DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           Souvislosti

Ve směrnici 2009/28/ES[1] o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice o obnovitelných zdrojích energie“) byly stanoveny závazné cíle, jichž má být dosaženo do roku 2020, v podobě 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU a 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy. Novelou směrnice 98/70/ES[2] (dále jen „směrnice o jakosti paliv“) byl zároveň zaveden závazný cíl snížit do roku 2020 o 6 % intenzitu skleníkových plynů z paliv používaných v silniční dopravě a nesilničních pojízdných strojích.

Očekává se, že k dosažení těchto cílů značně přispějí biopaliva. I když obě směrnice obsahují kritéria udržitelnosti včetně minimálních prahových hodnot úspor emisí skleníkových plynů, na emise skleníkových plynů spojené se změnami zásob uhlíku způsobenými nepřímými změnami ve využívání půdy (ILUC) se podle stávajících právních předpisů požadavky na vykazování nevztahují.

Ve směrnicích se Komise vyzývá[3], aby prozkoumala dopad nepřímé změny ve využívání půdy na emise skleníkových plynů a případně navrhla způsoby, jak je minimalizovat, a přitom respektovat již učiněné investice do produkce biopaliv. Na základě této výzvy přijala Komise dne 22. prosince 2010 sdělení[4] shrnující konzultace a analytickou práci vykonanou v dané problematice od roku 2008. V této zprávě identifikovala Komise několik nejistot a omezení v souvislosti s dostupnými číselnými modely používanými ke kvantifikaci nepřímé změny ve využívání půdy, a zároveň uznala, že nepřímá změna ve využívání půdy může snížit úspory emisí skleníkových plynů spojené s biopalivy a biokapalinami a doporučila, aby se tato otázka řešila podle zásady předběžné opatrnosti.

2.           Cíle návrhu

Vědecká práce ukazuje, že emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy se mohou podstatně lišit v závislosti na vstupních surovinách a mohou negovat některé nebo veškeré úspory skleníkových plynů jednotlivých biopaliv oproti fosilním palivům, jež nahrazují[5]. Cílem tohoto návrhu je zahájit přechod na biopaliva, která zajišťují podstatné úspory skleníkových plynů i tehdy, když jsou hlášeny odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy. Při vší žádoucí ochraně stávajících investic jsou cíle tohoto návrhu tyto:

– omezit podíl, kterým konvenční biopaliva (s rizikem emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy) přispívají k dosažení cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie;

– zlepšit účinnost postupů výroby biopaliv z hlediska emisí skleníkových plynů (snížení souvisejících emisí) zvýšením prahových hodnot úspor skleníkových plynů pro nová zařízení s výhradou ochrany zařízení[6] nacházejících se již v provozu ke dni 1. července 2014;

– podpořit větší pronikání na trh moderních biopaliv (s malými nepřímými změnami ve využívání půdy) umožněním toho, aby se tato paliva podílela na dosahování cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie více než biopaliva konvenční;

– zlepšit vykazování emisí skleníkových plynů tak, že se členským státům a dodavatelům paliv uloží podávat u biopaliv zprávy o odhadovaných emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy.

Cílem návrhu je také ochrana stávajících investic do roku 2020. Návrh nezaujímá stanovisko ke skutečné potřebě finanční podpory pro biopaliva před rokem 2020. Komise se však domnívá, že v období po roce 2020 by se neměla dotovat biopaliva, jež nevedou k podstatným úsporám skleníkových plynů (když se zahrnou emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy) a jež se vyrábějí z plodin používaných pro potraviny a krmivo.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Shrnutí navrhovaných opatření

Hlavní znaky tohoto návrhu, pokud jde o směrnici o obnovitelných zdrojích energie, jsou tyto:

– zavedení limitu v podílu, kterým biopaliva a biokapaliny vyráběné z potravinářských plodin (například biopaliva a biokapaliny na bázi obilovin a dalších plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin) přispívají k plnění cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie, a to na současných úrovních spotřeby, aniž se stanoví limity pro jejich celkovou spotřebu;

– zlepšený režim pobídek v čl. 3 odst. 4 s cílem dále podpořit udržitelná a moderní biopaliva z vstupních surovin, jež nevytvářejí další poptávku po půdě;

– zavedení vykazování ohledně odhadovaných emisí vyplývajících ze změn zásob uhlíku způsobených nepřímou změnou ve využívání půdy na základě nejlepších dostupných vědeckých důkazů pro účely výpočtu úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin během životního cyklu podle zpráv členských států vypracovaných v souladu s článkem 22;

