52012PC0511

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi /* COM/2012/0511 final - 2012/0242 (CNS) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

V současné době je spolehlivost bankovního sektoru stále v mnoha ohledech úzce spjata s členským státem, v němž jsou banky usazeny. Pochybnosti o udržitelnosti veřejného dluhu, vyhlídkách na ekonomický růst a životaschopnosti úvěrových institucí vytvářejí negativní, vzájemně se posilující tržní trendy. To může být rizikové pro životaschopnost některých úvěrových institucí, jakož i pro stabilitu finančního systému a může to znamenat výraznou zátěž pro již tak napjaté veřejné finance dotčených členských států.

Tato situace vytváří konkrétní rizika v eurozóně, kde jednotná měna zvyšuje pravděpodobnost toho, že vývoj v jednom členském státě může ohrozit hospodářský vývoj a stabilitu v celé eurozóně. Stávající riziko finančního rozštěpení postupující podél státních hranic navíc výrazně narušuje jednotný trh v oblasti finančních služeb a brání tomu, aby napomohl k hospodářskému oživení.

Zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (dále „orgán pro bankovnictví“ nebo „EBA“) nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) již přispělo k lepší spolupráci mezi vnitrostátními orgány dohledu a k vypracování jednotného souboru pravidel pro finanční služby v EU. Dohled nad bankami však do značné míry nadále přísluší členským státům, a proto se nedokáže vypořádat s propojenými bankovními trhy. Od nástupu bankovní krize selhání dohledu významně narušilo důvěru v bankovní sektor EU a zhoršilo napětí na trzích se státními dluhopisy v eurozóně.

Z tohoto důvodu v květnu 2012 vyzvala Komise v rámci dlouhodobější vize pro ekonomickou a fiskální integraci k vytvoření bankovní unie, aby se obnovila důvěra v banky a v euro. Jedním z klíčových prvků bankovní unie by měl být jednotný mechanismus dohledu s přímou kontrolou nad bankami, který by přísně a nestranně prosazoval obezřetnostní pravidla a účinně dohlížel na přeshraniční trhy s bankovními službami. Bude-li se bankovní dohled v eurozóně držet vysokých společných standardů, přispěje obnovení nezbytné důvěry mezi členskými státy, což je nezbytnou podmínkou pro zavedení jakéhokoli společného jištění.

Na summitu eurozóny dne 29. června 2012 vyzvaly hlavy států a předsedové vlád Komisi, aby „v brzké době předložila návrhy, které by zavedly jednotný mechanismus dohledu. Jakmile bude účinný jednotný mechanismus dohledu vytvořen, mohl by mít ESM v návaznosti na řádné rozhodnutí možnost rekapitalizovat banky v eurozóně přímo.“ Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání, jež proběhlo ve dnech 28.–29. června 2012, uvádí, že toto prohlášení ze summitu eurozóny a návrhy, které Komise v návaznosti na něj představí, by měly vzít v úvahu přípravu „konkrétní[ho] harmonogram[u] pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie“.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Komise vzala v úvahu rozbor vypracovaný v souvislosti s přijetím balíčku předpisů o finančním dohledu, kterým byly vytvořeny evropské orgány dohledu, v němž byly zhodnoceny provozní, správní, finanční a právní aspekty spojené s vytvořením jednotného mechanismu dohledu. V rámci harmonogramu stanoveného summitem eurozóny dne 29. června nebylo možné vypracovat formální posouzení dopadů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Návrh vychází z čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, který představuje právní základ pro to, aby Evropské centrální bance (ECB) byly svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi a dalšími institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků.

Návrh uděluje ECB určité zásadní úkoly v oblasti dohledu nezbytné pro dohled nad úvěrovými institucemi, zatímco úkoly, o nichž se návrh výslovně nezmiňuje, zůstávají v pravomoci vnitrostátních orgánů dohledu. Návrh rovněž pověřuje ECB dohledem nad finančními konglomeráty. K zajištění souladu s čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie však bude ECB příslušná pouze pro plnění úkolů doplňkového dozoru nad finančními konglomeráty na úrovni celé skupiny, zatímco vlastní obezřetnostní dohled nad jednotlivými pojišťovacími podniky budou provádět příslušné vnitrostátní orgány.

Cílů navrhovaného opatření nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich lze lépe dosáhnout na úrovni EU. Nedávné události jasně prokázaly, že pouze dozor na evropské úrovni může zajistit přiměřený dohled nad integrovaným bankovním sektorem a vysokou úroveň finanční stability v EU, a zejména v eurozóně. Ustanovení tohoto návrhu nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaných cílů. ECB je pověřena dohledem, který je třeba provádět na úrovni EU, aby bylo zajištěno jednotné a účinné uplatňování obezřetnostních pravidel, kontroly rizik a předcházení krizím. Vnitrostátní orgány budou nadále plnit určité úkoly, které lze lépe vykonávat na vnitrostátní úrovni.

Podle čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie jedná Rada prostřednictvím nařízení. Nařízení je proto jediným právním nástrojem, kterým je možné svěřit ECB úkoly týkající se dohledu.

4.           PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ NÁVRHU

4.1.        Pověření ECB zvláštními úkoly týkajícími se dohledu

4.1.1.     Struktura

ECB bude příslušná pro zvláštní úkoly související s obezřetnostním dohledem nad úvěrovými institucemi, které jsou usazeny v členských státech, jejichž měnou je euro (zúčastněné členské státy), čímž se má podpořit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilita finančního systému. ECB bude své úkoly plnit v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem a bude úzce spolupracovat s vnitrostátními orgány dohledu a Evropským orgánem pro bankovnictví.

4.1.2.     Rozsah činností dohledu

Po uplynutí přechodného období bude ECB příslušná pro plnění klíčových úkolů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi usazenými ve zúčastněných členských státech, bez ohledu na jejich obchodní model či velikost. ECB bude hostitelským orgánem dohledu nad úvěrovými institucemi usazenými v nezúčastněných členských státech, které zřídí pobočku nebo poskytují přeshraniční služby ve zúčastněném členském státě.

4.1.3.     Spolupráce s evropskými orgány dohledu

ECB bude své úkoly plnit v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem a bude úzce spolupracovat se všemi třemi evropskými orgány dohledu. EBA si zachová svou pravomoc a úkoly týkající se dalšího rozvoje souboru jednotných pravidel a zajišťování soudržnosti a sbližování výkonu dohledu. ECB nepřevezme žádné úkoly EBA a své regulační pravomoci v souladu s článkem 132 SFEU bude vykonávat pouze v oblastech, kde je to nezbytné k řádnému plnění úkolů, jimiž je ECB podle tohoto nařízení pověřena.

Složení rady orgánů dohledu EBA zůstane nezměněno a zástupci příslušných vnitrostátních orgánů budou nadále ovlivňovat rozhodování v rámci EBA. Nicméně pravomoci ECB v oblasti dohledu se odrazí v tom, že zástupci příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států v záležitostech spadajících do pravomoci ECB své názory koordinují a vyjádří společný postoj.

4.2.        Úkoly ECB

4.2.1.     Úkoly ECB

ECB bude příslušná plnit výlučně klíčové úkoly týkající se dohledu, jež jsou nezbytné k odhalování rizik ohrožujících životaschopnost bank a k tomu, aby ECB mohla banky žádat o přijetí potřebných opatření. ECB bude mimo jiné příslušným orgánem pro vydávání licencí a povolení úvěrovým institucím, posuzování kvalifikované účasti, zajišťování souladu s minimálními kapitálovými požadavky, zajišťování přiměřenosti vnitřně stanoveného kapitálu ve vztahu k rizikovému profilu úvěrové instituce (opatření pilíře 2), vykonávání dohledu na konsolidovaném základě a úkolů týkajících se dohledu nad finančními konglomeráty. ECB bude také zajišťovat soulad s ustanoveními o pákovém efektu a likviditě, uplatňovat kapitálové polštáře a ve spolupráci s orgány příslušnými pro restrukturalizaci provádět včasná intervenční opatření, pokud banka porušuje, nebo pokud hrozí, že banka poruší regulační kapitálové požadavky. ECB bude rovněž koordinovat a vyjadřovat společný postoj zástupců příslušných orgánů zúčastněných členských států v rámci rady orgánu dohledu a správní rady EBA ohledně témat souvisejících s výše zmíněnými úkoly.

4.2.2.     Úloha vnitrostátních orgánů dohledu

Vnitrostátní orgány dohledu budou při vytváření jednotného mechanismu dohledu nadále hrát významnou úlohu.

Zaprvé, všechny úkoly, které nejsou svěřeny ECB, zůstanou v pravomoci vnitrostátních orgánů dohledu. Vnitrostátní orgány dohledu budou mít například stále na starost ochranu spotřebitele, boj proti praní peněz a dohled nad úvěrovými institucemi třetích zemí, které si zřídí pobočku nebo poskytují přeshraniční služby v členském státě.

Zadruhé i v případě úkolů svěřených ECB by mohly většinu každodenních ověřování a dalších činností dohledu nezbytných k vypracování a provádění aktů ECB vykonávat vnitrostátní orgány dohledu jednající jako nedílná součást jednotného mechanismu dohledu. Jednotný mechanismus dohledu zahrnující všechny banky v zúčastněných členských státech může fungovat pouze na základě modelu, ve kterém hrají významnou úlohu odborné znalosti vnitrostátních orgánů dohledu. V návrhu se uznává, že vnitrostátní orgány dohledu mají v rámci jednotného mechanismu dohledu v mnoha případech nejlepší předpoklady k provádění takových činností díky svým znalostem vnitrostátních, regionálních a místních bankovních trhů, svým významným stávajícím zdrojům a též z hlediska umístění a jazyka, a ECB se proto může o vnitrostátní orgány dohledu významně opírat. Vnitrostátní orgány dohledu by mohly v rámci jednotného mechanismu dohledu provádět například následující přípravné a prováděcí činnosti:

· V případě, že nová banka žádá o povolení k činnosti, by vnitrostátní orgán dohledu mohl být příslušný k posouzení, zda banka splňuje podmínky pro získání povolení stanovené vnitrostátními právními předpisy, a mohl by ECB navrhnout, aby vydala rozhodnutí, kterým by se bance povolení udělilo, jestliže se ECB ujistila, že jsou splněny podmínky stanovené v právních předpisech EU. Podobný postup se použije na odnětí povolení.

