DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Hlubinný rybolov v severovýchodním Atlantiku je částečně ovládán tradičními pobřežními loďstvy (Portugalsko) a velkými kočovnými plavidly lovícími pomocí vlečných sítí (Francie, Španělsko). Dohromady tvoří přibližně 1 % vykládek v severovýchodním Atlantiku, ačkoli ekonomická životaschopnost mnoha rybářských komunit je na hlubinném rybolovu do určité míry závislá. Rybolov se uskutečňuje ve vodách Unie a v mezinárodních vodách, které podléhají dohodám uzavřeným v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC).

Populace hlubinných ryb jsou rybí populace lovené ve vodách mimo hlavní rybářská loviště kontinentálních šelfů. Nacházejí se na kontinentálních svazích nebo v blízkosti podmořských hor. Hlubinný rybolov je předmětem podrobného řízení intenzity rybolovu (celkový přípustný odlov, maximální intenzita) teprve od roku 2003. Před tímto datem se rybolov vyvíjel většinou neregulovaně a částečně vykazoval typické příznaky „závodu v rybolovu“, což mělo za následek vyčerpání populací.

Od počátku řízení intenzity rybolovu byla přijata řada technických opatření, která omezují používání některých rybolovných zařízení v hlubších vodách nebo zakazují rybolov v určitých oblastech s vysokou biologickou rozmanitostí na mořském dně. Tato uzavření oblastí byla provedena v rámci společné rybářské politiky v návaznosti na určení lokalit NATURA 2000 členskými státy podle směrnice o stanovištích[1] nebo v rámci všeobecných preventivních opatření.

Opatření komise NEAFC v oblasti hlubinného rybolovu, která byla přijata a provedena v právu Unie, zahrnují zákaz tenatových sítí, vytvoření uzavřených oblastí na ochranu bentických stanovišť, která představují hlavní zdroje biologické rozmanitosti (citlivé mořské ekosystémy), omezení celkové roční intenzity rybolovu a zmapování stávající rybolovné činnosti s cílem podmínit vznik nových rybolovných oblastí předchozím vyhodnocením vlivů na životní prostředí.

Tato a další technická opatření doporučená komisí NEAFC byla dříve, než vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, prováděna každoročním nařízením Rady o rybolovných právech; od té doby je v platnosti přechodný režim[2] pro celou oblast severovýchodního Atlantiku, včetně opatření přijatých v rámci NEAFC.

Pro mezinárodní vody, které nejsou regulovány regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, přijala Unie zvláštní předpis, který zakazuje používání lovných zařízení pro rybolov při dně na volném moři bez předchozího posouzení dopadů (nařízení (ES) č. 734/2008) v reakci na rezoluci Valného shromáždění OSN 61/105[3] o udržitelném řízení hlubinného rybolovu.

Pro plavidla provádějící hlubinný rybolov v severovýchodním Atlantiku má Unie od roku 2002 zaveden zvláštní režim přístupu (nařízení (ES) č. 2347/2002), který sestává ze čtyř částí: omezení kapacity, shromažďování údajů, sledování intenzity a kontroly.

Dosud přijatá opatření nedokázala účinně vyřešit hlavní problémy rybolovu, konkrétně:

1) vysoké ohrožení těchto populací rybolovem; řada z nich je schopna dlouhodobějšího udržení pouze při nízkém rybolovném tlaku, který není ekonomicky životaschopný;

2) rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně představuje nejvyšší riziko zničení nenahraditelných a ohrožených mořských ekosystémů lovnými zařízeními. Rozsah zkázy, která již nastala, není znám;

3) lov hlubinných druhů ryb pomocí vlečných sítí zahrnuje vysoký podíl nechtěných úlovků hlubinných druhů (v průměru 20 až 40 % hmotnosti, přičemž v jednotlivých případech bylo dosahováno mnohem vyšší úrovně);

4) stanovení udržitelné úrovně rybolovného tlaku na základě vědeckých doporučení je velmi obtížné.

Vzhledem k vysokému ohrožení hlubinných populací rybolovem může v krátkém časovém období dojít k jejich vyčerpání a jejich obnova může trvat velmi dlouho nebo se nemusí zdařit vůbec. Biologický stav populací je do značné míry neznámou veličinou. Některé jsou považovány za vyčerpané, jiné se při nízké míře využívání začaly stabilizovat. Rybolov obecně není udržitelný. Rybolovná práva se od zahájení regulace setrvale snižují.

Biologické údaje z vědeckých průzkumů nebudou pravděpodobně ani v budoucnu dostačovat k tomu, aby umožnily úplné analytické hodnocení stavu populace v nadcházejících letech. Komise zkoumá způsoby možného zlepšení systému vědeckých průzkumů a shromažďování údajů o hlubinných druzích ryb pro další programovací období. V současné době nelze na populace hlubinných druhů ryb aplikovat koncepci řízení zaměřenou na maximální udržitelný výnos v důsledku nedostatku informací. Významný vědecký projekt („deepfishman“) bude pokračovat až do roku 2012. Tento projekt se snaží vytvořit pravidla lovu na základě sekundárních ukazatelů vzhledem k tomu, že hlavní ukazatele (úmrtnost způsobená rybolovem a velikost populace) nejsou známy (viz DEEPFISHMAN[4] 227390).

Povinnost členských států týkající se dosažení nebo zachování dobrého environmentálního stavu mořských ekosystémů do roku 2020 v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí[5] podporuje kritické posouzení podmínek pro výkon hlubinného rybolovu, včetně aspektů týkajících se životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Obecným cílem návrhu je zajistit co nejvíce udržitelné využívání populací hlubinných ryb a zároveň snížit dopad tohoto rybolovu na životní prostředí a zlepšit informační základnu pro vědecké posouzení. Dokud tyto údaje a metoda nedosáhnou požadované úrovně umožňující řízení na základě maximálního udržitelného výnosu, bude nutno rybolov řídit na základě přístupu založeného na předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu.