– přezkumný postup s cílem zabezpečit, aby se tato metoda aktualizovala a přizpůsobovala na základě vědeckého vývoje;

– s účinkem od 1. července 2014 zvýšit minimální prahovou hodnotu úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny vyrobené v nových zařízeních, aby se zlepšila celková bilance skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin spotřebovávaných v EU, jakož i odrazovat od dalších investic do zařízení s nízkou výkonností z hlediska snižování emisí skleníkových plynů;

– zjednodušení výpočtu úspor emisí skleníkových plynů pro evropské výrobce biopaliv, vytvoření stejných podmínek pro výrobce z EU a výrobce ve třetích zemích;

– odstranění dočasných ustanovení k řešení nepřímé změny ve využívání půdy, jež byly obsaženy ve směrnicích a vzhledem k přijímanému komplexnímu přístupu už nejsou nezbytné;

– přizpůsobení směrnice o obnovitelných zdrojích energie vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost, zejména svěření pravomoci přijímat akty v souladu s článkem 290 a 291 této smlouvy Komisi.

Hlavní znaky tohoto návrhu, pokud jde o směrnici o jakosti paliv, jsou tyto:

– zavedení vykazování ohledně odhadovaných emisí vyplývajících ze změn zásob uhlíku způsobených nepřímou změnou ve využívání půdy na základě nejlepších dostupných vědeckých důkazů pro účely vykazování úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, jak je popsáno v článku 7a;

– přezkumný postup s cílem zabezpečit, aby se tato metoda aktualizovala a přizpůsobovala na základě vědeckého vývoje;

– s účinkem od 1. července 2014 zvýšit minimální prahovou hodnotu úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva vyrobená v nových zařízeních, aby se zlepšila celková bilance skleníkových plynů z biopaliv spotřebovávaných v EU, jakož i odrazovat od dalších investic do zařízení s nízkou výkonností z hlediska snižování emisí skleníkových plynů;

– zjednodušení výpočtu úspor emisí skleníkových plynů pro evropské výrobce biopaliv, vytvoření stejných podmínek pro výrobce z EU a výrobce ve třetích zemích;

– odstranění dočasných ustanovení k řešení nepřímé změny ve využívání půdy, jež byly obsaženy ve směrnicích a vzhledem k přijímanému komplexnímu přístupu už nejsou nezbytné;

– přizpůsobení směrnice o jakosti paliv vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost, zejména svěření pravomoci přijímat akty v souladu s článkem 290 a 291 této smlouvy Komisi.

Návrh také zahrnuje menší opravy a vysvětlení v obou směrnicích v otázkách, jež se biopaliv netýkají.

Opatření zahrnutá do tohoto návrhu omezují podíl, jímž konvenční biopaliva mohou přispívat k dosahování cílů směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Komise v budoucích zprávách podle článku 23 směrnice o obnovitelných zdrojích energie posoudí případné dopady tohoto návrhu na schůdnost dosažení těchto cílů.

3.2.        Právní základ

Prvotním cílem směrnic je ochrana životního prostředí a fungování vnitřního trhu. Tento návrh je tudíž založen na čl. 192 odst. 1 a článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.3.        Zásada subsidiarity

V čl. 19 odst. 6 a čl. 7d odst. 6 dotyčných směrnic se Komise vyzývá, aby řešila problematiku nepřímé změny ve využívání půdy. Celkovým cílem směrnice o jakosti paliv a směrnice o obnovitelných zdrojích energie je přispívat k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů v celém hospodářství. Za tímto účelem vytvářejí trh pro udržitelná biopaliva v rámci celé EU. Členské státy nejsou s to dostát těmto úkolům jednotlivě, neboť dopady nepřímé změny ve využívání půdy mají nutně nadnárodní aspekty, jež nelze uspokojivě řešit jenom na úrovni samotných členských států.

3.4.        Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

· Nejde nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu biopaliv spotřebovávaných v EU, neboť zohledňuje jejich nepřímý dopad na změnu ve využívání půdy.

· Návrh má formu směrnice, která stanoví minimální specifikace paliv z důvodu ochrany životního prostředí. Směrnice se nezabývá dalšími technickými aspekty specifikací paliv. Ty se v souladu se zásadou zlepšování právních předpisů řídí evropskými normami.

