků) by neměla znemožnit výměnu strojů nebo zařízení, které v tomto období zastaraly nebo se zničily, za předpokladu, že hospodářská činnosti bude v dané oblasti vykonávána po tuto minimální dobu. Regionální podporu však nelze poskytnout za účelem výměny strojů nebo zařízení.

(31) Požadavek 25 % podílu na investici vyplývající z odstavce 38 se neuplatní na investiční podporu poskytovanou na investice v nejvzdálenějších regionech, kde maximální intenzita podpory může přesáhnout 75 % hrubého grantového ekvivalentu, a podle odstavce 173 těchto pokynů může v případě malých a středních podniků činit až 90 %.

(32) Například to není případ dotovaných úvěrů, veřejných půjček do vlastního kapitálu nebo do veřejných podílů, které nesplňují zásadu investora do tržní ekonomiky, ani státní garance s prvky podpory, ani veřejná podpora poskytnutá v rámci pravidla de minimis.

(33) Není-li uvedeno něco jiného, vztahují se na podporu ad hoc stejné požadavky jako na jednotlivou podporu poskytovanou na základě režimu.

(34) Kde však vývoj budoucích nákladů a příjmů doprovází vysoký stupeň nejistoty a dochází k silné asymetrii informací, může veřejný orgán rovněž chtít přijmout modely vyrovnávací platby, které nejsou zcela ex ante, ale spíše částečně ex ante a částečně ex post (např. použitím zpětného získání, aby bylo umožněno sdílení neočekávaných zisků).

(35) Takové investice mohou vytvářet podmínky umožňující další investice, jež jsou životaschopné bez dodatečné podpory.

(36) Viz příloha V.

(37) Hypotetický srovnávací scénář je popsán v odstavci 61.

(38) Podpora ad hoc musí vedle požadavků stanovených v oddíle 3.5.2 rovněž splňovat požadavky vyplývající z odstavců 64 až 67 těchto pokynů.

(39) Čistá současná hodnota projektu představuje rozdíl mezi pozitivními a negativními peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontované na jejich současnou hodnotu (typicky za použití kapitálových nákladů).

(40) Míra vnitřní návratnosti nevychází z účetního zisku v daném roce, ale zohledňuje proud budoucích peněžních toků, jejichž příjem investor očekává po celou dobu trvání investice. Je definována jako diskontní sazba, při jejímž uplatnění se NPV proudu peněžních toků rovná nule.

(41) Viz pododdíl 5.4 ohledně map regionální podpory.

(42) Snížené intenzity podpory se získají na základě mechanismu vymezeného v odst. 20 písm. c).

(43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce. Návrh předložený Komisí, KOM (2011) 611, nařízení EFRR/EÚS.

(44) Definovaný v odst. 20 písm. h) a i).

(45) Včetně případů, kdy jsou režimy provozní podpory oznámeny za účelem prodloužení platnosti stávajících opatření podpory.

(46) Komise použije pro účely tohoto ustanovení standardní limit podpory použitelný v oblastech podle písmene c), které hraničí s oblastmi podle písmene a), a to bez ohledu na zvýšené intenzity podpory podle odstavce 176.

(47) K těmto překážkám vstupu patří právní překážky (zejména práva k duševnímu vlastnictví), úspory z rozsahu a ze sortimentu, překážky s ohledem na přístup k sítím a infrastruktuře. Pokud se podpora týká trhu, na němž je příjemce podpory dlouhodobě etablovaným subjektem, mohou možné překážky vstupu na trh zvýšit potenciální významnou tržní sílu příjemce podpory, a tudíž případné negativní účinky této tržní síly.

(48) Pokud na trhu existují kupující, kteří mají silné postavení, je méně pravděpodobné, že příjemce podpory může zvýšit ceny vůči těmto kupujícím se silným postavením.