· Vnitrostátní orgány dohledu by mohly každodenně průběžně posuzovat situaci banky a provádět ověření na místě a přitom provádět obecné zásady nebo předpisy vydané ECB. Pro tyto účely by vnitrostátní orgány dohledu mohly využít své stávající pravomoci, například pravomoc provádět šetření na místě. Pokud se na základě průběžného posuzování jeví, že jistá banka má vážné problémy, vnitrostátní orgán dohledu by na to upozornil ECB.

· V případě, že banka žádá o používání vnitřního modelu rizik, by vnitrostátní orgán dohledu žádost posoudil a přezkoumal soulad s právními předpisy EU a pokyny vydanými ECB a mohl by ECB navrhnout, zda a za jakých podmínek by měla model validovat. Po validaci by vnitrostátní orgán dohledu mohl dohlížet na zavedení modelu a průběžně sledovat jeho využití.

· Pravomoc ukládat sankce by měla být rozdělena mezi ECB a vnitrostátní orgány dohledu.

4.3.        Pravomoci ECB

4.3.1.     Pravomoci dohledu a vyšetřování

Pro účely plnění svých úkolů bude ECB považována za příslušný orgán zúčastněných členských států a bude mít stejné pravomoci dohledu, jaké mají takové orgány v souladu s právními předpisy EU o bankovnictví. Tyto pravomoci dohledu zahrnují vydávání a odnímání povolení úvěrovým institucím a odvolání člena správní rady úvěrové instituce. ECB může navíc pro účely plnění svěřených úkolů týkajících se dohledu ukládat finanční sankce a periodické penále. Přístupem k sankcím stanoveným v tomto nařízení není dotčen přístup v jiných oblastech, kde mají orgány EU pravomoc ukládat sankce, a to případně i mateřským společnostem.

Aby mohla vykonávat svůj mandát, bude mít ECB všechny potřebné pravomoci vyšetřování. ECB bude zejména schopna požadovat veškeré související informace od subjektů pod dohledem a osob zapojených do jejich činností, spojených nebo souvisejících s těmito činnostmi nebo vykonávajících jejich jménem provozní funkce. Bude mít rovněž pravomoc provádět jakékoli nezbytné vyšetřování, včetně kontrol na místě. Výkon pravomocí vyšetřování bude podléhat odpovídajícím ochranným opatřením.

4.3.2.     Specifická ustanovení o povolení a rozdělení pravomocí mezi domovské a hostitelské orgány

Povolení úvěrovým institucím vydané ECB bude zohledňovat dodatečné podmínky, jež stanoví vnitrostátní právní předpisy. ECB bude konkrétně udělovat povolení na návrh příslušného vnitrostátního orgánu, jestliže jsou splněny podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy.

Pokud úvěrové instituce uplatňují právo usazování a volný pohyb služeb v jiných členských státech, stanoví právo Unie jasné rozdělení pravomocí mezi domovský a hostitelský členský stát a zvláštní oznamování. Co se týče úkolů, které jsou jí svěřeny, bude ECB zastávat úlohu domovského i hostitelského orgánu dohledu pro úvěrové instituce uplatňující právo usazování a volný pohyb služeb v ostatních zúčastněných členských státech. Ve vztahu k záležitostem, které spadají do rozsahu těchto úkolů, proto rozdělování pravomocí mezi domovský a hostitelský členský stát ani zvláštní postupy oznamování nejsou třeba a příslušná ustanovení se mezi zúčastněnými členskými státy už nepoužijí.

Podle práva Unie se orgány dohledu nad přeshraničními bankovními skupinami účastní dohledu na konsolidovaném základě nad danou skupinou a koordinují své činnosti dohledu v rámci kolegií orgánů dohledu. Pro bankovní skupiny usazené pouze ve zúčastněných členských státech však všechny příslušné úkoly týkající se dohledu převezme ECB. Na tyto skupiny se proto ustanovení o spolupráci mezi orgány dohledu a kolegii již nevztahují.

4.4.        Vztah s členskými státy, jejichž měnou není euro

Návrh zohledňuje situaci členských států, které nepřijaly euro, ve třech ohledech.

Zaprvé se v souvisejícím návrhu, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, navrhuje, že by měly být změněny způsoby hlasování v EBA, aby se zajistilo, že rozhodovací struktury EBA budou i nadále vyvážené a efektivní a aby se plně zachovala integrita jednotného trhu (viz bod 4.1.3)

Zadruhé, co se týče dohledu nad přeshraničními bankami, jež jsou činné uvnitř i vně eurozóny, se návrh nijak nedotýká postavení nezúčastněných členských států v kolegiích orgánů dohledu vytvořených podle směrnice 2006/48/ES. Ustanovení o těchto kolegiích a povinnost spolupráce a výměny informací při konsolidovaném dohledu a mezi domovskými a hostitelskými orgány dohledu se plně vztahuje na ECB jako příslušný orgán pro zúčastněné členské státy. Uvedená ustanovení poskytnou účinný rámec pro spolupráci mezi ECB a vnitrostátními orgány dohledu v členských státech, které nepřijaly euro.

Zatřetí budou členské státy, které nepřijaly euro, ale přejí si účastnit se bankovní unie, moci s ECB navázat úzkou spolupráci v oblasti dohledu, pokud splní zvláštní podmínky. K nim patří zejména podmínka, že členské státy budou dodržovat a provádět příslušné akty vydané ECB. V případě členských států, které s ECB navázaly úzkou spolupráci, bude ECB plnit úkoly týkající se dohledu svěřené tímto nařízením ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v dotčených členských státech. Zástupce takového členského státu se může účastnit činnosti dozorčí rady vytvořené nařízením o plánování a plnění úkolů ECB v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi za podmínek stanovených v rozhodnutí o navázání úzké spolupráce v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.

4.5.        Organizační zásady

4.5.1.     Nezávislost a odpovědnost

ECB bude bankovní dohled vykonávat nezávisle a bude podléhat přísným ustanovením o odpovědnosti, aby bylo zajištěno, že své pravomoci dohledu používá co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem v mezích stanovených Smlouvou zároveň s ustanoveními pro evropské orgány dohledu. ECB tedy musí být za své úkoly odpovědná Evropskému parlamentu a Radě/Euroskupině. ECB bude podléhat požadavkům na pravidelné podávání zpráv a bude odpovídat na dotazy. Předseda dozorčí rady předloží výroční zprávu o činnostech ECB v oblasti dohledu Evropskému parlamentu a Euroskupině a může být vyslechnut příslušnými výbory Evropského parlamentu ohledně výkonu jejích úkolů dohledu. ECB bude též muset odpovídat na otázky ohledně činností dohledu kladené Evropským parlamentem a jeho členy. Navíc v souladu se Smlouvou jsou prezident a viceprezident Rady guvernérů jako subjektu, který nese konečnou odpovědnost za činnost ECB, jakož i další členové Výkonné rady jmenováni Evropskou radou po konzultaci s Evropským parlamentem. Protože předseda dozorčí rady bude vybrán z členů Výkonné rady, je při výběru předsedy zajištěna významná úloha Evropského parlamentu. Pokud jde o rozpočet, v souladu s čl. 314 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie není rozpočet ECB součástí rozpočtu Unie. Nicméně aby byla v tomto rámci zajištěna odpovědnost, bude od ECB požadováno, aby pro úkoly týkající se dohledu vypracovala rozpočtovou linii oddělenou od jejího souhrnného rozpočtu. Výdaje ECB související s úkoly týkajícími se dohledu budou financovány z poplatků účtovaných institucím pod dohledem.

4.5.2.     Správa

Úkoly týkající se měnové politiky budou striktně odděleny od úkolů týkajících se dohledu, aby se vyloučily potenciální střety zájmů mezi cíli měnové politiky a obezřetnostním dohledem. K zavedení nezbytného oddělení mezi oběma druhy úkolů a k zajištění toho, aby úkolům týkajícím se dohledu byla věnována odpovídající pozornost, ECB zajistí, aby veškerou přípravnou a prováděcí činnost v rámci ECB prováděly subjekty a správní úseky oddělené od subjektů, které se zabývají měnovou politikou. K tomuto účelu bude zřízena dozorčí rada, která bude připravovat rozhodnutí o záležitostech spojených s dohledem. Rada guvernérů ponese konečnou odpovědnost za přijímání rozhodnutí, ale může rozhodnout, že některé úkoly nebo rozhodovací pravomoci převede na dozorčí radu. V čele dozorčí rady bude stát předseda a místopředseda zvolení Radou guvernérů ECB a dozorčí rada bude ještě složena z jednoho zástupce ECB a jednoho zástupce každé národní centrální banky nebo jiného příslušného vnitrostátního orgánu.

4.5.3.     Výměna informací

Při plnění jejích úkolů týkajících se dohledu se na ECB budou vztahovat požadavky zachovávat služební tajemství stanovené v právních předpisech EU o bankovnictví a bude jí umožněno vyměňovat informace s příslušnými vnitrostátními orgány za podmínek, které stanoví uvedené předpisy.