· Návrh nezvyšuje finanční nebo správní zátěž kladenou na Unii, ani na vnitrostátní, regionální nebo místní orgány. Požadavky kladené na tyto orgány zůstaly stejné jako ve stávající směrnici.

· Při vypracování návrhů byly veškeré významné dopady zanalyzovány v posouzení dopadů.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.           DALŠÍ KOMENTÁŘE

K tomuto návrhu Komise je připojeno posouzení dopadů.

2012/0288 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy ve spojení s článkem 114 této smlouvy ve vztahu k čl. 1 odst. 2 až odst. 9 a čl. 2 odst. 5 až odst. 7 této směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[8],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       V čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES[9] se ukládá členským státům, aby zajistily, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů energie ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % jejich konečné spotřeby energie. Přimíchávání biopaliv je jednou z metod, jimiž členské státy ke splnění tohoto cíle disponují, a očekává se od něj největší příspěvek k dosažení tohoto cíle.

(2)       Vzhledem k cílům Unie v podobě dalšího snižování emisí skleníkových plynů a ke značnému podílu, jímž k těmto emisím přispívá silniční doprava, požaduje se v čl. 7a odst. 2 směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS[10], aby dodavatelé paliv do 31. prosince 2020 snížili nejméně o 6 % emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie („intenzitu skleníkových plynů“) z paliv používaných v Unii silničními vozidly, nesilničními stroji, zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly, pokud se neplaví po moři. Přimíchávání biopaliv je jednou z metod, jimiž disponují dodavatelé fosilních paliv ke snížení intenzity skleníkových plynů z dodávaných fosilních paliv.

(3)       V článku 17 směrnice 2009/28/ES se stanoví kritéria udržitelnosti, jimž musí biopaliva a biokapaliny odpovídat, aby se započítala do cílů uvedené směrnice a aby byly způsobilé k zařazení do programů veřejné podpory. Tato kritéria zahrnují požadavky na minimální úspory emisí skleníkových plynů, jichž musí biopaliva a biokapaliny dosáhnout oproti fosilním palivům. Stejná kritéria udržitelnosti jsou pro biopaliva stanovena v článku 7b směrnice 98/70/ES.

(4)       Pokud se na výrobu biopaliv začne využívat zemědělská půda nebo pastviny dříve určené pro trhy s potravinami, krmivy a vlákny, bude nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech buďto intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy někde jinde na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ představuje nepřímou změnu ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést k uvolnění značných emisí skleníkových plynů. Směrnice 98/70/ES a 2009/28/ES by proto měly zahrnovat ustanovení k řešení nepřímé změny ve využívání půdy, pokud se současná biopaliva převážně vyrábějí z plodin pěstovaných na stávající zemědělské půdě.

(5)       Na základě prognóz poptávky po biopalivech poskytnutých členskými státy a odhadů emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u různých vstupních surovin pro výrobu biopaliv je pravděpodobné, že emise skleníkových plynů spojené s nepřímou změnou ve využívání půdy jsou značné a mohly by negovat některé nebo veškeré úspory skleníkových plynů z jednotlivých biopaliv. Očekává se totiž, že téměř celá výroba biopaliv bude v roce 2020 pocházet z plodin pěstovaných na půdě, která by se mohla využít k uspokojení poptávky trhů s potravinami a krmivy. Pro snížení těchto emisí je třeba náležitě rozlišovat mezi skupinami plodin, například olejninami, obilovinami, cukronosnými plodinami a jinými plodinami obsahujícími škrob.

(6)       V odvětví dopravy bude ke snížení emisí skleníkových plynů pravděpodobně třeba tekutých obnovitelných paliv. Moderní biopaliva, jako jsou biopaliva vyrobená z odpadů a řas, zajišťují vysoké úspory skleníkových plynů při malém riziku způsobení nepřímé změny ve využívání půdy a neucházejí se přímo o zemědělskou půdu určenou pro trhy s potravinami a krmivy. Proto je třeba povzbudit větší výrobu těchto moderních biopaliv, neboť ta nejsou v současné době komerčně dostupná ve velkých množstvích, částečně v důsledku soutěže o veřejné subvence s etablovanými technologiemi výroby biopaliv z potravinářských plodin. Další pobídky by se být zajištěny zvýšením podílu moderních biopaliv na 10% cíli pro dopravu stanoveném ve směrnici 2009/28/ES oproti biopalivům konvenčním. V této souvislosti by se měla podporovat pouze moderní biopaliva s nízkými odhadovanými dopady na nepřímou změnu ve využívání půdy a s vysokými celkovými úsporami skleníkových plynů jakožto součást politického rámce pro energii z obnovitelných zdrojů po roce 2020.

