SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozpočet – Evropa 2020 /* KOM/2011/0500 v konečném znění */
OBSAH Zemědělství a rozvoj venkova....................................................................................................... 3 Občané........................................................................................................................................ 7 Civilní ochrana.............................................................................................................................. 9 Oblast klimatu............................................................................................................................. 12 Konkurenceschopnost a MSP..................................................................................................... 17 Celní unie a zdanění..................................................................................................................... 21 Hospodářská, sociální a územní soudržnost.................................................................................. 24 Vzdělávání a kultura.................................................................................................................... 29 Zaměstnanost a sociální věci........................................................................................................ 33 Životní prostředí.......................................................................................................................... 38 Vnější činnost............................................................................................................................. 43 Boj proti podvodům.................................................................................................................... 48 Zdraví a spotřebitelé................................................................................................................... 50 Vnitřní věci................................................................................................................................. 53 Infrastruktura – nástroj pro propojení Evropy.............................................................................. 56 Inovační finanční nástroje............................................................................................................ 76 Spravedlnost............................................................................................................................... 79 Rybolov a námořní politika.......................................................................................................... 81 Výzkum a inovace....................................................................................................................... 84 Správa........................................................................................................................................ 88 Zemědělství
a rozvoj venkova
1.
Politické Cíle
Zemědělská půda a lesy
pokrývají převážnou většinu našeho území a mají klíčový význam
pro zdravé hospodářství venkova a pro venkovskou krajinu.
Zemědělci plní řadu různých funkcí, které sahají od výroby
potravin a zemědělských, nepotravinářských výrobků ke
správě krajiny, ochraně přírody a cestovnímu ruchu. Cílem společné zemědělské
politiky (SZP) je vytvořit moderní, udržitelné a efektivní
zemědělské odvětví v Evropě. Snaží se podpořit
konkurenceschopnost odvětví tak, aby byly zajištěny řádné a
bezpečné dodávky potravin a aby se nezapomnělo na ochranu životního
prostředí a krajiny, při současném zajištění
přiměřené životní úrovně pro lidi žijící na venkově. SZP představuje skutečnou evropskou
politiku. Místo 27 samostatných zemědělských politik a
rozpočtů spojily členské státy své zdroje na vedení jednotné
evropské politiky s jednotným evropským rozpočtem. To přirozeně
znamená, že na SZP připadá významná část rozpočtu EU. Tento
přístup je však daleko účinnější a hospodárnější než
nekoordinovaný vnitrostátní přístup. Dnes čelí evropské zemědělství
řadě výzev. V posledních letech se ceny v zemědělství zvýšily
o 50 %, ale ceny energie stouply o 200 % a ceny hnojiv o 150 %.
Výsledkem byl prudký dlouhodobý pokles příjmů v
zemědělství. Odvětví musí také reagovat na problémy klimatických
změn a zhoršování životního prostředí a akutní obavy, pokud jde o
zajišťování potravin, územní rovnováhy a úsilí o udržitelný růst. Tváří v tvář těmto výzvám
doznala SZP v posledních letech značných změn. Nadcházející reforma
bude pokračovat v tomto procesu a jejím výsledkem bude
modernější a ekologičtější politika schopná aktivně
přispět k splnění cílů strategie Evropa 2020 tím, že
uvolní hospodářský potenciál v oblastech venkova a přispěje
k rozvoji místních trhů a pracovních příležitostí. Spolu s tím
podpoří restrukturalizaci zemědělství a příjmy
zemědělců v zájmu zachování udržitelného
zemědělství v Evropě. Reformovaná SZP podpoří inteligentní a
udržitelný růst podporující sociální začlenění, a to podporou
účinného využívání zdrojů, jehož cílem je zachovat výrobní základny
pro potraviny, krmiva a obnovitelné zdroje energie v celé EU; zintenzivní
opatření zaměřená na zmírnění změny klimatu a
přizpůsobení se této změně, na ochranu ekosystémů a
boj proti ztrátě biologické rozmanitosti; a podpoří diverzifikaci
hospodářské činnosti ve venkovských oblastech, a tak podpoří
vyrovnaný územní rozvoj po celé Evropě.
2.
Nástroje
Komise navrhuje
zachovat stávající dvoupilířovou strukturu SZP: · Pilíř I bude i nadále poskytovat přímou
podporu zemědělcům a podporovat tržní opatření.
Přímé podpory a tržní opatření jsou financovány zcela z rozpočtu
EU tak, aby zajistily uplatňování společné politiky v rámci
jednotného trhu a umožnily fungování integrovaného administrativního a
kontrolního systému. · Pilíř II SZP bude i nadále poskytovat
zvláštní veřejné statky v oblasti životního prostředí, zlepšovat
konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví a podporovat
diverzifikaci hospodářské činnosti a kvalitu života ve venkovských
oblastech. Členské státy mají volnost při navrhování opatření
založených na konkrétních státních a regionálních potřebách, avšak současně
respektují priority EU. Opatření v rámci pilíře II jsou
spolufinancována členskými státy, což pomáhá zajistit, že základní cíle
jsou splněny, a posiluje se pákový efekt politiky rozvoje venkova.
Prostřednictvím vyšší míry spolufinancování pro chudší regiony EU
přispívá pilíř II rovněž k dosažení cílů soudržnosti EU. Při
zachování dvoupilířové struktury bude koncept politiky komplexně
modernizován a zjednodušen tak, aby došlo k vytvoření spravedlivější,
ekologičtější politiky, jež by byla sladěna s cíli strategie
Evropa 2020. Hlavní prvky
reformy budou zahrnovat: · Spravedlivější rozdělování přímé podpory
příjmů Z historických důvodů se úroveň
přímé podpory EU pro zemědělce na hektar výrazně liší v
celé EU. Například průměrné přímé platby na hektar potenciálně
způsobilé půdy a na jednoho příjemce za rok 2013 činí 94,7
EUR v Lotyšsku a 457,5 EUR v Nizozemsku. Průměr EU-27 je 269,1 EUR. Reformovaná SZP
bude zahrnovat systém „konvergence“, aby došlo k omezení těchto
rozdílů a dosáhlo se spravedlivějšího rozdělování finanční
podpory. Toto vyvážení podpory je hlavním prvkem reformy zaměřené na
účinnější využívání rozpočtových zdrojů
prostřednictvím spravedlivějších a lépe zaměřených
přímých plateb, jakož i na lepší propojení budoucího rozdělování
podpory rozvoje venkova a politických cílů. Toho bude dosaženo
následujícím způsobem: všechny členské státy s přímými platbami
pod úrovní 90 % průměru EU-27 překlenou časem jednu
třetinu rozdílů mezi jejich současnou úrovní a 90 %
průměrných přímých plateb EU. Dojde rovněž
k modernizaci přidělování podpory pro rozvoj venkova, jejíž podíly se
budou určovat na základě řady objektivních územních a
hospodářských kritérií, která odráží budoucí hospodářské, sociální,
environmentální a územní politické cíle. · Provázání přímých plateb s životním prostředím Povinné provázání přímých plateb s životním
prostředím je základním pilířem reformy. Zlepší environmentální
výkonnost odvětví a jasně ilustruje, jak reformovaná SZP
přispěje k širší škále priorit Unie. Konkrétně
30 % přímých plateb bude v budoucnosti záviset na splnění
řady environmentálně šetrných postupů, které jdou nad rámec
podmíněnosti. · Podpora aktivních zemědělců V zájmu zajištění účinného
využití zdrojů SZP bude přímá podpora vyhrazena ve prospěch
aktivních zemědělců. · Omezení úrovně přímých plateb určených na největší
zemědělské výrobce V současné době dostávají velké
zemědělské podniky neúměrnou část přímé podpory
příjmů z SZP. Reformovaná SZP zavede mírný a progresivní postup
„omezení“ úrovně přímých plateb pro největší podniky, při
současném zohlednění úspor z rozsahu u větších podniků
a přímé zaměstnanosti, jež tyto podniky vytvářejí. · Politika rozvoje venkova zaměřená na výsledky V zájmu maximalizace součinnosti mezi
politikou rozvoje venkova a ostatními fondy EU určenými na podporu
územního rozvoje bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
(EZFRV) začleněn do smluv o partnerství mezi Komisí a každým
členským státem. Tyto smlouvy budou propojeny s cíli strategie Evropa 2020
a národními programy reforem. Povedou ke zřízení integrované strategie
územního rozvoje podporované ze všech příslušných strukturálních
fondů EU, včetně rozvoje venkova. Budou zahrnovat cíle opírající
se o dohodnuté ukazatele, strategické investice a řadu podmínek. ·
Zjednodušený režim pro malé zemědělce Mnoho příjemců přímé podpory jsou
malí zemědělci; zjednodušený mechanismus přidělování jejich
podpor podstatně sníží administrativní zátěž pro členské státy i
zemědělce a přitom zůstane neutrální pro rozpočet EU. · Tržní výdaje a krizové mechanismy Evropské zemědělství dnes čelí
mnoha výzvám, zejména potřebě reagovat na nepředvídatelné
okolnosti, které mají náhlý dopad na zemědělské příjmy, nebo
potřebě usnadnit přizpůsobení/převody podle
mezinárodních obchodních dohod. Z těchto
důvodů je navržena restrukturalizace tržních opatření, která
jsou v současné době seskupena do prvního pilíře, s cílem
vytvoření a rozšíření dvou nástrojů mimo víceletý finanční
rámec. Bude vytvořen nouzový mechanismus reakce na krizové situace (které
by mohly vyplynout z problémů s bezpečností potravin nebo
z náhlého vývoje na trhu) s cílem poskytnout okamžitou podporu
zemědělcům prostřednictvím zrychleného postupu. Postup
mobilizace tohoto fondu bude stejný jako u rezervy na pomoc při
mimořádných událostech. Rovněž se navrhuje
rozšířit oblast působnosti intervencí Evropského fondu pro
přizpůsobení se globalizaci a poskytnout přechodné podpory
zemědělcům k usnadnění jejich přizpůsobení se
nové tržní situaci vyplývající z nepřímých účinků
globalizace. Komise dále navrhuje převést financování potravinové pomoci
nejchudším osobám pod okruh 1 tak, aby se přeskupila opatření
zaměřená na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a
převedlo financování bezpečnosti potravin spolu s opatřeními
týkajícími se veřejného zdraví.
3.
Provádění
S vytvořením
Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského
zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) byl legislativní základ
SZP restrukturalizován tak, aby došlo ke sladění dvou pilířů
SZP. Pro období po roce 2013 se navrhuje zachovat co možná největší
sladění obou fondů. Návrh nového
článku finančního nařízení o sdíleném řízení je v souladu
se stávajícími systémy řízení a kontroly, jež se používají pro EZZF a
EZFRV. K hlavnímu
zjednodušení právních předpisů EU týkajících se organizace
zemědělských trhů došlo rovněž vytvořením jednotné
společné organizace trhů (SOT, nařízení (ES)
č. 1234/2007), která spojuje do jediného nařízení ustanovení,
která dříve spadala do sektorové společné organizace trhů. Pro období po roce
2013 se provádí přezkum všech právních základů SZP, což má zajistit,
že ke zjednodušení dochází i nadále všude tam, kde je to nezbytné a možné.
4.
Rozpočet
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014-20 z toho · Pilíř I – přímé platby a tržní výdaje · Pilíř II – rozvoj venkova · Bezpečnost potravin · Nejchudší osoby · Rezerva na krize v zemědělství · Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci · Výzkum a inovace o bezpečnosti potravin, biohospodářství a udržitelném zemědělství (v novém společném strategickém rámci pro výzkum a inovace) || 386,9 miliardy EUR 281,8 miliardy EUR 89,9 miliardy EUR 2,2 miliardy EUR 2,5 miliardy EUR 3,5 miliardy EUR do 2,5 miliardy EUR 4,5 miliardy EUR Občané
1.
Politické Cíle
Lisabonská smlouva posiluje právo občanů
a občanských sdružení na plnou účast na demokratickém životě EU. Program „Evropa pro občany“ podporuje
nadnárodní projekty na poli občanské angažovanosti a evropské identity.
Zatímco v různých politických oblastech existují specifická
opatření, představuje program „Evropa pro občany“ jediný
nástroj, který občanům umožňuje angažovat se v obecných
evropských otázkách, ať institucionální – například smlouvy EU nebo
volby do Evropského parlamentu – či průřezové povahy. Komunikace, tj. informování široké veřejnosti
o politikách EU je dalším způsobem, jak zvýšit povědomí
občanů o evropských záležitostech a jejich právech. Činnosti na
poli komunikace proto vytváří povědomí a poskytují podporu politickým
prioritám Unie.
2.
Nástroje
Největší část programu „Evropa pro
občany“ je určena na podporu nadnárodních partnerství měst.
Program poskytuje rovněž strukturální podporu zastřešujícím
organizacím občanské společnosti na úrovni EU a skupinám
odborníků. Tato strategická partnerství zaručují, že evropské
organizace veřejného zájmu mohou rozvíjet svůj vklad do
celoevropských diskuzí. Mezi občanskou společností a občany EU
to vytváří silnější pocit sounáležitosti s programem EU a
přispívá ke kultuře občanské angažovanosti ve prospěch EU a
členských států. Podporou projektů historické paměti
přispívá program také k rozvoji sdíleného porozumění evropské
historii (zvláště problematiky holokaustu a období Stalinismu). ·
Od roku 2007 se zhruba 1 milion evropských
občanů každý rok přímo podílel na činnostech podporovaných
tímto programem. ·
Mezi roky 2007 a 2010 se uskutečnilo zhruba
800 projektů občanské společnosti a historické paměti a
více než 4 000 projektů partnerských měst. ·
V rámci programu nachází podporu také více než
50 hlavních skupin odborníků na úrovni EU, zastřešujících organizací
a sítí, jež jsou důležitými mluvčími orgánů EU a klíčovými
šiřiteli informací. V zájmu zajištění účinné
komunikace politických priorit Unie je kromě tohoto zvláštního programu
zapotřebí zefektivnit komunikaci s širokou veřejností a posílit
součinnost mezi komunikačními aktivitami Komise. Z tohoto
důvodu bude do každého právního základu nové generace právních
nástrojů v letech 2014–2020 zařazeno ustanovení o komunikaci,
včetně společné komunikace.
3.
Provádění
Program „Evropa pro občany“ je centrálně
řízen Komisí, kterou přitom podporuje Výkonná agentura pro
vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) Nápomocný je jim
programový výbor složený ze zástupců vlád členských států. Ve
většině zúčastněných zemí byla zřízena kontaktní místa
„Evropa pro občany“ s cílem podpořit příjemce na
vnitrostátní úrovni a poskytnout Evropské komisi zpětnou vazbu o
provádění programu. V rámci programu je organizován pravidelný dialog
se zúčastněnými stranami. Součinnost a
slučování zdrojů z různých právních základů týkajících
se komunikace zajistí větší soudržnost, úspory z rozsahu a lepší
využití zdrojů určených na činnosti v oblasti komunikace
zaměřené na širokou veřejnost.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 || 203 milionů EUR Civilní ochrana
1.
Politické Cíle
Hlavní cíle spolupráce EU na poli civilní
ochrany spočívají v zajištění lepší ochrany lidí, životního
prostředí, majetku a kulturního dědictví v případě
přírodních, technologických a člověkem způsobených
katastrof. Nárůst počtu přírodních a
člověkem způsobených katastrof a jejich hospodářského
dopadu vyzývá k systematickým opatřením na
evropské úrovni, jež by vedla k posílení připravenosti a zvýšení schopnosti
reakce jak uvnitř EU, tak navenek. Evropská spolupráce a solidarita
umožňuje EU jako celku být kolektivně připravená
čelit větším katastrofám. Členským státům a jiným
zúčastněným státům (Norsko, Lichtenštejnsko, Island a
Chorvatsko) dává možnost sjednotit zdroje a reagovat kolektivně, což
maximalizuje účinnost reakce na katastrofy a minimalizuje lidské a
materiální ztráty. Pokud v EU nebo třetí zemi dojde ke
katastrofě, mohou orgány zasažené země profitovat z bezprostřední
a hmatatelné pomoci z mechanismu civilní ochrany EU. Spolupráce EU na poli civilní ochrany má za
cíl: –
usnadnit rychlou a účinnou reakci na
katastrofy, –
zajistit dostatečnou připravenost
subjektů civilní ochrany na výjimečné situace, a –
vypracovat opatření na předcházení
katastrofám. EU vytvořila integrovaný přístup
k reakci na zvládání katastrof, k připravenosti a preventivním
opatřením. Sdělení „Na cestě k důraznější
evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“ bylo
v roce 2010 přijato[1]
Komisí a stvrzeno Radou. Jeho hlavním cílem je zvýšit účinnost, soudržnost
a viditelnost reakce EU. Toho bude dosaženo poučením se
z přírodních katastrof, které se staly v roce 2010
v Evropě a mimo ni (bouře Xynthia, záplavy ve východní
Evropě, lesní požáry v jižní Evropě, vlna rudého bahna
v Maďarsku, zemětřesení na Haiti a záplavy v Pákistánu). Zřízení evropské kapacity pro reakci
na mimořádné situace se bude v prvé řadě opírat o
stávající kapacity členských států, čímž se zabrání
dodatečným nákladům. Zřízení centra evropské kapacity pro reakci
na mimořádné situace, které bude disponovat posílenými funkcemi plánování
a spolupráce, přinese na úrovni EU prospěch celé EU, neboť
povede k úsporám na úrovni členských států, které by měly převážit
náklady v rozpočtu EU, což samozřejmě neznamená, že by se
prospěch rychlé a účinné reakce na katastrofy ve smyslu
zachráněných lidských životů dal vyčíslit čistě
finančně. Preventivní a přípravná politická
opatření, jak byla stanovena ve sdělení Komise a v závěrech
Rady[2], obsahují
podporu školení a výcviku, výměny odborníků a projekty spolupráce,
které prověří nové způsoby snížení rizika katastrof. Nezávislé
studie, které byly vypracovány na objednávku organizací jako Světová
banka, naznačily, že návratnost investic vynaložených na předcházení
katastrofám leží mezi 400 % a 700 %.
2.
Nástroje
Komise navrhuje obnovit finanční
nástroj pro civilní ochranu (CPI) s cílem poskytnutí finanční
podpory činnostem zaměřeným na různé aspekty cyklu zvládání
katastrof, konkrétně soudržnější a lépe integrované reakci
v případě mimořádných situací, zlepšení připravenosti
zvládnout katastrofy a inovačním opatřením na snížení rizika
katastrof. Nástroj CPI poslouží také ke zřízení evropské
kapacity pro reakci na mimořádné situace opírající se o dobrovolné
sloučení aktiv civilní ochrany členských států, jakož i o
posilování efektivity nákladů díky koordinované dostupnosti aktiv civilní
ochrany. Revidovaný nástroj CPI povede k dalšímu
zvýšení kapacity EU zvládat katastrofy tím, že bude využívat
předvídatelných a dopředu naplánovaných systémů. Toho bude
dosaženo souhrnnějším sběrem aktuálních informací týkajících se
katastrof, lepším zmapováním aktiv civilní ochrany členských států a
koordinovaným přístupem při usnadňování rychlého přesunu
personálu a materiálu do postižené oblasti. To přispěje
k podpoře přípravných opatření zaměřených na
zvyšování kvality školení a rozšiřování rozsahu školení tak, aby
zahrnovala prevenci, a na integraci školení a výcviku. Tím dojde též k
podpoře úsilí členských států o posílené plánování zvládání
rizik a vývoje inovačních mechanismů financování (jako např.
rezervy regionálního pojištění).
3.
Provádění
Obnova nástroje CPI zohlední výsledky
hodnocení a návrhy účastníků civilní ochrany, které se zabývají
způsoby, jak zjednodušit postupy a mechanismy financování, jakož i
zkušenost získanou z pilotních projektů a přípravných
opatření rychlé reakce. Opatření civilní ochrany prováděná
subjekty civilní ochrany členských států budou podpořena a
doplněna opatřeními EU, včetně usnadňování koordinovaných
opatření. Ta budou mít podobu opatření, jako je dobrovolné
sloučení zdrojů, školení a podíl na nákladech spojených
s dopravou aktiv na místa mimořádných událostí. Tím se napomůže zjednodušení postupů
používaných v rámci současného nástroje a zracionalizují se správní
postupy, zvláště v oblasti grantů, při současném
zohlednění zásad transparentnosti a rovného zacházení. Vyhodnocené
možnosti se vztahují na druh činností, jež mají být podpořeny –
školení, výcvik související s mimořádnými situacemi, podpora dopravy
určená členským státům v době mimořádné situace,
projekty spolupráce při předcházení katastrofám a připravenosti
na ně.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet nástroje pro civilní ochranu na roky 2014–2020 z toho || 455 milionů EUR Civilní ochrana – vnitřní || 245 milionů EUR Civilní ochrana – vnější a evropská kapacita pro reakci na mimořádné události || 210 milionů EUR Oblast klimatu
1.
Politické Cíle
Boj proti změně klimatu je jedním z
největších úkolů, před kterými EU a její globální partneři
stojí. Potřeba naléhavých opatření se jasně odráží ve strategii
Evropa 2020 a v ambiciózních cílech EU 20/20/20, jmenovitě –
snížení emisí skleníkových plynů o 20 %
(30 % za příhodných podmínek), –
snížení spotřeby energií o 20 % díky zvýšené
energetické účinnosti, a –
pokrytí 20 % energetických potřeb z
obnovitelných zdrojů. Budování nízkouhlíkového hospodářství,
které bude odolné proti změně klimatu, posílí konkurenceschopnost
Evropy, vytvoří nová, ekologická pracovní místa, posílí energetickou
bezpečnost a díky čistšímu vzduchu prospěje zdraví. Aby byly dosaženy, ba překonány cíle v
oblasti klimatu a energetiky stanovené do roku 2020, bude zapotřebí
vytrvalého úsilí a investic. EU sehrála ústřední roli při
monitorování a prosazování těchto cílů. Například je nutné
zintensivnit úsilí k dosažení cíle 20% energetické účinnosti
(současné odhady předpovídají dosažení méně než 10 %), což
může vést k snížení emisí skleníkových plynů o 25 %. Komise
zmapovala opatření, která by EU umožnila dosáhnout snížení emisí
skleníkových plynů o 80–95 % do roku 2050[3]. Rozpočet EU sehrává důležitou úlohu
při prosazování opatření v oblasti klimatu ve všech odvětvích
evropského hospodářství a při podpoře zvláštních investic,
kterých bude zapotřebí, aby byly splněny cíle v oblasti klimatu a
byla zajištěna odolnost proti změně klimatu. Tyto investice se
týkají širokého spektra technologií, které zlepší energetickou účinnost,
obnovitelných zdrojů energie a souvisejících infrastruktur, jakož i
investic potřebných k přizpůsobení se změně
klimatu. Náklady na investice zmírňující dopady,
které se budou pohybovat v řádu 125 miliard EUR ročně[4], by
v období let 2014–2020 měly nést v prvé řadě soukromí
investoři. Rozpočet EU však může sehrát roli stimulu pro
vnitrostátní výdaje a soukromým investorům nabídnout dlouhodobou
předvídatelnost. K nejslibnějším oblastem patří obnova budov,
inovace v dopravě a používání nových technologií, například
inteligentních sítí a obnovitelné energie. Tyto investice mají obrovský potenciál ke
zvýšení konkurenceschopnosti a růstu v EU. Rozpočet EU může
přinést obzvláště silnou přidanou hodnotu EU tím, že usnadní
investice v členských státech s vysokým potenciálem nákladově
efektivního snižování emisí, ale s relativně nízkou investiční
kapacitou. Investice do energetické účinnosti ve všech členských
státech povedou rovněž ke zvýšení celkové produktivity a
přispějí k řešení otázek energetické bezpečnosti a
energetické chudoby. Podporou těchto investic může rozpočet EU
napomoci k podstatnému snížení celkových nákladů na dosažení cílů EU
v oblasti klimatu a energie.
2.
Nástroje
2.1.
Začleňování oblasti klimatu
Dnes je oblast klimatu součástí mnoha
oblastí politiky a je prováděna prostřednictvím široké škály
nástrojů, které podporují více cílů EU, například politiky
usilující o zachování biologické rozmanitosti a zaměřené na
zmírnění změny klimatu. Již dnes je část rozpočtu EU
spojena se začleňováním oblasti klimatu, čímž přispívá
k přechodu Evropy na nízkouhlíkovou společnost odolnou vůči
změnám klimatu. Vycházejíc z důkazů vyplývajících z posouzení
dopadů změny klimatu má Komise v úmyslu zvýšit tuto část
nejméně na 20 % za přispění různých politik. V zájmu dosažení cílů strategie Evropa
2020 a za účelem pomoci jiným částem světa, aby
vystupňovaly své úsilí v boji proti změně klimatu, musí být
podíl budoucího rozpočtu EU, který se týká oblasti klimatu, podstatně
navýšen, a to včetně investic do projektů, které se sice
výlučně netýkají této oblasti, ale u nichž oblast klimatu tvoří
jejich významnou součást. V zájmu dosažení tohoto cíle budou
opatření určená na zmírnění dopadů a přizpůsobení
se změně klimatu začleňována do všech hlavních
programů EU. ·
Politika soudržnosti, energetická a dopravní
politika mají na oblast klimatu velký dopad. Pokud jde
o politiku soudržnosti, povede výrazné zaměření na výsledky a
posílená podmíněnost k zajištění toho, aby projekty financované
z rozpočtu EU aktivně přispívaly k plnění cílů EU
v oblasti klimatu. Smlouvy o partnerství s členskými státy budou použity
na podporu a sledování pokroku investic, které přispívají ke splnění
cílů 20/20/20. Začleňování by se mělo u jednotlivých
investic zaměřit na jejich dopad na oblast klimatu (tzv.
„climate-proofing“). Politika soudržnosti má díky svým regionálním
programům napříč EU velkou váhu při stupňování úsilí
na dosažení cíle 20% energetické účinnosti. ·
Výzkum a inovace: oblast
klimatu bude klíčovým pilířem budoucího společného strategického
rámce pro výzkum a inovace, který bude podporovat opatření s přímým
či nepřímým pozitivním dopadem na oblast klimatu v takových
oblastech, jako jsou doprava, energetika, výzkum materiálů a udržitelné
biohospodářství. Evropský strategický plán pro energetické technologie
odhaduje potřeby pro vývoj technologií, jejichž cílem by bylo zvládat
změny klimatu, zabezpečit dodávky energie pro EU a zajistit
konkurenceschopnost, na 50 miliard EUR v období let 2010–2020. Podstatná
část rozpočtu by měla být investována prostřednictvím
finančních nástrojů (vlastních a cizích) tak, aby se tím čelilo
nedostatkům při zavádění inovačních nízkouhlíkových
technologií s velkou přizpůsobivostí na trh[5]. ·
Provázání přímých plateb zemědělcům s životním prostředím bude jedním
z hlavních prvků reformy společné zemědělské politiky
(SZP). Vedle stávajících požadavků vyplývajících
z podmíněnosti bude 30 % plateb zemědělcům
záviset na splnění řady postupů šetrných k životnímu
prostředí, které přispějí k větší vstřícnosti
zemědělství vůči oblasti klimatu. Tímto způsobem
reformovaná SZP významně přispěje k dosažení cílů EU v
oblasti klimatu, a to jak pokud jde o zmírňování dopadů (např.
zvýšením organické hmoty půdy, snížením emisí z používání hnojiv a hnoje),
tak pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu (např.
zvýšením odolnosti proti škůdcům, vypořádáním se s nižší
dostupností vody). ·
Kromě toho bude politika rozvoje venkova
stále více propojována s oblastí klimatu. Začleněním oblasti klimatu
a životního prostředí budou zemědělci silně motivováni k
tomu, aby vytvářeli veřejné statky EU a posilovali zavádění
účinných technologií pro ekologické zemědělství, které bude
vstřícnější k oblasti klimatu a odolnější vůči
jeho změně.
2.2.
Program LIFE +
Kromě začleňování oblasti
klimatu a environmentálních cílů navrhuje Komise pokračovat v programu
LIFE + a propojit jej úžeji s cíli strategie Evropa 2020, včetně
většího podílu oblasti klimatu. Program LIFE + bude i nadále sloužit jako
platforma pro výměnu osvědčených postupů mezi
členskými státy a jako katalyzátor účinnějších investic. Bude
přispívat k přístupu zdola nahoru v oblasti klimatu, a to jak
při rozvoji projektů budování kapacit na místní/regionální úrovni,
tak při podpoře soukromého sektoru při testování nízkouhlíkových
a adaptačních technologií, zejména u MSP. Je zapotřebí počáteční kapitál
na pilotní projekty zaměřené jak na přizpůsobení se
změně klimatu, tak na zmírnění jejích dopadů, aby se u
těchto nových priorit EU zajistilo politické vzdělávání a další
rozvoj politik. Podprogram v oblasti klimatu se zaměří na pilotní
projekty a na malé ukázkové projekty. Budou rovněž použity integrované
projekty, například na podporu přeshraničních adaptačních
strategií v oblastech náchylných k povodním. Podprogram v oblasti klimatu bude zejména
podporovat snahy přispívající ke splnění těchto cílů: (1)
Zmírnění dopadů: podpora snižování emisí skleníkových plynů. Opatření
pro vytvoření pilotních projektů, které lze použít k testování
inovačních přístupů, včetně podpory pro MSP, zlepšení
znalostí a usnadnění provádění acquis v oblasti klimatu. (2)
Přizpůsobení se: podpora snah vedoucích k větší odolnosti vůči
změně klimatu. Opatření na podporu
rozvoje či provádění vnitrostátních/regionálních/místních
adaptačních strategií. Opatření umožňující těm, kdo
činí nutná rozhodnutí, účinně používat znalosti a údaje o dopadech
změny klimatu, zejména při plánování v souvislosti
s přizpůsobením se této změně. (3)
Řízení a informovanost: podpora snah, jež vedou k větší informovanosti a komunikaci,
spolupráci a šíření informací o opatřeních na zmírňování
dopadů změny klimatu a přizpůsobení se změně
klimatu. Opatření pro zvyšování informovanosti občanů EU a
zúčastněných stran také o změnách chování.
2.3.
Globální rozměr
Lisabonská smlouva učinila z boje proti
změně klimatu na mezinárodní úrovni specifický cíl EU. EU jako
největší světový dárce pomoci a předvoj v oblasti tržních
mechanismů je schopna přispět jedinečnými odbornými
zkušenostmi. Finanční příspěvky a účast v řídících
orgánech mezinárodních nástrojů a nadací zajistí, že EU bude i nadále hrát
významnou úlohu při utváření budoucí mezinárodní politiky v oblasti
klimatu. EU je odhodlána plnit své mezinárodní finanční závazky
v oblasti klimatu. Politika v oblasti změny klimatu
bude začleněna a rozdělena do zeměpisných nástrojů
vnější činnosti s cílem významně zvýšit financování oblasti
klimatu v rámci okruhu vnější činnosti; v rámci tematických
nástrojů finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci by EU
měla usilovat o to, aby na změnu klimatu a cíle v oblasti životního
prostředí vynaložila nejméně 25 % z programu pro „globální
veřejné statky“. Rozpočet EU přispěje na financování
mezinárodních klimatických fondů, jež byly pro rozvojové země
naplánovány na jednáních UNFCCC do roku 2020 (100 miliard USD
ročně). Kromě začlenění oblasti klimatu
do rozpočtu pro vnější činnost zvažuje Komise vytvořit mimo
rozpočet mechanismus/fond, který by spojil příspěvky
členských států a rozpočtu EU.
3.
Provádění
3.1.
Začleňování
Začleňování sice maximalizuje
součinnost mezi politikami v oblasti klimatu a jinými oblastmi, ale musí
být viditelné a silné. Bude spojeno s jasnou povinností určit
napříč všemi oblastmi, kde programy podporují boj proti
změně klimatu a energetickou účinnost. Díky tomu bude EU schopna
jednoznačně stanovit, kolik z jejich výdajů jde na oblast
klimatu. Navrhují se vytvořit jasná kritéria a
pravidla pro sledování a ohlašování u všech příslušných nástrojů
politiky EU. Tento rámec by měl být jednoduchý a pragmatický a měl by
být založen na dvou rovinách: 1) společných sledovacích postupech u
výdajů souvisejících s oblastí klimatu; a 2) stanovování cílů
v rámci všech relevantních politik a sledování výsledků. Sledování výdajů souvisejících s oblastí
klimatu bude začleněno do stávající metodiky pro měření
výkonnosti používané pro programy EU. Všechny relevantní nástroje budou
obsahovat specifický cíl týkající se klimatu, k němuž bude
přiložen ukazatel výsledků. Všechny výdaje
budou spadat do jedné ze tří kategorií: výhradně (100 %),
významně (40 %), a vůbec (0 %) ve spojení s oblastí
klimatu. Tyto kategorie jsou založeny na osvědčené metodice OECD
(„Rio markers“), ale nevylučují použití přesnějších metod v
těch oblastech politiky, v nichž takové metody existují. Sledování plnění výsledků zajistí
efektivitu snah o začlenění této problematiky během
příštího rozpočtového cyklu. To rovněž přispěje k
určení efektivity různých výdajových programů a
podmíněnosti s nimi spojené.
3.2.
LIFE +
Současný program LIFE + je
spravován Komisí v přímém centralizovaném řízení. Komise se domnívá,
že budoucí program by měl být i nadále centrálně řízen, ale
řídící úkoly by mohly být do značné míry přeneseny na
některou ze stávajících výkonných agentur. Podmínky a okolnosti tohoto
přenesení budou muset zohlednit potřebu Komise udržet si u
integrovaných projektů silné politické vazby.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Údaje ve stálých cenách z roku 2011.
Vylučuje fondy na začleňování, které jsou zahrnuty do
rozpočtových prostředků pro odvětvové nástroje financování. Program LIFE + (podprogram v oblasti klimatu) || 800 milionů EUR Konkurenceschopnost
a MSP
1.
Politické Cíle
Podpora konkurenceschopnosti průmyslu EU
– zejména malých a středních podniků (MSP) – a pomoc při
převádění výrobních procesů a služeb na nízkouhlíkové
hospodářství účinně využívající zdroje a odolné vůči
změně klimatu jsou klíčovými cíli strategie Evropa 2020. EU
pracuje na zlepšení podnikatelského prostředí a podpoře rozvoje silné
a diverzifikované průmyslové základny, která bude schopna obstát v
globálním měřítku. Zvláštní úsilí je třeba vynaložit na
podporu rozvoje MSP. Malé a střední podniky jsou hlavním zdrojem
hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v EU, neboť
vytváří více než 67 % pracovních míst v soukromé sféře a
zajišťují více než 58 % celkového obratu v EU. Vytvoření
podmínek pro malé a střední podniky tak, aby se mohly úspěšně
rozvíjet, je součástí strategie EU pro růst a zaměstnanost, jak
je popsána ve stěžejním sdělení Komise k průmyslové politice
v rámci strategie Evropa 2020[6]. EU musí hrát důležitou úlohu při
uvolňování růstového potenciálu MSP, včetně cíleného
využívání rozpočtu EU. Činnosti v této oblasti se zaměřují
na řešení klíčových selhání trhu, které malým a středním
podnikům brání v růstu – například pokud jde o přístup
k financím – a na zajištění toho, aby malé a střední podniky
byly schopny plně využít obrovský potenciál jednotného evropského trhu. Strategické a inovační využití
rozpočtu EU významně přispěje k naplnění
těchto snah. Rozpočet EU bude použit na to, aby pomohl zajistit tak
potřebné financování z vlastních a cizích zdrojů využitím inovačních
finančních nástrojů, a podpořil širokou škálu činností na
podporu rozvoje malých a středních podniků na evropské úrovni. Tyto
činnosti budou společně znamenat významnou podporu pro MSP.
2.
Nástroje
Evropská strategie na podporu
konkurenceschopnosti průmyslu a MSP se v celé řadě politik a
výdajových programů EU bude soustředit na podporu opatření
vstřícných k MSP a na poskytování výhradní podpory a služeb, ve
kterých se odráží konkrétní potřeby MSP na evropské úrovni.
