1. Úvod

„Tvůrčí Evropa“ je nový rámcový program pro kulturní a tvůrčí odvětví, jenž je zahrnut do víceletého finančního rámce[1] na období 2014–2020. Zajistí společný rámec pro stávající programy Kultura, MEDIA a MEDIA Mundus a vytvoří zcela novou facilitu, která zlepší přístup k financování.

Tento program je zaměřen speciálně na potřeby kulturních a tvůrčích odvětví, která hodlají působit mezinárodně, a je úzce spjat s podporou kulturní a jazykové různorodosti. Doplňuje další programy Evropské unie, jako je podpora investic do kulturních a tvůrčích odvětví, obnovy kulturního dědictví, kulturní infrastruktury a služeb ze strukturálních fondů, fondy na digitalizaci kulturního dědictví a nástroje v oblasti rozšíření a vnějších vztahů. Členské státy podporují řadu iniciativ v oblasti kultury, přičemž na mnohé z nich se vztahují pravidla státní podpory.

Ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 navrhuje Komise významné zvýšení rozpočtových prostředků pro kulturní a tvůrčí odvětví na celkových 1,801 miliardy EUR (při současných cenách), což v porovnání se současnými výdaji představuje nárůst o 37 %. Toto navýšení je v naprostém souladu s odůvodněními a prioritami strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ, neboť investice do kulturních a tvůrčích odvětví přímo přispívají k cíli strategie, jímž je podporovat inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. V roce 2008 měla kulturní a tvůrčí odvětví přibližně 4,5% podíl na HDP Evropské unie a zaměstnávala zhruba 3,8 % evropské pracovní síly[2]. Kromě tohoto přímého přínosu k tvorbě pracovních míst a růstu mají uvedená odvětví nepřímé dopady také na jiné oblasti, jako je například cestovní ruch a obsah pro IKT[3]. Představují také přínos z hlediska vzdělávání, sociálního začleňování a sociálních inovací. V době, kdy se Evropa snaží překonat hospodářskou krizi, jsou proto kulturní a tvůrčí odvětví mimořádně důležitá. Přestože mnohé země za poslední roky vykazují vyšší než průměrný růst, čelí tato odvětví zvláštním výzvám a obtížím. Pokud mají kulturní a tvůrčí odvětví naplnit svůj potenciál dalšího růstu, je nutné zaujmout souvislý strategický přístup k překonávání těchto omezení a učinit vhodné kroky, které usnadní další rozvoj těchto odvětví: a to je hlavním cílem návrhu programu „Tvůrčí Evropa“.

Tento nový program bude jednoduchou, snadno rozeznatelnou a dostupnou platformou pro profesionály činné v kulturních a tvůrčích odvětvích, a to bez ohledu na umělecký obor, ve kterém působí, a nabídne prostor pro mezinárodní aktivity v rámci EU i mimo ní.

Komise při přípravě návrhu konzultovala širokou řadu zúčastněných stran. Vycházela rovněž z průběžných hodnocení stávajících programů a z nezávislých studií. Kromě toho zohlednila reakce na zelenou knihu Komise „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“[4] a také doporučení odborníků učiněná v rámci otevřené metody koordinace v oblasti kultury a strukturovaného dialogu se subjekty příslušných odvětví v letech 2008–2010.

2. Stávající programy jako zdroj zkušeností do budoucna

Aby se co nejlépe využilo nového a navýšeného rozpočtu pro kulturní a tvůrčí odvětví, navazuje program na řadu úspěchů, kterých se podařilo dosáhnout díky stávajícím programům, a přitom usiluje o nápravu hlavních nedostatků zjištěných při hodnocení nebo z přímých zkušeností z jejich řízení. Jeho součástí je i návrh na vytvoření zcela nové finanční facility pro usnadnění přístupu k financování pro kulturní a tvůrčí odvětví s cílem reagovat na potřebu, která jasně vyplynula z výsledků nezávislého průzkumu i z konzultací.

3. Úspěchy stávajících programů

Z hodnocení současných programů Evropské unie zaměřených na kulturní a tvůrčí odvětví vyplynulo, že tyto programy přispěly ke zlepšení situace v dotčených odvětvích a usnadnily pohyb profesionálů a uměleckých děl, čímž výrazně přispěly ke kulturní a jazykové rozmanitosti.

