52011DC0500

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozpočet – Evropa 2020 /* KOM/2011/0500 v konečném znění */


OBSAH

Zemědělství a rozvoj venkova....................................................................................................... 3

Občané........................................................................................................................................ 7

Civilní ochrana.............................................................................................................................. 9

Oblast klimatu............................................................................................................................. 12

Konkurenceschopnost a MSP..................................................................................................... 17

Celní unie a zdanění..................................................................................................................... 21

Hospodářská, sociální a územní soudržnost.................................................................................. 24

Vzdělávání a kultura.................................................................................................................... 29

Zaměstnanost a sociální věci........................................................................................................ 33

Životní prostředí.......................................................................................................................... 38

Vnější činnost............................................................................................................................. 43

Boj proti podvodům.................................................................................................................... 48

Zdraví a spotřebitelé................................................................................................................... 50

Vnitřní věci................................................................................................................................. 53

Infrastruktura – nástroj pro propojení Evropy.............................................................................. 56

Inovační finanční nástroje............................................................................................................ 76

Spravedlnost............................................................................................................................... 79

Rybolov a námořní politika.......................................................................................................... 81

Výzkum a inovace....................................................................................................................... 84

Správa........................................................................................................................................ 88

Zemědělství a rozvoj venkova

1. Politické Cíle

Zemědělská půda a lesy pokrývají převážnou většinu našeho území a mají klíčový význam pro zdravé hospodářství venkova a pro venkovskou krajinu. Zemědělci plní řadu různých funkcí, které sahají od výroby potravin a zemědělských, nepotravinářských výrobků ke správě krajiny, ochraně přírody a cestovnímu ruchu.

Cílem společné zemědělské politiky (SZP) je vytvořit moderní, udržitelné a efektivní zemědělské odvětví v Evropě. Snaží se podpořit konkurenceschopnost odvětví tak, aby byly zajištěny řádné a bezpečné dodávky potravin a aby se nezapomnělo na ochranu životního prostředí a krajiny, při současném zajištění přiměřené životní úrovně pro lidi žijící na venkově.

SZP představuje skutečnou evropskou politiku. Místo 27 samostatných zemědělských politik a rozpočtů spojily členské státy své zdroje na vedení jednotné evropské politiky s jednotným evropským rozpočtem. To přirozeně znamená, že na SZP připadá významná část rozpočtu EU. Tento přístup je však daleko účinnější a hospodárnější než nekoordinovaný vnitrostátní přístup.

Dnes čelí evropské zemědělství řadě výzev. V posledních letech se ceny v zemědělství zvýšily o 50 %, ale ceny energie stouply o 200 % a ceny hnojiv o 150 %. Výsledkem byl prudký dlouhodobý pokles příjmů v zemědělství. Odvětví musí také reagovat na problémy klimatických změn a zhoršování životního prostředí a akutní obavy, pokud jde o zajišťování potravin, územní rovnováhy a úsilí o udržitelný růst.

Tváří v tvář těmto výzvám doznala SZP v posledních letech značných změn. Nadcházející reforma bude pokračovat v tomto procesu a jejím výsledkem bude modernější a ekologičtější politika schopná aktivně přispět k splnění cílů strategie Evropa 2020 tím, že uvolní hospodářský potenciál v oblastech venkova a přispěje k rozvoji místních trhů a pracovních příležitostí. Spolu s tím podpoří restrukturalizaci zemědělství a příjmy zemědělců v zájmu zachování udržitelného zemědělství v Evropě.

Reformovaná SZP podpoří inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění, a to podporou účinného využívání zdrojů, jehož cílem je zachovat výrobní základny pro potraviny, krmiva a obnovitelné zdroje energie v celé EU; zintenzivní opatření zaměřená na zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, na ochranu ekosystémů a boj proti ztrátě biologické rozmanitosti; a podpoří diverzifikaci hospodářské činnosti ve venkovských oblastech, a tak podpoří vyrovnaný územní rozvoj po celé Evropě.

2. Nástroje

Komise navrhuje zachovat stávající dvoupilířovou strukturu SZP:

· Pilíř I bude i nadále poskytovat přímou podporu zemědělcům a podporovat tržní opatření. Přímé podpory a tržní opatření jsou financovány zcela z rozpočtu EU tak, aby zajistily uplatňování společné politiky v rámci jednotného trhu a umožnily fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému.

· Pilíř II SZP bude i nadále poskytovat zvláštní veřejné statky v oblasti životního prostředí, zlepšovat konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví a podporovat diverzifikaci hospodářské činnosti a kvalitu života ve venkovských oblastech. Členské státy mají volnost při navrhování opatření založených na konkrétních státních a regionálních potřebách, avšak současně respektují priority EU. Opatření v rámci pilíře II jsou spolufinancována členskými státy, což pomáhá zajistit, že základní cíle jsou splněny, a posiluje se pákový efekt politiky rozvoje venkova. Prostřednictvím vyšší míry spolufinancování pro chudší regiony EU přispívá pilíř II rovněž k dosažení cílů soudržnosti EU.

Při zachování dvoupilířové struktury bude koncept politiky komplexně modernizován a zjednodušen tak, aby došlo k vytvoření spravedlivější, ekologičtější politiky, jež by byla sladěna s cíli strategie Evropa 2020.

Hlavní prvky reformy budou zahrnovat:

· Spravedlivější rozdělování přímé podpory příjmů

Z historických důvodů se úroveň přímé podpory EU pro zemědělce na hektar výrazně liší v celé EU. Například průměrné přímé platby na hektar potenciálně způsobilé půdy a na jednoho příjemce za rok 2013 činí 94,7 EUR v Lotyšsku a 457,5 EUR v Nizozemsku. Průměr EU-27 je 269,1 EUR.

Reformovaná SZP bude zahrnovat systém „konvergence“, aby došlo k omezení těchto rozdílů a dosáhlo se spravedlivějšího rozdělování finanční podpory. Toto vyvážení podpory je hlavním prvkem reformy zaměřené na účinnější využívání rozpočtových zdrojů prostřednictvím spravedlivějších a lépe zaměřených přímých plateb, jakož i na lepší propojení budoucího rozdělování podpory rozvoje venkova a politických cílů. Toho bude dosaženo následujícím způsobem: všechny členské státy s přímými platbami pod úrovní 90 % průměru EU-27 překlenou časem jednu třetinu rozdílů mezi jejich současnou úrovní a 90 % průměrných přímých plateb EU.

Dojde rovněž k modernizaci přidělování podpory pro rozvoj venkova, jejíž podíly se budou určovat na základě řady objektivních územních a hospodářských kritérií, která odráží budoucí hospodářské, sociální, environmentální a územní politické cíle.

· Provázání přímých plateb s životním prostředím

Povinné provázání přímých plateb s životním prostředím je základním pilířem reformy. Zlepší environmentální výkonnost odvětví a jasně ilustruje, jak reformovaná SZP přispěje k širší škále priorit Unie.

Konkrétně 30 % přímých plateb bude v budoucnosti záviset na splnění řady environmentálně šetrných postupů, které jdou nad rámec podmíněnosti.

· Podpora aktivních zemědělců

V zájmu zajištění účinného využití zdrojů SZP bude přímá podpora vyhrazena ve prospěch aktivních zemědělců.

· Omezení úrovně přímých plateb určených na největší zemědělské výrobce

V současné době dostávají velké zemědělské podniky neúměrnou část přímé podpory příjmů z SZP. Reformovaná SZP zavede mírný a progresivní postup „omezení“ úrovně přímých plateb pro největší podniky, při současném zohlednění úspor z rozsahu u větších podniků a přímé zaměstnanosti, jež tyto podniky vytvářejí.

· Politika rozvoje venkova zaměřená na výsledky

V zájmu maximalizace součinnosti mezi politikou rozvoje venkova a ostatními fondy EU určenými na podporu územního rozvoje bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) začleněn do smluv o partnerství mezi Komisí a každým členským státem. Tyto smlouvy budou propojeny s cíli strategie Evropa 2020 a národními programy reforem. Povedou ke zřízení integrované strategie územního rozvoje podporované ze všech příslušných strukturálních fondů EU, včetně rozvoje venkova. Budou zahrnovat cíle opírající se o dohodnuté ukazatele, strategické investice a řadu podmínek.

· Zjednodušený režim pro malé zemědělce

Mnoho příjemců přímé podpory jsou malí zemědělci; zjednodušený mechanismus přidělování jejich podpor podstatně sníží administrativní zátěž pro členské státy i zemědělce a přitom zůstane neutrální pro rozpočet EU.

· Tržní výdaje a krizové mechanismy

Evropské zemědělství dnes čelí mnoha výzvám, zejména potřebě reagovat na nepředvídatelné okolnosti, které mají náhlý dopad na zemědělské příjmy, nebo potřebě usnadnit přizpůsobení/převody podle mezinárodních obchodních dohod.

Z těchto důvodů je navržena restrukturalizace tržních opatření, která jsou v současné době seskupena do prvního pilíře, s cílem vytvoření a rozšíření dvou nástrojů mimo víceletý finanční rámec. Bude vytvořen nouzový mechanismus reakce na krizové situace (které by mohly vyplynout z problémů s bezpečností potravin nebo z náhlého vývoje na trhu) s cílem poskytnout okamžitou podporu zemědělcům prostřednictvím zrychleného postupu. Postup mobilizace tohoto fondu bude stejný jako u rezervy na pomoc při mimořádných událostech.

Rovněž se navrhuje rozšířit oblast působnosti intervencí Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a poskytnout přechodné podpory zemědělcům k usnadnění jejich přizpůsobení se nové tržní situaci vyplývající z nepřímých účinků globalizace. Komise dále navrhuje převést financování potravinové pomoci nejchudším osobám pod okruh 1 tak, aby se přeskupila opatření zaměřená na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a převedlo financování bezpečnosti potravin spolu s opatřeními týkajícími se veřejného zdraví.

3. Provádění

S vytvořením Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) byl legislativní základ SZP restrukturalizován tak, aby došlo ke sladění dvou pilířů SZP. Pro období po roce 2013 se navrhuje zachovat co možná největší sladění obou fondů.

Návrh nového článku finančního nařízení o sdíleném řízení je v souladu se stávajícími systémy řízení a kontroly, jež se používají pro EZZF a EZFRV.

K hlavnímu zjednodušení právních předpisů EU týkajících se organizace zemědělských trhů došlo rovněž vytvořením jednotné společné organizace trhů (SOT, nařízení (ES) č. 1234/2007), která spojuje do jediného nařízení ustanovení, která dříve spadala do sektorové společné organizace trhů.

Pro období po roce 2013 se provádí přezkum všech právních základů SZP, což má zajistit, že ke zjednodušení dochází i nadále všude tam, kde je to nezbytné a možné.

4. Rozpočet

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014-20 z toho · Pilíř I – přímé platby a tržní výdaje · Pilíř II – rozvoj venkova · Bezpečnost potravin · Nejchudší osoby · Rezerva na krize v zemědělství · Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci · Výzkum a inovace o bezpečnosti potravin, biohospodářství a udržitelném zemědělství (v novém společném strategickém rámci pro výzkum a inovace) || 386,9 miliardy EUR 281,8 miliardy EUR 89,9 miliardy EUR 2,2 miliardy EUR 2,5 miliardy EUR 3,5 miliardy EUR do 2,5 miliardy EUR 4,5 miliardy EUR

Občané

1. Politické Cíle

Lisabonská smlouva posiluje právo občanů a občanských sdružení na plnou účast na demokratickém životě EU.

Program „Evropa pro občany“ podporuje nadnárodní projekty na poli občanské angažovanosti a evropské identity. Zatímco v různých politických oblastech existují specifická opatření, představuje program „Evropa pro občany“ jediný nástroj, který občanům umožňuje angažovat se v obecných evropských otázkách, ať institucionální – například smlouvy EU nebo volby do Evropského parlamentu – či průřezové povahy.

Komunikace, tj. informování široké veřejnosti o politikách EU je dalším způsobem, jak zvýšit povědomí občanů o evropských záležitostech a jejich právech. Činnosti na poli komunikace proto vytváří povědomí a poskytují podporu politickým prioritám Unie.

2. Nástroje

Největší část programu „Evropa pro občany“ je určena na podporu nadnárodních partnerství měst. Program poskytuje rovněž strukturální podporu zastřešujícím organizacím občanské společnosti na úrovni EU a skupinám odborníků. Tato strategická partnerství zaručují, že evropské organizace veřejného zájmu mohou rozvíjet svůj vklad do celoevropských diskuzí. Mezi občanskou společností a občany EU to vytváří silnější pocit sounáležitosti s programem EU a přispívá ke kultuře občanské angažovanosti ve prospěch EU a členských států. Podporou projektů historické paměti přispívá program také k rozvoji sdíleného porozumění evropské historii (zvláště problematiky holokaustu a období Stalinismu).

· Od roku 2007 se zhruba 1 milion evropských občanů každý rok přímo podílel na činnostech podporovaných tímto programem.

· Mezi roky 2007 a 2010 se uskutečnilo zhruba 800 projektů občanské společnosti a historické paměti a více než 4 000 projektů partnerských měst.

· V rámci programu nachází podporu také více než 50 hlavních skupin odborníků na úrovni EU, zastřešujících organizací a sítí, jež jsou důležitými mluvčími orgánů EU a klíčovými šiřiteli informací.

V zájmu zajištění účinné komunikace politických priorit Unie je kromě tohoto zvláštního programu zapotřebí zefektivnit komunikaci s širokou veřejností a posílit součinnost mezi komunikačními aktivitami Komise. Z tohoto důvodu bude do každého právního základu nové generace právních nástrojů v letech 2014–2020 zařazeno ustanovení o komunikaci, včetně společné komunikace.

3. Provádění

Program „Evropa pro občany“ je centrálně řízen Komisí, kterou přitom podporuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) Nápomocný je jim programový výbor složený ze zástupců vlád členských států. Ve většině zúčastněných zemí byla zřízena kontaktní místa „Evropa pro občany“ s cílem podpořit příjemce na vnitrostátní úrovni a poskytnout Evropské komisi zpětnou vazbu o provádění programu. V rámci programu je organizován pravidelný dialog se zúčastněnými stranami.

Součinnost a slučování zdrojů z různých právních základů týkajících se komunikace zajistí větší soudržnost, úspory z rozsahu a lepší využití zdrojů určených na činnosti v oblasti komunikace zaměřené na širokou veřejnost.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 || 203 milionů EUR

Civilní ochrana

1. Politické Cíle

Hlavní cíle spolupráce EU na poli civilní ochrany spočívají v zajištění lepší ochrany lidí, životního prostředí, majetku a kulturního dědictví v případě přírodních, technologických a člověkem způsobených katastrof.

Nárůst počtu přírodních a člověkem způsobených katastrof a jejich hospodářského dopadu vyzývá k systematickým opatřením na evropské úrovni, jež by vedla k posílení připravenosti a zvýšení schopnosti reakce jak uvnitř EU, tak navenek. Evropská spolupráce a solidarita umožňuje EU jako celku být kolektivně připravená čelit větším katastrofám. Členským státům a jiným zúčastněným státům (Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Chorvatsko) dává možnost sjednotit zdroje a reagovat kolektivně, což maximalizuje účinnost reakce na katastrofy a minimalizuje lidské a materiální ztráty. Pokud v EU nebo třetí zemi dojde ke katastrofě, mohou orgány zasažené země profitovat z bezprostřední a hmatatelné pomoci z mechanismu civilní ochrany EU.

Spolupráce EU na poli civilní ochrany má za cíl:

– usnadnit rychlou a účinnou reakci na katastrofy,

– zajistit dostatečnou připravenost subjektů civilní ochrany na výjimečné situace, a

– vypracovat opatření na předcházení katastrofám.

EU vytvořila integrovaný přístup k reakci na zvládání katastrof, k připravenosti a preventivním opatřením. Sdělení „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“ bylo v roce 2010 přijato[1] Komisí a stvrzeno Radou. Jeho hlavním cílem je zvýšit účinnost, soudržnost a viditelnost reakce EU. Toho bude dosaženo poučením se z přírodních katastrof, které se staly v roce 2010 v Evropě a mimo ni (bouře Xynthia, záplavy ve východní Evropě, lesní požáry v jižní Evropě, vlna rudého bahna v Maďarsku, zemětřesení na Haiti a záplavy v Pákistánu).

Zřízení evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace se bude v prvé řadě opírat o stávající kapacity členských států, čímž se zabrání dodatečným nákladům. Zřízení centra evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace, které bude disponovat posílenými funkcemi plánování a spolupráce, přinese na úrovni EU prospěch celé EU, neboť povede k úsporám na úrovni členských států, které by měly převážit náklady v rozpočtu EU, což samozřejmě neznamená, že by se prospěch rychlé a účinné reakce na katastrofy ve smyslu zachráněných lidských životů dal vyčíslit čistě finančně.

Preventivní a přípravná politická opatření, jak byla stanovena ve sdělení Komise a v závěrech Rady[2], obsahují podporu školení a výcviku, výměny odborníků a projekty spolupráce, které prověří nové způsoby snížení rizika katastrof. Nezávislé studie, které byly vypracovány na objednávku organizací jako Světová banka, naznačily, že návratnost investic vynaložených na předcházení katastrofám leží mezi 400 % a 700 %.

2. Nástroje

Komise navrhuje obnovit finanční nástroj pro civilní ochranu (CPI) s cílem poskytnutí finanční podpory činnostem zaměřeným na různé aspekty cyklu zvládání katastrof, konkrétně soudržnější a lépe integrované reakci v případě mimořádných situací, zlepšení připravenosti zvládnout katastrofy a inovačním opatřením na snížení rizika katastrof. Nástroj CPI poslouží také ke zřízení evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace opírající se o dobrovolné sloučení aktiv civilní ochrany členských států, jakož i o posilování efektivity nákladů díky koordinované dostupnosti aktiv civilní ochrany.

Revidovaný nástroj CPI povede k dalšímu zvýšení kapacity EU zvládat katastrofy tím, že bude využívat předvídatelných a dopředu naplánovaných systémů. Toho bude dosaženo souhrnnějším sběrem aktuálních informací týkajících se katastrof, lepším zmapováním aktiv civilní ochrany členských států a koordinovaným přístupem při usnadňování rychlého přesunu personálu a materiálu do postižené oblasti. To přispěje k podpoře přípravných opatření zaměřených na zvyšování kvality školení a rozšiřování rozsahu školení tak, aby zahrnovala prevenci, a na integraci školení a výcviku. Tím dojde též k podpoře úsilí členských států o posílené plánování zvládání rizik a vývoje inovačních mechanismů financování (jako např. rezervy regionálního pojištění).

3. Provádění

Obnova nástroje CPI zohlední výsledky hodnocení a návrhy účastníků civilní ochrany, které se zabývají způsoby, jak zjednodušit postupy a mechanismy financování, jakož i zkušenost získanou z pilotních projektů a přípravných opatření rychlé reakce.

Opatření civilní ochrany prováděná subjekty civilní ochrany členských států budou podpořena a doplněna opatřeními EU, včetně usnadňování koordinovaných opatření. Ta budou mít podobu opatření, jako je dobrovolné sloučení zdrojů, školení a podíl na nákladech spojených s dopravou aktiv na místa mimořádných událostí.

Tím se napomůže zjednodušení postupů používaných v rámci současného nástroje a zracionalizují se správní postupy, zvláště v oblasti grantů, při současném zohlednění zásad transparentnosti a rovného zacházení. Vyhodnocené možnosti se vztahují na druh činností, jež mají být podpořeny – školení, výcvik související s mimořádnými situacemi, podpora dopravy určená členským státům v době mimořádné situace, projekty spolupráce při předcházení katastrofám a připravenosti na ně.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet nástroje pro civilní ochranu na roky 2014–2020 z toho || 455 milionů EUR

Civilní ochrana – vnitřní || 245 milionů EUR

Civilní ochrana – vnější a evropská kapacita pro reakci na mimořádné události || 210 milionů EUR

Oblast klimatu

1. Politické Cíle

Boj proti změně klimatu je jedním z největších úkolů, před kterými EU a její globální partneři stojí. Potřeba naléhavých opatření se jasně odráží ve strategii Evropa 2020 a v ambiciózních cílech EU 20/20/20, jmenovitě

– snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (30 % za příhodných podmínek),

– snížení spotřeby energií o 20 % díky zvýšené energetické účinnosti, a

– pokrytí 20 % energetických potřeb z obnovitelných zdrojů.

Budování nízkouhlíkového hospodářství, které bude odolné proti změně klimatu, posílí konkurenceschopnost Evropy, vytvoří nová, ekologická pracovní místa, posílí energetickou bezpečnost a díky čistšímu vzduchu prospěje zdraví.

Aby byly dosaženy, ba překonány cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené do roku 2020, bude zapotřebí vytrvalého úsilí a investic. EU sehrála ústřední roli při monitorování a prosazování těchto cílů. Například je nutné zintensivnit úsilí k dosažení cíle 20% energetické účinnosti (současné odhady předpovídají dosažení méně než 10 %), což může vést k snížení emisí skleníkových plynů o 25 %. Komise zmapovala opatření, která by EU umožnila dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 % do roku 2050[3].

Rozpočet EU sehrává důležitou úlohu při prosazování opatření v oblasti klimatu ve všech odvětvích evropského hospodářství a při podpoře zvláštních investic, kterých bude zapotřebí, aby byly splněny cíle v oblasti klimatu a byla zajištěna odolnost proti změně klimatu. Tyto investice se týkají širokého spektra technologií, které zlepší energetickou účinnost, obnovitelných zdrojů energie a souvisejících infrastruktur, jakož i investic potřebných k přizpůsobení se změně klimatu.

Náklady na investice zmírňující dopady, které se budou pohybovat v řádu 125 miliard EUR ročně[4], by v období let 2014–2020 měly nést v prvé řadě soukromí investoři. Rozpočet EU však může sehrát roli stimulu pro vnitrostátní výdaje a soukromým investorům nabídnout dlouhodobou předvídatelnost. K nejslibnějším oblastem patří obnova budov, inovace v dopravě a používání nových technologií, například inteligentních sítí a obnovitelné energie.

Tyto investice mají obrovský potenciál ke zvýšení konkurenceschopnosti a růstu v EU. Rozpočet EU může přinést obzvláště silnou přidanou hodnotu EU tím, že usnadní investice v členských státech s vysokým potenciálem nákladově efektivního snižování emisí, ale s relativně nízkou investiční kapacitou. Investice do energetické účinnosti ve všech členských státech povedou rovněž ke zvýšení celkové produktivity a přispějí k řešení otázek energetické bezpečnosti a energetické chudoby. Podporou těchto investic může rozpočet EU napomoci k podstatnému snížení celkových nákladů na dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energie.