2.1.
Podpora konkurenceschopnosti průmyslu a MSP
Je nezbytné, aby při navrhování všech
politik EU a programů financování byly vzaty v úvahu specifické zájmy a
situace malých a středních podniků. Zejména budoucí finanční rámec bude
navržen tak, aby usnadnil malým podnikům účast na programech
financování, například zjednodušením pravidel, snížením nákladů na
účast, urychlením postupů pro přidělování a zajištěním
jediného správního či kontaktního místa (tzv. „one-stop shop“) tak, aby se
tím ulehčil život příjemcům financování EU.
2.2.
Zvláštní program pro průmyslovou
konkurenceschopnost a MSP
Kromě podpory zájmů MSP a
kroků, které byly podniknuty s cílem posílit koordinaci a zjednodušit
programy financování, poskytne rozpočet EU MSP také cílené finanční
podpory. Komise navrhuje zřídit specializovaný „program konkurenceschopnosti
a MSP“ jako nástupce neinovační části stávajícího „rámcového programu
pro konkurenceschopnost a inovace“ (CIP). Veškerá podpora výzkumu a inovací pro
MSP (včetně inovační části programu CIP) bude zahrnuta do
společného strategického rámce pro výzkum a inovace. „Program
konkurenceschopnosti a MSP“ se zaměří především na opatření
na podporu dynamičtějších a mezinárodně konkurenceschopných MSP.
Tato opatření budou zahrnovat:
2.2.1.
Přístup k finančním
prostředkům: finanční nástroje pro povzbuzení růstu
Finanční nástroje pro povzbuzení
růstu usnadní MSP přístup k financování prostřednictvím využití
inovačních finančních nástrojů. Tyto nástroje plně využijí
nové kapitálové a dluhové platformy s cílem poskytnout kapitálové a úvěrové
záruky. V rámci společného strategického rámce pro výzkum a inovace
budou inovačním podnikům a MSP nabízeny také finanční nástroje,
nástroje podpory při zahájení podnikání a na podporu růstu. Nástroje
v rámci programu konkurenceschopnosti a MSP budou zahrnovat: (1)
Kapitálový nástroj pro
investice během fáze růstu, který MSP přes finanční
zprostředkovatele poskytne obchodně orientované a vratné kapitálové
financování především formou rizikového kapitálu (RK). Jsou zamýšlena
dvě opatření: –
Investice do fondů RK
s přeshraniční působností v rámci EU a zaměřených
na investice do prorůstově orientovaných podniků, čímž
podporují rozvoj celoevropského trhu s RK. –
„Fond fondů“ (neboli „Evropský fond“)
přeshraničního investování do fondů RK, které následně
investují do podniků, zejména ve fázi jejich mezinárodního expandování. (2)
Úvěrový nástroj,
který za účelem pokrytí úvěrů pro MSP nabídne dohody o
přímém nebo jiném sdílení rizika s finančními zprostředkovateli.
Nástroj by představoval silný pákový účinek a poskytoval by
přeshraniční či mnohonárodní úvěry, na které nelze snadno
dosáhnout nástroji na vnitrostátní úrovni. V zájmu zajištění komplementarity
budou tato opatření úzce koordinována s druhy opatření
prováděných v rámci politiky soudržnosti v režimu sdíleného řízení.
2.2.2.
Zlepšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti
průmyslu EU
Tato část programu konkurenceschopnosti
MSP podpoří opatření včetně: ·
Činnosti zaměřené na zlepšení
evropské konkurenceschopnosti: opatření EU v této
oblasti se zaměří na podporu soudržnosti a konzistentnosti
provádění, jakož i na informovanou tvorbu politik na evropské úrovni.
Prostřednictvím srovnávací analýzy, výměny osvědčených
postupů a odvětvových iniciativ zlepší zejména hospodářské a
právní prostředí. ·
Bude znamenat další rozvíjení politiky na
podporu MSP a jejich konkurenceschopnosti v souladu s cíli iniciativy na
podporu malých a středních podniků („Small Business Act“ pro Evropu,
dále jen „SBA“). Opatření EU budou při
tvorbě politiky EU a členských států a při stanovení a
výměně osvědčených postupů zahrnovat zesílené použití
zásady „myslet nejdříve v malém“ s cílem přispět k
provádění SBA, zachování jediného vstupního místa do politik EU – portálu
pro malé a střední podniky a podpořit MSP, aby využívaly potenciál
jednotného trhu. ·
Cestovní ruch:
opatření EU v oblasti cestovního ruchu se mimo jiné zaměří na
poskytování spolehlivých informací o trendech v poptávce v oblasti cestovního
ruchu na evropské úrovni; na rozvoj konkurenceschopnosti v odvětví
cestovního ruchu a podporu využívání informačních a komunikačních
technologií v podnicích působících v odvětví cestovního ruchu; na boj
proti sezónnímu cestovnímu ruchu; na podporu udržitelných produktů a míst
určení cestovního ruchu; na rozvoj rámce dovedností a schopností pro
zaměstnance a zaměstnavatele v tomto odvětví; na
usnadnění výměny osvědčených postupů a vytváření
partnerství. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy bude opatření EU
v oblasti cestovního ruchu podporovat spolupráci mezi členskými státy
přispíváním k diverzifikaci nabídek nadnárodního cestovního ruchu,
koordinací vnitrostátního úsilí ke zlepšení viditelnosti Evropy na třetích
trzích a společnou podporou nových, netradičních evropských
destinací. ·
Nové obchodní koncepty pro udržitelné produkty
vycházející z uživatelských potřeb: tato
iniciativa se zaměří na obchodní využití příslušných
konceptů a myšlenek v odvětví textilu, obuvi, sportu a jiného
spotřebního zboží.
2.2.3.
Přístup na trhy
Tyto činnosti budou zahrnovat: ·
Poskytování prorůstově orientovaných
služeb na podporu obchodu prostřednictvím Evropské podnikové sítě: jako jediné kontaktní místo pro MSP bude evropská podniková síť,
jež se skládá z 600 partnerských organizací ve 49 zemích, i nadále MSP
poskytovat komplexní a integrované služby, které zahrnují: –
informace a poradenství o záležitostech EU, –
usnadnění přeshraničního partnerství
prostřednictvím databáze spolupráce obsahující 13 000 aktivních žádostí a
nabídek spolupráce, –
internacionalizační služby v EU, jež každý rok
přináší 2 500 partnerských dohod v oblasti obchodní spolupráce,
technologií a výzkumu a vývoje, –
informování MSP o právních předpisech EU a
propagaci programů financování EU, včetně společného
strategického rámce pro výzkum a inovace –
poskytování dvousměrného kanálu pro komunikaci
mezi MSP a Komisí, na kterém se podílelo 10 000 MSP, –
podporu zlepšování finančních poznatků o
MSP a –
přístup MSP k odborným zkušenostem
v oblasti energetické účinnosti, klimatu a životního prostředí. ·
Podpora podnikání MSP na trzích mimo EU: v zájmu úspěšného přístupu na trhy třetích zemí
musí MSP disponovat vhodnými dovednostmi a znalostí regulačního rámce
třetí země. Navrhovaná opatření v této oblasti zahrnují srovnání
poptávky po službách se aktuálním poskytováním služeb, vytvoření
internetového portálu a ve vybraných případech tam, kde je to vhodné,
zřízení a/nebo pokračování podpory center EU pro MSP ve spolupráci s
místními evropskými podnikatelskými organizacemi a podnikatelskými organizacemi
členských států. Střediska MSP v EU poskytnou ucelené
podpůrné služby těm MSP, které působí na trzích mimo EU. ·
Mezinárodní průmyslová spolupráce: činnosti se zaměří na snížení rozdílů v právním a
podnikatelském prostředí mezi EU a jejími hlavními obchodními partnery a
zeměmi v rámci „evropského sousedství“ pomocí mezivládního dialogu o
regulacích, mezipodnikového dialogu a „přímých akcí“ s třetími
zeměmi jako například tematických seminářů a konferencí.
2.2.4.
Podpora podnikání
Činnosti v této oblasti budou zahrnovat
zjednodušení správních postupů a rozvoj podnikatelských dovedností a
postojů, zejména u nových podnikatelů, mladých lidí a žen. Všechny
činnosti budou mít silný evropský rozměr. Výměnný program Erasmus pro mladé
podnikatele nabízí novým nebo budoucím podnikatelům možnost po dobu až
šesti měsíců pracovat ve firmě zkušeného podnikatele v jiném
státě EU. Tento režim evropské mobility má za cíl podporovat podnikání a
internacionalizaci a konkurenceschopnost mikropodniků a malých
podniků v EU.
3.
Provádění
Řízení nového programu
konkurenceschopnosti a MSP bude z velké části zajišťováno od
vnějších subjektů, zejména skupiny EIB pro „finanční nástroje
pro růst“ a (nástupcem) Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace
(EACI), pokud jde o ostatní činnosti související s MSP.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Program konkurenceschopnosti MSP || 2,4 miliardy EUR Celní unie a
zdanění
1.
Politické Cíle
Jedním ze základů vnitřního trhu je
celní unie. Ta umožňuje fungování vnitřního trhu bez hranic tím, že
zajišťuje, aby zboží pocházející ze třetích zemí bylo v souladu s
dohodnutými pravidly při vstupu nebo puštění do oběhu, čímž
umožňuje jeho volný pohyb na vnitřním trhu. Celní unie je také
operativní složkou společné obchodní politiky, neboť zajišťuje
provádění dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod, výběr cla,
uplatňování obchodních opatření (např. pravidla původu),
embarg a dalších omezení. Kromě toho plní celní správa stále více
ochrannou funkci, jako je přispívání k bezpečnosti dodavatelského
řetězce, boji proti terorismu a mezinárodní trestné činnosti
(např. praní peněz, prekursorech drog a nepovolenému obchodu se
zbraněmi) a vymáhání práv duševního vlastnictví na hranicích.
Přispívá k vytváření rovných podmínek tím, že zajišťuje, aby
dovážené zboží splňovalo stejné technické, zdravotní a bezpečnostní
normy jako zboží pocházející z EU. Vzhledem k neustálému růstu
mezinárodního obchodu jsou účinné dovozní a vývozní postupy klíčové
pro konkurenceschopnost hospodářství EU. Současně dochází ke
stálému růstu bezpečnostních rizik. EU proto čelí dvojí
výzvě, která bude utvářet její budoucí priority: zákonným
hospodářským subjektům usnadnit tok zboží a současně
chránit občany před riziky pro jejich bezpečnost a jistotu. Celní úředníci jednotlivých
členských států nesou odpovědnost za každodenní hladké fungování
celní unie. To vyžaduje intenzivní operativní spolupráci mezi celními správami,
ke které patří špičková infrastruktura a systémy IT, které jim
umožňují jednat jako jediná prvotřídní celní správa.
Z ekonomického hlediska je přitom smysluplnější financovat
některá opatření z rozpočtu EU než prostřednictvím
samostatných vnitrostátních programů. To je důvod, proč program
financovaný EU – program celní spolupráce – nejrůznějším
praktickým způsobem podporuje vytváření sítí a spolupráce. Podniky a občané EU, jakmile se zapojí do
přeshraničních činností, začnou čelit mnoha
překážkám souvisejícím s různými daňovými systémy. Takové
překážky vyplývají z roztříštěnosti a rozdílů ve
způsobu, kterým se ke stejné transakci v různých členských
státech přistupuje. To je také důvod, proč je odstranění
těchto bariér a další daňová koordinace mezi členskými státy –
při plném respektování pravomocí členských států v této oblasti
– jednou z priorit posilování a prohlubování jednotného trhu. Daňové podvody byly a i nadále budou
vážným problémem jak pro EU, tak členské státy, o to více v době, kdy
je fiskální disciplína prvořadým úkolem. Boj proti daňovým
podvodům je proto v rámci jednotného trhu jednou z priorit na
programu daňové politiky EU. Silná správní spolupráce mezi daňovými
správami členských států a efektivní sdílení informací o transakcích,
podnicích nebo podvodných systémech jsou v rámci jednotného trhu nezbytné pro
boj proti podvodům. Například boj proti podvodům u DPH a
spotřební daně se značně usnadní prostřednictvím
systémů, které umožní rychlou výměnu informací mezi správními orgány. EU hraje nepostradatelnou roli v poskytování
pomoci členským státům při zavádění nezbytných systémů
a postupů účinné přeshraniční spolupráce. Zejména program
spolupráce Fiscalis hraje klíčovou úlohu při usnadňování
této spolupráce tím, že přidává hodnotu k úsilí členských států
v této oblasti.
2.
Nástroje
Komise navrhuje novou generaci celních
(„Cla 2020“) a daňových („Fiscalis 2020“) programů.
Oba programy budou hrát zásadní roli při
podpoře a posilování vnitřního trhu v příštím desetiletí. Díky
účinnějšímu a bezpečnějšímu podnikatelskému prostředí,
větší spolehlivosti a bezpečnosti pro občany a
efektivnějšímu a účelnějšímu provádění veřejné
politiky pro vlády budou mít z těchto programů prospěch
všechny zúčastněné strany. Tyto programy pomohou daňovým a celním
správám členských států k efektivnější vzájemné spolupráci,
k čemuž se jim dostane podpory ze strany moderních a účinných
systémů výměny informací za účelem usnadnění zákonného
obchodování při současném boji proti podvodné činnosti. Takové
celoevropské nástroje mohou být poskytnuty tím nejúčinnějším a
nejhospodárnějším způsobem na úrovni EU. Například celoevropská
dostupnost bezpečné transevropské počítačové sítě, jež
navzájem spojuje celní a daňové správy, vytváří členským
státům roční úsporu ve výši 35 milionů EUR, zatímco na centrální
úrovni EU jsou její náklady pouze 11 milionů EUR. Programy budou
zaměřeny na podporu těchto opatření: ·
Transevropských systémů IT pro sdílení údajů a procesů mezi vnitrostátními
celními a daňovými orgány prostřednictvím interoperabilních aplikací
IT, jež umožňují správám spolupracovat a „jednat jednotně“ a vedou k
dalšímu zlepšování elektronické správy sloužící podnikům a
občanům, ·
Posíleného budování lidských dovedností a sítí s cílem podpořit praktickou spolupráci, sdílení znalostí,
zjišťování a šíření osvědčených postupů a školení mezi
celními a daňovými úředníky jednotlivých členských států a
obchodními zástupci, ·
Infrastruktury budování kapacit určené na spolufinancování nákupu zvláštního provozního vybavení
potřebného pro plnění úkolů celní kontroly a dohledu na
vnějších hranicích EU, což je v zájmu všech členských států.
3.
Provádění
Celní programy a daňové programy Fiscalis
jsou prováděny prioritním způsobem. Pracovní programy se
vytvářejí – spolu se zúčastněnými stranami – stanovením priorit
pro konkrétní období. Právní základy těchto programů budou
změněny z ročních na víceleté pracovní programy s cílem
zjednodušit stávající opatření. Současné přímé centrální řízení
bude u obou programů zachováno a plně modernizováno s cílem zajistit
maximální účinnost, pokud jde o denní podporu řízení v Komisi a na
vnitrostátní úrovni, a všem zúčastněným stranám umožnit lepší
porozumění prováděcích pravidel. Zakázky, na které
připadá největší část rozpočtu programů, budou v
souladu s pravidly EU prováděny převážně Komisí a pomocí použití
společných pravidel zajištění kvality a přijetí. Oba programy jsou konstruovány tak, aby v rychle
se vyvíjejících situacích EU mohla patřičně a rychle zareagovat.
Programy disponují jak individuálním souborem nástrojů, tak i pružným
mechanismem pro předkládání návrhů, což umožní účinné
provádění činností programu. Existuje jasný důvod pro použití
alternativnějších metod financování na pokrytí nákladů na účast
a organizaci. Komise nahradí (přinejmenším částečně)
současné uplatnění skutečných nákladů platbou paušální
částky.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 Na programy „Customs 2020“ a „Fiscalis 2020“ || 690 milionů EUR Hospodářská,
sociální a územní soudržnost
1.
Politické Cíle
Hlavním cílem politiky soudržnosti EU je snížit
významné hospodářské, sociální a územní rozdíly, které stále ještě
existují mezi různými regiony Evropy. Nečinnost při snižování
těchto rozdílů by mohla ohrozit některé ze základů EU,
včetně jejího jednotného trhu a její měny euro. Politika soudržnosti hraje klíčovou roli
také při dosahování cílů strategie Evropa 2020 v celé EU. Dobře
cílené výdaje na soudržnost mohou přinést skutečnou přidanou
hodnotu, stimulovat růst a vytvářet pracovních příležitostí
v evropských regionech. V souladu se závěry páté zprávy o soudržnosti[7] navrhuje
Komise posílit zaměření se na výsledky a přidané hodnoty EU
užším a systematičtějším propojením politiky soudržnosti s cíli
strategie Evropa 2020. Komise zejména navrhuje významné změny
způsobu, jakým je politika soudržnosti vytvářena a prováděna.
Finanční prostředky budou soustředěny na menší počet
priorit, pokrok při plnění dohodnutých cílů bude sledován
důkladněji a budou stanoveny přísné podmínky ve smlouvách o
partnerství s členskými státy. To umožní, aby politika soudržnosti EU co
nejvíce přispěla k územní soudržnosti a vytváření růstu a
pracovních míst.
2.
Nástroje
2.1.
Společný strategický rámec
Komise navrhuje,
aby se Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond
soudržnosti spojily v rámci společného strategického rámce, který
bude zahrnovat také Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a
Evropský námořní a rybářský fond. Tak bude zajištěna větší
soudržnost mezi zdroji financování a mnohem silnější důraz na
strategii Evropa 2020.
2.2.
Větší důraz na strategii Evropa 2020
V zájmu
zvýšení účinnosti výdajů na soudržnost bude financování v budoucnosti
zaměřeno na omezený počet cílů spojených s prioritami
strategie Evropa 2020. Financování
soudržnosti se bude i nadále zaměřovat na méně rozvinuté regiony
a členské státy. Avšak vzhledem k obtížím, jež zakusily členské
státy při čerpání ze strukturálních fondů a při nutném
spolufinancování, budou příděly na soudržnost omezeny na 2,5 %
HND. Bude zavedena
nová kategorie regionu – „přechodné regiony“ – s cílem nahradit
stávající systém postupného zrušení a zavedení pomoci. Tato kategorie bude
zahrnovat všechny regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 %
průměru EU-27, zejména: · Regiony, které jsou v současné době způsobilé v rámci
cíle konvergence, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 %
průměru EU-27. Jako záchranou síť obdrží tyto regiony dvě
třetiny svých současných přídělů; a · regiony, které – ačkoli v současné době nejsou
způsobilé v rámci cíle konvergence – mají HDP na obyvatele mezi 75 %
a 90 % průměru EU-27. Výše podpory se bude lišit podle
úrovně HDP, a tudíž regiony s HDP téměř na 90 %
průměru EU obdrží míru podpory podobnou té v rozvinutějších
regionech. Konkurenceschopné
regiony s HDP vyšším než 90 % průměru
EU budou i nadále dostávat podporu ze strukturálních fondů pro omezený
počet priorit. Přechodné
regiony a konkurenceschopné regiony budou muset zaměřit celý
příděl finančních prostředků určených na
soudržnost (s výjimkou ESF) přednostně na energetickou účinnost
a obnovitelné zdroje, konkurenceschopnost a inovaci MSP. V těchto
regionech se budou investice na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje
pohybovat na minimálně 20 %. Konvergenční regiony budou moci
věnovat své přiděly na širší sortiment cílů, které odrážejí
širší škálu jejich rozvojových potřeb. Konečně
územní spolupráce bude i nadále hrát svou roli při pomoci
regionům překonat nevýhody jejich polohy na vnitřních nebo
vnějších hranicích, při podpoře ambiciózní politiky sousedství a
řešení společných přeshraničních a nadnárodních výzev. Nástroje
soudržnosti budou využívány na plnění odlišných, nicméně
vzájemně se doplňujících cílů: · Evropský fond pro regionální rozvoj EFRR usiluje o posílení hospodářské a
sociální soudržnosti v Evropské unii napravováním nerovnováhy mezi regiony.
EFRR podporuje regionální a místní rozvoj prostřednictvím spolufinancování
investic do výzkumu a vývoje a inovací; oblasti změny klimatu a životního
prostředí; podnikatelské podpory pro MSP; služeb obecného
hospodářského zájmu; telekomunikace, energetiky a dopravní infrastruktury;
zdraví, vzdělávání a sociální infrastruktury a udržitelného rozvoje
měst. Na rozdíl od současnosti budou mít
všechny tyto typy investic v budoucnu možnost být financovány nejen z dotací,
ale rovněž z finančních nástrojů (z rizikového kapitálu
rizikových fondů, místních rozvojových fondů atd.). · Evropský sociální fond Evropský sociální fond se zaměřuje
na posílení hospodářské a sociální soudržnosti podporou
zaměstnanosti; investic do dovedností, vzdělávání a celoživotního
učení; sociálního začlenění a boje proti chudobě, posilování
institucionální kapacity a účinné veřejné správy. Minimální podíly
pro Evropský sociální fond budou stanoveny pro každou z kategorií
regionů (25 % pro konvergenční regiony; 40 % pro
přechodné; a 52 % pro konkurenceschopné regiony) a rozsah
působnosti Evropského sociálního fondu bude rozšířen tak, aby
pokrýval náklady na vybavení spojené s investicemi do sociálního a
lidského kapitálu. · Fond soudržnosti Fond soudržnosti
pomáhá členským státům, jejichž HND na obyvatele je nižší než
90 % průměru EU-27 při investování do dopravní sítě
TEN-T a životního prostředí. Část rozpočtu Fondu soudržnosti (10
miliard EUR) bude vyčleněna na financování hlavních dopravních sítí v
rámci nástroje pro propojení Evropy (viz také samostatná kapitola). Fond
soudržnosti může rovněž podporovat projekty související s energetikou,
pokud představují jasný přínos pro životní prostředí,
například podporu energetické účinnosti a využívání obnovitelných
zdrojů energie.
3.
Provádění
3.1.
Sdílené řízení
Podpora poskytovaná prostřednictvím
politiky soudržnosti bude i nadále předmětem sdíleného řízení
Evropské komise a členských států (s výjimkou nástroje pro propojení
Evropy, který bude řízen centrálně), které budou povinny poskytovat
spolufinancování. Země, které přijímají finanční pomoc v souladu
s články 136 a 143 Smlouvy o fungování Evropské unie, budou mít možnost
budou těžit z vyšší míry spolufinancování.
3.2.
Smlouvy o partnerství
Smlouvy o
partnerství mezi Komisí a členskými státy stanoví závazky partnerů na
vnitrostátní a regionální úrovni a Komise. Tyto smlouvy budou propojeny s cíli
strategie Evropa 2020 a národními programy reforem. Ustanoví integrovanou
strategii územního rozvoje podporovanou ze všech příslušných
strukturálních fondů EU a budou obsahovat cíle na základě dohodnutých
ukazatelů, strategických investicích a řadě podmínek. Budou
obsahovat závazky poskytovat roční přehled dosaženého pokroku ve
výročních zprávách o politice soudržnosti a v jiných veřejných
zprávách.
3.3.
Integrované plánování
Členské
státy budou v budoucnosti vyzvány, aby využívaly programy financované z více
fondů se společnými postupy při přípravě,
řízení, sjednávání a provádění, zejména tam, kde je potřeba
lepší koordinace lidského kapitálu a investic do infrastruktury největší. V případě
vhodnosti bude ustaven „hlavní fond“, který bude svázán s oblastí (oblastmi) politiky
programu. Zásahy hlavního fondu budou doplněny intervencemi z ostatních
fondů tak, aby se zajistila soudržná podpora různých tematických
cílů v rámci politiky soudržnosti.
3.4.
Podmíněnost
Budou zavedena
nová ustanovení o podmíněnosti s cílem zajistit, aby finanční
prostředky EU byly zaměřeny na výsledky a vytvářeny silnou
motivací pro členské státy, aby zajistily účinné provádění
cílů strategie Evropa 2020 v rámci politiky soudržnosti. V zájmu
zaručení toho, že účinnost výdajů na soudržnost nebude ochromena
makrofiskální politikou, doplní podmíněnost spojená s novou
hospodářskou správou zvláštní předběžné podmínky, které jsou
specifické pro dané odvětví, stanovené u každé zakázky. Podmíněnost
bude mít formu jak předběžných podmínek, které musí být zavedeny
před uvolněním prostředků, a dodatečných podmínek,
které podmíní uvolnění dodatečných finančních
prostředků v závislosti na dosažení předem stanovených
výsledků. Aby se tyto záměry usnadnily, budou upřesněny
jasné cíle a ukazatele a důsledně sledován vývoj prostřednictvím
výročních zpráv. Nedostatečný pokrok povede k pozastavení nebo
zrušení financování.
3.5.
Výkonnostní rezerva
V zájmu
zesíleného zaměření se na výsledky a dosažení cílů strategie
Evropa 2020, 5 % z rozpočtu politiky soudržnosti bude vyňato a
přiděleno během přezkumu v polovině období
členským státům a regionům, jejichž programy splnily své cíle ve
vztahu k cílům strategie Evropa 2020. Tyto etapové cíle budou definovány v
souladu s předpisy pro politiku soudržnosti.
3.6.
Inovační financování
Vedle financování
z grantů se navrhuje, aby se podpora soudržnosti určená podnikům
a projektům, od kterých se očekává značná finanční
návratnost, poskytovala především prostřednictvím inovačních
finančních nástrojů. (Viz také samostatnou kapitolu o inovačních
finančních nástrojích)
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho: || 376 miliard EUR · Konvergenční regiony · Přechodné regiony · Konkurenceschopné regiony · Územní spolupráce · Fond soudržnosti · Zvláštní příděly pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony || 162,6 miliardy EUR 39 miliard EUR 53,1 miliardy EUR 11,7 miliardy EUR 68,7 miliardy EUR 926 milionů EUR · Nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a IKT || 40 mld. EUR plus 10 miliard EUR vyčleněnými uvnitř Fondu soudržnosti Vzdělávání
a kultura
1.
Politické Cíle
Vzdělávání a odborná příprava jsou zásadní pro rozvoj a růst evropského hospodářství a
budou hrát klíčovou roli při společném úsilí splnit cíle
strategie Evropa 2020. Zvýšení investic do lidského kapitálu a modernizace
systémů vzdělávání a odborné přípravy pomůže k tomu, aby se
EU stala inteligentním a udržitelným hospodářstvím podporujícím sociální
začlenění. Mnohé z těchto investic budou provedeny
na vnitrostátní úrovni. Avšak tváří v tvář rostoucímu počtu
evropských občanů, kteří vzdělávání a odbornou
přípravu hledají za hranicemi vlastního státu, musí EU sehrát
důležitou roli při zajišťování toho, aby příležitosti
jednotného trhu byly dostupné všem. EU se nejrůznějším způsobem
snaží podpořit všeobecné a odborné vzdělávání. Programy na podporu
nadnárodní mobility ve vzdělávání – jako je např. program Erasmus –
se ukázaly být velkým úspěchem, neboť pomáhají lidem, aby nabyli
nových dovedností, jež budou nezbytné pro pracovní příležitosti
zítřka. Zvýšená mobilita může rovněž přispět k
reformě systémů vzdělávání a odborné přípravy tím, že
usnadní přeshraniční šíření myšlenek a osvědčených
postupů. Pomocí kombinace cílených programů financování a ve spojení
s jinými zdroji financování, jako jsou strukturální fondy, může
rozpočet EU přinést skutečnou přidanou hodnotu, neboť
podpoří mobilitu, usnadní spolupráci a výměnu osvědčených
postupů a podpoří členské státy při modernizaci jejich
systémů vzdělávání a odborné přípravy. Kulturní rozmanitost Evropy je jednou z našich největších předností, jež obohacuje a
inspiruje občany a je skutečným hospodářským přínosem.
Hospodářská a společenská úloha kulturních a kreativních
odvětvích je stále znatelnější. V roce 2008 představovala
4,5 % evropského HDP, což znamená přibližně 3,8 % pracovní
síly. EU v této oblasti úzce spolupracuje s členskými státy s cílem
plně využít potenciál jednotného trhu a nastavit vhodné podmínky, jež by
kulturním a tvůrčím odvětvím umožnily prosperovat. Příští generace programů
financovaných z rozpočtu EU se bude zabývat nedostatky, které omezují
potenciál růstu tohoto odvětví. Zaměří se na řešení
fragmentace trhu, posilování konkurenceschopnosti v kulturním a audiovizuálním
odvětví a na opatření týkající se budování kapacit a podporu
oběhu kulturních děl.
2.
Nástroje
Komise navrhuje, aby se z rozpočtu EU
podpořilo vzdělávání a kulturní politika prostřednictvím dvou
hlavních nástrojů:
2.1.
Program vzdělávání, odborné přípravy a
mládeže – „Vzdělaná Evropa“
Tento program sloučí v současnosti
oddělené podprogramy, jako jsou program celoživotního vzdělávání,
mezinárodní aspekty vysokoškolského vzdělávání, včetně
programů Erasmus Mundus a Mládež v akci. To umožní dosáhnout větší
účinnosti, silnějšího strategického zaměření a využití
součinnosti mezi různými aspekty programu. Současné nástroje EU na podporu mobility
se nevztahují na studenty magisterského studia, i když tento druh studia nabízí
nejefektivnější akademické tituly vedoucí k inovačním pracovním
příležitostem a výzkumu. Nákladově nejefektivnějším
způsobem, jak dosáhnout na tuto kategorii studentů, je využití
rozpočtu EU s cílem uvolnit finanční prostředky ze
soukromého sektoru, především národních bank, a tím zajistit
přenositelnost studentských půjček a grantů. Aktivity, které jsou v současnosti
podporovány z programu Leonardo, budou posíleny jako součást úsilí v boji
proti nezaměstnanosti mládeže, a Komise bude spolupracovat s Evropskou
investiční bankou (EIB), aby poskytla záruky pro půjčky
studentům, kteří si přejí absolvovat svá magisterská studia v
jiném členském státě. Nový program se zaměří na: –
poskytování cílených příležitostí k
nadnárodnímu vzdělávání, –
sladění dovedností s poptávkou na trhu práce
za účelem posílení schopnosti profesního zařazení, podnikání a
účasti mladých lidí, –
dobrovolnictví, jakož i neformálního a informálního
učení, a –
na podporu rozsáhlé reformy a modernizaci
systémů vzdělávání a odborné přípravy po celé Evropě. Konkrétně bude program zahrnovat tři
hlavní druhy opatření: (1)
Nadnárodní mobilitu ve vzdělávání – až 800 000
občanům EU, především studentům, by se mohlo pomoci ke
každoroční mobilitě. (2)
Opatření zaměřená na spolupráci mezi
vzdělávacími institucemi a světem práce budou podporována v zájmu
posílení modernizace vzdělávání, inovace a podnikání. (3)
Bude poskytnuta politická podpora s cílem
získat spolehlivé informace o účinnosti vzdělávacích investic a
pomoci členským státům provádět účinné politiky. Přísné kvalitativní podmínky mobility,
soustředění se na klíčové politické cíle tam, kde lze dosáhnout
kritické úrovně, a komplementarita s jinými programy EU pomohou zajistit
velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu. Do programu Vzdělaná Evropa se
začlení stávající mezinárodní programy, jako jsou Erasmus Mundus, Tempus,
Alfa, Edulink a programy spolupráce s průmyslově vyspělými
zeměmi v rámci stejného nástroje. Program poslouží naplňování
různých cílů (přitažlivosti evropského prostoru vysokoškolského
vzdělávání, excelenci, solidaritě a spravedlnosti). Tento přístup odstraní současnou
roztříštěnost nástrojů EU na podporu mezinárodní spolupráce v
rámci vysokoškolského vzdělávání, která studentům a univerzitám
ztěžuje přístup k informacím o možnostech evropského vysokoškolského
vzdělávání a vysokoškolskému vzdělávání v EU znemožňuje jeho
zviditelnění na globální scéně.
2.2.
Sport
Jako součást programu Vzdělaná
Evropa se navrhované sportovní podprogramy zaměří na: ·
boj proti nadnárodním hrozbám specifickým pro
sport, jako jsou doping, násilí, rasismus a nesnášenlivost, nebo na otázky
morální integrity soutěží a sportovců, ·
rozvoj evropské spolupráce v oblasti sportu
například pomocí pokynů pro dvojí kariéru sportovců nebo
ukazatelů dobrého řízení sportovních organizací, a ·
podporu místních sportovních organizací, které
mohou sehrát významnou úlohu při řešení širších
sociálně-ekonomických problémů, jako je sociální začlenění. Pomocí mobilizace soukromého financování od
subjektů činných v oblasti sportu a podporou organizací, jež
tvoří základnu sportovní pyramidy – a ne její nejvyšší profesionální
úroveň, vnese tento program do problémů spojených se zvláštní povahou
sportu přidanou hodnotu EU.
2.3.
Program pro kulturu a audiovizuální odvětví –
„Tvůrčí Evropa“
Tento program sloučí současný
program Kultura, programy MEDIA a MEDIA Mundus. Cílem tohoto sloučení je
zaměřit podporu na dosažení cílů strategie Evropa 2020 a na
pomoc při uvolňování potenciálu vytváření pracovních míst v
kulturních a tvůrčích odvětvích. Program doplní ostatní programy
EU tím, že se zaměří zvláště na potřeby kulturních a
tvůrčích odvětví, jejichž cílem je přeshraniční
působnost, a jež mají silnou vazbou na podporu kulturní a jazykové
rozmanitosti. Bude pamatováno na zvláštnost každého odvětví, a to i pomocí
vyhrazeného rozpočtového přídělu. Třetí část programu
poskytne kulturním a tvůrčím odvětvím horizontální podporu
prostřednictvím využívání inovačních finančních nástrojů.
3.
Provádění
Provádění nových programů bude
značně zjednodušeno. Odstraněním podprogramů, snížením
celkového počtu činností a větším využitím paušálních
částek s sebou nový program Vzdělaná Evropa přinese
výrazné zjednodušení činností a pravidel. Program Tvůrčí Evropa bude
řízen centrálně prostřednictvím Výkonné agentury pro
vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), jak je tomu v
současné době u programů Kultura a MEDIA. Malý počet akcí
bude řídit přímo Komise (např. Evropská hlavní města
kultury, kulturní ceny EU, společné akce s mezinárodními institucemi). Programy Kultura a MEDIA budou coby
součásti programu Tvůrčí Evropa doplněny o inovační
finanční nástroj spravovaný skupinou EIB, jehož cílem bude poskytnout
kulturním a tvůrčím odvětvím (CCI) financování formou vlastního
a cizího kapitálu. To odstraní jednu z hlavních překážek
rozvoje kulturního a tvůrčího obsahu – přístup
k finančním prostředkům – a obsáhne i ta kulturní a
tvůrčí odvětví, jež nejsou podporována z jiných programů
EU.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 16,8 miliardy EUR · Vzdělaná Evropa || 15,2 miliardy EUR · Tvůrčí Evropa || 1,6 miliardy EUR Zaměstnanost
a sociální věci
1.