V případě programu Kultura s malým průměrným ročním rozpočtem, který činí 57 milionů EUR (tedy tolik co roční rozpočet mnoha operních souborů[5]), jsou výdaje EU vysoce účinné. Tento program pomáhá tisícům umělců a profesionálů z oblasti kultury (jde o přibližně dvacet tisíc osob každý rok) rozvíjet mezinárodní kariéru prostřednictvím zdokonalování dovedností a znalostí, které si neformálně předávají mezi sebou, a vytvářením nových profesních drah.

Tisícům organizací z oblasti kultury (každoročně jde o více než tisíc organizací) tento program poskytl možnost spolupracovat na mezinárodní úrovni a učit se osvědčeným postupům díky partnerství se subjekty z jiných zemí. Umožnil subjektům spolupracovat na tvorbě uměleckých děl, navazovat kontakty a objevovat nové profesní příležitosti. Dodal jejich práci a možnostem mezinárodní rozměr. To mělo pozitivní, strukturální dopad na tato odvětví a na jejich schopnost uplatnit se na širších trzích. Program Kultura pomohl rozvoji odvětví a forem umění, vytváření nových děl a performancí, podpořil přístup, účast, výzkum a vzdělávání v této oblasti a poskytl informace, poradenství a praktickou podporu.

Každý rok docházelo k pohybu tisíců děl, včetně přibližně 500 překladů literárních děl. Podpora z tohoto programu je veřejností vnímána jako výraz ocenění kvality kulturních projektů. Aktivity v rámci jednotlivých projektů dokázaly přímo či nepřímo oslovit několik milionů občanů, kteří měli možnost poznat kulturní díla z jiných zemí. Program taktéž přispěl k vytvoření lepších podkladů pro tvorbu politik, a to prostřednictvím studií, které se staly základem pro práci v rámci otevřené metody koordinace. Vzhledem k tomu, že EU spolufinancuje projekty do maximální výše 50 % nákladů, přilákal tento program značné dodatečné částky z veřejných a soukromých zdrojů.

Konečně je třeba zmínit, že evropská hlavní města kultury, kterým je tento titul EU udělován spolu s finančním příspěvkem v rámci programu Kultura (1,5 milionu EUR na „hlavní město“), v některých případech dosáhla pákového efektu, který zosminásobil dosažené příjmy, iniciovala ve svých operačních programech investice v hodnotě 15–100 milionů EUR a posloužila jako katalyzátor pro další kapitálové investice. Hlavní města kultury dokáží přilákat miliony návštěvníků a zapojit do přípravy akcí stovky dobrovolníků. Získání titulu znamená pro jednotlivá města dlouhodobé dědictví v podobě lepších dovedností, větší kulturní kapacity, živějšího kulturního dění a lepší infrastruktury. Zlepší se také celkový obraz města v očích veřejnosti.

Programy MEDIA dosáhly s relativně nízkým ročním rozpočtem (jedná se o přibližně 100 milionů EUR na trhu s tisíckrát vyšší hodnotou) významných výsledků díky cíleným akcím optimalizujícím poměr nákladů a přínosů a pákový efekt programů. Tyto akce se zaměřily na aktivity s pozitivním dopadem na konkurenceschopnost EU a na potřeby, které se neřeší na nadnárodní úrovni, jako například nadnárodní distribuce. Podpoře z programu MEDIA lze alespoň částečně připsat také zásluhu na rostoucím počtu evropských filmových premiér – jejich podíl vzrostl z 36 % v roce 1989 na 54 % v roce 2009. Síť Europa Cinema čítající více než 2 000 kinosálů (tj. 20 % evropských premiérových pláten) v převážně nezávislých kinech ve 32 zemích nabízí širokou a pestrou nabídku filmů, čímž podporuje kulturní různorodost ve 475 městech. Kvalitní programová náplň této sítě přilákala 59 milionů návštěvníků (v roce 2000 to bylo 30 milionů), což představuje 5,6 % všech vstupů do kin v Evropě (v roce 2000 to bylo 2,8 %). Evropské filmy jiné než domácí produkce uváděné v rámci sítě se na celkových tržbách podílejí 36 %, zatímco evropský průměr činí 7–8 %. V síti Europa Cinema představují evropské filmy 57 % vstupů na představení, zatímco průměrná sledovanost těchto filmů v Evropě činí 27,7%.

