DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.        Chudoba a materiální deprivace v Unii

V rámci strategie Evropa 2020 si Evropská unie stanovila cíl snížit počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením do roku 2020 nejméně o 20 milionů. Hospodářská krize však chudobu a sociální vyloučení ještě zhoršila a přinesla obavy ohledně sociálních důsledků pro jednotlivce a celou společnost.

V roce 2010 byla téměř jedna čtvrtina Evropanů (116 milionů) ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. Je to přibližně o dva miliony více než v předchozím roce a zatím dostupné údaje za rok 2011 tento trend potvrzují.

Zatímco potřeby osob žijících na okraji společnosti se zvyšují, schopnost členských států pomoci jim je v mnoha případech horší. Sociální začleňování je více než kdy dříve ohroženo fiskálními omezeními. V mnoha členských státech mají lidé za to, že za tuto situaci mohou více či méně politiky přijaté na evropské úrovni.

Zvyšující se míra chudoby dopadá negativně na životní podmínky Evropanů, přičemž 40 milionů z nich trpí závažnou materiální deprivací. Mezi lety 2005 a 2008 počet těchto lidí výrazně klesl, avšak v letech 2009 a 2010 začal opět narůstat a za jediný rok se na úroveň závažné materiální deprivace dostalo dalších 342 000 lidí.

Jednou z hlavních charakteristik materiální deprivace je nemožnost dosáhnout potřebného množství kvalitních potravin. V roce 2010 bylo v Unii 8,7 % osob, které si nemohou každý druhý den dovolit jídlo obsahující maso, drůbež nebo ryby (nebo ekvivalent pro vegetariány), což Světová zdravotnická organizace považuje za základní potřebu. Jedná se o více než 43 milionů lidí a zatím dostupné údaje za rok 2011 vykazují, že tento trend se ještě zhoršuje.

Obzvláště závažnou formou materiální deprivace, která svými důsledky daleko přesahuje deprivaci v oblasti potravin, je bezdomovectví. Rozsah tohoto jevu lze těžko vyčíslit, ale odhaduje se, že v Evropě v letech 2009/2010 žilo 4,1 milionu osob bez domova. Nedávné zvýšení počtu bezdomovců je důsledkem sociálního dopadu nízkého a nerovnoměrného růstu a zvyšující se nezaměstnanosti. Ještě více znepokojivý je nový profil lidí bez domova – objevují se mezi nimi rodiny s dětmi, mladí lidé a lidé z prostředí migrantů.

V Unii je 25,4 milionu dětí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Celkově je třeba poznamenat, že děti jsou chudobou či sociálním vyloučením ohroženy více než zbytek obyvatelstva (27 % dětí oproti 23 % dospělých). Vystavuje je to materiální deprivaci, jež zdaleka přesahuje (nedostatečnou) výživu. Například 5,7 milionu dětí musí nosit oblečení z druhé ruky a 4,7 milionu dětí nevlastní ani dva páry správně padnoucí obuvi (včetně jednoho páru celoroční obuvi). Děti trpící těmito formami materiální deprivace mají menší šanci než jejich movitější vrstevníci uspět ve škole, těšit se dobrému zdraví a využít v dospělosti plně svého potenciálu.

1.2.        Řešení chudoby a materiální deprivace, jež nabízí Unie

Hlavním nástrojem Unie na podporu zaměstnatelnosti a sociálního začleňování a na boj proti chudobě je a bude i nadále Evropský sociální fond (ESF). Tento strukturální nástroj investuje přímo do lidí a jejich dovedností a snaží se zlepšit jejich příležitosti na trhu práce. Někteří z nejvíce zranitelných občanů, kteří trpí extrémními formami chudoby, jsou však pracovnímu trhu příliš vzdáleni, a nemohou tak využívat opatření ESF určených na sociální začleňování.

Těmto osobám se více než dvacet let poskytovala potravinová pomoc z Programu EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby. Vznikl v roce 1987 s cílem smysluplně využívat zemědělské přebytky, které by jinak mohly být zničeny, tím, že se poskytnou členským státům, které je chtějí využít. Během mnoha let byl uvedený program významným zdrojem pomoci organizacím, které pracují přímo s nejchudšími členy naší společnosti a poskytují jim potraviny. Kvůli očekávanému vyčerpání a značné nepředvídatelnosti intervenčních zásob v letech 2011–2020 v důsledku postupných reforem společné zemědělské politiky však Program EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby ztrácí původní opodstatnění, takže bude na konci roku 2013 ukončen.

Materiální deprivace však stále působí závažné problémy, proto je pomoci EU určené nejchudším členům naší společnosti stále zapotřebí. Komise ve svém návrhu příštího víceletého finančního rámce tuto potřebu zohlednila a vyčlenila rozpočet ve výši 2,5 miliard EUR na nový nástroj určený na potírání extrémních forem chudoby a vyloučení.

V této souvislosti zřizuje toto nařízení na období 2014–2020 nový nástroj, který bude doplňovat stávající nástroje soudržnosti, zejména Evropský sociální fond, tím, že se zaměří na nejhorší a společensky nejničivější formy chudoby, deprivace v oblasti potravin a také na bezdomovectví a materiální deprivaci dětí, přičemž rovněž podpoří doplňující opatření zaměřená na opětovné zapojení nejchudších osob v Unii do společnosti.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Stanovisko zúčastněných stran

Diskuse vedené v Radě a Evropském parlamentu, s občanskou společností a místními orgány o stávajících formách pomoci nejchudším osobám v rámci Programu EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby přinesly cenné podněty a nápady pro budoucnost. Komise kromě toho vede diskusi se zúčastněnými stranami a konzultovala zastřešující organizace na úrovni EU zastupující jak distributory potravinové pomoci, tak koncové příjemce.

Organizace občanské společnosti velmi kritizovaly případné podstatné omezení podpory poskytované v rámci Programu EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby v roce 2012 a představitelé regionálních a místních orgánů zdůrazňovali, jak je tato podpora důležitá, a žádali, aby pokračovala i nadále, zejména v době, kdy je jí čím dál více zapotřebí.

Velké dobročinné organizace a organizace občanské společnosti zastupující potravinové banky a také organizace pracující s dětmi a osobami bez domova opakovaně uváděly, že je třeba poskytovat veřejnou podporu, a konkrétně podporu z EU.

Konala se dvě setkání se zastřešujícími organizacemi, které zastupují nejen distributory pomoci, ale rovněž její skutečné koncové příjemce. Všechny organizace obecně uvítaly možné rozšíření rozsahu nástroje na další oblasti než potravinovou pomoc a myšlenku přístupu zaměřeného na konkrétní osoby.

Názory členských států na tento nástroj se různí: sedm členských států se vyjádřilo odmítavě k tomu, aby program pro rozdělování potravin pokračoval i po roce 2013. Ostatní členské státy tento program jednoznačně podpořily. Třináct členských států vydalo v prosinci 2011 prohlášení, v němž požadovaly, aby uvedený program pokračoval i po roce 2013.

Evropský parlament opakovaně vyjádřil jasnou podporu pokračování programu potravinové pomoci v zájmu lepšího sociálního začleňování v Evropě.

V prosinci 2011 napsalo jedenáct zastřešujících organizací komisaři Andorovi a generálnímu řediteli pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a požádaly o další kroky v rámci strategie EU v oblasti bezdomovectví. Evropský parlament kromě toho vyzval k přijetí takové strategie, a to nejprve v písemném prohlášení (2010) a poté v usnesení (2011).

V Paktu pro růst a zaměstnanost přijatém Evropskou radou dne 29. června 2012 se uvádí, že „při provádění doporučení pro jednotlivé země budou členské státy klást důraz zejména na účinný boj proti nezaměstnanosti a účinné řešení sociálních dopadů krize […a] vytváření a provádění účinných politik zaměřených na boj proti chudobě a podporu zranitelných skupin“.

2.2.        Posouzení dopadů

Posouzení dopadů se zabývalo především rozsahem nového nástroje. Zvažované možnosti byly tyto: žádné financování (varianta 0), nástroj nahrazující stávající program pro distribuci potravinové pomoci omezený pouze na distribuci potravinové pomoci (varianta 1), nástroj doplňující distribuci potravinové pomoci podporou doplňujících opatření zaměřených na sociální začleňování příjemců potravinové pomoci (varianta 2) a komplexní nástroj materiální pomoci v oblasti potravin, zboží pro osoby bez domova a zboží pro děti trpící materiální deprivací kombinovaný s doplňujícími opatřeními zaměřenými na opětovné začlenění nejchudších osob do společnosti (varianta 3).

Čistý dopad varianty 0 závisí na tom, jak budou dostupné finanční zdroje přiděleny. Jistě by však tuto variantu společnost pokládala za důkaz, že solidarita v Evropě upadá, a to právě v době, kdy je chudoba na vzestupu. Ve srovnání s variantou 1 by varianta 2 a ještě více varianta 3 znamenala omezení distribuované potravinové pomoci, protože některé zdroje by byly vyčleněny na jiné druhy činností. Doplňující opatření by však rovněž zaručila větší udržitelnost dosažených výsledků. Varianta 3 se jeví jako nejlepší, protože umožňuje přizpůsobit podporované intervence místním potřebám.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Opatření EU je odůvodněno na základě článku 174 (SFEU), který stanoví, že „Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti“, a na základě článku 175 (SFEU), který upřesňuje úlohu strukturálních fondů EU při dosahování tohoto cíle a obsahuje ustanovení o přijetí specifických činností mimo strukturální fondy.

Opatření na úrovni EU jsou nezbytná vzhledem k míře chudoby a sociálního vyloučení v Unii a nepřijatelným rozdílům mezi jednotlivými členskými státy v této oblasti, které ještě prohloubila hospodářská a fiskální krize, jež zhoršila sociální soudržnost a omezila šance dosáhnout cíle strategie Evropa 2020 v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Evropská finanční podpora pomáhá podněcovat opatření na vnitrostátní úrovni, koordinuje úsilí a rozvíjí a zavádí nástroje podporující sociální začleňování. Unie díky ní může jít příkladem.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh víceletého rámce předložený Komisí počítá s částkou ve výši 2,5 miliard EUR v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020.

V souladu s čl. 84 odst. 3 nařízení EU č. … (nařízení o společných ustanoveních) se podpora poskytnutá členskému státu prostřednictvím fondu považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného Evropskému sociálnímu fondu.

Navržený rozpočet na období 2014–2020 || v miliardách EUR

Politika soudržnosti (strukturální fondy) z toho Fond evropské pomoci nejchudším osobám || 339 2,5

*Všechny číselné údaje jsou ve stálých cenách z roku 2011.

5.           Obsah nařízení

5.1.        Cíle a oblast působnosti

Obecným cílem Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „fond“) je podporovat sociální soudržnost v Unii tím, že se napomůže dosažení cíle strategie Evropa 2020, kterým je snížit počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů.

Konkrétním cílem je potom podpořit vnitrostátní systémy, jež poskytují pomoc nefinančního charakteru nejchudším osobám prostřednictvím partnerských organizací.

Pokud jde o oblast působnosti, fond se zabývá deprivací v oblasti potravin, bezdomovectvím a materiální deprivací dětí. Každý členský stát si může vybrat jednu či více těchto forem deprivace, jež bude řešit. Může podpořit rovněž doplňující opatření k materiální podpoře, jež by měla vést k opětovnému zapojení nejchudších osob do společnosti.

5.2.        Způsobilé osoby a zacílení

Populací způsobilou k získání materiální pomoci jsou nejchudší osoby v Unii. Kritéria pro stanovení, kdo jsou nejchudší osoby, jimž je třeba pomoci, stanoví členské státy nebo partnerské organizace, protože mohou pomoc nejlépe zacílit s přihlédnutím k místním potřebám.

Nařízení definuje typ zboží, které bude distribuováno, zejména potraviny a základní spotřební zboží pro osobní použití osob bez domova nebo dětí, a obsahuje rovněž nepřímý mechanismus zacílení pomoci.

5.3.        Partnerské organizace

Partnerské organizace jsou ty, jež poskytují potraviny nebo zboží přímo nebo nepřímo nejchudším osobám. Aby se zajistilo, že bude fond napomáhat udržitelnému zmírňování chudoby a lepší sociální soudržnosti, budou muset partnerské organizace, jež přímo poskytují potraviny nebo zboží, přijímat opatření doplňující poskytování materiální pomoci a jejichž cílem je opětovné začlenění nejchudších osob do společnosti. Taková doplňující opatření mohou získat podporu přímo z fondu.

Vnitrostátní orgány mohou buď potraviny či zboží zakoupit nebo je poskytnout partnerským organizacím, nebo těmto organizacím poskytnout finanční prostředky na nákup potravin či zboží. Provádí-li nákup potravin či zboží partnerská organizace, může je buď sama distribuovat, nebo může jejich distribucí pověřit jiné partnerské organizace.

5.4.        Prováděcí ustanovení

Fond bude prováděn podle vzoru politiky soudržnosti, tzn. prostřednictvím sdíleného řízení na základě sedmiletého operačního programu jednotlivých členských států na období 2014–2020.