4.6.        Vstup v platnost a revize

Jelikož vytvoření účinného jednotného mechanismu dohledu je naléhavé, vstoupí nařízení v platnost dnem 1. ledna 2013. Aby však bylo zajištěno hladké zavedení mechanismu, bude se postupovat ve fázích, takže ECB bude mít možnost od 1. ledna 2013 plnit své úkoly týkající se dohledu vůči všem bankám, zejména těm, které obdržely vnější finanční pomoc z veřejných prostředků nebo o ni požádaly, zatímco nejvýznamnější úvěrové instituce evropského systémového významu budou dohledu ECB podléhat od 1. července 2013. Vůči všem ostatním bankám začne ECB zcela plnit své úkoly nejpozději od 1. ledna 2014.

Očekává se, že směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky navržené Komisí dne 20. července 2011 (balíček CRD IV)[1] vstoupí v platnost dne 1. ledna 2013, a ECB tak bude moci plnit své úkoly týkající se dohledu na základě uvedených aktů.. Nicméně pokud by se tak nestalo, zvláštní přechodné ustanovení umožňuje ECB plnit úkoly na základě směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (CDR III).

Do 1. ledna 2016 zveřejní Komise zprávu o zkušenostech s uplatňováním jednotného mechanismu dohledu a s postupy stanovenými v tomto nařízení.

5.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie, jelikož v souladu se Smlouvou rozpočet ECB netvoří součást rozpočtu Unie.

2012/0242 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[2],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[3],

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       V minulých desetiletích učinila Unie významný pokrok ve vytváření vnitřního trhu pro bankovní služby. V důsledku toho drží v mnoha státech významný tržní podíl bankovní skupiny, jež mají ústředí v jiném členském státě, a úvěrové instituce rozložily svou obchodní činnost na různé zeměpisné oblasti, a to zvláště uvnitř eurozóny.

(2)       Zachování a prohloubení vnitřního trhu bankovních služeb je zásadní pro podporu hospodářského oživení v Unii. Nicméně se ukazuje být čím dál víc problematické. Je prokázáno, že integrace bankovních trhů v Unii se pomalu zastavuje.

(3)       Orgány dohledu musí současně posílit svůj kontrolní dohled, aby se v něm odrazily zkušenosti z finanční krize minulých let, a musí být schopny dohlížet na velmi složité a propojené trhy a instituce.

(4)       Dohled nad jednotlivými bankami bude nadále z velké části spadat do působnosti vnitrostátních orgánů. Omezuje se tím účinnost dohledu a možnost, že se orgánům dohledu podaří chápat dobrý stav bankovního sektoru po celé Unii stejným způsobem. Aby se zachovaly a posílily pozitivní účinky integrace trhů na růst a blahobyt, měly by se více integrovat povinnosti dohledu.

(5)       Odolnost úvěrových institucí je v mnoha případech stále úzce napojena na členský stát, v němž jsou usazeny. Pochybnosti o udržitelnosti veřejného dluhu, vyhlídkách na ekonomický růst a životaschopnosti úvěrových institucí vytvářejí negativní, vzájemně se posilující tržní trendy. To může být rizikové pro životaschopnost některých úvěrových institucí, jakož i pro stabilitu finančního systému a může to znamenat výraznou zátěž pro již tak napjaté veřejné finance dotčených členských států. Tento problém vytváří specifická rizika uvnitř eurozóny, kde se kvůli jednotné měně zvyšuje pravděpodobnost, že negativní vývoj v jednom státě ohrozí hospodářský vývoj a stabilitu v celé eurozóně.

(6)       Evropský orgán pro bankovnictví, zřízený v roce 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)[4], a Evropský systém dohledu nad finančním trhem, zřízený článkem 2 uvedeného nařízení a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)[5] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)[6], značně zlepšily spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v Unii. Evropský orgán pro bankovnictví významným způsobem přispívá k rozvoji souboru jednotných pravidel pro finanční služby v Unii a sehrál zásadní úlohu v jednotném provádění rekapitalizace velkých úvěrových institucí Unie, na které se dohodla Evropská rada v říjnu 2011.

(7)       Evropský parlament požadoval při různých příležitostech, aby byl některý evropský orgán přímo příslušný pro jisté úkoly týkající se dohledu nad finančními institucemi, nejprve se tak vyjádřil ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akční plán[7], a poté v usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii[8].

(8)       V závěrech Evropské rady ze dne 29. června 2012 byl předseda Evropské rady vyzván, aby připravil harmonogram pro dosažení skutečné hospodářské a měnové unie. Téhož dne poukázaly hlavy států a vlád eurozóny na svém summitu na to, že jakmile bude účinný jednotný mechanismus dohledu vytvořen se zapojením Evropské centrální banky pro banky v eurozóně, mohl by mít ESM v návaznosti na řádné rozhodnutí možnost rekapitalizovat banky v eurozóně přímo a tato rekapitalizace by se opírala o příslušné podmínky, včetně nutnosti souladu s pravidly pro státní podporu.

(9)       Měla by proto být vytvořena evropská bankovní unie, která bude podložena skutečně jednotným souborem pravidel pro finanční služby na celém jednotném trhu a bude se skládat z jednotného mechanismu dohledu a společného rámce pro pojištění vkladů a restrukturalizaci. Vzhledem k úzkému propojení a k interakci mezi členskými státy, které sdílejí jednotnou měnu, by bankovní unie měla zahrnovat alespoň všechny členské státy eurozóny. V zájmu zachování a prohloubení vnitřního trhu by v rozsahu, v němž to bude institucionálně možné, měla být bankovní unie otevřena též účasti dalších členských států.

(10)     Jednotný mechanismus dohledu je prvním krokem k vytvoření bankovní unie a měl by zajistit, aby politika Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi byla zavedena soudržně a efektivně, aby jednotný soubor pravidel pro finanční služby byl používán rovnocenným způsobem na úvěrové instituce ve všech dotčených členských státech a aby tyto úvěrové instituce podléhaly dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy. Jednotný mechanismus dohledu je základem pro další kroky směřující k bankovní unii. Uplatňuje se tak zásada, že zavedení společných mechanismů intervence v případě krize by měly předcházet společné kontroly, které by snížily pravděpodobnost, že mechanismy intervence bude třeba použít.

(11)     Evropská centrální banka jako centrální banka eurozóny s rozsáhlými odbornými znalostmi o makroekonomických záležitostech a záležitostech finanční stability má dobré předpoklady k plnění úkolů týkajících se dohledu se zaměřením na ochranu stability evropského finančního systému. Pro bankovní dohled jsou centrální banky příslušné již v mnoha členských státech. Evropské centrální bance by proto měly být svěřeny zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými institucemi v eurozóně.

(12)     Evropské centrální bance by měly svěřeny zvláštní úkoly týkající se dohledu, jež jsou zásadní pro zajištění soudržného a účinného provádění politiky Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, ostatní úkoly by však měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Evropská centrální banka by měla mít mimo jiné za úkol přijímat opatření k udržování makroobezřetnostní stability.

(13)     K zajištění stability finančního systému je nezbytná bezpečnost a odolnost velkých bank. Nicméně nedávné zkušenosti dokládají, že hrozbu pro finanční stabilitu mohou představovat i menší banky. Evropská centrální banka by proto měla mít možnost vykonávat dohled nad všemi bankami zúčastněných členských států.

(14)     Předchozí povolení k přístupu k činnosti úvěrových institucí je klíčovou obezřetnostní technikou k zajištění toho, že tyto činnosti vykonávají pouze provozovatelé se zdravou ekonomickou základnou, organizace schopné vyrovnat se se specifickými riziky plynoucími z přijímání vkladů a poskytování úvěrů a vhodné vedoucí osoby. Evropská centrální banka by proto měla být pověřena povolení úvěrovým institucím vydávat a měla by být rovněž příslušná pro jejich odnětí.

(15)     Vedle podmínek pro udělení povolení úvěrovým institucím stanovených v legislativních aktech Unie a případů, v nichž se povolení odnímají, mohou členské státy v současné době stanovit další podmínky pro udělení povolení a případy, v nichž se povolení odnímají. Evropská centrální banka by tedy měla úvěrovým institucím vydávat povolení a odnímat povolení v případě nedodržení vnitrostátních právních předpisů na návrh relevantního příslušného vnitrostátního orgánu, který posoudí splnění odpovídajících podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

(16)     K zajištění neustálé přiměřenosti a dobrého finančního stavu vlastníků úvěrové instituce je nezbytně potřeba posoudit vhodnost nového vlastníka před tím, než významný podíl na úvěrové instituci zakoupí. Evropská centrální banka jako orgán Unie má dobré předpoklady k provádění takového posouzení, aniž by vytvářela nepřiměřená omezení vnitřního trhu. Evropská centrální banka by měla mít za úkol posuzovat nabytí a zcizení významných účastí v úvěrových institucích.

(17)     Předpokladem pro obezřetnost úvěrových institucí je dodržování pravidel Unie, která od úvěrových institucí požadují, aby držely jistou úroveň kapitálu jako zajištění vůči rizikům plynoucím z obchodní činnosti úvěrových institucí, aby omezily velikost angažovanosti u jednotlivých protistran, aby zveřejnily informace o finanční situaci úvěrových institucí, aby disponovaly dostatkem likvidních aktiv k překonání napjatých situací na trhu a aby omezily využití pákového efektu. Evropská centrální banka by měla mít za úkol zajistit dodržování těchto pravidel, stanovovat přísnější obezřetnostní požadavky a uplatňovat dodatečná opatření vůči úvěrovým institucím, avšak pouze v případech, které akty Unie konkrétně stanoví.

(18)     Dodatečné kapitálové polštáře, zahrnující bezpečnostní kapitálový polštář a proticyklický kapitálový polštář, které zajišťují, že úvěrové instituce nahromadí během období hospodářského růstu dostatečnou kapitálovou základnu, aby mohly pokrýt ztráty v nepříznivých obdobích, jsou klíčovými obezřetnostními nástroji, jež mají zabezpečit dostupnost přiměřeného pokrytí ztrát. Evropská centrální banka by měla mít za úkol tyto polštáře stanovit a zajistit, že je úvěrové instituce dodržují.