(7)       K zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti průmyslových odvětví založených na biopalivech a v souladu se sdělením z roku 2012 „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“[11] a Plánem pro Evropu účinněji využívající zdroje[12], jež podporují integrované a diverzifikované biorafinerie po celé Evropě, měly by se stanovit zvýšené pobídky podle směrnice 2009/28/ES tak, aby se upřednostnilo využívání vstupních surovin na bázi biomasy, jež nemají vysokou ekonomickou hodnotu pro jiná využití než pro biopaliva.

(8)       S účinkem od 1. července 2014 by se měla zvýšit minimální prahová hodnota úspor skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny vyráběné v nových zařízeních, aby se zlepšila jejich celková bilance skleníkových plynů a aby se odrazovalo od dalších investic do zařízení s nízkou výkonností z hlediska úspor skleníkových plynů. Tímto zvýšením se vytvářejí investiční záruky v kapacitách pro výrobu biopaliv a biokapalin v souladu s čl. 19 odst. 6 druhým pododstavcem.

(9)       Pro přípravu přechodu na moderní biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy v období do roku 2020 je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin získávaných z potravinářských plodin uvedených v části A přílohy VIII směrnice 2009/28/ES a části A přílohy V směrnice 98/70/ES, jež lze započítat do cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES. Bez omezení celkového využití těchto biopaliv by se podíl biopaliv a biokapalin vyrobených z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, z cukronosných plodin a z olejnin, jež lze započítat do cílů směrnice 2009/28/ES, měl omezit na podíl těchto biopaliv a biokapalin spotřebovaných v roce 2011.

(10)     5% limitem stanoveným v čl. 3 odst. 4 písm. d) není dotčena svoboda členských států stanovit vlastní cestu k dodržení předepsaného podílu konvenčních biopaliv v rámci celkového 10% cíle. V důsledku toho zůstává plně otevřen přístup na trh pro biopaliva vyráběná zařízeními, jež budou v provozu před koncem roku 2013. Novelizační směrnicí tudíž zůstávají nedotčena legitimní očekávání provozovatelů těchto zařízení.

(11)     Odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy by se měly zahrnout do vykazování emisí skleníkových plynů z biopaliv podle směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES. Biopalivům vyráběným ze vstupních surovin, jež nevedou k další poptávce po půdě, například biopalivům z odpadových vstupních surovin, by se měl přidělit nulový emisní faktor. .

(12)     Komise by měla zrevidovat metodu pro odhad emisních faktorů změny ve využívání půdy v příloze VIII směrnice 2009/28/ES a příloze V směrnice 98/70/ES, pokud jde o přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku. Za tímto účelem, a pokud to bude zaručeno nejnověji dostupnými vědeckými důkazy, by měla Komise zvážit možnost zrevidovat faktory nepřímé změny ve využívání půdy u navržených skupin plodin, jakož i možnost zavedení faktorů na dalších úrovních rozložení a včetně dalších hodnot, pokud by měly být na trh uvedeny nové vstupní suroviny biopaliv.

(13)     Čl. 19 odst. 8 směrnice 2009/28/ES a čl. 7d odst. 8 směrnice 98/70/ES obsahují ustanovení pro povzbuzení kultivace biopaliv na závažným způsobem degradované nebo silně kontaminované půdě jakožto přechodné opatření ke zmírnění nepřímé změny ve využívání půdy. Tato ustanovení již v současné formě nejsou adekvátní a musí se začlenit do přístupu stanoveného v této směrnici k zajištění toho, aby celková opatření k minimalizaci emisí z nepřímé změny ve využívání půdy zůstala soudržná.

(14)     Je třeba uvést do souladu pravidla pro používání standardních hodnot, aby se zajistilo rovné zacházení s producenty bez ohledu na to, kde probíhá výroba. Zatímco třetí země smějí používat standardní hodnoty, výrobci z EU musí používat skutečné hodnoty, pokud jsou vyšší než hodnoty standardní, nebo pokud daný členský stát nepředloží zprávu, čímž se zvyšuje jejich administrativní zátěž. Stávající pravidla by se tudíž měla zjednodušit tak, aby používání standardních hodnot nebylo omezeno na oblasti v Unii zahrnuté do seznamů uvedených v čl. 19 odst. 2 směrnice 2009/28/ES a čl. 7d odst. 2 směrnice 98/70/ES.