Politické Cíle
Evropská unie čelí značným výzvám v
oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Téměř 23
milionů osob je dnes nezaměstnaných a odhaduje se, že více než 113
milionů je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením[8]. Sociální
otázky a otázky zaměstnanosti jsou hlavní obavou evropských
občanů a oblastí, kde se od Unie nejvíce očekává. Přes
nedávné zlepšení hospodářské perspektivy zůstávají vyhlídky na
zaměstnání ve střednědobém horizontu smíšené, mimo jiné i
kvůli nevyváženému stavu mezi členskými státy a očekávaným
tlakům na hospodářskou restrukturalizaci pocházejícím z
celosvětového hospodářství. Nezaměstnanost a trvale vysoká míra
chudoby volají po rozsáhlých opatřeních. Politiky, které již byly
zavedeny, je třeba aktualizovat a posílit v době, kdy Unie
čelí naléhavým výzvám: nedostatkům v úrovni kvalifikace, slabým
výkonům v aktivní politice na trhu práce a na poli vzdělávacích
systémů, sociálnímu vyloučení marginalizovaných skupin a nízké
mobilitě pracovních sil. Mnohé z těchto výzev se ještě zhoršily
v důsledku finanční a hospodářské krize, demografických a
migračních trendů a rychlého tempa technologických změn. Dokud
se nedosáhne jejich efektivního řešení, budou představovat významnou
hrozbu pro sociální soudržnost a konkurenceschopnost. Hlavní odpovědnost za modernizaci trhu
práce a systémů sociální politiky nesou členské státy. EU však k
jejich úsilí přidává hodnotu svou funkcí katalyzátora podpory a
usnadňování reforem tím, že poskytuje finanční prostředky
zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu a posiluje účast
sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dalších
zúčastněných stran, které mají klíčovou úlohu při
prosazování reforem.
2.
Nástroje
Prostřednictvím společného
opatření v oblastech vzdělávání a odborné přípravy,
zaměstnanosti a začlenění bude zřízena iniciativa podporující
evropskou zaměstnanost a sociální začlenění. Financování v této
oblasti budou v zásadě zajišťovat tři hlavní nástroje. Ty budou
zcela sladěny s cíli strategie Evropa 2020 a jejich poskytování bude
zlepšeno posílením vzájemného doplňování s jinými nástroji a zjednodušením
příslušných postupů.
2.1.
Evropský sociální fond
Evropský sociální
fond (ESF) bude poskytovat finanční prostředky na strukturální
opatření určená na podporu hospodářské, sociální a územní
soudržnosti. Finanční prostředky se budou soustředit na
klíčové priority strategie Evropa 2020, zejména skrze čtyři
„investiční okna“: –
podpora zaměstnanosti, –
investic do dovedností, vzdělávání a
celoživotního učení; –
sociálního začlenění a boje proti
chudobě, a –
posilování institucionální kapacity a účinné
veřejné správy. V rámci těchto oken bude ESF rovněž
přispívat na jiné politické cíle, například na usnadnění
přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které účinně
využívá zdroje, podporu výzkumu a inovací, zejména v sociální oblasti, posílení
rovnosti žen a mužů a boj proti diskriminaci. Navrhuje se, aby přenesením
programu potravinové pomoci pro nejchudší osoby do ESF došlo k přeskupení
opatření zejména ve prospěch sociálního začlenění. V období po roce 2013 bude ESF financován ze
společného strategického rámce (CSF) pro strukturální fundy[9].
Finanční prostředky budou programovány jako součást smluv o
partnerství, které budou projednávány s členskými státy. Stanovené cíle
budou sladěny s národními programy reforem a dohodnuté cíle se
přenesou do rozhodnutí o investicích. V zájmu zesíleného zaměření se
na výsledky bude přijat podmiňovací mechanismus založený na uceleném
souboru předem vymezených požadavků s cílem maximalizovat dopad
rozpočtu EU a spustit a podpořit nezbytné reformy v členských
státech. Aby ESF byl skutečným přínosem pro
dosažení cílů strategie Evropa 2020, bude potřebná kritická míra
financování jak na úrovni EU, tak na úrovni operačních programů.
Nezbytný minimální podíl investic v rámci politiky soudržnosti
přidělených na ESF bude přizpůsoben různým kategoriím
regionů, což odráží různé míry podpory, kterou obdrží, a výzev,
před nimiž stojí: toho bude dosaženo stanovením minimálních
podílů pro ESF z podpory strukturálních fondů pro každou
kategorii regionů (25 % pro konvergenční regiony, 40 % pro
přechodné regiony, 52 % pro konkurenceschopné regiony, založených na Fondu
soudržnosti, který i nadále představuje jednu třetinu
přídělů na politiku soudržnosti ve způsobilých
členských státech a s výjimkou územní spolupráce). Použití těchto
podílů bude mít za následek minimální celkový podíl pro ESF
z 25 % celkového rozpočtu určeného na politiku soudržnosti.
2.2.
Integrovaný program pro zaměstnanost, sociální
politiku a začleňování
Integrovaný
program pro zaměstnanost, sociální politiku a začleňování přispěje k plnění strategie Evropa 2020 a jejích
vzájemně se posilujících hlavních cílů prostřednictvím podpory
činností na podporu vysoké úrovně zaměstnanosti,
přiměřené sociální ochrany, boje proti sociálnímu
vyloučení, chudobě a zlepšení pracovních podmínek. Program bude
působit jako katalyzátor změn v členských státech a obsahovat
tyto prvky: ·
Celoevropskou platformu procesů vzájemného
učení s cílem posílit vědomostní základnu pro navrhování a
provádění reforem a podporu zapojení zúčastněných stran do
tvorby politiky s cílem posílit vlastnictví zaměstnanosti EU, cíle
sociální politiky a sociálního začleňování na základě
úspěšné zkušenosti s programem Progress; ·
Podpora sociální inovace založené na
důkazech s cílem posílit úsilí členských států o
modernizaci systémů vnitrostátní sociální politiky a politiky
zaměstnanosti prostřednictvím využití prokázané metody pro formování,
zavádění a vyhodnocování inovací a účinnějšího šíření
informací; ·
Podporu mobility pracovních sil v rámci EU a
lepší přístup k pracovním příležitostem, zejména u mladých lidí,
na základě činností sítě EURES; ·
Podporu podnikání a samostatné
výdělečné činnosti jakožto prostředků pro
vytváření pracovních míst a boje proti sociálnímu vyloučení pomocí
vylepšení dostupnosti a přístupnosti mikroúvěrů pro zranitelné
skupiny, mikropodniky a sociální hospodářství, jež se bude opírat o
evropský nástroj mikrofinancování Progress.
2.3.
Evropský fond pro přizpůsobení se
globalizaci
Prostřednictvím Evropského fondu pro
přizpůsobení se globalizaci (EFG) bude poskytována zvláštní podpora
pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku významných
strukturálních změn. Prostřednictvím EFG bude EU i nadále
pomáhat členským státům při poskytování jim
přizpůsobené podpory pracovníkům, kteří byli
propuštěni v důsledku rozsáhlých strukturálních změn v
důsledku zvyšující se globalizace výroby a obchodu. Kromě toho se EFG
bude zabývat rozsáhlým propouštěním z práce v důsledku vážného
narušení místního, regionálního či národního hospodářství v
důsledku náhlé a neočekávané krize. Fond EFG se bude snažit dosáhnout
50% míry pomoci pracovníkům při hledání nového a stálého zaměstnání
po uplynutí 12 měsíců[10]. Komise navrhne rozšířit oblast
působnosti fondu EFG s cílem poskytnout náhradu v některých
případech v důsledku dopadů globalizace na některá
zemědělská odvětví.
2.4.
Autonomní rozpočtové linie
Kromě těchto nástrojů a na
základě pravomocí, které jim byly uděleny Smlouvou bude Komise i
nadále provádět autonomní rozpočtové linie[11] s cílem: –
usnadnit evropský sociální dialog, který je zásadní
součástí evropského sociálního modelu, –
analyzovat a vyhodnotit převládající tendence
v právních předpisech členských států týkajících se volného
pohybu osob a podporovat koordinaci vnitrostátních systémů sociálního
zabezpečení, a –
analyzovat sociální situaci a dopad demografických
změn.
3.
Provádění
Snížení počtu finančních
nástrojů a rozpočtových linií a zefektivnění řídících a
prováděcích metod a systémů umožní větší integraci mezi
jednotlivými nástroji a přinese značné zjednodušení, zejména pro
příjemce.
3.1.
Evropský sociální fond
Provádění ESF se zaměří na
větší zapojení přístupu založeného na výsledcích pomocí
začlenění ESF uvnitř společného strategického rámce pro
všechny nástroje sdíleného řízení a smlouvy o partnerství uzavřené s
členskými státy. Provádění bude rovněž zjednodušeno.
Budou více využity zjednodušené nákladové možnosti, zejména v případě
malých projektů, čímž se sníží administrativní zátěž
členských států a regionů, a usnadní přístup k financování
místních iniciativ. Užší propojení plateb na dosažení cílů předem
definovaných v smlouvách o partnerství bude rovněž umožněno na
základě společných akčních plánů. Budou zavedeny mechanismy pobídek založené na
výsledcích, jejichž cílem bude odměňovat úspěšné programy a
opatření a stimulovat změny u těch méně úspěšných.
3.2.
Integrovaný program (přímé řízení) pro
zaměstnanost, sociální politiku a začleňování
Nový integrovaný program pro zaměstnanost
a sociální začlenění bude přímo řízen Komisí. Hlavní
postupy zahrnují výběrová řízení, výzvy k překládání návrhů
a společné řízení – zejména pro provádění zařízení
mikrofinancování ve spolupráci s Evropským investičním fondem. Nový
program se zaměří na velké projekty s jednoznačnou přidanou
hodnotou EU v zájmu dosažení kritického množství a snížení administrativní
zátěže. Budou zavedena harmonizovaná a zjednodušená pravidla a postupy na
usnadnění přístupu k programu, zejména pro malé organizace. Kromě toho bude zřízeno víceleté
plánování s cílem stanovit dlouhodobé politické cíle spolu s ročním
financováním, čímž bude zajištěno, že program je skutečně
politicky motivovaným nástrojem. Program bude prováděn způsobem
řízení založeném na výsledcích opírajícím se o pravidelné sledování
pokroku na základě jasných ukazatelů.
3.3.
Podpory pracovníkům, kteří byli
propuštěni
Pro uvolnění prostředků
z fondu EFG se bude i nadále vyžadovat rozhodnutí rozpočtového
orgánu. Komise se bude snažit zajistit, aby fungování EFG bylo jednodušší a
lépe reagovalo na měnící se hospodářskou situaci.
3.4.
Autonomní rozpočtové linie
Provádění autonomních rozpočtových
linií bude plně koordinováno s oběma nástroji tak, aby se zabránilo
překrývání a zvýšila součinnost. Jejich počet se sníží a budou
upřednostňovány větší projekty v zájmu dosažení kritického
objemu a snížení administrativní zátěže.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 88,3 miliardy EUR · Evropský sociální fond (založený na poměru 25/40/52 pro jednotlivé kategorie regionů s výsledkem 25 % z prostředků na soudržnost, kromě zařízení spojující Evropu) || 84 miliard EUR · Integrovaná politika v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a sociálního začleňování || 850 milionů EUR · Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci || 3 miliardy EUR · Autonomní rozpočtové linie || 400 milionů EUR Životní
prostředí
1.
Politické Cíle
Politika Evropské unie v oblasti životního prostředí přispívá
k dosažení cílů strategie Evropa 2020, jimiž je inteligentní a udržitelný
růst podporující sociální začlenění. Investice do ochrany
životního prostředí jsou investice do modernizace naší společnosti,
což pomůže přeměnit Evropu na hospodářství, které bude
založeno na účinném využívání zdrojů a na znalostech. Tyto investice
jsou nepostradatelné pro ochranu a zlepšování kvality životního prostředí. Hospodářství šetrnější k životnímu
prostředí znamená snížení ekologických nákladů prostřednictvím
účinnějšího využívání zdrojů, což přispívá k růstu,
konkurenceschopnosti a vytváření pracovních příležitostí. Ochrana
biologické rozmanitosti – našeho přírodního bohatství – a posílení
odolnosti ekosystémů budou představovat důležitý
příspěvek k dosažení našich cílů udržitelného růstu.
Ekosystémy poskytují potravu, čerstvou vodu, suroviny a mnoho dalšího
užitku, čímž přispívají k produktivitě a kvalitě života a
ke snižování výdajů na veřejné zdraví. Obnova ekosystémů a
služeb, které poskytují, přispívá k ekologickému hospodářství
prostřednictvím nových dovedností, pracovních míst, obchodních
příležitostí, podpory inovací a přispíváním ke zmírnění
problémů spojených se změnou klimatu a přizpůsobení se jí. Přidaná hodnota spolupráce na evropské
úrovni v zájmu dosažení společných cílů v oblasti životního
prostředí je obecně uznávána, neboť otázky životního
prostředí nekončí na státních hranicích. Úzká spolupráce se sousedy
EU a s rozvíjejícími se ekonomikami je předpokladem zelenější Evropy.
Environmentální udržitelnost je rovněž jedním z rozvojových cílů
tisíciletí, k nimž se EU zavázala. Vedle prospěchu evropské právních
předpisů v oblasti životního prostředí může rozpočet
EU přispět k dosažení cílů v oblasti životního
prostředí, a to jak prostřednictvím specializovaných programů,
tak zajištěním, aby environmentální cíle byly pevně zakotveny ve
všech činnostech podporovaných z rozpočtu EU.
2.
Nástroje
2.1.
Začleňování
Priority politiky v oblasti životního
prostředí budou „začleněny“ do všech hlavních nástrojů
financování EU, včetně programů soudržnosti,
zemědělských a námořních programů a programů rybolovu,
výzkumných a inovačních programů, jakož i do programů
vnější pomoci. Tento přístup bude maximalizovat součinnost mezi
politikami v oblasti životního prostředí a v dalších oblastech,
uznávajíce, že stejná opatření mohou a měly by sledovat různé,
vzájemně se doplňující cíle. Tento přístup rovněž
přispěje k tomu, aby se zamezilo přebujení programů a
minimalizovala se jejich byrokratická zátěž. ·
Zemědělství
Hlavním cílem reformy společné zemědělské politiky (SZP) je
podporovat environmentální cíle prostřednictvím provázání přímých
plateb zemědělcům s životním prostředím.
30 % přímých plateb bude podmíněno dodržováním řady
osvědčených postupů šetrných k životnímu prostředí, a to
nad rámec již existujících povinností vyplývajících z podmíněnosti.
Kromě toho bude v rámci SZP rozvoj venkova opět znovu
zaměřen na dodávání veřejných statků, a to i
prostřednictvím agroenvironmentálních opatření. Tato
opatření pomohou zajistit, aby zemědělství EU bylo udržitelné a
představovalo hlavního poskytovatele environmentálních veřejných
statků, jako je čistá voda, biologická rozmanitost, ochrana
půdy, čisté ovzduší a ochrana krajiny. To přispěje také
k dosažení cílů EU v oblasti změny klimatu, jak pokud jde o
zmírnění jejích dopadů, tak pokud jde o přizpůsobení se jí. ·
Rybolov a námořní politika. Udržitelnost životního prostředí bude srdcem budoucí námořní
politiky a rybolovu. Toho bude dosaženo mimo jiné prostřednictvím snižování
nadměrného odlovu a nadbytečné kapacity a zmírňováním
přímých dopadů (jako jsou vedlejší úlovky nebo dopad na mořské
dno), jakož i podporou chráněných mořských oblastí. Integrovaná
námořní politika dále vymezí hranice udržitelnosti lidských činností,
které mají vliv na mořské prostředí jako součást provádění
rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. ·
Politika soudržnosti.
Politika soudržnosti se silněji zaměří na priority strategie
Evropa 2020, včetně toho, aby se EU stala ekologickým a konkurenceschopným
hospodářstvím, jež bude méně náročné na zdroje. Toho bude
dosaženo prostřednictvím výrazného zaměření na výsledky a
podmíněnost, a to i ve vztahu k cílům v oblasti životního
prostředí. Tyto cíle zahrnují podporu provádění acquis v
oblasti životního prostředí (právních předpisů týkajících se
vody, odpadů, moří, dusičnanů, kvality ovzduší, povodní,
směrnice o průmyslových emisích) a financování s tím související
environmentální infrastruktury; ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a
ekosystémových služeb, mimo jiné pomocí rozvoje enviromentálních infrastruktur
a snížením a prevencí dezertifikace. Kontrola slučitelnosti
s ochranou životního prostředí v rámci politiky soudržnosti bude
posílena. ·
Výzkum a inovace. Nový
společný strategický rámec pro výzkum a inovace přispěje k
podpoře vědeckých a technologických objevů potřebných pro
přechod na energeticky účinnější hospodářství. Širší
průběžná finanční podpora ekologických inovací
rovněž přispěje k zajištění inteligentního a udržitelného
růstu. Inovační partnerství budou mít přímý dopad na účinné
využívání zdrojů, například u vody, ekosystémů, surovin a
inteligentních měst. ·
U vnější činnosti Unie pomůže
předvstupní nástroj kandidátům financovat infrastrukturu životního
prostředí a budovat kapacity potřebné k dodržování acquis EU.
Prostřednictvím politického dialogu na regionální a vnitrostátní úrovni
bude Komise i nadále začleňovat podporu životního prostředí do
Evropského nástroje sousedství a partnerství. Ochrana životního prostředí
by měla být rovněž více začleněna do programů pomoci
rozvojovým zemím. Biologická rozmanitost a ekosystémy jsou klíčovými
světovými veřejnými statky a budou součástí plánovaného
tematického programu zaměřeného na globální veřejné statky a
výzvy. Lisabonská smlouva umožňuje EU převzít silnější úlohu
při vyjednávání a uzavírání mnohostranných dohod o životním prostředí
a v rámci mezinárodní správy záležitostí týkajících se životního
prostředí, což se odrazí ve vyšším financování.
2.2.
Speciální nástroj pro životní prostředí a
oblast klimatu
Kromě začleňování navrhuje
Komise pokračovat v programu LIFE + a propojit jej úžeji s cíli
strategie Evropa 2020. Jak je tomu v rámci stávajícího programového období,
zahrne nový nástroj řadu opatření v oblastech životního
prostředí a klimatu do jednoho jediného programu. U podprogramu o životním prostředí[12] se nástroj zaměří na dva druhy projektů: nové
integrované projekty, jejichž počet a finanční podíl bude
postupně narůstat v průběhu trvání programu; a na
„tradiční“ projekty. Komise je toho názoru, že integrované projekty mohou
sehrát rozhodující úlohu katalyzátora při plnění cílů, jako jsou
ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů, efektivní
řízení sítě Natura 2000, podpora správy životního prostředí,
nakládání s odpady a vodohospodářství, a při účinné
mobilizaci dalších fondů k těmto účelům. Projekty
budou i nadále vybírány pro jejich přidanou hodnotu EU a potenciál
přenosu know-how. Integrované projekty LIFE jsou nastaveny tak, aby prokázaly udržitelné provádění
akčních plánů v oblasti životního prostředí[13] s
ohledem na hlavní směrnice EU v oblasti životního prostředí, jako je
směrnice o stanovištích a rámcová směrnice o vodě. Integrované
projekty budou podporovat řadu zvláštních činností a opatření.
Dodatečné financování pro tyto projekty bude pocházet z dalších
programů financování EU, jakož i z vnitrostátních, regionálních a
soukromých fondů, a bude společně zaměřeno na dosažení
environmentálních cílů. Finanční prostředky programu LIFE budou
tudíž působit jako katalyzátor zajišťování soudržnosti a
strategického zaměření na životní prostředí a plného využití
synergií. Strukturovanější spolupráce s dalšími fondy EU bude ustanovena v
rámci společného strategického rámce. Podprogram o životním prostředí bude rozdělen podle následujících priorit: (a)
Část Biologická rozmanitost LIFE se
rovněž zaměří na širší výzvy biologické rozmanitosti v souladu
se strategickým cílem biologické rozmanitosti strategie Evropa 2020, jež
usiluje o zachování a obnovení ekosystémů a jejich služeb, a přitom
bude dále klást důraz na síť Natura 2000 a na rozvoj a sdílení
osvědčených postupů týkajících se biologické rozmanitosti; (b)
Část Životní prostředí LIFE se
zaměří na podporu provádění environmentální politiky EU ve
veřejném a soukromém sektoru a zejména na provádění právních
předpisů týkajících se životního prostředí, jež jsou
důležité pro splnění cílů účinného využívání zdrojů
stanovených v rámci strategie Evropa 2020 (jako např. rámcové
směrnice o vodě a rámcové směrnice o odpadech). (c)
Část Správa LIFE bude podporovat
vytvoření platformy pro výměnu osvědčených postupů,
jak dosáhnout lepšího souladu s prioritami a prosazováním environmentální
politiky EU, rozvoj politiky a kvalifikované rozhodování (např. rozsáhlé
šíření výsledků projektu), s důrazem na řádnou správu
věcí veřejných. Tato část bude také podporovat ekologické
nevládní organizace a zvyšování povědomí, obhajobu a šíření informací
o problematice životního prostředí, neboť ty jsou neoddělitelnou
součástí dosažení řádné správy, plného provádění a dodržování
závazků.
2.3.
Financování biologické rozmanitosti
Financování strategie EU týkající se
biologické rozmanitosti do roku 2020[14] vyžaduje začlenění biologické
rozmanitosti napříč celým rozpočtem EU jak prostřednictvím
hlavních nástrojů financování uvnitř EU, tak financováním vnější
činnosti. V zájmu zvýšení účinnosti výdajů EU je
rovněž důležité maximalizovat součinnosti s financováním oblasti
klimatu prostřednictvím financování projektů přizpůsobení
založeného na ekosystémech a projektů zmírňování dopadů, které
také vedou k poskytování širších ekosystémových služeb, a to jak v rámci EU,
tak mimo ni. Účinné řízení a obnova
chráněných oblastí sítě Natura 2000 je zásadní pro dosažení cíle
strategie Evropa 2020 usilujícího o zastavení a zvrácení poklesu biologické
rozmanitosti v EU, jak bylo stanoveno na zasedání Evropské rady v roce
2010. Posílený integrovaný přístup využívající různých
odvětvových fondů EU, který zajistí jejich konsistenci
s prioritami sítě Natura 2000, společně s posíleným
nástrojem „Biologická rozmanitosti LIFE“ poskytne na úrovni EU pevný základ pro
novou finanční strategii sítě Natura 2000. Na 10. zasedání konference smluvních stran
Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP 10), konaném v říjnu 2010
v japonské Nagoji, se EU společně s ostatními
zúčastněnými stranami externě zavázala k podstatnému navýšení
finančních prostředků určených na celosvětovou
biologickou rozmanitost do roku 2020. Financování z rozpočtu EU bude
poskytnuto ze zeměpisných a regionálních prostředků
programů vnější činnosti EU, jakož i z tematického programu pro
globální veřejný statky. Kromě začlenění biologické
rozmanitosti do rozpočtu pro vnější činnost zvažuje Komise návrh
na vytvoření mechanismu/fondu mimo rozpočet, který by spojil
příspěvky členských států a rozpočtu EU.
3.
Provádění
3.1.
Začleňování
Začleňování se uskuteční
prostřednictvím struktur a nástrojů popsaných na jiném místě v
informačních listech odvětvové politiky. Aby bylo zajištěno
dosažení výsledků, budou u všech příslušných nástrojů politiky
EU jasně stanovena kritéria a pravidla sledování a ohlašování
s příslušnými ukazateli. V zájmu maximalizace součinnosti
mezi různými politickými cíli se plánuje kontrolní postup u výdajů
týkajících se životního prostředí podobný tomu, který je navržen u
výdajů souvisejících s oblastí klimatu. Pokud jde o biologickou rozmanitost, budou
kritéria tzv. „Rio markers“ zřízená OECD, která již Komise použila u
vnějších nástrojů, začleněna do stávající metodiky pro
měření výkonnosti používané pro programy EU. Pomohou také prokázat
společné výhody výdajů na oblast klimatu a biologické rozmanitosti a
zdůraznit přínos výdajů opatření REDD+ (snižování emisí z
odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových
zemích) k biologické rozmanitosti.
3.2.
Speciální nástroj pro životní prostředí a oblast
klimatu
Současný program LIFE + je spravován
Komisí v přímém centralizovaném řízení. Komise se domnívá, že budoucí
program by měl být i nadále centrálně řízen, ale řídící
úkoly by mohly být do značné míry přeneseny na některou ze
stávajících výkonných agentur. Rozsah, podmínky a okolnosti tohoto
přenesení budou muset zohlednit potřebu Komise udržet si u
integrovaných projektů silné politické vazby.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011. Vylučuje fondy na začleňování, které jsou
zahrnuty do rozpočtových prostředků pro odvětvové nástroje
financování. Program LIFE + (podprogram v oblasti životního prostředí) || 2,4 miliardy EUR Vnější
činnost
1.
Politické Cíle
Evropská unie je díky počtu svých
obyvatel a hospodářské síle globálním hráčem. S 500 miliony obyvatel
představuje více než 25 % světového hrubého domácího produktu a
pětinu světového obchodu. Unie je rovněž aktivním politickým
aktérem s vlastními regionálními (zejména ve svém sousedství) a světovými bezpečnostními
zájmy a odpovědností. Svou solidaritu prokazuje zejména tím, že poskytuje
více než polovinu celkové mezinárodní rozvojové pomoci a je největším
světovým dárcem humanitární pomoci. Aktivně se angažuje na ochranu
lidských práv, na podporu programu pro důstojnou práci, dalších
univerzálních hodnot a za respektování mezinárodních environmentálních a
sociálních úmluv. Prostřednictvím misí pro řešení
krizí pod vedením EU, jakož i prostřednictvím nástrojů EU pro reakci
na krizové situace a stabilizaci je EU stále aktivnější v předcházení
konfliktům, řízení krizí a budování míru. EU rovněž podporuje
mírové mise OSN a Africké unie v nestabilních nebo válkou zničených
zemích. Kromě toho EU odhodlaně podporuje mnohostranný systém a jeho
reformu, multilaterální obchodní jednání z Dohá, jednání UNFCCC (Rámcová
úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu) o
změně klimatu, jednání o biologické rozmanitosti v rámci Úmluvy
o biologické rozmanitosti, jednání jiných vícestranných dohod, reformy G8 a G20
a program globální správy věcí veřejných. Vnější politiky jsou proto jednou z
hlavních oblastí činnosti EU, která byla posílena uvnitř nového
institucionálního rámce Lisabonské smlouvy. EU používá finančních nástrojů pro
vnější vztahy na podporu provádění těchto vnějších politik,
zejména: (1)
Prosazování hodnot EU a politik EU v
zahraničí. Vzhledem k důrazu na
dodržování lidských práv, demokracii a právní stát představují nedávné
události v různých částech světa výzvu k přezkoumání pomoci
EU pro přechodné a demokratické procesy a občanskou společnost. (2)
Mělo by dojít k dalšímu posílení plánování
politik EU na podporu řešení významných celosvětových výzev, jako
je boj proti změně klimatu, zvrácení ubývání biologické rozmanitosti
a ochrana globálních veřejných statků a zdrojů. Komise navrhuje
vypracovat proaktivní program EU a společných zájmů s třetími
zeměmi se zvláštním zaměřením na strategické partnery. (3)
Zvýšit dopad rozvojové spolupráce EU s hlavním cílem přispět k vymýcení chudoby. EU bude
soustředit svou podporu na ty oblasti, kde EU může nabídnout zvláštní
odborné znalosti s tím, že bude rozlišovat mezi partnerskými zeměmi a
regiony tak, aby se zajistilo, že zdroje podpory jsou přidělovány
podle potřeb, schopností, zájmů a závazků; zlepší koordinaci
podpory a soudržnost rozvojové politiky a zajistí odpovídající financování
rozvoje. Bude vytvořen panafrický nástroj s cílem podporovat
provádění společné evropské strategie pro Afriku a přitom bude
kladen důraz na jasnou přidanou hodnotu transregionálních a kontinentálních
opatření. Bude dostatečně pružný na to, aby mohl zohlednit
příspěvky od členských států EU, afrických států,
finančních institucí a soukromého sektoru. (4)
Investice do dlouhodobé prosperity a stability v
sousedství EU. Cíl vytvoření prostoru prosperity, stability a demokracie
bude prováděn jak prostřednictvím přípravy (případných)
kandidátských zemí na členství a prostřednictvím obnovené politiky
sousedství. EU bude aktivní při podpoře demokratických hodnot a zásad
ve svém sousedství a při spravedlivějším rozdělování výnosů
z růstu prostřednictvím větší politické spolupráce a hlubší
hospodářské integrace na jihu a východě. (5)
Posílení evropské solidarity v důsledku
přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. V rámci dodržování mezinárodně dohodnutých zásad
humanitárního práva a zlepšení jeho kapacity v oblasti humanitární pomoci a
civilní ochrany bude rozpočet EU podporovat opatření k
předvídání, přípravě, prevenci a rychlejší reakci na katastrofy,
pružnější zapojení se do rozvojových činností na obnovu po krizi a
vytvoření odolnosti proti krizím pro budoucnost. (6)
Zlepšení předcházení krizím a jejich
řešení. Dojde k posílení opatření EU
pro předcházení krizím a jejich řešení, pro zachování míru a posílení
mezinárodní bezpečnosti, včetně zvýšení kapacity EU pro
připravenost na krize. Otevřená Evropa, fungující v mezinárodním
rámci založeném na jasných pravidlech, představuje nejlepší cestu, jak
využít výhod globalizace pro podporu růstu a zaměstnanosti.
2.
Nástroje
Komise navrhuje tyto struktury pro budoucí nástroje
vnější činnosti EU:
2.1.
Rozvojová spolupráce
Komise navrhuje navázat na stávající nástroj pro
rozvojovou spolupráci (DCI), pokud jde o jeho zeměpisný a tematický rozsah
působnosti. Navrhuje, že by Evropský rozvojový fond (ERF), který pokrývá
spolupráci se státy AKT (africké, karibské a tichomořské státy) a ZZÚ
(zámořské země a území), měl zůstat mimo rozpočet na
období příštího víceletého finančního rámce.
2.2.
Nástroj pro přistupující země
Předkládá se návrh jediného integrovaného
předvstupního nástroje jakožto finančního pilíře strategie
rozšíření, jenž by zahrnoval všechny rozměry vnitřních politik a
tematických otázek. Jeho cílem bude zajištění toho, aby kandidátské
země a potenciální kandidátské země byly plně připravené
pro případné přistoupení. Bude klást důraz na
sociálně-ekonomický rozvoj, na regionální spolupráci, přijetí a
provádění acquis a na přípravu řízení vnitřních
politik po přistoupení. Bude prováděn prostřednictvím
vnitrostátních/vícestranných programů dohodnutých s příjemci a bude
také odrážet strukturální fondy, Fond soudržnosti a Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), včetně jejich
opětného zaměření na zajišťování veřejných
statků. Kromě toho budou i nadále k dispozici politické nástroje
spojené s finanční krizí (makrofinanční pomoc, nástroj pro stabilitu)
určené k použití v zemích procesu rozšíření, bude-li to nezbytné.
2.3.
Nástroj evropského sousedství (ENI)
Nástroj evropského sousedství (ENI) bude
přínosem pro sousední země EU, neboť podpoří užší
politickou spolupráci, hlubší hospodářskou integraci s EU a pomoc při
účinném a udržitelném přechodu k demokracii. Spolupráce se sousedními
zeměmi EU bude založena na zásadě „more for more“ v souladu se
závěry sdělení Komise „Nový přístup k sousedství, jež prochází
změnami“. Nástroj ENI poskytne převážnou část finančních
prostředků EU na sousedství a bude doplněn z jiných
vnějších nástrojů[15].
2.4.
Nástroj partnerství
Tento nový program bude poskytovat podporu ad
hoc pro spolupráci se všemi třetími zeměmi (nerozvojovými i
rozvojovými) se zvláštním zaměřením na strategické
partnery/rozvíjející se hospodářství. Bude financovat opatření na
podporu vlivu politik EU v zahraničí prostřednictvím dvoustranné
spolupráce a společného přístupu k výzvám, hospodářských
partnerství a obchodní spolupráce, aktivit v oblasti veřejné diplomacie a
sítí, mezilidských vazeb; provádět politické diskuse a společné
činnosti s jednotlivými partnerskými zeměmi a podporovat obchod a
investice a sbližování předpisů se strategickými partnery.
2.5.
Prosazování lidských práv ve světě
Posílený Evropský nástroj pro demokracii a
lidská práva (EIDHR) se zaměří na dvě činnosti. Za prvé
bude existovat posílená podpora vývoje úspěšných občanských
společností a jejich zvláštní úlohy jako aktéry změn a na podporu
lidských práv a demokracie. To bude zahrnovat posílenou schopnost EU rychle
reagovat na mimořádné situace v oblasti lidských práv, jakož i
silnější podporu mezinárodního a regionálního sledování lidských práv a
lidskoprávních mechanismů. Za druhé bude poskytnuta podpora volebním pozorovatelským
misím a zlepšení volebních procesů.
2.6.
Solidarita a podpora pro populace, jež čelí
přírodním a člověkem způsobeným katastrofám
Humanitární pomoc a civilní ochrana budou
posíleny a budou se i nadále řídit přístupem založeným na
potřebách a zásadách. –
Nástroj humanitární pomoci zaručí prostřednictvím specializovaných organizací reakci na
přírodní a člověkem způsobené katastrofy, která se bude
opírat o mezinárodní zásady humanitárního práva. –
Mechanismus civilní ochrany bude reagovat na přírodní a člověkem způsobené
katastrofy ve třetích zemích pomocí koordinace orgánů civilní ochrany
členských států EU.
2.7.
Předcházení krizím a jejich řízení
Existuje několik částí činnosti
EU v této oblasti: ·
Reakce na krizové situace, včetně
přírodních katastrof, jež se bude provádět pomocí nástroje stability
(IfS) a zaměřovat na předcházení konfliktům, nastolování
míru a budování státu. Její dlouhodobá kapacita se bude zaměřovat na
řešení globálních a nadregionálních hrozeb, jako je šíření zbraní
hromadného ničení, boj proti terorismu a organizované trestné
činnosti, předcházení nedovolenému obchodování s lidmi atd. ·
Bude se zabývat řešením krátkodobých finančních
potřeb zemí, jež provádí programy stabilizace a přizpůsobení,
prostřednictvím makrofinanční pomoci (MFA). ·
Bude se zasazovat za jadernou bezpečnost za
účelem podpory mezinárodních předpisů prostřednictvím
nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC). Cílem bude
podpora prosazování vysoké míry jaderné bezpečnosti, radiační ochrany
a účinného a efektivního dozoru v souvislosti s jadernými materiály ve
třetích zemích. ·
Rozpočet Společné zahraniční a
bezpečnostní politiky podpoří činnosti bez vojenských a
obranných důsledků.
3.
Provádění
Provádění nových programů bude dále zjednodušeno
zejména v zájmu účinnosti pomoci. Kde to bude vhodné, upevní nové
nástroje vzájemnou odpovědnost při přidělování a
vyplácení finančních prostředků. Bude usilovat o zvýšení součinnosti
při využívání externích fondů pro více cílů politiky EU,
např. při plnění závazků EU ke snížení chudoby a
financování opatření v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu. Bude také navržena větší pružnost
v oblasti vnější činnosti. Mimo finanční rámec budou posíleny
rozpočtové mechanismy pro zvládání velkých nepředvídaných událostí
(rezerva na pomoc při mimořádných událostech, nástroj pružnosti). Dojde ke zjednodušení
prostřednictvím jasnějšího vymezení a snížení překrývání nástrojů,
tak, aby je bylo možné určit jednotlivě s jasně definovanými
politickými cíli. Dojde také k návrhu na zjednodušení pravidel a
postupů pro poskytování pomoci EU, zejména aby plánování napomáhalo
společné akci s členskými státy. V rámci všech nástrojů je
předložen návrh na další používání inovačních finančních
nástrojů (zejména prostřednictvím regionálních investičních
nástrojů), které by měly umožnit větší podíl na grantech, jež
mají být propojeny s půjčkami tak, aby došlo k uvolnění
prostředků na pokrytí investičních potřeb partnerských
zemí. Panuje přesvědčení, že musí
dojít ke zlepšení demokratické kontroly vnější pomoci. Toho by u
některých aspektů programů mohlo být dosaženo pomocí aktů v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, nejen tím, že
spolutvůrci právních předpisů budou postaveni na stejnou
úroveň, ale také tím, že bude zajištěna větší flexibilita
plánování. U ERF se navrhuje uvést kontrolou do souladu s nástrojem pro
rozvojovou spolupráci při zohlednění zvláštností tohoto nástroje.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 70 miliard EUR · Nástroj pro rozvojovou spolupráci || 20,6 miliardy EUR · Předvstupní nástroj || 12,5 miliardy EUR · Evropský nástroj sousedství || 16,1 miliardy EUR · Nástroj partnerství || 1 miliarda EUR · Nástroj stability || 2,5 miliardy EUR · Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva || 1,4 miliardy EUR · Společná zahraniční a bezpečnostní politika || 2,5 miliardy EUR · Nástroj humanitární pomoci || 6,4 miliardy EUR · Civilní ochrana a kapacita pro reakci na mimořádné situace || 0,2 miliardy EUR · Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci || 0,2 miliardy EUR · Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti || 0,56 miliardy EUR · Makrofinanční pomoc || 0,6 miliardy EUR · Záruční fond pro vnější činnost || 1,26 miliardy EUR Rezerva na pomoc při mimořádných událostech || 2,45 miliardy EUR Celkový navrhovaný rozpočet v rámci 11. ERF || 30,3 miliardy EUR Boj proti
podvodům
1.