2. Nástroje 2.1. Začleňování oblasti klimatu

Dnes je oblast klimatu součástí mnoha oblastí politiky a je prováděna prostřednictvím široké škály nástrojů, které podporují více cílů EU, například politiky usilující o zachování biologické rozmanitosti a zaměřené na zmírnění změny klimatu. Již dnes je část rozpočtu EU spojena se začleňováním oblasti klimatu, čímž přispívá k přechodu Evropy na nízkouhlíkovou společnost odolnou vůči změnám klimatu. Vycházejíc z důkazů vyplývajících z posouzení dopadů změny klimatu má Komise v úmyslu zvýšit tuto část nejméně na 20 % za přispění různých politik.

V zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020 a za účelem pomoci jiným částem světa, aby vystupňovaly své úsilí v boji proti změně klimatu, musí být podíl budoucího rozpočtu EU, který se týká oblasti klimatu, podstatně navýšen, a to včetně investic do projektů, které se sice výlučně netýkají této oblasti, ale u nichž oblast klimatu tvoří jejich významnou součást.

V zájmu dosažení tohoto cíle budou opatření určená na zmírnění dopadů a přizpůsobení se změně klimatu začleňována do všech hlavních programů EU.

· Politika soudržnosti, energetická a dopravní politika mají na oblast klimatu velký dopad. Pokud jde o politiku soudržnosti, povede výrazné zaměření na výsledky a posílená podmíněnost k zajištění toho, aby projekty financované z rozpočtu EU aktivně přispívaly k plnění cílů EU v oblasti klimatu. Smlouvy o partnerství s členskými státy budou použity na podporu a sledování pokroku investic, které přispívají ke splnění cílů 20/20/20. Začleňování by se mělo u jednotlivých investic zaměřit na jejich dopad na oblast klimatu (tzv. „climate-proofing“). Politika soudržnosti má díky svým regionálním programům napříč EU velkou váhu při stupňování úsilí na dosažení cíle 20% energetické účinnosti.

· Výzkum a inovace: oblast klimatu bude klíčovým pilířem budoucího společného strategického rámce pro výzkum a inovace, který bude podporovat opatření s přímým či nepřímým pozitivním dopadem na oblast klimatu v takových oblastech, jako jsou doprava, energetika, výzkum materiálů a udržitelné biohospodářství. Evropský strategický plán pro energetické technologie odhaduje potřeby pro vývoj technologií, jejichž cílem by bylo zvládat změny klimatu, zabezpečit dodávky energie pro EU a zajistit konkurenceschopnost, na 50 miliard EUR v období let 2010–2020. Podstatná část rozpočtu by měla být investována prostřednictvím finančních nástrojů (vlastních a cizích) tak, aby se tím čelilo nedostatkům při zavádění inovačních nízkouhlíkových technologií s velkou přizpůsobivostí na trh[5].

· Provázání přímých plateb zemědělcům s životním prostředím bude jedním z hlavních prvků reformy společné zemědělské politiky (SZP). Vedle stávajících požadavků vyplývajících z podmíněnosti bude 30 % plateb zemědělcům záviset na splnění řady postupů šetrných k životnímu prostředí, které přispějí k větší vstřícnosti zemědělství vůči oblasti klimatu. Tímto způsobem reformovaná SZP významně přispěje k dosažení cílů EU v oblasti klimatu, a to jak pokud jde o zmírňování dopadů (např. zvýšením organické hmoty půdy, snížením emisí z používání hnojiv a hnoje), tak pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu (např. zvýšením odolnosti proti škůdcům, vypořádáním se s nižší dostupností vody).

· Kromě toho bude politika rozvoje venkova stále více propojována s oblastí klimatu. Začleněním oblasti klimatu a životního prostředí budou zemědělci silně motivováni k tomu, aby vytvářeli veřejné statky EU a posilovali zavádění účinných technologií pro ekologické zemědělství, které bude vstřícnější k oblasti klimatu a odolnější vůči jeho změně.

2.2. Program LIFE +

Kromě začleňování oblasti klimatu a environmentálních cílů navrhuje Komise pokračovat v programu LIFE + a propojit jej úžeji s cíli strategie Evropa 2020, včetně většího podílu oblasti klimatu. Program LIFE + bude i nadále sloužit jako platforma pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a jako katalyzátor účinnějších investic. Bude přispívat k přístupu zdola nahoru v oblasti klimatu, a to jak při rozvoji projektů budování kapacit na místní/regionální úrovni, tak při podpoře soukromého sektoru při testování nízkouhlíkových a adaptačních technologií, zejména u MSP.

Je zapotřebí počáteční kapitál na pilotní projekty zaměřené jak na přizpůsobení se změně klimatu, tak na zmírnění jejích dopadů, aby se u těchto nových priorit EU zajistilo politické vzdělávání a další rozvoj politik. Podprogram v oblasti klimatu se zaměří na pilotní projekty a na malé ukázkové projekty. Budou rovněž použity integrované projekty, například na podporu přeshraničních adaptačních strategií v oblastech náchylných k povodním.

Podprogram v oblasti klimatu bude zejména podporovat snahy přispívající ke splnění těchto cílů:

(1) Zmírnění dopadů: podpora snižování emisí skleníkových plynů. Opatření pro vytvoření pilotních projektů, které lze použít k testování inovačních přístupů, včetně podpory pro MSP, zlepšení znalostí a usnadnění provádění acquis v oblasti klimatu.

(2) Přizpůsobení se: podpora snah vedoucích k větší odolnosti vůči změně klimatu. Opatření na podporu rozvoje či provádění vnitrostátních/regionálních/místních adaptačních strategií. Opatření umožňující těm, kdo činí nutná rozhodnutí, účinně používat znalosti a údaje o dopadech změny klimatu, zejména při plánování v souvislosti s přizpůsobením se této změně.

(3) Řízení a informovanost: podpora snah, jež vedou k větší informovanosti a komunikaci, spolupráci a šíření informací o opatřeních na zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu. Opatření pro zvyšování informovanosti občanů EU a zúčastněných stran také o změnách chování.

2.3. Globální rozměr

Lisabonská smlouva učinila z boje proti změně klimatu na mezinárodní úrovni specifický cíl EU. EU jako největší světový dárce pomoci a předvoj v oblasti tržních mechanismů je schopna přispět jedinečnými odbornými zkušenostmi. Finanční příspěvky a účast v řídících orgánech mezinárodních nástrojů a nadací zajistí, že EU bude i nadále hrát významnou úlohu při utváření budoucí mezinárodní politiky v oblasti klimatu. EU je odhodlána plnit své mezinárodní finanční závazky v oblasti klimatu.

Politika v oblasti změny klimatu bude začleněna a rozdělena do zeměpisných nástrojů vnější činnosti s cílem významně zvýšit financování oblasti klimatu v rámci okruhu vnější činnosti; v rámci tematických nástrojů finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci by EU měla usilovat o to, aby na změnu klimatu a cíle v oblasti životního prostředí vynaložila nejméně 25 % z programu pro „globální veřejné statky“. Rozpočet EU přispěje na financování mezinárodních klimatických fondů, jež byly pro rozvojové země naplánovány na jednáních UNFCCC do roku 2020 (100 miliard USD ročně).

Kromě začlenění oblasti klimatu do rozpočtu pro vnější činnost zvažuje Komise vytvořit mimo rozpočet mechanismus/fond, který by spojil příspěvky členských států a rozpočtu EU.

3. Provádění 3.1. Začleňování

Začleňování sice maximalizuje součinnost mezi politikami v oblasti klimatu a jinými oblastmi, ale musí být viditelné a silné. Bude spojeno s jasnou povinností určit napříč všemi oblastmi, kde programy podporují boj proti změně klimatu a energetickou účinnost. Díky tomu bude EU schopna jednoznačně stanovit, kolik z jejich výdajů jde na oblast klimatu.

Navrhují se vytvořit jasná kritéria a pravidla pro sledování a ohlašování u všech příslušných nástrojů politiky EU. Tento rámec by měl být jednoduchý a pragmatický a měl by být založen na dvou rovinách: 1) společných sledovacích postupech u výdajů souvisejících s oblastí klimatu; a 2) stanovování cílů v rámci všech relevantních politik a sledování výsledků.

Sledování výdajů souvisejících s oblastí klimatu bude začleněno do stávající metodiky pro měření výkonnosti používané pro programy EU. Všechny relevantní nástroje budou obsahovat specifický cíl týkající se klimatu, k němuž bude přiložen ukazatel výsledků.

Všechny výdaje budou spadat do jedné ze tří kategorií: výhradně (100 %), významně (40 %),   a vůbec (0 %) ve spojení s oblastí klimatu. Tyto kategorie jsou založeny na osvědčené metodice OECD („Rio markers“), ale nevylučují použití přesnějších metod v těch oblastech politiky, v nichž takové metody existují.

Sledování plnění výsledků zajistí efektivitu snah o začlenění této problematiky během příštího rozpočtového cyklu. To rovněž přispěje k určení efektivity různých výdajových programů a podmíněnosti s nimi spojené.

3.2. LIFE +

Současný program LIFE + je spravován Komisí v přímém centralizovaném řízení. Komise se domnívá, že budoucí program by měl být i nadále centrálně řízen, ale řídící úkoly by mohly být do značné míry přeneseny na některou ze stávajících výkonných agentur. Podmínky a okolnosti tohoto přenesení budou muset zohlednit potřebu Komise udržet si u integrovaných projektů silné politické vazby.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Údaje ve stálých cenách z roku 2011. Vylučuje fondy na začleňování, které jsou zahrnuty do rozpočtových prostředků pro odvětvové nástroje financování.

Program LIFE + (podprogram v oblasti klimatu) || 800 milionů EUR

Konkurenceschopnost a MSP

1. Politické Cíle

Podpora konkurenceschopnosti průmyslu EU – zejména malých a středních podniků (MSP) – a pomoc při převádění výrobních procesů a služeb na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje a odolné vůči změně klimatu jsou klíčovými cíli strategie Evropa 2020. EU pracuje na zlepšení podnikatelského prostředí a podpoře rozvoje silné a diverzifikované průmyslové základny, která bude schopna obstát v globálním měřítku.

Zvláštní úsilí je třeba vynaložit na podporu rozvoje MSP. Malé a střední podniky jsou hlavním zdrojem hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v EU, neboť vytváří více než 67 % pracovních míst v soukromé sféře a zajišťují více než 58 % celkového obratu v EU. Vytvoření podmínek pro malé a střední podniky tak, aby se mohly úspěšně rozvíjet, je součástí strategie EU pro růst a zaměstnanost, jak je popsána ve stěžejním sdělení Komise k průmyslové politice v rámci strategie Evropa 2020[6].

EU musí hrát důležitou úlohu při uvolňování růstového potenciálu MSP, včetně cíleného využívání rozpočtu EU. Činnosti v této oblasti se zaměřují na řešení klíčových selhání trhu, které malým a středním podnikům brání v růstu – například pokud jde o přístup k financím – a na zajištění toho, aby malé a střední podniky byly schopny plně využít obrovský potenciál jednotného evropského trhu.

Strategické a inovační využití rozpočtu EU významně přispěje k naplnění těchto snah. Rozpočet EU bude použit na to, aby pomohl zajistit tak potřebné financování z vlastních a cizích zdrojů využitím inovačních finančních nástrojů, a podpořil širokou škálu činností na podporu rozvoje malých a středních podniků na evropské úrovni. Tyto činnosti budou společně znamenat významnou podporu pro MSP.

2. Nástroje

Evropská strategie na podporu konkurenceschopnosti průmyslu a MSP se v celé řadě politik a výdajových programů EU bude soustředit na podporu opatření vstřícných k MSP a na poskytování výhradní podpory a služeb, ve kterých se odráží konkrétní potřeby MSP na evropské úrovni.

2.1. Podpora konkurenceschopnosti průmyslu a MSP

Je nezbytné, aby při navrhování všech politik EU a programů financování byly vzaty v úvahu specifické zájmy a situace malých a středních podniků.

Zejména budoucí finanční rámec bude navržen tak, aby usnadnil malým podnikům účast na programech financování, například zjednodušením pravidel, snížením nákladů na účast, urychlením postupů pro přidělování a zajištěním jediného správního či kontaktního místa (tzv. „one-stop shop“) tak, aby se tím ulehčil život příjemcům financování EU.

2.2. Zvláštní program pro průmyslovou konkurenceschopnost a MSP

Kromě podpory zájmů MSP a kroků, které byly podniknuty s cílem posílit koordinaci a zjednodušit programy financování, poskytne rozpočet EU MSP také cílené finanční podpory. Komise navrhuje zřídit specializovaný „program konkurenceschopnosti a MSP“ jako nástupce neinovační části stávajícího „rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace“ (CIP). Veškerá podpora výzkumu a inovací pro MSP (včetně inovační části programu CIP) bude zahrnuta do společného strategického rámce pro výzkum a inovace. „Program konkurenceschopnosti a MSP“ se zaměří především na opatření na podporu dynamičtějších a mezinárodně konkurenceschopných MSP. Tato opatření budou zahrnovat:

2.2.1. Přístup k finančním prostředkům: finanční nástroje pro povzbuzení růstu

Finanční nástroje pro povzbuzení růstu usnadní MSP přístup k financování prostřednictvím využití inovačních finančních nástrojů. Tyto nástroje plně využijí nové kapitálové a dluhové platformy s cílem poskytnout kapitálové a úvěrové záruky. V rámci společného strategického rámce pro výzkum a inovace budou inovačním podnikům a MSP nabízeny také finanční nástroje, nástroje podpory při zahájení podnikání a na podporu růstu. Nástroje v rámci programu konkurenceschopnosti a MSP budou zahrnovat:

(1) Kapitálový nástroj pro investice během fáze růstu, který MSP přes finanční zprostředkovatele poskytne obchodně orientované a vratné kapitálové financování především formou rizikového kapitálu (RK). Jsou zamýšlena dvě opatření:

– Investice do fondů RK s přeshraniční působností v rámci EU a zaměřených na investice do prorůstově orientovaných podniků, čímž podporují rozvoj celoevropského trhu s RK.

– „Fond fondů“ (neboli „Evropský fond“) přeshraničního investování do fondů RK, které následně investují do podniků, zejména ve fázi jejich mezinárodního expandování.

(2) Úvěrový nástroj, který za účelem pokrytí úvěrů pro MSP nabídne dohody o přímém nebo jiném sdílení rizika s finančními zprostředkovateli. Nástroj by představoval silný pákový účinek a poskytoval by přeshraniční či mnohonárodní úvěry, na které nelze snadno dosáhnout nástroji na vnitrostátní úrovni.

V zájmu zajištění komplementarity budou tato opatření úzce koordinována s druhy opatření prováděných v rámci politiky soudržnosti v režimu sdíleného řízení.

2.2.2. Zlepšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti průmyslu EU

Tato část programu konkurenceschopnosti MSP podpoří opatření včetně:

· Činnosti zaměřené na zlepšení evropské konkurenceschopnosti: opatření EU v této oblasti se zaměří na podporu soudržnosti a konzistentnosti provádění, jakož i na informovanou tvorbu politik na evropské úrovni. Prostřednictvím srovnávací analýzy, výměny osvědčených postupů a odvětvových iniciativ zlepší zejména hospodářské a právní prostředí.

· Bude znamenat další rozvíjení politiky na podporu MSP a jejich konkurenceschopnosti v souladu s cíli iniciativy na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“ pro Evropu, dále jen „SBA“). Opatření EU budou při tvorbě politiky EU a členských států a při stanovení a výměně osvědčených postupů zahrnovat zesílené použití zásady „myslet nejdříve v malém“ s cílem přispět k provádění SBA, zachování jediného vstupního místa do politik EU – portálu pro malé a střední podniky a podpořit MSP, aby využívaly potenciál jednotného trhu.

· Cestovní ruch: opatření EU v oblasti cestovního ruchu se mimo jiné zaměří na poskytování spolehlivých informací o trendech v poptávce v oblasti cestovního ruchu na evropské úrovni; na rozvoj konkurenceschopnosti v odvětví cestovního ruchu a podporu využívání informačních a komunikačních technologií v podnicích působících v odvětví cestovního ruchu; na boj proti sezónnímu cestovnímu ruchu; na podporu udržitelných produktů a míst určení cestovního ruchu; na rozvoj rámce dovedností a schopností pro zaměstnance a zaměstnavatele v tomto odvětví; na usnadnění výměny osvědčených postupů a vytváření partnerství. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy bude opatření EU v oblasti cestovního ruchu podporovat spolupráci mezi členskými státy přispíváním k diverzifikaci nabídek nadnárodního cestovního ruchu, koordinací vnitrostátního úsilí ke zlepšení viditelnosti Evropy na třetích trzích a společnou podporou nových, netradičních evropských destinací.

· Nové obchodní koncepty pro udržitelné produkty vycházející z uživatelských potřeb: tato iniciativa se zaměří na obchodní využití příslušných konceptů a myšlenek v odvětví textilu, obuvi, sportu a jiného spotřebního zboží.

2.2.3. Přístup na trhy

Tyto činnosti budou zahrnovat:

· Poskytování prorůstově orientovaných služeb na podporu obchodu prostřednictvím Evropské podnikové sítě: jako jediné kontaktní místo pro MSP bude evropská podniková síť, jež se skládá z 600 partnerských organizací ve 49 zemích, i nadále MSP poskytovat komplexní a integrované služby, které zahrnují:

– informace a poradenství o záležitostech EU,

– usnadnění přeshraničního partnerství prostřednictvím databáze spolupráce obsahující 13 000 aktivních žádostí a nabídek spolupráce,

– internacionalizační služby v EU, jež každý rok přináší 2 500 partnerských dohod v oblasti obchodní spolupráce, technologií a výzkumu a vývoje,

– informování MSP o právních předpisech EU a propagaci programů financování EU, včetně společného strategického rámce pro výzkum a inovace

– poskytování dvousměrného kanálu pro komunikaci mezi MSP a Komisí, na kterém se podílelo 10 000 MSP,

– podporu zlepšování finančních poznatků o MSP a

– přístup MSP k odborným zkušenostem v oblasti energetické účinnosti, klimatu a životního prostředí.

· Podpora podnikání MSP na trzích mimo EU: v zájmu úspěšného přístupu na trhy třetích zemí musí MSP disponovat vhodnými dovednostmi a znalostí regulačního rámce třetí země. Navrhovaná opatření v této oblasti zahrnují srovnání poptávky po službách se aktuálním poskytováním služeb, vytvoření internetového portálu a ve vybraných případech tam, kde je to vhodné, zřízení a/nebo pokračování podpory center EU pro MSP ve spolupráci s místními evropskými podnikatelskými organizacemi a podnikatelskými organizacemi členských států. Střediska MSP v EU poskytnou ucelené podpůrné služby těm MSP, které působí na trzích mimo EU.

· Mezinárodní průmyslová spolupráce: činnosti se zaměří na snížení rozdílů v právním a podnikatelském prostředí mezi EU a jejími hlavními obchodními partnery a zeměmi v rámci „evropského sousedství“ pomocí mezivládního dialogu o regulacích, mezipodnikového dialogu a „přímých akcí“ s třetími zeměmi jako například tematických seminářů a konferencí.

2.2.4. Podpora podnikání

Činnosti v této oblasti budou zahrnovat zjednodušení správních postupů a rozvoj podnikatelských dovedností a postojů, zejména u nových podnikatelů, mladých lidí a žen. Všechny činnosti budou mít silný evropský rozměr.

Výměnný program Erasmus pro mladé podnikatele nabízí novým nebo budoucím podnikatelům možnost po dobu až šesti měsíců pracovat ve firmě zkušeného podnikatele v jiném státě EU. Tento režim evropské mobility má za cíl podporovat podnikání a internacionalizaci a konkurenceschopnost mikropodniků a malých podniků v EU.

3. Provádění

Řízení nového programu konkurenceschopnosti a MSP bude z velké části zajišťováno od vnějších subjektů, zejména skupiny EIB pro „finanční nástroje pro růst“ a (nástupcem) Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace (EACI), pokud jde o ostatní činnosti související s MSP.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Program konkurenceschopnosti MSP || 2,4 miliardy EUR

Celní unie a zdanění

1. Politické Cíle

Jedním ze základů vnitřního trhu je celní unie. Ta umožňuje fungování vnitřního trhu bez hranic tím, že zajišťuje, aby zboží pocházející ze třetích zemí bylo v souladu s dohodnutými pravidly při vstupu nebo puštění do oběhu, čímž umožňuje jeho volný pohyb na vnitřním trhu. Celní unie je také operativní složkou společné obchodní politiky, neboť zajišťuje provádění dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod, výběr cla, uplatňování obchodních opatření (např. pravidla původu), embarg a dalších omezení.

Kromě toho plní celní správa stále více ochrannou funkci, jako je přispívání k bezpečnosti dodavatelského řetězce, boji proti terorismu a mezinárodní trestné činnosti (např. praní peněz, prekursorech drog a nepovolenému obchodu se zbraněmi) a vymáhání práv duševního vlastnictví na hranicích. Přispívá k vytváření rovných podmínek tím, že zajišťuje, aby dovážené zboží splňovalo stejné technické, zdravotní a bezpečnostní normy jako zboží pocházející z EU.

Vzhledem k neustálému růstu mezinárodního obchodu jsou účinné dovozní a vývozní postupy klíčové pro konkurenceschopnost hospodářství EU. Současně dochází ke stálému růstu bezpečnostních rizik. EU proto čelí dvojí výzvě, která bude utvářet její budoucí priority: zákonným hospodářským subjektům usnadnit tok zboží a současně chránit občany před riziky pro jejich bezpečnost a jistotu.

Celní úředníci jednotlivých členských států nesou odpovědnost za každodenní hladké fungování celní unie. To vyžaduje intenzivní operativní spolupráci mezi celními správami, ke které patří špičková infrastruktura a systémy IT, které jim umožňují jednat jako jediná prvotřídní celní správa. Z ekonomického hlediska je přitom smysluplnější financovat některá opatření z rozpočtu EU než prostřednictvím samostatných vnitrostátních programů. To je důvod, proč program financovaný EU – program celní spolupráce – nejrůznějším praktickým způsobem podporuje vytváření sítí a spolupráce.

Podniky a občané EU, jakmile se zapojí do přeshraničních činností, začnou čelit mnoha překážkám souvisejícím s různými daňovými systémy. Takové překážky vyplývají z roztříštěnosti a rozdílů ve způsobu, kterým se ke stejné transakci v různých členských státech přistupuje. To je také důvod, proč je odstranění těchto bariér a další daňová koordinace mezi členskými státy – při plném respektování pravomocí členských států v této oblasti – jednou z priorit posilování a prohlubování jednotného trhu.