(49) Tyto informace by měly být pravidelně aktualizovány (například jednou za šest měsíců) a měly by být k dispozici v nechráněných formátech.

(50) Takovou společnou metodiku může Komise poskytnout.

(51) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(52) Při stanovení tohoto stropu se využívají údaje Eurostatu o počtu obyvatelstva z roku 2010. Jakmile k Unii přistoupí Chorvatsko, bude tento strop představovat 47 % celkového počtu obyvatelstva EU-28.

(53) Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. října 1987 ve věci Německo v. Komise, 248/84, Sb. rozh. 1987, s. 4036, bod 19; rozsudek Soudního dvora ze dne 14. ledna 1997 ve věci Španělsko v. Komise, C-69/95, Sb. rozh. 1997 s. I-148, bod 15 a rozsudek Soudního dvora ze dne 7. března 2002 ve věci Itálie v. Komise, C-310/99, Sb. rozh. 2002 s. I-2289, bod 77.

(54) Nařízení Komise (EU) č. 31/2011 ze dne 17. ledna 2011, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 13, 18.1.2011, s. 3). Údaje používané v těchto pokynech vycházejí z klasifikace NUTS 2010.

(55) Odkaz na regiony s HDP na obyvatele, které nedosahuje 75 % průměru [Společenství] a byl zaveden sdělením Komise o způsobu použití čl. 92 odst. 3 písm. a) a c) na regionální podporu (Úř. věst. C 212, 12.8.1988, s. 2).

(56) I ve všech následných odkazech na HDP na obyvatele je HDP vyjádřeno standardem kupní síly.

(57) Tyto údaje se týkají období 2008–2010. I ve všech následných odkazech na HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27 vycházejí údaje z průměru regionálních údajů Eurostatu za období 2008–2010.

(58) Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. října 1987 ve věci Německo v. Komise, 248/84, Sb. rozh. 1987, s. 4036, bod 19.

(59) Seznam oblastí podle písmene a) byl pozměněn v roce 2011 (viz sdělení Komise o přezkumu statusu státní podpory a limitu podpory pro regiony se statistickým účinkem na období od 1.1.2011 do 31.12.2013 (Úř. věst. C 222, 17.8.2010, s. 2)).

(60) Za předpokladu, že bývalé oblasti podle písmene a) byly určeny na základě regionů NUTS 2 uvedených v klasifikaci NUTS 2003, lze pouze tyto regiony, které byly v období 2011–2013 oblasti podle písmene a), označit za předem stanovené oblasti podle písmene c), a to bez ohledu na změnu, kterou pro účely těchto regionů znamenala klasifikace NUTS 2006 nebo NUTS 2010.

(61) Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(62) Viz http://www.efsf.europa.eu/about/legal-documents/index.htm

(63) Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(64) Smlouva o zřízení Evropského mechanismu stability.

(65) Tento prvek bezpečnostní sítě se vztahuje na Kypr a Lucembursko.

(66) Tento minimální podíl obyvatelstva se vztahuje na Nizozemsko.

(67) Tato referenční hodnota počtu obyvatel se v případě členských států, jejichž podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) je nižší než 1 milion, snižuje na 50 000 obyvatel a v případě členských států s počtem obyvatel nižším než 1 milion na 10 000 obyvatel.

(68) Pokud jde o nezaměstnanost, výpočty by měly vycházet z regionálních údajů uveřejněných vnitrostátním statistickým úřadem, které využívají průměr za poslední tři roky, za které jsou tyto údaje k dispozici (a to v okamžiku oznámení mapy regionální podpory). Míra nezaměstnanosti ve vztahu k průměru daného státu se vypočítává na tomto základě, pokud tyto pokyny nestanoví něco jiného.

(69) K určení, zda je HDP na obyvatele daného ostrova nebo sousední oblasti stejné jako průměr v EU-27 nebo nižší, mohou členské státy odkázat na údaje poskytnuté příslušným statistickým úřadem nebo pocházející z jiných uznaných zdrojů.