Toto nařízení vychází z přístupu strukturálních fondů, pokud jde o prováděcí ustanovení, která členským státům zejména umožňují využívat dle jejich přání struktur, určených orgánů a postupů zavedených pro Evropský sociální fond, aby tak minimalizovaly administrativní zátěž spojenou s přechodem ze stávajícího systému distribuce potravin nejchudším osobám na nový Fond evropské pomoci nejchudším osobám. Ustanovení týkající se plánování, sledování, hodnocení a informačních a komunikačních činností však byla aktualizována a zjednodušena tak, aby lépe odpovídala konkrétním cílům a cílové populaci fondu.

Pravidla způsobilosti byla rovněž vytvořena tak, aby zohlednila povahu fondu a různých aktérů, kteří se budou na jeho provádění podílet. Nařízení konkrétně stanoví pro většinu výdajových kategorií zjednodušené vykazování nákladů a pro ostatní kategorie nabízí jiné možnosti.

Systém finančního řízení a kontroly rovněž zachovává logiku strukturálních fondů. Některá ustanovení byla upravena a zjednodušena, aby plně odpovídala typům operací, které získají podporu z fondu, zejména pokud jde o předběžné financování, obsah žádostí o platby určených Komisi a přiměřenou kontrolu.

Partnerské organizace mají jen omezenou možnost předem poskytnout nezbytné finanční prostředky. Také členské státy mohou mít problémy poskytnout nezbytné zdroje na předběžné financování operací. Kromě toho členské státy, jež čelí největším fiskálním omezením, pravděpodobně budou mezi těmi s nejvyšším počtem nejchudším osob. Aby byla tato situace, jež může ohrozit dosažení cílů fondu, řešena, úroveň předběžného financování byla stanovena na 11 % celkového přídělu pro členský stát. To umožní pokrýt téměř 90 % nákladů prvního roku kampaně na pomoc nejchudším osobám, přičemž se nepočítá technická podpora, doprava, správní náklady a doplňující opatření.

2012/0295 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[2],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       V souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010, jimiž byla přijata strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, si Unie a členské státy vytyčily cíl, jímž je snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 nejméně o 20 milionů.

(2)       Počet osob, jež trpí materiální či dokonce vážnou materiální deprivací, v Unii neustále narůstá a tyto osoby jsou často natolik vyloučeny, že nemohou využívat aktivačních opatření podle nařízení (EU) č. […nařízení o společných ustanoveních] a zejména nařízení (EU) č. […ESF].

(3)       Článek 174 Smlouvy stanoví, že Unie za účelem podpory celkového harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

(4)       Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „fond“) by měl posílit sociální soudržnost, a tím přispět ke snížení chudoby v Unii prostřednictvím podpory vnitrostátních systémů, jež poskytují pomoc nefinanční povahy nejchudším osobám, a zmírňují tak deprivaci v oblasti potravin, bezdomovectví a materiální deprivaci dětí.

(5)       Podle článku 317 Smlouvy a v rámci sdíleného řízení by měly být stanoveny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Unie a rovněž by měly být vyjasněny oblasti odpovědnosti v rámci spolupráce členských států. Tyto podmínky by měly Komisi umožnit, aby získala ujištění, že členské státy využívají fondu zákonným a řádným způsobem a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu nařízení Rady č. […], kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen „finanční nařízení“)[3].

(6)       Tato ustanovení rovněž zajišťují, že budou podporované operace v souladu s platnými právními předpisy Unie a členských států, zejména s ohledem na bezpečnost potravin distribuovaných nejchudším osobám.

(7)       S cílem zřídit vhodný finanční rámec by měla Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit roční rozdělení celkových zdrojů podle členských států za použití objektivních a transparentních metod, jež zohlední rozdíly, pokud jde o chudobu a materiální deprivaci.

(8)       Operační program každého členského státu by měl stanovit a vysvětlit formy dotčené materiální deprivace a popsat cíle a rysy pomoci nejchudším osobám, která bude poskytnuta prostřednictvím podpory vnitrostátních systémů. Měl by rovněž zahrnovat prvky nezbytné k zajištění účinného a efektivního provádění operačního programu.

(9)       S cílem co nejvíce zvýšit účinnost fondu, zejména pokud jde o okolnosti v konkrétním členském státě, je vhodné zřídit postup pro případné změny operačního programu.

(10)     Značný přínos má výměna zkušeností a osvědčených postupů a Komise by měla takové šíření usnadnit.

(11)     S cílem sledovat pokrok při provádění operačních programů by měly členské státy vypracovat výroční a závěrečné zprávy o provádění a poskytnout je Komisi, aby se tak zajistilo, že budou k dispozici důležité a aktuální informace. Z téhož důvodu by se měla Komise a každý členský stát každoročně setkat ke dvoustrannému posouzení, nedohodnou-li se jinak.

(12)     V zájmu vyšší kvality a lepšího vypracování každého operačního programu a posouzení účinnosti a efektivity fondu by se měla vypracovat předběžná a následná hodnocení. Tato hodnocení by měly doplňovat průzkumy prováděné u nejchudších osob, jež čerpají pomoc z operačního programu, a v případě potřeby hodnocení v průběhu programového období. Měly by být stanoveny oblasti odpovědnosti členských států a Komise v tomto ohledu.

(13)     Občané mají právo vědět, jak a s jakým účinkem jsou finanční zdroje Unie investovány. Pro účely zajištění většího rozšíření informací o tom, čeho fond dosáhl, a zajištění dostupnosti a transparentnosti příležitostí pro financování by měla být stanovena podrobná pravidla o informačních a komunikačních činnostech, zejména v souvislosti s odpovědnostmi členských států a příjemců.

(14)                 Použijí se právní předpisy Unie týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[4].

(15)     Je třeba stanovit maximální úroveň spolufinancování z fondu na operační programy, aby se zajistil multiplikační účinek unijních zdrojů, a současně by se měla řešit situace členských států, jež se potýkají s dočasnými rozpočtovými nesnázemi.

(16)     V celé Unii by se měla používat jednotná a nestranná pravidla ohledně období způsobilosti, způsobilých operací a výdajů fondu. Podmínky způsobilosti by měly odrážet specifickou povahu cílů a cílové populace fondu, zejména prostřednictvím vhodných podmínek způsobilosti operací a forem podpory a pravidel a podmínek pro úhrady.

(17)     [Návrh] nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů)[5], stanoví, že produkty zakoupené v rámci veřejné intervence mohou být poskytnuty pro režim distribuce potravin nejchudším osobám v Unii, umožňuje-li to dotčený režim. Vzhledem k tomu, že v závislosti na okolnostech může být získání potravin z použití, zpracování nebo prodeje takových zásob ekonomicky nejvýhodnější možností, je vhodné stanovit takovou možnost v nařízení. Částky pocházející z prodeje dotčených zásob by měly být použity ve prospěch nejchudších osob, a neměly by se použít ke snížení povinné částky ke spolufinancování programu členskými státy. V zájmu zajištění co nejúčinnějšího využití intervenčních zásob a výnosu z nich by měla Komise v souladu s čl. 19 písm. e) nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních] přijmout prováděcí akty stanovící postupy, podle nichž lze výrobky z intervenčních zásob použít, zpracovat či prodat pro účely programu pomoci nejchudším osobám.

(18)     Je nezbytné určit druhy činností, které lze provádět z podnětu Komise a členských států jakožto technickou pomoc s podporou fondu.

(19)     V souladu se zásadami sdíleného řízení by za provádění a kontrolu operačního programu měly v prvé řadě zodpovídat členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly.

(20)     Členské státy by měly přijmout přiměřená opatření, aby zajistily řádné nastavení a fungování svých systémů řízení a kontroly, a tím poskytly jistotu, pokud jde o zákonné a řádné využívání fondu. Proto by měly být specifikovány povinnosti členských států, pokud jde o systémy řízení a kontroly jejich operačního programu a prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Unie.

(21)     Členské státy by měly určit pro svůj operační program řídící orgán, certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán. Aby se zajistila flexibilita pro členské státy při zřizování jejich systémů kontroly, je vhodné umožnit, aby funkce certifikačního orgánu mohl vykonávat i řídící orgán. Členské státy by měly mít rovněž možnost určit zprostředkující subjekty, které mají provádět určité úkoly řídícího orgánu nebo certifikačního orgánu. Členské státy by měly v takovém případě jasně stanovit jejich povinnosti a funkce.

(22)     Řídící orgán má hlavní odpovědnost za účinné a efektivní provádění fondu, a proto plní mnoho funkcí souvisejících s řízením a sledováním operačního programu, finančním řízením a kontrolami a rovněž výběrem projektu. Měly by být stanoveny jeho oblasti odpovědnosti a funkce.

(23)     Certifikační orgán by měl vypracovávat a předkládat Komisi žádosti o platby. Měl by vypracovávat roční účetní závěrky, osvědčovat úplnost, přesnost a pravdivost ročních účetních závěrek a to, že zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými unijními a vnitrostátními předpisy. Měly by být stanoveny jeho oblasti odpovědnosti a funkce.

(24)     Auditní orgán by měl zajišťovat, aby se prováděly audity systémů řízení a kontroly za použití vhodného vzorku operací a roční účetní závěrky. Měly by být stanoveny jeho oblasti odpovědnosti a funkce.

(25)     Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, pokud jde o finanční kontrolu, měla by se zajistit spolupráce mezi členskými státy a Komisí v rámci tohoto nařízení a měla by být stanovena kritéria, jež Komisi umožní, aby v souvislosti se svou strategií kontroly vnitrostátních systémů určila úroveň ujištění, kterou by jí měly poskytovat vnitrostátní auditní subjekty.

(26)     Měly by být stanoveny pravomoci a odpovědnosti Komise, aby mohla ověřit účinnost fungování systémů řízení a kontroly a požadovat zásah ze strany členského státu. Komise by rovněž měla mít pravomoc provádět audity zaměřené na otázky související s řádným finančním řízením, aby mohla vyvodit závěry o výkonnosti fondu.

(27)     Rozpočtové závazky Unie by se měly proplácet každý rok. Aby bylo zajištěno účelné řízení programů, je nutno stanovit společná pravidla pro žádosti o průběžné platby, vyplacení ročního zůstatku a vyplacení konečného zůstatku.

(28)     Aby se zajistila přiměřená jistota pro Komisi, měla by se žádost o průběžnou platbu vyplácet ve výši 90 % způsobilých výdajů uvedených v žádosti o platbu.

(29)     Předběžné financování na začátku operačního programu by mělo zajistit, aby měl členský stát prostředky k poskytnutí podpory příjemcům při provádění operací od přijetí operačního programu. Toto předběžné financování by se mělo použít výhradně pro tyto účely a příjemci by měli obdržet dostatečné finanční prostředky, aby operaci poté, co je vybrána, zahájili.

(30)     Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by měla existovat časově omezená opatření umožňující, aby pověřený schvalující úředník přerušil platby v případě, že existují důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování systému řízení a kontroly, důkazy o pochybení souvisejícím s žádostí o platbu nebo nedodržení povinnosti předložit dokumenty pro účely kontroly a schválení účetní závěrky.

(31)     Za účelem ochrany finančních zájmů Unie a poskytnutí prostředků pro zajištění účinného provádění programů by měla existovat opatření umožňující pozastavení plateb Komise.

(32)     Aby se zajistilo, že výdaje spolufinancované z rozpočtu Unie v kterémkoli daném rozpočtovém roce se použijí v souladu s platnými pravidly, měl by být vytvořen vhodný rámec pro roční kontrolu a schválení účetní závěrky. Na základě tohoto rámce by měly určené orgány předložit Komisi za každý operační program prohlášení řídícího subjektu doplněné ověřenou roční účetní závěrkou, roční souhrnnou závěrečnou zprávou o auditu a provedených kontrolách, výrokem nezávislého auditora a kontrolní zprávou.

(33)     Je nezbytné stanovit podrobný postup pro roční kontrolu a schválení účetní závěrky použitelný na fond, aby se zajistil jasný základ a právní jistota pro tato ustanovení. Je důležité stanovit, aby členský stát měl omezenou možnost vymezit ve svých ročních účetních závěrkách částku, která bude předmětem probíhajícího řízení u auditního orgánu.

(34)     V zájmu ochrany rozpočtu Unie, a aby se zajistila právní jistota pro členské státy, je vhodné přijmout zvláštní ustanovení a postupy pro finanční opravy prováděné členskými státy a Komisí a zejména vymezit okolnosti, za kterých porušení použitelného práva Unie nebo členských států může vést k finančním opravám.

(35)     Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondu. Zejména by se měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 100 000 EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo v rámci auditního vzorku. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý. Kromě toho by rozsah auditů měl plně zohlednit cíl a charakter cílové populace fondu.

(36)     Za účelem zajištění finanční disciplíny je vhodné stanovit opatření ke zrušení kterékoli části rozpočtového závazku v rámci některého operačního programu, zejména pokud částka může být vyňata ze zrušení závazku a pokud prodlevy při provádění vyplývají z mimořádných nebo nepředvídatelných okolností nezávislých na dotyčné straně, jejichž následkům nelze ani přes veškeré prokázané úsilí zabránit.

(37)     Aby bylo možné doplnit a změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy být svěřena Komisi, pokud jde o povinnosti členských států ohledně postupu nahlašování nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek, způsoby výměny informací o operacích, ujednání o vhodné auditní stopě, podmínky vnitrostátních auditů, kritéria pro určení řídících a certifikačních orgánů, identifikaci běžných nosičů dat a kritéria pro stanovení úrovně finanční opravy, která má být uplatněna. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni.