(19)     Bezpečnost a odolnost úvěrové instituce závisí také na tom, zda je přidělen přiměřený vnitřně stanovený kapitál, zohledňující rizika, kterým může být instituce vystavena, a zda jsou zavedeny odpovídající vnitřní organizační struktury a uspořádání správy a řízení společnosti. Evropská centrální banka by proto měla mít za úkol stanovit požadavky, kterými zajistí, aby úvěrové instituce zavedly spolehlivé řídicí systémy, postupy a mechanismy, včetně strategií a procesů k posouzení a udržení přiměřeného vnitřně stanoveného kapitálu. V případě nedostatků by měla rovněž mít za úkol uložit vhodná opatření, včetně zvláštních dodatečných kapitálových požadavků, zvláštních požadavků na zveřejnění informací a na likviditu.

(20)     Rizika pro bezpečnost a odolnost úvěrové instituce mohou vznikat jak na úrovni jednotlivé úvěrové instituce, tak na úrovni bankovní skupiny nebo finančního konglomerátu. K zajištění bezpečnosti a odolnosti úvěrových institucí jsou důležitá zvláštní ujednání v oblasti dohledu, jež by tato rizika zmírnila. Kromě dohledu nad jednotlivými úvěrovými institucemi by úkoly Evropské centrální banky měly zahrnovat dohled na konsolidované úrovni, doplňkový dozor, dohled nad finančními holdingovými společnostmi a dohled nad smíšenými finančními holdingovými společnostmi.

(21)     K zachování finanční stability musí být zhoršení finanční a ekonomické situace jisté instituce napraveno dříve, než se tato instituce dostane do stavu, kdy veřejné orgány nemají jinou možnost, než její problém vyřešit. Evropská centrální banka by měla mít za úkol přijímat opatření včasné intervence, která jsou vymezena v příslušných právních předpisech Unie. Měla by však svá včasná intervenční opatření koordinovat s relevantními orgány příslušnými pro restrukturalizaci. Dokud nebudou pravomoci k restrukturalizaci svěřeny evropskému orgánu, měla by Evropská centrální banka navíc odpovídajícím způsobem spolupracovat s dotčenými vnitrostátními orgány, aby se zajistilo společné chápání příslušných úkolů v případě krize, zejména v souvislosti se skupinami pro řešení přeshraničních krizí a budoucími kolegii pro restrukturalizaci vytvořenými za tímto účelem.

(22)     Úkoly týkající se dohledu, jež nejsou svěřeny Evropské centrální bance, by měly zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Patří k nim zejména pravomoc přijímat oznámení od úvěrových institucí ve věci svobody usazování a volného pohybu služeb, dohlížet na subjekty, které nejsou zahrnuty do definice úvěrové instituce podle práva Unie, ale je nad nimi vykonáván dohled jako nad úvěrovými institucemi podle vnitrostátního práva, dohlížet na úvěrové instituce ze třetích zemí, jež založily pobočku nebo poskytují přeshraniční služby v Unii, dohlížet na platební služby, denně provádět ověřování úvěrových institucí, vykonávat funkci příslušného orgánu pro úvěrové instituce, pokud jde o trhy s finančními nástroji a o předcházení tomu, aby byl finanční systém využíván pro účely praní peněz a financování terorismu.

(23)     Evropská centrální banka by měla plnit svěřené úkoly s cílem zajistit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí, stabilitu finančního systému Unii a jednotu a integritu vnitřního trhu, čímž bude rovněž zajištěna ochrana vkladatelů a zlepší se fungování vnitřního trhu v souladu s jednotným souborem pravidel pro finanční služby v Unii.

(24)     Pověření Evropské centrální banky vykonávat dohled v některých členských státech by mělo být v souladu s rámcem Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného v roce 2010 a s jeho základním cílem vypracovat jednotný soubor pravidel a více sblížit postupy dohledu v celé Unii. Spolupráce mezi orgány bankovního dohledu a orgány dohledu nad pojistnými trhy a trhy s cennými papíry je důležitá k řešení záležitostí společného zájmu a k zajištění řádného dohledu nad úvěrovými institucemi, které jsou rovněž aktivní v odvětví pojišťovnictví a cenných papírů. Od Evropské centrální banky by se proto mělo vyžadovat, aby v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem úzce spolupracovala s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.

(25)     Aby se zajistila soudržnost mezi odpovědnostmi týkajícími se dohledu svěřenými Evropské centrální bance a rozhodováním v rámci Evropského orgánu pro bankovnictví, měla by Evropská centrální banka koordinovat společný postoj zástupců příslušných orgánů zúčastněných členských států ohledně záležitostí spadajících do její pravomoci.

(26)     Evropská centrální banka by měla při plnění svých úkolů podléhat všem pravidlům práva Unie včetně veškerého primárního a sekundárního práva Unie, rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor, pravidel hospodářské soutěže a kontroly spojování podniků a jednotnému souboru pravidel platnému pro všechny členské státy a plnit své úkoly v souladu s nimi. Evropskému orgánu pro bankovnictví bylo svěřeno vypracování návrhů technických norem a pokynů a doporučení, které zajistí sbližování dohledu a soudržnost výsledků dohledu v rámci Unie. Evropská centrální banka by neměla tyto úkoly Evropského orgánu pro bankovnictví nahrazovat, a měla by proto uplatnit pravomoc přijímat nařízení v souladu s článkem 132 Smlouvy o fungování Evropské unie, pouze pokud se akty Unie přijaté Komisí na základě návrhů vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví nebo pokyny či doporučení vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví nezabývají jistými hledisky nezbytnými pro to, aby Evropská centrální banka řádně plnila své úkoly, nebo se jimi nezabývají dostatečně podrobně.

(27)     Aby bylo zajištěno, že úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti pravidla a rozhodnutí v oblasti dohledu provádějí, měly by být v případě jejich nedodržení uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce. V souladu s čl. 132 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce[9] je Evropská centrální banka zmocněna ukládat podnikům pokuty či periodické penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí. Aby mohla Evropská centrální banka účinně plnit své úkoly týkající se vynucování pravidel dohledu stanovených v přímo použitelném právu Unie, měla by mít navíc pravomoc ukládat úvěrovým institucím, finančním holdingovým společnostem a smíšeným finančním holdingovým společnostem za nedodržení těchto pravidel peněžité sankce. Vnitrostátní orgány by měly i nadále mít pravomoc ukládat sankce v případě nesplnění povinností plynoucích z vnitrostátního práva, kterým se provádí směrnice Unie. Pokud Evropská centrální banka považuje pro plnění svých úkolů za vhodné, aby byla za taková porušení povinností uložena sankce, měla by mít v tomto ohledu možnost předat záležitost vnitrostátním orgánům.

(28)     Vnitrostátní orgány dohledu mají důležité a lety ověřené odborné znalosti v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi na svém území a znají jejich ekonomické, organizační a kulturní zvláštnosti. Pro tyto účely vytvořily širokou základnu specializovaných a vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. K zajištění vysoké úrovně evropského dohledu by tedy vnitrostátní orgány dohledu měly Evropské centrální bance pomáhat při vypracování a provádění aktů souvisejících s výkonem úkolů Evropské centrální banky týkajících se dohledu. Součástí těchto úkolů by mělo být zejména průběžně denně posuzovat situaci banky a provádět související kontroly na místě.

(29)     Pokud jde o dohled nad přeshraničními bankami, které provádějí svou obchodní činnost v eurzóně i mimo ni, měla by Evropská centrální banka úzce spolupracovat s příslušnými orgány nezúčastněných členských států. Evropská centrální banka by v tomto případě měla jako příslušný orgán podléhat odpovídajícím povinnostem spolupráce a výměny informací podle práva Unie a měla by se plně účastnit kolegií orgánů dohledu. Plní-li úkoly týkající se dohledu evropský orgán, přináší to zjevné výhody, pokud jde o finanční stabilitu a udržitelnou integraci trhů, z tohoto důvodu by měly mít možnost se nového mechanismu účastnit též členské státy, které se nepodílejí na jednotné měně. Nezbytným předpokladem pro efektivní plnění úkolů týkajících se dohledu je však to, že rozhodnutí týkající se dohledu budou prováděna zcela a neprodleně. Členské státy, které si přejí účastnit se nového mechanismu, by se proto měly zavázat, že zajistí, že jejich příslušné vnitrostátní orgány budou respektovat a přijmou vůči úvěrovým institucím veškerá opatření, o něž Evropská centrální banka požádá. Evropská centrální banka by měla mít možnost navázat úzkou spolupráci s příslušnými orgány členského státu, který se neúčastní společné měny. Měla by být povinna tuto spolupráci navázat, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením. Podmínky, za kterých se zástupci příslušných orgánů členských států, jež navázaly úzkou spolupráci, účastní činnosti dozorčí rady, by měly umožnit co největší zapojení těchto zástupců s přihlédnutím k omezením vyplývajícím ze statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, zejména pokud jde o integritu jejich rozhodovacího procesu.

(30)     K plnění svých úkolů by Evropská centrální banka měla mít odpovídající pravomoci dohledu. Právo Unie o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi stanoví, že se jisté pravomoci svěřují příslušným orgánům jmenovaným pro tyto účely členskými státy. Do té míry, do jaké tyto pravomoci spadají do rozsahu úkolů týkajících se dohledu svěřených Evropské centrální bance, by Evropská centrální banka měla být považována za příslušný orgán pro zúčastněné členské státy a měla by mít pravomoci, které příslušným orgánům uděluje právo Unie. Patří k nim pravomoci udělené těmito akty příslušným orgánům domovských a hostitelských členských států a pravomoci svěřené určeným orgánům.