Politické Cíle
Cílem politiky EU pro boj proti podvodům
je chránit finanční zájmy Evropské unie předcházením,
vyšetřováním, odrazováním a zajišťováním trestního stíhání
podvodů v oblasti rozpočtu EU. Tuto politiku provádí Evropský
úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který je součástí Komise,
ale vyšetřování provádí v plné nezávislosti. Jako útvar Komise OLAF spravuje programy
popsané níže určené na podporu politik pro boj proti podvodům Unie.
Specifická část opatření pro boj proti podvodům je ochrana eura
proti padělání bankovek a mincí, což je nezbytné pro fungování jednotné
měny.
2.
Nástroje
Tři programy jsou koncipovány ke
koordinaci činnosti členských států v boji proti podvodům
ohrožujícím rozpočet v souladu s povinností úzké a pravidelné spolupráce v
článku 325 Smlouvy o fungování EU. ·
Program Hercule II
podporuje boj proti podvodům posilováním nadnárodní a víceoborové
spolupráce, školeními, odbornými právními studiemi, poskytováním dalších
specializovaných útvarů pověřených bojem proti podvodům
k dispozici orgánům členských států s pravomocemi v této
oblasti (policejním a celním orgánům, státním zástupcům atd.),
budováním sítí odborníků včetně přistupujících a
kandidátských zemí a financováním technického vybavení pro členské státy.
Program Hercule má zvláštní úlohu při podpoře boje proti pašování
cigaret. ·
Informační systém pro boj proti podvodům
(AFIS) poskytuje bezpečnou infrastrukturu pro výměnu informací
týkajících se podvodů mezi členskými státy navzájem a mezi
členskými státy a Komisí. Tato infrastruktura rovněž umožňuje
společné celní operace zahrnující členské státy a třetí
země, které koordinují zdroje z různých služeb proti vysoce rizikovým
cílům společného zájmu. ·
Program Pericles je určen k ochraně eura
proti padělání a zaručuje výměny zaměstnanců, pomoc a
školící programy. Boj proti padělání eura byl úspěšný díky souvislému
souboru opatření s důrazem na úzkou spolupráci mezi všemi
zúčastněnými aktéry na vnitrostátní a evropské úrovni, jakož i na
školení a zvyšování povědomí. Kromě specifického výdajového programu
pro boj proti podvodům pomůže větší soudržnost opatření
proti podvodům napříč celou škálou výdajových programů
zajistit, aby závazek Unie ohledně boje proti podvodům byl
účinně prováděn. Opatření proti podvodům budou proto
zahrnuta do každého právního základu pro novou generaci programů na období
2014–2020.
3.
Provádění
Hodnocení předchozích programů Hercule
prokázala značný dopad z hlediska zlepšení úrovně technického
vybavení použitého členskými státy, usnadnění
přeshraničních operací a kvalitu důkazů. Kontakty mezi
odbornými úředníky vymáhání práva byly posíleny. Právní studie
zaměřené na konkrétní otázky týkající se přeshraničních
akcí proti podvodům posílily základ pro spolupráci. Využívání AFIS v členských státech
se podstatně zvýšilo po zavedení nových technologií v roce 2010. Jsou
plánována další zlepšení zejména na usnadnění analýzy rizik. Kapacita k
provádění společných celních operací bude zvýšena. Program Pericles přispěl k
relativně nízké úrovni padělání bankovek a mincí eura a k
úspěšným opatřením zastavení padělků ještě před
jejich vstupem do oběhu. S přibližně 110 oblastmi činnosti
a téměř 6 000 vyškolenými úředníky je Pericles důležitou
součástí souboru opatření na ochranu eura proti padělání Tyto programy jsou prováděny
prostřednictvím grantů a zadávání veřejných zakázek. U všech tří programů se na
základě zkušeností navrhuje zlepšit stávající přístup v souladu se
strategií Komise v boji proti podvodům při současném zachování
přiměřených limitů výdajů.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 Programy HERCULE, PERICLES a AFIS || 150 milionů EUR Zdraví a
spotřebitelé
1.
Politické Cíle
Politika v oblasti zdravotnictví a
spotřebitelská politika Evropské unie se zaměřuje na otázky, jež
jsou velmi důležité pro všechny evropské občany, jejich zdraví a
bezpečnost a dostupnost široké škály potravin a spotřebních
výrobků v rámci účinného a bezpečného vnitřního trhu. Politiky
EU v této oblasti jsou koncipovány k posílení práv evropských
spotřebitelů, k ochraně a posilování zdraví evropských
občanů, k zajištění toho, aby potraviny byly bezpečné a
zdravé a k ochraně zdraví rostlin, dobré životní podmínky a zdraví
zvířat. Komise nese zvláštní odpovědnost za to,
aby pomohla chránit a zlepšovat zdravotní stav a životní podmínky zvířat
na území Společenství, zejména zvířat určených k produkci
potravin, a zároveň umožnila obchod uvnitř Společenství a dovoz
zvířat a živočišných produktů v souladu s příslušnými
zdravotními normami a mezinárodními závazky. Podobně EU dohlíží na
uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin a
stanoví normy pro monitorování a kontrolu zbytků pesticidů. Provádí
preventivní opatření proti zavlékání a rozšiřování organismů
škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům na území EU. Rovněž
zajišťuje kvalitní podmínky pro prodej osiva a rozmnožovacího materiálu v
EU. Provádění tohoto úkolu se děje efektivněji a
hospodárněji prostřednictvím rozpočtu EU než 27 různých
vnitrostátních rozpočtů. Podporovat dobré zdraví je nedílnou
součástí cílů strategie Evropa 2020 zaměřených na
inteligentní růst podporující sociální začlenění. Když jsou lidé
déle zdraví a aktivní, má to pozitivní dopad na produktivitu a konkurenceschopnost.
Inovace ve zdravotnictví přispívají k tomu, aby se v souvislosti
s demografickými změnami našly odpovědi na výzvu udržitelnosti
v tomto odvětví. Politika ochrany spotřebitele
přispívá podobně výrazným způsobem k účinnosti evropského
hospodářství, neboť umožňuje občanům, aby plně
uplatnily svou roli na jednotném trhu a posiluje jejich možnosti a
důvěru při přeshraničním nakupování zboží a služeb,
zejména prostřednictvím internetu. V situaci, kdy výdaje
spotřebitelů představují 56 % HDP EU, může účinná
spotřebitelská politika aktivně přispět k plnění
cílů strategie Evropa 2020. Programy financované jako součást
zdravotnické a spotřebitelské politiky EU přispějí k duševní a
tělesné pohodě evropských občanů. Přidaná hodnota
programů EU v oblasti zdravotnictví a spotřebitelské oblasti
spočívá v jejich schopnosti vypořádat se s problémy, které
členské státy samy nemohou řešit tak účinně. Například
činnosti zaměřené na podporu přeshraničních
nákupů nebo na reakci na závažnější výzvy, choroby či pandemie,
které se dotýkají více členských států, vyžadují koordinovanou a
soudržnou odpověď. Podobným způsobem nerespektují státní hranice
nemoci zvířat a rostlin. Zajištění jednotné a vysoké úrovně
zdraví zvířat a bezpečnosti potravin v rámci EU umožňuje volný
pohyb živých zvířat a živočišných produktů, což je důležité
pro fungování jednotného trhu a znamená přínos pro spotřebitele
prostřednictvím většího výběru a větší hospodářské
soutěže, a výrobcům potravin v EU umožňuje dosáhnout úspor z
rozsahu.
2.
Nástroje
Komise navrhuje následující programy na podporu
politiky v oblasti zdravotnictví a spotřebitelské politiky EU.
2.1.
Zdraví
2.1.1.
Program Zdraví pro růst
Nový program Zdraví pro růst bude
zaměřen na akce s jasnou přidanou hodnotou EU, a to v souladu s
cíli strategie Evropa 2020 a novými právními závazky. Hlavním cílem je
spolupráce s členskými státy na ochraně občanů před
ohrožením zdraví s přeshraničním dosahem, na posilování
udržitelnosti zdravotnických služeb a zlepšování zdraví obyvatel, spolu s
podporou inovací v oblasti zdravotnictví. Program například podpoří
politiku v oblasti zdraví prostřednictvím rozvoje osvědčených
postupů a pokynů pro diagnostiku a léčbu vzácných nemocí,
podporou evropské referenční sítě týkající se nemocí, rozvojem
osvědčených postupů a pokynů pro screening rakoviny a
vytvořením společného přístupu EU k hodnocení zdravotnické
techniky a elektronickému zdravotnictví. Výzkumná a inovační opatření
v oblasti zdraví budou podporována v rámci společného strategického rámce
pro výzkum a inovace.
2.1.2.
Zdraví zvířat a rostlin a bezpečnost
potravin
Program o zdraví zvířat a rostlin a
bezpečnosti potravin se zaměřuje na vymýcení chorob zvířat,
fond na mimořádné veterinární události a související činnosti, jako
je financování referenčních laboratoří v EU, programů odborné
přípravy a očkovacích bank. Budoucí program bude pokračovat v
těchto činnostech se silným důrazem na výsledky. Program bude
rovněž financovat dodatečné a potřebné opatření na ochranu
zdraví rostlin proti škůdcům a chorobám, které se v celé EU stále
více rozšiřují.
2.2.
Spotřebitelé
Program Spotřebitelé Program Spotřebitelé bude podporovat
silnější postavení spotřebitele jako klíčového prostředku k
dosažení vysoké úrovně ochrany v rámci celého jednotného trhu. Program se
zaměří na zlepšení toku informací směrem ke
spotřebitelům a na zastoupení zájmů spotřebitelů. Bude
podporovat účinné uplatňování pravidel ochrany spotřebitele, a
to prostřednictvím spolupráce mezi orgány a organizacemi odpovědnými
za jejich provádění, informování, vzdělávání a řešení
sporů. Nový program bude stavět na pozitivních výsledcích stávajícího
programu s určitým přenesením důrazu na řešení nových
klíčových priorit. Komise navrhuje zejména navýšit prostředky
určené k alternativnímu řešení sporů a k budování kapacity
poradenství spotřebitelů při nakupování v zahraničí.
3.
Provádění
Rozpočet na zdraví a spotřebitele je
prováděn prostřednictvím přímého a nepřímého
centralizovaného řízení. Větší část rozpočtu na potraviny a
krmiva je prováděna v rámci přímého centralizovaného řízení,
zejména prostřednictvím podpory poskytované orgánům členských
států. V roce 2004 zřídila Komise Výkonnou
agenturu pro zdraví a spotřebitele, jejímž úkolem je řízení programu
veřejného zdraví. Mandát agentury byl rozšířen v roce 2008, aby se
zajistilo provádění programu pro spotřebitele a vzdělávacích
akcí o bezpečnosti potravin financovaných v rámci rozpočtu
určeného na potraviny a krmiva. Řada dalších regulačních agentur
je činná v této oblasti: Odrůdový úřad Společenství (CPVO),
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropský úřad
pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro léčivé
přípravky (EMA). Společenství CPVO se prostřednictvím
poplatků financuje zcela samo. Evropské středisko pro prevenci a
kontrolu nemocí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin jsou
financovány z roční rozpočtové dotace a agentura EMA dostává
rozpočtovou dotaci spolu s poplatky ze soukromého sektoru. Tyto subjekty
budou použity k provádění nových programů v oblasti jejich odborných
zkušeností.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 2,75 miliardy EUR · Bezpečnost potravin || 2,2 miliardy EUR · Program Zdraví pro růst || 396 milionů EUR · Program Spotřebitelé || 175 milionů EUR Vnitřní
věci
1.
Politické Cíle
Cílem politiky Evropské unie v oblasti
vnitřních věcí je vytvořit oblast bez vnitřních hranic, do
níž mohou lidé vstupovat a v níž se mohou pohybovat, pracovat a žít
volně s důvěrou, že jejich práva jsou plně respektována a
jejich bezpečnost zaručena. EU hraje rozhodující roli při řešení
hrozeb závažné a organizované trestné činnosti, počítačové
trestné činnosti a terorismu, při zajištění účinné správy
vnějších hranic EU a při potřebě rychle reagovat na
nově se objevující krize způsobené člověkem nebo
přírodní katastrofou. V éře globalizace, v době stále rostoucích
hrozeb se stále větším nadnárodním rozměrem, není žádný členský
stát schopen účinně reagovat sám. K zajištění toho, aby
donucovací orgány mohly účinně spolupracovat i přes hranice a
napříč právními systémy, je zapotřebí konzistentní a komplexní
evropské odpovědi. Spolupráce a solidarita na úrovni EU již
umožnily výrazný pokrok při budování více otevřené a bezpečné
Evropy. EU bude i nadále čelit významným výzvám, zejména v souvislosti se
stárnutím populace a s ubývající pracovní silou. Do budoucnosti
zaměřená legální přistěhovalecká a integrační politika
je rozhodující pro zvýšení konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti EU,
obohacení naší společnosti a vytváření příležitostí pro všechny.
Musíme se vypořádat s nelegální migrací a bojovat proti obchodování s
lidmi a jiným formám novodobého otroctví. Současně musí EU i nadále
vyjadřovat svou solidaritu se všemi, kteří potřebují mezinárodní
ochranu. Prioritou zůstává dokončení bezpečnějšího a účinnějšího
společného evropského azylového systému, který odráží naše hodnoty. Podpora z rozpočtu EU může v této
oblasti nabídnout skutečnou přidanou hodnotu. Financování ze strany
EU je hmatatelným znakem solidarity a sdílení odpovědnosti, které jsou
nepostradatelné při řešení našich společných úkolů.
Například kontrola vnějších hranic EU je základní podmínkou volného
pohybu a je prováděna některými členskými státy v zájmu a jménem
celé EU. Navíc v situaci, kdy členský stát čelí mimořádným
tlakům na svých hranicích, měla by být EU schopna poskytnout
odpovídající podporu. Podobně ty členské státy, kterým z důvodu
jejich zeměpisné situace vzniknou nepřiměřené náklady v
důsledku přílivu uprchlíků, by měly získat
přiměřené finanční prostředky z rozpočtu EU. Financování ze strany EU může rovněž
přispět k větší účinnosti prostřednictvím
sloučení zdrojů a posílení nadnárodní praktické spolupráce mezi
členskými státy, jakož i mezi členskými státy a třetími
zeměmi. To je zvláště důležité v oblasti vnitřní
bezpečnosti, kde finanční podpora společných operací, jako jsou
společné vyšetřovací týmy, posiluje spolupráci mezi orgány policie,
celní služby, pohraniční stráže a soudními orgány. Kromě podpory vnitřních aspektů
politik pro vnitřní věci by mělo být také k dispozici
dostatečné financování EU za účelem posílení vnějšího
rozměru politiky pro vnitřní věci v plném souladu s
vnějšími činnostmi EU; například tím, že se poskytne podpora pro
provádění dohody o zpětném přebírání osob a partnerství
v oblasti mobility, že se pomůže třetím zemím budovat kapacity
ostrahy jejich hranic, nebo že se poskytnou finanční prostředky na
boj proti mezinárodním zločineckým sítím, obchodování s lidmi a pašování
zbraní a drog.
2.
Nástroje
Komise navrhuje zjednodušit strukturu
financování EU v této oblasti tím, že sníží počet finančních
programů na dva: –
Fond v oblasti přistěhovalectví a
azylu bude podporovat opatření týkající se azylu
a přistěhovalectví, integrace státních příslušníků
třetích zemí a jejich navracení. –
Fond vnitřní bezpečnosti bude poskytovat finanční pomoc iniciativám v oblasti
vnějších hranic a vnitřní bezpečnosti. Oba fondy by měly mít významný
vnější rozměr, který by zaručil, že EU má prostředky na
prosazování priorit své politiky v oblasti vnitřních věcí ve
vztahu k třetím zemím a na podporu zájmů EU. Finanční podpora
bude poskytnuta tak, aby zajistila územní kontinuitu financování,
počínajícího v EU a pokračujícího ve třetích zemích.
Například ve vztahu k přesídlení uprchlíků, dohodám o
zpětném přebírání osob, regionálním programům ochrany, boji
proti nedovolenému přistěhovalectví, posílení správy hranic a
policejní spolupráce, např. se sousedními zeměmi. Nástroje zajistí také rychlou reakci v
případě mimořádných událostí pomocí fondu (ů)
nastaveného tak, aby EU mohla přiměřeným způsobem reagovat
na rychle se vyvíjející situace.
3.
Provádění
Snížení počtu
programů a jim odpovídajících prováděcích pravidel povede ke
zjednodušení postupů a umožní všem zúčastněným stranám lepší
chápání pravidel. Posun ke sdílenému spíše než k přímému
řízení odstraní zbytečnou byrokratickou zátěž, kde to bude
možné. Přímé řízení bude zachováno u zvláštních nadnárodních nebo
obzvlášť inovačních projektů a na podporu nestátních
subjektů, jakož i na podporu akcí a studií. Přímé řízení bude
rovněž zachováno u mechanismu pružné reakce na mimořádné události a
vnějšího rozměru. U finančních prostředků v rámci
sdíleného řízení se navrhuje namísto ročních programů
přejít na systém víceletého plánování, který se zaměřuje na
dosažení konkrétních výsledků. To přispěje k lepšímu
zaměření na cíle a výstupy, sníží pracovní zátěž pro všechny
zúčastněné a zkrátí čas potřebný pro schválení
vnitrostátních programů, čímž se urychlí uvolňování
prostředků. Mnoho agentur podporuje činnost EU v této
oblasti, včetně Europolu, agentury Frontex, Evropského
podpůrného úřadu pro otázky azylu, Evropské policejní akademie,
Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost a IT agentury.
Existuje prostor a potřeba zlepšovat součinnost a soulad mezi
činnostmi Komise a jejími agenturami, aby se zajistilo, že agentury budou
účinně podporovat praktickou spolupráci mezi členskými státy. Rozsáhlé informační systémy (jako
např. SIS II a VIS) představují významný podíl rozpočtu v této
oblasti. Přinášejí vysokou přidanou hodnotu EU. Tyto systémy jsou v
současnosti spravovány Komisí, ale jejich řízení bude postupně
přeneseno na budoucí agenturu IT, která má začít fungovat v roce
2012. Agentura IT bude rovněž zodpovědná za řízení a rozvoj budoucích
systémů IT v této oblasti.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 8,23 miliardy EUR · Migrační a azylový fond || 3,4 miliardy EUR · Fond vnitřní bezpečnosti || 4,1 miliardy EUR · Systémy IT || 730 milionů EUR Infrastruktura
– nástroj pro propojení Evropy
1.
Politické Cíle
Hospodářská budoucnost Evropy vyžaduje
inteligentní, udržitelné a plně propojené dopravní, energetické a
digitální sítě. Jsou nezbytnou podmínkou pro dokončení jednotného evropského
trhu. Rovněž pomohou splnit cíle EU pro udržitelný růst
nastíněné ve strategii Evropa 2020 a ambiciózní „20-20-20“ cíle EU v
oblasti energetické a klimatické politiky[16]. Očekává se, že zatímco trh sehraje hlavní
úlohu při poskytování požadovaných infrastruktur prostřednictvím
vhodných investic a mechanismu tvorby cen, bez řádné veřejné
intervence (včetně z rozpočtu EU) se některé investice do
infrastruktury neuskuteční, nebo budou mít zpoždění zdaleka přesahující
lhůtu stanovenou na rok 2020. V odvětví energetiky Komise v roce
2010 definovala prioritní koridory pro přepravu elektrické energie
(čtyři), plynu (tři) a ropy. Odhaduje se, že do roku 2020
bude zapotřebí přibližně 200 miliard EUR investic pro plynovody
a rozvodné sítě. 100 miliard EUR z této
celkové investice by mělo být vytvořeno trhem bez jakékoli pomoci,
zatímco dalších 100 miliard EUR bude vyžadovat veřejná opatření na
získání nezbytného soukromého kapitálu. V odvětví dopravy musí být
infrastruktura plánována tak, aby maximalizovala pozitivní dopad na
hospodářský růst a minimalizovala negativní dopad na životní
prostředí. Dopravní infrastruktura se ve východní a západní částí EU
vyvíjela nerovnoměrně a nyní je zapotřebí je propojit. Evropa
potřebuje celoevropskou „hlavní síť“ s koridory přepravující
nákladní a osobní dopravu s vysokým výkonem a nízkou emisí, rozsáhle
využívající stávající infrastruktury, schopnou doplnit chybějící spoje a
odstraňovat překážky a využít účinnějších služeb v
multimodálních kombinacích. Tato hlavní síť bude podporována v rámci
nástroje pro propojení Evropy a doplněna souhrnnou sítí národních
infrastruktur (které mohou být podporovány ze strukturálních fondů EU).
Hlavní síť bude zřízena s použitím metodiky celoevropského plánování.
Nad rámec udržování stávajících aktiv bude tato komplexní síť založena na
stávající transevropské dopravní síti TEN-T a zahrne stávající a plánované
infrastruktury v členských státech. Náklady na rozvoj infrastruktury EU, která
by splnila poptávku po dopravě, se v období 2010–2030 odhadují na
více než 1,5 bilionu EUR. Dokončení sítě TEN-T vyžaduje zhruba 500
miliard EUR do roku 2020, z čehož 250 miliard EUR půjde na
odstranění hlavních překážek. Digitální sítě, jak fyzické, tak ty založené na službách jsou
klíčovými prvky, které umožňují inteligentní růst. V rámci Digitální agendy by každý Evropan měl do roku 2013 mít
přístup k základnímu širokopásmovému internetovému připojení a do
roku 2020 k rychlému a superrychlému širokopásmovému internetovému
připojení. V září 2010 Komise nastínila kroky, které ona a
členské státy mohou učinit, aby pomohly uvolnit 180 až 270 miliard
EUR investic potřebných k tomu, aby do roku 2020 bylo do všech domácností
zavedeno rychlé širokopásmové připojení k internetu. Je zapotřebí cílené
veřejné intervence k povzbuzení soukromých investic, když sám trh je
slabý. Vzhledem k modernizaci Evropy budou společné struktury pro
digitální služby podporovat stále mobilnější občany, umožní
vytvoření jednotného digitálního trhu, povzbudí růst přeshraničních
služeb a sníží podnikům, zejména MSP, transakční náklady s cílem
najít možnosti růstu mimo rámec svých domovských trhů.
2.
nástroje
V rámci okruhu, v němž jsou
seskupeny všechny akce na podporu hospodářské, sociální a územní
soudržnosti, navrhuje Komise vytvořit nástroj pro propojení Evropy na
podporu dokončení „hlavní dopravní sítě“, „prioritních energetických
koridorů“ a digitální infrastruktury, kterou EU potřebuje pro svou
budoucí udržitelnou konkurenceschopnost. Bude podporovat infrastruktury s evropským
rozměrem a s významem pro jednotný trh a zaměří se na
podporu EU pro prioritní sítě, které musí být dokončeny do roku 2020
a u kterých jsou opatření na evropské úrovni nejvíce oprávněná.
Vzhledem k rostoucí složitosti sítí může být dosaženo účinné
koordinace, která minimalizuje náklady pro všechny občany, pouze na
evropské úrovni. Kromě toho je důležité vytvořit
prostředí příznivé pro soukromé investice a rozvoj nástrojů,
které budou atraktivním lákadlem pro investory do specializované
infrastruktury. Členské státy a Evropská unie musí stanovit podmínky pro
povzbuzení soukromých investic a rovněž musí zintensivnit své úsilí
navzdory a kvůli stávajícím finančním obtížím, jimž čelí všechny
veřejné orgány. V zájmu co největší účinnosti musí tato lákadla
být víceodvětvová a mnohonárodní, aby maximalizovala diverzifikaci, a tím
vedla ke snížení rizika. Toho může být dosaženo pouze na evropské úrovni,
a to na základě přesně definovaných koridorů a oblastí
cílených investic. Přilákání úspor u dlouhodobých investic na podporu
růstu povzbudí hospodářství, povede k vytváření pracovních míst,
zvýší spotřebu a podpoří plnění cílů, na nichž se shodly
všechny strany v rámci strategie Evropa 2020. Nástroj pro propojení Evropy podpoří
celoevropské projekty tam, kde koordinovaný a optimalizovaný přístup
povede ke snížení hromadných nákladů nebo k řešení problému
nerovnoměrných výnosů. Prostřednictvím společného
vytvoření finančních nástrojů poskytne dále nástroje pro
přilákání finančních prostředků ze soukromého sektoru jak v
EU, tak mimo ni. Financování projektu tím doplní a posílí využívání
finančních prostředků EU. Nástroj pro propojení Evropy bude
rovněž využívat součinnosti v rámci materiálních infrastruktur
(např. společnou realizací velkodopravních a energetických,
přeshraničních propojení) a zavádět inteligentní informační
technologie v dopravě a energetické infrastruktuře.
3.
provádění
Nástroj pro infrastruktury bude mít
k dispozici jediný fond ve výši 40 miliard EUR na období let 2014–2020. V
rámci této částky bude pro energetiku, dopravu a digitální sítě
vyhrazeno zvláštní financování. Nástroj bude řízen centrálně Komisí
za podpory výkonné agentury (jako stávající výkonné agentury sítě TEN-T) a
finančních zprostředkovatelů. Skutečné technické provádění
projektů na místě (např. zadávání veřejných zakázek a
výběrových řízeních) budou provádět navrhovatelé projektu.
Nástroj bude doplněn dodatečnými 10 miliardami EUR
vyčleněnými na spojené investice do dopravních infrastruktur
v rámci Fondu soudržnosti. V závislosti na odvětví, zeměpisné
poloze a typu projektů budou použity rozdílné sazby spolufinancování, aby
se vyrovnala potřeba maximalizace pákového efektu na jedné straně a
velmi rychlé realizace projektu na straně druhé. Maximální sazby
spolufinancování budou upraveny na základě analýzy nákladů a
přínosů každého projektu, dostupnosti rozpočtových zdrojů a
potřeby maximalizace účinku financování EU. Pro tři
odvětví, dopad použitelné míry spolufinancování silně závisí na
hospodářské situaci/stavu rozvoje dotčených zemí[17].