(38)     Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány zároveň, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(39)     Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o ročním rozdělení celkových zdrojů podle členských států, rozhodnutí o ročních přidělených finančních částkách pro jednotlivé členské státy, rozhodnutí o schválení operačních programů, rozhodnutí o pozastavení plateb, rozhodnutí o finančních opravách a v případě zrušení závazku rozhodnutí o změně rozhodnutí o schválení programů.

(40)     Aby se zajistily jednotné podmínky provádění tohoto nařízení, prováděcí pravomoci, pokud jde o vzor výroční a závěrečné zprávy o provádění a seznam společných ukazatelů, vzor pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců, systém pro elektronickou výměnu údajů mezi členskými státy a Komisí, vzor prohlášení řídícího subjektu, vzory auditní strategie, stanoviska a výroční zprávy o kontrole, metodiku pro výběr vzorků, pravidla pro používání údajů shromážděných během auditů a vzor žádostí o platbu, by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[6].

(41)     Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie, včetně úcty k lidské důstojnosti a soukromému a rodinnému životu, práva na ochranu osobních údajů, práv dítěte, práv starších osob, rovnosti mezi ženami a muži a zákazu diskriminace. Toto nařízení musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(42)     Jelikož cíle tohoto nařízení, konkrétně zlepšení sociálního začleňování v Unii a pomoci v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, nemohou v dostatečné míře dosáhnout jednotlivé členské státy a lze ho lépe dosáhnout pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.           Tímto nařízením se zřizuje Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „fond“) na období 1. ledna 2014 až 31. prosince 2020 a stanoví se cíle fondu, rozsah jeho podpory, dostupné finanční zdroje a kritéria pro přidělení a také pravidla nezbytná pro zajištění účinného fungování fondu.

Článek 2

Definice

Použijí se tyto definice:

(1) „nejchudšími osobami“ se rozumí fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny takových osob, jejichž potřeba pomoci byla stanovena v souladu s objektivními kritérii, jež určily kompetentní vnitrostátní orgány nebo definovaly partnerské organizace a jež schválily příslušné orgány;

(2) „partnerskými organizacemi“ se rozumí veřejné subjekty nebo neziskové organizace, jež poskytují potraviny či zboží přímo nebo prostřednictvím jiných partnerských organizací nejchudším osobám a jejichž operace byly vybrány řídícím orgánem v souladu s čl. 29 odst. 3 písm. b);

(3) „vnitrostátními systémy“ se rozumí jakýkoli systém, jenž má, alespoň částečně, stejné cíle jako fond a který je prováděn na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni veřejnými subjekty nebo neziskovými organizacemi;

(4) „operací“ se rozumí projekt, smlouva nebo opatření, které bylo vybráno řídícím orgánem dotčeného operačního programu nebo z jeho pověření a které přispívá k dosažení cílů operačního programu, k němuž se vztahuje;

(5) „dokončenou operací“ se rozumí operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byla jim vyplacena podpora z odpovídajícího operačního programu;

(6) „příjemcem“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění operací;

(7) „konečným příjemcem“ se rozumí nejchudší osoby, jež obdrží potraviny nebo zboží a/nebo jež využívají doprovodných opatření;

(8) „podporou z veřejných zdrojů“ se rozumí jakákoli finanční podpora poskytnutá určité operaci, jež pochází z rozpočtu celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, z rozpočtu Unie pro fond, z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo z rozpočtu sdružení orgánů veřejné správy nebo jakéhokoli subjektu, na který se vztahuje veřejné právo ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES;

(9) „zprostředkujícím subjektem“ se rozumí jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídící nebo certifikační orgán nebo který z pověření takového orgánu plní povinnosti související s prováděním operací příjemci;

(10) „účetním obdobím“ se rozumí období od 1. července do 30. června, s výjimkou prvního účetního období, jímž se rozumí období od počátečního data způsobilosti výdajů do 30. června 2015, přičemž poslední účetní období je od 1. července 2022 do 30. června 2023;

(11) „rozpočtovým rokem“ se rozumí období od 1. ledna do 31. prosince.

Článek 3

Cíle

Fond podporuje sociální soudržnost v Unii, neboť přispívá k dosažení cíle strategie Evropa 2020, jímž je snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 nejméně o 20 milionů. Fond pomáhá plnit specifický cíl, jímž je zmírnění nejhorších forem chudoby v Unii, tím, že poskytuje nejchudším osobám pomoc nefinanční povahy. Tento cíl bude měřen počtem osob, které obdrží z fondu podporu.

Článek 4

Rozsah podpory

1.           Fond podporuje vnitrostátní systémy, jež prostřednictvím partnerských organizací vybraných členskými státy distribuují nejchudším osobám potraviny a základní spotřební zboží pro osobní spotřebu lidí bez domova nebo dětí.

2.           Fond může podporovat doprovodná opatření, jež doplňují poskytování potravin a zboží, s cílem zlepšit sociální začleňování nejchudších osob.

3.           Fond podporuje vzájemné učení, vytváření sítí a šíření osvědčených postupů v oblasti pomoci nefinanční povahy nejchudším osobám.

Článek 5

Zásady

(1) Část rozpočtu Unie přidělená fondu je plněna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise, v souladu s čl. 55 odst. 1 písm. b) finančního nařízení, s výjimkou technické pomoci z podnětu Komise, která se provádí v rámci přímého řízení v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

(12) Komise a členské státy zajistí, aby byla podpora z fondu v souladu s politikami a prioritami Unie a vzájemně se doplňovala s dalšími nástroji Unie.

(13) Podpora z fondu se provádí v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy.

(14) Členské státy a subjekty určené členskými státy pro tento účel zodpovídají za provádění operačních programů a plní své úkoly podle tohoto nařízení v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem dotčeného členského státu, pokud jsou v souladu s tímto nařízením.

(15) Opatření pro provádění a využívání fondu a zejména finanční a správní zdroje potřebné v souvislosti s podáváním zpráv, hodnocením, řízením a kontrolou musí zohlednit zásadu proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory.

(16) Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci mezi Evropským sociálním fondem a dalšími politikami a nástroji Unie.

(17) Komise, členské státy a příjemci uplatňují zásadu řádného finančního řízení v souladu s článkem 26 finančního nařízení.

(18) Komise a členské státy zajistí účinnost fondu, zejména prostřednictvím sledování, podávání zpráv a hodnocení.

(19) Komise a členské státy plní své úlohy v souvislosti s fondem s cílem snížit administrativní zátěž pro příjemce.

(20) Komise a členské státy zajistí podporu rovnosti mezi ženami a muži a začlenění hlediska rovnosti pohlaví do různých etap provádění fondu. Komise a členské státy přijmou vhodná opatření, aby v získání přístupu k fondu nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(21) Operace financované z fondu musí být v souladu s platným právem Unie a jednotlivých členských států. Fondu lze využít pouze na podporu distribuce potravin nebo zboží, které je v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se bezpečnosti spotřebních výrobků.

(22) Členské státy a příjemci vybírají potraviny a zboží na základě objektivních kritérií. Kritéria výběru potravin, a případně také zboží, rovněž zohledňují klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami.

HLAVA II ZDROJE A PROGRAMOVÁNÍ

Článek 6

Celkové finanční zdroje

1.           Celkové finanční zdroje, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondu na období 2014 až 2020, činí 2 500 000 000 EUR v cenách roku 2011, v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze II.

2.           Pro účely vypracování programu a následného zahrnutí do souhrnného rozpočtu Unie se částka finančních zdrojů indexuje sazbou 2 % ročně.

3.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozdělení celkových prostředků v členění podle členských států v souladu s čl. 84 odst. 5 nařízení (EU) č. …, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, s přihlédnutím k těmto ukazatelům, jež stanovil Eurostat:

(a) obyvatelstvo trpící závažnou materiální deprivací;

(b) obyvatelstvo žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce.

4.           Částka ve výši 0,35 % z celkových finančních zdrojů se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

Článek 7

Operační program

1.           Každý členský stát pošle Komisi do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost operační program na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 obsahující tyto prvky:

(a) stanovení a vysvětlení výběru typu či typů materiální deprivace, jichž se opatření v rámci operačního programu týkají, a popis každého typu dotčené materiální deprivace, hlavních charakteristik a cílů distribuce potravin nebo zboží a doprovodných opatření, jež mají být provedena, s ohledem na výsledky předběžného hodnocení provedeného v souladu s článkem 14;

(b) popis odpovídajících vnitrostátních režimů pro každý typ dotčené materiální deprivace;

(c) popis mechanismu, kterým se stanoví kritéria způsobilosti nejchudších osob případně rozdělená podle typu dotčené materiální deprivace;

(d) kritéria výběru operací a popis mechanismu pro výběr případně rozdělené podle typu dotčené materiální deprivace;

(e) kritéria pro výběr partnerských organizací případně rozdělená podle typu dotčené materiální deprivace;

(f) popis mechanismu použitého k zajištění doplňkovosti s Evropským sociálním fondem;

(g) popis opatření pro provádění operačního programu včetně stanovení řídícího orgánu, případně certifikačního orgánu, auditního orgánu a subjektu, kterému bude Komise vyplácet finanční částky, a popis postupu sledování;

(h) popis opatření zapojujících příslušné regionální, místní a jiné orgány veřejné správy a subjekty zastupující občanskou společnost a subjekty odpovědné za podporu rovnosti a nediskriminace při přípravě operačního programu;

(i) popis plánovaného využití technické pomoci v souladu s čl. 25 odst. 2, včetně kroků vedoucích k posílení správní kapacity příjemců ve vztahu k provádění operačního programu;

(j) plán financování obsahující následující tabulky:

(i) tabulku, ve které se pro jednotlivé roky v souladu s článkem 18 uvede výše předpokládaných finančních prostředků na podporu z fondu a spolufinancování v souladu s článkem 18;

(ii) tabulku, ve které se pro celé programové období uvede celková výše finančních prostředků na podporu z operačního programu podle typu dotčené materiální deprivace a na odpovídající doplňující opatření.

Partnerské organizace uvedené v písmeni e), jež dodávají přímo potraviny nebo zboží, samy provádějí činnosti doplňující poskytování materiální pomoci s cílem zlepšit sociální začleňování nejchudších osob, a to bez ohledu na to, zda tyto činnosti dostávají podporu z fondu.

2.           Operační programy vypracovávají členské státy nebo jimi určené orgány ve spolupráci s příslušnými regionálními, místními a jinými orgány veřejné správy a subjekty zastupujícími občanskou společnost a subjekty odpovědnými za podporu rovnosti a nediskriminace.

3.           Členské státy vypracují návrh svých operačních programů v souladu se vzorem stanoveným v příloze I.

Článek 8

Přijetí operačního programu

1.           Komise posoudí soulad operačního programu s tímto nařízením a jeho přínos k cílům fondu a přihlédne rovněž k předběžnému hodnocení provedenému v souladu s článkem 14.

2.           Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců od data předložení operačního programu. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný operační program upraví.

3.           Jsou-li případné připomínky Komise v souladu s odstavcem 2 uspokojivě zohledněny, Komise formou prováděcích aktů operační program schválí nejpozději šest měsíců poté, co jej členský stát formálně předložil, ale nejdříve 1. ledna 2014.

Článek 9

Změny operačního programu

1.           Členské státy mohou podávat žádosti o změnu operačního programu. Spolu s nimi se předkládá upravený operační program a odůvodnění změny.

2.           Komise informace poskytnuté v souladu s odstavcem 1 posoudí s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému členským státem. Komise může vznést připomínky a členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace.

3.           Jsou-li případné připomínky Komise uspokojivě zohledněny, Komise formou prováděcích aktů změnu operačního programu schválí nejpozději pět měsíců poté, co ji členský stát formálně předložil.

Článek 10

Platforma

Komise zřídí platformu na úrovni Unie pro snadnější výměnu zkušeností, budování kapacit a sítí a šíření podstatných výstupů v oblasti pomoci nefinanční povahy nejchudším osobám.

Komise kromě toho alespoň jednou za rok konzultuje organizace, jež zastupují partnerské organizace na úrovni Unie ohledně provádění podpory z fondu.

HLAVA III SLEDOVÁNÍ, HODNOCENÍ, INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI

Článek 11

Zprávy o provádění a ukazatele provádění

1.           Od roku 2015 do roku 2022 předkládají členské státy Komisi vždy do 30. června každého roku výroční zprávu o provádění operačního programu v předchozím rozpočtovém roce.

2.           Členské státy vypracují výroční zprávu o provádění v souladu se vzorem schváleným Komisí, včetně seznamu společných ukazatelů pro měření vstupů a výsledků.

3.           Výroční zprávy o provádění jsou přijatelné, obsahují-li všechny požadované informace podle vzoru uvedeného v odstavci 2 a také společné ukazatele. Není-li určitá výroční zpráva o provádění přijatelná, vyrozumí o tom Komise dotčený členský stát do 15 pracovních dnů ode dne jejího doručení. Pokud Komise své připomínky ve stanovené lhůtě nesdělí, považuje se zpráva za přijatelnou.

4.           Komise výroční zprávy o provádění posoudí a uvědomí členský stát o svých připomínkách do dvou měsíců od jejího obdržení.

Pokud Komise své připomínky v této lhůtě nesdělí, má se za to, že je zpráva schválena.