Program MEDIA zvyšuje konkurenceschopnost odvětví prostřednictvím podpory budování kapacit, jako například odborného vzdělávání a rozvoje, čímž pomáhá profesionalizovat odvětví a zlepšovat kvalitu děl. Každý rok absolvuje kurzy odborného vzdělávání přibližně 1 800 profesionálů činných v těchto odvětvích (producentů, distributorů, scénáristů), kteří tak získávají příslušné odborné znalosti a dovednosti, stejně jako možnosti spolupráce se zahraničními partnery. Díky podpoře rozvoje lze každoročně na trh uvést 400 kvalitních evropských projektů. Na rozdíl od podpory poskytované jednotlivým projektům přináší podpora portfolia projektů (souborné financování) produkčním společnostem, které jsou často malými a středními podniky trpícími nedostatkem kapitálu, finanční stabilitu a dlouhodobější perspektivu, což má důležité strukturální dopady na toto odvětví.

Ukázalo se, že podpora poskytovaná nezávislým producentům na výrobu specifických žánrů audiovizuálních děl, jako jsou dokumentární a animované filmy určené pro mezinárodní televizní distribuci, je vzhledem ke specifickým potřebám těchto žánrů velice důležitá. Ukázalo se, že podíl nadnárodních koprodukcí se díky činnostem v rámci sítí, jako jsou koprodukční fóra, iniciativy v oblasti mezinárodního prodeje a odborného vzdělávání, významně zvýšil (z 26 % evropských filmů v roce 1989 na 34 % v roce 2009). Tyto filmy mají 2,3krát vyšší potenciál pohybu než národní filmy[6]. Sítě jako EAVE, ACE a Cartoon, které vznikly s podporou programu MEDIA, nyní představují páteř evropského filmového průmyslu.

Garanční fond výroby v audiovizuálním odvětví v rámci programu MEDIA, který vznikl v roce 2010, je určen výlučně filmovým producentům, jimž usnadňuje přístup k soukromým zdrojům financování prostřednictvím garančního mechanismu spočívajícího v rozdělení rizik, což má podnítit banky k většímu poskytování úvěrů. Očekává se, že díky pákovému efektu garančního mechanismu přinese tento fond s celkovým rozpočtem ve výši 8 milionů EUR vyčleněným na dobu čtyř let bankovní úvěry ve výši přesahující 100 milionů EUR. Žádosti o financování z fondu bylo možné předkládat od května 2011. Zřízení tohoto fondu uvítal jak filmový průmysl, tak banky, což se odrazilo v počtu poskytnutých záruk – dvanáct v deseti různých členských státech. Hodnota poskytnutých úvěrů se pohybovala kolem 15 milionů EUR.

Přestože jsou programy Kultura a MEDIA úspěšné, je třeba učinit ještě víc, aby se uvolnil plný potenciál těchto odvětví, která také čelí problémům roztříštěnosti trhů, změnám vyplývajícím z globalizace a přechodu na digitální technologie, nedostatku porovnávatelných údajů a nedostatku finančních prostředků ze soukromých zdrojů.

4. Poznatky do budoucna

Struktura nového programu byla navržena s ohledem na zkušenosti získané v rámci předchozích programů.

Program Kultura na období 2007–2013

Na základě současných zkušeností budou cíle navrhované pro budoucí rámcový program přizpůsobeny skutečným potřebám organizátorů projektů, a to i malých a středních podniků činných v kulturních a tvůrčích odvětvích. Cílem také bude podpořit potenciál těchto odvětví v oblasti vytváření pracovních míst a růstu, přičemž se bude stále výrazně podporovat kulturní a jazyková rozmanitost. Pokud jde o jednotlivé akce v rámci tohoto programu, bude zavedena řada zlepšení a zjednodušených postupů. Velký počet výzev a kategorií, které zvyšují složitost a snižují transparentnost, bude snížen z devíti na čtyři. Akce, které nedosahují kritického množství, nemají dlouhodobou perspektivu nebo akce, u nichž poptávka značně převyšuje nabídku z důvodu jejich struktury, budou zrušeny. Subjekty, kterým jsou v současnosti určeny zrušené složky programu, budou moci využít nových opatření, pokud splní nezbytné podmínky a kritéria. Dalším zjednodušením bude zrušení provozních grantů, které se ukázaly jako nedostatečně orientované na výsledky a příliš složité pro žadatele a příjemce. Všechny budoucí činnosti budou využívat projektových grantů, které jsou jednodušší a podporují dlouhodobější přístup. Pokud jde o mezinárodní rozměr, současná každoroční výzva, která je každý rok určena pro jinou zemi, bude zrušena; místo toho se program otevře přistupujícím, kandidátským a potenciálním kandidátským zemím, zemím oblasti evropského sousedství a zemím EHP. Na základě dodatečných rozpočtových prostředků bude program i nadále otevřen pro dlouhodobé činnosti dvoustranné nebo mnohostranné spolupráce zaměřené na vybrané země nebo regiony.