Ve snaze snížit zhoubný dopad na mořský ekosystém by mělo být při rybolovu této populace postupně ukončeno užívání vlečných sítí pro lov při dně, protože jsou pro citlivé mořské ekosystémy nejškodlivější a vykazují vysokou úroveň nechtěných úlovků hlubinných druhů. Přechodná omezení tenatových sítí v oblastech rybolovu v hloubce pod 600 metrů a v hloubce 200 až 600 m by měl doprovázet zákaz cíleného odlovu hlubinných druhů ryb.

Návrh rovněž zvažuje možnost zjednodušení systému řízení těchto populací, které v současné době podléhají dvěma nástrojům: omezení odlovů a omezení kapacity/intenzity. Tam, kde tato duplicita není nutným předpokladem dosažení cílů tohoto nařízení, byly podány návrhy na regulaci příslušných rybolovných oblastí pouze pomocí jednoho nástroje řízení.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

V návaznosti na sdělení Evropskému parlamentu a Radě o přezkumu režimu přístupu z roku 2002[6] provedla Komise hodnocení dopadu budoucích možností politiky s účastí členských států a regionálních poradních sborů. Zároveň konzultovala některé technické aspekty řízení hlubinného rybolovu i s Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR).

Z odpovědí na konzultace vyplynula široká shoda ohledně potřeby zkvalitnit režim přístupu z roku 2002. Názory zúčastněných stran na opatření, která mají být provedena, se však významně lišily:

Členské státy zdůraznily omezenou hodnotu hlášení o intenzitě rybolovu, řízení intenzity rybolovu a řízení kapacity v rámci současného uspořádání zejména s ohledem na skutečnost, že registrovaná kapacita (na základě vydaných povolení) ve skutečnosti neodpovídá reálné situaci v dané rybolovné oblasti. Jeví se, že příliš mnoho plavidel disponuje oprávněním k rybolovu hlubinných druhů, které tvoří pouze malou část jejich celkových úlovků. Taková plavidla ve skutečnosti do métier hlubinného rybolovu nepatří. Členské státy se také velmi kriticky vyjadřovaly o praxi výmětů, která byla podle jejich prohlášení částečně vyvolána nařízením o rybolovu. Zdůraznily rovněž význam přizpůsobení režimu přístupu novému kontrolnímu rámci. K předběžnému definování přístupu k řízení se stavěly obezřetně, minimálně dokud nebudou stanoveny závěry výsledků vědeckého projektu „DEEPFISHMAN“.

Pokud jde o seznam zahrnutých druhů, uznaly členské státy potřebu jednotných kritérií, ale zdůraznily, že jakékoli změny by měly důsledky z hlediska způsobů provozování a řízení rybolovné činnosti. Kromě toho zdůraznily důležitost dodržování práv stanovených v souladu se zásadou relativní stability. A konečně pokud jde o zvláštní povinnosti týkající se shromažďování údajů, postavily se proti vyššímu vědeckému pokrytí prostřednictvím pozorovatelů na palubě a podpořily začlenění shromažďování specifických údajů o hlubinném rybolovu do širšího rámce shromažďování údajů, podle něhož odběr vzorků u některých métier se zaměřením na hlubinné druhy již proběhl. Byly vyjádřeny určité pochybnosti o tom, zda náklady na přechod na analytické hodnocení stavu populace byly odůvodněné s ohledem na malou aktivitu, což znamenalo upřednostnění přístupu preventivního řízení na základě zjištěných vývojových trendů populací.

Byly konzultovány regionální poradní sbory Unie pro severozápadní vody a pro jihozápadní vody, které zdůraznily potřebu konzistentní definice oblastí hlubinného rybolovu a podpořily zaměření opatření v oblasti řízení na ta plavidla, které se specializují na dané métier. Navrhly však nezakazovat těmto plavidlům návrat do oblastí rybolovu, v nichž v minulosti působily, zaznamenaly úlovky a pak přispěly k obnovení populací ryb tím, že se později zaměřily na jiné oblasti rybolovu. Bylo navrženo řízení intenzity rybolovu podle jednotlivých métier, které by se mohlo jevit odlišně pro skupiny několika velkých plavidel pokrývajících více métier v porovnání se skupinami mnoha malých plavidel. Vyzvaly k přijetí více opatření zaměřených na ochranu citlivých mořských ekosystémů a systému přidělování, obnovování a odnímání oprávnění k rybolovu.

Aliance nevládních organizací (Deep-sea Conservation Coalition) poukázala na nutnost zavedení podmínek používání vlečných sítí pro lov při dně podobných těm, které platí na volném moři, a zdůraznila nevyřešený problém nechtěných úlovků hlubinných druhů ryb při rybolovu pomocí vlečných sítí.

Posouzení dopadů vyplývajících z různých politických rozhodnutí se zaměřilo na pět možností. Tři z nich nebyly dále brány v úvahu, protože nebyly považovány za smysluplné přístupy k řízení vzhledem k tomu, že jejich nevýhody do značné míry převažovaly nad výhodami, konkrétně: a) pokračovat v současném režimu a upravovat ho pouze o nezbytné aktualizace, b) zcela zakázat rybolov hlubinných druhů a c) omezit režim pouze na nástroj provádění opatření přijatých v rámci komise NEAFC a uplatňování těchto opatření také ve vodách Unie.

Dvě možnosti, které představovaly relativní výhodu, byly: d) postupně vyřadit nejškodlivější lovná zařízení zaměřená na hlubinné druhy nebo e) zavést ve vodách Unie normy řízení, které byly vyvinuty pro rybolov při dně na volném moři. Byla zvolena možnost d) jako účinnější a jednodušší nástroj, zatímco možnost e) by vedla k dalším rozsáhlým regulačním požadavkům a k inherentním omezením investic do rybolovu, který je již na ústupu. Vzhledem k tomu, že rybolovných úřadů již nyní ubývá v důsledku úsporných rozpočtových opatření, nelze dostatečně zaručit provádění dalších rozsáhlých opatření v praxi.