5.           Závěrečnou zprávu o provádění operačního programu předloží členské státy do 30. září 2023.

Členské státy vypracují závěrečnou zprávu o provádění v souladu se vzorem schváleným Komisí.

Komise závěrečné zprávy o provádění posoudí a uvědomí členský stát o svých připomínkách do pěti měsíců od jejího obdržení.

Pokud Komise nesdělí své připomínky v této lhůtě, považují se zprávy za schválené.

6.           Komise schválí vzor výroční zprávy o provádění včetně seznamu společných ukazatelů a rovněž vzor závěrečné zprávy o provádění prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 60 odst. 2.

7.           Komise může členskému státu zaslat připomínky k provádění operačního programu. Řídící orgán vyrozumí Komisi do tří měsíců o přijetí nápravných opatřeních.

8.           Řídící orgán zveřejní souhrn obsahu výroční a závěrečné zprávy o provádění.

Článek 12

Dvoustranné přezkumné jednání

1.           Každoročně od roku 2014 do roku 2022 se uskuteční jednání mezi Komisí a každým členským státem, není-li dohodnuto jinak, za účelem posouzení pokroku při provádění operačního programu s ohledem na výroční zprávu o provádění a na případné připomínky Komise zmíněné v čl. 11 odst. 7.

2.           Dvoustrannému přezkumnému jednání předsedá Komise.

3.           Členské státy zajistí, aby byla po skončení jednání přijata vhodná opatření v reakci na připomínky Komise.

Článek 13

Obecná ustanovení o hodnocení

1.           Členské státy poskytnou zdroje nezbytné k provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných k hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů zmíněných v článku 11.

2.           Hodnocení provádějí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí na řídících orgánech, které jsou odpovědné za provádění operačního programu. Všechna hodnocení se v plném rozsahu zveřejňují.

Článek 14

Předběžné hodnocení

1.           Členské státy provádějí předběžné hodnocení operačního programu.

2.           Provádění předběžných hodnocení je povinností orgánu odpovědného za přípravu operačních programů. Předběžná hodnocení se předkládají Komisi současně s operačním programem a se shrnutím.

3.           V rámci předběžných hodnocení se posuzují tyto prvky:

(a) přínos k cíli Unie, jímž je snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 nejméně o 20 milionů, s ohledem na vybraný typ materiální deprivace, jenž je třeba řešit, a s přihlédnutím k okolnostem, pokud jde o chudobu, sociální vyloučení a materiální deprivaci v konkrétním členském státě;

(c) vnitřní soudržnost navrhovaného operačního programu a jeho návaznost na ostatní příslušné finanční nástroje;

(d) soulad mezi přidělováním rozpočtových prostředků a cíli operačního programu;

(e) přínos očekávaných výstupů k výsledkům;

(f) vhodnost postupů pro sledování operačního programu a shromažďování údajů nezbytných k provádění hodnocení.

Článek 15

Hodnocení během programového období

1.           Řídící orgán může během programového období provádět hodnocení účinnosti a efektivity operačního programu.

2.           Řídící orgán provede v letech 2017 a 2021 strukturovaný průzkum u koncových uživatelů v souladu se vzorem, jenž poskytne Komise. Komise vzor schválí prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 60 odst. 2.

3.           Komise může hodnocení operačních programů provádět z vlastního podnětu.

Článek 16

Následné hodnocení

Komise provádí z vlastní iniciativy a v úzké spolupráci s členskými státy za pomoci externích odborníků následné hodnocení, které zhodnotí účinnost a udržitelnost dosažených výsledků, a měří přínos fondu. Následné hodnocení se dokončí do 31. prosince 2023.

Článek 17

Informační a komunikační činnosti

1.           Členské státy poskytují informace týkající se opatření podporovaných z fondu a propagují tato opatření. Informace jsou určeny nejchudším osobám, sdělovacím prostředkům a širší veřejnosti. Mají zdůraznit úlohu Unie a zajistit zviditelnění příspěvku z fondu.

2.           V zájmu zajištění transparentního přidělování podpory z fondu zřídí řídící orgány seznam operací, které fond podporuje, ve formátu CSV nebo XML dostupný na internetových stránkách. Na seznamu jsou uvedeny přinejmenším informace o jménu příjemce, jeho adrese a částce přidělené z finančních prostředků Unie a také typ dotčené materiální deprivace.

Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za dvanáct měsíců.

3.           Během provádění operace jsou příjemci podpory a partnerské organizace povinni informovat veřejnost o podpoře získané z fondu tím, že umístí alespoň jeden plakát s informacemi o operaci (minimální velikost A3), včetně informací o finanční podpoře od Unie, na místě snadno viditelném pro veřejnost na každém místě, kde se poskytují potraviny, zboží a doprovodná opatření, kromě případů, kdy to okolnosti distribuce neumožňují.

Příjemci a partnerské organizace, které mají internetové stránky, rovněž poskytnou stručný popis operace včetně jejích cílů a výsledků a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora Unie.

4.           Všechny informační a komunikační činnosti příjemce a partnerských organizací zmiňují podporu operace z fondu tak, že zobrazí znak Unie a odkaz na Unii a fond.

5.           Řídící orgán informuje příjemce o tom, že zveřejnil seznam operací v souladu s odstavcem 2. Řídící orgán poskytne soubory informačních a propagačních materiálů, včetně šablon v elektronické podobě, jež mají příjemcům a partnerským organizacím pomoci, aby splnili své povinnosti stanovené v odstavci 3.

6.           Při zpracovávání osobních údajů podle tohoto článku řídící orgán, příjemci a partnerské organizace dodržují ustanovení směrnice 95/46/ES.

HLAVA IV FINANČNÍ PODPORA Z FONDU

Článek 18

Spolufinancování

1.           Míra spolufinancování na úrovni operačního programu nesmí být vyšší než 85 % způsobilých výdajů z veřejných zdrojů.

2.           V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví míra spolufinancování pro operační program a maximální výše podpory z fondu.

3.           Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100% výši.

Článek 19

Zvýšení plateb pro členské státy s dočasnými rozpočtovými problémy

1.           Na žádost členského státu mohou být průběžné platby a platby konečného zůstatku navýšeny o 10 procentních bodů nad míru spolufinancování platnou pro operační program. Navýšená míra, která nesmí přesáhnout 100 %, se uplatňuje v případě žádostí o platby za účetní období, ve kterém členský stát podal svou žádost, a v následujících účetních obdobích, v jejichž průběhu členský stát splňuje jednu z následujících podmínek:

(a) pokud dotyčný členský stát přijal euro, dostává makrofinanční pomoc od Unie v souladu s nařízením Rady (EU) č. 407/2010[7];

(g) pokud dotyčný členský stát nepřijal euro, dostává střednědobou finanční pomoc v souladu s nařízením Rady (ES) č. 332/2002[8];

(h) členskému státu je dána k dispozici finanční pomoc v souladu se Smlouvou o založení Evropského mechanismu stability.

2.           Aniž je dotčen odstavec 1, nesmí být podpora Unie vyplacená prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než podpora z veřejných zdrojů a maximální výše podpory z fondu, jak stanoví rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

Článek 20

Období způsobilosti

1.           Výdaje jsou způsobilé pro podporu z operačního programu, pokud jsou vynaloženy a zaplaceny příjemcem v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2022.

2.           Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z operačního programu, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny dříve, než příjemce předloží žádost o financování v rámci operačního programu řídícímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda příjemce provedl všechny související platby, či nikoli.

3.           Tímto článkem nejsou dotčena pravidla způsobilosti technické pomoci z podnětu Komise stanovená v článku 25.

4.           Při změně operačního programu jsou výdaje, které se stávají způsobilými v důsledku změny operačního programu, způsobilé až ode dne, kdy byla žádost o změnu předložena Komisi.

Článek 21

Způsobilost operací

1.           Operace podporované z operačního programu se provádějí v členském státě, na který se operační program vztahuje.

2.           Operace mohou obdržet podporu z operačního programu, pokud byly vybrány na základě spravedlivého a transparentního postupu na základě kritérií stanovených v operačním programu.

3.           Potraviny a zboží pro osoby bez domova nebo děti mohou nakupovat samy partnerské organizace.

Může je nakupovat rovněž veřejnoprávní subjekt a bezplatně je poskytovat partnerským organizacím. V takovém případě mohou být potraviny získány z použití, zpracování nebo prodeje výrobků z intervenčních zásob, které se poskytnou v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních], jedná‑li se o ekonomicky nejvýhodnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin partnerským organizacím. Veškeré částky získané z transakce zahrnující tyto zásoby se použijí ve prospěch nejchudších osob a nesmí se použít ke snížení povinné částky ke spolufinancování programu členskými státy, jak je stanoveno v článku 18 tohoto nařízení.

Komise použije postupy přijaté podle čl. 19 písm. e) nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních], podle nichž lze výrobky z intervenčních zásob použít, zpracovat či prodat pro účely tohoto nařízení, aby se zajistilo co nejúčinnější využití intervenčních zásob a výnosu z nich.

4.           Materiální pomoc se nejchudším osobám distribuuje bezplatně.

5.           Operace podporovaná z fondu nesmí čerpat podporu z jiného nástroje Unie.

Článek 22

Formy podpory

Členské státy využívají fondu k poskytování podpory formou grantu nebo materiální pomoci nebo jejich kombinací.

Článek 23

Formy grantů

1.           Granty mohou mít tuto podobu:

(a) proplacení skutečně vynaložených a zaplacených způsobilých nákladů;

(i) proplacení na základě jednotkových nákladů;

(j) jednorázové částky podpory z veřejných zdrojů nepřesahující 100 000 EUR;

(k) financování pevnou sazbou, která se určí za použití procentního podílu z jedné nebo více stanovených kategorií nákladů.

2.           Možnosti zmíněné v odstavci 1 lze kombinovat pouze v případě, kdy se každá z nich vztahuje k jiné kategorii nákladů nebo pokud se použijí pro po sobě následující fáze operace.

3.           Částky podle odst. 1 písm. b), c) a d) se určují na základě:

(a) spravedlivé, přiměřené a ověřitelné metody výpočtu založené na:

(i) statistických údajích nebo jiných objektivních informacích nebo

(ii) ověřených historických údajích jednotlivých příjemců nebo za použití jejich obvyklých postupů účtování nákladů;

(b) metod a odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně dotčeným členským státem uplatňují na podobný druh operace a příjemce;

(c) sazeb stanovených tímto nařízením;

(d) postupu případ od případu s odkazem na předlohu rozpočtu předem schváleného řídícím orgánem, pokud podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 100 000 EUR.

4.           Částky vypočtené ve formě uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) se považují za způsobilé výdaje vynaložené a vyplacené příjemcem pro účely uplatnění hlavy VI.

5.           Dokument, který stanoví podmínky podpory pro jednotlivé operace, stanoví metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

Článek 24

Způsobilost výdajů

1.           Výdaje způsobilé pro podporu z operačního programu jsou:

(a) výdaje na nákup potravin a základního spotřebního zboží pro osobní potřebu osob bez domova a dětí;

(l) provádí-li nákup potravin a základního spotřebního zboží pro osobní potřebu osob bez domova a dětí veřejný subjekt a poskytuje je partnerským organizacím, výdaje za dopravu potravin nebo zboží do skladu partnerské organizace v paušální výši 1 % výdajů zmíněných v písmeni a);

(m) administrativní výdaje a výdaje na dopravu a skladování, které vznikly partnerské organizaci v paušální výši 5 % výdajů zmíněných v písmeni a);

(n) výdaje na činnosti vedoucí k sociálnímu začleňování, jež podnikají a vykazují partnerské organizace, jež poskytují materiální pomoc přímo nejchudším osobám, v paušální výši 5 % výdajů zmíněných v písmeni a);

(o) výdaje vynaložené podle článku 25.

2.           Výdaje nezpůsobilé pro podporu z operačního programu jsou:

(a) úroky z dlužných částek;

(p) výdaje za zboží z druhé ruky;

(q) daň z přidané hodnoty. Částky DPH jsou nicméně způsobilé, pokud jsou podle vnitrostátních právních předpisů o DPH neodečitatelné a pokud je uhradil jiný příjemce než osoba nepovinná k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES[9].

Článek 25

Technická pomoc

1.           Z podnětu Komise nebo z podnětu vedeného jejím jménem může fond financovat přípravu, sledování, administrativní a technickou pomoc, audit, informační, kontrolní a vyhodnocovací opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení a také činnosti týkající se platformy podle článku 10, a to až do výše 0,35 % jejich příslušných ročních přídělů.

2.           Z operačního programu mohou být z podnětu členských států financována opatření zaměřená na přípravu, řízení, sledování, administrativní a technickou pomoc, audit, informační, kontrolní a vyhodnocovací opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, a to až do výše 4 % přídělu fondu. Může rovněž financovat technickou pomoc a budování kapacit partnerských organizací.

HLAVA V ŘÍZENÍ A KONTROLA

Článek 26

Obecné zásady řídicích a kontrolních systémů členských států

Systémy řízení a kontroly musí zajistit:

(a) popis funkcí jednotlivých subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci jednotlivých subjektů;

(b) dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci takových subjektů;

(c) postupy pro zajištění správnosti a řádnosti vykazovaných výdajů;

(d) počítačové systémy pro účetnictví, ukládání a přenos finančních údajů a údajů o ukazatelích, sledování a podávání zpráv;

(e) systémy podávání zpráv a sledování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

(f) opatření pro audit fungování systémů řízení a kontroly;

(g) systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající auditní stopy;

(h) předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, jejich odhalování a nápravu a vymáhání neoprávněně vyplacených částek spolu s případnými úroky.