(15)     Cílů této směrnice, totiž zajištění jednotného trhu s palivy pro silniční dopravu a nesilniční pojízdné stroje a zajištění dodržování minimální úrovně ochrany životního prostředí v důsledku používání těchto paliv, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Unie tedy může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(16)     V důsledku vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost se musí pravomoci přenesené na Komisi podle směrnic 2009/28/ES a 98/70/ES uvést do souladu s článkem 290.

(17)     Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(18)     Aby se směrnice 98/70/ES mohla přizpůsobit technickému a vědeckému pokroku, měla by se na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus sledování a snižování emisí skleníkových plynů, metodické zásady a hodnoty nezbytné pro posouzení, zda byla splněna kritéria udržitelnosti biopaliv, kritéria a zeměpisné oblasti pro určování vysoce rozmanitých travnatých porostů, metodu pro výpočet emisí skleníkových plynů během životního cyklu a jejich vykazování, metodu pro výpočet emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, přípustnou úroveň obsahu kovových přísad v palivech, přípustné analytické metody týkající se specifikací paliv a povolené odchylky tlaku par u benzinu obsahujícího bioetanol.

(19)     Aby se směrnice 2009/28/ES mohla přizpůsobit technickému a vědeckému pokroku, měla by se na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin biopaliv, jež se vícenásobně započítávají do cíle stanoveného v čl. 3 odst. 4, obsah energie pohonných hmot, kritéria a zeměpisné oblasti pro určování vysoce rozmanitých travnatých porostů, metodu pro výpočet emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a metodické zásady a hodnoty nezbytné pro posouzení, zda byla splněna kritéria udržitelnosti biopaliv a biokapalin.

(20)     Komise by měla na základě nejlepších a nejnověji dostupných vědeckých důkazů přezkoumat efektivnost opatření zavedených touto směrnicí v omezení emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a řešit způsoby, jak dále minimalizovat jejich dopad, což by mohlo zahrnovat zavedení odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do režimu udržitelnosti od 1. ledna 2021.

(21)     Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla při uplatňování této směrnice odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(22)     Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(23)     Směrnice 98/70/ES a 2009/28/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 Změny směrnice 98/70/ES

Směrnice 98/70/ES se mění takto:

1.           Článek 7a se mění takto:

a) vkládá se nový odstavec 6, který zní:

„6. Dodavatelé paliv musí každoročně do 31. března oznámit orgánu, který určí dotyčný členský stát, způsoby výroby biopaliv, jejich objemy a emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy podle přílohy V. Členské státy oznámí tyto údaje Komisi.“

b) v odst. 5 prvním pododstavci se úvodní věta nahrazuje tímto:

„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, zejména pokud jde o:“

2.           Článek 7b se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí činit alespoň 60 % u biopaliv vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 1. červenci 2014. Zařízení je „v provozu“, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv.

V případě zařízení, jež byla v provozu ke dni 1. července 2014 nebo dříve, pro účely uvedené v odstavci 1 musí biopaliva do 31. prosince 2017 dosahovat úspory emisí skleníkových plynů nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů vyplývající z používání biopaliv se vypočítá postupem podle čl. 7d odst. 1.“

b) v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, pokud jde o kritéria a zeměpisné oblasti k určení travních porostů, na které se vztahuje první pododstavec písm. c).“

3.           Článek 7d se mění takto:

a) odstavce 3 až 6 se nahrazují tímto:

„3. Komisi se mohou předložit typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin ve zprávách podle čl. 7d odst. 2 v případě členských států a v rovnocenných zprávách v případě území mimo Unii.“

„4. Komise může prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 11 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin biopaliv typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 7b odst. 2.“

„5. Komise nejpozději do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v příloze IV částech B a E se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a týkající se opravy odhadnutých typických a standardních hodnot v příloze IV částech B a E.“

„6. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a týkající se přizpůsobení přílohy V technickému a vědeckému pokroku, a to i revizí navržených hodnot nepřímé změny ve využívání půdy u skupin plodin, zavedení nových hodnot na dalších úrovních rozložení, začlenění případných doplňkových hodnot, pokud by na trh byly uvedeny nové vstupní suroviny biopaliv, revizi kategorií, ve kterých jsou biopalivům přiděleny nulové emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy, a zpracování faktorů u vstupních surovin z nepotravinářských celulózových a lignocelulózových vláknin.“;

b) v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„7. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a týkající se přizpůsobení přílohy IV technickému a vědeckému pokroku, a to i doplněním hodnot pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin a změnou metodiky stanovené v části C.“

c) odstavec 8 se zrušuje.