Pokud jde o zjednodušení, měl by být zrušen současný systém ohlašování intenzity rybolovu v závislosti na jednotlivých druzích. Sledování intenzity rybolovu lze lépe zajistit na pravidelné bázi ročního odevzdávání údajů podle rámce pro shromažďování údajů [7], společně s administrativními žádostmi Komise o podávání zpráv ad hoc, které budou využívány například v případě pochybností o souladu s limity intenzity nebo při nedostatečné kvalitě údajů. Oblast působnosti tohoto nařízení byla zdokonalena s cílem zajistit, aby toto nařízení v plné míře pokrývalo plavidla zaměřená na hlubinné druhy, a zároveň zajistit, aby danou rybolovnou oblast nerozšiřovala plavidla, v jejichž vedlejších úlovcích jsou tyto druhy obsaženy. Kromě toho budou zvláštní pravidla shromažďování údajů uvedena do souladu s rámcem pro shromažďování údajů, aby se zajistilo, že budou členské státy používat stejné statistické normy a vkládat získané údaje do jediného systému skladování a zpracování údajů. Nedodržení vědeckých standardů shromažďování údajů by mělo za následek úbytek rybolovných práv v rámci předběžného opatření pro řízení.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Tento návrh vytváří rámcové nařízení pro výkon rybolovných činností zaměřených na hlubinné druhy v severovýchodním Atlantiku, který zahrnuje vody Unie včetně nejvzdálenějších regionů Španělska a Portugalska a mezinárodní vody.

Jako právní základ slouží čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento návrh spadá do výlučné pravomoci Unie, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky stanoví obecný rámec společné rybářské politiky. Podle článku 4 uvedeného nařízení musí být přijata opatření Unie, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Členské státy jsou schopny vyvinout opatření pro svá vlastní loďstva, která povedou k udržitelnějšímu řízení hlubinných zdrojů. Řadu populací hlubinných ryb však členské státy mezi sebou sdílejí (v některých případech je loďstvo jednoho členského státu většinou přítomno ve vodách jiného členského státu). Členské státy proto nejeví ochotu podrobit svá loďstva omezujícím opatřením, pokud se stejná nebo rovnocenná pravidla nebudou vztahovat i na sousední loďstva.

Jako nástroj pro realizaci tohoto opatření byla zvolena regulace na úrovni Unie. Samoregulace není považována za možnost. Podle zkušeností s vývojem neregulovaného hlubinného rybolovu nelze s dostatečnou jistotou očekávat, že by toto odvětví rozvíjelo a prosazovalo svůj vlastní kodex chování s cílem zajistit udržitelné využívání těchto zdrojů.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá dopad na rozpočet Unie.

2012/0179 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 2347/2002

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[8],

po předání návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[9],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[10] vyžaduje, aby byla přijata opatření Společenství, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností a která jsou nutná k zajištění racionálního a odpovědného využívání zdrojů na udržitelném základě. Článek 2 uvedeného nařízení požaduje uplatňování ekosystémových a preventivních přístupů při přijímání opatření k minimalizaci dopadu rybolovných činností na mořské ekosystémy.

(2)       Evropská unie se zavazuje realizovat usnesení přijatá Valným shromážděním Organizace spojených národů, zejména rezoluce 61/105 a 64/72, které vyzývají státy a regionální organizace pro řízení rybolovu k zajištění ochrany citlivých hlubinných mořských ekosystémů před ničivými dopady lovných zařízení pro rybolov při dně a rovněž udržitelného využívání populací hlubinných ryb.

(3)       Komise zhodnotila nařízení (ES) č. 2347/2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky[11]. Komise zjistila[12] zejména to, že rozsah příslušného loďstva byl příliš velký, že vedení v určených přístavech a v oblasti programů odběru vzorků bylo nedostatečné a že kvalita podávání zpráv členských států o úrovni intenzity byla příliš nestálá.

(4)       V zájmu zachování potřebného snížení rybolovné kapacity, kterého bylo v oblasti hlubinného rybolovu až dosud dosaženo, je vhodné stanovit, že rybolov hlubinných druhů podléhá oprávnění k rybolovu, které omezuje kapacitu plavidel oprávněných vykládat na pevninu hlubinné druhy. Oprávnění k rybolovu by měla být vydávána podle cílových druhů nebo vedlejších úlovků v souladu s cílem zaměřit se na opatření pro řízení té části loďstva, která má největší podíl na hlubinném rybolovu.

(5)       Držitelé oprávnění k rybolovu umožňující lov hlubinných druhů by měli spolupracovat na činnostech vědeckého výzkumu vedoucích ke zlepšení hodnocení populací hlubinných ryb a hlubinných ekosystémů.

(6)       Při zaměřování se na jiné druhy v oblastech kontinentálního svahu, kde je rovněž povolen hlubinný rybolov, by měli majitelé plavidel i nadále mít oprávnění k rybolovu umožňující vedlejší úlovky hlubinných ryb.

(7)       Hlubinný rybolov pomocí vlečných sítí pro lov při dně s sebou nese ze všech používaných lovných zařízení největší riziko pro zranitelné mořské ekosystémy a vykazuje nejvyšší výskyt nechtěných úlovků hlubinných druhů. Užívání vlečných sítí pro lov při dně by proto mělo být u cílových hlubinných druhů ryb trvale zakázáno.

(8)       Na dně nastražené tenatové sítě jsou v současné době pro hlubinný rybolov omezeny podle nařízení Rady (ES) č. 1288/2009, kterým se stanoví přechodná technická opatření od 1. ledna 2010 do 30. června 2011[13]. Vzhledem k vysoké míře nechtěných úlovků při jejich trvale neudržitelném umísťování v hlubokých vodách a s ohledem na ekologický dopad ztracených a opuštěných lovných zařízení by měl být rovněž vydán trvalý zákaz užívání těchto lovných zařízení při zaměřování se na hlubinné druhy.