(31)     Aby mohla Evropská centrální banka účinně plnit své úkoly, měla by mít možnost vyžádat si veškeré potřebné informace a provádět šetření a kontroly na místě. Tyto pravomoci se vztahují na subjekty pod dohledem, osoby podílející se na činnosti těchto subjektů nebo spřízněných třetích stran, třetí strany, které subjekty využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činností, a osoby s jinou úzkou a podstatnou vazbou na činnost těchto subjektů, včetně zaměstnanců úvěrové instituce, kteří se na její činnosti přímo nepodílejí, ale vzhledem ke svým úkolům v tomto subjektu mohou mít důležité informace týkající se konkrétní záležitosti, a podniků, které těmto subjektům poskytly služby. Evropská centrální banka by měla mít možnost o tyto informace požádat formou prosté žádosti, po níž nemá příjemce žádosti povinnost informace poskytnout, avšak učiní-li tak dobrovolně, neměly by být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící a měly by být zpřístupněny neprodleně. Evropská centrální banka by měla mít rovněž možnost vyžádat si informace formou rozhodnutí.

(32)     Využívají-li úvěrové instituce své právo usazování nebo poskytování služeb v jiném členském státě, nebo je-li několik subjektů stejné skupiny usazeno v různých členských státech, právo Unie stanoví zvláštní postupy a rovněž stanoví, jak se mezi dotčené členské státy rozdělí pravomoci. V rozsahu, v němž Evropská centrální banka přebírá některé úkoly týkající se dohledu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům, by se dané postupy a rozdělení pravomocí neměly uplatnit na výkon práva usazování či poskytování služeb v jiném zúčastněném členském státě.

(33)     Při svém rozhodování by měla být Evropská centrální banka vázána předpisy Unie a obecnými zásadami spravedlivého řízení a transparentnosti. Mělo by být plně respektováno právo osob, jimž je rozhodnutí Evropské centrální banky určeno, být slyšen.

(34)     Pověření úkoly týkajícími se dohledu pro Evropskou centrální banku též znamená, že přijímá významnou odpovědnost chránit finanční stabilitu v Unii a používat své pravomoci dohledu co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem. Evropská centrální banka by měla být za plnění svých úkolů odpovědná Evropskému parlamentu a Radě ministrů, případně Euroskupině, jako demokraticky legitimovaným institucím zastupujícím evropské občany a členské státy. Součástí toho by mělo být pravidelné podávání zpráv a zodpovídání otázek. Přijímají-li vnitrostátní orgány dohledu opatření podle toho nařízení, měla by se nadále uplatnit ustanovení o odpovědnosti stanovená ve vnitrostátních právních předpisech.

(35)     Evropská centrální banka je odpovědná za provádění měnové politiky s cílem udržovat cenovou stabilitu v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Plnění úkolů týkajících se dohledu má za cíl chránit bezpečnost a odolnost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. K zamezení střetu zájmů a k zajištění toho, že každá funkce je vykonávána v souladu s platnými cíli, by Evropská centrální banka měla zajistit, že tyto funkce budou vykonávány odděleně.

(36)     Konkrétně by měla být vytvořena dozorčí rada příslušná pro vypracování rozhodnutí v záležitostech souvisejících s dohledem, v níž by Evropská centrální banka využila specifických odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Dozorčí rada by měla mít v čele předsedu a místopředsedu zvolené Radou guvernérů Evropské centrální banky a měla by být navíc složena ze zástupců Evropské centrální banky a vnitrostátních orgánů. Funkční období předsedy a místopředsedy by nemělo být delší než pět let a nemělo by být obnovitelné, aby se v těchto funkcích umožnilo přiměřené střídání a jejich úplná nezávislost. Aby byla zajištěna úplná koordinace s činnostmi Evropského orgánu pro bankovnictví a s obezřetnostními politikami Unie, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropská komise by se měly účastnit dozorčí rady jako pozorovatelé. Plnění úkolů týkajících se dohledu svěřených Evropské centrální bance vyžaduje přijetí mnoha složitých technických aktů a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o jednotlivých úvěrových institucích. Aby byly tyto úkoly účinně plněny podle zásady oddělení od úkolů v oblasti měnové politiky, měla by mít Rada guvernérů Evropské centrální banky možnost svěřit dozorčí radě určité jasně vymezené úkoly týkající se dohledu a související rozhodnutí, pod podmínkou, že Rada guvernérů na ni bude dohlížet a ponese za ni odpovědnost a bude jí rovněž udělovat pokyny a instrukce ohledně úkolů a rozhodnutí. Dozorčí radě může být nápomocen řídící výbor v omezenějším složení.

(37)     Dozorčí rada a zaměstnanci Evropské centrální banky vykonávající povinnosti dohledu by měli podléhat odpovídajícím požadavkům na zachování služebního tajemství. Podobné požadavky by se měly uplatnit na výměnu informací se zaměstnanci Evropské centrální banky, kteří nejsou zapojeni do činností dohledu. Nemělo by to Evropské centrální bance bránit ve výměně informací v mezích a za podmínek stanovených v příslušných legislativních aktech Unie, mimo jiné s Evropskou komisí pro účely úkolů vyplývajících z článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a z právních předpisů Unie o posíleném hospodářském a rozpočtovém dohledu.

(38)     Aby Evropská centrální banka plnila své úkoly týkající se dohledu efektivně, měla by při plnění těchto úkolů jednat zcela nezávisle, zejména bez neoprávněného politického vlivu a zásahů z finančního odvětví, které by narušily její provozní nezávislost.

(39)     Aby Evropská centrální banka plnila své úkoly týkající se dohledu efektivně, měla by mít k dispozici přiměřené zdroje. Tyto zdroje by měla získat způsobem, který zajišťuje nezávislost Evropské centrální banky na neoprávněném vlivu vnitrostátních příslušných orgánů a účastníků trhu a rovněž zajišťuje oddělení měnové politiky od úkolů týkajících se dohledu. Náklady na dohled by měly z velké části nést subjekty, které dohledu podléhají. Úkoly Evropské centrální banky týkající se dohledu by proto měly být alespoň částečně financovány z poplatků účtovaných úvěrovým institucím. Vzhledem k převedení významných úkolů týkajících se dohledu z vnitrostátních orgánů na Evropskou centrální banku se očekává, že poplatky za dohled placené na vnitrostátní úrovni se odpovídajícím způsobem sníží.

(40)     Pro účinný dohled jsou nezbytní vysoce motivovaní, dobře vyškolení a nestranní zaměstnanci. K vytvoření skutečně propojeného mechanismu dohledu by se měla zavést patřičná výměna a dočasné přidělování zaměstnanců mezi Evropskou centrální bankou a příslušnými vnitrostátními orgány a mezi nimi navzájem. Bude-li to třeba k zamezení střetu zájmů, zejména při dohledu nad velkými bankami, Evropská centrální banka by měla mít možnost požádat, aby vnitrostátní týmy dohledu zahrnovaly také zaměstnance příslušných orgánů jiných zúčastněných členských států.

(41)     Vzhledem ke globalizaci bankovních služeb a většímu významu mezinárodních standardů by Evropská centrální banka měla plnit své úkoly v souladu s mezinárodními standardy a navázat dialog a úzkou spolupráci s orgány dohledu mimo Unii, aniž by zdvojovala mezinárodní úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví. V její pravomoci by mělo být navazování kontaktů a uzavírání správních dohod s orgány dohledu a správními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi, které však podléhá koordinaci s Evropským orgánem pro bankovnictví a současně plně respektuje stávající úlohy a příslušné pravomoci orgánů členských států a orgánů Unie.

(42)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[10] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[11] se plně použijí na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(43)     Na Evropskou centrální banku se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[12]. Evropská centrální banka také přistoupila k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

(44)     Aby se zajistilo, že úvěrové instituce podléhají dohledu nejvyšší kvality, jenž nebude omezován úvahami jiné než obezřetnostní povahy, a aby se efektivně a včas řešily negativní vzájemně se umocňující dopady vývoje na trhu na banky a členské státy, měla by Evropská centrální banka začít plnit své zvláštní úkoly týkající se dohledu co nejdříve. Převedení úkolů týkajících se dohledu z vnitrostátních orgánů dohledu na Evropskou centrální banku však vyžaduje jistý objem příprav. Je proto třeba stanovit odpovídající období postupného zavádění. Počet bank podléhajících dohledu Evropské centrální banky by se měl postupně zvyšovat úměrně tomu, jak je dohled nad těmito bankami významný pro zajištění finanční stability. V první fázi by měla Evropská centrální banka plnit své úkoly týkající se dohledu vůči všem bankám, zejména těm, které obdržely vnější finanční pomoc z veřejných prostředků nebo o ni požádaly. Ve druhé fázi by měly být zahrnuty banky evropského systémového významu, jenž plyne z jejich celkových expozic a jejich činností napříč jurisdikcemi. Celkové expozice by se měly počítat s využitím metodik definovaných v dohodě Basel III Basilejského výboru pro bankovní dohled o výpočtu pákového poměru a o definici kmenového kapitálu tier 1. Proces postupného zavádění by měl být dokončen nejpozději do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(45)     Současný rámec obezřetnostních požadavků pro úvěrové instituce a doplňkový dozor nad finančními konglomeráty tvoří směrnice, které členským státům při vymezování pravomocí příslušných orgánů umožňují ve velkém počtu případů možnost volby či uvážení. Dokud nebudou přijaty nové legislativní akty Unie, v nichž budou výslovně uvedeny pravomoci, které příslušné orgány mají přímo a bez odkazu na možnosti volby a uvážení členských států, nemůže tedy Evropská centrální banka přijmout žádné rozhodnutí přímo použitelné na úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti. V této přechodné fázi by tedy Evropská centrální banka měla plnit své úkoly pouze tak, že příslušným vnitrostátním orgánům bude udělovat pokyny k jednání.