4.           Článek 8 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy sledují shodu s požadavky článků 3 a 4, pokud jde o benzin a motorovou naftu, pomocí analytických metod podle platné verze evropských norem EN 228 a EN 590.“

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Členské státy předloží každoročně do 30. června zprávu o jakosti paliva na vnitrostátní úrovni za předchozí kalendářní rok. Komise vytvoří společný formát pro předkládání souhrnných údajů o jakosti paliv v jednotlivých státech, a to prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 11 odst. 3. První zpráva se předloží do 30. června 2002. Od 1. ledna 2004 musí formulář této zprávy odpovídat formuláři popsanému v dané evropské normě. Kromě toho podají členské státy zprávu o celkovém množství benzinu a motorové nafty uvedeném na trh na jejich území a o celkovém množství bezolovnatého benzinu a motorové nafty o maximálním obsahu síry 10 mg/kg uvedeném na trh na jejich území. Členské státy dále každoročně podají zprávu o geograficky vyvážené dostupnosti benzinu a motorové nafty s maximálním obsahem síry 10 mg/kg uváděných na trh na jejich území.“

5.           V článku 8a se odstavec 3 mění takto:

„3. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a týkající se revize limitu pro obsah MMT v palivu stanoveného v odstavci 2. Tato revize se provede na základě výsledků posouzení provedeného za použití zkušební metodiky podle odstavce 1. Jestliže to bude na základě posouzení rizik odůvodněno, může být snížena na nulovou hodnotu. Zvýšena může být pouze v případě, jestliže to bude odůvodněno na základě posouzení rizik.“

6.           V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a týkající se přizpůsobení analytických metod uvedených v přílohách I, II a III technickému a vědeckému pokroku.“

7.           Vkládá se nový článek 10a, který zní:

„Článek 10a Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7a odst. 5, čl. 7b odst. 3 druhém pododstavci, čl. 7d odst. 5, 6, a 7, čl. 8a odst. 3 a čl. 10 odst. 1 je svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu této směrnice v platnost.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7a odst. 5, čl. 7b odst. 3 druhém pododstavci, čl. 7d odst. 5, 6 a 7, čl. 8a odst. 3 a čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7a odst. 5, čl. 7b odst. 3 druhého pododstavce, čl. 7d odst. 5, 6 a 7, čl. 8a odst. 3 a čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

8.           V článku 11 se zrušuje odstavec 4.

9.           Přílohy se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 2 Změny směrnice 2009/28/ES

Směrnice 2009/28/ES se mění takto:

1.           V článku 2 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„p) „odpadem“ se rozumí odpad ve smyslu definice v čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic[13]. Látky, jež byly záměrně modifikovány nebo kontaminovány, aby odpovídaly uvedené definici, do této kategorie nespadají.“

2.           Článek 3 se mění takto:

a) název se nahrazuje tímto:

„Závazné národní cíle a opatření pro využívání energie z obnovitelných zdrojů“;

b) v odstavci 1 se doplňuje nový druhý pododstavec, který zní:

„Pro účely dosažení souladu s cílem uvedeným v prvním pododstavci nesmí být maximální společný příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin větší než množství energie odpovídající maximálnímu příspěvku stanovenému v čl. 3 odst. 4 písm. d).“;

c) odstavec 4 se mění takto:

i) v písmeni b) se doplňuje nová věta, která zní:

„Tato odrážka se použije, aniž je dotčen čl. 17 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 písm. d);“

ii) doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d) pro výpočet biopaliv v čitateli nesmí být podíl energie z biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin v roce 2020 větší než 5% (odhadovaný podíl na konci roku 2011) konečné spotřeby energie v dopravě.“;

iii) doplňuje se nové písmeno e), které zní:

„Příspěvek, který tvoří

i) biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX, se považuje za čtyřnásobek jejich energetického obsahu;

ii) biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v části B přílohy IX, se považuje za dvojnásobek jejich energetického obsahu;

iii) obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, se považuje za čtyřnásobek jejich energetického obsahu.