(9)       Aby však byl rybářům poskytnut dostatek času na přizpůsobení se novým požadavkům, měla by stávající oprávnění k rybolovu pomocí vlečných sítí pro lov při dně a na dně nastražených tenatových sítí zůstat ještě po určitou dobu v platnosti.

(10)     Kromě toho by plavidla, která musí provést změnu lovných zařízení, aby mohla pokračovat v daném rybolovu, měla být způsobilá pro získání finanční podpory z Evropského rybářského fondu za předpokladu, že nové lovné zařízení snižuje dopad rybolovu nekomerčních druhů a rovněž za předpokladu, že národní operační program umožňuje na tato opatření přispívat.

(11)     Plavidla lovící hlubinné druhy pomocí jiných zařízení pro rybolov při dně by neměla rozšiřovat rozsah svého působení podle svého oprávnění ve vodách Unie s výjimkou případů, kdy lze stanovit, že toto rozšíření s sebou nenese značné riziko negativních dopadů na citlivé mořské ekosystémy.

(12)     Vědecké poznatky o určitých populacích ryb žijících v hlubokých vodách ukazují, že tyto populace jsou zvláště citlivé na vyčerpání a že rybolov těchto populací by měl být v rámci preventivních opatření omezen nebo snížen. Rybolovná práva na populace hlubinných druhů ryb by neměla přesáhnout rámec těchto úrovní, které jsou vědecky doporučovány jako preventivní. V případě, že takové doporučení není vydáno pro nedostatek informací o populacích nebo druzích, nebudou přidělena žádná rybolovná práva.

(13)     Z vědeckých poznatků dále vyplývá, že omezení intenzity rybolovu jsou vhodným nástrojem pro stanovení rybolovných práv v oblastech hlubinného rybolovu. Vzhledem k široké škále lovných zařízení a zákonitostí lovu v oblastech hlubinného rybolovu a k potřebě vypracovat doprovodná opatření, která budou individuálně řešit slabá místa v oblasti rybolovu z hlediska životního prostředí, by měla omezení intenzity rybolovu nahradit omezení odlovu pouze v případech, kdy lze zajistit jejich přizpůsobení konkrétním rybolovným oblastem.

(14)     S cílem zajistit řízení přizpůsobené konkrétním rybolovným oblastem by členské státy měly být oprávněny přijímat doprovodná opatření pro zachování zdrojů a každoročně vyhodnocovat soulad úrovně intenzity s vědeckými poznatky v oblasti udržitelného využívání. Regionálně přizpůsobená omezení intenzity rybolovu by rovněž měla nahradit stávající globální omezení intenzity rybolovu dohodnuté v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC).

(15)     Vzhledem k tomu, že biologické informace se nejlépe shromažďují prostřednictvím harmonizovaných norem shromažďování údajů, je vhodné integrovat shromažďování údajů o métier hlubinného rybolovu do obecného rámce vědeckého sběru dat při současném zajištění doplňujících informací nezbytných k pochopení dynamiky rybolovu. Za účelem zjednodušení by měla být zrušena hlášení o intenzitě rybolovu podle druhů a měla by být nahrazena analýzou opakujících se výzev členským státům k předložení vědeckých údajů, které obsahují zvláštní kapitolu o métier hlubinného rybolovu.

(16)     Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky[14] stanoví požadavky na kontrolu a vynucování víceletých plánů. Hlubinným druhům, které jsou ze své podstaty rybolovem ohroženy, by se mělo z hlediska kontroly dostat stejné pozornosti jako ostatním chráněným druhům, pro které byl dohodnut víceletý plán řízení.

(17)     Držitelé oprávnění k rybolovu umožňujícího lov hlubinných druhů by měli o toto oprávnění ve vztahu k lovu hlubinných druhů přijít v případě, že nejednají v souladu s příslušným opatřením pro zachování populací.

(18)     Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku byla schválena rozhodnutím 81/608/EHS a vstoupila v platnost dne 17. března 1982. Uvedená úmluva stanoví vhodný rámec pro multilaterální spolupráci na racionálním zachování a řízení rybolovných zdrojů v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku. Opatření pro řízení přijatá NEAFC zahrnují technická opatření pro zachování a řízení populací druhů regulovaných v rámci NEAFC a pro ochranu ohrožených mořských stanovišť, včetně preventivních opatření.

(19)     Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s cílem specifikovat doprovodná opatření ročních omezení intenzity rybolovu, pokud je nepřijmou členské státy nebo pokud jimi přijatá opatření nejsou shledána jako slučitelná s cíli tohoto nařízení nebo jako dostatečná s ohledem na cíle uvedené v tomto nařízení.

(20)     Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, které mohou být nezbytné pro změnu nebo doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení v případě neexistence nebo nedostatečnosti doprovodných opatření přijatých členskými státy a spjatých s ročními omezeními intenzity, pokud nahrazují omezení odlovu.

(21)     Je proto nezbytné zavést nová pravidla pro regulaci rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a zrušit nařízení (ES) č. 2347/2002.

(22)     Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Cíle

Cíle tohoto nařízení jsou následující:

a)         zajistit udržitelné využívání hlubinných druhů při minimalizaci dopadů hlubinných rybolovných činností na mořské prostředí;

b)         zlepšit vědecké poznatky o hlubinných druzích a jejich stanovištích pro účely uvedené v písmenu a);

c)         zavést technická opatření pro řízení rybolovu doporučená Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC).

Článek 2 Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na rybolovnou činnost nebo zamýšlenou rybolovnou činnost v těchto vodách:

a)           vody Unie podoblastí Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) II až XI a oblasti Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2;

b)           mezinárodní vody oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2 a

c)           oblast upravená předpisy NEAFC.