Daňové podvody byly a i nadále budou vážným problémem jak pro EU, tak členské státy, o to více v době, kdy je fiskální disciplína prvořadým úkolem. Boj proti daňovým podvodům je proto v rámci jednotného trhu jednou z priorit na programu daňové politiky EU. Silná správní spolupráce mezi daňovými správami členských států a efektivní sdílení informací o transakcích, podnicích nebo podvodných systémech jsou v rámci jednotného trhu nezbytné pro boj proti podvodům. Například boj proti podvodům u DPH a spotřební daně se značně usnadní prostřednictvím systémů, které umožní rychlou výměnu informací mezi správními orgány.

EU hraje nepostradatelnou roli v poskytování pomoci členským státům při zavádění nezbytných systémů a postupů účinné přeshraniční spolupráce. Zejména program spolupráce Fiscalis hraje klíčovou úlohu při usnadňování této spolupráce tím, že přidává hodnotu k úsilí členských států v této oblasti.

2. Nástroje

Komise navrhuje novou generaci celních („Cla 2020“) a daňových („Fiscalis 2020“) programů.

Oba programy budou hrát zásadní roli při podpoře a posilování vnitřního trhu v příštím desetiletí. Díky účinnějšímu a bezpečnějšímu podnikatelskému prostředí, větší spolehlivosti a bezpečnosti pro občany a efektivnějšímu a účelnějšímu provádění veřejné politiky pro vlády budou mít z těchto programů prospěch všechny zúčastněné strany.

Tyto programy pomohou daňovým a celním správám členských států k efektivnější vzájemné spolupráci, k čemuž se jim dostane podpory ze strany moderních a účinných systémů výměny informací za účelem usnadnění zákonného obchodování při současném boji proti podvodné činnosti. Takové celoevropské nástroje mohou být poskytnuty tím nejúčinnějším a nejhospodárnějším způsobem na úrovni EU. Například celoevropská dostupnost bezpečné transevropské počítačové sítě, jež navzájem spojuje celní a daňové správy, vytváří členským státům roční úsporu ve výši 35 milionů EUR, zatímco na centrální úrovni EU jsou její náklady pouze 11 milionů EUR.

Programy budou zaměřeny na podporu těchto opatření:

· Transevropských systémů IT pro sdílení údajů a procesů mezi vnitrostátními celními a daňovými orgány prostřednictvím interoperabilních aplikací IT, jež umožňují správám spolupracovat a „jednat jednotně“ a vedou k dalšímu zlepšování elektronické správy sloužící podnikům a občanům,

· Posíleného budování lidských dovedností a sítí s cílem podpořit praktickou spolupráci, sdílení znalostí, zjišťování a šíření osvědčených postupů a školení mezi celními a daňovými úředníky jednotlivých členských států a obchodními zástupci,

· Infrastruktury budování kapacit určené na spolufinancování nákupu zvláštního provozního vybavení potřebného pro plnění úkolů celní kontroly a dohledu na vnějších hranicích EU, což je v zájmu všech členských států.

3. Provádění

Celní programy a daňové programy Fiscalis jsou prováděny prioritním způsobem. Pracovní programy se vytvářejí – spolu se zúčastněnými stranami – stanovením priorit pro konkrétní období. Právní základy těchto programů budou změněny z ročních na víceleté pracovní programy s cílem zjednodušit stávající opatření.

Současné přímé centrální řízení bude u obou programů zachováno a plně modernizováno s cílem zajistit maximální účinnost, pokud jde o denní podporu řízení v Komisi a na vnitrostátní úrovni, a všem zúčastněným stranám umožnit lepší porozumění prováděcích pravidel.

Zakázky, na které připadá největší část rozpočtu programů, budou v souladu s pravidly EU prováděny převážně Komisí a pomocí použití společných pravidel zajištění kvality a přijetí.

Oba programy jsou konstruovány tak, aby v rychle se vyvíjejících situacích EU mohla patřičně a rychle zareagovat. Programy disponují jak individuálním souborem nástrojů, tak i pružným mechanismem pro předkládání návrhů, což umožní účinné provádění činností programu.

Existuje jasný důvod pro použití alternativnějších metod financování na pokrytí nákladů na účast a organizaci. Komise nahradí (přinejmenším částečně) současné uplatnění skutečných nákladů platbou paušální částky.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 Na programy „Customs 2020“ a „Fiscalis 2020“ || 690 milionů EUR

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

1. Politické Cíle

Hlavním cílem politiky soudržnosti EU je snížit významné hospodářské, sociální a územní rozdíly, které stále ještě existují mezi různými regiony Evropy. Nečinnost při snižování těchto rozdílů by mohla ohrozit některé ze základů EU, včetně jejího jednotného trhu a její měny euro.

Politika soudržnosti hraje klíčovou roli také při dosahování cílů strategie Evropa 2020 v celé EU. Dobře cílené výdaje na soudržnost mohou přinést skutečnou přidanou hodnotu, stimulovat růst a vytvářet pracovních příležitostí v evropských regionech. V souladu se závěry páté zprávy o soudržnosti[7] navrhuje Komise posílit zaměření se na výsledky a přidané hodnoty EU užším a systematičtějším propojením politiky soudržnosti s cíli strategie Evropa 2020.

Komise zejména navrhuje významné změny způsobu, jakým je politika soudržnosti vytvářena a prováděna. Finanční prostředky budou soustředěny na menší počet priorit, pokrok při plnění dohodnutých cílů bude sledován důkladněji a budou stanoveny přísné podmínky ve smlouvách o partnerství s členskými státy. To umožní, aby politika soudržnosti EU co nejvíce přispěla k územní soudržnosti a vytváření růstu a pracovních míst.

2. Nástroje 2.1. Společný strategický rámec

Komise navrhuje, aby se Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti spojily v rámci společného strategického rámce, který bude zahrnovat také Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Tak bude zajištěna větší soudržnost mezi zdroji financování a mnohem silnější důraz na strategii Evropa 2020.

2.2. Větší důraz na strategii Evropa 2020

V zájmu zvýšení účinnosti výdajů na soudržnost bude financování v budoucnosti zaměřeno na omezený počet cílů spojených s prioritami strategie Evropa 2020.

Financování soudržnosti se bude i nadále zaměřovat na méně rozvinuté regiony a členské státy. Avšak vzhledem k obtížím, jež zakusily členské státy při čerpání ze strukturálních fondů a při nutném spolufinancování, budou příděly na soudržnost omezeny na 2,5 % HND.

Bude zavedena nová kategorie regionu – „přechodné regiony“ – s cílem nahradit stávající systém postupného zrušení a zavedení pomoci. Tato kategorie bude zahrnovat všechny regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru EU-27, zejména:

· Regiony, které jsou v současné době způsobilé v rámci cíle konvergence, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 % průměru EU-27. Jako záchranou síť obdrží tyto regiony dvě třetiny svých současných přídělů; a

· regiony, které – ačkoli v současné době nejsou způsobilé v rámci cíle konvergence – mají HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru EU-27. Výše podpory se bude lišit podle úrovně HDP, a tudíž regiony s HDP téměř na 90 % průměru EU obdrží míru podpory podobnou té v rozvinutějších regionech.

Konkurenceschopné regiony s HDP vyšším než 90 % průměru EU budou i nadále dostávat podporu ze strukturálních fondů pro omezený počet priorit.

Přechodné regiony a konkurenceschopné regiony budou muset zaměřit celý příděl finančních prostředků určených na soudržnost (s výjimkou ESF) přednostně na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje, konkurenceschopnost a inovaci MSP. V těchto regionech se budou investice na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje pohybovat na minimálně 20 %. Konvergenční regiony budou moci věnovat své přiděly na širší sortiment cílů, které odrážejí širší škálu jejich rozvojových potřeb.

Konečně územní spolupráce bude i nadále hrát svou roli při pomoci regionům překonat nevýhody jejich polohy na vnitřních nebo vnějších hranicích, při podpoře ambiciózní politiky sousedství a řešení společných přeshraničních a nadnárodních výzev.

Nástroje soudržnosti budou využívány na plnění odlišných, nicméně vzájemně se doplňujících cílů:

· Evropský fond pro regionální rozvoj

EFRR usiluje o posílení hospodářské a sociální soudržnosti v Evropské unii napravováním nerovnováhy mezi regiony. EFRR podporuje regionální a místní rozvoj prostřednictvím spolufinancování investic do výzkumu a vývoje a inovací; oblasti změny klimatu a životního prostředí; podnikatelské podpory pro MSP; služeb obecného hospodářského zájmu; telekomunikace, energetiky a dopravní infrastruktury; zdraví, vzdělávání a sociální infrastruktury a udržitelného rozvoje měst.

Na rozdíl od současnosti budou mít všechny tyto typy investic v budoucnu možnost být financovány nejen z dotací, ale rovněž z finančních nástrojů (z rizikového kapitálu rizikových fondů, místních rozvojových fondů atd.).

· Evropský sociální fond

Evropský sociální fond se zaměřuje na posílení hospodářské a sociální soudržnosti podporou zaměstnanosti; investic do dovedností, vzdělávání a celoživotního učení; sociálního začlenění a boje proti chudobě, posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

Minimální podíly pro Evropský sociální fond budou stanoveny pro každou z kategorií regionů (25 % pro konvergenční regiony; 40 % pro přechodné; a 52 % pro konkurenceschopné regiony) a rozsah působnosti Evropského sociálního fondu bude rozšířen tak, aby pokrýval náklady na vybavení spojené s investicemi do sociálního a lidského kapitálu.

· Fond soudržnosti

Fond soudržnosti pomáhá členským státům, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU-27 při investování do dopravní sítě TEN-T a životního prostředí. Část rozpočtu Fondu soudržnosti (10 miliard EUR) bude vyčleněna na financování hlavních dopravních sítí v rámci nástroje pro propojení Evropy (viz také samostatná kapitola). Fond soudržnosti může rovněž podporovat projekty související s energetikou, pokud představují jasný přínos pro životní prostředí, například podporu energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie.

3. Provádění 3.1. Sdílené řízení

Podpora poskytovaná prostřednictvím politiky soudržnosti bude i nadále předmětem sdíleného řízení Evropské komise a členských států (s výjimkou nástroje pro propojení Evropy, který bude řízen centrálně), které budou povinny poskytovat spolufinancování. Země, které přijímají finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování Evropské unie, budou mít možnost budou těžit z vyšší míry spolufinancování.

3.2. Smlouvy o partnerství

Smlouvy o partnerství mezi Komisí a členskými státy stanoví závazky partnerů na vnitrostátní a regionální úrovni a Komise. Tyto smlouvy budou propojeny s cíli strategie Evropa 2020 a národními programy reforem. Ustanoví integrovanou strategii územního rozvoje podporovanou ze všech příslušných strukturálních fondů EU a budou obsahovat cíle na základě dohodnutých ukazatelů, strategických investicích a řadě podmínek. Budou obsahovat závazky poskytovat roční přehled dosaženého pokroku ve výročních zprávách o politice soudržnosti a v jiných veřejných zprávách.

3.3. Integrované plánování

Členské státy budou v budoucnosti vyzvány, aby využívaly programy financované z více fondů se společnými postupy při přípravě, řízení, sjednávání a provádění, zejména tam, kde je potřeba lepší koordinace lidského kapitálu a investic do infrastruktury největší.

V případě vhodnosti bude ustaven „hlavní fond“, který bude svázán s oblastí (oblastmi) politiky programu. Zásahy hlavního fondu budou doplněny intervencemi z ostatních fondů tak, aby se zajistila soudržná podpora různých tematických cílů v rámci politiky soudržnosti.

3.4. Podmíněnost

Budou zavedena nová ustanovení o podmíněnosti s cílem zajistit, aby finanční prostředky EU byly zaměřeny na výsledky a vytvářeny silnou motivací pro členské státy, aby zajistily účinné provádění cílů strategie Evropa 2020 v rámci politiky soudržnosti. V zájmu zaručení toho, že účinnost výdajů na soudržnost nebude ochromena makrofiskální politikou, doplní podmíněnost spojená s novou hospodářskou správou zvláštní předběžné podmínky, které jsou specifické pro dané odvětví, stanovené u každé zakázky.

Podmíněnost bude mít formu jak předběžných podmínek, které musí být zavedeny před uvolněním prostředků, a dodatečných podmínek, které podmíní uvolnění dodatečných finančních prostředků v závislosti na dosažení předem stanovených výsledků. Aby se tyto záměry usnadnily, budou upřesněny jasné cíle a ukazatele a důsledně sledován vývoj prostřednictvím výročních zpráv. Nedostatečný pokrok povede k pozastavení nebo zrušení financování.

3.5. Výkonnostní rezerva

V zájmu zesíleného zaměření se na výsledky a dosažení cílů strategie Evropa 2020, 5 % z rozpočtu politiky soudržnosti bude vyňato a přiděleno během přezkumu v polovině období členským státům a regionům, jejichž programy splnily své cíle ve vztahu k cílům strategie Evropa 2020. Tyto etapové cíle budou definovány v souladu s předpisy pro politiku soudržnosti.

3.6. Inovační financování

Vedle financování z grantů se navrhuje, aby se podpora soudržnosti určená podnikům a projektům, od kterých se očekává značná finanční návratnost, poskytovala především prostřednictvím inovačních finančních nástrojů. (Viz také samostatnou kapitolu o inovačních finančních nástrojích)

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho: || 376 miliard EUR

· Konvergenční regiony · Přechodné regiony · Konkurenceschopné regiony · Územní spolupráce · Fond soudržnosti · Zvláštní příděly pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony || 162,6 miliardy EUR 39 miliard EUR 53,1 miliardy EUR 11,7 miliardy EUR 68,7 miliardy EUR 926 milionů EUR

· Nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a IKT || 40 mld. EUR plus 10 miliard EUR vyčleněnými uvnitř Fondu soudržnosti

Vzdělávání a kultura

1. Politické Cíle

Vzdělávání a odborná příprava jsou zásadní pro rozvoj a růst evropského hospodářství a budou hrát klíčovou roli při společném úsilí splnit cíle strategie Evropa 2020. Zvýšení investic do lidského kapitálu a modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy pomůže k tomu, aby se EU stala inteligentním a udržitelným hospodářstvím podporujícím sociální začlenění.

Mnohé z těchto investic budou provedeny na vnitrostátní úrovni. Avšak tváří v tvář rostoucímu počtu evropských občanů, kteří vzdělávání a odbornou přípravu hledají za hranicemi vlastního státu, musí EU sehrát důležitou roli při zajišťování toho, aby příležitosti jednotného trhu byly dostupné všem.

EU se nejrůznějším způsobem snaží podpořit všeobecné a odborné vzdělávání. Programy na podporu nadnárodní mobility ve vzdělávání – jako je např. program Erasmus – se ukázaly být velkým úspěchem, neboť pomáhají lidem, aby nabyli nových dovedností, jež budou nezbytné pro pracovní příležitosti zítřka. Zvýšená mobilita může rovněž přispět k reformě systémů vzdělávání a odborné přípravy tím, že usnadní přeshraniční šíření myšlenek a osvědčených postupů. Pomocí kombinace cílených programů financování a ve spojení s jinými zdroji financování, jako jsou strukturální fondy, může rozpočet EU přinést skutečnou přidanou hodnotu, neboť podpoří mobilitu, usnadní spolupráci a výměnu osvědčených postupů a podpoří členské státy při modernizaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy.

Kulturní rozmanitost Evropy je jednou z našich největších předností, jež obohacuje a inspiruje občany a je skutečným hospodářským přínosem. Hospodářská a společenská úloha kulturních a kreativních odvětvích je stále znatelnější. V roce 2008 představovala 4,5 % evropského HDP, což znamená přibližně 3,8 % pracovní síly. EU v této oblasti úzce spolupracuje s členskými státy s cílem plně využít potenciál jednotného trhu a nastavit vhodné podmínky, jež by kulturním a tvůrčím odvětvím umožnily prosperovat.

Příští generace programů financovaných z rozpočtu EU se bude zabývat nedostatky, které omezují potenciál růstu tohoto odvětví. Zaměří se na řešení fragmentace trhu, posilování konkurenceschopnosti v kulturním a audiovizuálním odvětví a na opatření týkající se budování kapacit a podporu oběhu kulturních děl.

2. Nástroje

Komise navrhuje, aby se z rozpočtu EU podpořilo vzdělávání a kulturní politika prostřednictvím dvou hlavních nástrojů:

2.1. Program vzdělávání, odborné přípravy a mládeže – „Vzdělaná Evropa“

Tento program sloučí v současnosti oddělené podprogramy, jako jsou program celoživotního vzdělávání, mezinárodní aspekty vysokoškolského vzdělávání, včetně programů Erasmus Mundus a Mládež v akci. To umožní dosáhnout větší účinnosti, silnějšího strategického zaměření a využití součinnosti mezi různými aspekty programu.

Současné nástroje EU na podporu mobility se nevztahují na studenty magisterského studia, i když tento druh studia nabízí nejefektivnější akademické tituly vedoucí k inovačním pracovním příležitostem a výzkumu. Nákladově nejefektivnějším způsobem, jak dosáhnout na tuto kategorii studentů, je využití rozpočtu EU s cílem uvolnit finanční prostředky ze soukromého sektoru, především národních bank, a tím zajistit přenositelnost studentských půjček a grantů.

Aktivity, které jsou v současnosti podporovány z programu Leonardo, budou posíleny jako součást úsilí v boji proti nezaměstnanosti mládeže, a Komise bude spolupracovat s Evropskou investiční bankou (EIB), aby poskytla záruky pro půjčky studentům, kteří si přejí absolvovat svá magisterská studia v jiném členském státě.

Nový program se zaměří na:

– poskytování cílených příležitostí k nadnárodnímu vzdělávání,

– sladění dovedností s poptávkou na trhu práce za účelem posílení schopnosti profesního zařazení, podnikání a účasti mladých lidí,

– dobrovolnictví, jakož i neformálního a informálního učení, a

– na podporu rozsáhlé reformy a modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy po celé Evropě.

Konkrétně bude program zahrnovat tři hlavní druhy opatření:

(1) Nadnárodní mobilitu ve vzdělávání – až 800 000 občanům EU, především studentům, by se mohlo pomoci ke každoroční mobilitě.

(2) Opatření zaměřená na spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a světem práce budou podporována v zájmu posílení modernizace vzdělávání, inovace a podnikání.

(3) Bude poskytnuta politická podpora s cílem získat spolehlivé informace o účinnosti vzdělávacích investic a pomoci členským státům provádět účinné politiky.

Přísné kvalitativní podmínky mobility, soustředění se na klíčové politické cíle tam, kde lze dosáhnout kritické úrovně, a komplementarita s jinými programy EU pomohou zajistit velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu.

Do programu Vzdělaná Evropa se začlení stávající mezinárodní programy, jako jsou Erasmus Mundus, Tempus, Alfa, Edulink a programy spolupráce s průmyslově vyspělými zeměmi v rámci stejného nástroje. Program poslouží naplňování různých cílů (přitažlivosti evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, excelenci, solidaritě a spravedlnosti).

Tento přístup odstraní současnou roztříštěnost nástrojů EU na podporu mezinárodní spolupráce v rámci vysokoškolského vzdělávání, která studentům a univerzitám ztěžuje přístup k informacím o možnostech evropského vysokoškolského vzdělávání a vysokoškolskému vzdělávání v EU znemožňuje jeho zviditelnění na globální scéně.

2.2. Sport

Jako součást programu Vzdělaná Evropa se navrhované sportovní podprogramy zaměří na:

· boj proti nadnárodním hrozbám specifickým pro sport, jako jsou doping, násilí, rasismus a nesnášenlivost, nebo na otázky morální integrity soutěží a sportovců,

· rozvoj evropské spolupráce v oblasti sportu například pomocí pokynů pro dvojí kariéru sportovců nebo ukazatelů dobrého řízení sportovních organizací, a

· podporu místních sportovních organizací, které mohou sehrát významnou úlohu při řešení širších sociálně-ekonomických problémů, jako je sociální začlenění.

Pomocí mobilizace soukromého financování od subjektů činných v oblasti sportu a podporou organizací, jež tvoří základnu sportovní pyramidy – a ne její nejvyšší profesionální úroveň, vnese tento program do problémů spojených se zvláštní povahou sportu přidanou hodnotu EU.

2.3. Program pro kulturu a audiovizuální odvětví – „Tvůrčí Evropa“

Tento program sloučí současný program Kultura, programy MEDIA a MEDIA Mundus. Cílem tohoto sloučení je zaměřit podporu na dosažení cílů strategie Evropa 2020 a na pomoc při uvolňování potenciálu vytváření pracovních míst v kulturních a tvůrčích odvětvích. Program doplní ostatní programy EU tím, že se zaměří zvláště na potřeby kulturních a tvůrčích odvětví, jejichž cílem je přeshraniční působnost, a jež mají silnou vazbou na podporu kulturní a jazykové rozmanitosti. Bude pamatováno na zvláštnost každého odvětví, a to i pomocí vyhrazeného rozpočtového přídělu. Třetí část programu poskytne kulturním a tvůrčím odvětvím horizontální podporu prostřednictvím využívání inovačních finančních nástrojů.

3. Provádění

Provádění nových programů bude značně zjednodušeno.

Odstraněním podprogramů, snížením celkového počtu činností a větším využitím paušálních částek s sebou nový program Vzdělaná Evropa přinese výrazné zjednodušení činností a pravidel.

Program Tvůrčí Evropa bude řízen centrálně prostřednictvím Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), jak je tomu v současné době u programů Kultura a MEDIA. Malý počet akcí bude řídit přímo Komise (např. Evropská hlavní města kultury, kulturní ceny EU, společné akce s mezinárodními institucemi).

Programy Kultura a MEDIA budou coby součásti programu Tvůrčí Evropa doplněny o inovační finanční nástroj spravovaný skupinou EIB, jehož cílem bude poskytnout kulturním a tvůrčím odvětvím (CCI) financování formou vlastního a cizího kapitálu. To odstraní jednu z hlavních překážek rozvoje kulturního a tvůrčího obsahu – přístup k finančním prostředkům – a obsáhne i ta kulturní a tvůrčí odvětví, jež nejsou podporována z jiných programů EU.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 16,8 miliardy EUR

· Vzdělaná Evropa || 15,2 miliardy EUR

· Tvůrčí Evropa || 1,6 miliardy EUR

Zaměstnanost a sociální věci

1. Politické Cíle

Evropská unie čelí značným výzvám v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí. Téměř 23 milionů osob je dnes nezaměstnaných a odhaduje se, že více než 113 milionů je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením[8]. Sociální otázky a otázky zaměstnanosti jsou hlavní obavou evropských občanů a oblastí, kde se od Unie nejvíce očekává. Přes nedávné zlepšení hospodářské perspektivy zůstávají vyhlídky na zaměstnání ve střednědobém horizontu smíšené, mimo jiné i kvůli nevyváženému stavu mezi členskými státy a očekávaným tlakům na hospodářskou restrukturalizaci pocházejícím z celosvětového hospodářství.