Členské státy zajistí, aby žádné suroviny nebyly záměrně modifikovány s cílem spadat do kategorií i) až iii).

Seznam vstupních surovin stanovený v příloze IX lze přizpůsobit vědeckému a technickému pokroku, aby se zajistilo přesné provádění pravidel započítávání stanovených v této směrnici. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25b, pokud jde o seznam vstupních surovin stanovený v příloze IX.“

3.           V čl. 5 odst. 5 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25b, které se týkají přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedeného v příloze III vědeckému a technickému pokroku.“

4.           V čl. 6 odst. 1 se zrušuje poslední věta.

5.           Článek 17 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. „Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí činit alespoň 60 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 1. červenci 2014. Zařízení je „v provozu“, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv nebo biokapalin.

V případě zařízení, jež byla v provozu ke dni 1. července 2014 nebo dříve, pro účely uvedené v odstavci 1 musí biopaliva a biokapaliny do 31. prosince 2017 dosahovat úspory emisí skleníkových plynů nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů vyplývající z používání biopaliv a biokapalin se vypočítá postupem podle čl. 19 odst. 1.“;

b) v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25b s cílem stanovit kritéria a zeměpisné oblasti k určení travních porostů, na které se vztahuje první pododstavec písm. c).“

6.           V čl. 18 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 17 odst. 2 nebo prokazují, že dodávky biopaliva nebo biokapaliny splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 17 odst. 3 až 5. Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (např. ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, pro nepřímé změny ve využívání půdy, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nadměrné spotřebě vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a o otázkách uvedených v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 17 odst. 3 písm. b) bodu ii).“

7.           Článek 19 se mění takto:

a) odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3. Komisi se mohou předložit typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin ve zprávách podle čl. 19 odst. 2 v případě členských států a v rovnocenných zprávách v případě území mimo Unii.

4. Komise může prováděcím aktem přijatým poradním postupem podle čl. 25 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin biopaliv a biokapalin typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 17 odst. 2.“

b) v odstavci 5 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Komise je za tímto účelem v souladu s článkem 25b zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci.“;

c) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25b týkající se přizpůsobení přílohy VIII technickému a vědeckému pokroku, a to i revizí navržených hodnot nepřímé změny ve využívání půdy u skupin plodin, zavedení nových hodnot na dalších úrovních rozložení (tj. na úrovni vstupních surovin), začlenění případných doplňkových hodnot, pokud by na trh byly uvedeny nové vstupní suroviny biopaliv, a zpracování faktorů u vstupních surovin z nepotravinářských celulózových a lignocelulózových vláknin.“;

d) v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„7. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25b týkající se přizpůsobení přílohy V technickému a vědeckému pokroku, a to i doplněním hodnot pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin a změnou metodiky stanovené v části C.“;

e) odstavec 8 se zrušuje.

8.           Článek 21 se zrušuje.

9.           V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Při odhadu čisté úspory emisí skleníkových plynů při používání biopaliv může členský stát pro účely zpráv uvedených v odstavci 1 použít typické hodnoty uvedené v příloze V částech A a B a přidá odhady emisí vyplývajících z nepřímých změn ve využívání půdy podle přílohy VIII.“

10.         V článku 25 se zrušuje odstavec 4.

11.         Vkládá se nový článek 25b, který zní:

„Článek 25b Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4 písm. d), čl. 5 odst. 5, čl. 17 odst. 3 písm. c) třetím pododstavci, čl. 19 odst. 5, 6 a 7 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [data vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4 písm. d), čl. 5 odst. 5, čl. 17 odst. 3 písm. c) třetím pododstavci, čl. 19 odst. 5, 6 a 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4 písm. d), čl. 5 odst. 5, čl. 17 odst. 3 písm. c) třetím pododstavci, čl. 19 odst. 5, 6 a 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

12.         Přílohy se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 3 Přezkum

Komise před 31. prosincem 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, jež na základě nejlepších nejnověji dostupných vědeckých důkazů přezkoumá efektivitu opatření zavedených touto směrnicí k omezení emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin. Ke zprávě bude případně přiložen legislativní návrh (vypracovaný na základě nejlepších dostupných vědeckých důkazů) na zavedení odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do vhodných kritérií udržitelnosti, jež se mají používat od 1. ledna 2021, a přezkum efektivity pobídek pro biopaliva ze vstupních surovin, jež nevyužívají půdu, a nepotravinářských plodin podle čl. 3 odst. 4 písm. d) směrnice 2009/28/ES.