Článek 27

Povinnosti členských států

1.           Členské státy plní povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nesou z toho vyplývající odpovědnost, kterou stanoví pravidla sdíleného řízení obsažená ve finančním nařízení a v tomto nařízení. Členské státy nesou odpovědnost za řízení a kontrolu operačních programů v souladu se zásadou sdíleného řízení.

2.           Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a vymáhají neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a soudních řízení.

Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá za uhrazení dotčených částek zpět do souhrnného rozpočtu Unie členský stát.

Komise je v souladu s článkem 59 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví podrobná pravidla týkající se povinností členských států uvedených v tomto odstavci.

3.           Členské státy vypracují a zavedou postup pro nezávislé šetření a vyřizování stížností týkajících se výběru či provádění operací spolufinancovaných z fondu. Členské státy na žádost vyrozumí o výsledcích těchto šetření Komisi.

4.           Všechny úřední výměny informací mezi členskými státy a Komisí se provádějí za použití systému pro elektronickou výměnu dat zřízeného v souladu s podmínkami stanovenými Komisí prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 60 odst. 3.

Článek 28

Určení a organizace řídících a kontrolních subjektů

1.           Členský stát určí vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt jakožto řídící orgán.

2.           Členský stát určí vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt jakožto certifikační orgán, aniž je dotčen odstavec 3.

3.           Členský stát může určit řídící orgán, který navíc plní i funkce certifikačního orgánu.

4.           Členský stát určí vnitrostátní orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu jakožto auditní orgán.

5.           Za předpokladu, že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán, případně certifikační orgán, jakož i auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu.

6.           Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých úkolů řídícího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu. Příslušná ujednání mezi řídícím orgánem nebo certifikačním orgánem a zprostředkujícími subjekty musí být oficiálně písemně zaznamenána.

7.           Členský stát nebo řídící orgán může pověřit řízením části operačního programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídícím orgánem. Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení.

8.           Členský stát stanoví písemně pravidla upravující jeho vztahy s řídícím orgánem, certifikačním orgánem a auditním orgánem, vztahy mezi těmito orgány navzájem a vztahy těchto orgánů s Komisí.

Článek 29

Funkce řídícího orgánu

1.           Řídící orgán zodpovídá za řízení operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

2.           Pokud jde o řízení operačního programu, řídící orgán:

(a) vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a předkládá je Komisi;

(b) zpřístupňuje zprostředkujícím subjektům informace, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, a příjemcům informace potřebné pro provádění operací;

(c) zřizuje systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů, které jsou nezbytné pro sledování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit;

(d) zajišťuje, aby údaje uvedené v písmeni c) byly shromažďovány, zadávány a ukládány v systému v souladu s ustanoveními směrnice 95/46/ES.

3.           Pokud jde o výběr operací, řídící orgán:

(a) vypracovává a uplatňuje vhodné postupy a kritéria výběru, jež jsou nediskriminační a transparentní;

(e) zajišťuje, aby vybraná operace:

(i) spadala do působnosti fondu a operačního programu;

(ii) splňovala kritéria stanovená v operačním programu a článcích 20, 21 a 24;

(iii) zohledňovala obecné zásady stanovené v čl. 5 odst. 10, 11 a 12;

(f) poskytne příjemci dokument, který stanoví podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů nebo služeb, jež mají být dodány v rámci operace, plánu financování a lhůty pro provedení;

(g) před schválením operace se přesvědčí, že příjemce má správní, finanční a provozní způsobilost ke splnění podmínek stanovených v písmeni c);

(h) přesvědčí se, že pokud operace začala před podáním žádosti o financování řídícímu orgánu, byly dodrženy unijní a vnitrostátní předpisy vztahující se na danou operaci;

(i) určí druh materiální pomoci, na niž jsou určeny výdaje operace.

4.           Pokud jde o finanční řízení a kontrolu operačního programu, řídící orgán:

(a) ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že výdaje, jež příjemci vykázali, také skutečně zaplatili, a že je dodržen soulad s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy, operačním programem a podmínkami podpory operace;

(j) zajišťuje, aby příjemci zapojení do provádění operací hrazených podle čl. 23 odst. 1 písm. a) vedli buď oddělený účetní systém nebo používali vhodný účetní kód pro všechny transakce související s operací;

(k) zavádí účinná a přiměřená opatření proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;

(l) stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů, jež jsou nezbytné pro zajištění odpovídající auditní stopy, byly uchovávány v souladu s požadavky čl. 26 písm. g);

(m) vypracovává prohlášení řídícího subjektu a shrnutí výsledků za daný rok podle čl. 56 odst. 5 písm. a) a b) finančního nařízení.

5.           Ověřování podle odst. 4 písm. a) musí zahrnovat tyto postupy:

(a) správní ověření každé žádosti o úhradu předložené příjemcem,

(n) ověření operací na místě.

Frekvence a rozsah ověření na místě musí být úměrné výši podpory z veřejných zdrojů poskytnuté na danou operaci a úrovni rizika zjištěného při těchto ověřeních a auditech prováděných auditním orgánem u systému řízení a kontroly jako celku.

6.           Ověření jednotlivých operací na místě podle odst. 5 písm. b) lze provádět na základě výběru vzorků.

7.           Pokud je v rámci operačního programu řídící orgán rovněž příjemcem, je třeba přijmout pro ověření uvedená v odst. 4 písm. a) taková opatření, která zajistí odpovídající oddělení funkcí.

8.           Komise v souladu s článkem 59 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví způsob výměny informací uvedených v odst. 2 písm. c).

9.           Komise v souladu s článkem 59 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví pravidla ujednání pro auditní stopu uvedenou v odst. 4 písm. d).

10.         Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme vzor prohlášení řídícího subjektu uvedeného v odst. 4 písm. e). Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 60 odst. 2.

Článek 30

Funkce certifikačního orgánu

Certifikační orgán je pověřen výkonem zejména těchto úkolů:

1.           vypracovává a předkládá žádosti o platbu Komisi a potvrzuje, že tyto žádosti pocházejí ze spolehlivých účetních systémů, zakládají se na ověřitelných podkladech a byly ověřeny řídícím orgánem;

2.           vypracovává roční účetní závěrky zmíněné v čl. 56 odst. 5 písm. a) finančního nařízení;

3.           potvrzuje úplnost, přesnost a věrohodnost roční účetní závěrky a osvědčuje, že zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými unijními a vnitrostátními předpisy a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování podle kritérií platných pro daný operační program a v souladu s unijními a vnitrostátními předpisy;

4.           zajišťuje, že je zaveden systém, který v počítačové podobě zaznamenává a ukládá účetní záznamy za každou operaci a který umožňuje zaznamenávat a ukládat všechny údaje potřebné k vypracování žádostí o platby a roční účetní závěrky, včetně záznamů o částkách, jež mají být získány zpět, částkách získaných zpět a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci či operační program nebo části tohoto příspěvku;

5.           zajišťuje, aby pro účely vypracování a předkládání žádostí o platbu obdržel od řídícího orgánu přiměřené informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

6.           při vypracování a předkládání žádostí o platbu zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

7.           vede v počítačové podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi a odpovídajících příspěvcích z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům;

8.           vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části. Částky získané zpět se vracejí do souhrnného rozpočtu Unie před uzavřením operačního programu tak, že se odečtou z příštího výkazu výdajů.

Článek 31

Funkce auditního orgánu

1.           Auditní orgán zajišťuje, aby se prováděly audity systémů řízení a kontroly za použití vhodného vzorku operací a roční účetní závěrky.

Komise je v souladu s článkem 59 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení podmínek, jež musí tyto audity splňovat.

2.           Provádí-li audity jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl takový subjekt nezbytnou funkční nezávislost.

3.           Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditní normy.

4.           Do šesti měsíců od schválení operačního programu vypracuje auditní orgán auditní strategii pro provádění auditů. Auditní strategie stanoví metodiku auditu, způsob výběru vzorků pro audity operací a plánování auditů v souvislosti s aktuálním účetním rokem a dvěma následujícími účetními roky. Od roku 2016 do roku 2022 včetně se auditní strategie každoročně aktualizuje. Na žádost předkládá auditní orgán auditní strategii Komisi.

5.           Auditní orgán vypracovává:

(a) výrok auditora v souladu s čl. 56 odst. 5 finančního nařízení;

(o) výroční kontrolní zprávu uvádějící zjištění auditů provedených během předchozího účetního roku.

Ve zprávě podle písmene b) se uvádějí všechny nedostatky zjištěné v systému řízení a kontroly a přijatá nebo navrhovaná opatření k jejich nápravě.

6.           Prostřednictvím prováděcích aktů Komise přijme vzory pro auditní strategii, výrok auditora a výroční kontrolní zprávu, jakož i metodiku pro způsob výběru vzorků podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 60 odst. 3.

7.           Prováděcí pravidla týkající se používání údajů shromážděných během auditů prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise přijme Komise v souladu s přezkumným postupem podle čl. 60 odst. 3.

Článek 32

Postup určení řídícího a certifikačního orgánu

1.           Členské státy oznámí Komisi datum a způsob určení řídícího a případně certifikačního orgánu do šesti měsíců od přijetí rozhodnutí o schválení operačního programu.

2.           Určení uvedené v odstavci 1 vychází ze zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu, která hodnotí systém řízení a kontroly, včetně úlohy zprostředkujících subjektů v rámci tohoto systému, a jeho soulad s články 26, 27, 29 a 30, za dodržení kritérií pro vnitřní prostředí, kontrolní činnosti, informační a komunikační činnosti a kritérií pro sledování stanovených Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 59.

3.           Tento nezávislý subjekt vykonává svou činnost v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

4.           Členské státy mohou rozhodnout, že řídící nebo certifikační orgán, jenž byl určen v souvislosti s operačním programem spolufinancovaným s ESF podle nařízení (EU) č. [nařízení o společných ustanoveních], se považuje za určený pro účely tohoto nařízení.

Komise může do dvou měsíců od obdržení oznámení zmíněného v odstavci 1 požádat o zprávu a stanovisko nezávislého auditního subjektu a popis systému řízení a kontroly.

Komise může vznést připomínky do dvou měsíců od obdržení těchto dokumentů.

5.           Členský stát dohlíží na určený subjekt a určení mu na základě oficiálního rozhodnutí zruší, pokud tento subjekt již nesplňuje jedno nebo více kritérií uvedených v odstavci 2, neučiní-li subjekt nezbytná nápravná opatření ve zkušební době, kterou členský stát určí podle závažnosti problému. Členský stát neprodleně uvědomí Komisi o stanovení zkušební doby pro určený subjekt a o každém rozhodnutí o zrušení akreditace.

Článek 33

Pravomoci a odpovědnosti Komise

1.           Komise se na základě dostupných informací, včetně informací o určení řídícího a certifikačního orgánu, výročního prohlášení řídícího subjektu, výročních kontrolních zpráv, výročního výroku auditora, výroční zprávy o provádění a na základě auditů provedených subjekty členských států a subjekty Unie přesvědčí, že členské státy zavedly systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu s tímto nařízením, a že tyto systémy během provádění operačního programu účinně fungují.

2.           Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět audity nebo kontroly na místě, které náležitě předem oznámí. Rozsah takových auditů nebo kontrol může zahrnovat zejména ověření účinného fungování systémů řízení a kontroly v rámci operačního programu nebo jeho části a posouzení řádného finančního řízení operací nebo operačního programu. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů na místě mají přístup ke všem záznamům, dokladům a metadatům, které se týkají operací podporovaných z fondu nebo systémů řízení a kontroly, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy. Na žádost poskytnou členské státy kopie takových záznamů, dokladů a metadat Komisi.

Pravomocemi stanovenými v tomto odstavci není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci a pověření zástupci Komise se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů. Mají však přístup k takto získaným informacím.

3.           Komise může požádat členský stát, aby přijal opatření nezbytná k zajištění účinného fungování systémů řízení a kontroly nebo správnosti výdajů v souladu s tímto nařízením.

4.           Komise může požádat členský stát, aby přezkoumal stížnost předloženou Komisi ohledně provádění operací spolufinancovaných z fondu nebo ohledně fungování systému řízení a kontroly.

Článek 34

Spolupráce s auditním orgánem

1.           Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a metod auditu a neprodleně sděluje výsledky auditů zaměřených na systémy řízení a kontroly.

2.           Komise a auditní orgány se scházejí pravidelně nejméně jednou za rok, není-li dohodnuto jinak, aby posoudily výroční kontrolní zprávu, výrok auditora a auditní strategii a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

HLAVA VI FINANČNÍ ŘÍZENÍ, KONTROLA A SCHVÁLENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY, FINANČNÍCH OPRAV, ZRUŠENÍ ZÁVAZKU

Kapitola 1 Finanční řízení

Článek 35

Rozpočtové závazky

Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých operačních programů jsou přijímány v ročních splátkách v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 81 odst. 2 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.