Nezaměstnanost a trvale vysoká míra chudoby volají po rozsáhlých opatřeních. Politiky, které již byly zavedeny, je třeba aktualizovat a posílit v době, kdy Unie čelí naléhavým výzvám: nedostatkům v úrovni kvalifikace, slabým výkonům v aktivní politice na trhu práce a na poli vzdělávacích systémů, sociálnímu vyloučení marginalizovaných skupin a nízké mobilitě pracovních sil. Mnohé z těchto výzev se ještě zhoršily v důsledku finanční a hospodářské krize, demografických a migračních trendů a rychlého tempa technologických změn. Dokud se nedosáhne jejich efektivního řešení, budou představovat významnou hrozbu pro sociální soudržnost a konkurenceschopnost.

Hlavní odpovědnost za modernizaci trhu práce a systémů sociální politiky nesou členské státy. EU však k jejich úsilí přidává hodnotu svou funkcí katalyzátora podpory a usnadňování reforem tím, že poskytuje finanční prostředky zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu a posiluje účast sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných stran, které mají klíčovou úlohu při prosazování reforem.

2. Nástroje

Prostřednictvím společného opatření v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnanosti a začlenění bude zřízena iniciativa podporující evropskou zaměstnanost a sociální začlenění. Financování v této oblasti budou v zásadě zajišťovat tři hlavní nástroje. Ty budou zcela sladěny s cíli strategie Evropa 2020 a jejich poskytování bude zlepšeno posílením vzájemného doplňování s jinými nástroji a zjednodušením příslušných postupů.

2.1. Evropský sociální fond

Evropský sociální fond (ESF) bude poskytovat finanční prostředky na strukturální opatření určená na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Finanční prostředky se budou soustředit na klíčové priority strategie Evropa 2020, zejména skrze čtyři „investiční okna“:

– podpora zaměstnanosti,

– investic do dovedností, vzdělávání a celoživotního učení;

– sociálního začlenění a boje proti chudobě, a

– posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

V rámci těchto oken bude ESF rovněž přispívat na jiné politické cíle, například na usnadnění přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které účinně využívá zdroje, podporu výzkumu a inovací, zejména v sociální oblasti, posílení rovnosti žen a mužů a boj proti diskriminaci. Navrhuje se, aby přenesením programu potravinové pomoci pro nejchudší osoby do ESF došlo k přeskupení opatření zejména ve prospěch sociálního začlenění.

V období po roce 2013 bude ESF financován ze společného strategického rámce (CSF) pro strukturální fundy[9]. Finanční prostředky budou programovány jako součást smluv o partnerství, které budou projednávány s členskými státy. Stanovené cíle budou sladěny s národními programy reforem a dohodnuté cíle se přenesou do rozhodnutí o investicích.

V zájmu zesíleného zaměření se na výsledky bude přijat podmiňovací mechanismus založený na uceleném souboru předem vymezených požadavků s cílem maximalizovat dopad rozpočtu EU a spustit a podpořit nezbytné reformy v členských státech.

Aby ESF byl skutečným přínosem pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, bude potřebná kritická míra financování jak na úrovni EU, tak na úrovni operačních programů. Nezbytný minimální podíl investic v rámci politiky soudržnosti přidělených na ESF bude přizpůsoben různým kategoriím regionů, což odráží různé míry podpory, kterou obdrží, a výzev, před nimiž stojí: toho bude dosaženo stanovením minimálních podílů pro ESF z podpory strukturálních fondů pro každou kategorii regionů (25 % pro konvergenční regiony, 40 % pro přechodné regiony, 52 % pro konkurenceschopné regiony, založených na Fondu soudržnosti, který i nadále představuje jednu třetinu přídělů na politiku soudržnosti ve způsobilých členských státech a s výjimkou územní spolupráce). Použití těchto podílů bude mít za následek minimální celkový podíl pro ESF z 25 % celkového rozpočtu určeného na politiku soudržnosti.

2.2. Integrovaný program pro zaměstnanost, sociální politiku a začleňování

Integrovaný program pro zaměstnanost, sociální politiku a začleňování přispěje k plnění strategie Evropa 2020 a jejích vzájemně se posilujících hlavních cílů prostřednictvím podpory činností na podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, přiměřené sociální ochrany, boje proti sociálnímu vyloučení, chudobě a zlepšení pracovních podmínek. Program bude působit jako katalyzátor změn v členských státech a obsahovat tyto prvky:

· Celoevropskou platformu procesů vzájemného učení s cílem posílit vědomostní základnu pro navrhování a provádění reforem a podporu zapojení zúčastněných stran do tvorby politiky s cílem posílit vlastnictví zaměstnanosti EU, cíle sociální politiky a sociálního začleňování na základě úspěšné zkušenosti s programem Progress;

· Podpora sociální inovace založené na důkazech s cílem posílit úsilí členských států o modernizaci systémů vnitrostátní sociální politiky a politiky zaměstnanosti prostřednictvím využití prokázané metody pro formování, zavádění a vyhodnocování inovací a účinnějšího šíření informací;

· Podporu mobility pracovních sil v rámci EU a lepší přístup k pracovním příležitostem, zejména u mladých lidí, na základě činností sítě EURES;

· Podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti jakožto prostředků pro vytváření pracovních míst a boje proti sociálnímu vyloučení pomocí vylepšení dostupnosti a přístupnosti mikroúvěrů pro zranitelné skupiny, mikropodniky a sociální hospodářství, jež se bude opírat o evropský nástroj mikrofinancování Progress.

2.3. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

Prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) bude poskytována zvláštní podpora pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku významných strukturálních změn.

Prostřednictvím EFG bude EU i nadále pomáhat členským státům při poskytování jim přizpůsobené podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku rozsáhlých strukturálních změn v důsledku zvyšující se globalizace výroby a obchodu. Kromě toho se EFG bude zabývat rozsáhlým propouštěním z práce v důsledku vážného narušení místního, regionálního či národního hospodářství v důsledku náhlé a neočekávané krize. Fond EFG se bude snažit dosáhnout 50% míry pomoci pracovníkům při hledání nového a stálého zaměstnání po uplynutí 12 měsíců[10].

Komise navrhne rozšířit oblast působnosti fondu EFG s cílem poskytnout náhradu v některých případech v důsledku dopadů globalizace na některá zemědělská odvětví.

2.4. Autonomní rozpočtové linie

Kromě těchto nástrojů a na základě pravomocí, které jim byly uděleny Smlouvou bude Komise i nadále provádět autonomní rozpočtové linie[11] s cílem:

– usnadnit evropský sociální dialog, který je zásadní součástí evropského sociálního modelu,

– analyzovat a vyhodnotit převládající tendence v právních předpisech členských států týkajících se volného pohybu osob a podporovat koordinaci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, a

– analyzovat sociální situaci a dopad demografických změn.

3. Provádění

Snížení počtu finančních nástrojů a rozpočtových linií a zefektivnění řídících a prováděcích metod a systémů umožní větší integraci mezi jednotlivými nástroji a přinese značné zjednodušení, zejména pro příjemce.

3.1. Evropský sociální fond

Provádění ESF se zaměří na větší zapojení přístupu založeného na výsledcích pomocí začlenění ESF uvnitř společného strategického rámce pro všechny nástroje sdíleného řízení a smlouvy o partnerství uzavřené s členskými státy.

Provádění bude rovněž zjednodušeno. Budou více využity zjednodušené nákladové možnosti, zejména v případě malých projektů, čímž se sníží administrativní zátěž členských států a regionů, a usnadní přístup k financování místních iniciativ. Užší propojení plateb na dosažení cílů předem definovaných v smlouvách o partnerství bude rovněž umožněno na základě společných akčních plánů.

Budou zavedeny mechanismy pobídek založené na výsledcích, jejichž cílem bude odměňovat úspěšné programy a opatření a stimulovat změny u těch méně úspěšných.

3.2. Integrovaný program (přímé řízení) pro zaměstnanost, sociální politiku a začleňování

Nový integrovaný program pro zaměstnanost a sociální začlenění bude přímo řízen Komisí. Hlavní postupy zahrnují výběrová řízení, výzvy k překládání návrhů a společné řízení – zejména pro provádění zařízení mikrofinancování ve spolupráci s Evropským investičním fondem. Nový program se zaměří na velké projekty s jednoznačnou přidanou hodnotou EU v zájmu dosažení kritického množství a snížení administrativní zátěže. Budou zavedena harmonizovaná a zjednodušená pravidla a postupy na usnadnění přístupu k programu, zejména pro malé organizace.

Kromě toho bude zřízeno víceleté plánování s cílem stanovit dlouhodobé politické cíle spolu s ročním financováním, čímž bude zajištěno, že program je skutečně politicky motivovaným nástrojem. Program bude prováděn způsobem řízení založeném na výsledcích opírajícím se o pravidelné sledování pokroku na základě jasných ukazatelů.

3.3. Podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni

Pro uvolnění prostředků z fondu EFG se bude i nadále vyžadovat rozhodnutí rozpočtového orgánu. Komise se bude snažit zajistit, aby fungování EFG bylo jednodušší a lépe reagovalo na měnící se hospodářskou situaci.

3.4. Autonomní rozpočtové linie

Provádění autonomních rozpočtových linií bude plně koordinováno s oběma nástroji tak, aby se zabránilo překrývání a zvýšila součinnost. Jejich počet se sníží a budou upřednostňovány větší projekty v zájmu dosažení kritického objemu a snížení administrativní zátěže.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 88,3 miliardy EUR

· Evropský sociální fond (založený na poměru 25/40/52 pro jednotlivé kategorie regionů s výsledkem 25 % z prostředků na soudržnost, kromě zařízení spojující Evropu) || 84 miliard EUR

· Integrovaná politika v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a sociálního začleňování || 850 milionů EUR

· Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci || 3 miliardy EUR

· Autonomní rozpočtové linie || 400 milionů EUR

Životní prostředí

1. Politické Cíle

Politika Evropské unie v oblasti životního prostředí přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020, jimiž je inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění. Investice do ochrany životního prostředí jsou investice do modernizace naší společnosti, což pomůže přeměnit Evropu na hospodářství, které bude založeno na účinném využívání zdrojů a na znalostech. Tyto investice jsou nepostradatelné pro ochranu a zlepšování kvality životního prostředí.

Hospodářství šetrnější k životnímu prostředí znamená snížení ekologických nákladů prostřednictvím účinnějšího využívání zdrojů, což přispívá k růstu, konkurenceschopnosti a vytváření pracovních příležitostí. Ochrana biologické rozmanitosti – našeho přírodního bohatství – a posílení odolnosti ekosystémů budou představovat důležitý příspěvek k dosažení našich cílů udržitelného růstu. Ekosystémy poskytují potravu, čerstvou vodu, suroviny a mnoho dalšího užitku, čímž přispívají k produktivitě a kvalitě života a ke snižování výdajů na veřejné zdraví. Obnova ekosystémů a služeb, které poskytují, přispívá k ekologickému hospodářství prostřednictvím nových dovedností, pracovních míst, obchodních příležitostí, podpory inovací a přispíváním ke zmírnění problémů spojených se změnou klimatu a přizpůsobení se jí.

Přidaná hodnota spolupráce na evropské úrovni v zájmu dosažení společných cílů v oblasti životního prostředí je obecně uznávána, neboť otázky životního prostředí nekončí na státních hranicích. Úzká spolupráce se sousedy EU a s rozvíjejícími se ekonomikami je předpokladem zelenější Evropy. Environmentální udržitelnost je rovněž jedním z rozvojových cílů tisíciletí, k nimž se EU zavázala.

Vedle prospěchu evropské právních předpisů v oblasti životního prostředí může rozpočet EU přispět k dosažení cílů v oblasti životního prostředí, a to jak prostřednictvím specializovaných programů, tak zajištěním, aby environmentální cíle byly pevně zakotveny ve všech činnostech podporovaných z rozpočtu EU.

2. Nástroje 2.1. Začleňování

Priority politiky v oblasti životního prostředí budou „začleněny“ do všech hlavních nástrojů financování EU, včetně programů soudržnosti, zemědělských a námořních programů a programů rybolovu, výzkumných a inovačních programů, jakož i do programů vnější pomoci. Tento přístup bude maximalizovat součinnost mezi politikami v oblasti životního prostředí a v dalších oblastech, uznávajíce, že stejná opatření mohou a měly by sledovat různé, vzájemně se doplňující cíle. Tento přístup rovněž přispěje k tomu, aby se zamezilo přebujení programů a minimalizovala se jejich byrokratická zátěž.

· Zemědělství Hlavním cílem reformy společné zemědělské politiky (SZP) je podporovat environmentální cíle prostřednictvím provázání přímých plateb zemědělcům s životním prostředím. 30 % přímých plateb bude podmíněno dodržováním řady osvědčených postupů šetrných k životnímu prostředí, a to nad rámec již existujících povinností vyplývajících z podmíněnosti. Kromě toho bude v rámci SZP rozvoj venkova opět znovu zaměřen na dodávání veřejných statků, a to i prostřednictvím agroenvironmentálních opatření. Tato opatření pomohou zajistit, aby zemědělství EU bylo udržitelné a představovalo hlavního poskytovatele environmentálních veřejných statků, jako je čistá voda, biologická rozmanitost, ochrana půdy, čisté ovzduší a ochrana krajiny. To přispěje také k dosažení cílů EU v oblasti změny klimatu, jak pokud jde o zmírnění jejích dopadů, tak pokud jde o přizpůsobení se jí.

· Rybolov a námořní politika. Udržitelnost životního prostředí bude srdcem budoucí námořní politiky a rybolovu. Toho bude dosaženo mimo jiné prostřednictvím snižování nadměrného odlovu a nadbytečné kapacity a zmírňováním přímých dopadů (jako jsou vedlejší úlovky nebo dopad na mořské dno), jakož i podporou chráněných mořských oblastí. Integrovaná námořní politika dále vymezí hranice udržitelnosti lidských činností, které mají vliv na mořské prostředí jako součást provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí.

· Politika soudržnosti. Politika soudržnosti se silněji zaměří na priority strategie Evropa 2020, včetně toho, aby se EU stala ekologickým a konkurenceschopným hospodářstvím, jež bude méně náročné na zdroje. Toho bude dosaženo prostřednictvím výrazného zaměření na výsledky a podmíněnost, a to i ve vztahu k cílům v oblasti životního prostředí. Tyto cíle zahrnují podporu provádění acquis v oblasti životního prostředí (právních předpisů týkajících se vody, odpadů, moří, dusičnanů, kvality ovzduší, povodní, směrnice o průmyslových emisích) a financování s tím související environmentální infrastruktury; ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, mimo jiné pomocí rozvoje enviromentálních infrastruktur a snížením a prevencí dezertifikace. Kontrola slučitelnosti s ochranou životního prostředí v rámci politiky soudržnosti bude posílena.

· Výzkum a inovace. Nový společný strategický rámec pro výzkum a inovace přispěje k podpoře vědeckých a technologických objevů potřebných pro přechod na energeticky účinnější hospodářství. Širší průběžná finanční podpora ekologických inovací rovněž přispěje k zajištění inteligentního a udržitelného růstu. Inovační partnerství budou mít přímý dopad na účinné využívání zdrojů, například u vody, ekosystémů, surovin a inteligentních měst.

· U vnější činnosti Unie pomůže předvstupní nástroj kandidátům financovat infrastrukturu životního prostředí a budovat kapacity potřebné k dodržování acquis EU. Prostřednictvím politického dialogu na regionální a vnitrostátní úrovni bude Komise i nadále začleňovat podporu životního prostředí do Evropského nástroje sousedství a partnerství. Ochrana životního prostředí by měla být rovněž více začleněna do programů pomoci rozvojovým zemím. Biologická rozmanitost a ekosystémy jsou klíčovými světovými veřejnými statky a budou součástí plánovaného tematického programu zaměřeného na globální veřejné statky a výzvy. Lisabonská smlouva umožňuje EU převzít silnější úlohu při vyjednávání a uzavírání mnohostranných dohod o životním prostředí a v rámci mezinárodní správy záležitostí týkajících se životního prostředí, což se odrazí ve vyšším financování.

2.2. Speciální nástroj pro životní prostředí a oblast klimatu

Kromě začleňování navrhuje Komise pokračovat v programu LIFE + a propojit jej úžeji s cíli strategie Evropa 2020. Jak je tomu v rámci stávajícího programového období, zahrne nový nástroj řadu opatření v oblastech životního prostředí a klimatu do jednoho jediného programu.

U podprogramu o životním prostředí[12] se nástroj zaměří na dva druhy projektů: nové integrované projekty, jejichž počet a finanční podíl bude postupně narůstat v průběhu trvání programu; a na „tradiční“ projekty. Komise je toho názoru, že integrované projekty mohou sehrát rozhodující úlohu katalyzátora při plnění cílů, jako jsou ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů, efektivní řízení sítě Natura 2000, podpora správy životního prostředí, nakládání s odpady a vodohospodářství, a při účinné mobilizaci dalších fondů k těmto účelům. Projekty budou i nadále vybírány pro jejich přidanou hodnotu EU a potenciál přenosu know-how.

Integrované projekty LIFE jsou nastaveny tak, aby prokázaly udržitelné provádění akčních plánů v oblasti životního prostředí[13] s ohledem na hlavní směrnice EU v oblasti životního prostředí, jako je směrnice o stanovištích a rámcová směrnice o vodě. Integrované projekty budou podporovat řadu zvláštních činností a opatření. Dodatečné financování pro tyto projekty bude pocházet z dalších programů financování EU, jakož i z vnitrostátních, regionálních a soukromých fondů, a bude společně zaměřeno na dosažení environmentálních cílů. Finanční prostředky programu LIFE budou tudíž působit jako katalyzátor zajišťování soudržnosti a strategického zaměření na životní prostředí a plného využití synergií. Strukturovanější spolupráce s dalšími fondy EU bude ustanovena v rámci společného strategického rámce.

Podprogram o životním prostředí bude rozdělen podle následujících priorit:

(a) Část Biologická rozmanitost LIFE se rovněž zaměří na širší výzvy biologické rozmanitosti v souladu se strategickým cílem biologické rozmanitosti strategie Evropa 2020, jež usiluje o zachování a obnovení ekosystémů a jejich služeb, a přitom bude dále klást důraz na síť Natura 2000 a na rozvoj a sdílení osvědčených postupů týkajících se biologické rozmanitosti;

(b) Část Životní prostředí LIFE se zaměří na podporu provádění environmentální politiky EU ve veřejném a soukromém sektoru a zejména na provádění právních předpisů týkajících se životního prostředí, jež jsou důležité pro splnění cílů účinného využívání zdrojů stanovených v rámci strategie Evropa 2020 (jako např. rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o odpadech).

(c) Část Správa LIFE bude podporovat vytvoření platformy pro výměnu osvědčených postupů, jak dosáhnout lepšího souladu s prioritami a prosazováním environmentální politiky EU, rozvoj politiky a kvalifikované rozhodování (např. rozsáhlé šíření výsledků projektu), s důrazem na řádnou správu věcí veřejných. Tato část bude také podporovat ekologické nevládní organizace a zvyšování povědomí, obhajobu a šíření informací o problematice životního prostředí, neboť ty jsou neoddělitelnou součástí dosažení řádné správy, plného provádění a dodržování závazků.

2.3. Financování biologické rozmanitosti

Financování strategie EU týkající se biologické rozmanitosti do roku 2020[14] vyžaduje začlenění biologické rozmanitosti napříč celým rozpočtem EU jak prostřednictvím hlavních nástrojů financování uvnitř EU, tak financováním vnější činnosti. V zájmu zvýšení účinnosti výdajů EU je rovněž důležité maximalizovat součinnosti s financováním oblasti klimatu prostřednictvím financování projektů přizpůsobení založeného na ekosystémech a projektů zmírňování dopadů, které také vedou k poskytování širších ekosystémových služeb, a to jak v rámci EU, tak mimo ni.

Účinné řízení a obnova chráněných oblastí sítě Natura 2000 je zásadní pro dosažení cíle strategie Evropa 2020 usilujícího o zastavení a zvrácení poklesu biologické rozmanitosti v EU, jak bylo stanoveno na zasedání Evropské rady v roce 2010. Posílený integrovaný přístup využívající různých odvětvových fondů EU, který zajistí jejich konsistenci s prioritami sítě Natura 2000, společně s posíleným nástrojem „Biologická rozmanitosti LIFE“ poskytne na úrovni EU pevný základ pro novou finanční strategii sítě Natura 2000.

Na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP 10), konaném v říjnu 2010 v japonské Nagoji, se EU společně s ostatními zúčastněnými stranami externě zavázala k podstatnému navýšení finančních prostředků určených na celosvětovou biologickou rozmanitost do roku 2020. Financování z rozpočtu EU bude poskytnuto ze zeměpisných a regionálních prostředků programů vnější činnosti EU, jakož i z tematického programu pro globální veřejný statky.

Kromě začlenění biologické rozmanitosti do rozpočtu pro vnější činnost zvažuje Komise návrh na vytvoření mechanismu/fondu mimo rozpočet, který by spojil příspěvky členských států a rozpočtu EU.

3. Provádění 3.1. Začleňování

Začleňování se uskuteční prostřednictvím struktur a nástrojů popsaných na jiném místě v informačních listech odvětvové politiky. Aby bylo zajištěno dosažení výsledků, budou u všech příslušných nástrojů politiky EU jasně stanovena kritéria a pravidla sledování a ohlašování s příslušnými ukazateli.

V zájmu maximalizace součinnosti mezi různými politickými cíli se plánuje kontrolní postup u výdajů týkajících se životního prostředí podobný tomu, který je navržen u výdajů souvisejících s oblastí klimatu.

Pokud jde o biologickou rozmanitost, budou kritéria tzv. „Rio markers“ zřízená OECD, která již Komise použila u vnějších nástrojů, začleněna do stávající metodiky pro měření výkonnosti používané pro programy EU. Pomohou také prokázat společné výhody výdajů na oblast klimatu a biologické rozmanitosti a zdůraznit přínos výdajů opatření REDD+ (snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích) k biologické rozmanitosti.