Článek 4 Provedení

1.           Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [12 měsíců po přijetí této směrnice]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.           Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I

Přílohy směrnice 98/70/ES se mění takto:

1) V příloze IV se část C mění takto:

a) bod 7 se nahrazuje tímto:

„7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočtou rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující pravidlo:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P,

kde

el =       anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva (v megajoulech));

CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v gramech) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v gramech) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve; a

P =       produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z biopaliva na jednotku plochy za rok).“;

b) body 8 a 9 se zrušují.

2) Doplňuje se nová příloha V, která zní:

„Příloha V

Část A. Odhad emisí z nepřímých změn ve využívání půdy v souvislosti s biopalivy

Skupina vstupních surovin || Odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy (gCO2eq/MJ)

Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob || 12

Cukronosné plodiny || 13

Olejniny || 55

Část B. Biopaliva, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

a)           vstupních surovin, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;

b)           vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC – lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy – na zemědělskou půdu nebo na trvalé kultury[14]. V takovém případě by se „hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy IV.“

PŘÍLOHA II

Přílohy směrnice 2009/28/ES se mění takto:

1) V příloze V se část C mění takto:

a) bod 7 se nahrazuje tímto:

„7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočtou rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující pravidlo:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P,

kde

el =       anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva (v megajoulech));

CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v gramech) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve; a

P =       produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok).“;

b) body 8 a 9 se zrušují.

2) Doplňuje se nová příloha VIII, která zní:

„Příloha VIII

Část A. Odhad emisí z nepřímých změn ve využívání půdy v souvislosti se vstupními surovinami biopaliv a biokapalin

Skupina vstupních surovin || Odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy (gCO2eq/MJ)

Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob || 12

Cukronosné plodiny || 13

Olejniny || 55

Část B. Biopaliva a biokapaliny, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv a biokapalin vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

a)      vstupních surovin, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;

b)      vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy na zemědělskou půdu nebo na trvalé kultury[15]. V takovém případě by se „hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy V.“

3) Doplňuje se nová příloha IX, která zní:

„Příloha IX

Část A. Vstupní suroviny, u nichž se za příspěvek k cíli uvedenému v čl. 3 odst. 4 považuje čtyřnásobek jejich energetického obsahu

a)           řasy;

b)           podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděné domácí odpady, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a zrušení některých směrnic;

c)           podíl biomasy na průmyslovém odpadu;

d)           sláma;

e)           hnůj a kal z čistíren odpadních vod;

f)            odpad z palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

g)           dehet z tálového oleje;

h)           surový glycerin;

i)            bagasa;

j)            matoliny a vinné kaly;

k)           ořechové skořápky;

l)            plevy;

m)          kukuřičné klasy;

n)           kůra, větve, listí, piliny a třísky.

Část B. Vstupní suroviny, u nichž se za příspěvek k cíli uvedenému v čl. 3 odst. 4 považuje dvojnásobek jejich energetického obsahu

a)           použitý kuchyňský olej;

b)           živočišné tuky zařazené do kategorie I a II podle nařízení (ES) č. 1774/2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu[16].

c)               nepotravinářská celulózová vláknina;

d)           Lignocelulózová vláknina kromě pilařského dřeva a dýhařského dřeva.

[1]               Úř. věst. L 140, 5.6.2009.

[2]               Úř. věst. L 350, 28.12.1998.

[3]               Ustanovení čl. 7d odst. 6 směrnice 2009/30/ES a čl. 19 odst. 6 směrnice 2009/28/ES.

[4]               KOM(2010) 811.

[5]               Odhady emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy se počítají modelováním, které přes nedávná vědecká zlepšení zůstává citlivé a může se lišit v závislosti na rámci modelování a na uplatněných předpokladech.

[6]               Jak je definováno v bodu 3.1.1 sdělení C 160 (2010).

[7]               Úř. věst. C …, …, s. ….

[8]               Úř. věst. C …, …, s. ….

[9]               Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

[10]             Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.

[11]             COM(2012) 60.

[12]             KOM(2011) 571.

[13]             Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

[14]             Trvalými kulturami se rozumí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, např. rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná (viz definice v 2010/C 160/02).

[15]             Trvalými kulturami se rozumí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, např. rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná (viz definice v 2010/C 160/02).

[16]             Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.