(46)     Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, a musí být prováděno v souladu s těmito právy a zásadami.

(47)     Jelikož cílů tohoto nařízení, a sice vytvoření účinného a efektivního rámce pro výkon zvláštních úkolů týkajících se dohledu vykonávaného orgánem Unie nad úvěrovými institucemi a zajištění důkladného uplatňování jednotného souboru pravidel pro úvěrové instituce, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a protože struktura bankovního trhu pokrývá celé území Unie a úpadky bank mají vliv na ostatní členské státy, lze tedy těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daných cílů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět a definice

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi s cílem zajistit bezpečnost a dobrý stav úvěrových institucí a stabilitu finančního systému s patřičným ohledem na jednotu a integritu vnitřního trhu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)      „zúčastněným členským státem“ se rozumí členský stát, jehož měnou je euro;

2)      „příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný vnitrostátní orgán určený zúčastněnými členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)[13] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění)[14];

3)      „úvěrovými institucemi“ se rozumí úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice 2006/48/ES;

4)      „finanční holdingovou společností“ se rozumí finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 bodu 19 směrnice 2006/48/ES;

5)      smíšenou finanční holdingovou společností“ se rozumí smíšená finanční holdingová společnost podle definice v čl. 2 odst. 15) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu[15];

6)      „finančním konglomerátem“ se rozumí finanční konglomerát podle definice v čl. 2 odst. 14) směrnice 2002/87/ES.

Kapitola II

Spolupráce a úkoly

Článek 3

Spolupráce

Evropská centrální banka úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskou radou pro systémová rizika, které jsou součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem zřízeného článkem 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

Článek 4

Úkoly svěřené Evropské centrální bance

1.           Evropská centrální banka má v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie výlučnou pravomoc plnit ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v zúčastněných členských státech následující úkoly pro účely obezřetnostního dohledu:

a)           vydávat a odnímat úvěrovým institucím povolení k činnosti;

b)           posuzovat nabývání a zcizování účastí v úvěrových institucích;

c)           zajistit soulad s akty Unie, které úvěrovým institucím ukládají obezřetnostní požadavky v oblasti kapitálových požadavků, omezení vysokých expozic vůči rizikům, likvidity, pákového efektu a podávání zpráv a zveřejňování informací o těchto záležitostech;

d)           stanovovat přísnější obezřetnostní požadavky a uplatňovat další opatření vůči úvěrovým institucím, avšak pouze v případech, které akty Unie konkrétně stanoví;

e)           vedle kapitálových požadavků uvedených v písmeni c) ukládat úvěrovým institucím, aby si udržovaly určitou velikost kapitálových polštářů, a rovněž stanovovat úrovně proticyklického kapitálového polštáře a ukládat jakákoli další opatření zaměřená na řešení systémových nebo makroobezřetnostních rizik v případech konkrétně stanovených v aktech Unie;

f)            stanovit požadavky, aby úvěrové instituce zavedly spolehlivé systémy správy a řízení, procesy a mechanismy a účinné interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti;

g)           zjistit, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené úvěrovými institucemi a kapitál, který tyto instituce mají v držení, zajišťují spolehlivé řízení a pokrytí jejich rizik, a na základě této kontroly prováděné v rámci dohledu uložit úvěrovým institucím zvláštní dodatečné kapitálové požadavky, zvláštní požadavky na zveřejňování informací, zvláštní požadavky na likviditu a jiná opatření v případech, jež jsou konkrétně stanoveny v aktech Unie;

h)           na podporu přezkumu prováděného v rámci dohledu uskutečňovat zátěžové testy úvěrových institucí;

i)            vykonávat dohled na konsolidovnaém základě nad mateřskými společnostmi úvěrových institucí usazenými v jednom ze zúčastněných členských států, včetně finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností, a podílet se na dohledu na konsolidovaném základě nad mateřskými společnostmi neusazenými v jednom ze zúčastněných členských států, a to i v rámci kolegií orgánů dohledu;

j)            účastnit se na doplňkovém dohledu nad finančním konglomerátem ve vztahu k úvěrovým institucím v něm zapojených a převzít úkoly koordinátora v případech, kdy je Evropská centrální banka jmenována jako koordinátor pro finanční konglomerát v souladu s kritérii stanovenými v příslušném právním aktu Unie;

k)           plnit úkoly týkající se dohledu související s včasnou intervencí, jestliže úvěrová instituce nedodržuje platné obezřetnostní požadavky, nebo je pravděpodobné, že je nedodrží, což zahrnuje ozdravné plány a opatření finanční podpory uvnitř skupiny, ve spolupráci s příslušnými orgány pro restrukturalizaci;

l)            koordinovat a vyjadřovat společné stanovisko zástupců příslušných orgánů zúčastněných členských států, jestliže se účastní jednání rady orgánů dohledu a správní rady Evropského orgánu pro bankovnictví ohledně témat souvisejících s úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny tímto nařízením;

2.           Pro úvěrové instituce usazené v nezúčastněném členském státě, které zřídí pobočku nebo poskytují přeshraniční služby ve zúčastněném členském státě, plní Evropská centrální banka úkoly uvedené v odstavci 1, které přísluší příslušným vnitrostátním orgánům zúčastněného členského státu.

3.           S výhradou jakéhokoli relevantního pravidla práva Unie, zejména jakéhokoli legislativního nebo nelegislativního aktu, a v souladu s nimi může Evropská centrální banka přijímat nařízení a doporučení a přijímat rozhodnutí provést nebo použít právo Unie v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením.

4.           Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky a příslušné pravomoci příslušných orgánů zúčastněných členských států vykonávat úkoly dohledu, které nejsou uvedeny v tomto nařízení.

Článek 5

Vnitrostátní orgány

1.           Evropská centrální banka plní své úkoly v rámci jednotného mechanismu dohledu sestávajícího z Evropské centrální banky a příslušných vnitrostátních orgánů.

2.           Na žádost Evropské centrální banky jí příslušné vnitrostátní orgány pomáhají s přípravou a prováděním aktů souvisejících s úkoly uvedenými v článku 4.

3.           Evropská centrální banka při provádění svých úkolů organizuje praktické postupy provádění odstavce 2 vnitrostátními orgány dohledu. Jasně definuje rámec a podmínky, za nichž příslušné vnitrostátní orgány uvedené činnosti provádějí.

4.           Příslušné vnitrostátní orgány se řídí pokyny, které vydá Evropská centrální banka.

Článek 6

Úzká spolupráce s příslušnými orgány nezúčastněných členských států

1.           V mezích stanovených tímto článkem plní Evropská centrální banka úkoly v oblastech uvedených v čl. 4 odst. 1) a 2) ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v členském státě, jehož měnou není euro, pokud byla v souladu s tímto článkem navázána úzká spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem takového členského státu.

Za tím účelem může Evropská centrální banka udělit pokyny nebo se obrátit s požadavky na příslušný vnitrostátní orgán nezúčastněného členského státu.

2.           Úzká spolupráce mezi Evropskou centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem nezúčastněného členského státu se navazuje rozhodnutím přijatým Evropskou centrální bankou při splnění těchto podmínek:

a)           dotčený členský stát sdělí ostatním členským státům, Komisi, Evropské centrální bance a Evropskému orgánu pro bankovnictví, že žádá o navázání úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou pro plnění úkolů uvedených v článku 4 ve vztahu ke všem úvěrovým institucím usazeným v daném členském státě;

b)           V tomto sdělení se dotčený členský stát zaváže:

– zajistit, aby se jeho příslušný vnitrostátní orgán řídil veškerými pokyny nebo požadavky Evropské centrální banky;

– poskytnout veškeré informace o úvěrových institucích zřízených v daném členském státě, které může Evropská centrální banka požadovat pro komplexní posouzení uvedených úvěrových institucí.

c)           Dotčený členský stát přijal vnitrostátní právní akty k zajištění toho, aby jeho příslušný vnitrostátní orgán byl povinen přijmout vůči úvěrovým institucím jakékoli opatření, o které v souladu s odstavcem 5 Evropská centrální banka požádá.

3.           Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 stanoví v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky podmínky, za kterých se zástupci příslušných orgánů členských států, které navázaly úzkou spolupráci v souladu s tímto článkem, zúčastní činností dozorčí rady.

4.           Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Rozhodnutí se použije od čtrnáctého dne po zveřejnění.

5.           Má-li Evropská centrální banka za to, že vůči úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti by mělo být příslušným orgánem dotčeného členského státu přijato opatření týkající se úkolů uvedených v odstavci 1, zašle uvedenému orgánu žádost, v níž upřesní patřičný časový rámec. Časový rámec nesmí být kratší než 48 hodin, ledaže je nezbytné přijmout opatření dříve, aby se zamezilo nenapravitelným škodám. Příslušný orgán dotčeného členského státu přijme veškerá nezbytná opatření v souladu s povinností uvedenou v odst. 2 písm. c).

5.           Pokud již dotčený členský stát nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) až c) nebo pokud jeho příslušný orgán nejedná v souladu s povinností uvedenou v odst. 2 písm. c), může Evropská centrální banka rozhodnout o ukončení úzké spolupráce s uvedeným členským státem.

Rozhodnutí se oznámí dotčenému členskému státu a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. V rozhodnutí se uvede datum, od něhož je použitelné, přičemž se řádně zohlední účinnost dohledu a oprávněné zájmy úvěrových institucí.

Článek 7

Mezinárodní vztahy

Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a ostatních orgánů Unie, může Evropská centrální banka v rámci úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí za předpokladu řádné koordinace s Evropským orgánem pro bankovnictví. Z těchto dohod nevyplývají pro Unii ani její členské státy žádné právní závazky.