(70) K určení, zda míra nezaměstnanosti daného ostrova nebo sousední oblasti dosahuje 115 % průměru daného státu nebo je vyšší, mohou členské státy odkázat na údaje poskytnuté příslušným statistickým úřadem nebo pocházející z jiných uznaných zdrojů.

(71) Tato referenční hodnota počtu obyvatel se v případě členských států, jejichž podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) je nižší než 1 milion, snižuje na 25 000 obyvatel, v případě členských států s celkovým počtem obyvatel nižším než 1 milion na 10 000 obyvatel a v případě ostrovů a sousedních oblastí charakterizovaných podobnou zeměpisnou izolací na 5 000 obyvatel.

(72) Pro účely použití kritéria 5 členské státy musí prokázat splnění použitelných podmínek tím, že porovnají dotčené oblasti se situací v jiných oblastech téhož členského státu nebo v jiných členských státech, a to na základě sociálně-ekonomických ukazatelů týkajících se strukturálních statistik podnikání, trhů práce, účtů domácností, vzdělávání nebo jiných podobných ukazatelů. Členské státy mohou za tímto účelem odkázat na údaje poskytnuté příslušným statistickým úřadem nebo pocházející z jiných uznaných zdrojů.

(73) Členský stát může odkazovat na oblasti LAU 1 místo na LAU 2 v případě, že tyto oblasti LAU 1 mají menší počet obyvatel než oblast LAU 2, jejíž jsou součástí.

(74) Členský stát však může určit části oblasti LAU 2 (nebo oblasti LAU 1) za předpokladu, že počet obyvatel dotčené oblasti LAU přesáhne minimální počet obyvatel vyžadovaný u sousedních oblastí v rámci kritéria 1 nebo 5 (včetně snížené referenční hodnoty počtu obyvatel pro tato kritéria) a že počet obyvatel částí dané oblasti LAU činí alespoň 50 % minimálního počtu obyvatel vyžadovaného v rámci použitelného kritéria.

(75) V případě ostrovů se správní hranicí rozumí i námořní hranice s dalšími administrativními jednotkami daného členského státu.

(76) Zvýšené intenzity podpory ve prospěch malých a středních podniků se neuplatní na podporu poskytovanou na velké investiční projekty.

(77) Viz příloha I.

(78) Komise pro účely tohoto ustanovení využije nejaktuálnější hodnoty HDP na obyvatele, které Eurostat zveřejnil pro regiony na úrovni NUTS 2 na základě průměru za tři roky.

(79) Definovaný podle klasifikace NUTS platné v době, kdy se přezkum provádí.

(80) Upravený strop podílu obyvatelstva se vypočte na základě údajů o počtu obyvatel použitých při sestavování původní mapy.

(81) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(82) Úř. věst. C 223, 16.9.2009, s. 3.

(83) Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3.

PŘÍLOHA I

Podíl obyvatelstva členských států, na který se vztahuje regionální podpora v období 2014–2020

Belgie	Regiony NUTS	HDP na obyvatele (1)	Procentní podíl počtu obyvatel státu (2)
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	BE32 Prov. Hainaut	77,33	12,06 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	17,89 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	29,95 %

Bulharsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	BG31 Северозападен/Severozapaden	27,00	11,88 %
	BG32 Северен централен/Severen tsentralen	29,33	12,06 %
	BG33 Североизточен/Severoiztochen	36,33	13,08 %
	BG34 Югоизточен/Yugoiztochen	36,00	14,75 %
	BG41 Югозападен/Yugozapaden	74,33	28,05 %
	BG42 Южен централен/Yuzhen tsentralen	30,00	20,19 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	100,00 %