Zvlášť pokud jde o energetiku, prokázal plán evropské hospodářské
obnovy (EERP) také, že vyšší míra spolufinancování byla nezbytná k zvýšení
bezpečnosti dodávek u projektů[18]. Nástroj pro propojení Evropy spojí tržní
nástroje a přímé podpory EU s cílem optimalizovat vliv financování. Vysoký
pákový efekt inovačních finančních nástrojů (např. které by
mohl být v poměru až 1:25 u projektových obligací) a úspěšná absorpce
přímé podpory EU (jako u plánu EERP nebo programu TEN-T) významně přispějí
ke zmírňování rizik a usnadnění přístupu ke kapitálu pro
potřeby obrovských investic. Klíčové potřeby prioritních sítí
pokrývajících celou Evropu byly stanoveny Komisí v revidovaných hlavních
směrech sítě TEN-T (mají být přijaty v září 2011), v
balíčku týkajícím se energetické infrastruktury (KOM (2010) 677),
schváleném Evropskou radou dne 4. února 2011 a v Digitální
agendě pro Evropu (KOM (2010) 245). Navrhovaný seznam spojení, které mají být
financovány, je uveden v příloze.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Nástroj pro propojení Evropy z toho || 40 miliardy EUR · Energie || 9,1 miliardy EUR · Doprava || 21,7 miliardy EUR · IKT/digitální || 9,2 miliardy EUR Částky vyčleněné ve Fondu soudržnosti na dopravní infrastruktury || 10 miliard EUR Celkem || 50 miliard EUR Předběžný
seznam koridorů evropské mobility a projektů hlavních dopravních sítí Horizontální priority Inovační řízení a služby || Jednotné evropské neb – SESAR Inovační řízení a služby || Systémy řízení dopravy po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách (ITS, ERTMS a RIS) Inovační řízení a služby || Hlavní sítě přístavů a letišť || || || Evropské koridory Projekt koridorů hlavní sítě TEN-T || Úseky, které mají být financovány do roku 2020 || Režim || Hlavní údaje 1. Baltský a Jaderský koridor Helsinky – Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava – Katovice Gdyně – Katovice Katovice – Ostrava – Brno Vídeň Katovice – Žilina – Vídeň – Bratislava Vídeň– Štýrský Hradec – Udine (včetně tunelu Koralm) – Benátky Štýrský Hradec – Maribor – Lublaň – Terst/Koper – Benátky Benátky – Boloňa - Ravenna || || || || Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava || Multimodální || Studie proveditelnosti dokončena, modernizace stávající tratě má být dokončena do roku 2015, stavební práce pro nové tratě mají začít do roku 2020 Multimodální spojení Gdyně – Katovice || Multimodální || Probíhá modernizace na 160 km/h Katovice – Ostrava – Brno a Katovice – Žilina – Bratislava || Železniční || Probíhá modernizace Železniční spojení Bratislava — Vídeň letiště – Vídeň || Železniční || Propojení s letištěm ve výstavbě Železniční spojení Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt (Semmering, tunel Koralm || Železniční || Probíhá podrobná studie pro Semmering, pokračuje výstavba pro tunel Koralm do roku 2024 Železniční spojení Klagenfurt - Udine (Pontebbana) || Železniční || Systémy řízení dopravy mají být rozmístěny Železniční spojení Štýrský Hradec – Maribor || Železniční || Má být dokončena po roce 2020 Železniční spojení Maribor – Lublaň – Terst || Železniční || Probíhají studie a částečná modernizace Železniční spojení Koper || Železniční || Probíhá modernizace Benátky – Boloňa - Ravenna || Železniční || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení || || || 2. Koridor Varšava – Berlín – Amsterdam Amsterdam (Rotterdam) – Hannover – Berlín – Poznaň – Varšava || || || || Multimodální spojení Varšava – Poznaň – německá hranice || Multimodální || Probíhá modernizace silniční a železniční sítě, probíhají studie pro vysokorychlostní železniční spojení Železniční spojení polská hranice – Berlín – Hannover – Amsterdam || Železniční || Probíhají studie, mají být rozmístěny systémy řízení dopravy Amsterdamské plavební komory || IWW || Probíhají studie || || || 3. Středomořský koridor Algeciras – Madrid – Tarragona Valencie – Tarragona Tarragona – Barcelona – Perpignan – Lyon – Turín – Milán Milán – Benátky – Lublaň – Budapešť – ukrajinská hranice || || || || Železniční spojení Algeciras — Madrid || Železniční || Probíhají studie, stavební práce, které mají být zahájeny do roku 2015 a dokončeny do roku 2020 Železniční spojení Valencie – Tarragona – Barcelona || Železniční || Výstavba mezi roky 2014–2020 Barcelona – Perpignan || Železniční || Probíhají práce, budou dokončeny do roku 2015 Perpignan – Montpellier přímé železniční spojení || Železniční || Obchvat Nîmes – Montpellier bude funkční v roce 2017, Montpellier – Perpignan v roce 2020 Železniční spojení Lyon – Turín || Železniční || Práce mají být dokončeny v roce 2025 Milán – Brescia || Železniční || Probíhá modernizace Brescia – Benátky – Terst || Železniční || Práce začnou do roku 2014 ve více oblastech Terst – Divača || Železniční || Probíhají studie a částečná modernizace Maribor – Budapešť – Záhony || Železniční || Probíhají práce || || || 4. Koridor Hamburk – Roztoky – Constanta – Burgas – Pireus – Lefkosia Hamburk – Berlín Roztoky – Berlín Berlín – Praha – Brno – Bratislava – Budapešť – Arad Arad – Bukurešť – Constanţa Arad – Temešvár – Sofie – Burgas Sofie – Soluň – Pireus – Lefkosia || || || || Hamburk – Berlín a Roztoky – Berlín – Drážďany || || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy Drážďany – Praha || || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy, probíhají studie pro vysokorychlostní železniční spojení Plavební komory v Děčíně || IWW || Probíhají studie Multimodální spojení Bratislava – Budapešť (včetně budapešťského okruhu) || Multimodální || Probíhají práce Multimodální spojení Budapešť – Bukurešť – Constanţa, Arad - Temešvár — Calafat || Multimodální || Modernizace v Maďarsku téměř dokončena, v Rumunsku probíhající Multimodální spojení Calafat – Sofie - Burgas Sofie – Soluň || Multimodální || Probíhá studie Calafat – Sofie – Soluň, probíhá modernizace Sofie – Burgas Přístavní investice a multimodální spojení na Kypru || Multimodální || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení || || || 5. Koridor Helsinky – Valletta Helsinky – Turku – Stockholm – Malmö – Kodaň – Hamburk (včetně Fehmarn) Hamburk, Hannover – Norimberk – Mnichov – Verona (včetně Brennerského tunelu) – Boloňa – Řím – Neapol – Bari Valletta || || || || Helsinky — Turku || Multimodální || Probíhají práce Stockholm – Malmö (Nordický trojúhelník) || Multimodální || Probíhají práce Fehmarn pouze || Multimodální || Probíhají studie, stavební práce na projektu Fehmarn mezi roky 2014–2020 Multimodální spojení Kodaň – Hamburk přes Fehmarn: přístupové cesty || Multimodální || Dánské přístupové cesty mají být dokončeny do roku 2020, přístupové cesty v Německu mají být dokončeny ve dvou krocích (2020–2027) Železniční překážky mezi Hamburkem a Mnichovem || Železniční || Dokončení se očekává v roce 2017 Mnichov – Wörgl: Přístup k Brennerskému tunelu, přeshraniční úsek || Železniční || Studie zahájena Brennerský tunel || Železniční || 2010–2024 proběhnou práce na hlavním tunelu Brennerský tunel, přístupové cesty do Verony || Železniční || Probíhají studie Verona – Boloňa – Řím – Neapol || Železniční || Modernizace modálního propojení Neapol – Bari – Valletta || Železniční || Probíhají studie Přístavní investice a multimodální spojení na Maltě || Multimodální || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení || || || 6. Koridor Janov – Rotterdam Janov – Milán/Novara – Basilej – Mannheim – Kolín Rotterdam – Kolín – Düsseldorf Kolín – Liège – Brusel – Zeebrugge || || || || Terzovalico – Milán/Novara – Janov || Železniční || Probíhají studie a práce Železniční spojení Karlsruhe – Basilej || Železniční || Práce mají být dokončeny do konce roku 2020 Železniční spojení Frankfurt – Mannheim || Železniční || Probíhají studie Železniční spojení Rotterdam – Oberhausen || Železniční || Práce mají být dokončeny do roku 2017 Námořní plavební komory v Zeebrugge || Námořní || Probíhají studie || || || 7. Atlantický koridor Sines/Lisabon– Madrid – Valladolid Lisabon – Aveiro – Oporto Aveiro – Valladolid – Vitoria – Bordeaux – Paříž || || || || Vysokorychlostní železnice Sines/Lisabon – Madrid || Železniční || Probíhají studie a práce, modernizace modálního propojení Vysokorychlostní železnice Porto – Lisabon || Železniční || Probíhají studie Železniční spojení Aveiro – Španělsko || Železniční || Probíhají přeshraniční práce Železniční spojení Bergara – San Sebastián – Bayonne || Železniční || Dokončení se očekává ve Španělsku v roce 2016 a v roce 2020 ve Francii Bayonne – Bordeaux || Železniční || Probíhají veřejné konzultace || || || 8. Koridor Dublin – Londýn – Paříž – Brusel Belfast – Dublin Dublin – Holyhead Holyhead – Birmingham – Londýn – Lille – Brusel Lille – Paříž (včetně kanálu Seina – Escaut) || || || || Železniční spojení Dublin – Belfast || Železniční || Práce probíhající do roku 2018 Multimodální propojení v Anglii (včetně vysokorychlostní tratě 2) || Multimodální || Má být dokončeno do roku 2025 Kanál Seina – Escaut || IWW || Návrh dokončen, zahájen soutěžní dialog, celkové dokončení do roku 2018 Modernizace vodních cest ve Valonsku || IWW || Probíhají studie || || || 9. Koridor Antverpy – Lyon – Basilej Rotterdam – Antverpy – Brusel – Lucemburk Lucemburk – Dijon – Lyon Lucemburk – Štrasburk – Basilej || || || || Modernizaci Maas || IWW || Má být dokončena do roku 2015 Modernizace plavebních komor v Terneuzen || IWW || Probíhají studie Námořní plavební komory v Antverpách || Námořní || Probíhají studie Eurocaprail || Železniční || Probíhají práce Železniční spojení Lucembursko Dijon, Lyon (TGV Rhin – Rhône) || Železniční || Probíhají studie Kanál Savona – Mosela || IWW || Probíhají studie Štrasburk - Mulhouse – Basilej || Multimodální || Probíhají studie a modernizace || || || 10. Koridor Seina – Dunaj Le Havre – Paříž – Štrasburk – Stuttgart – Mnichov – Vídeň || || || || Vysokorychlostní spojení Le Havre – Paříž || Železniční || Probíhají studie Železniční spojení Paříž – Štrasburk: Druhá fáze LGV Est || Železniční || Má být dokončena do roku 2016 Železniční spojení Štrasburk – Kehl Appenweier || Železniční || Má být dokončeno do roku 2016 Karlsruhe – Stuttgart – Mnichov || Železniční || Probíhají studie a práce Železniční spojení Mnichov – Salcburk || Železniční || Probíhají studie a práce Železniční spojení Wels – Vídeň || Železniční || Dokončení se očekává do roku 2017 Modernizace Dunaje || IWW || Probíhají studie a práce || || || Další oddíly hlavní sítě || || || Přeshraniční || Železniční spojení Sofie – Plovdiv – Istanbul || Železniční || Probíhá modernizace Přeshraniční || Silniční spojení Sofie – Bukurešť přes Ruse || Silniční || Probíhají studie Přeshraniční || Silniční a železniční spojení ze Sofie do Skopje || Multimodální || Probíhají studie Přeshraniční || Silniční a železniční spojení Temešvár – Bělehrad || Multimodální || Probíhají studie Přeshraniční || Železniční spojení Norimberk – Praha || Železniční || Probíhají studie a práce Přeshraniční || Silniční a železniční spojení Vratislav – Drážďany || Multimodální || Probíhá modernizace Přeshraniční || Multimodální spojení Norimberk – Linz || Multimodální || Probíhají práce Překážky || Železniční síť severozápadního Španělska a Portugalska || Železniční || Probíhají práce Překážky || Železniční spojení Frankfurt – Fulda – Erfurt – Berlín || Železniční || Probíhají studie Překážky || Halle – Lipsko – Norinberk || Železniční || Probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2017 Překážky || HSL Provence – Côte d 'Azur || Železniční || Probíhají studie Překážky || Železnice Egnathia (EL) || Železniční || Probíhají studie Překážky || Vnitrozemské vodní cesty Dunkerque – Lille || IWW || Probíhají studie Překážky || Paralelní spojení HSR Paříž – Lyon || Železniční || Probíhají předběžné studie Další hlavní sítě || Hlavní síť vysokorychlostního spojení mezi Zaragozou –Pamplonou – Logrono, Valladolid – La Coruña || Železniční || Probíhají částečné práce Další hlavní sítě || Železniční spojení Shannon – Cork – Dublin || Železniční || Probíhají studie Další hlavní sítě || Zlepšení železnice a vysokorychlostní spojení mezi většími polskými městy (včetně Varšavy, Lodži, Vratislavi, Poznaně, Krakova) || Železniční || Probíhají studie Další hlavní sítě || Železniční napojení na Wilhelmshaven a Bremerhaven || Železniční || Probíhají studie Předběžný
seznam prioritních energetických koridorů Horizontální priority Zavádění inteligentních sítí || Investice do rozsáhlých projektů zaměřených na vyrovnání poptávky/dodávky využívající řešení inteligentních sítí pro elektrické rozvodné sítě vysokého a středního napětí ve velkých přeshraničních regionech s významně proměnlivou výrobou elektřiny || || || Evropské elektrické koridory || Cíl, kterého je nutné dosáhnout do roku 2020 || Dotčené země || Hlavní krátkodobé překážky 1. Elektrické rozvodné sítě na pobřeží Severního moře || Integrovaná síť na pobřeží Severního moře, spojující plánovaných 40 GW z obnovitelných zdrojů energie a zajišťující jejich přepravu do středisek spotřeby || BE, DE, DK, FR, IE, LU, NL, SE, UK (NO) || - optimální řešení sítí s využitím podmořských radiálních nebo uzlových spojení na břeh a T-spojení k propojovacím vedením v Severním moři, Irském moři a oblasti Lamanšského průlivu - posílení pobřežních sítí umožňujících tok elektřiny k hlavním střediskům spotřeby pobřežních zemí Severního moře - rozšířený přístup k vodním a jiným skladovacím kapacitám pro zálohování a vyrovnávání || || || 2. Elektrická propojení v jihozápadní Evropě || Propojení v jihozápadní oblasti mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v oblasti Středomoří. || ES, FR, IT, MT, PT (CH, severoafrické země) || - propojení mezi Pyrenejským poloostrovem a Francií - další spojení směrem ke střední Evropě - propojení mezi Itálií/Španělskem a severoafrickými zeměmi vzhledem k jejich dlouhodobému potenciálu obnovitelných zdrojů energie - odpovídající spojení Malty s Itálií || || || 3. Propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě || Posílená regionální elektrická síť v severojižním a východozápadním směru energetického toku v zájmu dokončení vnitřního trhu a integrace obnovitelných zdrojů energie, a to jak prostřednictvím propojovacích vedení, tak vnitřních spojení || AT, BG, CZ, DE, GR, HU, IT, PL, RO, SI, SK (AL, BA, FYROM, HR, ME, SP) || - posílení vnitřních sítí v Polsku, České republice, Rumunsku, na Slovensku a v Bulharsku, Chorvatsku, jakož i v Rakousku a Německu v severojižním směru - nová propojení mezi Německem a Polskem, Slovenskem a Maďarskem - zvýšení přenosové kapacity mezi Rumunskem, Bulharskem a Řeckem, a to i se zeměmi Smlouvy o Energetickém společenství - propojení mezi Itálií a zeměmi Energetického společenství (zejména Černou horou, ale i Albánií a Chorvatskem) || || || 4. Plán propojení baltského trhu s elektrickou energií (BEMIP) || Ukončit izolaci tří pobaltských států a zvýšit jejich systémovou nezávislost na ruské elektrické rozvodné síti. V dlouhodobém horizontu synchronně připojit k evropskému kontinentálnímu systému ENTSO-E || DE, DK, EE, FI, LT, LV, PL, SE (NO) || - vedení elektrické energie z uvedených tří pobaltských států do Švédska, Finska a Polska - v souladu s tím posílit vnitřní síť pobaltských států, zejména v Lotyšsku - další propojení mezi Estonskem a Lotyšskem tak, aby to napomohlo systémové nezávislosti - posílení polské přenosové soustavy v severovýchodní části země, jakož i další přeshraniční kapacity mezi Polskem a Litvou tak, aby byly připraveny pro synchronní spojení Evropské koridory zemního plynu 5. Jižní koridor pro přepravu plynu || Otevřít čtvrtý koridor pro dodávky plynu do EU, který je s to napojit Evropu na dodávky plynu z oblasti Kaspického moře a pánve Středního východu (90,6 bilionu metrů krychlových prokázaných rezerv). || Přímo: IT, EL, BG, RO, AT, HU Nepřímo: DE, CZ, PL, FR (AL, BA, FYROM, HR, ME, SP; Gruzie, Irák, Turecko, země oblasti Kaspického moře) || - plynovody, které by umožnily vytvoření přímého spojení mezi územím EU s místy těžby zemního plynu v oblasti Kaspického moře a na Blízkém východě - zvažuje se více možností a plynovodních sestav včetně samostatného plynovodu přes území Turecka a podmořského plynovodu na dně Kaspického a Černého moře (Turkmenistán-Ázerbájdžán a Gruzie-EU) || || || 6. Severojižní koridor pro přepravu plynu v západní Evropě || Nová propojení v severojižní ose v západní Evropě v zájmu lepšího propojení středomořské oblasti se severozápadním plynárenským regionem a tím umožnit další diverzifikaci z Itálie a Španělska a hospodářskou soutěž v celé oblasti, umožnit přístup k dodávkám z Afriky, Norska a Ruska a zvýšit flexibilitu celé plynové sítě EU || BE, CY, DE, ES, FR, IE, IT, LU, MT, NL, PT, UK (země severní Afriky) || - další kapacity propojení mezi Pyrenejským poloostrovem a Francií a odstranit vnitřní překážky - další kapacity propojení s Rakouskem v severní Itálii a na jihu Itálie s oblastí severní Afriky - odpovídající LNG/CNG/plynovodní řešení na Kypru a Maltě - další infrastruktury na zvýšení kapacity v UK a IRL (např. skladování/LNG) || || || 7. Severojižní plynová spojení ve střední a jihovýchodní Evropě || Plynová spojení mezi Baltským mořem a Jaderským mořem a Egejským mořem a dále k Černému moři s cílem posílit bezpečnost dodávek a diverzifikaci zdrojů dodávek v regionu. V druhém kroku bude muset být tento proces integrace rozšířen na členské země Smlouvy o založení Energetického společenství prostřednictvím přiměřené propojovací kapacity. || BG, HU, CZ, PL, RO, SK, AT, GR, SI (HR, země Energetického společenství) || - severojižní propojení v zemích a mezi zeměmi, zejména modernizace nebo nové plynovody v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a propojení mezi Polskem a Slovenskem a Slovenskem a Maďarskem - zvýšit přeshraniční kapacity nebo umožnit obousměrné toky mezi Polskem a Českou republikou, Polskem a Německem a Rumunskem a Maďarskem - nové infrastruktury pro dovoz zemního plynu z nových zdrojů a jejich napojení na regionální soustavy zemního plynu v severní a jižní části prostřednictvím nových plynovodů a terminálů LNG v Polsku, Chorvatsku a Rumunsku, což poslouží širšímu regionu || || || 8. Plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP) v zemním plynu || Ukončit izolaci tří pobaltských států a Finska ukončením závislosti na jediném dodavateli, jakož i zlepšením zabezpečení dodávek v celém regionu Baltského moře prostřednictvím větší diverzifikace dodávek z Norska || DK, EE, FI, LT, LV, PL, SE, DE (NO) || - propojovací vedení spojující Finsko a Estonsko, Polsko a Litvu a regionální terminál LNG ve východní části Pobaltí - modernizace vnitřního systému s cílem dosáhnout dostatečných kapacit na umožnění volného toku plynu ve všech směrech - pro oblast západního Pobaltí další možnosti propojení mezi norskými a dánskými systémy, propojení mezi Polskem a Dánskem a zvýšení obousměrné kapacity mezi Dánskem a Německem Předběžný
seznam infrastrukturních koridorů širokopásmových cílových oblastí a
Evropské digitální služby Horizontální priority Inovační řízení a služby || Mapování celoevropské infrastruktury širokopásmového připojení bude rozvíjet probíhající podrobné fyzické testování a dokumentaci příslušných internetových stránek, analýzu práva přístupu, posouzení možnosti modernizace stávajících zařízení atd. Inovační řízení a služby || Opatření technické pomoci, včetně projektového plánování a plánování investic a studií proveditelnosti na podporu investičních opatření a finančních nástrojů. || || || Širokopásmové cílové oblasti Projekt prioritních širokopásmových cílových oblastí || Popis cílových oblastí, které mají být financovány do roku 2020 || Důležitost/hlavní údaje 1. Rozvoj zeměpisně diverzifikovaného portfolia širokopásmových projektů, které přispívají k cílům stanoveným v Digitální agendě pro Evropu || Zeměpisně diverzifikované portfolio širokopásmových projektů odpovídajících širokopásmovým cílovým oblastem, převážně určené jako předměstské oblasti, ve kterých budou mít portfoliové společnosti prospěch z přístupu ke specializovaným finančním nástrojům, jež jsou katalyzovány a disponují navýšeným kreditem z finančního příspěvku ve výši 1 miliardy EUR z rozpočtu EU. Finanční příspěvek pravděpodobně přiláká další finanční prostředky z veřejného nebo soukromého sektoru, které by mohly podpořit hrubé investice 6 miliard EUR – 15 miliard EUR u širokopásmového připojení v závislosti na finančních potřebách a profilech rizika podkladových investic. V první vlně projektů širokopásmových cílových oblastí je pravděpodobné, že zavedené telekomunikační společnosti (subjekty nebo provozovatelé) budou investovat v oblastech, kde je silný tlak kabelových společností. U jiných podniků veřejných služeb (voda, odpadní voda, elektřina) se očekává, že budou investovat do pasivních širokopásmových sítí, a to buď samostatně, nebo ve spolupráci s operátory. Několik operátorů (často působící na pevných a mobilních trzích) může spojit své síly s cílem vytvořit novou generaci infrastruktury. Partnerství jsou svou podstatou riskantnější než u výhradních dlužníků. || Zásadní hospodářský a sociální přínos je spjat se širokopásmovým připojením vyšších rychlostí. Bezprostřední účinek na zaměstnanost související s výstavbou a prováděním vysokorychlostního širokopásmového připojení. Střednědobé přímé dopady budou spojeny s posílenou a zlepšenou efektivností nákladů služeb podporovaných IKT (např. inteligentní sítě, elektronická správa (e-government) a výhody pro spotřebitele, pokud jde o poskytování zdravotnických služeb). Studie OECD ukázala, že silnější rozšíření širokopásmového připojení o 5 procentních bodů se promítne do míry růstu produktivity práce o 0,07 procentního bodu. V dlouhodobém výhledu dojde k trvalým účinkům na HDP. || || || Koridory evropských digitálních infrastruktur Projekt prioritních infrastruktur || Popis infrastruktury služeb, která má být financována do roku 2020 || Důležitost/hlavní údaje 1. Umožnit přístup k digitálním zdrojům kulturního dědictví Evropy (Europeana) || Infrastruktura služeb s cílem prozkoumat digitální zdroje evropských muzeí, knihoven, archivů a audiovizuálních sbírek. Cílem této infrastruktury je poskytnout snadný, jednotný přístup k evropskému kulturnímu obsahu online a učinit z evropských kulturních zdrojů trvalé vlastnictví digitálního hospodářství, které by mohlo být spojeno s infrastrukturou výhradních práv a sloužit jako centra pro tvůrčí odvětví a pro inovační opětovné použití kulturního materiálu Navazuje na stránky Europeana a rozrůstá se o dosud nepoužité sbírky ve všech členských státech. || Europeana podporuje přístup ke znalostem, kulturní rozmanitosti a tvůrčímu obsahu, a jejím cílem je usnadnit digitalizaci a šíření kulturních děl v Evropě. Posílení digitální knihovny Europeana bylo dohodnuto v závěrech Rady z května 2010. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou jedním z nejdynamičtějších odvětví v Evropě a představují 3,3 % z celkového HDP EU a 3 % pracovních míst. Silné kulturní dědictví Evropy poskytuje pevný základ pro odvětví obsahu. Všechna veřejně dostupná díla mají být k dispozici v roce 2016. Další obsah a služby rozšiřovat od roku 2016. || || || 2. Interoperabilní bezpečná elektronická identifikace a ověření v celé Evropě || Infrastruktury služeb s cílem občanům a podnikům zpřístupnit přeshraniční používání elektronické identifikace (eID), včetně ověřování v Evropě tak, aby měli přístup k digitálním službám v kterémkoli členském státě, ve kterém žijí či cestují. Služby elektronické identity a ověření rozšířit na všechny členské státy, které se účastní této infrastruktury služeb a jsou integrovány do dalších vyšších služeb (elektronického zadávání veřejných zakázek, obchodní mobility, elektronické výměny soudních informací) || Řada dalších infrastruktur služeb závisí na zavádění přeshraniční infrastruktury služby eID, např. jednotného správního místa směrnice o službách, výměny informací z rejstříku trestů, záznamů o zdraví pacientů atd. Opatření na prověření konceptu služeb v provozu v omezeném prostředí by mělo probíhat až do roku 2014. Plný provoz by měl probíhat od roku 2014. || || || 3. Služby interoperabilního přeshraničního elektronického zadávání veřejných zakázek || Infrastruktura služeb umožňující jakékoliv společnosti z EU reagovat na evropské veřejné zakázky pocházející z jakéhokoliv členského státu zahrnující činnosti elektronického zadávání veřejných zakázek před a po jejich udělení. Rozšíření na všechny členské státy a začlenění činností, jako jsou virtuální spis společnosti, elektronické katalogy, objednávka a faktury. || Elektronické zadávání veřejných zakázek rozšiřuje trh pro společnosti a orgány veřejné správy a zvyšuje hospodářskou soutěž o nabídky, což by mohlo vést k ročním úsporám mezi 1 % a 2 % celkového trhu veřejných zakázek, a o 2 000 miliard EUR prostřednictvím účinnějších a konkurenceschopnějších postupů pro zadávání zakázek. Od roku 2014 bude infrastruktura služeb rozšířena na všechny členské státy, a to na základě bílé knihy o způsobech propojení kapacit pro elektronické zadávání veřejných zakázek v rámci jednotného trhu. || || || 4. Elektronické postupy při zakládání podniku v jiné evropské zemi (v rámci směrnice o službách) || Infrastruktura služeb zaměřená na poskytovatele služeb, kteří chtějí nabízet služby mimo svou domovskou zemi. Cílem programu je poskytnout souvislé přeshraniční elektronické postupy při zakládání podniku v jiné evropské zemi s cílem zvládat veškeré nezbytné správní postupy přes hranice elektronicky prostřednictvím jednotných kontaktních míst v rámci směrnice o službách || Interoperabilní infrastruktura služeb je zakotvena ve směrnici o službách. Opatření zaměřená na odstranění administrativních překážek, kterým evropské podniky čelí při nabízení svých služeb v zahraničí, budou probíhat až do roku 2014 v omezeném prostředí. Plný provoz by měl probíhat počínaje rokem 2014 a měl by se rozšířit na všechny členské státy || || || 5. Interoperabilní elektronické podpory zdravotní péče kdekoliv v EU || Infrastruktura služeb zaměřená na napojování zdravotnických institucí a překonávání jazykových, správních a technických překážek na cestě k řešení elektronického zdravotnictví. Služby by zahrnovaly výměnu seznamů pacientů, elektronických lékařských předpisů v celé Evropě a podporovaly by přeshraniční zavedení služeb telemedicíny. || Infrastruktura přispěje k provádění mechanismu článku 14 směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči na elektronické zdravotnictví přijetím společného souboru pravidel pro sémantiku a postupy zdravotních záznamů. Opatření na uvedení služby do provozu v omezeném prostředí by měla probíhat až do roku 2015. Plný provoz by měl probíhat od roku 2015. || || || 6. Data.eu || Infrastruktura služeb za účelem sloučit do jediného místa soubory údajů od veřejných orgánů členských států na celostátní, regionální nebo místní úrovni a ze strany evropských orgánů k použití a opětovnému použití údajů v aplikacích. Portál data.eu obsahuje vyhledávání/přístup do datových souborů v každém jazyce, který používají veřejné subjekty v členských státech, za účelem dotazu a vizualizace. Poskytuje otevřené nástroje pro každého ke komunikaci s infrastrukturou (vyhledávání údajů, shromažďování statistik, stahování údajů) za účelem rozvoje nových podniků. || Informace veřejného sektoru jsou nejen hlavním zdrojem údajů, ale také důležitým prostředkem pro vytváření inovačních služeb (místní služby, finanční služby, marketing, sledování stavu životního prostředí). Jako odvětví informací veřejného sektoru byla cena celosvětového trhu se zeměpisnými informacemi v roce 2009 odhadnuta na 5,3 miliard EUR. Probíhající pilotní portál v omezeném prostředí. Postupné zavádění celoevropské otevřené datové infrastruktury, jež se postupně rozšiřuje na všechny veřejné správy v Evropské unii od roku 2014. || || || 7. Bezpečnější internet pro děti || Infrastruktura služeb s cílem lépe chránit mladé uživatele internetu. Bude v celé EU nabízet platformu pro sdílení zdrojových informačních systémů a softwarových nástrojů. Spojená „střediska pro bezpečnější internet“ budou poskytovat vzdělávací obsahy, informace o bezpečnosti online, nástroje veřejného povědomí a integrované technologie přístupu k nástrojům rodičovské kontroly, k ověření minimálního věku, pro kvalifikace v souladu s průmyslovými kodexy chování (např. on-line hry), zavádění inovačních nástrojů pro tvorbu obsahu a pro interoperabilní bílé listiny k zintensivnění rozvoje bezpečného internetového prostředí pro mladší děti a na podporu přístupu ke kvalitnímu obsahu, který by odpovídal jejich věku. || Tato infrastruktura přispívá k dosažení cílů Komise na ochranu dětí online, jak jsou uvedeny v Digitální agendě pro Evropu. Provádění a zavádění platformy a nástrojů pro různé složky služeb bude probíhat od roku 2014. Integrace a rozšiřování počínaje rokem 2018. || || || Osm mnohojazyčných služeb || Infrastruktura služeb s cílem poskytovat elektronické podnikání (poskytovatelé elektronického obchodování) s neomezeným přístupem k opakovaně použitelným vícejazyčným souborům složeným z online překladu, interaktivních služeb založených na mluveném slově a vyhledávání mnohojazyčných obsahů. Infrastruktura spravuje a poskytuje přístup s přidanou hodnotou ke zdrojům údajů pro jazyky EU (např. přeložené dokumenty, mnohojazyčné texty, slovníky a terminologické databanky), související metadata, nástroje a normy a umožňuje shromažďování, sdílení a obchodování s jazykovými zdroji (jak s údaji, tak s nástroji) pocházejícími z veřejného i soukromého sektoru. || Překonávání jazykových bariér podporuje vytvoření hladkého a účinného fungování přeshraničního jednotného digitálního trhu. Studie z roku 2009 odhadla hodnotu jazykového odvětví EU v roce 2008 na 8,4 miliardy EUR. Odvětví zahrnuje překlady a tlumočení, lokalizační software, rozvoj nástrojů jazykové technologie, poradenství a vzdělávání. Roční tempo růstu tohoto odvětví bylo odhadnuto na minimálně 10 % během několika příštích let. Infrastruktura začne připojením a rozšířením stávajících iniciativ (např. TAUS, ELRA, LDC, sítí EU jako META-NET) a bude se rozšiřovat od roku 2016. || || || 9. Veřejná transevropská struktura („mid-mile“) || Infrastruktura služeb sloužící napojení klíčových služeb veřejného sektoru na celoevropskou strukturu vysokorychlostní sítě, na jejímž základě by mohly být poskytnuty další služby a na které by mohla být vystavěna seskupení (clouds) pro transevropské veřejné služby. Tímto způsobem by došlo k sloučení poptávky a tím ke snížení nákladů, čímž by se mnohem rychleji dosáhlo kritického objemu při poskytování služeb. || Primárně zúčastněné strany jsou veřejné orgány provozující službu, která by měla prospěch z vysokorychlostní sítě (např. zdravotnické služby, veřejné registry údajů, statistické úřady, orgány sledující stav životního prostředí, civilní ochrana, kulturní instituce). Takové celoevropské služby by mohly být zavedeny s dostatečnou hustotou během 2 až 4 let počínaje rokem 2014. Druhá fáze by pak řešila konkrétní nedostatky v zeměpisné a/nebo tematické oblasti. Výchozím bodem pro tuto infrastrukturu transevropských služeb je síť sTesta. Inovační
finanční nástroje
1.
Politické Cíle
Využití inovačních finančních
nástrojů nabízí alternativu tradičnímu financování pomocí
grantů spojenému s rozpočtem EU a dokáže zajistit důležitý proud
nového financování pro strategické investice. Hlavní výhodou inovačních
finančních nástrojů je, že vytvářejí multiplikační efekt
pro rozpočet EU tím, že usnadňují a lákají další veřejné a
soukromé zdroje k financování projektů, na nichž má EU zájem. U projektů s komerčním potenciálem
lze finanční prostředky EU využít v partnerství se soukromým a
bankovním sektorem, konkrétně prostřednictvím Evropské
investiční banky (EIB), s cílem pomoci překonat nedostatky trhu ve
financování projektů a činností, na nichž mají strategický zájem jak
EU, tak její občané. Existuje potenciál většího využití
takových nástrojů na podporu široké škály politik. Rozpočet EU
používal finanční nástroje, jako jsou záruky a kapitálové investice do
malých a středních podniků, po více než deset let. V
průběhu stávajícího finančního rámce byla ve spolupráci s EIB
zavedena nová generace finančních nástrojů, například
finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) v rámci 7. rámcového programu
pro výzkum a vývoj nebo nástroj k provádění záruk za úvěry (LGTT) pro
projekty TEN-T . Pro činnosti mimo rámec EU byl zřízen Globální fond
pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, který měl zajistit
investice vlastního kapitálu v rozvojových zemích. V oblasti strukturálních
fondů byly vytvořeny finanční nástroje na podporu podniků,
rozvoje měst a energetické účinnosti prostřednictvím
revolvingových fondů. Tyto nástroje byly úspěšné, ale byly
vytvořeny experimentálně. Pro budoucí finanční rámec proto
Komise navrhuje přejít k racionálnějšímu a standardizovanějšímu
přístupu ve využívání inovačních finančních nástrojů, který
pomůže zajistit co nejúčinnější využití prostředků EU
na podporu jejích politik.
2.
Nástroje
Navrhuje se racionalizace stávajících
finančních nástrojů s cílem zajistit společná pravidla pro
nástroje vlastního kapitálu i pro dluhové nástroje, takže bude existovat
integrovaná představa o využívání finančních nástrojů na úrovni
EU i na úrovni států a regionů. Zracionalizují se vztahy s
finančními partnery, zejména s EIB a mezinárodními finančními
institucemi. Zajistí se transparentnost vůči trhům ohledně
toho, jak EU intervenuje s nástroji vlastního kapitálu a dluhovými nástroji a
zajistí se lepší viditelnost pro intervence EU. Komise navrhuje nový druh nástroje, tj. iniciativa
projektových dluhopisů EU, která se bude používat jako způsob
zajištění investičních zdrojů pro infrastrukturální projekty
strategického evropského významu. Příspěvek z rozpočtu EU se
použije na podporu projektů formou zvyšování jejich úvěrového ratingu
a tím pádem lákání financování ze strany EIB, dalších finančních institucí
a soukromých investorů na kapitálových trzích. Finanční nástroje s
sebou nenesou vyšší riziko než granty, protože riziko související s rozpočtem
EU je každopádně omezeno jen na rozpočtový příspěvek.
Rozpočet EU nemůže být v deficitu. Na poli externím se vyvíjí zvláštní platforma
EU pro externí spolupráci a rozvoj, v níž se snoubí silné stránky Komise,
členských států a evropských bilaterálních a multilaterálních finančních
institucí (zejména EIB), které působí na poli externí spolupráce a
rozvoje. Tato platforma přispěje k podpoře soudržnosti,
účinnosti, efektivity a viditelnosti EU v externím financování při
zohlednění specifik externích partnerů EU.
3.
Provádění
Finanční nástroje budou součástí
intervencí z rozpočtu EU do různých oblastí politiky a zvláště
těch, v nichž se plní tyto cíle: (1)
podporovat schopnost soukromého sektoru zajistit růst, tvorbu pracovních míst a/nebo inovace: podporovat
začínající podniky, malé a střední podniky, středně
kapitalizované podniky, velmi malé podniky, předávání poznatků,
investice do duševního vlastnictví. (2)
Budovat infrastruktury s využitím
partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem posílit
konkurenceschopnost a udržitelnost v odvětví dopravy, energetiky a
informačních a telekomunikačních technologií. (3)
Podporovat mechanismy, které mobilizují soukromé
investice k tvorbě veřejných statků, jako je ochrana klimatu a
životního prostředí, v dalších oblastech. Podoba nástrojů se bude řídit
těmito zásadami: ·
Silná správa: dluhová
platforma a platforma vlastního kapitálu budou mít silné správní struktury,
které zajistí, že EU bude mít účinný přehled nad finančními
operacemi a investicemi a současně zajistí plnění politických
cílů. ·
Financování prostřednictvím různých
rozpočtových linií: v rozpočtu bude
existovat zvláštní obálka na financování takových nástrojů; jinak budou
finanční nástroje financovány z rozpočtových linií v specifických
oblastech politiky skombinovaných do vhodných nástrojů vlastního kapitálu
nebo dluhových nástrojů. ·
Zřízené jako součást finančního
nařízení: klíčové zásady obou platforem
budou obsaženy v finančním nařízení, které v současnosti
přezkoumává Rada a Evropský parlament. Významně to přispěje
k racionalizaci a standardizaci. ·
Použití společných pravidel pro nástroje vlastního kapitálu i dluhové nástroje bude povinné u vnitřních
politik a budou se uplatňovat průřezově na nástroje ve
všech oblastech politiky. Stávající inovační finanční nástroje budou
přizpůsobeny společným pravidlům. V případě politiky
soudržnosti bude dodržována zásada sdíleného řízení s členskými
státy a modely EU budou tedy nabízeny jako alternativní modely
osvědčené praxe spolu se silnými pobídkami, aby členské státy
následovaly přístup používaný na úrovni EU. V oblasti vnější akce
bude větší podíl grantů EU (bude-li to vhodné, prostřednictvím
regionálních investičních facilit) smíchán s půjčkami nebo se
využijí v nástrojích vlastního kapitálu či v nástrojích pro sdílení rizik;
pomůže to mobilizovat další finance – včetně
prostředků ze soukromého sektoru – na podporu priorit EU a na pokrytí
investičních potřeb našich partnerských zemí. Bude to snadnější
díky tomu, že navrhovaná nová ustanovení finančního nařízení o
finančních nástrojích vstoupí v platnost, a díky tomu, že budou zavedeny
společné zásady takových nástrojů v té míře, která je vhodná pro
prostředí vnějších akcí. ·
Řízení finančními institucemi: řízení a provádění finančních nástrojů bude
obecně delegováno na skupinu EIB, další mezinárodní finanční
instituce nebo veřejnoprávní finanční instituce, nichž je
akcionářem nejméně jeden členský stát. Řízení lze také
zajistit prostřednictvím struktur odpovídajících za investiční
nástroje zřízené podle vnitrostátního práva, které sdružují
prostředky z různých zdrojů soukromého a veřejného sektoru.
Další delegování na soukromé finanční subjekty bude taky možné. Spravedlnost
1.
Politické Cíle
Politiky EU v oblasti spravedlnosti,
základních práv, občanství a rovnosti vycházejí ze základních hodnot a
principů EU, jako jsou demokracie, svoboda, nediskriminace a právní stát.
Tyto politiky podporují budování panevropského prostoru práva, lidských práv a
spravedlnosti ve prospěch všech občanů EU. Miliony občanů se dnes v Evropě
podílí na aktivitách, které přesahují hranice, či už v soukromém
životě, práci, studiu nebo jako spotřebitelé. Komise se snaží nabízet
praktická řešení přeshraničních problémů jak pro
občany, tak pro podniky: pro občany proto, aby neměli problémy s
bydlením a prací v jiném členském státě a aby
důvěřovali, že jejich práva jsou chráněna kdekoli v
Evropě; a pro podniky proto, aby plně využívaly příležitosti,
které nabízí jednotný trh. Hlavním nástrojem budování prostoru
spravedlnosti v EU je legislativa a Komise má ambiciózní program nastavit
celoevropské standardy tak, aby se lidé mohli spolehnout na stejnou základní
úroveň spravedlnosti (například když se stanou obětí trestného
činu) a nediskriminační zacházení v celé Evropě. Lisabonská
smlouva nabízí nové možnosti soudní spolupráce v trestních a občanských
věcech a ukládá EU, aby usnadňovala přístup ke spravedlnosti po
celé EU. Důraz položila také na rovnost mužů a žen a nediskriminaci
na základě rasového či etnického původu, náboženského vyznání
nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální
orientace ve všech politikách a činnostech EU. Aby tato práva a tyto zákony byly účinné
i v praxi, je třeba je správně provádět a lidé, od
občanů až po soudce, potřebují chápat a znát, jak je využívat.
Proto Komise provádí řadu účelových finančních programů na
podporu své legislativy a svých politik a zaměřuje se přitom na
přeshraniční problémy, které lze náležitě řešit pouze
koordinovaným postupem na úrovni EU.
2.
Nástroje
Komise navrhuje
sloučit programy v této oblasti a mít jen program Spravedlnost a program
Práva a občanství. Zjednoduší se tím financování a zajistí se větší
soudržnost a konzistence napříč celou škálou financovaných
činností. Integrované programy se zaměří na řadu
tématických priorit a budou se z nich financovat činnosti přinášející
jasnou přidanou hodnotu EU, jako jsou: ·
vzdělávání právníků (např. soudců a státních zástupců) s cílem vybavit je
nástroji k uplatňování práv a spravedlnosti EU v praxi a vytvářet
vzájemnou důvěru, což je základ prostoru svobody, bezpečnosti a
spravedlnosti; ·
upevňování sítí,
tj. celoevropských organizací, které pomáhají při přípravě
budoucích iniciativ v této oblasti a při jejich důsledném
provádění v celé Evropě; ·
přeshraniční spolupráce ve vymáhání
práva, například při zřizování systému
varování o pohřešovaných dětech, koordinaci operativní a
přeshraniční protidrogové spolupráce a ·
informování veřejnosti a osvěta, včetně podpory vnitrostátních a evropských kampaní, s cílem
informovat lidi o jejich právech garantovaných v právních předpisech EU a
o tom, jak je v praxi vymáhat. Bude-li to možné,
programy umožní účast kandidátských zemí a eventuálně i dalších
třetích zemí.
3.
Provádění
Snížení počtu financujících programů
a koncentrace všech financovaných priorit umožní uplatňovat ve všech
oblastech stejná pravidla a zefektivnit postupy. Výsledkem bude vyšší efektivita jak pro
Komisi, tak pro příjemce finančních prostředků EU. Snížení
počtu právních základů a rozpočtových linií umožní větší
flexibilitu a tím i kvalitnější zaměření na politické priority
EU a na lepší plnění rozpočtu. Komise navrhuje nadále financovat stávající
agentury v oblasti spravedlnosti a základních práv, neboť všechny
přinášejí významnou přidanou hodnotu při zpracování a
provádění politik v této oblasti. Jsou mezi nimi EUROJUST, Evropský
institut pro rovnost žen a mužů a Agentura Evropské unie pro základní
práva.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho program Spravedlnost Program Práva a občanství || 802 milionů EUR 416 milionů EUR 387 milionů EUR Rybolov a
námořní politika
1.