Program MEDIA 2007 (2007–2013) a program MEDIA Mundus (2011–2013)

Rozsah současných změn v oblasti audiovizuální tvorby (především digitalizace a globalizace) vyžaduje podrobnou analýzu stávajících mechanismů podpory, aby je bylo možné přizpůsobit novým podmínkám a v budoucnu dále rozvíjet. Řadu zjednodušení bude možné provést jak na strategické, tak na provozní úrovni. Možnosti zjednodušení zahrnují: zaměření na strukturalizaci činností s co největším dopadem na systém; vytvoření finanční facility, která pokud možno postupně nahradí přímé granty; zvětšení pákového efektu fondů Evropské unie; racionalizace mezinárodního rozměru, na který se původně vztahoval zvláštní program MEDIA Mundus, v rámci jednotného právního základu; poskytování kontinuální podpory řadě filmových projektů s vysokým komerčním a pohybovým potenciálem napříč hodnotovým řetězcem, tzn. od odborných školení až po distribuci; transversální projekty vztahující se na řadu segmentů hodnotového řetězce a hráče v něm; a podpora obchodních zástupců s širokým dosahem na trhu a globálním tržním přístupem.

Pokud jde o regionální rozměr programu MEDIA, je třeba zjednodušit přístup a nabídnout subjektům možnost stát se součástí „širší evropské audiovizuální oblasti“, kam by patřily všechny přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země, dále pak země oblasti evropského sousedství a země EHP. Některé projekty budou určeny také účastníkům ze třetích zemí. Tyto země by – stejně jako Švýcarsko a Chorvatsko, které se staly členy programu MEDIA 2007 nedávno – platily registrační poplatek, jehož výše by odrážela význam audiovizuálního odvětví dané země.

Nová finanční facilita

Jedním ze závažných problémů kulturních a tvůrčích odvětví, který ale nelze řešit prostřednictvím grantů, je obtížný přístup malých podniků a organizací působících ve zmíněných odvětvích k finančním prostředkům.

Tento problém je MSP společný; v kulturních a tvůrčích odvětvích je však situace mnohem složitější, a to z pěti důvodů. Za prvé: mnohé z jejich aktiv mají nehmotnou povahu, jako například autorská práva, a obvykle nefigurují v účetních dokladech (na rozdíl od patentů). Za druhé: produkty kulturních a tvůrčích odvětví se na rozdíl od jiných průmyslových výrobků nevyrábějí hromadně. Každá kniha, opera, divadelní hra, film nebo videohra je jedinečný prototyp a společnosti většinou fungují na bázi projektů, zatímco investice musí být často dlouhodobé, aby se vyplatily. Za třetí: připravenost investovat do tohoto odvětví je mimořádně nízká, neboť podnikatelé v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví často nemají podnikatelské dovednosti, aby dokázali prosadit své projekty u finančních institucí. Za čtvrté: s předchozím problémem souvisí také problém s připraveností investorů, neboť ani samotné finanční instituce nemají dostatečný přehled o těchto odvětvích, často nerozumí rizikovým profilům a nejsou připraveny investovat do rozvoje nezbytných odborných znalostí. V neposlední řadě také často chybí spolehlivé údaje, což omezuje možnosti MSP v tomto odvětví, pokud jde o možnosti získání úvěru, neboť finanční instituce se při analýze žádostí o úvěr často opírají o statistické podklady.

Pro malé podniky s nedostatkem kapitálu je proto velmi obtížné získat finanční prostředky na své aktivity, na růst a na udržení konkurenceschopnosti. Pokud jde o bankovní úvěry pro tyto MSP, schodek financování dosahuje odhadem 2,8 miliardy až 4,8 miliardy EUR. Tento problém je v některých členských státech citelnější než v jiných: finanční instituce s dostatečnou odborností v těchto záležitostech lze nalézt pouze v některých zemích.