Česká republika	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	CZ02 Střední Čechy	73,00	11,95 %
	CZ03 Jihozápad	69,33	11,50 %
	CZ04 Severozápad	64,33	10,87 %
	CZ05 Severovýchod	65,67	14,36 %
	CZ06 Jihovýchod	73,33	15,86 %
	CZ07 Střední Morava	64,67	11,72 %
	CZ08 Moravskoslezsko	68,00	11,83 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	88,10 %

Dánsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	7,97 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	7,97 %

Německo	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	DE40 Brandenburg (3)	81,67	1,37 %
	DE80 Mecklenburg-Vorpommern	80,00	2,01 %
	DED2Dresden	86,00	1,99 %
	DED4 Chemnitz	81,33	1,88 %
	DEE0 Sachsen-Anhalt (3)	81,67	1,89 %
	DEG0 Thüringen	78,67	2,74 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	13,95 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	25,85 %

Estonsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	EE00 Eesti	65,00	100,00 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	100,00 %

Irsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	51,28 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	51,28 %

Řecko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	EL11 Aνατολική Μακεδονία, Θράκη/Anatoliki Makedonia, Thraki	68,00	5,36 %
	EL12 Κεντρική Μακεδονία/Kentriki Makedonia	72,33	17,29 %
	EL14 Θεσσαλία/Thessalia	69,33	6,51 %
	EL21 Ήπειρος/Ipeiros	63,33	3,17 %
	EL23 Δυτική Ελλάδα/Dytiki Ellada	65,00	6,59 %
	EL25 Πελοπόννησος/Peloponnisos	74,00	5,22 %
	EL41 Βόρειο Αιγαίο/Voreio Aigaio	75,00	1,77 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	EL13 Δυτική Μακεδονία/Dytiki Makedonia	83,67	2,59 %
	EL22 Ιόνια Νησιά/Ionia Nisia	82,67	2,07 %
	EL43 Κρήτη/Kriti	83,33	5,42 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (řídce osídlené oblatsi)	EL243 Ευρυτανία/Evrytania		0,17 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	43,84 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020			100,00 %

Španělsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	ES43 Extremadura	70,67	2,35 %
Oblasti podle písmene a)	ES70 Canarias	87,33	4,55 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	ES11Galicia	91,33	5,94 %
	ES42 Castilla-La Mancha	82,33	4,43 %
	ES61 Andalucía	78,00	17,88 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (řídce osídlené oblatsi)	ES242 Teruel	—	0,31 %
	ES417 Soria	—	0,20 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	33,00 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	68,66 %

Francie	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	FR91 Guadeloupe	60,67	0,69 %
	FR92 Martinique	73,67	0,61 %
	FR93 Guyane	52,33	0,36 %
	FR94 Réunion	68,00	1,27 %
	Saint-Martin (4)	:	:
	Mayotte (4)	:	:
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	21,24 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	24,17 %

Itálie	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	ITF3Campania	65,67	9,64 %
	ITF4Puglia	67,67	6,76 %
	ITF5Basilicata	72,67	0,97 %
	ITF6Calabria	66,67	3,32 %
	ITG1 Sicilia	67,33	8,34 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	5,03 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	34,07 %

Kypr	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	50,00 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	50,00 %

Lotyšsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	LV00 Latvija	55,33	100,00 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	100,00 %

Litva	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	LT00 Lietuva	61,33	100,00 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	100,00 %

Lucembursko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	8,00 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	8,00 %

Maďarsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	HU21 Közép-Dunántúl	56,33	10,96 %
	HU22 Nyugat-Dunántúl	62,67	9,96 %
	HU23 Dél-Dunántúl	44,33	9,44 %
	HU31 Észak-Magyarország	40,00	12,02 %
	HU32 Észak-Alföld	41,00	14,87 %
	HU33 Dél-Alföld	42,67	13,13 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	6,33 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	76,71 %

Malta	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	MT00 Malta	83,67	100,00 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	100,00 %

Nizozemsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	7,5 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	7,5 %

Rakousko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	25,87 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	25,87 %

Polsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	PL11 Łódzkie	55,00	6,65 %
	PL21 Małopolskie	51,33	8,65 %
	PL22 Śląskie	64,33	12,15 %
	PL31 Lubelskie	40,67	5,64 %
	PL32 Podkarpackie	40,67	5,51 %
	PL33 Świętokrzyskie	46,33	3,32 %
	PL34 Podlaskie	43,67	3,11 %
	PL41 Wielkopolskie	62,67	8,94 %
	PL42 Zachodniopomorskie	52,67	4,43 %
	PL43 Lubuskie	51,00	2,65 %
	PL51 Dolnośląskie	65,33	7,53 %
	PL52 Opolskie	49,00	2,70 %
	PL61 Kujawsko-Pomorskie	50,67	5,42 %
	PL62 Warmińsko-Mazurskie	44,33	3,74 %
	PL63 Pomorskie	57,33	5,85 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	PL12 Mazowieckie	96,00	13,70 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	100,00 %

Portugalsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	PT11 Norte	63,67	35,19 %
	PT16 Centro (PT)	66,00	22,36 %
	PT18 Alentejo	72,33	7,06 %
	PT20 Região Autónoma dos Açores	74,33	2,31 %
	PT30 Região Autónoma da Madeira	104,00	2,33 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	15,77 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	85,02 %

Rumunsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	RO11 Nord-Vest	42,33	12,68 %
	RO12 Centru	45,00	11,77 %
	RO21 Nord-Est	29,33	17,30 %
	RO22 Sud-Est	37,67	13,09 %
	RO31 Sud – Muntenia	39,33	15,21 %
	RO41 Sud-Vest Oltenia	35,67	10,45 %
	RO42 Vest	52,00	8,94 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	RO32 București – Ilfov	113,00	10,56 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	100,00 %

Slovinsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	SI01 Vzhodna Slovenija	71,67	52,92 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (bývalé oblasti podle písmene a))	SI02 Zahodna Slovenija	104,00	47,08 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	100,00 %

Slovensko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	SK02 Západné Slovensko	68,33	34,37 %
	SK03 Stredné Slovensko	58,67	24,87 %
	SK04 Východné Slovensko	49,67	29,24 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	88,48 %

Finsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (řídce osídlené oblatsi)	FI1D1 Etelä-Savo	—	2,89 %
	FI1D2 Pohjois-Savo	—	4,63 %
	FI1D3 Pohjois-Karjala	—	3,09 %
	FI1D4 Kainuu	—	1,54 %
	FI1D5 Keski-Pohjanmaa	—	1,27 %
	FI1D6 Pohjois-Pohjanmaa	—	7,34 %
	FI1D7 Lappi	—	3,42 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	1,85 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	26,03 %

Švédsko	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (řídce osídlené oblatsi)	SE312 Dalarnas län	—	2,94 %
	SE321 Västernorrlands län	—	2,58 %
	SE322 Jämtlands län	—	1,35 %
	SE331 Västerbottens län	—	2,75 %
	SE332 Norrbottens län	—	2,64 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	12,26 %

Spojené království	Regiony NUTS	HDP na obyvatele	Procentní podíl počtu obyvatel státu
Oblasti podle písmene a)	UKK3 Cornwalland the Isles of Scilly	72,67	0,86 %
Oblasti podle písmene a)	UKL1 West Wales and The Valleys	69,67	3,05 %
Předem stanovené oblasti podle písmene c) (řídce osídlené oblatsi)	UKM61 Caithness & Sutherland and Ross & Cromarty	—	0,15 %
	UKM63 Lochaber, Skye & Lochalsh, Arran & Cumbrae and Argyll & Bute	—	0,16 %
	UKM64 Eilean Siar (Western Isles)	—	0,04 %
Předem nestanovené oblasti podle písmene c)	—	—	22,79 %
Celkové pokrytí obyvatelstva 2014–2020	—	—	27,05 %

(1) Měřený paritou kupní síly, průměr za tři roky, tj. 2008–2010 (EU-27 = 100).