Politické Cíle
Zdravé mořské životní prostředí je
důležitým zdrojem biologické rozmanitosti, která přináší širokou
škálu hospodářských, sociálních a environmentálních výhod. Je také zdrojem
výživných a nezávadných potravin z moře, které si v Evropě
vychutnáváme jako důležitou součást naší výživy. Obyvatelé
pobřežních oblastí, kde rybolov hraje důležitou úlohu, spolu s jejich
životními styly, kulturami, tradicemi a nahromaděnými znalostmi, jsou
závislí na pracovních místech v rybolovu, ať už na rybářských lodích,
v akvakultuře, ve zpracovatelském odvětví nebo v rybářských
přístavech. Zóny rybolovu a pobřežní zóny jsou zvlášť citlivé na
dopady změny klimatu, včetně zátop, eroze pobřeží a
stoupající hladiny moří. EU se zavázala dosáhnout udržitelného
řízení svého rybolovu založeného na ekosystémech. Po komplexním
přezkumu Komise brzo navrhne radikální reformu společné rybářské
politiky (SRP), která povede k zásadním změnám ve způsobu řízení
rybolovu s cílem zajistit udržitelné využívání rybolovných zdrojů a
budoucnost rybolovu v Evropě. Tuto reformu bude doprovázet zásadní
přeorientování financování společné rybářské politiky a
integrované námořní politiky (INP) včetně: ·
Přesunu neefektivních přímých dotací pro
lodě v souladu s cíli strategie Evropa 2020, včetně pobídek pro
rybolovný průmysl k tomu, aby se reformoval, inovoval a lovil
udržitelně; ·
Uzavření inovační propasti mezi
odvětvím rybolovu a jinými hospodářskými odvětvími umožní
rybářským lodím EU, aby se staly životaschopné a konkurenceschopné, a
přispívaly k růstu a zaměstnanosti v komunitách závislých na
odvětví rybolovu, ·
Usnadnění přechodu směrem k rybolovu
s malým dopadem, s vyloučením výmětů a slabým dopadem na
mořské ekosystémy, ·
Příspěvků k udržitelnému řízení
mořských ekosystémů a ekosystémů závislých na akvakultuře, ·
Zesílené podpory kolektivních opatření,
včetně uvádění na trh a produkce, která počítá se silným
postavením organizací producentů, ·
Většího důrazu na životaschopnost
pobřežních a vnitrozemských komunit závislých na rybolovu,
včetně zvyšování hodnoty činností spojených s rybolovem a
přechodu na jiná odvětví námořního hospodářství, ·
Konkurenceschopné a udržitelné akvakultury
poskytující spotřebitelům EU zdravé a vysoce výživné produkty. ·
Zesílené kontroly a sběru údajů a tím
zajištění lepšího dodržování předpisů a plnohodnotné politiky
založené na znalostech; ·
Integrované námořní politiky
zaměřené na podporu udržitelného růstu v odvětví
námořního hospodářství a regionech.
2.
Nástroje
Reformovaná námořní a rybářská
politika se bude soustředit na nový evropský námořní a rybářský
fond (EMFF), který bude strukturován okolo čtyř pilířů: ·
Inteligentní, ekologický rybolov (sdílené řízení) s cílem prosazovat přechod na
udržitelný rybolov, který by byl více selektivní, neprodukoval by výměty a
méně by poškozoval námořní ekosystémy, čímž by přispíval
k udržitelnému řízení mořských ekosystémů; a poskytovat
podporu zaměřenou na inovace a přidanou hodnotu, čímž se
odvětví rybolovu stane hospodářsky životaschopné a odolné
vůči vnějším šokům a konkurenci ze strany třetích
zemí. ·
Inteligentní a ekologické akvakultury (sdílené řízení) – dosáhnout hospodářsky životaschopné,
konkurenceschopné a ekologické akvakultury, schopné čelit celosvětové
konkurenci a poskytující spotřebitelům v EU vysoce výživné produkty. ·
Udržitelný teritoriální rozvoj podporující
sociální začlenění (sdílené řízení) s
cílem zvrátit hospodářský úpadek mnoha pobřežních a vnitrozemských
komunit závislých na rybolovu přidáváním hodnoty k rybolovu a
činnostem s ním souvisejícím a cestou diverzifikace k jiným odvětvím
námořního hospodářství. ·
Integrovaná námořní politika (přímé centralizované řízení) s cílem podpořit ty
průřezové priority, které mají potenciál generovat úspory a
růst, ale které členské státy samy neprosazují, například
znalosti v námořní oblasti, územní plánování námořních prostor,
integrovaná správa pobřežních oblastí a integrovaný námořní dohled a
vyrovnání se s negativními účinky změny klimatu na pobřežní
oblasti. Kromě těchto čtyř
pilířů bude EMFF zahrnovat doprovodná opatření v oblasti
sběru údajů a vědeckého poradenství, kontroly, správy, trhů
v oblasti rybolovu (včetně nejvzdálenějších regionů),
dobrovolných plateb ve prospěch regionálních správních organizací pro
rybolov (RFMO) a technickou pomoc. Jeho podstatou budou opatření týkající
se rybolovné a námořní politiky, která bude podporována v rámci
společného strategického rámce pro výzkum a inovace. Tuto politiku doplní dva mezinárodní nástroje:
·
Dohody o partnerství v oblasti rybolovu (FPA), které stanoví právní, hospodářský a environmentální rámec pro
rybolov prováděný rybářskými plavidly EU ve vodách třetích zemí,
jež nejsou v takové pozici, aby v plné míře udržitelným způsobem
využily své zásoby ryb. ·
Regionální správní organizace pro rybolov (RFMO), což jsou mezinárodní subjekty skládající se ze států,
organizací regionální hospodářské integrace (EU) a rybářských
subjektů zřízených za účelem zachování a udržitelnosti
rybolovných zdrojů na volném moři.
3.
Provádění
Architektura právních předpisů, na
kterých jsou tyto programy založeny, bude značně zjednodušena. Bude
vytvořen jediný EMFF, kde se v jednom rámci sloučí všechny stávající
nástroje o rybolovu a námořnictví s výjimkou Mezinárodních dohod v oblasti
rybolovu a členství EU v RFMO. Tento přístup umožní větší
součinnost a snížení administrativní zátěže, pokud jde o plánování,
řízení, monitorování a hodnocení, jak členským státům, tak i
Komisi. Kromě toho společný strategický
rámec pokrývající všechny strukturální fondy umožní opatření na podporu
námořní a rybářské politiky, aby mohla být začleněna do
programů v rámci dalších fondů spadajících do rámce. Počet výdajových oblastí sdíleného
řízení bude zvýšen tím, že se členským státům poskytne
větší flexibilita a dlouhodobější strategická perspektiva. EMFF bude
pokryt společným strategickým rámcem a smlouvami o partnerství, kde budou
všechny finanční prostředky EU spadající pod sdílené řízení.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Všechny číselné údaje ve stálých
cenách z roku 2011 Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a mezinárodní dohody o rybolovu / RFMO || 6,7 miliardy EUR Výzkum a
inovace
1.
Politické Cíle
Evropa potřebuje špičkový výzkum a
inovace, které přesahují hranice států, v nichž se snoubí různé
vědecké discipliny, technologie a věcná kompetentnost, a které
přitahují talentované lidi z celého světa. Výzkum a inovace jsou
nezbytné pro podporu pozice EU na dnešních rychle se měnících
globalizovaných trzích a pro úspěšnou odpověď na výzvy
budoucnosti. Investice do výzkumu a inovací v Evropě vytvoří nové
pracovní příležitosti a zajistí Evropě dlouhodobý udržitelný
růst a konkurenceschopnost. K řešení tíživých společenských
problémů, jako jsou změna klimatu, stárnoucí populace a omezené
zdroje, jsou zapotřebí také vědecké objevy, nové technologie a
inovace. Jsou to obrovské výzvy vyžadující velké výzkumné a inovační
průlomy, z nichž některé lze dosáhnout jen koordinovaným úsilím na
evropské úrovni. Výzkum, který v minulosti financovala EU, dal například
dohromady odborníky z předních středisek Evropy a výsledkem byl
novátorský způsob odhalování a léčení Alzheimerovy choroby. Takové
objevy hluboce ovlivní životy evropských občanů díky kvalitnější
zdravotní péči, novým modelům pracovního a soukromého života a
zajištěnější obživě. Inovace, které tyto výzvy úspěšně
řeší, poskytnou podnikům obrovské možnosti v oblasti růstu a
tvorby nových pracovních příležitostí. Navzdory jejich základnímu významu však
výsledky Evropy na poli výzkumu a inovací zaostávají za výkony USA a Japonska,
přičemž Čína, Brazílie a Indie již Evropu rychle dohánějí.
Aby zvrátila současný trend, stanovila strategie Evropa 2020 cíl zvýšit do
roku 2020 výdaje na výzkum a vývoj na HDP. Zvláštní prioritou je posílit
podnikový výzkum a inovace například cestou veřejného financování,
které přilákají vyšší soukromé investice. V součinnosti s financemi státního a
soukromého sektoru může rozpočet EU významně přispět k
plnění těchto cílů a k zvýšení výkonnosti evropského výzkumu a
inovací.
2.
Nástroje
Klíčovým krokem směrem k modernizaci
programů EU pro výzkum a inovace je soustředit tři hlavní
stávající iniciativy a zdroje financování do jediného společného
strategického rámce pro výzkum a inovace (SSR): –
Sedmý rámcový program (RP 7); –
inovační složku rámcového programu pro
konkurenceschopnost a inovaci (CIP) a –
Evropský inovační a technologický institut
(EIT) SSR stanoví strategické cíle pro všechny
financující opatření EU v oblasti výzkumu a inovací. Bude to
efektivnější než současné režimy financování a bude se to
provádět s pomocí sladěných pravidel a postupů. Tímto
způsobem se činnosti v oblasti výzkumu inovací spojí uceleně
dohromady a zvýší se dopad financování EU. SSR posílí přidanou hodnotu intervencí
EU tím, že vygeneruje kritickou úroveň zdrojů, odborných znalostí a
odborné způsobilosti pro výzkum a inovace a toho nelze dosáhnout na úrovni
státu. Zjednodušením a sjednocením financování
výzkumu EU se SSR stane vstřícnější k malým a středním
podnikům a otevřenější novým účastníkům. Zkvalitní
šíření know-how, které je potřebné pro inovace a tvorbu politiky.
Společnému výzkumnému středisku umožní účinněji se podílet
na tvorbě politiky. Mezinárodní spolupráci zaměří více
strategicky a bude oporou pro evropský výzkumný prostor. V tomto celkovém rámci bude SSR pokrývat
přímý a nepřímý výzkum, z jichž každý bude uspořádán kolem
tří odlišných a vzájemných oporných bloků v souladu s prioritami
strategie Evropa 2020: (1)
Odborné znalosti ve vědecké
základně. Tento blok posílí odborné vědecké
znalosti EU na špičkové světové úrovni díky rozvíjení talentů v
Evropě a lákání předních výzkumníků do Evropy. Bude kladen
důraz na: silnější podporu „hraničnímu výzkumu“
(prostřednictvím Evropské rady pro výzkum); budoucí a vznikající
technologie; dovednosti, odborné vzdělávání a profesní rozvoj
výzkumníků (tzv. akce „Marie Curie“); a budování sítí mezi prioritními
výzkumnými infrastrukturami (včetně elektronických infrastruktur),
přístup do nich a jejich vývoj. (2)
Řešení společenských problémů. Reagovat přímo na výzvy vyjmenované ve strategii Evropa 2020;
tento blok bude podporovat činnosti, které pokrývají celé spektrum od
výzkumu po trh. Pojme inovační opatření (pilotní akce, ukázky,
zkušebny, podpora veřejných zakázek a přebírání inovací trhem),
průřezové disciplinární přístupy a sociálněekonomický a
humanitní výzkum. Bude kladen důraz na: zdraví, demografické změny a
blaho; bezpečnost potravin a hospodářství založené na biologických
zdrojích; bezpečnou, čistou a účinnou energii; inteligentní,
ekologickou a integrovanou dopravu; dodávka surovin; efektivitu zdrojů a
opatření směrem ke klimatu; a na solidární, novátorské a
bezpečné společnosti (včetně počítačové
bezpečnosti a bezpečnějšího internetu). SSR výrazně
přispěje díky významně navýšenému rozpočtu k řešení
těchto výzev prostřednictvím svých znalostních a inovačních
komunit. (3)
Tvorba průmyslového vedení a
konkurenčních rámců. Podporovat a prosazovat
podnikový výzkum a inovace v základových technologiích; službách a nových
odvětvích se silným důrazem na zvyšování investic soukromého sektoru
do V&V; a řešit problémy, které jsou vlastní malým a středním
podnikům. Prioritními budou tyto akce: zvýšit strategické investice a
přední postavení v současných a budoucích základových a průmyslových
technologiích a službách, se speciální podporou IKT (např.
mikro-/nano-elektronika, fotonika); nanotechnologie, zdokonalené materiály a
vyspělé výrobní systémy; průmyslová biotechnologie; výzkum vesmíru a
inovace, nízkouhlíkové adaptační technologie se zvláštním ohledem na zajištění
integrovaného přístupu ke klíčovým základovým technologiím;
usnadňovat přístup k rizikovému financování a rizikovému kapitálu (na
základě finančního nástroje na sdílení rizik 7. RP a finančních
nástrojů programu pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP); a poskytovat
celoevropskou podporu inovacím v malých a středních podnicích s vysokým
růstovým potenciálem. Tento přístup zahrne jak činnosti
iniciované agendou, tak otevřenější oblasti pro uchazeče a
jejich návrhy inovačních projektů a průlomových řešení.
3.
Provádění
V souladu s pojetím SSR bude provádění zjednodušeno
a standardizováno. Zjednodušení se bude týkat jak režimů financování,
tak administrativních pravidel účasti a šíření výsledků. Nová
sada pravidel se použije na tři bloky SSR se zohledněním specifik EIT
(a její potřeby regulační flexibility), jakož i specifik MSP. Mezi
hlavní provozní črty SSR patří: ·
Racionalizovaná množina režimů financování
a nástrojů se bude používat v celém SSR a
přitom se ze současných programů převezmou ty, které
fungují, sloučí se ty s podobnými cíli a opustí se ty, které už nejsou
vhodné pro daný účel. Více se budou využívat inovační finanční
nástroje jakož i grantové financování. Zvažováno bude i zadávání zakázek v
předobchodní fázi a ceny. ·
Jednotně se bude používat jediná sada
pravidel ohledně způsobilosti,
účetnictví, podávání zpráv a auditu. Bude nalezena nová rovnováha mezi
důvěrou a kontrolou a mezi riskováním a vyhýbáním se riziku. V zájmu
odlehčení administrativní zátěže příjemců (držitelů
grantů) bude zavedena radikálně zjednodušená metoda proplácení
nákladů založená na co nejširší možné akceptaci obvyklých účetních a
řídících postupů příjemců a s větším používáním
jednorázových částek a plošných sazeb. Od příjemců se bude
vyžadovat, aby využívali výsledky nebo aby je dali veřejně k
dispozici přes vhodné distribuční kanály. ·
Projekty budou moci začínat dříve, protože fáze výběru a fáze jednání po hodnocení potrvají mnohem
kratší dobu. Přes jedinečný IT portál budou uchazečům a
účastníkům poskytovány jednodušší pokyny a poradenství. Podpůrné
struktury v členských státech budou navíc zracionalizovány tak, aby
tvořily jednom kontaktní místo v národním jazyku v rámci SSR. Budou
zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat talentovaným výzkumníkům a
novátorům, jimž chybí zkušenosti s tím, jak se dostat k financování EU. Po
celém SSR bude uplatňována jednotná metoda auditu. ·
Dojde ke zvýšení kvality, efektivity a
důslednosti provádění SSR cestou větší externalizace na
základě výsledků dosažených v současných programech. Výkonné
agentury zřízené v rámci současných programů budou
rozšířeny s cílem dosáhnout úspor z rozsahu. Nadále se bude využívat
partnerství soukromého a veřejného sektoru s průmyslovými podniky a
partnerství veřejnoprávních zdrojů s programy členských
států včetně využívání nových možností, která předpokládají
revidovaná finanční nařízení. Tato partnerství se budou opírat o
silný závazek všech stran, že budou sdružovat zdroje, aby tak posílily
investice ve strategických oblastech a překonaly rozdrobování úsilí. ·
Strategické sladění zdrojů EU,
států a regionů cestou společných
programů s členskými státy zvýší přidanou hodnotu a účinek
celkových investic. ·
Silnější používání inovačních
finančních nástrojů zefektivní investice do soukromého výzkumu a
do inovací, včetně investic rizikového kapitálu do inovačních technicky
vyspělých společností, zejména MSP. Ty bude řídit externě
skupina Evropské investiční banky nebo jiné mezinárodní finanční
instituce nebo veřejnoprávní finanční instituce, v nichž je
nejméně jeden členský stát akcionářem, v souladu se
společnými pravidly pro dluhové nástroje a nástroje vlastního kapitálu. Předpokládá se, že tímto způsobem
lze kolem dvou třetin rozpočtu SSR plnit externě, (v
současnosti je to asi polovina), a ty jsou rozděleny mezi různé
podpůrné mechanismy. Míra a povaha externalizace by měla být
určena mezi jiným podle dopadu na účinnost a celkový rozpočet v
režimu daného řízení, což může znamenat další zjednodušení pravidel
vztahujících se na externí řízení. Komisi by však zůstala přímá
řídící odpovědnost zejména v oblastech spojených se základními
politickými kompetencemi. Komplementarita a synergie s financováním výzkumu a inovací přes politiku soudržnosti bude
zajišťována zřetelným rozlišováním mezi cíli a metodami intervence.
Výzkum a inovace jsou základem prosperity a blaha všech regionů EU a je
proto v zájmu všech členských států, aby budovaly silné a účinné
systémy výzkumu a inovací. Intervence SSR budou k tomuto financování
přispívat financováním přídělů na základě vynikajících
výsledků ve výzkumu a inovacích bez ohledu na zeměpisnou polohu. Jako
nejdůležitější nástroj pro budování výzkumných a inovačních
kapacit na úrovni regionů budou posíleny intervence v rámci politiky
soudržnosti, včetně vývoje výzkumných infrastruktur, cestou
financování přídělů na základě předem vymezených
finančních rámců pro způsobilé regiony. Partnerské smlouvy s
členskými státy budou společně se SSR podporovat strategie
inteligentní specializace, které budou řešit priority stanovené v SSR a na
základě posouzení regionální či místní situace. Mělo by to
zajistit „výtah k vynikajícím výsledkům“ a časem vést k vyššímu
počtu vynikajících výzkumníků a novátorů z regionů (zejména
z konvergenčních regionů), kteří budou s to připravit
programy sladěné se SSR ale také posilovat schopnost všech regionů
plně využít svůj inovační potenciál. Bude rovněž
zřízeno vhodné rozhraní se SZP na podporu výzkumu a inovací v
zemědělství a s příslušnými činnostmi v oblasti vzdělávání
a s dalšími programy EU, včetně bezpečnosti.
4.
Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020
Údaje ve stálých cenách z roku 2011 Společný strategický rámec pro výzkum a inovace || 80 miliard EUR Správa Ze správního
okruhu rozpočtu EU se financují činnosti všech orgánů EU –
Evropského parlamentu (kolem 20 %), Evropské rady a Rady (7 %), Komise (40 %) a
dalších orgánů, jako je Soudní dvůr, Služba vnější akce nebo
Evropský ombudsman (15 %), jakož i důchody (16 %) a Evropské školy (2 %). Správa představuje poměrně malou
část rozpočtu EU – 5,7% stávajícího VFR. V posledních letech se tento
podíl významně nezměnil navzdory největšímu rozšíření EU v
dějinách, stále rostoucímu počtu orgánů a institucí se sídlem po
celé EU, novým úkolům, které přirozeně vedou k rostoucímu
počtu zaměstnanců a později také důchodců. Z rozpočtových
prostředků na správu se hradí platy a důchody, provozní náklady
(budovy, porady expertů, služební cesty, IT systémy a jiné související
výdaje). Tyto prostředky pokrývají náklady na překlad a
tlumočení v Unii s 23 jazyky. Z této části rozpočtu se platí
systém evropských škol, které se nacházejí v několika členských
státech. Jelikož výdaje na důchody a na evropské
školy mají odlišný charakter a jsou pod vlivem dlouhodobých trendů, návrh
VRF, který předložila Komise, uvádí samostatně správní výdaje potřebné
pro chod orgánů EU jako podokruh v rámci okruhu V (s výjimkou
důchodů a evropských škol). Komise se domnívá, že je sice náročné avšak
realistické omezit růst správních nákladů (okruh V rozpočtu) v
příštím programovém období na základě stropů z roku 2013. V
letech 2014–2020 by to znamenalo nulový růst správních výdajů, aniž
by se to dotklo dodatečných nákladů vyplývajících z budoucích
rozšíření. V roce 2004 Evropská unie úplně reformovala
svou veřejnou službu a její služební řád byl jedním z nejmodernějších
své doby. Nová struktura kariérního postupu orientovaná na výkon a zásluhy,
nový smluvní statut pro personál, který neplní hlavní úkoly, reforma penzijního
systému, nové pracovní metody a pracovní podmínky vstřícné k rodině
byly jen některými z mnoha změn, které přinesla první komplexní
reforma legislativy evropské veřejné služby od roku 1968. Tato reforma se
vztahovala nejen na orgány, ale i na instituce a agentury EU zřízené
téměř ve všech členských státech. Reforma umožnila EU
ušetřit do dnešního dne přibližně 3 miliardy EUR. Do roku 2020
přinese pro rozpočet EU úspory ve výši kolem 5 miliard EUR. Nedávné události v celosvětové ekonomice a
následná potřeba konsolidovat veřejné finance vyžadují, aby každá
veřejná správa a její zaměstnanci vyvinuli zvláštní úsilí za
účelem zvýšení efektivity a přizpůsobení se proměnlivým
hospodářským a sociálním podmínkám. Tyto podmínky se týkají také evropské
veřejné služby a správ evropských orgánů. Komise jako správní orgán
dostála v minulých letech této své odpovědnosti díky tomu, že sledovala
politiku nulového růstu počtu zaměstnanců, plnila nové
politické priority cestou interního přesunování pracovníků,
zaváděla nástroje a postupy ke zlepšení své vnitřní organizace a
účinnosti a v poslední době navrhla zmrazení svých správních
výdajů na rok 2012. Mimo rámec správních opatření Komise
rozhodla navrhnout změny v platném služebním řádu, které umožní všem
orgánům, institucím a agenturám dosahovat další úspory z důvodu vyšší
efektivity a vyšší hospodárnosti a současně s tím garantovat
přitažlivou veřejnou službu EU na nejvyšší úrovni skládající se z
občanů všech členských států. Komise má za to, že ve všech orgánech,
institucích a agenturách je nutno a je možné dosáhnout dalších úspor. V zájmu
dosažení tohoto cíle rozhodla Komise navrhnout 5% snížení počtu
zaměstnanců všech orgánů, institucí a agentur. To bude jeden z
hlavních prvků, jak zajistit hospodárnost, a je to také součást
celkové pobídky pro všechny orgány, aby zvýšily efektivnost. Snížení počtu
zaměstnanců by mělo být kompenzováno prodloužením pracovní doby
zaměstnanců, aniž by došlo k úpravě mezd. Úkol zamezit růstu správních výdajů si
však vyžádá další změny regulačního rámec pracovněprávních
vztahů. Komise konkrétně hodlá: · Změnit způsob úpravy platů a současně
prodloužit nynější „zvláštní dávku“, kterou platí všichni úředníci v
dnešní maximální sazbě 5,5 %. · V souladu s demografickým vývojem v Evropě prodloužit
důchodový věk ze 63 na 65 let a věkovou hranici pro
předčasný důchod zvýšit z 55 let na 58 let a lákat nabídkou
možnosti pracovat do 67 let.
Metodika výpočtu výše příspěvku na důchodové
zabezpečení bude rovněž sladěna s mezinárodními akruálními
standardy. Cílem této změny bude poskytnout orgánům a členským
státům stabilnější sazbu penzijních příspěvků, která
bude méně citlivá na pohyby krátkodobých úrokových sazeb a tudíž i
méně náchylná k otřesům. · Nastavit jasnou vazbu mezi odpovědností a platovou třídou:
bude restrukturalizován kariérní postup ve funkční skupině AST tak,
aby dvě nejvyšší platové třídy (AST 10 a 11) byly vyhrazeny pro
úředníky vykonávající nejvyšší úroveň zodpovědných úkolů v
této kategorii co do odpovědnosti za pracovníky, finanční otázky nebo
koordinaci. · Nabírat administrativní personál nastálo jako smluvní zaměstnance
místo jejich doživotního jmenování za úředníky. K odvrácení stálého
překrývání smluvních zaměstnanců a úředníků
vykonávajících tytéž úkoly bude nabírání úředníků do
administrativních funkcí postupně utlumováno. · Prodlužovat minimální týdenní pracovní dobu z 37,5 hod. na 40 hodin a
současně udržet současnou maximální týdenní pracovní dobu v
trvání 42 hodin. Prodloužení pracovní doby pomůže vyrovnat 5% snížení
počtu zaměstnanců. · Změnit výpočet cestovních náhrad. Co se týče
agentur, Komise by taky ráda předložila jisté změny služebního
řádu s cílem umožnit důslednější a bezproblémovější
provedení služebního řádu, který by lépe zohledňoval specifika
agentur. V závislosti na závěrech interinstitucionální pracovní skupiny o
agenturách by mohla být v budoucnosti předložena další opatření,
která by mohla přinést další úspory správních výdajů agentur a která
by byla zohledněna v odpovídajícím okruhu rozpočtu EU. Komise navrhne realizaci těchto
opatření od roku 2013, tj. před programovým obdobím 2014–2020. Navrhovaný
rozpočet na období 2014–2020 Všechny
číselné údaje v stálých cenách roku 2011 Správa z toho: || 62,6 miliardy EUR · Výdaje na důchody a evropské školy || 12,2 miliardy EUR · Správní výdaje orgánů || 50,45 miliardy EUR [1] KOM(2010)
600 v konečném znění – přijato 26. října 2010. [2] KOM(2009)
82 v konečném znění a závěry Rady ze dne 30. listopadu 2009 o
rámci Společenství pro předcházení katastrofám v EU a
závěry Rady ze dne 14. listopadu 2008 o evropské
odborné přípravě v oblasti zvládání katastrof. [3] KOM(2011)
112: Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové
hospodářství do roku 2050, 8. března 2011. [4] Založeno
na posouzení dopadů v plánu přechodu do roku 2050. [5] Na
základě zkušeností s „programem NER 300“, u kterého se v období 2011–2015
očekává mobilizace přibližně 10 miliard EUR (z toho 4 až 5
miliard EUR z výnosů z dražeb povolenek) na podporu ukázkových
projektů pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého a pro energii
z obnovitelných zdrojů. [6] KOM(2010)
614. [7] KOM(2010)
642. [8] Zpráva
Eurostatu o nezaměstnanosti ze dne 10. května 2011 a údaje Eurostatu
o ukazatelích strategie Evropa 2020 ze dne 20. května 2011. [9] Z rámce
CSF budou financovány ESF, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond
soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský
námořní a rybářský fond. [10] Dosavadní
zkušenosti napovídá, že míra znovuzačlenění je přibližně
40% po uplynutí 12 měsíců a další pozitivní dopad lze pozorovat
během delšího období. [11] Podle
ustanovení ve finančním nařízení nevyžadují tyto akce zvláštní
základní akt pro své provádění. Jejich finanční prostředky jsou
přidělovány rozpočtovým orgánem na ročním základě. [12] Viz
samostatnou kapitolu o politice v oblasti klimatu pro navrhované rysy
podprogramu opatření v oblasti klimatu. [13] Environmentální
akční plány jsou plány nebo programy pro provádění konkrétní politiky
v oblasti životního prostředí, jak ji vyžadují environmentální
směrnice EU (např. akční rámec zavádějící priority podle
směrnice o přírodních stanovištích, plán povodí podle rámcové
směrnice o vodě, plán minimalizace odpadů podle rámcové
směrnice o odpadech, plán snižování znečištění ovzduší s cílem
splnění požadavků na kvalitu ovzduší vyplývajících z právních
předpisů týkajících se čistoty ovzduší v Evropě
(CAFÉ), atd.), nebo jak ji vypracovaly orgány v souladu s doporučeními EU
(např. udržitelné městské plánování, plány integrované správy
pobřežních zón atd.). [14] KOM(2011)
244. [15] Rusko bude
v rámci nástroje ENI i nadále využívat podpory přeshraniční a
regionální spolupráce. [16] 20%
snížení emisí skleníkových plynů, 20% podíl obnovitelné energie v
konečné spotřebě energie v EU a 20% zvýšení energetické
účinnosti do roku 2020. [17] Pro
projekty v oblasti dopravy se sazby spolufinancování budou lišit mezi
jednotlivými druhy v závislosti na dostupnosti financování projektu. Předpokládá
se vyšší míra spolufinancování pro přeshraniční projekty. V
konvergenčních regionech se sazby spolufinancování budou opírat o sazby
spolufinancování pro investice poskytované podle nových nařízení pro
strukturální fondy a Fond soudržnosti. [18] Na
základě zkušeností s plánem evropské hospodářské obnovy se odhaduje,
že k učinění konečného investičního rozhodnutí a
spuštění složitých přeshraničních projektů může být
nutné obvykle až 30% spolufinancování. V případě, že projekt není
obchodně životaschopný, avšak vede k většímu zabezpečení dodávek
nebo ukončení izolace některých členských států, požadovaná
míra spolufinancování by mohla být dokonce vyšší (až do výše 80 %). Předmluva Evropská unie každodenně usiluje o to, aby pomohla svým 500
miliónům občanů uskutečnit jejich touhy. Domnívám se, že
tento postoj může být impulsem k obnově velmi konkurenceschopného
sociálně tržního hospodářství v Evropě i ve světě. Za
tímto účelem potřebujeme inovativní rozpočet. Rozpočet,
který je uzpůsoben novým skutečnostem souvisejícím s globalizací.
Rozpočet, který reaguje na současné problémy a vytváří
příležitosti do budoucna. Takový rozpočet je inovativní. Vyzývám Vás, abyste opustili
tradiční chápání a soustředili se na to, jak konsistentní
rozpočet vytvoříme, aby byly splněny cíle strategie Evropa 2020,
které jsme si společně stanovili. Proto se odkláníme od
tradičního pojetí nároků, podle kterého některé veřejné
orgány očekávají, že mohou využívat finanční prostředky dle
libosti. Nyní musí být každý požadavek jasně spjat s cíli a prioritami, na
kterých jsme se společně dohodli. Jen tak přinese každé vydané
euro vícero užitku. Euro může přispět k posílení soudržnosti,
podpoře energetické účinnosti a boji proti změně klimatu,
jakož i podpořit sociální cíle, zvýšit zaměstnanost a zároveň
zmírnit chudobu. Může mít velký pákový efekt na mnohé oblasti. V celé Evropě vlády, podnikatelé i rodiny pečlivě
rozvažují, do čeho investovat své finanční prostředky. Je
čas pečlivě přemýšlet o tom, kde ušetřit a kde
investovat do budoucna. Musíme být k sobě přísní a zároveň
musíme investovat do růstu v Evropě. Evropská unie musí rovněž se svými finančními prostředky
vyžít a přitom dokázat investovat do budoucna. Máme relativně malý
rozpočet, který představuje přibližně 1 % bohatství EU
(měřeno podle hrubého národního důchodu), což je jedna
pětina rozpočtů členských států. Musíme s ním však
dokázat velké věci a využít úplný potenciál každého jednoho eura. Dnes činíme rozhodnutí pro období let 2014 až 2020. Rozpočet EU, který navrhujeme, nebude stát daňové poplatníky
více než v současnosti. Dáme jim ale za to více nazpět. Modernizujeme
rozpočet EU s cílem dosáhnout úspor v některých oblastech, abychom mohli
vynaložit více na prioritní oblasti, které jsou opravdu důležité. V
oblastech, ve kterých může Evropa přinést změnu, předkládám
ambiciózní rozpočet. Jde o rozpočet vycházející z panevropské logiky,
která se soustřeďuje na využití synergií sdružením prostředků
za účelem financování opatření, která mohou být dražší, pokud by byla
financována zvlášť na vnitrostátní úrovni. Nový rozpočet bude jednodušší, transparentnější a
spravedlivější. Navrhujeme rozpočet, který dokáže aktivovat
finanční prostředky soukromých subjektů. Rovněž navrhujeme,
aby se způsob financování rozpočtu změnil, jakmile budou
vytvořeny nové zdroje příjmů, které částečně
nahradí příspěvky vycházející z hrubého národního důchodu
jednotlivých členských států. Domníváme se, že to bude pro rodiny i
vlády výhodnější. Tak bude vytvořen opravdu evropský rozpočet.
Rozpočet pro integraci. Rozpočet, jež nedovolí duplikaci výdajů
členských států a který bude výhodný díky propojení opatření, o
kterých můžeme rozhodovat na evropské úrovni a nelze je bez tohoto
evropského rozměru realizovat. Velká část rozpočtu bude věnována na uplatnění
nezaměstnaných a růst ekonomiky, což úzce souvisí se strategií Evropa
2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
Například z nástroje Connecting Europe budou financována chybějící
propojení v oblasti energetiky, dopravy a informačních technologií,
čímž se posílí integrita vnitřního trhu, propojí se východ se západem
a sever s jihem. Tím vznikne skutečná územní soudržnost ve prospěch
všech. Díky zvýšením přídělům na vzdělávání,
včetně odborného, výzkum a inovace přinese rozpočet
investice do vzdělanosti v EU. Tyto oblasti jsou rozhodující pro
konkurenceschopnost Evropy ve světě, abychom dokázali vytvářet
pracovní místa a přicházet s novátorskými myšlenkami. Ve světě,
kde EU soupeří s ostatními uskupeními, je naší největší šancí
sloučení zdrojů, které máme k dispozici, aby se naše sociálně
tržní ekonomika stala velmi konkurenceschopnou a splňovala cíle, jež jsme
si stanovili ve strategii Evropa 2020. Díky tomu, že naše ekonomiky jsou na sobě více
vzájemně závislé než kdy dříve, musíme všichni usilovat o posílení
hospodářské obnovy v každém jednom členském státě. Podíl rozpočtu věnovaný na zemědělství podporuje ve
stejném duchu skutečnou společnou evropskou politiku strategického
významu, kde přes 70 % finančních prostředků již
nepochází ze zdrojů na vnitrostátní úrovni a kde financování EU je
méně nákladné než 27 vnitrostátních zemědělských politik.
Společná zemědělská politika bude modernizována tak, aby zlepšila
bezpečnost potravin, aby byly potraviny zdravější, aby zlepšila
ochranu životního prostředí a přinesla větší prospěch
drobným zemědělcům. Tato politika dokazuje, jak jedno euro
může a musí sloužit mnoha cílům. Svět se stále zmenšuje. Kvůli změnám ve spojenectví
států a vznikajícím novým mocnostem se musí Evropa více snažit o to, aby
byla viditelnější. Bude zvýšena investovaná částka, která by
měla pomoci Evropě lépe se zapojovat na celosvětové úrovni. Více
finančních prostředků bude vyčleněno pro naše sousedy
a také za účelem splnění našich závazků týkajících se pomoci
nejchudším na světě. Pokud my nyní prožíváme těžké časy,
tak oni je prožívají stále. Téma solidarity se táhne jako červená nit celým tímto návrhem –
solidarita s nejchudšími členskými státy a regiony, solidarita při
společném řešení problémů souvisejících s
přistěhovalectvím, solidarita související s energetickou
bezpečnosti a solidarita s lidmi žijícími ve třetích zemích. Obecný dojem, že Evropa vynakládá většinu ze svých financí na své
úředníky a budovy, je mylný. Ve skutečnosti jde pouze o 6 %
rozpočtu. Domnívám se však, že by v době, kdy se na všech úrovních
požadují maximální úspory a maximální efektivnost, měly i evropské orgány
prokázat svou solidaritu s občany EU. Proto v následujících sedmi letech
nedojde ke zvýšení administrativních výdajů a počet
zaměstnanců orgánů EU se sníží o 5 %. Domnívám se, že překládáme ambiciózní, ale odpovědné návrhy. V
některých oblastech jsme se rozhodli pro škrty, v prioritních oblastech
pro zvýšení. Odolali jsme pokušení provést pouze neznatelné úpravy, jejichž
důsledkem by byl víceméně stejný druh rozpočtu. Především
si klademe za cíl poskytnout občanům EU za jejich peníze
protihodnotu. Evropský parlament, členské státy a Komise se nyní musí sejít, aby
tyto návrhy přeměnili v dohodu. Očekávám, že nadcházející
měsíce přinesou mnohé obtížné rozhovory. Pokud ale budou probíhat v
opravdu evropském duchu na všech stranách, domnívám se, že se můžeme
dohodnout na ambiciózním a inovativním rozpočtu, který může mít
opravdový dopad na životy lidí. Jose Manuel Durão Barroso předseda Evropské komise
1.