Rozpočtový závazek na první splátku následuje po přijetí operačního programu ze strany Komise.

S výjimkou případů, kdy je použit článek 13 finančního nařízení, provádí rozpočtové závazky na další splátky Komise na základě rozhodnutí uvedeného ve druhém pododstavci do 1. května každého roku.

Článek 36

Platby Komise

1.           Platby příspěvků z fondu na jednotlivé operační programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku fondu.

2.           Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb, vyplacení ročního zůstatku a případně vyplacení konečného zůstatku.

Článek 37

Průběžné platby, vyplacení ročního zůstatku a vyplacení konečného zůstatku Komisí

1.           Jako prozatímní platbu uhradí Komise 90 % z částky vyplývající z uplatnění míry spolufinancování stanovené v rozhodnutí o přijetí operačního programu odpovídající způsobilým výdajům z veřejných zdrojů uvedeným v žádosti o platbu. Komise určí roční zůstatek v souladu s čl. 47 odst. 2.

2.           Aniž je dotčen článek 19, nesmí být podpora Unie vyplacená prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než maximální výše podpory z fondu, jak stanoví rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

3.           Kumulativní součet předběžných a průběžných plateb a ročního zůstatku poskytnutých Komisí nepřesáhne 95 % příspěvku z fondu na operační program.

4.           Po dosažení 95% limitu členský stát i nadále předává žádosti o platbu Komisi.

Článek 38

Žádosti o platbu předkládané Komisi

1.           Žádost o platbu předkládaná Komisi musí obsahovat veškeré informace, které Komise potřebuje k sestavování účetních závěrek v souladu s čl. 65 odst. 1 finančního nařízení.

2.           Žádosti o platbu u operačního programu jako celku a technické pomoci uvedené v čl. 25 odst. 2 obsahují:

(a) celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených a zaplacených příjemci při provádění operací uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu;

(p) celkovou výši způsobilých výdajů z veřejných zdrojů vynaložených při provádění operací uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu;

(q) odpovídající způsobilý příspěvek z veřejných zdrojů, který byl vyplacen příjemcům, uvedený v účetnictví certifikačního orgánu.

3.           Výdaje uvedené v žádosti o platbu jsou doloženy příjmovými doklady nebo účetními doklady rovnocenné průkazní hodnoty. U forem grantu zmíněných v čl. 23 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky zahrnuté v žádosti o platbu rovnají částkám, jež byly vyplaceny řídícím orgánem příjemcům.

4.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme vzor žádostí o platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 60 odst. 2.

Článek 39

Platba příjemcům podpory

1.           Řídící orgán zajistí, aby v případě grantů pro partnerské organizace měli příjemci k dispozici dostatečný finanční tok k zajištění řádného provádění operací.

2.           Řídící orgány zajistí, aby příjemci obdrželi celkovou částku podpory z veřejných zdrojů co nejrychleji a v plné výši a v každém případě před zahrnutím odpovídajících výdajů do žádosti o platbu. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené příjemcům.

Článek 40

Používání eura

1.           Částky uváděné v operačních programech předložených členskými státy, ve výkazech výdajů, žádostech o platby a ročních účetních závěrkách a výdaje uváděné ve výročních a závěrečných zprávách o provádění se vyjadřují v eurech.

2.           Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů vynaložených v národní měně. Tato částka se přepočítá na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje řídící orgán. Tento kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

3.           Jakmile se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 1 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované řídícím orgánem před dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.

Článek 41

Vyplácení a zúčtování předběžných plateb

1.           Na základě rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu Komise vyplatí předběžnou platbu ve výši 11 % celkového příspěvku fondu pro dotčený operační program.

2.           Předběžné financování lze použít pouze pro platby příjemcům při provádění operačního programu. Za tímto účelem musí být okamžitě k dispozici odpovědnému subjektu.

3.           Celková částka vyplacená v rámci předběžného financování musí být vrácena Komisi, jestliže jí není do 24 měsíců od vyplacení první části předběžného financování zaslána žádost o platbu v rámci dotčeného operačního programu. Příspěvek Společenství na dotčený operační program není tímto vrácením nijak dotčen.

4.           Částku vyplacenou v rámci předběžného financování Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření operačního programu.

Článek 42

Lhůta pro podávání žádostí o průběžné platby a pro jejich vyplácení

1.           Certifikační orgán podává pravidelně žádosti o průběžné platby k pokrytí částek uvedených v účetní závěrce jako podpora z veřejných zdrojů, jež byla vyplacena příjemcům v účetním roce končícím 30. června.

2.           Certifikační orgán předloží konečné žádosti o průběžnou platbu do 31. července po konci předchozího účetního roku a v každém případě před první žádostí o průběžnou platbu na další účetní rok.

3.           První žádost o průběžnou platbu nesmí být podána dříve, než Komise obdrží oznámení o určení řídícího a certifikačního orgánu v souladu s čl. 32 odst. 1.

4.           Průběžné platby se neposkytují na operační program, jehož výroční zpráva o provádění nebyla zaslána Komisi v souladu s článkem 11.

5.           V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžnou platbu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žádost o platbu zaregistrována u Komise.

Článek 43

Přerušení platební lhůty

1.           Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení může na dobu nejvýše devíti měsíců přerušit platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu, jsou-li splněny tyto podmínky:

(a) informace poskytnuté auditorským subjektem členského státu nebo Unie naznačují možnost významných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly;

(r) pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj uvedený v žádosti o platbu je spojen s nesrovnalostí, která má vážné finanční následky;

(s) nebyl předložen jeden z dokumentů požadovaných podle čl. 45 odst. 1.

2.           Pověřená schvalující osoba může omezit přerušení platební lhůty pouze na tu část výdajů, na něž se vztahuje žádost o platbu ovlivněná situacemi uvedenými v odstavci 1. Pověřená schvalující osoba okamžitě informuje členský stát a řídící orgán o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve je k nápravě situace. Pověřená schvalující osoba přerušení platební lhůty ukončí, jakmile jsou přijata nezbytná opatření.

Článek 44

Pozastavení plateb

1.           Komise může pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část, pokud:

(a) v systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě;

(t) určitý výdaj ve výkazu výdajů je spojen s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a která nebyla napravena;

(u) členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 43;

(v) existují závažné nedostatky v kvalitě a spolehlivosti systému sledování nebo údajů o ukazatelích.

2.           Komise se může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky.

3.           Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.

Kapitola 2 Kontrola a schválení účetní závěrky

Článek 45

Předkládání informací

1.           Vždy do 15. února roku následujícího po skončení účetního období za každý rok v období 2015 až 2022 včetně předávají určené orgány Komisi následující dokumenty a informace v souladu s článkem 56 finančního nařízení:

(a) ověřenou roční účetní závěrku příslušných subjektů určených podle článku 32, jak je uvedeno v čl. 56 odst. 5 finančního nařízení;

(w) prohlášení řídícího subjektu, jak je zmíněno v čl. 56 odst. 5 finančního nařízení;

(x) roční souhrn závěrečných zpráv o auditu a provedených kontrol, včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků a rovněž přijatá či plánovaná nápravná opatření;

(y) výrok auditora, který vyhotovil určený nezávislý auditorský subjekt, jak je zmíněn v čl. 56 odst. 5 finančního nařízení, a ke kterému je přiložena kontrolní zpráva obsahující závěry provedených auditů za účetní období, kterého se výrok auditora týká.

2.           Členský stát poskytne Komisi na vyžádání další informace. Pokud členský stát neposkytne požadované informace v příslušné lhůtě stanovené Komisí, může Komise přijmout rozhodnutí o schválení účetní závěrky na základě informací, které má k dispozici.

Článek 46

Obsah účetní závěrky

1.           Ověřená účetní závěrka za každý operační program jako celek a za technickou pomoc uvedenou v čl. 25 odst. 2 pokrývá účetní období a zahrnuje:

(a) celkovou výši způsobilých výdajů uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu jakožto částka, která byla vynaložena a zaplacena jednotlivými příjemci při provádění operací, celková částka způsobilých výdajů z veřejných zdrojů vynaložených při provádění operací a odpovídající způsobilý příspěvek z veřejných zdrojů, jenž byl vyplacen příjemcům;

(z) částky odňaté a získané zpět v průběhu účetního období, částky, které mají být získány zpět na konci účetního období a částky, které zpět získat nelze;

(aa) porovnání výdajů uvedených podle písmene a) s výdaji vykázanými za totéž účetní období v žádostech o platbu, spolu s vysvětlením případných rozdílů.

2.           Certifikační orgán může v účetnictví stanovit rezervu, která nesmí překročit 5 % celkových výdajů uvedených v žádostech o platbu předložených v daném účetním období a u níž je posouzení zákonnosti a správnosti výdajů předmětem probíhajícího řízení u auditního orgánu. Příslušná částka je vyloučena z celkové výše způsobilých výdajů podle odst. 1 písm. a). Tyto částky se s konečnou platností začlení do roční účetní závěrky následujícího roku, nebo se z ní naopak vyloučí.

Článek 47

Kontrola a schválení účetní závěrky

1.           Do 30. dubna roku následujícího po skončení účetního období Komise rozhodne o schválení účetní závěrky příslušných subjektů určených podle článku 28 pro operační program. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky se týká úplnosti, přesnosti a pravdivosti předložených účetních závěrek a nejsou jím dotčeny jakékoli následné finanční opravy.

2.           Při výpočtu částky k tíži fondu za účetní období vezme Komise v úvahu:

(a) způsobilé výdaje z veřejných zdrojů vynaložené při provádění operací zaúčtované do výdajů uvedených v čl. 46 odst. 1 písm. a), na něž se použije míra spolufinancování stanovená v článku 18;

(bb) celkovou výši plateb, jež Komise během účetního období provedla, sestávající z výše průběžných plateb vyplacených Komisí v souladu s čl. 37 odst. 1 a článkem 19.

3.           Roční zůstatek, který má členský stát v důsledku schválení účetní závěrky vrátit, podléhá inkasnímu příkazu Komise. Roční zůstatek, který má členský stát obdržet, se přičte k následující průběžné platbě Komise po kontrole a schválení účetní závěrky.

4.           Pokud z důvodů, za něž nese odpovědnost členský stát, nemůže Komise účetní závěrku schválit do 30. dubna roku následujícího po skončení účetního období, vyrozumí Komise členský stát o opatřeních, která musí přijmout řídící orgán nebo auditní orgán, nebo o dodatečném šetření, jež Komise navrhuje provést na základě čl. 33 odst. 2 a 3.

5.           Platba ročního zůstatku Komisí vychází z výdajů vykázaných v účetnictví, bez jakékoli rezervy na výdaje vykázané Komisi, které jsou předmětem řízení o sporných otázkách s auditním orgánem.

Článek 48

Dostupnost dokladů

1.           Řídící orgán zajistí, aby po dobu tří let byly všechny doklady o operacích dány na požádání k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru. Toto tříleté období začíná 31. prosince roku, ve kterém je vydáno rozhodnutí o schválení účetní závěrky Komisí v souladu s článkem 47, nebo nejpozději dnem zaplacení konečného zůstatku.

Toto tříleté období se přeruší buď v případě soudního nebo správního řízení nebo na základě řádně odůvodněné žádosti Komise.

2.           Doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, případně na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě.

3.           Tyto doklady se uchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány.

4.           Komise je v souladu s článkem 59 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení, které nosiče dat lze považovat za běžné.

5.           Postup ověřování souladu dokladů uchovávaných na běžných nosičích dat s originály dokladů stanoví vnitrostátní orgány, přičemž tento postup zajistí, aby uchovávané verze splňovaly podmínky vnitrostátních právních předpisů a byly dostatečně spolehlivé pro účely auditu.

6.           Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat uznávané bezpečnostní normy, které zajistí, že uchovávané doklady splňují požadavky vnitrostátních právních předpisů a jsou dostatečně spolehlivé pro účely auditu.

Článek 49

Předkládání závěrečných dokladů a platba konečného zůstatku

1.           Členské státy předloží do 30. září 2023 tyto dokumenty:

(a) žádost o platbu konečného zůstatku;

(cc) závěrečnou zprávu o provádění operačního programu a

(dd) dokumenty uvedené v čl. 45 odst. 1 za poslední účetní období od 1. července 2022 do 30. června 2023.

2.           Konečný zůstatek bude vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední účetní rok nebo do jednoho měsíce od data schválení závěrečné zprávy o provádění podle toho, co nastane později.

Kapitola 3 Finanční opravy a částky získané zpět

Článek 50

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.           Za vyšetřování nesrovnalostí, provedení potřebných finančních oprav a vymáhání neoprávněně vyplacených částek zodpovídají v prvé řadě členské státy. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát své vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.

2.           Členský stát provádí finanční opravy požadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačního programu. Finanční opravy spočívají ve zrušení celého příspěvku na operaci nebo operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondu vznikla, a uplatní přiměřenou opravu. Finanční opravy zaznamená řídící orgán do roční účetní závěrky za účetní období, ve kterém se o zrušení rozhodlo.

3.           Příspěvek z fondu zrušený podle odstavce 2 může členský stát znovu použít v rámci daného operačního programu s výhradou odstavce 4.

4.           Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na žádnou operaci, která byla předmětem opravy nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti – na žádnou operaci ovlivněnou touto systémovou nesrovnalostí.