V rámci programu bude proto poprvé zřízena finanční facilita pro kulturní a tvůrčí odvětví. Ta bude doplňovat ostatní facility EU v rámci strukturálních fondů nebo v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, který uplatňuje transversální přístup a má velmi omezený dopad na rozšiřování aktivit v odvětvích, v nichž jsou zprostředkovatelé (finanční instituce) málo činní, jako jsou právě kulturní a tvůrčí odvětví. Tato facilita poskytne výraznou evropskou přidanou hodnotu a umožní vytváření důležitých partnerských sítí a sdílení poznatků. Facilita bude usilovat o dopad na systém jako celek, a to tím, že se zvýší počet finančních institucí disponujících odbornými znalostmi v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví a jejich přítomnost v jednotlivých oblastech. Bude posílena schopnost získat značné soukromé investice prostřednictvím pákového efektu. Tato facilita se také bude snažit dosáhnout změny chování některých částí odvětví, a to tak, že podpoří využívání úvěrů namísto grantů, zlepší jejich konkurenceschopnost a současně sníží závislost na veřejném financování.

5. Klíčové akce a priority programu

Jediný rámcový program bude nejucelenějším a nákladově nejefektivnějším řešením v otázce podpory pro kulturní a tvůrčí odvětví a zároveň pomůže podpořit důležitou roli těchto odvětví na úrovni EU. Díky tomuto programu bude možné zaměřit pozornost na stávající problémy, kterým kulturní a tvůrčí odvětví v současnosti čelí, a orientovat podporu Evropské unie na opatření, která těmto odvětvím poskytnou přidanou hodnotu na úrovni EU tím, že jim pomohou optimalizovat jejich potenciál hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a sociálního začleňování. Program bude značně přínosný také proto, že usnadní sdílení znalostí a zkušeností v oblasti společných problémů. Z hlediska řízení přinese jediný rámcový program výhody v podobě systémového zjednodušení a větší nákladové efektivnosti, a to díky sloučení informačních středisek a výborů a díky snížení počtu pracovních programů.

6. Struktura programu Tvůrčí Evropa

V návrhu programu se odráží složitost a různorodost kulturních a tvůrčích odvětví, kam patří jak organizace financované z veřejných prostředků, neziskové organizace, tak obchodní podniky. Jednotlivá pododvětví mají kromě toho velmi odlišné hodnotové řetězce. Například ve většině kulturních pododvětví jsou hodnotové řetězce vzájemně propojenější než v audiovizuálním průmyslu (hlavní výjimkou je řetězec nakladatelství a maloobchodního prodeje knih a řetězec produkce, distribuce a maloobchodního prodeje populární hudby), neboť za rozvoj, produkci, distribuci a prodej díla a související vztahy se zákazníkem/publikem je obvykle odpovědný tvůrce díla. To znamená, že obecné výzvy a akce pro celý program by neodpovídaly potřebám různých aktérů, byly by nejasné a v některých případech by mohly být zavádějící.

Proto se za nejlepší možnost považuje rámcový program, který se skládá ze tří složek:

- meziodvětvová složka pro všechna kulturní a tvůrčí odvětví;

- složka Kultura pro kulturní a tvůrčí odvětví;

- složka MEDIA pro audiovizuální odvětví.

Prostředky z rozpočtu budou orientačně rozděleny takto: 15 % pro meziodvětvovou složku, 30 % pro složku Kultura, 55 % pro složku MEDIA.

Složky Kultura a MEDIA navazují na stávající program Kultura a programy MEDIA a MEDIA Mundus. Nová meziodvětvová složka bude mít dvě části. V první se vytvoří facilita na zlepšení přístupu MSP a organizací činných v oblasti kultury a tvořivosti k financování poskytnutím garancí, které finanční zprostředkovatele vytvářející portfolia úvěrů ochrání před úvěrovými riziky; tato facilita bude také podporovat budování kapacit a odborných znalostí nezbytných pro správnou analýzu příslušných rizik. Druhá část této složky bude zahrnovat opatření na podporu: nadnárodní spolupráce v oblasti politik a výměny zkušeností mezi tvůrci politik a hospodářskými subjekty; nových přístupů k budování publika a k vytváření obchodních modelů; kulturní a mediální gramotnosti; sběru dat včetně členství v Evropské audiovizuální observatoři. Financovat se budou také činnosti sítě kanceláří programu Tvůrčí Evropa (bývalá kulturní kontaktní střediska a síť kanceláří programu MEDIA). Opatření uvedená v této druhé části složky patří převážně do oblasti činností stávajících programů Kultura a MEDIA; vzhledem k průřezovým prvkům (pokud jde o přenos znalostí a administrativní účinnost) však bude společný a transversální přístup přínosnější.