Souvislosti
Při přípravě svých návrhů
budoucího rozpočtu Evropské unie stála Komise před problémem, jak by
mohla financovat rostoucí počet oblastí politiky, v nichž může být v
současné atmosféře úsporných opatření a fiskální konsolidace v
jednotlivých členských státech efektivnější podnikat kroky na úrovni
Unie. To ji přimělo navrhnout rozpočet s výraznou panevropskou
logikou, jehož cílem je podporovat uskutečňování strategie růstu
Evropa 2020. Tento návrh je inovativní, pokud jde o kvalitu návrhů
týkajících se výdajů a také způsob, jakým by měl být
rozpočet EU v budoucnu financován, jelikož se potenciálně zmírní
přímý dopad na rozpočty členských států a rozpočet EU
se stane skutečně evropským rozpočtem. V důsledku hospodářské a
finanční krize podnikla Evropská unie v zájmu povzbuzení obnovy významné
kroky ke zlepšení koordinace správy ekonomických záležitostí. Evropský
parlament a členské státy uznaly přínosy řízení vzájemné
závislosti v rámci EU prostřednictvím strukturovaného přístupu
stanoveného v evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik. Příští
finanční rámec byl navržen tak, aby tento proces podporoval. Poskytuje
dlouhodobou vizi evropského hospodářství, která jde nad rámec
současných fiskálních potíží některých členských států. Rozpočet
EU není rozpočet pro „Brusel“ – je to rozpočet pro občany EU.
Je malé velikosti a je to rozpočet, jehož prostředky se investují
do členských států s cílem přinést výhody Evropské unii a jejím
občanům. Pomáhá naplňovat strategii růstu EU, protože
působí jako silný katalyzátor, zejména pokud se využije k dosažení
cílů strategie Evropa 2020. Hlavním tématem tohoto návrhu je inteligentní
a udržitelný růst podporující začlenění. Komise navrhuje zvýšit
částky určené na výzkum a inovace, vzdělávání a rozvoj malých a
středních podniků. Navrhuje využít lépe potenciál jednotného trhu
tím, že jej vybaví infrastrukturou, kterou potřebuje, aby fungoval ve
21. století. Navrhuje zefektivnit společnou zemědělskou
politiku z hlediska využívání zdrojů tak, aby nejen produkovala kvalitní
potraviny, ale také pomáhala pečovat o životní prostředí a bojovat
proti změně klimatu. V návrhu se také stále opakuje téma solidarity –
solidarity s nejchudšími členskými státy a regiony soustředěním
největší části výdajů v rámci politiky soudržnosti na jejich
potřeby, solidarity při společném řešení problémů
týkajících se migrace a zvládání přírodních katastrof, solidarity v
oblasti energetické bezpečnosti a solidarity s lidmi ve třetích
zemích, kteří potřebují naši podporu, pokud jde o jejich
bezprostřední humanitární potřeby a dlouhodobý rozvoj. Komise sdílí obavy Evropského parlamentu[1],
že „způsob, jakým se systém vlastních zdrojů vyvíjel … klade nepřiměřený
důraz na čistou bilanci mezi členskými státy, a odporuje tak
zásadě solidarity EU, oslabuje společný evropský zájem a do
značné míry ignoruje evropskou přidanou hodnotu“. V rámci těchto
návrhů se Komise snaží dát financím EU jiný směr – začít odklon
od rozpočtu, jenž je ovládán příspěvky založenými na hrubém
národním důchodu, a více v souladu s ustanoveními Smlouvy, podle nichž je
rozpočet financován plně z vlastních zdrojů, dát rozpočtu
EU podíl na skutečně „vlastních zdrojích“. Při vypracovávání tohoto návrhu příštího
víceletého finančního rámce (VFR) Komise posoudila dopad stávajících
výdajových nástrojů a programů, široce konzultovala
zúčastněné strany[2] a
analyzovala možnosti navržení nástrojů a programů podle příštího
víceletého finančního rámce[3].
2.
Navrhovaný víceletý finanční rámec
Při rozhodování o celkové částce,
jež má být navržena pro příští VFR, Komise vzala v úvahu názor Evropského
parlamentu, že „zmrazení příštího VFR na úrovni roku 2013 … není
schůdným řešením … [a že] … v příštím VFR je potřeba zvýšit
objem zdrojů alespoň o 5 %“[4].
Měla na paměti rovněž závěry Evropské rady[5], že je zásadní, aby bylo „v nadcházejícím
víceletém finančním rámci zohledněno úsilí o konsolidaci, jež
jednotlivé členské státy vynakládají s cílem dosáhnout udržitelnějšího
vývoje schodku a dluhu. … respektujíc úlohu jednotlivých institucí a
potřebu plnit cíle, které si Evropa stanovila, … [je nezbytné] zajistit,
aby výdaje na evropské úrovni k této činnosti náležitým způsobem
přispěly“. Komise je
přesvědčena o přidané hodnotě výdajů na úrovni
EU. Výdaje v rámci stávajícího VFR představují pouze přes 1 %
HND EU a jsou vzhledem k celoevropským potřebám, na něž se
pravidelně v Evropském parlamentu a v Radě upozorňuje, nízké.
Komise navrhuje finanční rámec ve výši 1,05 % HND v prostředcích
na závazky, což odpovídá 1 % v prostředcích na platby z rozpočtu
EU. Díky dalším možným výdajům mimo VFR ve výši 0,02 % a výdajům
mimo rozpočet ve výši 0,04 % toto číslo stoupne celkem na
1,11 %: sem patří finanční prostředky určené na
řešení krizí a mimořádných událostí (které nelze předvídat –
jedná se např. o humanitární intervence) a výdaje, na které se využívají
příspěvky ad hoc od členských států (např. ERF,
jenž má jiný klíč pro příspěvky než rozpočet EU). Při
přípravě návrhu tohoto rámce se Komise snažila nalézt správnou
rovnováhu mezi ambicemi a realismem vzhledem k časovému rámci, v němž
se uskuteční jednání o rozpočtu. V souladu se
zavedenou praxí pro víceletý finanční rámec Komise předkládá návrh
vyjádřený z hlediska budoucích finančních závazků. Obsahuje také
podrobnosti týkající se očekávaného tempa plateb, a to v zájmu větší
předvídatelnosti, která je obzvláště důležitá v době
rozpočtové konsolidace, jež vyžaduje přísnou kontrolu úrovní plateb
na počátku následujícího období. Komise se rozhodla navrhnout na období
2014–2020 následující víceletý finanční rámec: ·
3.
Financování rozpočtu EU
Potřeba modernizace finančního rámce
se vztahuje nejen na priority v oblasti výdajů a jejich konstrukce, ale
také na financování rozpočtu EU, které je v posledních letech stále
častěji kritizováno. Smlouva o fungování Evropské unie připomíná
původní záměr, aby byl rozpočet EU financován plně z
vlastních zdrojů. Situace však ve skutečnosti vypadá tak, že v
současnosti je financování EU založeno z více než 85 % na
statistických souhrnech odvozených od hrubého národního důchodu (HND) a
DPH. Ty jsou do značné míry vnímány jako příspěvky jednotlivých
států, jež by měly členské státy minimalizovat. U čistých
přispěvatelů to dalo vzniknout postoji „chci své peníze
zpět“, čímž se zpochybňuje důvod pro existenci
rozpočtu EU a zastřešující zásada solidarity v Unii. Rovněž to
vedlo k přílišnému důrazu na čisté platby a bilance a k tomu, že
rozpočet EU nemůže v plné míře hrát svou úlohu při
poskytování přidané hodnoty Unii jako celku. Nastal čas začít opět
slaďovat financování EU se zásadami autonomie, transparentnosti a
spravedlnosti a vybavit EU k tomu, aby dosáhla svých dohodnutých politických
cílů. Účelem návrhu nových vlastních zdrojů není zvýšit celkový
rozpočet EU, ale zbavit se postoje „chci své peníze zpět“ a vnést do
systému více transparentnosti. Nejde o to, aby se Unii dala fiskální
suverenita; jde spíše o to, abychom se navrátili k mechanismům
financování, které jsou blíže původnímu záměru smluv. Návrh Komise by
proto znamenal snížení přímých příspěvků z
rozpočtů členských států. V přezkumu rozpočtu[6] Komise stanovila demonstrativní seznam
možných finančních nástrojů, které by mohly postupně nahradit
příspěvky členských států a snížit zátěž pro státní
pokladny. Uvedla rovněž několik kritérií, která mají být použita v
rámci jejich posuzování. Komise provedla rozsáhlou analýzu možností[7] a rozhodla se navrhnout systém nových
vlastních zdrojů založených na dani z finančních transakcí a novém
zdroji z DPH. Tyto nové vlastní zdroje by částečně financovaly
rozpočet EU a mohly by plně nahradit stávající složité vlastní zdroje
založené na DPH, které Komise navrhuje odstranit, a rovněž by mohly omezit
rozsah zdrojů založených na HND. Komisí vypracovaný návrh rozhodnutí Rady
o nových vlastních zdrojích je podrobně popsán v průvodním
legislativním textu[8].
Komise v této souvislosti podporuje výzvu Evropského parlamentu, aby se
uspořádala meziparlamentní konference, na níž budou mít vnitrostátní
parlamenty příležitost tuto problematiku projednat. Vzhledem k výše uvedeným důvodům Komise rovněž navrhuje
významné zjednodušení, pokud jde o otázku rabatů a oprav. Pokusy o
srovnání rozdílů mezi platbami členských států do rozpočtu
EU a prostředky, které tyto státy získají z různých výdajových
politik EU, způsobují narušení rozpočtu a oslabují jeho schopnost
poskytovat přidanou hodnotu. Z toho důvodu Komise navrhuje v souladu
se závěry ze zasedání Evropské rady ve Fontainebleau v roce 1984 stanovit
strop pro příspěvky těch členských států, které by
jinak čelily rozpočtové zátěži, jež by byla vzhledem k jejich
relativní prosperitě nadměrná.
4.
Zásady, na nichž rozpočet EU staví
Rozpočet EU není jako rozpočty
jednotlivých členských států. Evropská unie přímo nefinancuje
zdravotnictví ani školství. Na rozdíl od vnitrostátních rozpočtů
nefinancuje ani policii či armádu. Vyznačuje se panevropskou, nikoliv
vnitrostátní, logikou. Díky své poměrně malé velikosti se může
soustředit na oblasti, ve kterých přináší vysokou přidanou hodnotou
na úrovni EU[9].
Rozpočet EU neusiluje o financování intervencí, které by členské
státy mohly financovat samy. Existuje z toho důvodu, že je třeba
financovat činnosti, které umožňují fungování EU, nebo že
některé činnosti lze provádět hospodárněji a účinněji
na základě kolektivního financování z rozpočtu EU. Úkolem
rozpočtu EU je: (a)
financovat společné politiky, u kterých se
členské státy dohodly, že by měly být uskutečňovány na
úrovni EU (např. společná zemědělská politika); (b)
vyjadřovat solidaritu mezi všemi
členskými státy a regiony a podporovat rozvoj nejslabších regionů,
díky čemuž může EU rovněž fungovat jako jednotný
hospodářský prostor (např. prostřednictvím politiky
soudržnosti); (c)
poskytovat prostředky na intervence za
účelem dotvoření vnitřního trhu, což by ani nejbohatší
členské státy nedokázaly financovat samy. Rozpočet EU umožňuje
uplatňovat panevropský pohled, a ne jen čistě vnitrostátní
pohled (např. poskytnutím prostředků na celoevropské investice
do infrastruktury). Pomáhá také zabránit tomu, aby docházelo k nákladnému
překrývání různých vnitrostátních programů, které
částečně sledují stejné cíle; (d)
zajišťovat synergie a úspory z rozsahu
usnadňováním spolupráce a společných řešení problémů, které
nelze vyřešit na úrovni samotných členských států (jedná se
např. o snahu docílit špičkového výzkumu a inovací a spolupráci v
oblasti vnitřních věcí, migrace a spravedlnosti); (e)
reagovat na přetrvávající a nové výzvy, které
si žádají společný, celoevropský přístup (např. v oblasti
životního prostředí, změny klimatu, humanitární pomoci,
demografických změn a kultury). V této souvislosti Komise uplatnila v rámci
návrhu příštího VFR zásady, které nastínila v přezkumu rozpočtu
z roku 2010: ·
zaměřit se na plnění hlavních
politických priorit ·
zaměřit se na přidanou hodnotu na
úrovni EU ·
zaměřit se na dopady a výsledky ·
přinášet vzájemný prospěch v rámci celé
Evropské unie Rozpočet EU je výrazem „politiky v
číslech“. Financování musí proto jít ruku v ruce se stávajícím
regulačním prostředím a s politickými prioritami v příslušných
oblastech. Financování musí vést k očekávaným výsledkům – orgány
veřejné moci nemají „právo“ získávat finanční prostředky EU
proto, aby je vynakládaly podle vlastní libovůle, nýbrž proto, aby díky
nim mohly plnit společně dohodnuté cíle EU. Programy a nástroje
zahrnuté do tohoto návrhu VFR byly tudíž přepracovány tak, aby se
zajistilo, že jejich výstupy a dopady přispívají k prosazování
klíčových politických priorit EU. Hlavním charakteristickým znakem
příštího souboru finančních programů a nástrojů bude
důraz na výsledky, zvýšené využití podmíněnosti a zjednodušení
realizace: ·
Výsledky budou
jasně souviset s prováděním strategie Evropa 2020 a dosažením jejích
cílů. Znamená to, že programy se budou soustřeďovat na omezený
počet nejvýraznějších priorit a činností, které dosahují
nezbytných předpokladů pro plnění cílů. Je třeba se
vyhýbat roztříštěnosti a nekoordinovaným intervencím. Pokud to bude
možné, stávající programy budou v zájmu integrovaného plánování a
zajištění jednotného souboru mechanismů provádění, podávání
zpráv a kontroly sloučeny (např. v oblastech, jako jsou vnitřní
věci, vzdělávání a kultura) a/nebo přepracovány (např.
výzkum a soudržnost). ·
Zjednodušení: stávající
pravidla financování se vyvíjela nejen v reakci na potřebu odpovědnosti
za způsob, jakým se vynakládají veřejné prostředky, ale také s
cílem zohlednit dřívější problémy. Výsledkem je různorodost a
složitost, které se těžko uplatňují a kontrolují. Tato složitost
znamená pro příjemce i Komisi a členské státy značnou administrativní
zátěž, která může mít nezamýšlený účinek, neboť odrazuje od
účasti a zpožďuje provádění. V současné době se
provádějí kroky ke zjednodušení obecných pravidel (finanční
nařízení) a zvláštních pravidel pro jednotlivá odvětví. ·
Podmíněnost: v
zájmu jasnějšího důrazu na výsledky spíše než na vstupy bude do
programů a nástrojů zaveden prvek podmíněnosti. Je to
obzvláště důležité u velkých výdajových bloků politiky
soudržnosti a zemědělství, kde budou muset členské státy a
příjemci prokazovat, že jsou obdržené prostředky využívány na podporu
dosažení politických priorit EU. Obecněji bude Komise zajišťovat
soudržnost mezi celkovou hospodářskou politikou EU a rozpočtem EU,
zejména s cílem vyhnout se situacím, kdy účinnost financování EU oslabují
nesolidní makrofiskální politiky. ·
Posílení investic: díky
spolupráci se soukromým sektorem na inovativních finančních nástrojích je
možné zvětšit dopad prostředků z rozpočtu EU a umožnit
uskutečnění většího množství strategických investic, čímž
se zvýší růstový potenciál EU. Zkušenosti ze spolupráce zejména se
skupinou Evropské investiční banky (EIB) a vnitrostátními a mezinárodními
veřejnými finančními institucemi jsou pozitivní a v příštím VFR
budou dále rozvíjeny. Záruky a sdílení rizik mohou umožnit, aby finanční sektor
poskytoval více kapitálu a půjčoval více peněz inovativním
společnostem nebo na projekty infrastruktury. Tyto finanční nástroje
tak mohou rovněž přispět k celkovému rozvoji finančních
trhů po skončení krize.
5.
Hlavní nové prvky
Cílem Komise s ohledem na příští
rozpočet EU je vynakládat prostředky jinak, s větším
důrazem na výsledky a výkonnost a na provádění programu strategie
Evropa 2020 prostřednictvím silnější podmíněnosti v politice
soudržnosti a ekologizace přímých plateb zemědělcům.
Příští rozpočet by měl být modernizován na základě
přerozdělení zdrojů do prioritních oblastí, jako je celoevropská
infrastruktura, výzkum a inovace, vzdělávání a kultura, zabezpečení
vnějších hranic EU a politické priority týkající se vnějších
vztahů, např. sousedství EU. Řeší průřezové politické
priority – např. ochranu životního prostředí a boj proti
změně klimatu – jako nedílnou součást všech hlavních
nástrojů a intervencí. Úplné informace o přístupu v každé oblasti
politiky jsou uvedeny v doprovodné části II tohoto sdělení. V
následujícím oddíle jsou objasněny nejdůležitější změny,
které budou provedeny v hlavních výdajových oblastech.
5.1.
Horizont 2020: společný strategický
rámec pro výzkum, inovace a technologický rozvoj
Evropská unie se potýká se značným
zaostáváním v oblasti inovací[10],
kterým je třeba se zabývat, pokud má EU konkurovat dalším rozvinutým
ekonomikám a rozvíjejícím se a rozvojovým ekonomikám. Evropská unie jako celek
zaostává za Japonskem a Spojenými státy v řadě klíčových
ukazatelů, jako např. počet registrovaných patentů, objem
vývozu středně a vysoce technicky vyspělých výrobků a
procentní podíl HDP vynaložený na výzkum a vývoj. Výzkum a inovace přispívají k
zajištění pracovních míst, prosperity a kvality života. Evropská unie je
na světové špičce v řadě technologií, čelí však stále
větší konkurenci ze strany tradičních rivalů i rozvíjejících se
ekonomik. Díky společným programům dochází k propojení úsilí v
oblasti výzkumu, takže je možné dosáhnout výsledků, ke kterým by
členské státy samostatně nedospěly. Úkolem je podporovat zvýšení investic do
výzkumu a vývoje v celé EU tak, aby se dosáhlo hlavního cíle strategie Evropa
2020 v podobě investic ve výši 3 % HDP. Rovněž je nutné, aby EU
lépe převáděla vědecké poznatky a objevy na patentované postupy
a výrobky užívané nejen v technologicky vyspělých odvětvích, ale také
– což je možná ještě důležitější – v tradičních
odvětvích. Vyžaduje to úsilí ze strany orgánů veřejné moci,
soukromého sektoru a výzkumné obce. Komise začala značně
přebudovávat struktury řízení výzkumu EU vytvořením Evropské
rady pro výzkum, což nyní přináší pozitivní výsledky. Komise navrhuje jít
dále a provést reorganizaci současných finančních nástrojů EU
pro výzkum a inovace (zejména co se týče rámcových programů pro
výzkum a programu pro konkurenceschopnost a inovace), aby se zajistilo jejich
lepší provázání s vymezenými politickými cíli a zjednodušení postupů
provádění. Zmírní se tak rovněž administrativní zátěž pro
příjemce. Komise navrhuje, aby bylo budoucí financování
výzkumu a inovací založeno na třech hlavních oblastech, které jsou
pevně zakotveny ve strategii Evropa 2020: ·
vynikající výsledky v rámci vědecké základny, ·
řešení společenských problémů, ·
získání vedoucího postavení v průmyslu a
posílení konkurenceschopnosti. Společný strategický rámec (který se má
jmenovat Horizont 2020) odstraní roztříštěnost a zajistí větší
soudržnost, a to i pokud jde o vnitrostátní výzkumné programy. Bude úzce
navázán na klíčové priority odvětvových politik, jež se týkají např.
zdraví, zabezpečení potravin a biohospodářství, energetiky a
změny klimatu. Součástí programu Horizont 2020 bude Evropský
technologický institut, který bude prostřednictvím znalostních a
inovačních komunit hrát důležitou úlohu při sbližování tří
stran znalostního trojúhelníku – vzdělávání, inovací a výzkumu. V rámci
nového přístupu k financování výzkumu se bude ve větší míře
využívat inovativních finančních nástrojů po vzoru úspěšného
finančního nástroje pro sdílení rizik. Komise navrhuje přidělit na společný strategický rámec pro výzkum a inovace v období 2014–2020 80 miliard EUR. Toto financování bude doprovázeno významnou podporou výzkumu a inovací ze strukturálních fondů. Například za období 2007–2013 bylo v různých evropských regionech na výzkum a inovace vynaloženo kolem 60 miliard EUR a podobnou úroveň výdajů lze očekávat i v budoucnosti.
5.2.
Solidarita a investice pro udržitelný růst a
zaměstnanost
Politika soudržnosti je důležitým výrazem
solidarity s chudšími a nejslabšími regiony EU – je však také víc než jen to.
Jedním z největších úspěchů EU je její schopnost zvyšovat
životní úroveň všech jejích občanů. To se jí daří nejen
díky tomu, že pomáhá chudším členským státům a regionům v
rozvoji a růstu, ale také prostřednictvím úlohy, kterou sehrává v
rámci integrace jednotného trhu; díky své velikosti se tento trh otvírá všem
oblastem v EU, bohatým i chudým, velkým i malým, a přispívá v nich k
úsporám z rozsahu. Hodnocení Komise týkající se minulých výdajů prokázalo,
že existuje mnoho příkladů přidané hodnoty a investic do
růstu a tvorby pracovních míst, které by se neuskutečnily bez podpory
z rozpočtu EU. Výsledky však rovněž ukazují určitou rozptýlenost
a nedostatek priorit. V době, kdy jsou veřejné prostředky
omezené a kdy jsou více než kdy jindy zapotřebí investice podporující
růst, se Komise rozhodla navrhnout důležité změny politiky
soudržnosti. Politika soudržnosti hraje rovněž velmi
důležitou úlohu, co se týče naplňování cílů strategie
Evropa 2020 v celé EU. Komise navrhuje zaměřit se
důrazněji na výsledky a účinnost výdajů v rámci politiky
soudržnosti systematičtějším navázáním politiky soudržnosti na cíle
strategie Evropa 2020. Kromě toho navrhuje zavést novou kategorii
regionů – „přechodové regiony“, čímž chce nahradit
stávající systém postupného ukončování a zavádění pomoci. Tato
kategorie bude zahrnovat všechny regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a
90 % průměru EU-27. Opatření na úrovni EU a na vnitrostátní
úrovni si žádá nezaměstnanost a trvale vysoká míra chudoby. Unie stojí
před narůstajícími problémy, k nimž patří nedostatečná
úroveň dovedností, neuspokojivé výsledky v rámci aktivní politiky na trhu
práce a vzdělávacích systémů, sociální vyloučení
marginalizovaných skupin a nízká mobilita pracovních sil, a proto jsou
zapotřebí politické iniciativy a konkrétní podpůrná opatření.
Mnohé z těchto problémů byly ještě zdůrazněny
finanční a hospodářskou krizí, demografickými a migračními
trendy a rychlým tempem technologických změn. Pokud se tyto problémy
účinně neřeší, představují významnou hrozbu pro sociální
soudržnost a konkurenceschopnost. Je tudíž nezbytné, aby investice podporující
růst v oblasti infrastruktury, regionální konkurenceschopnosti a rozvoje
podnikání doprovázela opatření související s politikou trhu práce,
vzděláváním, odbornou přípravou, sociálním začleňováním,
adaptabilitou pracovníků, podniků a podnikatelů a správní
kapacitou. V této oblasti hraje důležitou úlohu
Evropský sociální fond (ESF). Součástí návrhu je požadavek, aby
členské státy stanovovaly, jak jednotlivé finanční nástroje
přispívají k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020, a to
včetně stanovení minimálního podílu podpory z fondu ESF pro každou
kategorii regionů (25 % pro regiony, jichž se týká cíl „konvergence“,
40 % pro přechodové regiony a 52 % pro regiony, jichž se týká
cíl „konkurenceschopnost“, za předpokladu, že Fond soudržnosti bude nadále
představovat jednu třetinu přídělu prostředků na
politiku soudržnosti ve způsobilých členských státech, a s
vyloučením územní spolupráce). Při uplatnění těchto
podílů představuje celkový minimální objem prostředků pro
ESF 25 % rozpočtu určeného na politiku soudržnosti, tj. 84
miliard EUR. Evropský sociální fond bude doprovázen řadou nástrojů
řízených přímo Komisí, např. programem PROGRESS a sítí EURES na
podporu tvorby pracovních míst. Evropský fond pro přizpůsobení se
globalizaci (EFG) je flexibilní fond mimo finanční rámec, který podporuje
pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku změn
ve struktuře světového obchodu, a pomáhá jim nalézt co nejrychleji
jiné pracovní místo. Potřebné prostředky se rok od roku liší a z toho
důvodu Komise navrhuje, aby tento fond zůstal mimo finanční
rámec. Z fondu EFG je možné poskytnout pomoc také pracovníkům v
zemědělském odvětví, jejichž živobytí by mohlo být nepříznivě
ovlivněno globalizací. V zájmu zvýšení účinnosti výdajů EU
a v souladu s územním přístupem Lisabonské smlouvy Komise navrhuje
stanovit společný strategický rámec pro všechny strukturální fondy, aby se
cíle strategie Evropa 2020 promítly do investičních priorit. Tento rámec
má vdechnout život cíli územní soudržnosti podle Lisabonské smlouvy. Z
operativního hlediska Komise navrhuje uzavřít s každým členským
státem smlouvu o partnerství. Tyto smlouvy budou stanovovat, že se
partneři na vnitrostátní a regionální úrovni zavazují používat
přidělené prostředky k provádění strategie Evropa 2020,
výkonnostního rámce, na základě kterého bude možné hodnotit pokrok
při plnění závazků. Z toho důvodu by měla existovat
silná vazba na národní programy reforem, programy stability a konvergenční
programy vypracované členskými státy, jakož i na doporučení pro
jednotlivé země přijatá na tomto základě Radou. Aby
účinnost výdajů v rámci politiky soudržnosti neoslabovaly nesolidní
makrofiskální politiky, budou podmínky ex ante pro jednotlivá
odvětví stanovené v každé smlouvě doplňovat podmínky spojené s
novou správou ekonomických záležitostí. Smlouvy budou stanovovat jasné cíle a
ukazatele a omezený počet podmínek (ex ante i spojených s
dosahováním výsledků v zájmu jejich sledování) a budou zahrnovat závazek
předkládat roční přehled pokroku ve výročních zprávách o
politice soudržnosti. Financování se bude zaměřovat na omezený
počet priorit: regiony, jichž se týká cíl „konkurenceschopnost“, a
přechodové regiony by především věnovaly celý svůj
příděl z rozpočtu s výjimkou ESF na energetickou účinnost,
obnovitelné zdroje energie, konkurenceschopnost malých a středních
podniků a inovace, zatímco regiony, jichž se týká cíl „konvergence“, by
svůj příděl prostředků směřovaly na
poněkud širší škálu priorit (v případě potřeby
včetně budování instutucionálních kapacit). V zájmu zlepšení
výkonů budou zavedena nová ustanovení o podmínkách, jejichž cílem bude
zajistit, že je financování EU zaměřeno na výsledky a že silně
motivuje členské státy k tomu, aby prostřednictvím politiky
soudržnosti efektivně naplňovaly cíle strategie Evropa 2020.
Podmíněnost bude mít podobu podmínek „ex ante“, které budou
stanoveny dříve, než dojde k vyplacení prostředků, a podmínek „ex
post“, u nichž bude uvolnění dodatečných prostředků
záviset na výkonech. Nedostatečný pokrok při plnění těchto
podmínek bude mít za následek pozastavení nebo zrušení financování. Podmínky se budou
zakládat na výsledcích a motivaci k provádění reforem nutných k
zajištění účinného využívání finančních zdrojů. Aby se
posílil důraz na výsledky a plnění cílů strategie Evropa 2020,
5 % rozpočtu na politiku soudržnosti zůstane v rezervě a
během přezkumu v polovině období bude přiděleno
členským státům a regionům, jejichž programy dosáhly daných
milníků, pokud jde o plnění jejich cílů souvisejících s cíli
strategie Evropa 2020. Tyto milníky budou vymezeny v souladu s předpisy v
oblasti politiky soudržnosti. Zkušenosti se současným finančním
rámcem ukazují, že mnoho členských států má potíže s čerpáním
velkého objemu prostředků EU během omezeného časového
období. Zpoždění při přípravě projektů, závazků a
výdajů mají za následek to, že na konci tohoto finančního období
dosud nebylo využito velké množství prostředků. Fiskální situace v
některých členských státech navíc způsobila, že pro tyto státy
je nyní obtížné uvolňovat prostředky pro vnitrostátní
spolufinancování. Komise navrhuje několik kroků, jež mají zvýšit
čerpání prostředků: ·
stanovit strop pro příděly
prostředků na soudržnost na 2,5 % HND ·
umožnit dočasné zvýšení sazby spolufinancování
o 5 až 10 procentních bodů, pokud je členskému státu poskytnuta
finanční pomoc v souladu s článkem 136 nebo 143 SFEU; sníží se tak
nápor na rozpočty členských států v procesu fiskální konsolidace
a celkové financování EU přitom zůstane na stejné úrovni ·
zahrnout do smluv o partnerství určité
podmínky týkající se zlepšení správní kapacity. Pro příští
VFR Komise navrhuje soustředit největší část finančních
prostředků v rámci politiky soudržnosti na nejchudší regiony a
členské státy. Navrhuje rovněž, aby se poskytla pomoc regionům,
které ztrácí status regionu s cílem „konvergence“, a to omezením snížení
intenzity podpory, k němuž by došlo, kdyby tyto regiony měly
okamžitě získat status regionu s cílem „konkurenceschopnost“. Komise proto
navrhuje, aby si v příštím VFR zachovaly dvě třetiny svých
předchozích přídělů. Tyto regiony by spolu s ostatními
regiony s podobnou úrovní HDP (mezi 75 a 90 % HDP EU) tvořily novou
kategorii „přechodových regionů“. Komise navrhuje přidělit na výdaje týkající se nástrojů politiky soudržnosti v letech 2014–2020 376 miliard EUR. Tato částka zahrnuje: · 162,6 miliardy EUR na regiony, jichž se týká cíl „konvergence“, · 38,9 miliardy EUR na přechodové regiony, · 53,1 miliardy EUR na regiony, jichž se týká cíl „konkurenceschopnost“, · 11,7 miliardy EUR na územní spolupráci, · 68,7 miliardy EUR na Fond soudržnosti a 40 miliard EUR na nástroj pro propojení Evropy (viz oddíl 5.3 níže). Evropský sociální fond (při uplatnění vzorce 25/40/52 na jednotlivé kategorie regionů) bude bez zohlednění nástroje pro propojení Evropy představovat přinejmenším 25 % celkového přídělu na oblast soudržnosti, tj. 84 miliard EUR. Mimo VFR: · 3 miliardy EUR na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci · 7 miliard EUR na Fond solidarity Evropské unie.
5.3.
Propojení Evropy
Úplné fungování jednotného trhu závisí na
moderní a vysoce výkonné infrastruktuře, která Evropu propojuje
hlavně v oblastech dopravy, energetiky a informačních a
komunikačních technologií (IKT). Odhaduje se, že je zapotřebí
přibližně 200 miliard EUR k tomu, aby se dokončily transevropské
energetické sítě, a v období let 2014–2020 je zapotřebí investovat
540 miliard EUR do transevropské dopravní sítě a více než 250 miliard EUR
do IKT. Trh sice může a měl by vygenerovat dostatečný objem
potřebných investic, přesto je však zapotřebí reagovat na
selhání trhu, tj. překlenout přetrvávající mezery na trhu, odstranit
překážky a zajistit dostatečné přeshraniční propojení. Ze
zkušeností však vyplývá, že rozpočty členských států nikdy
nepokládají přeshraniční investice v rámci více zemí za
dostatečně prioritní, a jednotný trh tak nemá k dispozici
infrastrukturu, která je zapotřebí. To je další příklad přidané
hodnoty rozpočtu EU. Může zajistit financování celoevropským projektům,
které propojují střed Evropy s jejími okrajovými částmi ku
prospěchu všech. Komise se proto rozhodla, že navrhne
vytvoření nástroje pro propojení Evropy s cílem zrychlit rozvoj
infrastruktury, kterou EU potřebuje. Tato propojení zaměřená na
podporu růstu umožní lepší přístup na jednotný trh a ukončí
izolaci některých ekonomických „ostrovů“. Ty části EU, které
zatím nejsou napojeny na hlavní elektrické a plynové rozvodné sítě,
například závisí na investicích uskutečněných v jiných
členských státech, odkud pochází jejich dodávky energie. Nástroj pro
propojení Evropy rovněž zásadně přispěje bezpečnosti
dodávek energií, protože zajistí celoevropský přístup k různým
zdrojům a poskytovatelům v rámci Unie i mimo ni. Tento nástroj
rovněž umožní realizaci nového pojetí územní soudržnosti, který zavedla
Lisabonská smlouva. Celoevropská dostupnost vysokorychlostních sítí IKT a
celoevropské služby IKT rovněž překlenou roztříštěnost
jednotného trhu a malým a středním podnikům by napomohly při
hledání příležitostí k růstu i mimo jejich domácí trh. Nástroj pro propojení Evropy bude financovat
předem vymezené prioritní infrastruktury v oblasti dopravy,
energetiky a IKT, které jsou v zájmu EU. Jedná se jak o materiální
infrastrukturu, tak o infrastrukturu informačních technologií, jež jsou v
souladu s kritérii udržitelného rozvoje. Předběžný seznam
navrhovaných infrastruktur (chybějící propojení) je přiložen k tomuto
návrhu. Nástroj pro propojení Evropy bude řízen
na ústřední úrovni a bude financován z přiděleného rozpočtu
a z účelově vázaných částek vymezených na dopravu v rámci Fondu
soudržnosti. Míra spolufinancování z rozpočtu EU bude vyšší v
případě, že finanční prostředky budou investovány do
„konvergenčních“ regionů, nikoli do „konkurenceschopných“
regionů. Místní a regionální infrastruktury budou propojeny s prioritními
infrastrukturami EU a budou spojovat všechny občany v rámci celé EU. Mohou
být (spolu)financovány ze strukturálních fondů (fond soudržnosti a/nebo
EFRR podle situace v jednotlivých členských státech / regionech). Vzhledem
k nedostatkům v infrastruktuře nových členských států se
Komise rozhodla navrhnout, aby se přidělení finančních
prostředků pro Fond soudržnosti v podstatě nezměnilo.