5.           Finanční opravou Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle tohoto článku.

Článek 51

Finanční opravy prováděné Komisí

1.           Komise provádí finanční opravy prostřednictvím prováděcího aktu úplným nebo částečným zrušením příspěvku Unie na daný operační program a získáním částky zpět od členského státu s cílem vyloučit z financování Unie výdaje, které jsou v rozporu s platnými vnitrostátními právními předpisy a předpisy Unie, a to i pokud jde o nedostatky v systémech řízení a kontroly členských států, které odhalila Komise nebo Evropský účetní dvůr.

2.           Porušení platných předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů vede k finanční opravě, pouze pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

(a) porušení ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr operace řídícím orgánem k podpoře z fondu;

(ee) porušení ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výši výdajů, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie.

Článek 52

Kritéria pro finanční opravy prováděné Komisí

1.           Komise provádí finanční opravy, pokud po nezbytném přezkoumání dospěje k závěru, že:

(a) v systému řízení a kontroly operačního programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Unie již vyplacený na daný operační program;

(ff) členský stát nesplnil před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 50.

(gg) výdaje uvedené v žádosti o platbu nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce.

Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k tomu, zda se jedná o systémovou nesrovnalost. Pokud nelze přesně vyčíslit výši nesprávných výdajů uplatněných u fondu, použije Komise finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace.

2.           Při rozhodování o výši opravy podle odstavce 1 zohlední Komise povahu a závažnost nesrovnalostí a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných v systému řízení a kontroly daného operačního programu.

3.           Jestliže Komise zakládá své stanovisko na výrocích jiných auditorů než auditorů svých vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry ohledně finančních důsledků po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle čl. 50 odst. 2, oznámení zaslaných podle čl. 27 odst. 2 a případných odpovědí členského státu.

4.           Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 59, jimiž se stanoví kritéria, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být použity.

Článek 53

Postup pro finanční opravy prováděné Komisí

1.           Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením předběžných závěrů svého šetření členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.

2.           Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba povolená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 1.

3.           Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.           Nepřijme-li členský stát předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěru Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

5.           V zájmu uplatnění finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců ode dne slyšení nebo ode dne obdržení dalších informací, pokud členský stát souhlasil s tím, že tyto dodatečné informace po slyšení předloží. Komise vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se slyšení neuskuteční, začíná šestiměsíční lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku ke slyšení.

6.           Zjistí-li Komise nebo Evropský účetní dvůr, že došlo k nesrovnalostem týkajícím se účetní závěrky zaslané Komisi, výsledná finanční oprava sníží podporu z fondu na daný operační program.

Článek 54

Vrácení platby do rozpočtu Unie - částky získané zpět

1.           Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 77 finančního nařízení. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.           Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

Článek 55

Přiměřená kontrola operačních programů

1.           Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 100 000 EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před přezkoumáním všech dotyčných výdajů podle článku 47. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní období provedený auditním orgánem a Komisí před přezkoumáním všech dotyčných výdajů podle článku 47. Těmito ustanoveními nejsou dotčeny odstavce 5 a 6.

2.           Audit operace může zahrnovat všechny fáze provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s výjimkou kontroly skutečných koncových příjemců, nezjistí-li posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.

3.           U operačních programů, jež podle posledního výroku auditora nevykazují žádné významné nedostatky, se může Komise s auditním orgánem při následujícím setkání podle čl. 34 odst. 2 dohodnout, že lze úroveň potřebné auditní činnosti snížit tak, aby byla úměrná zjištěné míře rizika. V takových případech nebude Komise provádět své vlastní audity na místě, pokud neexistují důkazy naznačující nedostatky v systému řízení a kontroly, jež nepříznivě ovlivňují výdaje vykázané Komisi v účetním roce, za který byly účty schváleny.

4.           V případě operačních programů, u nichž Komise dojde k závěru, že se může spolehnout na výrok auditního orgánu, se může s auditním orgánem dohodnout, že omezí své vlastní audity na místě, jejichž předmětem je práce auditního orgánu, pokud neexistují důkazy o nedostatcích v práci auditního orgánu za účetní období, za který byly účty schváleny.

5.           Auditní orgán a Komise mohou provádět audity operací kdykoli, pokud z posouzení rizik vyplývá zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu, v případě důkazů o závažných nedostatcích v systému řízení a kontroly daného operačního programu a – během tří let po schválení všech výdajů na danou operaci podle článku 47 – v rámci auditního vzorku.

6.           Komise může kdykoli provádět audity operací pro účely posouzení práce auditního orgánu opětovným výkonem své auditní činnosti.

Kapitola 4 Zrušení závazku

Článek 56

Pravidla pro zrušení závazku

1.           Komise zruší jakýkoli díl částky vypočtené podle druhého pododstavce v operačním programu, který nebyl použit pro výplatu předběžného financování, průběžných plateb a ročního zůstatku do 31. prosince druhého rozpočtového období následujícího po roce, v němž byl přijat rozpočtový závazek v rámci operačního programu nebo v souvislosti s nímž nebyla v souladu s článkem 42 předložena žádost o platbu podle článku 38.

Pro účely takového zrušení závazku vypočítá Komise příslušnou částku tak, že ke každému z rozpočtových závazků na roky 2015 až 2020 připočte jednu šestinu ročního rozpočtového závazku týkajícího se celkového ročního příspěvku na rok 2014.

2.           Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce se lhůty pro zrušení závazků nevztahují na roční rozpočtový závazek týkající se celkového ročního příspěvku za rok 2014.

3.           Pokud se první roční rozpočtový závazek týká celkového ročního příspěvku na rok 2015, lhůty pro zrušení závazku se odchylně od odstavce 1 nepoužijí pro roční rozpočtový závazek týkající se celkového ročního příspěvku na rok 2015. V takových případech Komise vypočte částku podle odst. 1 prvního pododstavce přičtením jedné pětiny ročního rozpočtového závazku týkajícího se celkového ročního příspěvku na rok 2015 ke každému z rozpočtových závazků na období let 2016 až 2020.

4.           Ta část závazků, které zůstanou otevřené ke dni 31. prosince 2022, se zruší, pokud nebude do 30. září 2023 předložen Komisi některý z dokladů požadovaných podle čl. 47 odst. 2.

Článek 57

Výjimka ze zrušení závazku

1.           Částka, jíž se zrušení týká, se snižuje o částky, které odpovědný subjekt nebyl schopen vykázat Komisi:

(a) v důsledku toho, že operace byly pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem nebo

(hh) z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění operačního programu nebo jeho části. Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění operačního programu nebo jeho části;

(ii) o toto snížení lze požádat jednou, pokud pozastavení nebo vyšší moc trvaly nejdéle jeden rok, nebo několikrát podle trvání vyšší moci nebo počtu let, které uběhnou mezi dnem soudního nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění dané operace a dnem nabytí právní moci konečného soudního nebo správního rozhodnutí.

2.           Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odstavce 1 v souvislosti s částkou, která se měla vykázat do konce předcházejícího roku.

Článek 58

Postup pro zrušení závazku

1.           Komise uvědomí členský stát a řídící orgán s dostatečným předstihem vždy, když hrozí nebezpečí uplatnění ustanovení o zrušení závazku podle článku 56.

2.           Komise na základě informací, které má ke dni 31. ledna, informuje členský stát a řídící orgán o výši zrušeného závazku podle údajů, které má k dispozici.

3.           Členský stát má dva měsíce, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.

4.           Do 30. června předloží členský stát Komisi revidovaný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený rozpočtový rok pro operační program. Pokud jej nepředloží, Komise upraví plán financování snížením příspěvku z fondu na dotčený rozpočtový rok.

5.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu pozmění rozhodnutí o přijetí operačního programu nejpozději do 30. září.

hlava VII USTANOVENÍ O PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 59

Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení platí na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

4.           Akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pokud Evropský parlament ani Rada v uvedené lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, vyhlásí se akt v přenesené pravomoci v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky proti aktu v přenesené pravomoci, nevstoupí tento akt v platnost. Orgán, který vyslovuje námitku proti aktu v přenesené pravomoci, svou námitku odůvodní.

Článek 60

Postup projednávání ve výborech

1.           Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru podle odstavců 2 a 3 získáno prostřednictvím písemného postupu, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro obdržení stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádají členové výboru – (…) [počet členů] (většina) [upřesnění většiny: prostá, dvoutřetinová apod.].

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 61

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda / předsedkyně                                 předseda / předsedkyně

Příloha I Vzor operačního programu

Kapitola Oddíl Pododdíl || Popis / Připomínky || Velikost (znaků)

1 Identifikace || V tomto oddíle je třeba pouze uvést, o jaký program se jedná. V tomto oddíle by měly být jasně uvedeny tyto údaje: Členský stát Název operačního programu Kód CCI || 200

2 Formulace programu || ||

2.1 Situace || Stanovení a vysvětlení, jaké materiální deprivace se opatření týkají. || 4 000

|| Uvedení typu dotčené materiální deprivace či deprivací, jichž se týká operační program. || 200

2.x. Dotčená materiální deprivace X || Každému typu dotčené materiální deprivace bude věnován jeden oddíl (a odpovídající pododdíly). ||

2.x.1 Popis || Popis hlavních charakteristik a cílů materiální pomoci, jež se má poskytnout, a odpovídajících doplňujících opatření. || 4 000

2.x.2. Vnitrostátní systémy || Popis vnitrostátních systémů, jež mají čerpat podporu. || 2 000

2.4 Ostatní || Jakékoli další informace, jež se považují za nezbytné. || 4 000

3 provádění || ||

3.1. Identifikace nejchudších osob || Popis mechanismu, kterým se stanoví kritéria způsobilosti nejchudších osob, případně podle typu dotčené materiální deprivace. || 2 000

3.2 Výběr operací || Kritéria výběru operací a popis mechanismu pro výběr, případně podle typu dotčené materiální deprivace. || 2 000

3.3. Výběr partnerských organizací || Kritéria pro výběr partnerských organizací, případně podle typu dotčené materiální deprivace. || 2 000

3.4. Doplňkovost s ESF || Popis mechanismu zajišťujícího doplňkovost s ESF. || 4 000

3.4. Institucionální uspořádání || Popis prováděcích opatření operačního programu včetně stanovení řídícího orgánu, případně certifikačního orgánu, auditního orgánu a subjektu, kterému bude Komise vyplácet finanční částky. || 4 000

3.5. Sledování a hodnocení || V tomto pododdíle by se mělo popsat, jak bude provádění programu sledováno. Je třeba zejména vysvětlit, jak budou využity ukazatele ke sledování provádění programu. Mezi ukazatele patří finanční ukazatele týkající se přidělených výdajů a ukazatele výstupů týkající se podporovaných operací. || 4 000

3.6. Technická pomoc || Popis plánovaného využití technické pomoci v souladu s čl. X odst. 2, včetně kroků vedoucích k posílení správní kapacity příjemců ve vztahu k řádnému finančnímu řízení operací. || 4 000

4. FINANČNÍ PLÁN || V tomto oddíle by měla být uvedena: (1)        tabulka, ve které se pro jednotlivé roky v souladu s článkem 18 uvede výše předpokládaných finančních prostředků na podporu z fondu a spolufinancování; (2)        tabulka, ve které se pro celé programové období uvede celková výše finančních prostředků na podporu z operačního programu podle typu dotčené materiální deprivace a na odpovídající doplňující opatření. || Text: 1 000 Údaje ve formátu CSV nebo XLS

Formát pro finanční údaje (Oddíl 4):

4.1 .1. Plán financování operačního programu s uvedením ročních prostředků fondu a odpovídajícího vnitrostátního spolufinancování v rámci operačního programu (v EUR)

|| Celkem || 2014 || 2015 || …. || 2020

Fond (a) || || || || ||

Vnitrostátní spolufinancování (b) || || || || ||

Způsobilé výdaje z veřejných zdrojů (c) = (a) + (b) || || || || ||

Míra spolufinancování (d) = (a) / (c) || || || || ||

* Tuto míru lze v tabulce zaokrouhlit na nejbližší celé číslo. Přesná míra použitá k proplacení výdajů je poměr (d).

4.1.2. Plán financování uvádějící celkovou výši finančních prostředků na podporu z operačního programu podle typu dotčené materiální deprivace a odpovídající doplňující opatření (EUR).

Oblast intervence || Způsobilé výdaje z veřejných zdrojů || || || ||

Celkem || || || || ||

Technická pomoc || || || || ||

Deprivace v oblasti potravin || || || || ||

z toho doprovodná opatření || || || || ||

Bezdomovectví || || || || ||

z toho doprovodná opatření || || || || ||

Materiální deprivace dětí || || || || ||

z toho doprovodná opatření || || || || ||

PŘÍLOHA II

Roční rozpis prostředků na závazky na období let 2014 až 2020

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[10]

4 Zaměstnanost a sociální věci

0406 Nejchudší osoby

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

§ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[11]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Fond přispívá k dosažení jednoho z cílů strategie Evropa 2020, jímž je snížení chudoby, a zvyšuje tak sociální začleňování v Evropské unii.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Kromě obecných cílů bude program přispívat k tomuto konkrétnímu cíli: zmírnění nejhorších forem chudoby v Unii poskytnutím pomoci nefinanční povahy nejchudším osobám.