7. Očekávaný dopad programu

Cílem programu je lepší přizpůsobení kulturních a tvůrčích odvětví globalizaci a přechodu na digitální technologie. Cílenější zaměření na nadnárodní pohyb děl by mělo vést k většímu oběhu děl, k jejich většímu objemu na vnitřním trhu, k většímu mezinárodnímu obchodu a vyšším příjmům tohoto odvětví. V rámci složky Kultura to bude zahrnovat jednoznačnější zaměření na budování kapacit a nadnárodní pohyb – včetně mezinárodních turné –, na nové evropské platformy s rozsáhlým strukturálním dopadem a na strategičtější balíčky podpory pro nakladatele na literární překlady včetně podpory propagace.

Složka MEDIA zvýší finanční zdroje určené na distribuci, což bude zahrnovat také větší a cílenější financování obchodních zástupců, aby se podpořil vznik silnějších obchodních zástupců s větší kupní a prodejní silou na mezinárodním trhu. Posílení podpory mezinárodních koprodukčních fondů se sídlem v Evropě podpoří koprodukci mezi evropskými a mimoevropskými producenty, zvýší množství a kvalitu děl, čímž přispěje k dalšímu otevření mezinárodních trhů. Nezávislá studia vyvíjející videohry budou mít díky snazšímu přístupu k financování prospěch z nových rostoucích trhů. Výsledkem by měla být větší konkurenceschopnost MSP, zvýšené příjmy, větší podíl na trhu a širší publikum.

Kromě zvýšení globální konkurenceschopnosti a zvětšení rozsahu evropských kulturních a tvůrčích odvětví zlepší složky Kultura a MEDIA nabídku obsahu pro spotřebitele, což bude mít pozitivní dopad na kulturní rozmanitost a evropskou kulturní identitu. Nová přímá a cílená podpora opatření zaměřených na budování publika by měla přispět k vytvoření nového publika, a tím zvýšit spotřebitelskou poptávku. Rozsah tohoto dopadu je však nejistý a bude vyžadovat dlouhodobý přístup. Pokud by se podařilo oslovit v minulosti vyloučené sociální skupiny, mohli bychom zaznamenat také pozitivní dopady na sociální soudržnost. Vyšší poptávka by se pozitivně projevila v celém hodnotovém řetězci, podpořila by zvýšený pohyb děl, vznik nových zdrojů příjmů a zlepšila by konkurenceschopnost odvětví.

Zlepšením přístupu kulturních a tvůrčích odvětví k financování prostřednictvím větší investiční a investorské připravenosti zvýší nová finanční facilita schopnost těchto odvětví přilákat soukromé investory, zlepší jejich finanční kapacitu a komerční potenciál děl, čímž posílí jejich konkurenceschopnost a otevře nové příležitosti v oblasti růstu a zaměstnanosti. V některých případech také sníží závislost MSP na podpoře z veřejných zdrojů, jinde zas otevře přístup k novým zdrojům příjmů.

Podpora nadnárodní spolupráce v oblasti politik pomůže zvýšit dostupnost porovnávatelných údajů, což přispěje k účinnější tvorbě politik založených na ověřených důkazech. To může zlepšit podmínky kulturních a tvůrčích odvětví ve vnitrostátních politických prostředích a přispět k systémovým změnám. Možnost ověřování a sdílení zkušeností a znalostí týkajících se nových obchodních modelů pomůže těmto odvětvím přizpůsobit se přechodu na digitální technologie, a současně s tím vzniknou nové příležitosti v oblasti zaměstnanosti a růstu.

8. Přidaná hodnota EU

Cílem podpory ze strany EU je zajistit systémový dopad a podpořit rozvoj politik. Přidanou hodnotou EU tedy bude/budou:

- nadnárodní povaha a dopad aktivit, které doplní vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy EU;

- úspory z rozsahu a kritické množství, ke kterým může podpora EU přispět, čímž dojde k pákovému efektu na dodatečné zdroje financí;

- nadnárodní spolupráce, která může podpořit ucelenější, rychlejší a účinnější reakci na globální výzvy a může mít dlouhodobý systémový dopad na dotčená odvětví;

- zabezpečení rovnějších podmínek v kulturních a tvůrčích odvětvích prostřednictvím zohlednění zemí s nižší výrobní kapacitou a/nebo zemí nebo regionů s omezeným geografickým a jazykovým dosahem.