(2) Vycházející z údajů Eurostatu o počtu obyvatel za rok 2010.

(3) Jako předem stanovené oblasti podle písmene c) jsou uvedeny pouze část regionu DE40 Brandenburg, odpovídající bývalému regionu NUTS 2DE41 Brandenburg – Nordost, a část regionu DEE0 Sachsen-Anhalt, odpovídající původním regionům NUTS 3 DEE1 Dessau a DEE3 Magdeburg (jak vyplývá z klasifikace regionů NUTS 2003). Německo se může při oznamování mapy regionální podpory a za účelem usnadnění přezkumu v polovině období, který pro úroveň NUTS 2 předpokládá pododdíl 5.6.2 těchto pokynů, rozhodnout, že jako předem stanovené oblasti podle písmene c) určí celé regiony NUTS 2 DE40 Brandenburg a DEE0 Sachsen-Anhalt za předpokladu, že se podle toho sníží procentní podíl německého obyvatelstva způsobilý pro podporu v předem nestanovených oblastech podle písmene c).

(4) Saint Martin a Mayotte jsou nejvzdálenější regiony, ale nejsou zahrnuty do klasifikace NUTS 2010, protože se jejich správní status podle vnitrostátního práva změnil, v případě Saint Martin v roce 2007 a v případě Mayotte v roce 2011. Francie může při stanovení maximální intenzity podpory použitelné na tyto dva nejvzdálenější regiony odkázat na údaje poskytnuté jejím statistickým úřadem nebo pocházející z jiných uznaných zdrojů.

PŘÍLOHA II

Metoda, která se využije pro přidělení podílu obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) v členských státech

Komise určí podíl obyvatelstva v předem nestanovených oblastech podle písmene c) pro každý dotčený členský stát za použití této metody:

Komise pro každý členský stát určí ty regiony NUTS 3 v daném členském státě, jež se nenacházejí v těchto oblastech:

—	ve způsobilých oblastech podle písmene a), které jsou uvedeny v příloze I,

—	v bývalých oblastech podle písmene a), které jsou uvedeny v příloze I,

—	v řídce osídlených oblastech, které jsou uvedeny v příloze I.

V rámci regionů NUTS 3 uvedených v 1. kroku Komise určtí ty regiony, jejichž:

—	HDP na obyvatele (1) dosahuje vnitrostátní referenční hodnoty rozdílu HDP na obyvatele (2) nebo je nižší nebo

—	míra nezaměstnanosti (3) se rovná vnitrostátní referenční hodnotě rozdílu nezaměstnanosti (4) nebo je vyšší nebo odpovídá 150 % vnitrostátního průměru nebo je vyšší nebo

—	HDP na obyvatele dosahuje 90 % průměru EU-27 nebo je nižší nebo

—	míra nezaměstnanosti dosahuje 125 % průměru EU-27 nebo je vyšší.

Přidělení podílu obyvatelstva v rámci předem nestanovených oblastí podle písmene c) členského státu i (A i ) se určí podle následujícího vzorce (vyjadřujícího procentní podíl obyvatelstva EU-27):

kde:

p i je počet obyvatel (5) regionů NUTS 3 v členském státě i vymezeném podle 2. kroku

P je počet obyvatel v regionech NUTS 3 v EU-27 vymezený podle 2. kroku.

(1) Veškeré hodnoty HDP na obyvatele, uvedené v této příloze, vycházejí z průměru posledních tří let, za které jsou údaje Eurostatu k dispozici, tj. HDP na obyvatele v letech 2008–2010.

(2) Vnitrostátní referenční hodnota rozdílu HDP na obyvatele členského státu i (TGi) se určí na základě následujícího vzorce (je vyjádřena jako procentní podíl vnitrostátního HDP na obyvatele):

Formula

kde: g i je HDP na obyvatele členského státu i, vyjádřené jako procentní podíl průměru EU-27.