Článek 3 Definice

1.           Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 734/2008[15].

2.           Kromě toho se použijí tyto definice:

a)      „oblastmi ICES“ se rozumí oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009[16];

b)      „oblastmi CECAF“ se rozumí oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009[17];

c)      „oblastí upravenou předpisy komise NEAFC“ se rozumějí vody, na něž se vztahuje Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a které leží mimo vody v rybářské jurisdikci smluvních stran uvedené úmluvy;

d)      „hlubinnými druhy“ se rozumí druhy uvedené v příloze I;

e)      „nejvíce ohroženými druhy“ se rozumí hlubinné druhy, které jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky v příloze I s názvem „nejvíce ohrožené (x)“;

f)       pojmem „métier“ se rozumí rybolovné činnosti zaměřené na lov určitých druhů pomocí určitého lovného zařízení v určité oblasti; 

g)      „hlubinným métier“ se rozumí métier, které se zaměřuje na hlubinné druhy podle údajů stanovených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení;

h)      „střediskem pro sledování rybolovu“ se rozumí operační středisko zřízené členským státem vlajky a vybavené počítačovým hardwarem a softwarem umožňujícím automatický příjem, zpracování a elektronický přenos údajů;

i)       „vědeckým poradním orgánem“ se rozumí mezinárodní rybolovný vědecký orgán, který splňuje mezinárodní normy pro vědecké doporučení na základě výzkumu;

j)       „maximálním udržitelným výnosem“ se rozumí maximální odlov, který je možné odebírat z populace ryb bez omezení.

KAPITOLA II OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU

Článek 4 Druhy oprávnění k rybolovu

1.           Na rybolovné činnosti zaměřené na hlubinné druhy a prováděné rybářským plavidlem Unie se vztahuje oprávnění k rybolovu, v němž jsou hlubinné druhy uvedeny jako cílové druhy.

2.           Pro účely odstavce 1 se má za to, že rybolovné činnosti se zaměřují na hlubinné druhy, pokud:

a)      hlubinné druhy jsou označeny jako cílové v rybolovném kalendáři daného plavidla nebo

b)      na palubě plavidla se nacházejí zařízení používaná pouze k lovu hlubinných druhů, případně jsou taková zařízení rozmístěna v oblasti rybolovu nebo

c)      velitel plavidla zaznamená do lodního deníku procento populace hlubinných druhů, které je rovno 10 % celkové hmotnosti úlovků v daný den rybolovu nebo je vyšší.

3.           Na rybolovné činnosti prováděné rybářským plavidlem Unie, které nejsou zaměřeny na hlubinné druhy, avšak při nichž jsou tyto hlubinné druhy uloveny jako vedlejší úlovek, se vztahuje oprávnění k rybolovu, které uvede hlubinné druhy jako vedlejší úlovek.

4.           Tyto dva typy oprávnění k rybolovu uvedené v odstavcích 1 a 3 musí být jasně odlišitelné v elektronické databázi uvedené v článku 116 nařízení (ES) č. 1224/2009.

5.           Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 3, mohou rybářská plavidla bez oprávnění k rybolovu lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat jakékoli množství hlubinných druhů, pokud je toto množství nižší než prahová hodnota stanovená na 100 kg různých hlubinných druhů na jeden rybářský výjezd.

Článek 5 Řízení kapacity

Souhrnná rybolovná kapacita všech rybářských plavidel, kterým některý z členských států vydal oprávnění, měřená v hrubé prostornosti a v kilowattech a umožňující odlov hlubinných druhů buď jako cílových druhů, nebo jako vedlejších úlovků, nesmí nikdy převýšit celkovou rybolovnou kapacitu plavidel tohoto členského státu, která provedla vykládku 10 nebo více tun hlubinných druhů ve kterémkoli ze dvou kalendářních let před vstupem tohoto nařízení v platnost podle toho, ve kterém roce bylo toto číslo vyšší.

Článek 6 Obecné požadavky na žádosti o oprávnění k rybolovu

Ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu umožňující odlov hlubinných druhů ať už jako cílových druhů, nebo jako vedlejších úlovků, a o jeho obnovení se připojí popis oblasti, v níž se plánuje provádět rybolovné činnosti, typu lovných zařízení, rozmezí hloubky, ve kterém budou činnosti probíhat, a jednotlivých cílových druhů.

Článek 7 Konkrétní požadavky na podávání žádostí o oprávnění k rybolovu a vydávání oprávnění k rybolovu umožňujících využívání lovných zařízení pro rybolov při dně při rybolovných činnostech zaměřených na hlubinné druhy

1.           Kromě požadavků uvedených v článku 6 musí být ke každé žádosti o oprávnění k rybolovu týkajícího se cíleného rybolovu hlubinných druhů podle čl. 4 odst. 1, které umožňuje používání lovných zařízení pro rybolov při dně ve vodách Unie, jak je uvedeno v čl. 2 písm. a), přiložen podrobný plán rybolovu, který uvádí zejména:

a)      místa zamýšlených aktivit zaměřených na hlubinné druhy v hlubinném métier. Toto místo (místa) se definuje (definují) souřadnicemi v souladu se Světovým geodetickým systémem z roku 1984;

b)      případná místa nebo činnosti v hlubinném métier za poslední tři úplné kalendářní roky. Toto místo (místa) se definuje (definují) souřadnicemi v souladu se Světovým geodetickým systémem z roku 1984, které co nejtěsněji vymezují oblast rybolovných činností.

2.           Každé oprávnění k rybolovu vydané na základě žádosti podané v souladu s odstavcem 1 uvede zařízení pro rybolov při dně, kterého bude použito, a omezí povolené rybolovné činnosti na oblast, v níž se zamýšlená rybolovná činnost podle odst. 1 písm. a) a stávající rybolovná činnost podle odst. 1 písm. b) překrývají. Oblast, v níž se zamýšlí rybolovná činnost, však může být rozšířena za hranice oblasti, kde se provádí současná rybolovná činnost, pokud členský stát na základě vědeckých poznatků posoudí a zdokumentuje, že takové rozšíření nebude mít významný nepříznivý dopad na citlivé mořské ekosystémy.