Pomůže to zvýšit investice do dopravy ve způsobilých regionech a
podporovat propojení mezi těmito regiony a zbývající částí EU. Nástroj pro propojení Evropy poskytuje
příležitosti využít inovativní nástroje financování k tomu, aby se ve
srovnání s tím, co by mohlo být dosaženo z veřejných zdrojů,
urychlily investice a zajistil se jejich větší objem. Komise bude úzce
spolupracovat s EIB a dalšími veřejnými investičními bankami, aby
náležitě spojila financování těchto projektů. Komise bude
zejména prosazovat využívání projektových dluhopisů EU[11] jako nástroje k rychlejší realizaci
těchto významných projektů. Některé projekty v oblasti
infrastruktury, které jsou v zájmu EU, budou muset být realizovány i v
sousedních a předvstupních zemích. Komise navrhne zjednodušení
prostředků určených k propojení a financování těchto
projektů prostřednictvím nového nástroje tak, aby se zajistila
soudržnost mezi vnitřními a vnějšími nástroji. Předpokládá to
existenci integrovaného souboru pravidel, aby bylo financování příslušných
projektů možné v rámci jednotlivých okruhů rozpočtu EU. Komise navrhuje, aby bylo v období 2014–2020 přiděleno na nástroj pro propojení Evropy 40 miliard EUR. Tato částka by měla být doplněna dalšími 10 miliardami EUR, které budou účelově vázané na související investice v oblasti dopravy v rámci Fondu soudržnosti. Tato částka zahrnuje 9,1 miliardy EUR určených na odvětví energetiky, 31,6 miliardy EUR na odvětví dopravy (včetně 10 miliard EUR v rámci Fondu soudržnosti) a 9,1 miliardy EUR na IKT.
5.4.
Zdrojově efektivní společná
zemědělská politika
Společná zemědělská politika
(SZP) je jednou z mála společných politik, které mají skutečný
rozměr EU. Tato politika je navržena tak, aby v Evropě vytvářela
udržitelné odvětví zemědělství tím, že posiluje
konkurenceschopnost, zajišťuje odpovídající a bezpečné dodávky potravin,
chrání životní prostředí a krajinu a zemědělcům poskytuje
spravedlivou životní úroveň. Nahrazuje 27 jednotlivých vnitrostátních
zemědělských politik a představuje úspory z národních
rozpočtů, protože zemědělcům jsou z rozpočtu EU
poskytovány přímé podpory, které nevyžadují spolufinancování na vnitrostátní
úrovni. Komise navrhuje změny ve financování SZP.
Přesouvá tak tuto politiku více do rámce strategie Evropa 2020 a
zároveň evropským zemědělcům zajišťuje stabilní míru
příjmů. V budoucnosti se bude zemědělský rozpočet
využívat ke zvýšení zemědělské produktivity, zajištění
spravedlivé životní úrovně všech zemědělců, ke stabilizaci
trhů, zajištění dostupnosti dodávek a toho, aby za ně
spotřebitelé platili přiměřenou cenu. Zároveň však
tento rozpočet bude podporovat udržitelné řízení přírodních zdrojů
a opatření v oblasti klimatu a podporu vyváženého územního rozvoje v rámci
Evropy. Tři prvky strategie Evropa 2020, inteligentní a udržitelný
růst podporující začlenění, se promítnou i do další fáze rozvoje
SZP. Změny předkládané Komisí jsou
navrženy tak, aby vedly ke vzniku spravedlivějšího
a vyrovnanějšího systému podpory v rámci EU, který spojí
zemědělskou a environmentální politiku v udržitelné nakládání s
krajinou a zajistí, že zemědělství bude i nadále přispívat
k prosperitě venkovského hospodářství. Během let byla do
SZP začleněna řada povinností, které správně náleží do
jiných oblastí politik. Komise využije nový VFR, aby zacílila SZP na její
klíčové i na nové aktivity. Finanční prostředky určené na zabezpečení
dodávek potravin byly proto například přesunuty do okruhu 3
rozpočtu a potravinová pomoc určená nejchudším skupinám obyvatelstva
bude v budoucnu financována z okruhu 1, protože více odpovídá cíli strategie
Evropa 2020 v oblasti snižování chudoby. Komise navrhne rozšířit
působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci tak,
aby se vztahoval i na pomoc určenou zemědělcům, jejichž
živobytí může být globalizací dotčeno. Bude zachována základní dvoupilířová
struktura SZP. Hlavní změny, které Komise navrhuje, jsou tyto: Ekologizace přímých plateb: zajistit, aby SZP pomáhala EU při plnění jejích cílů v
oblasti životního prostředí a boje proti změnám klimatu, celkem
30 % přímé podpory se nad rámec stávajících ekologicky
podmíněných požadavků vyplývajících z platných právních
předpisů poskytne pouze tehdy, bude-li zohledněn požadavek
„ekologizace“. Znamená to, že všichni zemědělci musí zavést
ekologicky šetrné postupy, které budou definovány v právních předpisech a
bude možné je ověřit. V důsledku toho se odvětví
zemědělství posune směrem k větší udržitelnosti,
protože zemědělci budou dostávat platby za dodávky produktů, z
nichž těží všichni spoluobčané. Konvergence plateb: zajistit spravedlivější rozdělení přímé podpory a
zohlednit rozdíly, které stále existují v úrovni platů a vstupních nákladů.
Míra přímé podpory na hektar bude postupně upravena, aby se zajistila
spravedlivější distribuce přímých plateb. Dosáhne se toho takto:
všechny členské státy, které získávají přímé platby nižší, než je
90 % průměru, časem překlenou jednu třetinu
rozdílu mezi stávající úrovní a 90 % průměrných přímých plateb.
Konvergenci budou poměrně financovat všechny členské státy,
které získávají přímé platby vyšší, než je průměr EU.
Přidělování finančních prostředků na rozvoj venkova
bude stejně tak přezkoumáno, a to na základě několika
objektivních kritérií a větší orientace na cíle politiky. Zajistí to
spravedlivější zacházení se zemědělci, kteří vykonávají
tytéž činnosti. Komise předloží návrhy, které umožní flexibilitu mezi
těmito dvěma pilíři, aby zajistila, že SZP bude reagovat na
problémy související s ekonomickými, sociálními, environmentálními
a zeměpisnými specifiky evropského zemědělství 21. století
a účinně se podílet na plnění cílů strategie Evropa 2020. Limitování míry přímých plateb tím, že se omezí základní částka přímé podpory, kterou mohou
získávat i velké zemědělské holdingy a zároveň se zohlední
úspory z rozsahu větších struktur a přímá zaměstnanost, kterou
tyto struktury nabízí. Komise navrhuje, aby byly úspory převedeny do
rozpočtových prostředků na rozvoj venkova a zachovány v rámci
přídělů jednotlivých členských států, které je
vytvořily. Komise se domnívá, že tyto nové prvky lze
podřadit pod stávající dvoupilířovou strukturu SZP. Budoucí SZP bude
proto obsahovat ekologičtější a spravedlivěji rozdělený
první pilíř a druhý pilíř, který je více zaměřený na
konkurenceschopnost a inovace, opatření v oblasti klimatu a životní
prostředí. Dokonalejší zacílení politiky by mělo vést k
účinnějšímu využívání finančních prostředků, které
jsou k dispozici. Druhý pilíř SZP, který zahrnuje rozvoj venkova,
bude i nadále reagovat na konkrétní vnitrostátní a/nebo regionální potřeby
a zároveň bude zohledňovat priority EU. Bude se na něj
vztahovat stejná právní úprava vyplývající ze strategie Evropa 2020, která je
podmíněna výsledky, jako tomu je v případě jiných strukturálních
fondů. V období po roku 2013 bude Evropský zemědělský fond pro
rozvoj venkova (EZFRV) zahrnut do společného strategického rámce pro
všechny strukturální fondy a do předpokládaných smluv s členskými
státy. V budoucnosti bude hospodářský rozvoj venkovských oblastí v rámci
EU lépe podporován, protože se zdůrazní územní rozměr
sociálněekonomického rozvoje a všechny finanční prostředky EU,
které jsou k dispozici, se spojí do jediné smlouvy. Komise také navrhuje restrukturalizaci tržních
opatření, která v současné době spadají do prvního pilíře
SZP. Evropské zemědělství dnes čelí řadě
problémů, zejména pokud jde o potřebu reagovat na nepředvídatelné
okolnosti nebo zjednodušit úpravy, které vyžadují mezinárodní obchodní smlouvy.
Z těchto důvodů Komise navrhuje vytvořit dva nástroje,
které budou mimo víceletý finanční rámec a na něž se bude vztahovat
stejný zrychlený postup, jako je tomu v případě rezervy na pomoc
při mimořádných událostech. Jedná se o nouzový mechanismus reakci na
krizové situace (například problémy se zabezpečením dodávek potravin)
a novou působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se
globalizaci. Komise navrhuje, že v období 2014–2020 přidělí do pilíře I společné zemědělské politiky 281,8 miliard EUR a na rozvoj venkova 89,9 miliard EUR. Tyto finanční prostředky budou doplněny další částkou ve výši 15,2 miliard EUR: · 4,5 miliard EUR na výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti potravin, biologického hospodářství a udržitelného zemědělství (ve společném strategickém rámci pro výzkum a inovace) · 2,2 miliard EUR na zabezpečení dodávek potravin v okruhu 3 · 2,5 miliard EUR na potravinovou pomoc nejchudším skupinám obyvatelstva v okruhu 1 · 3,5 miliard EU na novou rezervy na krize v odvětví zemědělství · až 2,5 miliardy EUR na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci
5.5.
Investice do lidského kapitálu
Hlavní cíle strategie Evropa 2020
spočívající ve zvyšování univerzitního vzdělávání a snižování
předčasného ukončování školní docházky lze dosáhnout pouze
prostřednictvím značných investic do lidského kapitálu. Největší
finanční příspěvek z rozpočtu EU, který představuje
investice do lidského kapitálu, pochází z Evropského sociálního fondu. Tento
fond nad rámec svých činností zvyšuje podporu EU poskytovanou všem úrovním
formálního vzdělávání a odborné přípravy (školní, vyšší, odborné,
vzdělávání dospělých), jakož i činnosti v oblasti informálního a
neformálního vzdělávání a odborné přípravy. Jedním z hlavních
úspěchů stávajícího programu celoživotního učení, programu
Erasmus Mundus a programu Mládež je růst nadnárodní mobility v oblast
učení. V příštím období VFR budou posíleny akce, které v
současné době podporuje program Leonardo, jež umožňuje lidem
využívat vzdělávání a odbornou přípravu v jiné zemi EU v oblastech,
jako je počáteční odborná příprava, a umožňuje také rozvoj
inovativních politik a jejich předávání mezi jednotlivými členskými
státy tak, aby se zvyšovaly dovednosti a v řadě členských
států se reagovalo na vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí. V
současné době je k dispozici jen nepatrná finanční podpora pro
ty, kteří usilují o magisterské studium v jiném členském státě.
Komise navrhne, aby se ve spolupráci s EIB vytvořil inovativní program,
který bude poskytovat záruky pro mobilní studenty magisterských programů.
Komise proto navrhuje posílit programy Společenství zaměřené na
vzdělávání a odbornou přípravu, aby se zvýšilo financování
těchto aktivit. Financování EU určené na kulturu a
činnosti v oblasti médií podporuje společné kulturní dědictví
všech Evropanů a podílí se na zvyšování oběhu kreativních evropských
děl v rámci EU i mimo ni. Stávající programy hrají jedinečnou úlohu
při stimulaci přeshraniční spolupráce, prosazování vzájemného
učení a profesionalizaci těchto odvětví. Rostoucí hospodářská
úloha kultury a odvětví kreativního průmyslu zcela odpovídá
cílům strategie Evropa 2020. Aktuální stavba programů a nástrojů
je však roztříštěná. Je pro ně charakteristické, že se realizují
menší projekty, z nichž některé nedosahují kritického množství a nemají
tak dlouhodobý dopad. Vyskytují se rovněž případy překrývání
jednotlivých akcí, což vede ke zvyšování nákladů na řízení a k
nejasnostem při podávání případných žádostí. Komise proto navrhuje racionalizaci a
zjednodušení stávající struktury. Hodlá předložit jednotný integrovaný
program zaměřený na vzdělávání, odbornou přípravu a mládež.
Zaměří se na rozvoj dovedností a mobilitu lidského kapitálu. Z
některých důvodů dojde i k synergickému působení
s některými programy souvisejícími s kulturou. Postup podávání žádostí, sledování a hodnocení
projektů se zjednoduší i tím, že projekty budou řídit vnitrostátní
agentury. Komise navrhuje, aby bylo v období 2014–2020 do oblasti vzdělávání a odborné přípravy přiděleno 15,2 miliard EUR a do oblasti kultury 1,6 miliard EUR. Toto financování doplní významná podpora zaměřená na vzdělávání a odbornou přípravu v rámci strukturálních fondů. Například v období 2007–2013 se na vzdělávání a odbornou přípravu v rámci evropských regionů vydalo přibližně 72,5 miliard EUR a podobnou úroveň lze očekávat i v budoucnosti.
5.6.
Reakce na problémy související s migrací
Význam politik v
oblasti vnitřních věcí, které zahrnují bezpečnost, migraci a
řízení vnějších hranic, se v uplynulých letech postupně
zvyšoval. Jedná se rovněž o jednu z oblastí, která byla podstatně
změněna Lisabonskou smlouvou. Jejich význam byl potvrzen
Stockholmským programem[12] a
jeho akčním plánem[13]. Cíl spočívající ve vytvoření prostoru bez vnitřních
hranic, do něhož mohou občané EU a státní příslušníci
třetích zemí, kteří mají právo vstupu a pobytu, vstupovat, mohou se v
něm stěhovat, žít a pracovat s jistotou, že jejich práva budou
plně dodržována a jejich bezpečnost zajištěna, má prvořadý
význam. Současně však vzrostly obavy veřejnosti ohledně
nelegální migrace a integrace. Prozíravá politika legálního
přistěhovalectví a integrace je klíčová pro účely posílení
konkurenceschopnosti EU a sociální koheze, může naši společnost
obohatit a vytvořit příležitosti pro všechny. Prioritou
zůstává dokončení bezpečnějšího a účinnějšího
společného evropského azylového systému, do něhož se promítají naše
společné hodnoty. Celkově se jedná o oblast prokazující jasnou
přidanou hodnotu, pokud jde o čerpání z rozpočtu EU. V příštím víceletém finančním rámci
Komise navrhuje zjednodušit strukturu výdajových nástrojů tím, že se sníží
počet programů a vytvoří se dvoupilířová struktura, tj.
Migrační a azylový fond a Fond pro vnitřní bezpečnost. Oba
fondy budou mít vnější rozměr a budou zajišťovat kontinuitu ve
financování s počátkem v EU a pokračování v třetích zemích.
Jedná se například o znovuusídlení uprchlíků, zpětné
předávání a regionální programy ochrany. Komise rovněž
předpokládá posun od ročního programování k víceletému programování,
což sníží pracovní zatížení Komise, členských států i konečných
příjemců. Lisabonská smlouva upravuje spolupráci EU v
boji proti zločineckým sítím, obchodování s lidmi a pašování zbraní a
drog. V oblasti civilní ochrany předpokládá zajištění lepší ochrany
lidí a životního prostředí v případě velkých přírodních
katastrof a katastrof způsobených člověkem. Nárůst
případů katastrof, které mají dopad na evropské občany, vyžaduje
systematičtější opatření na evropské úrovni. Komise proto
navrhuje zvýšit účinnost, soudržnost a viditelnost reakce EU na katastrofy. Komise navrhuje, aby bylo v období 2014–2020 do oblasti vnitřních věcí přiděleno 8,2 miliardy EUR a 455 milionů EUR do oblasti civilní ochrany a na evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace.
5.7.
EU jako globální partner
Události, k nimž dochází mimo hranice EU, mohou ovlivnit a
skutečně ovlivňují prosperitu a bezpečnost
občanů EU. Je proto v zájmu EU, aby se aktivně zapojila do
ovlivňování událostí ve světě kolem nás, a to i využíváním finančních
nástrojů. Lisabonská smlouva
představuje ve vztahu EU se zbývajícími částmi světa nový
začátek. Vytvoření úřadu vysoké představitelky, která je
zároveň místopředsedkyní Komise a plní významnou úlohu v oblasti
koordinace, vyplývá z přání sjednotit a zefektivnit interakci
s našimi mezinárodními partnery, která je založena na základních zásadách
demokracie, právního státu, respektování lidských práv a základních svobod,
lidské důstojnosti, rovnosti a solidarity a dodržování zásad
vyplývajících z Charty OSN a mezinárodního práva. EU bude i v
zahraničí nadále prosazovat a bránit lidská práva, demokracii a právní
stát. To, že EU brání své hodnoty, představuje zásadní prvek její
vnější činnosti. Další
klíčovou prioritou je dodržování formálního závazku EU, z něhož
vyplývá, že EU poskytne 0,7 % hrubého národního produktu (HNP) na
zahraniční rozvoj. EU by tak do roku 2015 udržela podíl svého
rozpočtu na společném úsilí, které vyvíjí, a podnikla by tak
rozhodující krok ke splnění rozvojových cílů tisíciletí. V rámci
nástroje pro rozvojovou spolupráci se vytvoří celoafrický nástroj, jenž by
měl podpořit realizaci společné strategie Afriky a Evropy, která
se zaměří na zřejmou přidanou hodnotu činností
přesahující hranice regionů i kontinentů. Strategie bude dostatečně
flexibilní, aby zahrnovala příspěvky od členských států EU,
afrických států, finančních institucí a soukromého sektoru. Nástroj
pro rozvojovou spolupráci se navíc zaměří na to, aby se v
příslušných světových regionech snižovala chudoba a usilovalo o
dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Zapojení EU musí být přizpůsobeno konkrétním okolnostem.
Našimi partnery jsou rozvojové ekonomiky, ale i nejméně rozvinuté
země, které potřebují od EU specifickou pomoc. Jak vyplývá z
nedávného sdělení o evropské politice sousedství[14], EU se dlouhodobě zavázala, že ve svém
sousedství vytvoří oblast stability, prosperity a demokracie. Historický
vývoj v arabském světě rovněž vyžaduje trvalé investice na
podporu transformace, což je jednoznačně v našem společném
zájmu. EU zvýší své úsilí v oblasti předcházení krizím, aby přispěla
k zachování míru a posílila mezinárodní bezpečnost. Náš nástroj
může také usnadnit zapojení EU v rámci třetích zemí, pokud jde o
otázky vyvolávající celosvětové obavy. Jedná se například o
změny klimatu, ochranu životního prostředí, nelegální migraci a
regionální nestabilitu. Nástroj rovněž umožňuje EU, aby
v celosvětovém měřítku rychle a účinně reagovala
na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem. EU
je připravena se finanční podílet na plnění svých mezinárodních
závazků, které se týkají změny klimatu a biologické rozmanitosti. Ke
klíčové racionalizaci nástrojů došlo v roce 2003 a od té doby jsou
výsledky mnohem efektivnější. Komise nemá za to, že by byla v období
příštího VFR zapotřebí další významná změna legislativní
struktury, i když se navrhují některá zlepšení a zvyšuje se celková
míra investic. Aby zohlednila
probíhající mezinárodní změny, Komise navrhuje novou orientaci financování
programů v průmyslových a rozvíjejících se zemích a místo
vytvoření nového nástroje pro partnerství doporučuje podporovat naše
ekonomické zájmy v ostatních částech světa. Tato nová orientace
může představovat lepší příležitosti pro podniky EU, protože
podporuje obchod a právní změny v těch případech, kdy financování
může napomoci posilování hospodářských vazeb EU v celém
světě. Zajistí, aby evropské podniky využívaly hospodářskou
transformaci, k níž dochází v řadě zemí světa. Ta
představuje jedinečnou příležitost, ale zároveň v této
oblasti existuje velká konkurence. Lisabonská smlouva
nyní uznává humanitární pomoc EU jako samostatnou politiku v oblasti
vnější činnosti EU, která přináší značnou přidanou
hodnotu. Soudržný, doplňkový a koordinovaný přístup EU k
poskytování humanitární pomoci zajišťuje, aby byly omezené zdroje
využívány efektivně k uspokojování vymezených potřeb a podporuje
posun k účinnější mezinárodní humanitární pomoci. Zvýšení počtu
případů přírodních katastrof a katastrof způsobených
člověkem a jejich dopad na ekonomiku vyžadují přijetí
systematických opatření na evropské úrovni, posílení připravenosti a
zvýšení kapacit pro reakci na tyto situace, a to jak v rámci EU, tak mimo ni.
Komise navrhuje, aby byly reakce na krizové situace, prevence
a řízení prováděny v rámci nástroje pro humanitární pomoc a aby
mechanismus pro civilní ochranu reagoval na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené
člověkem, ke kterým bude v důsledku budoucích klimatických
změn postupně docházet. Komise se domnívá,
že nástroje financování v některých oblastech vnitřní politiky, jako
je vzdělávání a migrace, by měly být využívány k podpoře
opatření v třetích zemích, a to díky zřejmému přínosu,
který přináší zrychlený a zjednodušený přístup. Komise navrhuje, aby se v období 2014–2020 přidělilo na nástroje vnější pomoci 70 miliard EUR. A mimo VFR: · Evropský rozvojový fond (země AKT) 30 miliard EUR · Evropský rozvojový fond (zámořské země a území) 321 milionů EUR · Celosvětový fond pro ochranu klimatu a biologické rozmanitosti · Rezerva pro pomoc při mimořádných událostech 2,5 miliardy EUR
5.8.
Položky, které mají specifický status
Existují různé způsoby jak
financovat aktivity, které jsou prováděny jménem EU nebo v rámci
politik EU. Z několika důvodu jsou některé činnosti
financovány podle jiného rozpočtového klíče nebo jen některými
členskými státy. Komise v tomto návrhu VFR rovněž upozorňuje na
řadu návrhů v oblasti výdajů, které mají specifický status.
5.8.1.
Evropský rozvojový fond
Z Evropského rozvojového fondu je financována
rozvojová pomoc určená rozvojovým zemím, které jsou partnery EU. Tato
pomoc je tradičně financována mimo rozpočet EU, aby odrážela
konkrétní historické vztahy některých členských států s
jednotlivými částmi světa. Komise se domnívá, že za stávající
situace, kdy má platnost dohody z Cotonou (na jejímž základě ERF poskytuje
podporu zemím AKT) skončit v roce 2020, nejsou zatím splněny podmínky
pro úplnou integraci ERF do rozpočtu. Komise však s ohledem na
vytvoření podmínek pro jeho budoucí začlenění zváží
předložení návrhu, na jehož základě by se klíč pro poskytování
příspěvků do ERF přiblížil klíči, který se využívá pro
rozpočet EU. Zlepší to rovněž viditelnost celkových částek,
které jsou poskytovány na rozvojovou pomoc. Navrhuje se rovněž zlepšení
demokratické kontroly ERF tím, že se uvede do souladu s nástrojem pro
rozvojovou pomoc a zároveň se zohlední specifická hlediska tohoto
nástroje.
5.8.2.
Projekty velkého rozsahu
Zkušenosti získané během let ukazují, že
projekty velkého rozsahu v zájmu EU mají tendenci být vzhledem k omezenému
rozpočtu EU nepřiměřeně drahé. Se specifickou povahou
těchto projektů souvisí to, že často přesáhnou původní
předpoklady v oblasti nákladů. Následná potřeba získat
dodatečné finanční prostředky vyvolává potřebu
převádět finanční prostředky, které již byly vymezeny na
jiné prioritní potřeby. Tento přístup nepředstavuje udržitelné
řešení, a Komise se proto rozhodla předložit alternativní návrhy pro
budoucí financování vědeckých projektů velkého rozsahu,
přičemž rozlišuje mezi projektem Galileo a ostatními projekty. EU je jediným vlastníkem projektu Galileo a v
rámci tohoto balíčku je zapotřebí navrhnout dostatečný
rozpočet pokrývající budoucí potřeby tohoto projektu. Bude i nadále
zapotřebí usilovat o to, aby byly náklady na tento projekt
důsledně kontrolovány. Tuto kontrolu zajistí nařízení, kterým se
stanoví VFR. Tento projekt by měl být plně využíván a zcela
funkční za částku období příštího finančního rámce, kdy
bude zapotřebí z dlouhodobého hlediska zvážit novou legislativní úpravu. Pokud jde o projekty, jako je např. ITER
a GMES, kde jsou náklady a vícenáklady příliš vysoké na to, aby mohly být
hrazeny pouze z rozpočtu EU, Komise navrhuje financovat tyto projekty po
roce 2013 mimo VFR. EU tak bude moci i nadále plnit své mezinárodní závazky.
6.
Nástroje a provádění
6.1.
Zjednodušení zlepší výsledky
Postupy provádění a požadavky na kontrolu
programů EU musí být účinné při zajišťování
odpovědnosti, ale zároveň nákladově efektivní. Změny, k
nimž v průběhu let došlo, vedly ke vzniku systému, který je v
současné době považován za příliš složitý, odrazující od
účasti a/nebo způsobující zpoždění v provádění. Vzhledem k
těmto okolnostem se Komise rozhodla, že v rámci celého budoucího VFR
navrhne radikální zjednodušení. V této souvislosti je zapotřebí, aby
budoucí právní základ všech odvětvových programů přinášel
náležitou rovnováhu mezi politickými cíli, prostředky pro získání
výsledků a náklady na správu a kontrolu. Podmínky pro splnění
politických cílů budou zejména stanoveny nákladově efektivním
způsobem a zároveň budou zajišťovat splnění všech podmínek
způsobilosti, odpovědnosti a dostatečnou úroveň kontroly, která
omezuje riziko vzniku chyb a pravděpodobnost podvodů na
přiměřenou úroveň a za přiměřené náklady. Smysluplné zjednodušení ve využívání
finančních prostředků EU bude vyžadovat spojené úsilí všech
institucí, které budou přezkoumávat jak obecná pravidla vyplývající z
finančního nařízení, tak odvětvová pravidla, jejichž
příprava již probíhá. Úsilí v oblasti zjednodušení na úrovni EU však
nebude mít očekávaný dopad, nebude-li doprovázeno týmž úsilím na
vnitrostátní úrovni, například v oblasti sdíleného řízení. Komise
přijme sdělení o zjednodušení na konci roku 2011, jakmile budou
předloženy veškeré návrhy pro jednotlivá odvětví.
6.1.1.
Snižování počtu programů
Prvním způsobem k dosažení tohoto cíle je
snížit počet samostatných programů a nástrojů. Mnoho politických
cílů lze splnit, aniž by se zbytečně zvyšoval počet
nástrojů k tomu určených a aniž by se mezi jednotlivými programy
podstatně se lišily pravidla pro řízení. Složité programy, které
nebyly úspěšné, budou muset být znovu navrženy jednodušším
a účinnějším způsobem nebo pozastaveny. Tento přístup
se navrhuje v některých oblastech, jako např. námořní
záležitosti a rybolov, spravedlnost a základní práva, vnitřní věci,
vzdělávání a kultura.
6.1.2.
Spojování odlišných nástrojů do jednoho rámce
Jiným způsobem, který povede ke
zjednodušení v oblasti řízení programů, je jejich spojení do jediného
rámce, na nějž se budou uplatňovat společná pravidla a snaha
omezit výjimky a specifika na minimum. Například: ·
Komise navrhuje spojit tři hlavní zdroje
financování v oblasti výzkumu a inovací (stávající 7. rámcový program,
část programu pro konkurenceschopnost a inovace, která se aktuálně
týká inovací, a Evropský inovační a technologický institut) do jediného
Společného strategického rámce pro výzkum a inovace. ·
Pokud jde o fondy v rámci sdíleného řízení,
tj. EFRR, ESF, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova a budoucí Evropský fond pro námořní záležitosti a rybolov,
stávající přístup, kdy jsou pro jednotlivé nástroje stanoveny oddělené
soubory strategických pokynů, bude nahrazen společným strategickým
rámcem.
6.1.3.
Externalizace
Komise rovněž navrhuje možnost
rozsáhlejšího využívání stávajících výkonných agentur. Jak vyplývá ze
stanoviska Účetního dvora, tyto agentury poskytují lepší služby a posilují
viditelnost EU. Tento nástroj má především význam pro pokračování
stávajících menších programů, které dosud nebyly externalizovány a které
představují kritické množství stejných nebo standardizovaných operací, a
proto vytvářejí úspory z rozsahu. Neznamená to, že by se vytvářely
nové výkonné agentury, ale přezkoumaly by se pravomoci těch
stávajících. Tento přístup byl například zaveden v návrzích
programů v oblasti vzdělávání a kultury.
6.1.4.
Průřezové priority
Optimální dosažení cílů v některých
oblastech politik, včetně opatření v oblasti klimatu, životního
prostředí, spotřebitelské politiky, zdraví a základních práv, závisí
na začlenění priorit do řady nástrojů v jiných oblastech
politik. Například cíle v oblasti boje proti změnám klimatu a
životního prostředí je zapotřebí promítnout do jednotlivých
nástrojů, aby se zajistilo, že tyto nástroje napomáhají budování
nízkouhlíkového a zdrojově efektivního hospodářství, které bude
odolné vůči změnám klimatu a které bude posilovat
konkurenceschopnost Evropy, vytvářet více pracovních míst a
ekologičtější pracovní místa, posilovat zabezpečení dodávek
energie a představovat přínos pro zdraví. V oblasti rozvojové
spolupráce budou změny klimatu a životní prostředí, zejména
biologická rozmanitost, začleněny do všech příslušných
programů. V důsledku toho se zvýší podíl
rozpočtu EU, na nějž bude pozitivně působit účinné
začleňování priorit do všech hlavních politik EU (jako je soudržnost,
výzkum a inovace, zemědělství a vnější spolupráce). Vzhledem k
tomu, že totéž opatření může a mělo by sledovat různé cíle
najednou, bude začleňování priorit podporovat synergické
působení při využívání finančních prostředků na
různé priority a povede k vyšší jednotnosti a nákladové efektivitě
výdajů.
6.1.5.
Účinnější správa
Správní výdaje v současné době
představují 5,7 % všech výdajů. Z tohoto rozpočtu jsou
financovány všechny orgány Evropské unie, tj. Evropský parlament (20 %),
Evropská rada a Rada (7 %), Komise (40 %) a menší orgány a
instituce (15 %). Sama Komise vyvíjí v posledních deseti letech
značné úsilí, aby provedla reformu svých lidských a rozpočtových
zdrojů a zajistila jejich účinnější využívání. Jenom reforma z
roku 2004 přinesla od tohoto roku úspory ve výši 3 miliardy EUR a
pokračující reformní úsilí přinese až do roku 2020 další úspory ve
výši 5 miliard EUR. V rámci probíhajícího plnění tohoto závazku, tj.
omezit náklady na správu politik EU, Komise funguje od roku 2007 na
základě „nulového růstu“ lidských zdrojů. Komise navrhuje dále zjednodušit a
zracionalizovat správu orgánů EU, agentur a institucí, aby z nich
vytvořila moderní, efektivní a dynamickou organizaci přesně
podle cílů strategie Evropa 2020. S ohledem na tlaky vyvíjené na
rozpočty členských států a na omezování výdajů na
vnitrostátní veřejné správy Komise zrevidovala správní výdaje v rámci
všech orgánů, aby identifikovala další možnosti pro zefektivnění a
snižování nákladů. Komise rozhodla, že v rámci budoucího VFR navrhne 5%
snížení počtu zaměstnanců v každém orgánu/službě,
agentuře a jiných institucích. Spolu s dalším zefektivněním bude toto
úsilí omezovat správní výdaje v budoucím VFR na minimum. Komise rozhodla, aniž by čekala do roku
2014, kdy začne platit budoucí VFR, že navrhne řadu změn
služebního řádu, který se vztahuje na úředníky EU v orgánech EU. Tyto
změny obsahují i nový způsob výpočtu úprav platů,
prodloužení pracovní doby (z 37,5 na 40 hodin týdně) bez nároku na
odpovídající nárůst platu, zvýšení věku odchodu do důchodu
a modernizaci některých neaktuálních podmínek, a to v souladu s podobnými
trendy ve veřejných správách členských států. Komise
připravuje návrh nařízení, který bude nejprve projednán se zástupci
zaměstnanců v rámci běžného procesu sociálního dialogu a
následně formálně předložen Evropskému parlamentu a Radě tak,
aby byl schválen co nejdříve.
7.
Trvání, struktura a flexibilita víceletého finančního rámce
Komise se vzhledem k postoji Evropského
parlamentu rozhodla, že navrhne sedmiletý časový rámec budoucího VFR.
Tento časový rámec posílí časovou vazbu na plnění cílů
strategie Evropa 2020. V roce 2016 Komise zhodnotí provádění
finančního rámce a případně předloží související návrhy.
Komise navrhuje, aby byly okruhy finančního rámce na období 2007–2013
pozměněny tak, aby odrážely cíle strategie Evropa 2020. Komise souhlasí s Evropským parlamentem v tom,
že je v rámci rozpočtových položek zapotřebí větší flexibilita,
aby Evropská unie mohla reagovat na nové výzvy a aby se usnadnil rozhodovací
proces v rámci orgánů EU. Komise proto navrhuje pět nástrojů,
které budou stát mimo finanční rámec (rezerva na pomoc při
mimořádných událostech, nástroj pružnosti, Fond solidarity, Fond pro
přizpůsobení se globalizaci a nový nástroj určený k reakcím na
krizové situace v zemědělství), a některé další změny,
které jsou uvedeny v přiložených návrzích nařízení o VFR a nové
interinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech a
řádném finančním řízení. Budoucí právní základ jednotlivých
nástrojů navíc navrhne rozšířené využívání prováděcích
aktů, aby se umožnila větší flexibilita v řízení jednotlivých
politik v průběhu finančního období a zároveň se dodržovaly
výsady obou zákonodárců. Řízení programů musí na druhou
stranu více zohledňovat potřeby přísnějšího plánování
budoucích výdajů a zamezit tomu, aby příliš vzrostl počet
případů neuskutečněných budoucích plateb. Komise proto
navrhne opatření, aby zajistila přísnější pravidla
finančního plánování a řízení programů financovaných z
prostředků EU, zejména pokud jde o strukturální fondy. Komise
rovněž zohlední odpovědnosti členských států v řízení
těchto fondů.
8.
Závěr
V přiložených právních dokumentech Komise
předkládá návrh nařízení, kterým se schvaluje nový víceletý
finanční rámec, interinstitucionální dohodu o rozpočtových
záležitostech a řádném finančním řízení a rozhodnutí o vlastních
zdrojích (s příslušnými prováděcími předpisy). Přístup, který byl navržen v tomto
sdělení, bude do konce roku 2011 podrobně zapracován do
legislativních návrhů týkajících se výdajových programů a
nástrojů v jednotlivých oblastech politik. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby
podpořily směry vymezené v tomto sdělení a přijaly nezbytné
kroky ve vyjednávacím postupu, a zajistily tak, že budou příslušné právní
předpisy, včetně odvětvových výdajových programů a
nástrojů, schváleny včas, čímž se od 1. ledna 2014 umožní
bezproblémové provádění nového víceletého finančního rámce. Komise
navrhne potřebné změny tohoto rámce, pokud se podle
předpokladů stane Chorvatská republika členským státem Evropské
unie před vstupem budoucího víceletého finančního rámce v platnost. [1] Usnesení Evropského parlamentu ze dne
8. června 2011 o „Investování do budoucnosti: nový víceletý
finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní
Evropu“. [2] Viz například podrobnosti o procesu konzultací
před přijetím přezkumu rozpočtu EU, http://ec.europa.eu/budget/reform/issues/read_en.htm. [3] Podrobnosti o hodnocení Komise ohledně výdajů
podle VFR na období 2007–2013 a její analýza dopadů současných
návrhů jsou uvedeny v průvodním pracovním dokumentu útvarů
Komise SEK(2011) 868. [4] Usnesení Evropského parlamentu ze dne
8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý
finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní
Evropu. [5] Závěry Evropské rady ze dne 29. října
2010. [6] KOM(2010) 700. [7] Podrobnosti lze nalézt v doprovodném pracovním dokumentu
útvarů Komise SEK(2011) 876. [8] KOM(2011) 510. [9] Příklady přidané hodnoty výdajů EU lze
nalézt v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise SEK(2011) 867. [10] Viz Zpráva o konkurenceschopnosti Unie inovací z roku
2011, SEK(2011) 739. [11] Další podrobnosti jsou k dipozici v doprovodném pracovním
dokumentu útvarů Komise, SEK (2011) 868. [12] Dokument Rady 17024/09. [13] KOM (2010) 171. [14] KOM (2011) 303.