(3) Veškeré údaje o míře nezaměstnanosti, uvedené v této příloze, vycházejí z průměru posledních tří let, za které jsou údaje Eurostatu k dispozici, tj. za období 2010-2012. Tyto údaje však neobsahují informace na úrovni NUTS 3, a proto se používají údaje o nezaměstnanosti v regionu NUTS 2, v němž se nachází tyto regiony NUTS 3.

(4) Vnitrostátní referenční hodnota rozdílu nezaměstnanosti členského státu i (TUi) se určí na základě následujícího vzorce (je vyjádřena jako procentní podíl vnitrostátní míry nezaměstnanosti):

Formula

kde: g i je vnitrostátní míra nezaměstnanosti členského státu i, vyjádřená jako procentní podíl průměru EU-27.

(5) Údaje o počtu obyvatel v regionech NUTS 3 vycházejí z údajů o počtu obyvatel, které využil Eurostat k výpočtům regionální míry HDP na obyvatele za rok 2010.

PŘÍLOHA III

Formulář pro poskytování informací o mapách regionální podpory

Členské státy musí případně poskytnout informace pro každou z následujících kategorií oblastí, které jsou navrženy na označení:

—	oblasti podle písmene a),

—	bývalé oblasti podle písmene a),

—	řídce osídlené oblasti,

—	předem nestanovené oblasti podle písmene c) označené na základě 1. kritéria,

—	předem nestanovené oblasti podle písmene c) označené na základě 2. kritéria,

—	předem nestanovené oblasti podle písmene c) označené na základě 3. kritéria,

—	předem nestanovené oblasti podle písmene c) označené na základě 4. kritéria,

—	předem nestanovené oblasti podle písmene c) označené na základě 5. kritéria.

Příslušný členský stát musí v rámci každé kategorie poskytnout následující informace týkající se každé z navržených oblastí:

—	vymezení oblasti (použití kódu regionu NUTS 2 nebo NUTS 3 příslušného pro danou oblast, kódu LAU 2 nebo LAU 1 oblastí, které představují sousední oblast, nebo jiné úřední označení dotčených administrativních jednotek),

—	navrhovanou intenzitu podpory v dané oblasti na období 2014–2020 nebo, v případě bývalých oblastí podle písmene a), na období 2014–2017 a 2018–2020 (s případným uvedením jakéhokoli navýšení intenzity podpory podle odstavců 173, 175 nebo 176 a 177),

—	celkový počet obyvatel (rezidentů) v oblasti, jak vyplývá z odstavce 170.

3)	V případě řídce osídlených oblastí a předem nestanovených oblastí vymezených na základě kritérií 1–5 musí členský stát poskytnout dostatečný důkaz o splnění všech použitelných podmínek, které vyplývají z odstavců 161 a 168–170.

PŘÍLOHA IV

Definice odvětví oceli

Pro účely těchto pokynů se „odvětvím oceli“ rozumí všechny činnosti související s výrobou jednoho nebo více uvedených produktů:

a)	surové železo a feroslitiny: litina pro výrobu oceli, pro slévárenství a jiné surové litiny, kovy obsahující mangan a karburovaný ferromangan, mimo ostatní feroslitiny;

b)	surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli: odlévaná ocel nebo ocel, jež není v ingotech, včetně ingotů určených na kování: bloky, předvalky a bramy; kanystry a kotouče; plechy válcované za tepla, s výjimkou výroby odlévané oceli pro odlitky z malých a středních sléváren;

výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z obvyklé oceli nebo speciální oceli: kolejnice, příčné nosníky, desky a styčnice, nosníky, těžké ocelové profily a vodicí kolejnice od 80 mm výše, štětovnice, vodicí kolejnice a profily pod 80 mm a kotouče pod 150 mm, válcovaný drát, kotouče a panely na trubky, pásy válcované za tepla (včetně pásů na trubky), plechy válcované za tepla (pokovené nebo nepokovené), desky a plechy s tloušťkou 3 mm a vyšší, kotouče s průměrem 150 mm a více, s výjimkou drátů a drátěných výrobků, lesklých tyčí a litiny;