3.2. Speciální nástroj pro životní prostředí a oblast klimatu

Současný program LIFE + je spravován Komisí v přímém centralizovaném řízení. Komise se domnívá, že budoucí program by měl být i nadále centrálně řízen, ale řídící úkoly by mohly být do značné míry přeneseny na některou ze stávajících výkonných agentur. Rozsah, podmínky a okolnosti tohoto přenesení budou muset zohlednit potřebu Komise udržet si u integrovaných projektů silné politické vazby.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011. Vylučuje fondy na začleňování, které jsou zahrnuty do rozpočtových prostředků pro odvětvové nástroje financování.

Program LIFE + (podprogram v oblasti životního prostředí) || 2,4 miliardy EUR

Vnější činnost

1. Politické Cíle

Evropská unie je díky počtu svých obyvatel a hospodářské síle globálním hráčem. S 500 miliony obyvatel představuje více než 25 % světového hrubého domácího produktu a pětinu světového obchodu. Unie je rovněž aktivním politickým aktérem s vlastními regionálními (zejména ve svém sousedství) a světovými bezpečnostními zájmy a odpovědností. Svou solidaritu prokazuje zejména tím, že poskytuje více než polovinu celkové mezinárodní rozvojové pomoci a je největším světovým dárcem humanitární pomoci. Aktivně se angažuje na ochranu lidských práv, na podporu programu pro důstojnou práci, dalších univerzálních hodnot a za respektování mezinárodních environmentálních a sociálních úmluv.

Prostřednictvím misí pro řešení krizí pod vedením EU, jakož i prostřednictvím nástrojů EU pro reakci na krizové situace a stabilizaci je EU stále aktivnější v předcházení konfliktům, řízení krizí a budování míru. EU rovněž podporuje mírové mise OSN a Africké unie v nestabilních nebo válkou zničených zemích. Kromě toho EU odhodlaně podporuje mnohostranný systém a jeho reformu, multilaterální obchodní jednání z Dohá, jednání UNFCCC (Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu) o změně klimatu, jednání o biologické rozmanitosti v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, jednání jiných vícestranných dohod, reformy G8 a G20 a program globální správy věcí veřejných.

Vnější politiky jsou proto jednou z hlavních oblastí činnosti EU, která byla posílena uvnitř nového institucionálního rámce Lisabonské smlouvy.

EU používá finančních nástrojů pro vnější vztahy na podporu provádění těchto vnějších politik, zejména:

(1) Prosazování hodnot EU a politik EU v zahraničí. Vzhledem k důrazu na dodržování lidských práv, demokracii a právní stát představují nedávné události v různých částech světa výzvu k přezkoumání pomoci EU pro přechodné a demokratické procesy a občanskou společnost.

(2) Mělo by dojít k dalšímu posílení plánování politik EU na podporu řešení významných celosvětových výzev, jako je boj proti změně klimatu, zvrácení ubývání biologické rozmanitosti a ochrana globálních veřejných statků a zdrojů. Komise navrhuje vypracovat proaktivní program EU a společných zájmů s třetími zeměmi se zvláštním zaměřením na strategické partnery.

(3) Zvýšit dopad rozvojové spolupráce EU s hlavním cílem přispět k vymýcení chudoby. EU bude soustředit svou podporu na ty oblasti, kde EU může nabídnout zvláštní odborné znalosti s tím, že bude rozlišovat mezi partnerskými zeměmi a regiony tak, aby se zajistilo, že zdroje podpory jsou přidělovány podle potřeb, schopností, zájmů a závazků; zlepší koordinaci podpory a soudržnost rozvojové politiky a zajistí odpovídající financování rozvoje. Bude vytvořen panafrický nástroj s cílem podporovat provádění společné evropské strategie pro Afriku a přitom bude kladen důraz na jasnou přidanou hodnotu transregionálních a kontinentálních opatření. Bude dostatečně pružný na to, aby mohl zohlednit příspěvky od členských států EU, afrických států, finančních institucí a soukromého sektoru.

(4) Investice do dlouhodobé prosperity a stability v sousedství EU. Cíl vytvoření prostoru prosperity, stability a demokracie bude prováděn jak prostřednictvím přípravy (případných) kandidátských zemí na členství a prostřednictvím obnovené politiky sousedství. EU bude aktivní při podpoře demokratických hodnot a zásad ve svém sousedství a při spravedlivějším rozdělování výnosů z růstu prostřednictvím větší politické spolupráce a hlubší hospodářské integrace na jihu a východě.

(5) Posílení evropské solidarity v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. V rámci dodržování mezinárodně dohodnutých zásad humanitárního práva a zlepšení jeho kapacity v oblasti humanitární pomoci a civilní ochrany bude rozpočet EU podporovat opatření k předvídání, přípravě, prevenci a rychlejší reakci na katastrofy, pružnější zapojení se do rozvojových činností na obnovu po krizi a vytvoření odolnosti proti krizím pro budoucnost.

(6) Zlepšení předcházení krizím a jejich řešení. Dojde k posílení opatření EU pro předcházení krizím a jejich řešení, pro zachování míru a posílení mezinárodní bezpečnosti, včetně zvýšení kapacity EU pro připravenost na krize.

Otevřená Evropa, fungující v mezinárodním rámci založeném na jasných pravidlech, představuje nejlepší cestu, jak využít výhod globalizace pro podporu růstu a zaměstnanosti.

2. Nástroje

Komise navrhuje tyto struktury pro budoucí nástroje vnější činnosti EU:

2.1. Rozvojová spolupráce

Komise navrhuje navázat na stávající nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), pokud jde o jeho zeměpisný a tematický rozsah působnosti. Navrhuje, že by Evropský rozvojový fond (ERF), který pokrývá spolupráci se státy AKT (africké, karibské a tichomořské státy) a ZZÚ (zámořské země a území), měl zůstat mimo rozpočet na období příštího víceletého finančního rámce.

2.2. Nástroj pro přistupující země

Předkládá se návrh jediného integrovaného předvstupního nástroje jakožto finančního pilíře strategie rozšíření, jenž by zahrnoval všechny rozměry vnitřních politik a tematických otázek. Jeho cílem bude zajištění toho, aby kandidátské země a potenciální kandidátské země byly plně připravené pro případné přistoupení. Bude klást důraz na sociálně-ekonomický rozvoj, na regionální spolupráci, přijetí a provádění acquis a na přípravu řízení vnitřních politik po přistoupení. Bude prováděn prostřednictvím vnitrostátních/vícestranných programů dohodnutých s příjemci a bude také odrážet strukturální fondy, Fond soudržnosti a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), včetně jejich opětného zaměření na zajišťování veřejných statků. Kromě toho budou i nadále k dispozici politické nástroje spojené s finanční krizí (makrofinanční pomoc, nástroj pro stabilitu) určené k použití v zemích procesu rozšíření, bude-li to nezbytné.

2.3. Nástroj evropského sousedství (ENI)

Nástroj evropského sousedství (ENI) bude přínosem pro sousední země EU, neboť podpoří užší politickou spolupráci, hlubší hospodářskou integraci s EU a pomoc při účinném a udržitelném přechodu k demokracii. Spolupráce se sousedními zeměmi EU bude založena na zásadě „more for more“ v souladu se závěry sdělení Komise „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“. Nástroj ENI poskytne převážnou část finančních prostředků EU na sousedství a bude doplněn z jiných vnějších nástrojů[15].

2.4. Nástroj partnerství

Tento nový program bude poskytovat podporu ad hoc pro spolupráci se všemi třetími zeměmi (nerozvojovými i rozvojovými) se zvláštním zaměřením na strategické partnery/rozvíjející se hospodářství. Bude financovat opatření na podporu vlivu politik EU v zahraničí prostřednictvím dvoustranné spolupráce a společného přístupu k výzvám, hospodářských partnerství a obchodní spolupráce, aktivit v oblasti veřejné diplomacie a sítí, mezilidských vazeb; provádět politické diskuse a společné činnosti s jednotlivými partnerskými zeměmi a podporovat obchod a investice a sbližování předpisů se strategickými partnery.

2.5. Prosazování lidských práv ve světě

Posílený Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) se zaměří na dvě činnosti. Za prvé bude existovat posílená podpora vývoje úspěšných občanských společností a jejich zvláštní úlohy jako aktéry změn a na podporu lidských práv a demokracie. To bude zahrnovat posílenou schopnost EU rychle reagovat na mimořádné situace v oblasti lidských práv, jakož i silnější podporu mezinárodního a regionálního sledování lidských práv a lidskoprávních mechanismů. Za druhé bude poskytnuta podpora volebním pozorovatelským misím a zlepšení volebních procesů.

2.6. Solidarita a podpora pro populace, jež čelí přírodním a člověkem způsobeným katastrofám

Humanitární pomoc a civilní ochrana budou posíleny a budou se i nadále řídit přístupem založeným na potřebách a zásadách.

– Nástroj humanitární pomoci zaručí prostřednictvím specializovaných organizací reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy, která se bude opírat o mezinárodní zásady humanitárního práva.

– Mechanismus civilní ochrany bude reagovat na přírodní a člověkem způsobené katastrofy ve třetích zemích pomocí koordinace orgánů civilní ochrany členských států EU.

2.7. Předcházení krizím a jejich řízení

Existuje několik částí činnosti EU v této oblasti:

· Reakce na krizové situace, včetně přírodních katastrof, jež se bude provádět pomocí nástroje stability (IfS) a zaměřovat na předcházení konfliktům, nastolování míru a budování státu. Její dlouhodobá kapacita se bude zaměřovat na řešení globálních a nadregionálních hrozeb, jako je šíření zbraní hromadného ničení, boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, předcházení nedovolenému obchodování s lidmi atd.

· Bude se zabývat řešením krátkodobých finančních potřeb zemí, jež provádí programy stabilizace a přizpůsobení, prostřednictvím makrofinanční pomoci (MFA).

· Bude se zasazovat za jadernou bezpečnost za účelem podpory mezinárodních předpisů prostřednictvím nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC). Cílem bude podpora prosazování vysoké míry jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a účinného a efektivního dozoru v souvislosti s jadernými materiály ve třetích zemích.

· Rozpočet Společné zahraniční a bezpečnostní politiky podpoří činnosti bez vojenských a obranných důsledků.

3. Provádění

Provádění nových programů bude dále zjednodušeno zejména v zájmu účinnosti pomoci. Kde to bude vhodné, upevní nové nástroje vzájemnou odpovědnost při přidělování a vyplácení finančních prostředků. Bude usilovat o zvýšení součinnosti při využívání externích fondů pro více cílů politiky EU, např. při plnění závazků EU ke snížení chudoby a financování opatření v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu.

Bude také navržena větší pružnost v oblasti vnější činnosti. Mimo finanční rámec budou posíleny rozpočtové mechanismy pro zvládání velkých nepředvídaných událostí (rezerva na pomoc při mimořádných událostech, nástroj pružnosti).

Dojde ke zjednodušení prostřednictvím jasnějšího vymezení a snížení překrývání nástrojů, tak, aby je bylo možné určit jednotlivě s jasně definovanými politickými cíli. Dojde také k návrhu na zjednodušení pravidel a postupů pro poskytování pomoci EU, zejména aby plánování napomáhalo společné akci s členskými státy.

V rámci všech nástrojů je předložen návrh na další používání inovačních finančních nástrojů (zejména prostřednictvím regionálních investičních nástrojů), které by měly umožnit větší podíl na grantech, jež mají být propojeny s půjčkami tak, aby došlo k uvolnění prostředků na pokrytí investičních potřeb partnerských zemí.

Panuje přesvědčení, že musí dojít ke zlepšení demokratické kontroly vnější pomoci. Toho by u některých aspektů programů mohlo být dosaženo pomocí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy, nejen tím, že spolutvůrci právních předpisů budou postaveni na stejnou úroveň, ale také tím, že bude zajištěna větší flexibilita plánování. U ERF se navrhuje uvést kontrolou do souladu s nástrojem pro rozvojovou spolupráci při zohlednění zvláštností tohoto nástroje.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 70 miliard EUR

· Nástroj pro rozvojovou spolupráci || 20,6 miliardy EUR

· Předvstupní nástroj || 12,5 miliardy EUR

· Evropský nástroj sousedství || 16,1 miliardy EUR

· Nástroj partnerství || 1 miliarda EUR

· Nástroj stability || 2,5 miliardy EUR

· Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva || 1,4 miliardy EUR

· Společná zahraniční a bezpečnostní politika || 2,5 miliardy EUR

· Nástroj humanitární pomoci || 6,4 miliardy EUR

· Civilní ochrana a kapacita pro reakci na mimořádné situace || 0,2 miliardy EUR

· Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci || 0,2 miliardy EUR

· Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti || 0,56 miliardy EUR

· Makrofinanční pomoc || 0,6 miliardy EUR

· Záruční fond pro vnější činnost || 1,26 miliardy EUR

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech || 2,45 miliardy EUR

Celkový navrhovaný rozpočet v rámci 11. ERF || 30,3 miliardy EUR

Boj proti podvodům

1. Politické Cíle

Cílem politiky EU pro boj proti podvodům je chránit finanční zájmy Evropské unie předcházením, vyšetřováním, odrazováním a zajišťováním trestního stíhání podvodů v oblasti rozpočtu EU. Tuto politiku provádí Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který je součástí Komise, ale vyšetřování provádí v plné nezávislosti.

Jako útvar Komise OLAF spravuje programy popsané níže určené na podporu politik pro boj proti podvodům Unie. Specifická část opatření pro boj proti podvodům je ochrana eura proti padělání bankovek a mincí, což je nezbytné pro fungování jednotné měny.

2. Nástroje

Tři programy jsou koncipovány ke koordinaci činnosti členských států v boji proti podvodům ohrožujícím rozpočet v souladu s povinností úzké a pravidelné spolupráce v článku 325 Smlouvy o fungování EU.

· Program Hercule II podporuje boj proti podvodům posilováním nadnárodní a víceoborové spolupráce, školeními, odbornými právními studiemi, poskytováním dalších specializovaných útvarů pověřených bojem proti podvodům k dispozici orgánům členských států s pravomocemi v této oblasti (policejním a celním orgánům, státním zástupcům atd.), budováním sítí odborníků včetně přistupujících a kandidátských zemí a financováním technického vybavení pro členské státy. Program Hercule má zvláštní úlohu při podpoře boje proti pašování cigaret.

· Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS) poskytuje bezpečnou infrastrukturu pro výměnu informací týkajících se podvodů mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí. Tato infrastruktura rovněž umožňuje společné celní operace zahrnující členské státy a třetí země, které koordinují zdroje z různých služeb proti vysoce rizikovým cílům společného zájmu.

· Program Pericles je určen k ochraně eura proti padělání a zaručuje výměny zaměstnanců, pomoc a školící programy. Boj proti padělání eura byl úspěšný díky souvislému souboru opatření s důrazem na úzkou spolupráci mezi všemi zúčastněnými aktéry na vnitrostátní a evropské úrovni, jakož i na školení a zvyšování povědomí.

Kromě specifického výdajového programu pro boj proti podvodům pomůže větší soudržnost opatření proti podvodům napříč celou škálou výdajových programů zajistit, aby závazek Unie ohledně boje proti podvodům byl účinně prováděn. Opatření proti podvodům budou proto zahrnuta do každého právního základu pro novou generaci programů na období 2014–2020.

3. Provádění

Hodnocení předchozích programů Hercule prokázala značný dopad z hlediska zlepšení úrovně technického vybavení použitého členskými státy, usnadnění přeshraničních operací a kvalitu důkazů. Kontakty mezi odbornými úředníky vymáhání práva byly posíleny. Právní studie zaměřené na konkrétní otázky týkající se přeshraničních akcí proti podvodům posílily základ pro spolupráci.

Využívání AFIS v členských státech se podstatně zvýšilo po zavedení nových technologií v roce 2010. Jsou plánována další zlepšení zejména na usnadnění analýzy rizik. Kapacita k provádění společných celních operací bude zvýšena.

Program Pericles přispěl k relativně nízké úrovni padělání bankovek a mincí eura a k úspěšným opatřením zastavení padělků ještě před jejich vstupem do oběhu. S přibližně 110 oblastmi činnosti a téměř 6 000 vyškolenými úředníky je Pericles důležitou součástí souboru opatření na ochranu eura proti padělání

Tyto programy jsou prováděny prostřednictvím grantů a zadávání veřejných zakázek.

U všech tří programů se na základě zkušeností navrhuje zlepšit stávající přístup v souladu se strategií Komise v boji proti podvodům při současném zachování přiměřených limitů výdajů.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 Programy HERCULE, PERICLES a AFIS || 150 milionů EUR

Zdraví a spotřebitelé

1. Politické Cíle

Politika v oblasti zdravotnictví a spotřebitelská politika Evropské unie se zaměřuje na otázky, jež jsou velmi důležité pro všechny evropské občany, jejich zdraví a bezpečnost a dostupnost široké škály potravin a spotřebních výrobků v rámci účinného a bezpečného vnitřního trhu. Politiky EU v této oblasti jsou koncipovány k posílení práv evropských spotřebitelů, k ochraně a posilování zdraví evropských občanů, k zajištění toho, aby potraviny byly bezpečné a zdravé a k ochraně zdraví rostlin, dobré životní podmínky a zdraví zvířat.

Komise nese zvláštní odpovědnost za to, aby pomohla chránit a zlepšovat zdravotní stav a životní podmínky zvířat na území Společenství, zejména zvířat určených k produkci potravin, a zároveň umožnila obchod uvnitř Společenství a dovoz zvířat a živočišných produktů v souladu s příslušnými zdravotními normami a mezinárodními závazky. Podobně EU dohlíží na uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin a stanoví normy pro monitorování a kontrolu zbytků pesticidů. Provádí preventivní opatření proti zavlékání a rozšiřování organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům na území EU. Rovněž zajišťuje kvalitní podmínky pro prodej osiva a rozmnožovacího materiálu v EU. Provádění tohoto úkolu se děje efektivněji a hospodárněji prostřednictvím rozpočtu EU než 27 různých vnitrostátních rozpočtů.

Podporovat dobré zdraví je nedílnou součástí cílů strategie Evropa 2020 zaměřených na inteligentní růst podporující sociální začlenění. Když jsou lidé déle zdraví a aktivní, má to pozitivní dopad na produktivitu a konkurenceschopnost. Inovace ve zdravotnictví přispívají k tomu, aby se v souvislosti s demografickými změnami našly odpovědi na výzvu udržitelnosti v tomto odvětví.

Politika ochrany spotřebitele přispívá podobně výrazným způsobem k účinnosti evropského hospodářství, neboť umožňuje občanům, aby plně uplatnily svou roli na jednotném trhu a posiluje jejich možnosti a důvěru při přeshraničním nakupování zboží a služeb, zejména prostřednictvím internetu. V situaci, kdy výdaje spotřebitelů představují 56 % HDP EU, může účinná spotřebitelská politika aktivně přispět k plnění cílů strategie Evropa 2020.

Programy financované jako součást zdravotnické a spotřebitelské politiky EU přispějí k duševní a tělesné pohodě evropských občanů. Přidaná hodnota programů EU v oblasti zdravotnictví a spotřebitelské oblasti spočívá v jejich schopnosti vypořádat se s problémy, které členské státy samy nemohou řešit tak účinně. Například činnosti zaměřené na podporu přeshraničních nákupů nebo na reakci na závažnější výzvy, choroby či pandemie, které se dotýkají více členských států, vyžadují koordinovanou a soudržnou odpověď. Podobným způsobem nerespektují státní hranice nemoci zvířat a rostlin. Zajištění jednotné a vysoké úrovně zdraví zvířat a bezpečnosti potravin v rámci EU umožňuje volný pohyb živých zvířat a živočišných produktů, což je důležité pro fungování jednotného trhu a znamená přínos pro spotřebitele prostřednictvím většího výběru a větší hospodářské soutěže, a výrobcům potravin v EU umožňuje dosáhnout úspor z rozsahu.

2. Nástroje

Komise navrhuje následující programy na podporu politiky v oblasti zdravotnictví a spotřebitelské politiky EU.

2.1. Zdraví 2.1.1. Program Zdraví pro růst

Nový program Zdraví pro růst bude zaměřen na akce s jasnou přidanou hodnotou EU, a to v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a novými právními závazky. Hlavním cílem je spolupráce s členskými státy na ochraně občanů před ohrožením zdraví s přeshraničním dosahem, na posilování udržitelnosti zdravotnických služeb a zlepšování zdraví obyvatel, spolu s podporou inovací v oblasti zdravotnictví. Program například podpoří politiku v oblasti zdraví prostřednictvím rozvoje osvědčených postupů a pokynů pro diagnostiku a léčbu vzácných nemocí, podporou evropské referenční sítě týkající se nemocí, rozvojem osvědčených postupů a pokynů pro screening rakoviny a vytvořením společného přístupu EU k hodnocení zdravotnické techniky a elektronickému zdravotnictví. Výzkumná a inovační opatření v oblasti zdraví budou podporována v rámci společného strategického rámce pro výzkum a inovace.

2.1.2. Zdraví zvířat a rostlin a bezpečnost potravin

Program o zdraví zvířat a rostlin a bezpečnosti potravin se zaměřuje na vymýcení chorob zvířat, fond na mimořádné veterinární události a související činnosti, jako je financování referenčních laboratoří v EU, programů odborné přípravy a očkovacích bank. Budoucí program bude pokračovat v těchto činnostech se silným důrazem na výsledky. Program bude rovněž financovat dodatečné a potřebné opatření na ochranu zdraví rostlin proti škůdcům a chorobám, které se v celé EU stále více rozšiřují.

2.2. Spotřebitelé

Program Spotřebitelé

Program Spotřebitelé bude podporovat silnější postavení spotřebitele jako klíčového prostředku k dosažení vysoké úrovně ochrany v rámci celého jednotného trhu. Program se zaměří na zlepšení toku informací směrem ke spotřebitelům a na zastoupení zájmů spotřebitelů. Bude podporovat účinné uplatňování pravidel ochrany spotřebitele, a to prostřednictvím spolupráce mezi orgány a organizacemi odpovědnými za jejich provádění, informování, vzdělávání a řešení sporů. Nový program bude stavět na pozitivních výsledcích stávajícího programu s určitým přenesením důrazu na řešení nových klíčových priorit. Komise navrhuje zejména navýšit prostředky určené k alternativnímu řešení sporů a k budování kapacity poradenství spotřebitelů při nakupování v zahraničí.

3. Provádění

Rozpočet na zdraví a spotřebitele je prováděn prostřednictvím přímého a nepřímého centralizovaného řízení. Větší část rozpočtu na potraviny a krmiva je prováděna v rámci přímého centralizovaného řízení, zejména prostřednictvím podpory poskytované orgánům členských států.