Příslušné aktivity ABM/ABB

0406 Nejchudší osoby

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Nový nástroj umožní členským státům pomoci přibližně dvěma milionům nejchudších osob ročně navíc, což se pozitivně projeví na zdravotním stavu těchto lidí, sociálním začleňování, zaměstnanosti a trhu práce. Očekává se však, že sociální dopad Fondu evropské pomoci nejchudším osobám bude daleko větší.

1.       Poskytne platformu, na níž si budou moci uživatelé vyměňovat informace a zkušenosti, což bude pro mnoho zúčastněných stran, pokud jde o postupy, velmi užitečné.

2.       Středně až dlouhodobé provádění Fondu evropské pomoci nejchudším osobám založené na důkazech prostřednictvím operačních programů rovněž podnítí dialog mezi různými skupinami zúčastněných stran a podpoří strategický přístup v budoucnosti. Lepší mechanismus provádění (zejména zjednodušení a omezení administrativní zátěže) by měl zajistit stálou účinnost postupů. Fond evropské pomoci nejchudším osobám bude nástrojem usnadňujícím praktický dialog mezi evropskými prioritami a politikami sociální soudržnosti.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Instituce, jež v praxi distribuují materiální pomoc, z velké části závisejí na práci dobrovolníků a darech. Proto je třeba co nejvíce zabránit tomu, aby měly tyto organizace náročné oznamovací povinnosti. Dá se však očekávat, že tyto organizace budou muset o své práci informovat nejen Komisi, ale rovněž ostatní dárce a dobrovolníky, aby tak udržely jejich motivaci. Navrhované ukazatele byly prodiskutovány se zastřešujícími organizacemi na evropské úrovni a pokládají se za přiměřené a realistické.

První soubor ukazatelů se týká objemu použitých zdrojů, které jsou:

1) věcné příspěvky z programu;

2) finanční zdroje rozdělené podle jejich původu (EU a jiné zdroje).

Druhý soubor společných ukazatelů podává informace o objemu poskytnuté pomoci a týká se počtu distribuovaných balíčků, připravených/distribuovaných jídel a počtu nejchudších osob, jimž se dostalo pomoci.

Tyto údaje předají Komisi řídící orgány ve výroční zprávě o provádění.

Toto základní výroční podávání zpráv doplní strukturované průzkumy. Ty zadává Komise nejméně dvakrát za prováděcí období. Poskytnou přehled o příjemcích, tzn., zda převládá určitá věková skupina nebo menšina atd., vyhodnotí význam věcných dávek jiných než zboží (např. dobrovolné práce nebo služeb) a nastíní dopady programu na cílové osoby. Očekává se, že tyto informace budou poskytnuty pouze na základě informovaného odhadu, neboť v mnoha případech může být pro klienta zásadní podmínkou pro přijetí pomoci anonymita.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Plánovaný program by napomohl sociálnímu začleňování, jež je cílem Unie. Právní základ navrhovaného nového nástroje je čl. 175 třetí pododstavec SFEU, který obsahuje ustanovení pro specifické činnosti mimo strukturální fondy.

V roce 2010 byla téměř jedna čtvrtina všech Evropanů (116 milionů) ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. Chudoba a sociální vyloučení nejsou v celé EU stejné. Obecně lze říci, že problémy jsou horší ve východních a jižních členských státech. Hospodářská krize nejen zhoršila již stávající úrovně chudoby a sociálního vyloučení, ale společně s tlakem na konsolidaci rozpočtů v souvislosti s dynamikou státních dluhů rovněž omezila možnosti mnoha členských států zvýšit sociální výdaje a investice v dostatečné výši, aby bylo možné zvrátit tento negativní trend.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020 vychází z vyrovnané vize hospodářského růstu a sociálního pokroku založeného na velkorysých cílech zaměstnanosti, vzdělávání a odstraňování chudoby. Chudoba a sociální vyloučení jsou hlavními překážkami k dosažení cílů strategie Evropa 2020.

Navrhovaný nástroj řeší základní potřeby, a tím pomůže zmírnit chudobu a sociální vyloučení lidí, kteří trpí závažnou deprivací. Umožníme-li nejchudším členům společnosti zachovat si důstojnost a lidský kapitál, posílíme sociální kapitál a sociální začleňování v jejich komunitách.

Akce na úrovni EU v této oblasti je nezbytná, podíváme-li se na výši a povahu chudoby a sociálního vyloučení v Unii, které ještě zhoršila hospodářská krize, a přihlédneme-li k tomu, že všechny členské státy pravděpodobně nemohou zvýšit sociální výdaje tak, aby zajistily, že se sociální soudržnost nebude ještě zhoršovat a že bude dosaženo záměrů a cílů strategie Evropa 2020.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Jedná se o nový nástroj. Důležitá je však zkušenost s programem pomoci nejchudším osobám. Uvedený program však ztratil své opodstatnění vzhledem k očekávanému nedostatku intervenčních zásob a po skončení ročního plánu 2013 bude zastaven. Během mnoha let byl však uvedený program významným zdrojem pomoci organizacím, které pracují přímo s nejchudšími členy naší společnosti a poskytují jim potraviny. Souhrn zkušeností z uvedeného programu je uveden v posouzení dopadů, které je průvodním dokumentem k návrhu.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Navrhovaný Evropský fond pomoci nejchudším osobám dostane podporu ve výši 2 500 000 000 EUR ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice do růstu a zaměstnanosti s celkovými zdroji 327 115 655 850 EUR. Fond evropské pomoci nejchudším osobám se považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného ESF. Doplní stávající nástroje politiky soudržnosti, aniž by se s nimi překrýval, tím, že poskytne dočasné nápravné kroky, jež umožní většině občanů postižených deprivací začít znovu a ze své situace se dostat.

Navrhovaný nástroj může ve spojení s jinými typy podpory, jež lze spolufinancovat zejména z ESF, rovněž pomoci zlepšit zaměstnatelnost koncových příjemců, a umožní jim tak být přínosnými pro hospodářství.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

§ Časově omezený návrh/podnět

– §   Návrh/podnět s platností od roku 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020

– §   Finanční dopad od roku 2014 do roku 2022

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[12]

¨ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[13]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

§ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Řídící orgány předkládají výroční zprávy o provádění. Tyto zprávy budou vycházet z údajů a obsahovat společné ukazatele uvedené v bodě 1.4.4. Zprávy budou doplněny strukturovanými průzkumy a hodnocením, jež zadává Komise v polovině a na konci programového období. Dvoustranná jednání o přezkumu se budou zabývat pokrokem při provádění jednotlivých programů.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Systém řízení a kontroly je z velké části převzat z politiky soudržnosti. Přestože je tento systém výdajů jiný než v politice soudržnosti, pokud jde o koncové uživatele a provádějící partnery, očekává se, že rizikové faktory budou podobné, zejména pro ESF. Hlavním zdrojem chybovosti je v ESF v probíhajícím programovém období způsobilost (58 % všech kumulativních kvantifikovatelných chyb), přesnost (7 %) a auditní stopa (35 %). Právě v zájmu řešení těchto problémů jsou pravidla způsobilosti v předloze nařízení podrobně stanovena a využívá se více paušálních sazeb, které jsou stanoveny přímo v nařízení. Avšak faktorem, který zvyšuje riziko, je skutečnost, že poskytování pomoci koncovým příjemcům bude záviset převážně na nevládních organizacích a organizacích občanské společnosti, z nichž některé nemají řádnou administrativu a závisejí do značné míry na práci dobrovolníků. Účetní dvůr již na tento problém upozornil ve své zprávě z roku 2009 v souvislosti s programem pomoci nejchudším osobám. Bude nadále možné omezit zdroje pro tyto organizace vyčleněné na materiální pomoc, která bude nakoupena centrálně řídícími orgány, a výplatou paušálních sazeb.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

V souladu se zásadami sdíleného řízení za provádění a kontrolu operačního programu v prvé řadě zodpovídají členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly. Členské státy určí pro svůj operační program řídící orgán, certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán. Komise má pravomoc provádět audity zaměřené na otázky související s řádným finančním řízením, aby mohla vyvodit závěry o výkonnosti fondu, a možnost přerušení, pozastavení a finančních oprav.

V rámci politiky soudržnosti se náklady na úkoly související s kontrolou (na vnitrostátní a regionální rovni a s vyloučením nákladů Komise) odhadují přibližně na 2 % celkových finančních prostředků. Tyto náklady jsou spojeny s těmito oblastmi kontroly: 1 % nákladů vzniká v důsledku koordinace na vnitrostátní úrovni a přípravy programu, 82 % v souvislosti s řízením programu, 4 % s certifikací a 13 % s audity.

Ve srovnání s politikou soudržnosti by však mělo pomoci snížit počet chyb a náklady na kontrolu množství faktorů. Nový program se zaměří pouze na tři oblasti činnosti. Ve velké míře se využívá možnosti zjednodušených nákladů. Vzhledem k povaze operací a cílovým skupinám nebudou koncoví příjemci podrobeni auditu, nezjistí-li posouzení rizik specifické riziko nesrovnalosti nebo podvodu. Společně by tyto faktory měly snížit administrativní zátěž pro příjemce, snížit chybovost, zvýšit důvěru a přispět tak ke snížení nákladů na kontrolu.

Stávající míra chybovosti GŘ EMPL (míra chybovosti podle EÚD) činí 2,2 %. Odhaduje se, že faktory popsané výše by měly snížit chybovost o 1 %, takže konečná očekávaná chybovost programu by činila 1,2 %.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Útvary strukturálních fondů zavedly spolu s úřadem OLAF Společnou strategii na předcházení podvodům, která stanoví řadu opatření, které má provést Komise a členské státy s cílem předejít podvodům při strukturálních opatřeních v rámci sdíleného řízení. Tato společná strategie bude rovněž použitelná na Fond evropské pomoci nejchudším osobám.

Návrh kromě toho obsahuje výslovný požadavek na zavedení takových opatření v čl. 32 odst. 4. To by mělo v členských státech u všech subjektů zapojených do řízení a kontroly Fondu evropské pomoci nejchudším osobám zvýšit informovanost o podvodech, a snížit tak riziko podvodů.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP ([14]) || zemí ESVO[15] || kandidátských zemí[16] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 Inteligentní růst podporující začlenění Nový okruh na období 2014–2020 || 04.06.00.00 Nejchudší osoby || RP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY.] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo 1 || Inteligentní růst podporující začlenění

GŘ: EMPL || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1) || 343,957 || 349,166 || 353,425 || 356,742 || 359,925 || 362,704 || 365,331 || 2 491,250

Platby || (2) || 274,038 || 277,152 || 277,152 || 277,152 || 277,152 || 277,152 || 277,152 || 1 936,950

Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1a) || || || || || || || ||

Platby || (2a) || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[17] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie || || (3) || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 8,750

CELKEM prostředky pro GŘ EMPL[18] || Závazky || =1+1a +3 || 345,207 || 350,416 || 354,675 || 357,992 || 361,175 || 363,954 || 366,581 || 2 500,000

Platby || =2+2a +3 || 275,288 || 278,402 || 278,402 || 278,402 || 278,402 || 278,402 || 278,402 || 1 945,700

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z okruhu <….> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: EMPL ||

Ÿ Lidské zdroje || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

GŘ EMPL CELKEM || Prostředky || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[19] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || ||

Platby || || || || || || || ||

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále. Fond bude prováděn sdíleným řízením. Na úrovni EU jsou stanovovány strategické priority prostřednictvím nařízení, avšak skutečným rutinním řízením jsou pověřeny řídící orgány. Komise navrhuje společné ukazatele, zatímco skutečné cíle navrhují v rámci operačních programů členské státy a Komise je schvaluje. Dokud nejsou programy v období 2013/2014 navrženy, projednány a schváleny, nelze uvést cíle týkající se výstupů.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[20] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1…[21] || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112

Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 1,016 || 7,112

Mimo OKRUH 5[22] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,128 || 0,896

Ostatní výdaje správní povahy || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 1,122 || 7,854

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 1,250 || 8,750

CELKEM || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 2,266 || 15,862

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

04 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 8 || 8 || 8 || 8 || 8 || 8 || 8

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[23]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

04 01 04 01 [24] || – v ústředí[25] || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Účastní se činností souvisejících s analýzou, projednáváním, úpravami a vypracováváním návrhů ke schválení týkajících se programů a projektů v členských státech. Účastní se řízení, sledování a hodnocení provádění schválených programů a projektů. Zajišťují dodržování pravidel platných pro programy.

Externí zaměstnanci || Taktéž a/nebo administrativní podpora

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ¨  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[26].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ¨  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[27]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. C …, …, s. ….

[2]               Úř. věst. C …, …, s. ….

[3]               Úř. věst. L …, …, s. ….

[4]               Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[5]               Úř. věst. L …, …, s. ….

[6]               Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[7]               Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.

[8]               Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

[9]               Úř. věst L 347, 11.12.2006, s.1.

[10]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[11]             Uvedené v čl. 51 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[12]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[13]             Uvedené v článku 200 finančního nařízení.

[14]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[15]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[16]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[17]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[18]             Tyto prostředky jsou součástí strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost s celkovými závazky ve výši 327 115 655 850 EUR. Fond evropské pomoci nejchudším osobám se považuje za součást podílu ze strukturálních fondů přiděleného ESF.

[19]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[20]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[21]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[22]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[23]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[24]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[25]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[26]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[27]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.