Článek 8 Účast plavidel na shromažďování údajů o hlubinné rybolovné činnosti

Členské státy zahrnou do všech oprávnění k rybolovu vydaných v souladu s článkem 4 podmínky nezbytné k zajištění účasti dotčeného plavidla ve spolupráci s příslušným vědeckým ústavem na všech režimech shromažďování údajů zahrnujících rybolovné činnosti, pro které jsou oprávnění vydána.

Článek 9 Zánik oprávnění k rybolovu pro plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě, která se zaměřují na hlubinné druhy

Oprávnění k rybolovu podle čl. 4 odst. 1 pro plavidla používající vlečné sítě pro lov při dně nebo tenatové sítě zaniknou nejpozději dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. Po tomto datu nebudou oprávnění k rybolovu zaměřenému na hlubinné druhy pomocí těchto lovných zařízení vydávána ani obnovována.

KAPITOLA III RYBOLOVNÁ PRÁVA A DOPROVODNÁ OPATŘENÍ

Oddíl 1 Obecná ustanovení

Článek 10 Zásady

1.           Rybolovná práva se stanoví podle takové míry využívání příslušných hlubinných druhů, která je v souladu s maximálním udržitelným výnosem.

2.           Pokud na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků není možné určit míru využívání v souladu s maximálním udržitelným výnosem, stanoví se rybolovná práva takto:

a)      v případě, že nejlepší dostupné vědecké poznatky určují míru využívání, která odpovídá přístupu založenému na předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, nesmí být pro příslušné období řízení rybolovu stanovena vyšší rybolovná práva než tato míra;

b)      v případě, že nejlepší dostupné vědecké poznatky vzhledem k nedostatku údajů týkajících se určitých populací nebo druhů neurčují míru využívání, která odpovídá přístupu založenému na předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, nesmí být pro dotčená loviště přidělena žádná rybolovná práva.  

Oddíl 2 Řízení podle omezení intenzity rybolovu

Článek 11 Rybolovná práva řízená pouze prostřednictvím omezení intenzity rybolovu

1.           Rada jednající v souladu se Smlouvou může rozhodnout o přechodu od stanovování ročních rybolovných práv pro hlubinné druhy podle omezení intenzity rybolovu i omezení odlovu k stanovování pouze podle omezení intenzity rybolovu pro konkrétní loviště.

2.           Pro účely odstavce 1 jsou posuzovanými úrovněmi intenzity rybolovu úrovně intenzity rybolovu pro jednotlivá hlubinná métier, které jsou použity jako základní hodnoty pro veškeré změny požadované za účelem dodržení zásad uvedených v článku 10 na základě vědeckých informací, které jsou v souladu s úlovky v příslušných hlubinných métier v předchozích dvou kalendářních letech.

3.           V omezeních intenzity rybolovu stanovených v souladu s odstavci 1 a 2, se uvede:

a)      konkrétní hlubinné métier, na které se dané omezení intenzity rybolovu vztahuje, v závislosti na regulovaném lovném zařízení, cílových druzích a oblastech ICES nebo CECAF, ve kterých může být povolená intenzita uskutečněna, a

b)      jednotka intenzity rybolovu, která bude při řízení používána.

Článek 12 Doprovodná opatření

1.           V případech, kdy roční omezení intenzity rybolovu nahradila v souladu s čl. 11 odst. 1 omezení odlovu, jsou členské státy povinny ponechat nebo zavést následující doprovodná opatření ve vztahu k plavidlům plujícím pod jejich vlajkou:

a)      opatření, jejichž cílem je zabránit zvýšení celkové rybolovné kapacity plavidel dotčených omezením intenzity;

b)      opatření, jejichž cílem je zabránit nárůstu vedlejších úlovků nejvíce ohrožených druhů, a

c)      podmínky pro efektivní prevenci výmětů. Tyto podmínky se zaměří na provedení vykládky všech ryb, které byly naloženy na palubu, pokud to není v rozporu s pravidly platnými v rámci společné rybářské politiky.

2.           Opatření zůstanou v platnosti po dobu nezbytnou k tomu, aby se předešlo rizikům uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a c) nebo aby se tato rizika zmírnila.

3.           Komise posoudí účinnost doprovodných opatření přijatých členskými státy při jejich přijetí.

Článek 13 Opatření Komise v případě neexistence nebo nedostatečnosti doprovodných opatření přijatých členskými státy

1.           Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem specifikovat opatření doprovázející roční omezení intenzity rybolovu podle čl. 12 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a v souladu s článkem 20:

a)      pokud dotyčný členský stát nevyrozumí Komisi o opatřeních přijatých na základě článku 12 do tří měsíců ode dne vstupu omezení intenzity rybolovu v platnost;

b)      pokud opatřením přijatým podle článku 12 uplynula platnost, ačkoli přetrvává potřeba předejít rizikům uvedeným v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) a c) nebo je zmírnit.

2.           Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 s cílem specifikovat opatření doprovázející roční omezení intenzity rybolovu podle čl. 12 písm. a), b) nebo c), pokud na základě posouzení provedeného podle čl. 12 odst. 3:

a)      jsou opatření členských států shledána jako neslučitelná s cíli tohoto nařízení nebo

b)      jsou opatření členského státu považována za nedostatečná, pokud jde o cíle uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

3.           Komise přijímá doprovodná opatření s cílem zajistit splnění cílů a záměrů stanovených v tomto nařízení. Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, opatření přijatá členskými státy pozbývají platnosti.