V roce 2004 zřídila Komise Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele, jejímž úkolem je řízení programu veřejného zdraví. Mandát agentury byl rozšířen v roce 2008, aby se zajistilo provádění programu pro spotřebitele a vzdělávacích akcí o bezpečnosti potravin financovaných v rámci rozpočtu určeného na potraviny a krmiva. Řada dalších regulačních agentur je činná v této oblasti: Odrůdový úřad Společenství (CPVO), Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Společenství CPVO se prostřednictvím poplatků financuje zcela samo. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin jsou financovány z roční rozpočtové dotace a agentura EMA dostává rozpočtovou dotaci spolu s poplatky ze soukromého sektoru. Tyto subjekty budou použity k provádění nových programů v oblasti jejich odborných zkušeností.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 2,75 miliardy EUR

· Bezpečnost potravin || 2,2 miliardy EUR

· Program Zdraví pro růst || 396 milionů EUR

· Program Spotřebitelé || 175 milionů EUR

Vnitřní věci

1. Politické Cíle

Cílem politiky Evropské unie v oblasti vnitřních věcí je vytvořit oblast bez vnitřních hranic, do níž mohou lidé vstupovat a v níž se mohou pohybovat, pracovat a žít volně s důvěrou, že jejich práva jsou plně respektována a jejich bezpečnost zaručena.

EU hraje rozhodující roli při řešení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti, počítačové trestné činnosti a terorismu, při zajištění účinné správy vnějších hranic EU a při potřebě rychle reagovat na nově se objevující krize způsobené člověkem nebo přírodní katastrofou. V éře globalizace, v době stále rostoucích hrozeb se stále větším nadnárodním rozměrem, není žádný členský stát schopen účinně reagovat sám. K zajištění toho, aby donucovací orgány mohly účinně spolupracovat i přes hranice a napříč právními systémy, je zapotřebí konzistentní a komplexní evropské odpovědi.

Spolupráce a solidarita na úrovni EU již umožnily výrazný pokrok při budování více otevřené a bezpečné Evropy. EU bude i nadále čelit významným výzvám, zejména v souvislosti se stárnutím populace a s ubývající pracovní silou. Do budoucnosti zaměřená legální přistěhovalecká a integrační politika je rozhodující pro zvýšení konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti EU, obohacení naší společnosti a vytváření příležitostí pro všechny. Musíme se vypořádat s nelegální migrací a bojovat proti obchodování s lidmi a jiným formám novodobého otroctví. Současně musí EU i nadále vyjadřovat svou solidaritu se všemi, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Prioritou zůstává dokončení bezpečnějšího a účinnějšího společného evropského azylového systému, který odráží naše hodnoty.

Podpora z rozpočtu EU může v této oblasti nabídnout skutečnou přidanou hodnotu. Financování ze strany EU je hmatatelným znakem solidarity a sdílení odpovědnosti, které jsou nepostradatelné při řešení našich společných úkolů. Například kontrola vnějších hranic EU je základní podmínkou volného pohybu a je prováděna některými členskými státy v zájmu a jménem celé EU. Navíc v situaci, kdy členský stát čelí mimořádným tlakům na svých hranicích, měla by být EU schopna poskytnout odpovídající podporu. Podobně ty členské státy, kterým z důvodu jejich zeměpisné situace vzniknou nepřiměřené náklady v důsledku přílivu uprchlíků, by měly získat přiměřené finanční prostředky z rozpočtu EU.

Financování ze strany EU může rovněž přispět k větší účinnosti prostřednictvím sloučení zdrojů a posílení nadnárodní praktické spolupráce mezi členskými státy, jakož i mezi členskými státy a třetími zeměmi. To je zvláště důležité v oblasti vnitřní bezpečnosti, kde finanční podpora společných operací, jako jsou společné vyšetřovací týmy, posiluje spolupráci mezi orgány policie, celní služby, pohraniční stráže a soudními orgány.

Kromě podpory vnitřních aspektů politik pro vnitřní věci by mělo být také k dispozici dostatečné financování EU za účelem posílení vnějšího rozměru politiky pro vnitřní věci v plném souladu s vnějšími činnostmi EU; například tím, že se poskytne podpora pro provádění dohody o zpětném přebírání osob a partnerství v oblasti mobility, že se pomůže třetím zemím budovat kapacity ostrahy jejich hranic, nebo že se poskytnou finanční prostředky na boj proti mezinárodním zločineckým sítím, obchodování s lidmi a pašování zbraní a drog.

2. Nástroje

Komise navrhuje zjednodušit strukturu financování EU v této oblasti tím, že sníží počet finančních programů na dva:

– Fond v oblasti přistěhovalectví a azylu bude podporovat opatření týkající se azylu a přistěhovalectví, integrace státních příslušníků třetích zemí a jejich navracení.

– Fond vnitřní bezpečnosti bude poskytovat finanční pomoc iniciativám v oblasti vnějších hranic a vnitřní bezpečnosti.

Oba fondy by měly mít významný vnější rozměr, který by zaručil, že EU má prostředky na prosazování priorit své politiky v oblasti vnitřních věcí ve vztahu k třetím zemím a na podporu zájmů EU. Finanční podpora bude poskytnuta tak, aby zajistila územní kontinuitu financování, počínajícího v EU a pokračujícího ve třetích zemích. Například ve vztahu k přesídlení uprchlíků, dohodám o zpětném přebírání osob, regionálním programům ochrany, boji proti nedovolenému přistěhovalectví, posílení správy hranic a policejní spolupráce, např. se sousedními zeměmi.

Nástroje zajistí také rychlou reakci v případě mimořádných událostí pomocí fondu (ů) nastaveného tak, aby EU mohla přiměřeným způsobem reagovat na rychle se vyvíjející situace.

3. Provádění

Snížení počtu programů a jim odpovídajících prováděcích pravidel povede ke zjednodušení postupů a umožní všem zúčastněným stranám lepší chápání pravidel.

Posun ke sdílenému spíše než k přímému řízení odstraní zbytečnou byrokratickou zátěž, kde to bude možné. Přímé řízení bude zachováno u zvláštních nadnárodních nebo obzvlášť inovačních projektů a na podporu nestátních subjektů, jakož i na podporu akcí a studií. Přímé řízení bude rovněž zachováno u mechanismu pružné reakce na mimořádné události a vnějšího rozměru.

U finančních prostředků v rámci sdíleného řízení se navrhuje namísto ročních programů přejít na systém víceletého plánování, který se zaměřuje na dosažení konkrétních výsledků. To přispěje k lepšímu zaměření na cíle a výstupy, sníží pracovní zátěž pro všechny zúčastněné a zkrátí čas potřebný pro schválení vnitrostátních programů, čímž se urychlí uvolňování prostředků.

Mnoho agentur podporuje činnost EU v této oblasti, včetně Europolu, agentury Frontex, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Evropské policejní akademie, Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost a IT agentury. Existuje prostor a potřeba zlepšovat součinnost a soulad mezi činnostmi Komise a jejími agenturami, aby se zajistilo, že agentury budou účinně podporovat praktickou spolupráci mezi členskými státy.

Rozsáhlé informační systémy (jako např. SIS II a VIS) představují významný podíl rozpočtu v této oblasti. Přinášejí vysokou přidanou hodnotu EU. Tyto systémy jsou v současnosti spravovány Komisí, ale jejich řízení bude postupně přeneseno na budoucí agenturu IT, která má začít fungovat v roce 2012. Agentura IT bude rovněž zodpovědná za řízení a rozvoj budoucích systémů IT v této oblasti.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho || 8,23 miliardy EUR

· Migrační a azylový fond || 3,4 miliardy EUR

· Fond vnitřní bezpečnosti || 4,1 miliardy EUR

· Systémy IT || 730 milionů EUR

Infrastruktura – nástroj pro propojení Evropy

1. Politické Cíle

Hospodářská budoucnost Evropy vyžaduje inteligentní, udržitelné a plně propojené dopravní, energetické a digitální sítě. Jsou nezbytnou podmínkou pro dokončení jednotného evropského trhu. Rovněž pomohou splnit cíle EU pro udržitelný růst nastíněné ve strategii Evropa 2020 a ambiciózní „20-20-20“ cíle EU v oblasti energetické a klimatické politiky[16].

Očekává se, že zatímco trh sehraje hlavní úlohu při poskytování požadovaných infrastruktur prostřednictvím vhodných investic a mechanismu tvorby cen, bez řádné veřejné intervence (včetně z rozpočtu EU) se některé investice do infrastruktury neuskuteční, nebo budou mít zpoždění zdaleka přesahující lhůtu stanovenou na rok 2020.

V odvětví energetiky Komise v roce 2010 definovala prioritní koridory pro přepravu elektrické energie (čtyři), plynu (tři) a ropy. Odhaduje se, že do roku 2020 bude zapotřebí přibližně 200 miliard EUR investic pro plynovody a rozvodné sítě. 100 miliard EUR z této celkové investice by mělo být vytvořeno trhem bez jakékoli pomoci, zatímco dalších 100 miliard EUR bude vyžadovat veřejná opatření na získání nezbytného soukromého kapitálu.

V odvětví dopravy musí být infrastruktura plánována tak, aby maximalizovala pozitivní dopad na hospodářský růst a minimalizovala negativní dopad na životní prostředí. Dopravní infrastruktura se ve východní a západní částí EU vyvíjela nerovnoměrně a nyní je zapotřebí je propojit. Evropa potřebuje celoevropskou „hlavní síť“ s koridory přepravující nákladní a osobní dopravu s vysokým výkonem a nízkou emisí, rozsáhle využívající stávající infrastruktury, schopnou doplnit chybějící spoje a odstraňovat překážky a využít účinnějších služeb v multimodálních kombinacích. Tato hlavní síť bude podporována v rámci nástroje pro propojení Evropy a doplněna souhrnnou sítí národních infrastruktur (které mohou být podporovány ze strukturálních fondů EU). Hlavní síť bude zřízena s použitím metodiky celoevropského plánování. Nad rámec udržování stávajících aktiv bude tato komplexní síť založena na stávající transevropské dopravní síti TEN-T a zahrne stávající a plánované infrastruktury v členských státech. Náklady na rozvoj infrastruktury EU, která by splnila poptávku po dopravě, se v období 2010–2030 odhadují na více než 1,5 bilionu EUR. Dokončení sítě TEN-T vyžaduje zhruba 500 miliard EUR do roku 2020, z čehož 250 miliard EUR půjde na odstranění hlavních překážek.

Digitální sítě, jak fyzické, tak ty založené na službách jsou klíčovými prvky, které umožňují inteligentní růst. V rámci Digitální agendy by každý Evropan měl do roku 2013 mít přístup k základnímu širokopásmovému internetovému připojení a do roku 2020 k rychlému a superrychlému širokopásmovému internetovému připojení. V září 2010 Komise nastínila kroky, které ona a členské státy mohou učinit, aby pomohly uvolnit 180 až 270 miliard EUR investic potřebných k tomu, aby do roku 2020 bylo do všech domácností zavedeno rychlé širokopásmové připojení k internetu. Je zapotřebí cílené veřejné intervence k povzbuzení soukromých investic, když sám trh je slabý. Vzhledem k modernizaci Evropy budou společné struktury pro digitální služby podporovat stále mobilnější občany, umožní vytvoření jednotného digitálního trhu, povzbudí růst přeshraničních služeb a sníží podnikům, zejména MSP, transakční náklady s cílem najít možnosti růstu mimo rámec svých domovských trhů.

2. nástroje

V rámci okruhu, v němž jsou seskupeny všechny akce na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti, navrhuje Komise vytvořit nástroj pro propojení Evropy na podporu dokončení „hlavní dopravní sítě“, „prioritních energetických koridorů“ a digitální infrastruktury, kterou EU potřebuje pro svou budoucí udržitelnou konkurenceschopnost. Bude podporovat infrastruktury s evropským rozměrem a s významem pro jednotný trh a zaměří se na podporu EU pro prioritní sítě, které musí být dokončeny do roku 2020 a u kterých jsou opatření na evropské úrovni nejvíce oprávněná. Vzhledem k rostoucí složitosti sítí může být dosaženo účinné koordinace, která minimalizuje náklady pro všechny občany, pouze na evropské úrovni.

Kromě toho je důležité vytvořit prostředí příznivé pro soukromé investice a rozvoj nástrojů, které budou atraktivním lákadlem pro investory do specializované infrastruktury. Členské státy a Evropská unie musí stanovit podmínky pro povzbuzení soukromých investic a rovněž musí zintensivnit své úsilí navzdory a kvůli stávajícím finančním obtížím, jimž čelí všechny veřejné orgány. V zájmu co největší účinnosti musí tato lákadla být víceodvětvová a mnohonárodní, aby maximalizovala diverzifikaci, a tím vedla ke snížení rizika. Toho může být dosaženo pouze na evropské úrovni, a to na základě přesně definovaných koridorů a oblastí cílených investic. Přilákání úspor u dlouhodobých investic na podporu růstu povzbudí hospodářství, povede k vytváření pracovních míst, zvýší spotřebu a podpoří plnění cílů, na nichž se shodly všechny strany v rámci strategie Evropa 2020.

Nástroj pro propojení Evropy podpoří celoevropské projekty tam, kde koordinovaný a optimalizovaný přístup povede ke snížení hromadných nákladů nebo k řešení problému nerovnoměrných výnosů. Prostřednictvím společného vytvoření finančních nástrojů poskytne dále nástroje pro přilákání finančních prostředků ze soukromého sektoru jak v EU, tak mimo ni. Financování projektu tím doplní a posílí využívání finančních prostředků EU. Nástroj pro propojení Evropy bude rovněž využívat součinnosti v rámci materiálních infrastruktur (např. společnou realizací velkodopravních a energetických, přeshraničních propojení) a zavádět inteligentní informační technologie v dopravě a energetické infrastruktuře.

3. provádění

Nástroj pro infrastruktury bude mít k dispozici jediný fond ve výši 40 miliard EUR na období let 2014–2020. V rámci této částky bude pro energetiku, dopravu a digitální sítě vyhrazeno zvláštní financování. Nástroj bude řízen centrálně Komisí za podpory výkonné agentury (jako stávající výkonné agentury sítě TEN-T) a finančních zprostředkovatelů. Skutečné technické provádění projektů na místě (např. zadávání veřejných zakázek a výběrových řízeních) budou provádět navrhovatelé projektu. Nástroj bude doplněn dodatečnými 10 miliardami EUR vyčleněnými na spojené investice do dopravních infrastruktur v rámci Fondu soudržnosti.

V závislosti na odvětví, zeměpisné poloze a typu projektů budou použity rozdílné sazby spolufinancování, aby se vyrovnala potřeba maximalizace pákového efektu na jedné straně a velmi rychlé realizace projektu na straně druhé. Maximální sazby spolufinancování budou upraveny na základě analýzy nákladů a přínosů každého projektu, dostupnosti rozpočtových zdrojů a potřeby maximalizace účinku financování EU. Pro tři odvětví, dopad použitelné míry spolufinancování silně závisí na hospodářské situaci/stavu rozvoje dotčených zemí[17]. Zvlášť pokud jde o energetiku, prokázal plán evropské hospodářské obnovy (EERP) také, že vyšší míra spolufinancování byla nezbytná k zvýšení bezpečnosti dodávek u projektů[18].

Nástroj pro propojení Evropy spojí tržní nástroje a přímé podpory EU s cílem optimalizovat vliv financování. Vysoký pákový efekt inovačních finančních nástrojů (např. které by mohl být v poměru až 1:25 u projektových obligací) a úspěšná absorpce přímé podpory EU (jako u plánu EERP nebo programu TEN-T) významně přispějí ke zmírňování rizik a usnadnění přístupu ke kapitálu pro potřeby obrovských investic.

Klíčové potřeby prioritních sítí pokrývajících celou Evropu byly stanoveny Komisí v revidovaných hlavních směrech sítě TEN-T (mají být přijaty v září 2011), v balíčku týkajícím se energetické infrastruktury (KOM (2010) 677), schváleném Evropskou radou dne 4. února 2011 a v Digitální agendě pro Evropu (KOM (2010) 245).

Navrhovaný seznam spojení, které mají být financovány, je uveden v příloze.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Nástroj pro propojení Evropy z toho || 40 miliardy EUR

· Energie || 9,1 miliardy EUR

· Doprava || 21,7 miliardy EUR

· IKT/digitální || 9,2 miliardy EUR

Částky vyčleněné ve Fondu soudržnosti na dopravní infrastruktury || 10 miliard EUR

Celkem || 50 miliard EUR

Předběžný seznam koridorů evropské mobility a projektů hlavních dopravních sítí

Horizontální priority

Inovační řízení a služby || Jednotné evropské neb – SESAR

Inovační řízení a služby || Systémy řízení dopravy po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách (ITS, ERTMS a RIS)

Inovační řízení a služby || Hlavní sítě přístavů a letišť

|| || ||

Evropské koridory

Projekt koridorů hlavní sítě TEN-T || Úseky, které mají být financovány do roku 2020 || Režim || Hlavní údaje

1. Baltský a Jaderský koridor Helsinky – Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava – Katovice Gdyně – Katovice Katovice – Ostrava – Brno Vídeň Katovice – Žilina – Vídeň – Bratislava Vídeň– Štýrský Hradec – Udine (včetně tunelu Koralm) – Benátky Štýrský Hradec – Maribor – Lublaň – Terst/Koper – Benátky Benátky – Boloňa - Ravenna || || ||

|| Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava || Multimodální || Studie proveditelnosti dokončena, modernizace stávající tratě má být dokončena do roku 2015, stavební práce pro nové tratě mají začít do roku 2020

Multimodální spojení Gdyně – Katovice || Multimodální || Probíhá modernizace na 160 km/h

Katovice – Ostrava – Brno a Katovice – Žilina – Bratislava || Železniční || Probíhá modernizace

Železniční spojení Bratislava — Vídeň letiště – Vídeň || Železniční || Propojení s letištěm ve výstavbě

Železniční spojení Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt (Semmering, tunel Koralm || Železniční || Probíhá podrobná studie pro Semmering, pokračuje výstavba pro tunel Koralm do roku 2024

Železniční spojení Klagenfurt - Udine (Pontebbana) || Železniční || Systémy řízení dopravy mají být rozmístěny

Železniční spojení Štýrský Hradec – Maribor || Železniční || Má být dokončena po roce 2020

Železniční spojení Maribor – Lublaň – Terst || Železniční || Probíhají studie a částečná modernizace

Železniční spojení Koper || Železniční || Probíhá modernizace

Benátky – Boloňa - Ravenna || Železniční || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení

|| || ||

2. Koridor Varšava – Berlín – Amsterdam Amsterdam (Rotterdam) – Hannover – Berlín – Poznaň – Varšava || || ||

|| Multimodální spojení Varšava – Poznaň – německá hranice || Multimodální || Probíhá modernizace silniční a železniční sítě, probíhají studie pro vysokorychlostní železniční spojení

Železniční spojení polská hranice – Berlín – Hannover – Amsterdam || Železniční || Probíhají studie, mají být rozmístěny systémy řízení dopravy

Amsterdamské plavební komory || IWW || Probíhají studie

|| || ||

3. Středomořský koridor Algeciras – Madrid – Tarragona Valencie – Tarragona Tarragona – Barcelona – Perpignan – Lyon – Turín – Milán Milán – Benátky – Lublaň – Budapešť – ukrajinská hranice || || ||

|| Železniční spojení Algeciras — Madrid || Železniční || Probíhají studie, stavební práce, které mají být zahájeny do roku 2015 a dokončeny do roku 2020

Železniční spojení Valencie – Tarragona – Barcelona || Železniční || Výstavba mezi roky 2014–2020

Barcelona – Perpignan || Železniční || Probíhají práce, budou dokončeny do roku 2015

Perpignan – Montpellier přímé železniční spojení || Železniční || Obchvat Nîmes – Montpellier bude funkční v roce 2017, Montpellier – Perpignan v roce 2020

Železniční spojení Lyon – Turín || Železniční || Práce mají být dokončeny v roce 2025

Milán – Brescia || Železniční || Probíhá modernizace

Brescia – Benátky – Terst || Železniční || Práce začnou do roku 2014 ve více oblastech

Terst – Divača || Železniční || Probíhají studie a částečná modernizace

Maribor – Budapešť – Záhony || Železniční || Probíhají práce

|| || ||

4. Koridor Hamburk – Roztoky – Constanta – Burgas – Pireus – Lefkosia Hamburk – Berlín Roztoky – Berlín Berlín – Praha – Brno – Bratislava – Budapešť – Arad Arad – Bukurešť – Constanţa Arad – Temešvár – Sofie – Burgas Sofie – Soluň – Pireus – Lefkosia || || ||

|| Hamburk – Berlín a Roztoky – Berlín – Drážďany || || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy

Drážďany – Praha || || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy, probíhají studie pro vysokorychlostní železniční spojení

Plavební komory v Děčíně || IWW || Probíhají studie

Multimodální spojení Bratislava – Budapešť (včetně budapešťského okruhu) || Multimodální || Probíhají práce

Multimodální spojení Budapešť – Bukurešť – Constanţa, Arad - Temešvár — Calafat || Multimodální || Modernizace v Maďarsku téměř dokončena, v Rumunsku probíhající

Multimodální spojení Calafat – Sofie - Burgas Sofie – Soluň || Multimodální || Probíhá studie Calafat – Sofie – Soluň, probíhá modernizace Sofie – Burgas

Přístavní investice a multimodální spojení na Kypru || Multimodální || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení

|| || ||

5. Koridor Helsinky – Valletta Helsinky – Turku – Stockholm – Malmö – Kodaň – Hamburk (včetně Fehmarn) Hamburk, Hannover – Norimberk – Mnichov – Verona (včetně Brennerského tunelu) – Boloňa – Řím – Neapol – Bari Valletta || || ||

|| Helsinky — Turku || Multimodální || Probíhají práce

Stockholm – Malmö (Nordický trojúhelník) || Multimodální || Probíhají práce

Fehmarn pouze || Multimodální || Probíhají studie, stavební práce na projektu Fehmarn mezi roky 2014–2020

Multimodální spojení Kodaň – Hamburk přes Fehmarn: přístupové cesty || Multimodální || Dánské přístupové cesty mají být dokončeny do roku 2020, přístupové cesty v Německu mají být dokončeny ve dvou krocích (2020–2027)

Železniční překážky mezi Hamburkem a Mnichovem || Železniční || Dokončení se očekává v roce 2017

Mnichov – Wörgl: Přístup k Brennerskému tunelu, přeshraniční úsek || Železniční || Studie zahájena