- Klíčové aspekty provádění programu

- Způsob řízení

Velkou většinu grantů spadajících do složek Kultura a MEDIA bude nadále řídit Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (dále jen „EACEA“) na základě výzev k předkládání návrhů. Z četných hodnocení vyplynulo, že tento způsob řízení je v případě přeshraničních projektů nákladově efektivní. Informace a poradenství ohledně předkládání žádostí v rámci programu bude i nadále zajišťovat síť informačních středisek (stávající kulturní kontaktní střediska a síť kanceláří programu MEDIA). Tato střediska nebudou přerozdělovat finanční prostředky.

Některé aspekty programu bude mít na starost přímo Komise, především zvláštní akce včetně oceňování projektů, spolupráci s mezinárodními institucemi včetně mezinárodních fondů na podporu koprodukce v audiovizuálním odvětví, financování evropských hlavních měst kultury a označení Evropské dědictví.

Řízením finanční facility pro kulturní a tvůrčí odvětví bude pověřena nezávislá finanční instituce, pravděpodobně Evropský investiční fond, který má odborné znalosti potřebné při správě této facility.

9. Rozdělení prostředků

Na přípravě ročního pracovního programu se bude podílet programový výbor. V souladu se současným postupem budou po konzultacích s tímto výborem zveřejňovány podrobnější výzvy k předkládání návrhů, ve kterých se stanoví přesná kritéria, výstupy, cílová skupina a plánovaný rozpočet.

10. Zjednodušení

Značná zjednodušení již byla zavedena v souvislosti s řízením stávajících programů Kultura a MEDIA. V rámci programu Tvůrčí Evropa však dojde k dalšímu zlepšení.

Jak již bylo uvedeno, počet výzev k předkládání návrhů řízených agenturou EACEA v rámci složky Kultura bude snížen z devíti na čtyři. Obecně se více využijí paušální sazby, rozhodnutí o grantech a rámcové partnerské dohody, elektronické podávání žádostí a zpráv ohledně všech akcí a elektronický portál za účelem snížení administrativy pro žadatele a příjemce.

Dalším výrazným zjednodušením bude sloučení dvou informačních sítí s cílem dosáhnout dalších úspor z rozsahu, větší transparentnosti díky jedinému informačnímu středisku a kvalitnějších služeb.

K účinnějšímu řízení též přispěje zřízení jednotného programového výboru, a to díky nižším nákladům na provádění a vyšší efektivitě plynoucí z užší součinnosti příslušných politik a odvětví.

Zmiňovaná finanční facilita povede k lepšímu využívání finančních prostředků z fondů Evropské unie díky pákovému efektu a opětovnému využívání revolvingových fondů, a Komise tak dosáhne větší účinnosti než v případě klasického udílení grantů příjemcům.

***

Při přípravě návrhu nového programu Komise konzultovala široké spektrum zúčastněných stran, se kterými hodlá nadále spolupracovat, stejně tak jako s členskými státy a Evropským parlamentem, s cílem nadále rozvíjet tuto novou vizi a strategii určenou kulturním a tvůrčím odvětvím v Evropě.

[1] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[2] „Building a Digital Economy: The importance of saving jobs in the EU's creative industries“ („Budování digitální ekonomiky: význam zachování pracovních míst v tvůrčím odvětví EU“), TERA Consultants, březen 2010.

[3] Doporučení Komise o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů, K(2011) 7579 v konečném znění, 27.10.2011.

[4] Zelená kniha „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“, KOM(2010) 183; pracovní dokument Komise „Analýza konzultací zahájených zelenou knihou nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví““, SEK(2011) 399 v konečném znění, 24.3.2011.

[5] Pro názornost 57 milionů EUR je rovněž mnohem méně, než činí financování umění a kultury ze státního rozpočtu ve Velké Británii, Francii a Německu (tj. 590 milionů GBP, 7,5 miliardy EUR a 1,1 miliardy EUR ).

[6] Zdroj: Evropská audiovizuální observatoř, 2008.