KAPITOLA IV KONTROLA

Článek 14 Uplatnění ustanovení o kontrole u víceletých plánů

1.         Toto nařízení se považuje za „víceletý plán“ pro účely nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.         Hlubinné druhy se považují za „druhy, na které se vztahuje víceletý plán“ a „populace, na které se vztahuje víceletý plán“ pro účely nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 15 Určené přístavy

Mimo přístavy určené k vykládce hlubinných mořských druhů nesmí být vyloženo žádné množství různých hlubinných druhů přesahující 100 kg.

Článek 16 Předchozí oznámení

Odchylně od článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se od velitelů všech rybářských plavidel Evropské unie, která hodlají vyložit 100 nebo více kg hlubinných druhů, bez ohledu na jejich délku, požaduje, aby oznámili tento záměr příslušnému orgánu členského státu své vlajky.

Článek 17 Zápisy v lodním deníku v hlubokých vodách

Aniž jsou dotčeny články 14 a 15 nařízení (ES) č. 1224/2009, jsou velitelé rybářských plavidel, jimž bylo vydáno oprávnění v souladu s čl. 4 odst. 1 nebo 3, pokud působí v hlubinném métier nebo se účastní rybolovu v hloubce pod 400 m, povinni:

a)      po každém výlovu založit nový řádek v lodním deníku v tištěné podobě nebo

b)      po každém výlovu provést samostatný záznam v případě, že mají zaveden elektronický záznamový systém a systém podávání zpráv.

Článek 18 Odnětí oprávnění k rybolovu

1.           Aniž je dotčen čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) 1224/2009, jsou oprávnění k rybolovu uvedená v čl. 4 odst. 1 a 3 tohoto nařízení odňata na dobu nejméně jednoho roku v těchto případech:

a)      nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k rybolovu, které se týkají omezení použití lovných zařízení, povolených oblastí operací, popřípadě i omezení odlovu nebo intenzity u druhu, na který je povoleno se zaměřit, nebo

b)      nedodržení povinnosti nalodit vědeckého pozorovatele nebo povolit odběr vzorků z úlovků pro vědecké účely, jak je uvedeno v článku 19 tohoto nařízení.

2.           Odstavec 1 se nepoužije, pokud nedodržení pravidel v něm uvedených bylo způsobeno vyšší mocí.

KAPITOLA V SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ

Článek 19 Pravidla shromažďování údajů a podávání zpráv

1.           Členské státy shromažďují údaje o jednotlivých hlubinných métier v souladu s pravidly pro shromažďování údajů a úrovněmi přesnosti stanovenými ve víceletém programu Společenství pro shromažďování, správu a využívání biologických, technických, environmentálních, hospodářských a sociálních údajů přijatém v souladu s nařízením Rady (ES) č. 199/2008[18] a ostatními opatřeními přijatými podle uvedeného nařízení.

2.           Velitel plavidla nebo jiné osoby odpovědné za provoz plavidla mají povinnost přijmout na palubu vědeckého pozorovatele, kterého členský stát jejich plavidlu přidělil, s výjimkou případů, kdy to není z bezpečnostních důvodů možné. Velitel usnadní pozorovateli plnění vědeckých úkolů.

3.           Vědečtí pozorovatelé:

a)      provádějí své opakující se úkoly týkající se shromažďování údajů podle odstavce 1;

b)      určují a zaznamenávají hmotnost všech útesotvorných korálů, měkkých korálů, hub nebo dalších organismů, které patří do stejného ekosystému a které byly vytaženy na palubu pomocí lovného zařízení plavidla.

4.           Kromě povinností uvedených v odstavci 1 se na členské státy vztahují zvláštní požadavky na shromažďování údajů a podávání zpráv ohledně daného hlubinného métier, které jsou uvedeny v příloze II.

5.           S údaji shromážděnými v souvislosti s daným hlubinným métier, včetně všech údajů shromážděných v souladu přílohou II, musí být zacházeno v souladu s procesem zpracování údajů, který je stanoven v kapitole III nařízení (ES) č. 199/2008.

6.           Na žádost Komise podávají členské státy Komisi každý měsíc zprávu o vynaložené intenzitě a/nebo o úlovcích podle jednotlivých métier.

KAPITOLA V AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 20 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 13 jsou svěřeny Komisi na dobu neurčitou.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VI HODNOCENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21 Hodnocení

1.           Do šesti let od vstupu tohoto nařízení v platnost Komise na základě zpráv členských států a vědeckého poradenství, které si k tomuto účelu vyžádá, vyhodnotí dopad opatření stanovených v tomto nařízení a určí, do jaké míry bylo dosaženo cílů uvedených v čl. 1 písm. a) a b).

2.           Toto hodnocení se zaměří na vývoj v následujících oblastech:

a)      plavidla, která přešla na lovná zařízení s omezeným dopadem na mořské dno, a na vývoj úrovně jejich výmětů;

b)      rozsah provozu plavidel působících v rámci jednotlivých hlubinných métier;

c)      úplnost a důvěryhodnost údajů, které členské státy poskytují vědeckým institucím pro účely posuzování populací nebo Komisi v případě konkrétních výzev k předložení údajů;

d)      populace hlubinných druhů ryb, u nichž došlo ke zkvalitnění vědeckého poradenství;

e)      rybolovné oblasti, které jsou spravovány pouze podle omezení intenzity rybolovu, a účinnost doprovodných opatření k eliminaci výmětů a snížení úlovků nejvíce ohrožených druhů.

Článek 22 Přechodná ustanovení

Zvláštní oprávnění k rybolovu vydaná v souladu s nařízením (ES) č. 2347/2002 zůstávají v platnosti až do jejich nahrazení oprávněními k rybolovu umožňujícími úlovek hlubinných druhů vydanými v souladu s tímto nařízením, v každém případě však pozbývají platnosti po 30. září 2012.

Článek 23 Zrušení

1.           Nařízení (ES) č. 2347/2002 se zrušuje.

2.           Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze III tohoto nařízení.