Brennerský tunel || Železniční || 2010–2024 proběhnou práce na hlavním tunelu

Brennerský tunel, přístupové cesty do Verony || Železniční || Probíhají studie

Verona – Boloňa – Řím – Neapol || Železniční || Modernizace modálního propojení

Neapol – Bari – Valletta || Železniční || Probíhají studie

Přístavní investice a multimodální spojení na Maltě || Multimodální || Mají být rozmístěny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení

|| || ||

6. Koridor Janov – Rotterdam Janov – Milán/Novara – Basilej – Mannheim – Kolín Rotterdam – Kolín – Düsseldorf Kolín – Liège – Brusel – Zeebrugge || || ||

|| Terzovalico – Milán/Novara – Janov || Železniční || Probíhají studie a práce

Železniční spojení Karlsruhe – Basilej || Železniční || Práce mají být dokončeny do konce roku 2020

Železniční spojení Frankfurt – Mannheim || Železniční || Probíhají studie

Železniční spojení Rotterdam – Oberhausen || Železniční || Práce mají být dokončeny do roku 2017

Námořní plavební komory v Zeebrugge || Námořní || Probíhají studie

|| || ||

7. Atlantický koridor Sines/Lisabon– Madrid – Valladolid Lisabon – Aveiro – Oporto Aveiro – Valladolid – Vitoria – Bordeaux – Paříž || || ||

|| Vysokorychlostní železnice Sines/Lisabon – Madrid || Železniční || Probíhají studie a práce, modernizace modálního propojení

Vysokorychlostní železnice Porto – Lisabon || Železniční || Probíhají studie

Železniční spojení Aveiro – Španělsko || Železniční || Probíhají přeshraniční práce

Železniční spojení Bergara – San Sebastián – Bayonne || Železniční || Dokončení se očekává ve Španělsku v roce 2016 a v roce 2020 ve Francii

Bayonne – Bordeaux || Železniční || Probíhají veřejné konzultace

|| || ||

8. Koridor Dublin – Londýn – Paříž – Brusel Belfast – Dublin Dublin – Holyhead Holyhead – Birmingham – Londýn – Lille – Brusel Lille – Paříž (včetně kanálu Seina – Escaut) || || ||

|| Železniční spojení Dublin – Belfast || Železniční || Práce probíhající do roku 2018

Multimodální propojení v Anglii (včetně vysokorychlostní tratě 2) || Multimodální || Má být dokončeno do roku 2025

Kanál Seina – Escaut || IWW || Návrh dokončen, zahájen soutěžní dialog, celkové dokončení do roku 2018

Modernizace vodních cest ve Valonsku || IWW || Probíhají studie

|| || ||

9. Koridor Antverpy – Lyon – Basilej Rotterdam – Antverpy – Brusel – Lucemburk Lucemburk – Dijon – Lyon Lucemburk – Štrasburk – Basilej || || ||

|| Modernizaci Maas || IWW || Má být dokončena do roku 2015

Modernizace plavebních komor v Terneuzen || IWW || Probíhají studie

Námořní plavební komory v Antverpách || Námořní || Probíhají studie

Eurocaprail || Železniční || Probíhají práce

Železniční spojení Lucembursko Dijon, Lyon (TGV Rhin – Rhône) || Železniční || Probíhají studie

Kanál Savona – Mosela || IWW || Probíhají studie

Štrasburk - Mulhouse – Basilej || Multimodální || Probíhají studie a modernizace

|| || ||

10. Koridor Seina – Dunaj Le Havre – Paříž – Štrasburk – Stuttgart – Mnichov – Vídeň || || ||

|| Vysokorychlostní spojení Le Havre – Paříž || Železniční || Probíhají studie

Železniční spojení Paříž – Štrasburk: Druhá fáze LGV Est || Železniční || Má být dokončena do roku 2016

Železniční spojení Štrasburk – Kehl Appenweier || Železniční || Má být dokončeno do roku 2016

Karlsruhe – Stuttgart – Mnichov || Železniční || Probíhají studie a práce

Železniční spojení Mnichov – Salcburk || Železniční || Probíhají studie a práce

Železniční spojení Wels – Vídeň || Železniční || Dokončení se očekává do roku 2017

Modernizace Dunaje || IWW || Probíhají studie a práce

|| || ||

Další oddíly hlavní sítě

|| || ||

Přeshraniční || Železniční spojení Sofie – Plovdiv – Istanbul || Železniční || Probíhá modernizace

Přeshraniční || Silniční spojení Sofie – Bukurešť přes Ruse || Silniční || Probíhají studie

Přeshraniční || Silniční a železniční spojení ze Sofie do Skopje || Multimodální || Probíhají studie

Přeshraniční || Silniční a železniční spojení Temešvár – Bělehrad || Multimodální || Probíhají studie

Přeshraniční || Železniční spojení Norimberk – Praha || Železniční || Probíhají studie a práce

Přeshraniční || Silniční a železniční spojení Vratislav – Drážďany || Multimodální || Probíhá modernizace

Přeshraniční || Multimodální spojení Norimberk – Linz || Multimodální || Probíhají práce

Překážky || Železniční síť severozápadního Španělska a Portugalska || Železniční || Probíhají práce

Překážky || Železniční spojení Frankfurt – Fulda – Erfurt – Berlín || Železniční || Probíhají studie

Překážky || Halle – Lipsko – Norinberk || Železniční || Probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2017

Překážky || HSL Provence – Côte d 'Azur || Železniční || Probíhají studie

Překážky || Železnice Egnathia (EL) || Železniční || Probíhají studie

Překážky || Vnitrozemské vodní cesty Dunkerque – Lille || IWW || Probíhají studie

Překážky || Paralelní spojení HSR Paříž – Lyon || Železniční || Probíhají předběžné studie

Další hlavní sítě || Hlavní síť vysokorychlostního spojení mezi Zaragozou –Pamplonou – Logrono, Valladolid – La Coruña || Železniční || Probíhají částečné práce

Další hlavní sítě || Železniční spojení Shannon – Cork – Dublin || Železniční || Probíhají studie

Další hlavní sítě || Zlepšení železnice a vysokorychlostní spojení mezi většími polskými městy (včetně Varšavy, Lodži, Vratislavi, Poznaně, Krakova) || Železniční || Probíhají studie

Další hlavní sítě || Železniční napojení na Wilhelmshaven a Bremerhaven || Železniční || Probíhají studie

Předběžný seznam prioritních energetických koridorů

Horizontální priority

Zavádění inteligentních sítí || Investice do rozsáhlých projektů zaměřených na vyrovnání poptávky/dodávky využívající řešení inteligentních sítí pro elektrické rozvodné sítě vysokého a středního napětí ve velkých přeshraničních regionech s významně proměnlivou výrobou elektřiny

|| || ||

Evropské elektrické koridory

|| Cíl, kterého je nutné dosáhnout do roku 2020 || Dotčené země || Hlavní krátkodobé překážky

1. Elektrické rozvodné sítě na pobřeží Severního moře || Integrovaná síť na pobřeží Severního moře, spojující plánovaných 40 GW z obnovitelných zdrojů energie a zajišťující jejich přepravu do středisek spotřeby || BE, DE, DK, FR, IE, LU, NL, SE, UK (NO) || - optimální řešení sítí s využitím podmořských radiálních nebo uzlových spojení na břeh a T-spojení k propojovacím vedením v Severním moři, Irském moři a oblasti Lamanšského průlivu

- posílení pobřežních sítí umožňujících tok elektřiny k hlavním střediskům spotřeby pobřežních zemí Severního moře

- rozšířený přístup k vodním a jiným skladovacím kapacitám pro zálohování a vyrovnávání

|| || ||

2. Elektrická propojení v jihozápadní Evropě || Propojení v jihozápadní oblasti mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v oblasti Středomoří. || ES, FR, IT, MT, PT (CH, severoafrické země) || - propojení mezi Pyrenejským poloostrovem a Francií

- další spojení směrem ke střední Evropě

- propojení mezi Itálií/Španělskem a severoafrickými zeměmi vzhledem k jejich dlouhodobému potenciálu obnovitelných zdrojů energie

- odpovídající spojení Malty s Itálií

|| || ||

3. Propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě || Posílená regionální elektrická síť v severojižním a východozápadním směru energetického toku v zájmu dokončení vnitřního trhu a integrace obnovitelných zdrojů energie, a to jak prostřednictvím propojovacích vedení, tak vnitřních spojení || AT, BG, CZ, DE, GR, HU, IT, PL, RO, SI, SK (AL, BA, FYROM, HR, ME, SP) || - posílení vnitřních sítí v Polsku, České republice, Rumunsku, na Slovensku a v Bulharsku, Chorvatsku, jakož i v Rakousku a Německu v severojižním směru

- nová propojení mezi Německem a Polskem, Slovenskem a Maďarskem

- zvýšení přenosové kapacity mezi Rumunskem, Bulharskem a Řeckem, a to i se zeměmi Smlouvy o Energetickém společenství

- propojení mezi Itálií a zeměmi Energetického společenství (zejména Černou horou, ale i Albánií a Chorvatskem)

|| || ||

4. Plán propojení baltského trhu s elektrickou energií (BEMIP) || Ukončit izolaci tří pobaltských států a zvýšit jejich systémovou nezávislost na ruské elektrické rozvodné síti. V dlouhodobém horizontu synchronně připojit k evropskému kontinentálnímu systému ENTSO-E || DE, DK, EE, FI, LT, LV, PL, SE (NO) || - vedení elektrické energie z uvedených tří pobaltských států do Švédska, Finska a Polska

- v souladu s tím posílit vnitřní síť pobaltských států, zejména v Lotyšsku

- další propojení mezi Estonskem a Lotyšskem tak, aby to napomohlo systémové nezávislosti

- posílení polské přenosové soustavy v severovýchodní části země, jakož i další přeshraniční kapacity mezi Polskem a Litvou tak, aby byly připraveny pro synchronní spojení

Evropské koridory zemního plynu

5. Jižní koridor pro přepravu plynu || Otevřít čtvrtý koridor pro dodávky plynu do EU, který je s to napojit Evropu na dodávky plynu z oblasti Kaspického moře a pánve Středního východu (90,6 bilionu metrů krychlových prokázaných rezerv). || Přímo: IT, EL, BG, RO, AT, HU Nepřímo: DE, CZ, PL, FR (AL, BA, FYROM, HR, ME, SP; Gruzie, Irák, Turecko, země oblasti Kaspického moře) || - plynovody, které by umožnily vytvoření přímého spojení mezi územím EU s místy těžby zemního plynu v oblasti Kaspického moře a na Blízkém východě

- zvažuje se více možností a plynovodních sestav včetně samostatného plynovodu přes území Turecka a podmořského plynovodu na dně Kaspického a Černého moře (Turkmenistán-Ázerbájdžán a Gruzie-EU)

|| || ||

6. Severojižní koridor pro přepravu plynu v západní Evropě || Nová propojení v severojižní ose v západní Evropě v zájmu lepšího propojení středomořské oblasti se severozápadním plynárenským regionem a tím umožnit další diverzifikaci z Itálie a Španělska a hospodářskou soutěž v celé oblasti, umožnit přístup k dodávkám z Afriky, Norska a Ruska a zvýšit flexibilitu celé plynové sítě EU || BE, CY, DE, ES, FR, IE, IT, LU, MT, NL, PT, UK (země severní Afriky) || - další kapacity propojení mezi Pyrenejským poloostrovem a Francií a odstranit vnitřní překážky

- další kapacity propojení s Rakouskem v severní Itálii a na jihu Itálie s oblastí severní Afriky

- odpovídající LNG/CNG/plynovodní řešení na Kypru a Maltě

- další infrastruktury na zvýšení kapacity v UK a IRL (např. skladování/LNG)

|| || ||

7. Severojižní plynová spojení ve střední a jihovýchodní Evropě || Plynová spojení mezi Baltským mořem a Jaderským mořem a Egejským mořem a dále k Černému moři s cílem posílit bezpečnost dodávek a diverzifikaci zdrojů dodávek v regionu. V druhém kroku bude muset být tento proces integrace rozšířen na členské země Smlouvy o založení Energetického společenství prostřednictvím přiměřené propojovací kapacity. || BG, HU, CZ, PL, RO, SK, AT, GR, SI (HR, země Energetického společenství) || - severojižní propojení v zemích a mezi zeměmi, zejména modernizace nebo nové plynovody v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a propojení mezi Polskem a Slovenskem a Slovenskem a Maďarskem

- zvýšit přeshraniční kapacity nebo umožnit obousměrné toky mezi Polskem a Českou republikou, Polskem a Německem a Rumunskem a Maďarskem

- nové infrastruktury pro dovoz zemního plynu z nových zdrojů a jejich napojení na regionální soustavy zemního plynu v severní a jižní části prostřednictvím nových plynovodů a terminálů LNG v Polsku, Chorvatsku a Rumunsku, což poslouží širšímu regionu

|| || ||

8. Plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP) v zemním plynu || Ukončit izolaci tří pobaltských států a Finska ukončením závislosti na jediném dodavateli, jakož i zlepšením zabezpečení dodávek v celém regionu Baltského moře prostřednictvím větší diverzifikace dodávek z Norska || DK, EE, FI, LT, LV, PL, SE, DE (NO) || - propojovací vedení spojující Finsko a Estonsko, Polsko a Litvu a regionální terminál LNG ve východní části Pobaltí

- modernizace vnitřního systému s cílem dosáhnout dostatečných kapacit na umožnění volného toku plynu ve všech směrech

- pro oblast západního Pobaltí další možnosti propojení mezi norskými a dánskými systémy, propojení mezi Polskem a Dánskem a zvýšení obousměrné kapacity mezi Dánskem a Německem

Předběžný seznam infrastrukturních koridorů širokopásmových cílových oblastí a Evropské digitální služby

Horizontální priority

Inovační řízení a služby || Mapování celoevropské infrastruktury širokopásmového připojení bude rozvíjet probíhající podrobné fyzické testování a dokumentaci příslušných internetových stránek, analýzu práva přístupu, posouzení možnosti modernizace stávajících zařízení atd.

Inovační řízení a služby || Opatření technické pomoci, včetně projektového plánování a plánování investic a studií proveditelnosti na podporu investičních opatření a finančních nástrojů.

|| || ||

                                               Širokopásmové cílové oblasti

Projekt prioritních širokopásmových cílových oblastí || Popis cílových oblastí, které mají být financovány do roku 2020 || Důležitost/hlavní údaje

1. Rozvoj zeměpisně diverzifikovaného portfolia širokopásmových projektů, které přispívají k cílům stanoveným v Digitální agendě pro Evropu || Zeměpisně diverzifikované portfolio širokopásmových projektů odpovídajících širokopásmovým cílovým oblastem, převážně určené jako předměstské oblasti, ve kterých budou mít portfoliové společnosti prospěch z přístupu ke specializovaným finančním nástrojům, jež jsou katalyzovány a disponují navýšeným kreditem z finančního příspěvku ve výši 1 miliardy EUR z rozpočtu EU. Finanční příspěvek pravděpodobně přiláká další finanční prostředky z veřejného nebo soukromého sektoru, které by mohly podpořit hrubé investice 6 miliard EUR – 15 miliard EUR u širokopásmového připojení v závislosti na finančních potřebách a profilech rizika podkladových investic. V první vlně projektů širokopásmových cílových oblastí je pravděpodobné, že zavedené telekomunikační společnosti (subjekty nebo provozovatelé) budou investovat v oblastech, kde je silný tlak kabelových společností. U jiných podniků veřejných služeb (voda, odpadní voda, elektřina) se očekává, že budou investovat do pasivních širokopásmových sítí, a to buď samostatně, nebo ve spolupráci s operátory. Několik operátorů (často působící na pevných a mobilních trzích) může spojit své síly s cílem vytvořit novou generaci infrastruktury. Partnerství jsou svou podstatou riskantnější než u výhradních dlužníků. || Zásadní hospodářský a sociální přínos je spjat se širokopásmovým připojením vyšších rychlostí. Bezprostřední účinek na zaměstnanost související s výstavbou a prováděním vysokorychlostního širokopásmového připojení. Střednědobé přímé dopady budou spojeny s posílenou a zlepšenou efektivností nákladů služeb podporovaných IKT (např. inteligentní sítě, elektronická správa (e-government) a výhody pro spotřebitele, pokud jde o poskytování zdravotnických služeb). Studie OECD ukázala, že silnější rozšíření širokopásmového připojení o 5 procentních bodů se promítne do míry růstu produktivity práce o 0,07 procentního bodu. V dlouhodobém výhledu dojde k trvalým účinkům na HDP.

|| || ||

                                  Koridory evropských digitálních infrastruktur

Projekt prioritních infrastruktur || Popis infrastruktury služeb, která má být financována do roku 2020 || Důležitost/hlavní údaje

1. Umožnit přístup k digitálním zdrojům kulturního dědictví Evropy (Europeana) || Infrastruktura služeb s cílem prozkoumat digitální zdroje evropských muzeí, knihoven, archivů a audiovizuálních sbírek. Cílem této infrastruktury je poskytnout snadný, jednotný přístup k evropskému kulturnímu obsahu online a učinit z evropských kulturních zdrojů trvalé vlastnictví digitálního hospodářství, které by mohlo být spojeno s infrastrukturou výhradních práv a sloužit jako centra pro tvůrčí odvětví a pro inovační opětovné použití kulturního materiálu Navazuje na stránky Europeana a rozrůstá se o dosud nepoužité sbírky ve všech členských státech. || Europeana podporuje přístup ke znalostem, kulturní rozmanitosti a tvůrčímu obsahu, a jejím cílem je usnadnit digitalizaci a šíření kulturních děl v Evropě. Posílení digitální knihovny Europeana bylo dohodnuto v závěrech Rady z května 2010. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou jedním z nejdynamičtějších odvětví v Evropě a představují 3,3 % z celkového HDP EU a 3 % pracovních míst. Silné kulturní dědictví Evropy poskytuje pevný základ pro odvětví obsahu. Všechna veřejně dostupná díla mají být k dispozici v roce 2016. Další obsah a služby rozšiřovat od roku 2016.

|| || ||

2. Interoperabilní bezpečná elektronická identifikace a ověření v celé Evropě || Infrastruktury služeb s cílem občanům a podnikům zpřístupnit přeshraniční používání elektronické identifikace (eID), včetně ověřování v Evropě tak, aby měli přístup k digitálním službám v kterémkoli členském státě, ve kterém žijí či cestují. Služby elektronické identity a ověření rozšířit na všechny členské státy, které se účastní této infrastruktury služeb a jsou integrovány do dalších vyšších služeb (elektronického zadávání veřejných zakázek, obchodní mobility, elektronické výměny soudních informací) || Řada dalších infrastruktur služeb závisí na zavádění přeshraniční infrastruktury služby eID, např. jednotného správního místa směrnice o službách, výměny informací z rejstříku trestů, záznamů o zdraví pacientů atd. Opatření na prověření konceptu služeb v provozu v omezeném prostředí by mělo probíhat až do roku 2014. Plný provoz by měl probíhat od roku 2014.

|| || ||

3. Služby interoperabilního přeshraničního elektronického zadávání veřejných zakázek || Infrastruktura služeb umožňující jakékoliv společnosti z EU reagovat na evropské veřejné zakázky pocházející z jakéhokoliv členského státu zahrnující činnosti elektronického zadávání veřejných zakázek před a po jejich udělení. Rozšíření na všechny členské státy a začlenění činností, jako jsou virtuální spis společnosti, elektronické katalogy, objednávka a faktury. || Elektronické zadávání veřejných zakázek rozšiřuje trh pro společnosti a orgány veřejné správy a zvyšuje hospodářskou soutěž o nabídky, což by mohlo vést k ročním úsporám mezi 1 % a 2 % celkového trhu veřejných zakázek, a o 2 000 miliard EUR prostřednictvím účinnějších a konkurenceschopnějších postupů pro zadávání zakázek. Od roku 2014 bude infrastruktura služeb rozšířena na všechny členské státy, a to na základě bílé knihy o způsobech propojení kapacit pro elektronické zadávání veřejných zakázek v rámci jednotného trhu.

|| || ||

4. Elektronické postupy při zakládání podniku v jiné evropské zemi (v rámci směrnice o službách) || Infrastruktura služeb zaměřená na poskytovatele služeb, kteří chtějí nabízet služby mimo svou domovskou zemi. Cílem programu je poskytnout souvislé přeshraniční elektronické postupy při zakládání podniku v jiné evropské zemi s cílem zvládat veškeré nezbytné správní postupy přes hranice elektronicky prostřednictvím jednotných kontaktních míst v rámci směrnice o službách || Interoperabilní infrastruktura služeb je zakotvena ve směrnici o službách. Opatření zaměřená na odstranění administrativních překážek, kterým evropské podniky čelí při nabízení svých služeb v zahraničí, budou probíhat až do roku 2014 v omezeném prostředí. Plný provoz by měl probíhat počínaje rokem 2014 a měl by se rozšířit na všechny členské státy

|| || ||

5. Interoperabilní elektronické podpory zdravotní péče kdekoliv v EU || Infrastruktura služeb zaměřená na napojování zdravotnických institucí a překonávání jazykových, správních a technických překážek na cestě k řešení elektronického zdravotnictví. Služby by zahrnovaly výměnu seznamů pacientů, elektronických lékařských předpisů v celé Evropě a podporovaly by přeshraniční zavedení služeb telemedicíny. || Infrastruktura přispěje k provádění mechanismu článku 14 směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči na elektronické zdravotnictví přijetím společného souboru pravidel pro sémantiku a postupy zdravotních záznamů. Opatření na uvedení služby do provozu v omezeném prostředí by měla probíhat až do roku 2015. Plný provoz by měl probíhat od roku 2015.

|| || ||

6. Data.eu || Infrastruktura služeb za účelem sloučit do jediného místa soubory údajů od veřejných orgánů členských států na celostátní, regionální nebo místní úrovni a ze strany evropských orgánů k použití a opětovnému použití údajů v aplikacích. Portál data.eu obsahuje vyhledávání/přístup do datových souborů v každém jazyce, který používají veřejné subjekty v členských státech, za účelem dotazu a vizualizace. Poskytuje otevřené nástroje pro každého ke komunikaci s infrastrukturou (vyhledávání údajů, shromažďování statistik, stahování údajů) za účelem rozvoje nových podniků. || Informace veřejného sektoru jsou nejen hlavním zdrojem údajů, ale také důležitým prostředkem pro vytváření inovačních služeb (místní služby, finanční služby, marketing, sledování stavu životního prostředí). Jako odvětví informací veřejného sektoru byla cena celosvětového trhu se zeměpisnými informacemi v roce 2009 odhadnuta na 5,3 miliard EUR. Probíhající pilotní portál v omezeném prostředí. Postupné zavádění celoevropské otevřené datové infrastruktury, jež se postupně rozšiřuje na všechny veřejné správy v Evropské unii od roku 2014.