Kapitola III

Pravomoci dohledu a vyšetřování

Článek 8

Pravomoci dohledu a vyšetřování

1            Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny ustanoveními čl. 4 odst. 1) a 2), se Evropská centrální banka považuje za příslušný orgán ve zúčastněných členských státech v souladu s příslušnými právními akty Unie a má pravomoci a povinnosti, které příslušné orgány na základě uvedených aktů mají.

Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny ustanoveními čl. 4 odst. 1) a 2), se Evropská centrální banka považuje za určený orgán v souladu s příslušnými právními akty Unie a má pravomoci a povinnosti, které určené orgány na základě uvedených aktů mají.

2            Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny ustanoveními čl. 4 odst. 1) a 2) má Evropská centrální banka pravomoci vyšetřování uvedené v oddíle I.

ODDÍL 1

Pravomoci vyšetřování

Článek 9

Žádosti o informace

1.           Evropská centrální banka může formou prosté žádosti nebo rozhodnutím požádat tyto právnické nebo fyzické osoby o poskytnutí všech informací nutných k provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, včetně informací, které mají být předávány v opakovaných intervalech a ve specifikovaných formátech pro účely dohledu a související statistické účely:

a)      úvěrové instituce;

b)      finanční holdingové společnosti;

c)      smíšené finanční holdingové společnosti;

d)      smíšené holdingové společnosti;

e)      osoby zapojené do činností subjektů uvedených v písmenech a) až d) a spřízněné třetí strany;

f)       třetí strany, na které subjekty uvedené v písmenech a) až d) převedly provozní funkce nebo činnosti v rámci outsourcingu;

g)      osoby jinak úzce a významně spřízněné nebo spojené s činnostmi subjektů uvedených v písmenech a) až d)

h)      příslušné vnitrostátní orgány.

2.           Osoby uvedené v odstavci 1 požadované informace poskytnou.

Článek 10

Obecná šetření

1.           V zájmu plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) a ž g). Za tím účelem je Evropská centrální banka oprávněna:

a)      požadovat předložení dokumentů;

b)      zkoumat knihy a záznamy osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;

c)      získávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) nebo jejich zástupců nebo zaměstnanců;

d)      vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření.

2.           Osoby uvedené v čl. 9 odst. 1 1 písm. a) až g) se podrobí šetřením zahájeným na základě rozhodnutí Evropské centrální banky.

Jestliže nějaká osoba brání provádění šetření, zúčastněný členský stát, ve kterém se nacházejí příslušné prostory, poskytne nezbytnou pomoc včetně umožnění přístupu Evropské centrální bance do provozních prostor právnických osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g), aby mohla být výše uvedená práva vykonána.

Článek 11

Kontroly na místě

1.           V zájmu plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách právnických osob uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) v souladu s článkem 12. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může Evropská centrální banka provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.

2.           Úředníci Evropské centrální banky a další osoby pověřené Evropskou centrální bankou k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky právnických osob, kterých se rozhodnutí Evropské centrální banky ohledně šetření týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 10 odst. 1). Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3.           Osoby uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) až g) se podrobí kontrolám na místě nařízeným rozhodnutím Evropské centrální banky.

4.           Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost Evropské centrální banky aktivní pomoc úředníkům Evropské centrální banky a dalším osobám pověřeným Evropskou centrální bankou. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 2. Úředníci příslušného orgánu dotyčného zúčastněného členského státu se mohou na požádání kontrol na místě také účastnit.

5.           Pokud úředníci Evropské centrální banky a další doprovázející osoby pověřené Evropskou centrální bankou zjistí, že nějaká osoba odmítá kontrolu nařízenou podle tohoto článku, příslušný orgán zúčastněného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc.

Článek 12

Povolení justičního orgánu

1.           Jestliže kontrola na místě podle čl. 11 odst. 1 nebo poskytnutí pomoci podle čl. 11 odst. 5 vyžaduje podle vnitrostátních předpisů povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno.

2.           Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 1, vnitrostátní justiční orgán kontroluje, zda je rozhodnutí Evropské centrální banky pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při kontrole přiměřenosti těchto donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat Evropskou centrální banku o podrobné vysvětlení, zejména důvodů, na jejichž základě má Evropská centrální banka podezření, že došlo k porušení příslušných právních aktů Unie, a závažnosti tohoto podezření ohledně porušení a povahy účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu Evropské centrální banky. Zákonnost rozhodnutí Evropské centrální banky přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie.

ODDÍL 2

zvláštní pravomoci dohledu

Článek 13

Povolení

1.           Každá žádost o povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, která má být usazena ve zúčastněném členském státě, musí být podána příslušnými orgány členského státu, ve kterém má být úvěrová instituce usazena v souladu s požadavky stanovenými v příslušných vnitrostátních předpisech.

Jestliže úvěrová instituce splňuje všechny podmínky povolení stanovené ve vnitrostátních předpisech uvedeného členského státu, příslušný vnitrostátní orgán přijme rozhodnutí navrhnout Evropské centrální bance, aby povolení udělila. Rozhodnutí se oznámí Evropské centrální bance a dotčené úvěrové instituci.

Po obdržení návrhu od příslušného vnitrostátního orgánu uvedeného ve druhém pododstavci Evropská centrální banka udělí povolení, pokud jsou splněny podmínky stanovené v právu Unie. Rozhodnutí se oznámí dotčené úvěrové instituci.

2.           Evropská centrální banka může povolení odebrat v případech stanovených v aktech Unie na základě vlastní iniciativy nebo na návrh příslušného vnitrostátního orgánu členského státu, ve kterém je úvěrová instituce usazena.

Jestliže se příslušný vnitrostátní orgán, který navrhl povolení v souladu s odstavcem 1, domnívá, že povolení musí být odebráno v souladu s vnitrostátním právem, předá za tím účelem návrh Evropské centrální bance. Evropská centrální banka v uvedeném případě může povolení odebrat.

Článek 14

Pravomoci hostitelských orgánů a spolupráce na konsolidovaném dohledu

1.           Postupy stanovené v aktech Unie pro úvěrové instituce, které chtějí zřídit pobočku nebo využívat volného pohybu služeb vykonáváním svých činností na území jiného členského státu, a příslušné pravomoci domovských a hostitelských členských států se mezi zúčastněnými členskými státy použijí pouze pro účely úkolů, které nebyly svěřeny Evropské centrální bance na základě článku 4 tohoto nařízení.

2.           Ustanovení stanovená v aktech Unie v souvislosti se spoluprací mezi příslušnými orgány z různých členských států pro provádění dohledu na konsolidovaném základě se nepoužijí v případě, že dotčené příslušné orgány jsou příslušnými orgány zúčastněných členských států.

Článek 15

Sankce

1.           Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka v případě, kdy úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti úmyslně nebo z nedbalosti poruší požadavek vyplývající z přímo použitelných aktů Unie, a v souvislosti s nimž mají příslušné orgány podle práva Unie k dispozici správní peněžité sankce, uložit správní peněžité sankce do výše dvojnásobku zisku, který byl obdržen nebo ztráty, které bylo zabráněno porušením předpisů v případech, kdy to lze určit, nebo do výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby v předchozím hospodářském roce.

2.           V případě, že je právnická osoba dceřinou společností mateřského podniku, je příslušný celkový roční obrat uvedený v prvním pododstavci celkový roční obrat vyplývající z konsolidovaného účtu nejvyššího mateřského podniku v předcházejícím hospodářském roce.

3.           Uplatňované sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Evropská centrální banka při rozhodování o uložení sankce a při stanovování vhodné sankce přihlédne ke všem podstatným okolnostem stanoveným v právu Unie.

4.           Evropská centrální banka použije tento článek v souladu s články 3 a 5 nařízení Rady (ES) č. 2532/98.

5.           V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 a kdy je to nutné za účelem plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, může Evropská centrální banka požádat příslušné vnitrostátní orgány, aby přijaly opatření s cílem zajistit, aby příslušné sankce byly uloženy. Sankce uplatňované příslušnými vnitrostátními orgány musí být účinné, přiměřené a odrazující.

První pododstavec se použije zejména v případě peněžitých sankcí, které mají být uloženy úvěrovým institucím, finančním holdingovým společnostem nebo smíšeným finančním holdingovým společnostem za porušení vnitrostátních právních předpisů, které provádějí příslušné směrnice EU, a všech správních sankcí nebo opatření, které mají být uloženy členům správní rady nebo jakýmkoli jiným fyzickým osobám, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů odpovědné za porušení předpisů ze strany úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

6.           Evropská centrální banka bez zbytečného odkladu zveřejní všechny sankce uvedené v odstavci 1 včetně informací o druhu a charakteru porušení předpisů a totožnosti osob, které jsou za toto porušení zodpovědné, jestliže by toto zveřejnění vážně neohrozilo stabilitu finančních trhů. V případě, že by zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu, Evropská centrální banka zveřejní sankci na anonymním základě.

7.           Aniž by byla dotčena ustanovení odstavců 1 až 6, Evropská centrální banka může za účelem plnění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, v případě porušení nařízení nebo rozhodnutí Evropské centrální banky uložit sankce v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98.

Kapitola IV

Organizační zásady

Článek 16

Nezávislost

1.           Při provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, jedná Evropská centrální banka nezávisle.

2.           Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i vlády členských států tuto nezávislost respektují.

Článek 17

Odpovědnost

Evropská centrální banka je za provádění tohoto nařízení odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s touto kapitolou.

Článek 18

Oddělení od funkce měnové politiky

1.           Při provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, sleduje Evropská centrální banka pouze cíle stanovené tímto nařízením.