Článek 24 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda […]                                                                […]

PŘÍLOHA I

Oddíl 1 Hlubinné druhy

Vědecký název || Obecný název || Nejvíce ohrožené (x)

Centrophorus granulosus Centrophorus squamosus Centroscyllium fabricii Centroscymnus coelolepis Centroscymnus crepidater Dalatias licha Etmopterus princeps Apristurus spp. Chlamydoselachus anguineus Deania calcea Galeus melastomus Galeus murinus Hexanchus griseus Etmopterus spinax Oxynotus paradoxus Scymnodon ringens Somniosus microcephalus || bezkýlovec zrnitý bezkýlovec listošupinatý světloun grónský světloun bělooký světloun dlouhonosý světloun Bonaterrův světloun velký máčky rodu Apristurus žralok límcový bezkýlovec lopatonosý máčka černoústá máčka myší žralok šedý světloun trnitý světloun podivný světloun nožozubý žralok malohlavý || x x x x x x x x

Alepocephalidae Alepocephalus Bairdii Alepocephalus rostratus || uzlatkovití uzlatka Bairdova uzlatka východoatlantská ||

Aphanopus carbo || tkaničnice tmavá ||

Argentina silus || stříbrnice atlantská ||

Beryx spp. || pilonoši rodu Beryx ||

Chaceon (Geryon) affinis || krab Chaceon affinis ||

Chimaera monstrosa Hydrolagus mirabilis Rhinochimaera atlantica || chiméra podivná chiméra Hydrolagus mirabilis pachiméra atlantská ||

Coryphaenoides rupestris || hlavoun tuponosý ||

Epigonus telescopus || parmovka tmavá || x

Helicolenus dactylopterus || okouník modroústý ||

Hoplostethus atlanticus || červenice obecná || x

Macrourus berglax || hlavoun severní ||

Molva dypterigia || mník modrý ||

Mora moro Antimora rostrata || morida obecná morida nosatá ||

Pagellus bogaraveo || růžicha šedá ||

Phycis blennoides || mníkovec velkooký ||

Polyprion americanus || mnohopilák americký ||

Reinhardtius hippoglossoides || platýs černý ||

Cataetyx laticeps || jeskyňovka širohlavá ||

Hoplostethus mediterraneus || červenice středomořská ||

Macrouridae jiné než Coryphaenoides rupestris a Macrourus berglax || hlavounovití jiní než hlavoun tuponosý a hlavoun severní ||

Nesiarchus nasutus || pamakrela nosatá ||

Notacanthus chemnitzii || ostnohřbetec severní ||

Raja fyllae Raja hyperborea Raja nidarosiensis || rejnok listový rejnok tmavobřichý rejnok norský ||

Trachyscorpia cristulata || okouník trnitý ||

Oddíl 2 Druhy, které jsou upraveny rovněž v rámci komise NEAFC

Brosme brosme || mník bělolemý ||

Conger conger || úhořovec mořský ||

Lepidopus caudatus || tkaničnice stříbřitá ||

Lycodes esmarkii || slimule Esmarkova ||

Molva molva || mník mořský ||

Sebastes viviparus || okouník živorodý ||

Příloha II Zvláštní požadavky na shromažďování údajů a podávání zpráv podle čl. 18 odst. 4

1.           Členské státy zajistí, aby údaje shromážděné pro oblast, která zahrnuje jak vody Unie, tak mezinárodní vody, byly dále členěny tak, aby se týkaly samostatně buď vod Unie, nebo mezinárodních vod.

2.           V případě, že se činnost v rámci jednoho hlubinného métier překrývá s činností jiného métier ve stejné oblasti, uskutečňuje se shromažďování údajů ohledně první činnosti odděleně od shromažďování údajů o druhé činnosti.

3.           U všech hlubinných métier musí být odebírány vzorky výmětů. Strategie odběru vzorků u vykládek a výmětů se vztahuje na všechny druhy uvedené v příloze I, jakož i na druhy náležející do ekosystému mořského dna, jako jsou hlubinné korály, houby a další organismy, které patří do stejného ekosystému.

4.           V případě, že příslušný víceletý plán shromažďování údajů vyžaduje shromažďování údajů o intenzitě rybolovu vyjádřených v hodinách rybolovu vlečnými sítěmi a u pasivních zařízení v době ponoření, členský stát společně s těmito údaji o intenzitě rybolovu shromažďuje a je připraven předložit tyto dodatečné údaje:

a)      zeměpisnou polohu rybolovných činností při každém vytažení sítě na základě údajů systému sledování plavidel, které předává plavidlo středisku sledování rybolovu;

b)      hloubky rybolovu, v nichž jsou rozmístěna lovná zařízení v případě, že dané plavidlo podléhá povinnosti vést elektronický lodní deník. Velitel plavidla oznámí hloubku rybolovu v souladu se standardizovaným formátem pro podávání zpráv.

[1]               Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[2]               Nařízení (ES) č. 1288/2009, Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 6.

[3]               A/RES/61/105 ze dne 8. prosince 2006 Udržitelný rybolov, kromě jiného prostřednictvím Dohody OSN z roku 1995 o provedení ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení populací tažných ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995 a souvisejících nástrojů.

[4]                http://cordis.europa.eu/fetch?CALLER=FP7_PROJ_ES&ACTION=D&DOC=19&CAT=PROJ&QUERY=01308a670983:f6dc:57618e7e&RCN=90982

[5]               Viz rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice č. 2008/56/ES, Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[6]               KOM(2007) 30 v konečném znění.

[7]               Na základě nařízení (ES) č. 199/2008.

[8]               , , s. .

[9]               , , s. .

[10]             Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[11]             Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6.

[12]             KOM(2007) 30 v konečném znění.

[13]             Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 6.

[14]             Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

[15]             Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8.

[16]             Úř. věst. L 87, 31.3. 2009, s. 70.

[17]             Úř. věst. L 87, 31.3. 2009, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.