d)	hotové výrobky s konečnou úpravou za studena: pocínovaný plech, plech pokrytý vrstvou olova, černé plechy, pozinkované plechy, jiné plechy opatřené vrstvou kovu, plechy válcované za studena, magnetické plechy, pásy na výrobu cínových pásů, plechy válcované za studena, ve svitcích nebo v listech;

e)	trubky: všechny bezešvé ocelové trubky, svařované ocelové trubky s průměrem vyšším než 406,4 mm.

Definice odvětví syntetických vláken

Pro účely těchto pokynů se „odvětvím syntetických vláken“ rozumí:

a)	extruze (protlačování)/texturizace (tvarování) všech druhových typů vláken a příze na bázi polyesteru, polyamidu, akrylátu nebo polypropylenu bez ohledu na jejich konečné využití nebo

b)	polymerace (včetně polykondenzace), pokud je na úrovni používaného zařízení integrována s extruzí do jednoho výrobního celku, nebo

c)	jakýkoli vedlejší proces spojený se souběžnou instalací kapacity extruze či texturace budoucím příjemcem nebo jinou společností ze skupiny, k níž náleží, a který je při specifické průmyslové činnosti, o níž je řeč, do této kapacity na úrovni používaných zařízení běžně integrován.

PŘÍLOHA V

Formulář žádosti o regionální investiční podporu

Informace o příjemci podpory:

—	Název (jméno), adresa hlavního sídla, hlavní odvětví činnosti (kód NACE).

—	Prohlášení o tom, že podnik není v obtížích podle pokynů na záchranu a restrukturalizaci.

—

Prohlášení o podpoře (podpora de minimis i státní podpora), která byla poskytnuta na jiné projekty v posledních třech letech v téže oblasti NUTS 3, kde bude nový nástroj podpory umístěn. Prohlášení o regionální podpoře, která byla poskytnuta nebo má být poskytnuta, na stejný projekt jiným orgánem poskytujícím podporu.

—	Prohášení o tom, zda podnik v EHP ukončil stejnou nebo podobnou činnost ve dvou letech před dnem, k němuž je tato žádost datována.

—	Prohlášení o tom, zda má podnik v okamžiku podání žádosti o podporu v úmyslu takovou činnost ukončit během dvou let následujících po dokončení subvencované investice.

Informace o projektu/činnosti, které mají být podporovány:

—	Krátký popis projektu/činnosti,

—	Krátký popis předpokládaných pozitivních účinků na dotčenou oblast (např. počet vytvořených nebo zachráněných pracovních míst, činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, vzdělávací činnosti, vznik seskupení podniků).

—	Relevantní právní základ (vnitrostátní, EU nebo obojí).

—	Plánované datum zahájení a ukončení projektu/činnosti.

—	Umístění projektu.

Informace o financování projektu/činnosti

—	Investice a další náklady související s projektem/činností, analýza nákladů a přínosů pro oznámené opatření podpory.

—	Způsobilé náklady celkem.

—	Výše podpory nutná k realizaci projektu/činnosti.

—	Intenzita podpory.

Informace o potřebě podpory a jejím očekávaném dopadu:

—	Krátké vysvětlení potřeby podpory a jejího očekávaného dopadu na rozhodnutí o investici nebo o umístění. Uvést alternativní investici nebo umístění v případě, že podpora není poskytnuta.

—	Prohlášení o tom, že mezi příjemcem a dodavateli, kteří mají projekt realizovat, nebyla sjednána neodvolatelná smlouva.

PŘÍLOHA VI

Formulář pro podávání informací Komisi podle odstavce 193