2.           Evropská centrální banka provádí úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, odděleně od svých úkolů týkajících se měnové politiky a všech ostatních úkolů. Úkoly, které jsou Evropské centrální bance svěřeny tímto nařízením, nesmějí narušovat plnění úkolů Evropské centrální banky, které se vztahují k měnové politice, ani jiných úkolů.

3.           Pro účely odstavců 1 a 2 přijímá Evropská centrální banka všechny nezbytné vnitřní předpisy včetně předpisů týkajících se služebního tajemství.

Článek 19

Dozorčí rada

1.           Plánování a realizaci úkolů svěřených Evropské centrální bance provádí interní orgán složený ze čtyř zástupců Evropské centrální banky jmenovaných Výkonnou radou Evropské centrální banky a jednoho zástupce vnitrostátního orgánu příslušného pro dohled nad úvěrovými institucemi v každém zúčastněném členském státě (dále jen „dozorčí rada“).

2.           Dozorčí rada má kromě toho předsedu, kterého volí členové Rady guvernérů ze svého středu s výjimkou prezidenta, Výkonné rady, a místopředsedu voleného členy Rady guvernérů Evropské centrální banky z jejich řad.

3.           Rada guvernérů Evropské centrální banky může přenášet jasně definované úkoly dohledu a související rozhodnutí týkající se jednotlivce nebo skupiny identifikovatelných úvěrových institucí, finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností dozorčí radě za předpokladu dohledu a odpovědnosti Rady guvernérů.

4.           Dozorčí rada může jmenovat ze svých členů řídicí výbor v omezenějším složení, který podporuje její činnosti včetně přípravy jednání.

5.           Zástupci příslušného orgánu členských států, které navázaly úzkou spolupráci v souladu s článkem 6, se účastní činností dozorčí rady v souvislosti s podmínkami stanovenými v rozhodnutí přijatém v souladu s odstavci 2 a 3 článku 6 a v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.

6.           Předseda Evropského orgánu pro bankovnictví a člen Evropské komise se mohou zúčastnit jednání dozorčí rady jako pozorovatelé.

7.           Rada guvernérů přijímá jednací řád dozorčí rady včetně pravidel týkajících se funkčního období předsedy a místopředsedy. Funkční období nepřesáhne pět let a nelze je obnovit.

Článek 20

Služební tajemství a výměna informací

1.           Členové dozorčí rady a zaměstnanci Evropské centrální banky vykonávající povinnosti dohledu, jsou i po ukončení svých povinností vázáni požadavky na zachovávání služebního tajemství stanovenými v článku 37 protokolu č. 4 a v příslušných právních aktech Unie.

2.           Pro účely provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, je Evropská centrální banka v rámci omezení a za podmínek stanovených v příslušných právních aktech Unie oprávněna vyměňovat si informace s vnitrostátními nebo evropskými orgány a subjekty v případech, ve kterých právo Unie dovoluje příslušným vnitrostátním orgánům sdělovat uvedeným subjektům informace nebo v případech, kdy členské státy mohou takové sdělování informací podle práva Unie poskytnout.

Článek 21

Podávání zpráv

1.           Evropská centrální banka předkládá každý rok Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Euroskupině zprávu o provádění úkolů, které ji byly svěřeny tímto nařízením.

2.           Předseda dozorčí rady Evropské centrální banky předkládá tuto zprávu Evropskému parlamentu a Euroskupině za přítomnosti zástupců všech nezúčastněných členských států, s kterými byla navázána úzká spolupráce v souladu s článkem 6.

3.           Předseda dozorčí rady může být na žádost Evropského parlamentu vyslechnut ohledně výkonu jejích úkolů dohledu příslušnými výbory Evropského parlamentu.

4.           Evropská centrální banka odpoví ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Evropský parlament nebo Euroskupina.

Článek 22

Zdroje

Evropská centrální banka věnuje potřebné zdroje na provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením.

Článek 23

Rozpočet

1.           Výdaje Evropské centrální banky na provádění úkolů, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, se zapisují do zvláštního oddílu rozpočtu Evropské centrální banky.

2.           Evropská centrální banka v rámci zprávy uvedené v článku 22 podrobně popíše oddíl svého rozpočtu týkající se dohledu. Zveřejňuje podrobné roční účty vztahující se k oddílu jejího rozpočtu, který se týká dohledu, v souladu s článkem 26.2 statutu Evropské centrální banky a Evropského systému centrálních bank.

Článek 24

Poplatky za dohled

1.           Evropská centrální banka uloží úvěrovým institucím, aby uhradily poplatky, které pokryjí náklady v souvislosti s jejími úkoly, přičemž tyto poplatky uvedené náklady nepřekročí.

2.           Velikost poplatku uloženého úvěrové instituci musí být úměrná důležitosti a rizikovému profilu dané úvěrové instituce

Článek 25

Výměna personálu

1.           Evropská centrální banka zajišťuje přiměřenou výměnu a dočasné přeložení personálu s vnitrostátními příslušnými orgány a mezi nimi navzájem.

2.           Evropská centrální banka ve vhodných případech požaduje, aby v dohlížecích týmech vnitrostátních příslušných orgánů, které přijímají opatření dohledu týkající se úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nacházející se v jednom zúčastněném členském státě v souladu s tímto nařízením byli také zaměstnanci vnitrostátních příslušných orgánů jiných zúčastněných členských států.

Kapitola V

Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 26

Přezkum

Komise zveřejní do 31. prosince 2015 zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí:

a) fungování Evropské centrální banky v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem;

b) účinnost režimu nezávislosti a odpovědnosti;

c) vzájemné působení mezi Evropskou centrální bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví;

d) přiměřenost uspořádání správy a řízení včetně složení dozorčí rady.

Zpráva je předkládána Evropskému parlamentu a Radě. Komise případně přednese další návrhy.

Článek 27

Přechodná ustanovení

1.           Od 1. července 2013 Evropská centrální banka musí provádět úkoly dohledu, které jsou jí svěřeny, také v souvislosti s nejvýznamnějšími úvěrovými institucemi, finančními holdingovými společnostmi a smíšenými finančními holdingovými společnostmi evropského systémového významu na nejvyšší úrovni konsolidace na základě jejich velikosti, jak je promítnuta do součtu hodnot expozice všech aktiv a podrozvahových závazků neodečtených při stanovení kmenového kapitálu tier 1 pro regulační účely a jejich přeshraniční činnosti, jak je promítnuta v pohledávkách napříč jurisdikcemi, jako jsou vklady a jiná aktiva ve vztahu k zákazníkům nebo jiným finančním operátorům umístěným v jiné zemi a závazcích napříč jurisdikcemi, jako jsou úvěry a dluhopisy ve vztahu k zákazníkům nebo jiným finančním operátorům umístěným v jiné zemi, které dohromady pokrývají nejméně polovinu bankovního sektoru eurozóny jako celku k 1. lednu 2013. Evropská centrální banka přijme a zveřejní seznam uvedených institucí před 1. březnem 2013.

2.           Evropská centrální banka převezme plně úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, nejpozději dne 1. ledna 2014.

3.           Před 1. lednem 2014 může Evropská centrální banka rozhodnutím určeným úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti a příslušnému vnitrostátnímu orgánu dotčených zúčastněných členských států zahájit plnění úkolů, kterou jsou jí svěřeny tímto nařízením, zejména v případě, kdy úvěrová instituce, finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost obdržely veřejnou finanční pomoc nebo o ni požádaly.

4.           Od vstupu tohoto nařízení v platnost a vzhledem k převzetí svých úkolů v souladu s odstavci 1 až 3 může Evropská centrální banka požádat příslušné orgány zúčastněných členských států a osoby uvedené v článku 9 o poskytnutí všech relevantních informací, aby Evropská centrální banka mohla provést komplexní posouzení úvěrových institucí zúčastněného členského státu. Úvěrové instituce a příslušný orgán požadované informace poskytnou.

5.           Odchylně od čl. 4 odst. 3), od vstupu tohoto nařízení v platnost a do zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES a jejich nahrazení novými akty Unie, Evropská centrální banka plní úkoly, které jsou jí svěřeny tímto nařízením, prostřednictvím pokynů adresovaných příslušným vnitrostátním orgánům o vykonávání všech příslušných pravomocí, které jsou jim svěřeny.

Odchylně od čl. 4 odst. 3), od vstupu tohoto nařízení v platnost a do doby vstupu v platnost legislativních aktů o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu umožňujícím Evropské centrální bance vykonávat pravomoci příslušných orgánů, Evropská centrální banka plní úkoly, které jsou jí svěřeny čl. 4 odst. 2) písm. j), prostřednictvím pokynů adresovaných příslušným vnitrostátním orgánům o vykonávání všech příslušných pravomocí, které jsou jim svěřeny.

6.           Úvěrové instituce s povolením k činnosti od zúčastněných členských států k datu uvedenému v článku 28 nebo případně k datům uvedeným v odstavcích 2 a 3 se považují za úvěrové instituce s povolením v souladu s článkem 13 a mohou pokračovat ve své činnosti. Příslušné vnitrostátní orgány oznámí Evropské centrální bance před datem použití tohoto nařízení nebo případně před daty uvedenými v odstavcích 2 a 3 totožnost těchto úvěrových institucí spolu se zprávou obsahující historii dohledu a rizikový profil dané úvěrové instituce a veškeré další informace požadované Evropskou centrální bankou. Informace musí být předány ve formátu požadovaném Evropskou centrální bankou.

Článek 28

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               KOM(2011) 452 a KOM(2011) 453 ze dne 20. července 2011.

[2]               Úř. věst. C , , s. .

[3]               Úř. věst. C , , s. .

[4]               Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.

[5]               Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 37.

[6]               Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

[7]               Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453.

[8]               Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394.

[9]               Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4.

[10]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[11]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[12]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[13]             Úř. věst. L177, 30.6.2006, s.1.

[14]             Úř. věst. L177, 30.6.2006, s.277.

[15]             Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1–27.