|| || ||

7. Bezpečnější internet pro děti || Infrastruktura služeb s cílem lépe chránit mladé uživatele internetu. Bude v celé EU nabízet platformu pro sdílení zdrojových informačních systémů a softwarových nástrojů. Spojená „střediska pro bezpečnější internet“ budou poskytovat vzdělávací obsahy, informace o bezpečnosti online, nástroje veřejného povědomí a integrované technologie přístupu k nástrojům rodičovské kontroly, k ověření minimálního věku, pro kvalifikace v souladu s průmyslovými kodexy chování (např. on-line hry), zavádění inovačních nástrojů pro tvorbu obsahu a pro interoperabilní bílé listiny k zintensivnění rozvoje bezpečného internetového prostředí pro mladší děti a na podporu přístupu ke kvalitnímu obsahu, který by odpovídal jejich věku. || Tato infrastruktura přispívá k dosažení cílů Komise na ochranu dětí online, jak jsou uvedeny v Digitální agendě pro Evropu. Provádění a zavádění platformy a nástrojů pro různé složky služeb bude probíhat od roku 2014. Integrace a rozšiřování počínaje rokem 2018.

|| || ||

Osm mnohojazyčných služeb || Infrastruktura služeb s cílem poskytovat elektronické podnikání (poskytovatelé elektronického obchodování) s neomezeným přístupem k opakovaně použitelným vícejazyčným souborům složeným z online překladu, interaktivních služeb založených na mluveném slově a vyhledávání mnohojazyčných obsahů. Infrastruktura spravuje a poskytuje přístup s přidanou hodnotou ke zdrojům údajů pro jazyky EU (např. přeložené dokumenty, mnohojazyčné texty, slovníky a terminologické databanky), související metadata, nástroje a normy a umožňuje shromažďování, sdílení a obchodování s jazykovými zdroji (jak s údaji, tak s nástroji) pocházejícími z veřejného i soukromého sektoru. || Překonávání jazykových bariér podporuje vytvoření hladkého a účinného fungování přeshraničního jednotného digitálního trhu. Studie z roku 2009 odhadla hodnotu jazykového odvětví EU v roce 2008 na 8,4 miliardy EUR. Odvětví zahrnuje překlady a tlumočení, lokalizační software, rozvoj nástrojů jazykové technologie, poradenství a vzdělávání. Roční tempo růstu tohoto odvětví bylo odhadnuto na minimálně 10 % během několika příštích let. Infrastruktura začne připojením a rozšířením stávajících iniciativ (např. TAUS, ELRA, LDC, sítí EU jako META-NET) a bude se rozšiřovat od roku 2016.

|| || ||

9. Veřejná transevropská struktura („mid-mile“) || Infrastruktura služeb sloužící napojení klíčových služeb veřejného sektoru na celoevropskou strukturu vysokorychlostní sítě, na jejímž základě by mohly být poskytnuty další služby a na které by mohla být vystavěna seskupení (clouds) pro transevropské veřejné služby. Tímto způsobem by došlo k sloučení poptávky a tím ke snížení nákladů, čímž by se mnohem rychleji dosáhlo kritického objemu při poskytování služeb. || Primárně zúčastněné strany jsou veřejné orgány provozující službu, která by měla prospěch z vysokorychlostní sítě (např. zdravotnické služby, veřejné registry údajů, statistické úřady, orgány sledující stav životního prostředí, civilní ochrana, kulturní instituce). Takové celoevropské služby by mohly být zavedeny s dostatečnou hustotou během 2 až 4 let počínaje rokem 2014. Druhá fáze by pak řešila konkrétní nedostatky v zeměpisné a/nebo tematické oblasti. Výchozím bodem pro tuto infrastrukturu transevropských služeb je síť sTesta.

Inovační finanční nástroje

1. Politické Cíle

Využití inovačních finančních nástrojů nabízí alternativu tradičnímu financování pomocí grantů spojenému s rozpočtem EU a dokáže zajistit důležitý proud nového financování pro strategické investice. Hlavní výhodou inovačních finančních nástrojů je, že vytvářejí multiplikační efekt pro rozpočet EU tím, že usnadňují a lákají další veřejné a soukromé zdroje k financování projektů, na nichž má EU zájem.

U projektů s komerčním potenciálem lze finanční prostředky EU využít v partnerství se soukromým a bankovním sektorem, konkrétně prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB), s cílem pomoci překonat nedostatky trhu ve financování projektů a činností, na nichž mají strategický zájem jak EU, tak její občané.

Existuje potenciál většího využití takových nástrojů na podporu široké škály politik. Rozpočet EU používal finanční nástroje, jako jsou záruky a kapitálové investice do malých a středních podniků, po více než deset let. V průběhu stávajícího finančního rámce byla ve spolupráci s EIB zavedena nová generace finančních nástrojů, například finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj nebo nástroj k provádění záruk za úvěry (LGTT) pro projekty TEN-T . Pro činnosti mimo rámec EU byl zřízen Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, který měl zajistit investice vlastního kapitálu v rozvojových zemích. V oblasti strukturálních fondů byly vytvořeny finanční nástroje na podporu podniků, rozvoje měst a energetické účinnosti prostřednictvím revolvingových fondů.

Tyto nástroje byly úspěšné, ale byly vytvořeny experimentálně. Pro budoucí finanční rámec proto Komise navrhuje přejít k racionálnějšímu a standardizovanějšímu přístupu ve využívání inovačních finančních nástrojů, který pomůže zajistit co nejúčinnější využití prostředků EU na podporu jejích politik.

2. Nástroje

Navrhuje se racionalizace stávajících finančních nástrojů s cílem zajistit společná pravidla pro nástroje vlastního kapitálu i pro dluhové nástroje, takže bude existovat integrovaná představa o využívání finančních nástrojů na úrovni EU i na úrovni států a regionů. Zracionalizují se vztahy s finančními partnery, zejména s EIB a mezinárodními finančními institucemi. Zajistí se transparentnost vůči trhům ohledně toho, jak EU intervenuje s nástroji vlastního kapitálu a dluhovými nástroji a zajistí se lepší viditelnost pro intervence EU.

Komise navrhuje nový druh nástroje, tj. iniciativa projektových dluhopisů EU, která se bude používat jako způsob zajištění investičních zdrojů pro infrastrukturální projekty strategického evropského významu. Příspěvek z rozpočtu EU se použije na podporu projektů formou zvyšování jejich úvěrového ratingu a tím pádem lákání financování ze strany EIB, dalších finančních institucí a soukromých investorů na kapitálových trzích. Finanční nástroje s sebou nenesou vyšší riziko než granty, protože riziko související s rozpočtem EU je každopádně omezeno jen na rozpočtový příspěvek. Rozpočet EU nemůže být v deficitu.

Na poli externím se vyvíjí zvláštní platforma EU pro externí spolupráci a rozvoj, v níž se snoubí silné stránky Komise, členských států a evropských bilaterálních a multilaterálních finančních institucí (zejména EIB), které působí na poli externí spolupráce a rozvoje. Tato platforma přispěje k podpoře soudržnosti, účinnosti, efektivity a viditelnosti EU v externím financování při zohlednění specifik externích partnerů EU.

3. Provádění

Finanční nástroje budou součástí intervencí z rozpočtu EU do různých oblastí politiky a zvláště těch, v nichž se plní tyto cíle:

(1) podporovat schopnost soukromého sektoru zajistit růst, tvorbu pracovních míst a/nebo inovace: podporovat začínající podniky, malé a střední podniky, středně kapitalizované podniky, velmi malé podniky, předávání poznatků, investice do duševního vlastnictví.

(2) Budovat infrastruktury s využitím partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem posílit konkurenceschopnost a udržitelnost v odvětví dopravy, energetiky a informačních a telekomunikačních technologií.

(3) Podporovat mechanismy, které mobilizují soukromé investice k tvorbě veřejných statků, jako je ochrana klimatu a životního prostředí, v dalších oblastech.

Podoba nástrojů se bude řídit těmito zásadami:

· Silná správa: dluhová platforma a platforma vlastního kapitálu budou mít silné správní struktury, které zajistí, že EU bude mít účinný přehled nad finančními operacemi a investicemi a současně zajistí plnění politických cílů.

· Financování prostřednictvím různých rozpočtových linií: v rozpočtu bude existovat zvláštní obálka na financování takových nástrojů; jinak budou finanční nástroje financovány z rozpočtových linií v specifických oblastech politiky skombinovaných do vhodných nástrojů vlastního kapitálu nebo dluhových nástrojů.

· Zřízené jako součást finančního nařízení: klíčové zásady obou platforem budou obsaženy v finančním nařízení, které v současnosti přezkoumává Rada a Evropský parlament. Významně to přispěje k racionalizaci a standardizaci.

· Použití společných pravidel pro nástroje vlastního kapitálu i dluhové nástroje bude povinné u vnitřních politik a budou se uplatňovat průřezově na nástroje ve všech oblastech politiky. Stávající inovační finanční nástroje budou přizpůsobeny společným pravidlům. V případě politiky soudržnosti bude dodržována zásada sdíleného řízení s členskými státy a modely EU budou tedy nabízeny jako alternativní modely osvědčené praxe spolu se silnými pobídkami, aby členské státy následovaly přístup používaný na úrovni EU. V oblasti vnější akce bude větší podíl grantů EU (bude-li to vhodné, prostřednictvím regionálních investičních facilit) smíchán s půjčkami nebo se využijí v nástrojích vlastního kapitálu či v nástrojích pro sdílení rizik; pomůže to mobilizovat další finance – včetně prostředků ze soukromého sektoru – na podporu priorit EU a na pokrytí investičních potřeb našich partnerských zemí. Bude to snadnější díky tomu, že navrhovaná nová ustanovení finančního nařízení o finančních nástrojích vstoupí v platnost, a díky tomu, že budou zavedeny společné zásady takových nástrojů v té míře, která je vhodná pro prostředí vnějších akcí.

· Řízení finančními institucemi: řízení a provádění finančních nástrojů bude obecně delegováno na skupinu EIB, další mezinárodní finanční instituce nebo veřejnoprávní finanční instituce, nichž je akcionářem nejméně jeden členský stát. Řízení lze také zajistit prostřednictvím struktur odpovídajících za investiční nástroje zřízené podle vnitrostátního práva, které sdružují prostředky z různých zdrojů soukromého a veřejného sektoru. Další delegování na soukromé finanční subjekty bude taky možné.

Spravedlnost

1. Politické Cíle

Politiky EU v oblasti spravedlnosti, základních práv, občanství a rovnosti vycházejí ze základních hodnot a principů EU, jako jsou demokracie, svoboda, nediskriminace a právní stát. Tyto politiky podporují budování panevropského prostoru práva, lidských práv a spravedlnosti ve prospěch všech občanů EU.

Miliony občanů se dnes v Evropě podílí na aktivitách, které přesahují hranice, či už v soukromém životě, práci, studiu nebo jako spotřebitelé. Komise se snaží nabízet praktická řešení přeshraničních problémů jak pro občany, tak pro podniky: pro občany proto, aby neměli problémy s bydlením a prací v jiném členském státě a aby důvěřovali, že jejich práva jsou chráněna kdekoli v Evropě; a pro podniky proto, aby plně využívaly příležitosti, které nabízí jednotný trh.

Hlavním nástrojem budování prostoru spravedlnosti v EU je legislativa a Komise má ambiciózní program nastavit celoevropské standardy tak, aby se lidé mohli spolehnout na stejnou základní úroveň spravedlnosti (například když se stanou obětí trestného činu) a nediskriminační zacházení v celé Evropě. Lisabonská smlouva nabízí nové možnosti soudní spolupráce v trestních a občanských věcech a ukládá EU, aby usnadňovala přístup ke spravedlnosti po celé EU. Důraz položila také na rovnost mužů a žen a nediskriminaci na základě rasového či etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace ve všech politikách a činnostech EU.

Aby tato práva a tyto zákony byly účinné i v praxi, je třeba je správně provádět a lidé, od občanů až po soudce, potřebují chápat a znát, jak je využívat. Proto Komise provádí řadu účelových finančních programů na podporu své legislativy a svých politik a zaměřuje se přitom na přeshraniční problémy, které lze náležitě řešit pouze koordinovaným postupem na úrovni EU.

2. Nástroje

Komise navrhuje sloučit programy v této oblasti a mít jen program Spravedlnost a program Práva a občanství. Zjednoduší se tím financování a zajistí se větší soudržnost a konzistence napříč celou škálou financovaných činností. Integrované programy se zaměří na řadu tématických priorit a budou se z nich financovat činnosti přinášející jasnou přidanou hodnotu EU, jako jsou:

· vzdělávání právníků (např. soudců a státních zástupců) s cílem vybavit je nástroji k uplatňování práv a spravedlnosti EU v praxi a vytvářet vzájemnou důvěru, což je základ prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti;

· upevňování sítí, tj. celoevropských organizací, které pomáhají při přípravě budoucích iniciativ v této oblasti a při jejich důsledném provádění v celé Evropě;

· přeshraniční spolupráce ve vymáhání práva, například při zřizování systému varování o pohřešovaných dětech, koordinaci operativní a přeshraniční protidrogové spolupráce a

· informování veřejnosti a osvěta, včetně podpory vnitrostátních a evropských kampaní, s cílem informovat lidi o jejich právech garantovaných v právních předpisech EU a o tom, jak je v praxi vymáhat.

Bude-li to možné, programy umožní účast kandidátských zemí a eventuálně i dalších třetích zemí.

3. Provádění

Snížení počtu financujících programů a koncentrace všech financovaných priorit umožní uplatňovat ve všech oblastech stejná pravidla a zefektivnit postupy.

Výsledkem bude vyšší efektivita jak pro Komisi, tak pro příjemce finančních prostředků EU. Snížení počtu právních základů a rozpočtových linií umožní větší flexibilitu a tím i kvalitnější zaměření na politické priority EU a na lepší plnění rozpočtu.

Komise navrhuje nadále financovat stávající agentury v oblasti spravedlnosti a základních práv, neboť všechny přinášejí významnou přidanou hodnotu při zpracování a provádění politik v této oblasti. Jsou mezi nimi EUROJUST, Evropský institut pro rovnost žen a mužů a Agentura Evropské unie pro základní práva.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Celkový navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 z toho program Spravedlnost Program Práva a občanství || 802 milionů EUR 416 milionů EUR 387 milionů EUR

Rybolov a námořní politika

1. Politické Cíle

Zdravé mořské životní prostředí je důležitým zdrojem biologické rozmanitosti, která přináší širokou škálu hospodářských, sociálních a environmentálních výhod. Je také zdrojem výživných a nezávadných potravin z moře, které si v Evropě vychutnáváme jako důležitou součást naší výživy. Obyvatelé pobřežních oblastí, kde rybolov hraje důležitou úlohu, spolu s jejich životními styly, kulturami, tradicemi a nahromaděnými znalostmi, jsou závislí na pracovních místech v rybolovu, ať už na rybářských lodích, v akvakultuře, ve zpracovatelském odvětví nebo v rybářských přístavech. Zóny rybolovu a pobřežní zóny jsou zvlášť citlivé na dopady změny klimatu, včetně zátop, eroze pobřeží a stoupající hladiny moří.

EU se zavázala dosáhnout udržitelného řízení svého rybolovu založeného na ekosystémech. Po komplexním přezkumu Komise brzo navrhne radikální reformu společné rybářské politiky (SRP), která povede k zásadním změnám ve způsobu řízení rybolovu s cílem zajistit udržitelné využívání rybolovných zdrojů a budoucnost rybolovu v Evropě. Tuto reformu bude doprovázet zásadní přeorientování financování společné rybářské politiky a integrované námořní politiky (INP) včetně:

· Přesunu neefektivních přímých dotací pro lodě v souladu s cíli strategie Evropa 2020, včetně pobídek pro rybolovný průmysl k tomu, aby se reformoval, inovoval a lovil udržitelně;

· Uzavření inovační propasti mezi odvětvím rybolovu a jinými hospodářskými odvětvími umožní rybářským lodím EU, aby se staly životaschopné a konkurenceschopné, a přispívaly k růstu a zaměstnanosti v komunitách závislých na odvětví rybolovu,

· Usnadnění přechodu směrem k rybolovu s malým dopadem, s vyloučením výmětů a slabým dopadem na mořské ekosystémy,

· Příspěvků k udržitelnému řízení mořských ekosystémů a ekosystémů závislých na akvakultuře,

· Zesílené podpory kolektivních opatření, včetně uvádění na trh a produkce, která počítá se silným postavením organizací producentů,

· Většího důrazu na životaschopnost pobřežních a vnitrozemských komunit závislých na rybolovu, včetně zvyšování hodnoty činností spojených s rybolovem a přechodu na jiná odvětví námořního hospodářství,

· Konkurenceschopné a udržitelné akvakultury poskytující spotřebitelům EU zdravé a vysoce výživné produkty.

· Zesílené kontroly a sběru údajů a tím zajištění lepšího dodržování předpisů a plnohodnotné politiky založené na znalostech;

· Integrované námořní politiky zaměřené na podporu udržitelného růstu v odvětví námořního hospodářství a regionech.

2. Nástroje

Reformovaná námořní a rybářská politika se bude soustředit na nový evropský námořní a rybářský fond (EMFF), který bude strukturován okolo čtyř pilířů:

· Inteligentní, ekologický rybolov (sdílené řízení) s cílem prosazovat přechod na udržitelný rybolov, který by byl více selektivní, neprodukoval by výměty a méně by poškozoval námořní ekosystémy, čímž by přispíval k udržitelnému řízení mořských ekosystémů; a poskytovat podporu zaměřenou na inovace a přidanou hodnotu, čímž se odvětví rybolovu stane hospodářsky životaschopné a odolné vůči vnějším šokům a konkurenci ze strany třetích zemí.

· Inteligentní a ekologické akvakultury (sdílené řízení) – dosáhnout hospodářsky životaschopné, konkurenceschopné a ekologické akvakultury, schopné čelit celosvětové konkurenci a poskytující spotřebitelům v EU vysoce výživné produkty.

· Udržitelný teritoriální rozvoj podporující sociální začlenění (sdílené řízení) s cílem zvrátit hospodářský úpadek mnoha pobřežních a vnitrozemských komunit závislých na rybolovu přidáváním hodnoty k rybolovu a činnostem s ním souvisejícím a cestou diverzifikace k jiným odvětvím námořního hospodářství.

· Integrovaná námořní politika (přímé centralizované řízení) s cílem podpořit ty průřezové priority, které mají potenciál generovat úspory a růst, ale které členské státy samy neprosazují, například znalosti v námořní oblasti, územní plánování námořních prostor, integrovaná správa pobřežních oblastí a integrovaný námořní dohled a vyrovnání se s negativními účinky změny klimatu na pobřežní oblasti.

Kromě těchto čtyř pilířů bude EMFF zahrnovat doprovodná opatření v oblasti sběru údajů a vědeckého poradenství, kontroly, správy, trhů v oblasti rybolovu (včetně nejvzdálenějších regionů), dobrovolných plateb ve prospěch regionálních správních organizací pro rybolov (RFMO) a technickou pomoc. Jeho podstatou budou opatření týkající se rybolovné a námořní politiky, která bude podporována v rámci společného strategického rámce pro výzkum a inovace.

Tuto politiku doplní dva mezinárodní nástroje:

· Dohody o partnerství v oblasti rybolovu (FPA), které stanoví právní, hospodářský a environmentální rámec pro rybolov prováděný rybářskými plavidly EU ve vodách třetích zemí, jež nejsou v takové pozici, aby v plné míře udržitelným způsobem využily své zásoby ryb.

· Regionální správní organizace pro rybolov (RFMO), což jsou mezinárodní subjekty skládající se ze států, organizací regionální hospodářské integrace (EU) a rybářských subjektů zřízených za účelem zachování a udržitelnosti rybolovných zdrojů na volném moři.

3. Provádění

Architektura právních předpisů, na kterých jsou tyto programy založeny, bude značně zjednodušena. Bude vytvořen jediný EMFF, kde se v jednom rámci sloučí všechny stávající nástroje o rybolovu a námořnictví s výjimkou Mezinárodních dohod v oblasti rybolovu a členství EU v RFMO. Tento přístup umožní větší součinnost a snížení administrativní zátěže, pokud jde o plánování, řízení, monitorování a hodnocení, jak členským státům, tak i Komisi.

Kromě toho společný strategický rámec pokrývající všechny strukturální fondy umožní opatření na podporu námořní a rybářské politiky, aby mohla být začleněna do programů v rámci dalších fondů spadajících do rámce.

Počet výdajových oblastí sdíleného řízení bude zvýšen tím, že se členským státům poskytne větší flexibilita a dlouhodobější strategická perspektiva. EMFF bude pokryt společným strategickým rámcem a smlouvami o partnerství, kde budou všechny finanční prostředky EU spadající pod sdílené řízení.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) a mezinárodní dohody o rybolovu / RFMO || 6,7 miliardy EUR

Výzkum a inovace

1. Politické Cíle

Evropa potřebuje špičkový výzkum a inovace, které přesahují hranice států, v nichž se snoubí různé vědecké discipliny, technologie a věcná kompetentnost, a které přitahují talentované lidi z celého světa. Výzkum a inovace jsou nezbytné pro podporu pozice EU na dnešních rychle se měnících globalizovaných trzích a pro úspěšnou odpověď na výzvy budoucnosti. Investice do výzkumu a inovací v Evropě vytvoří nové pracovní příležitosti a zajistí Evropě dlouhodobý udržitelný růst a konkurenceschopnost.

K řešení tíživých společenských problémů, jako jsou změna klimatu, stárnoucí populace a omezené zdroje, jsou zapotřebí také vědecké objevy, nové technologie a inovace. Jsou to obrovské výzvy vyžadující velké výzkumné a inovační průlomy, z nichž některé lze dosáhnout jen koordinovaným úsilím na evropské úrovni. Výzkum, který v minulosti financovala EU, dal například dohromady odborníky z předních středisek Evropy a výsledkem byl novátorský způsob odhalování a léčení Alzheimerovy choroby. Takové objevy hluboce ovlivní životy evropských občanů díky kvalitnější zdravotní péči, novým modelům pracovního a soukromého života a zajištěnější obživě. Inovace, které tyto výzvy úspěšně řeší, poskytnou podnikům obrovské možnosti v oblasti růstu a tvorby nových pracovních příležitostí.

Navzdory jejich základnímu významu však výsledky Evropy na poli výzkumu a inovací zaostávají za výkony USA a Japonska, přičemž Čína, Brazílie a Indie již Evropu rychle dohánějí. Aby zvrátila současný trend, stanovila strategie Evropa 2020 cíl zvýšit do roku 2020 výdaje na výzkum a vývoj na HDP. Zvláštní prioritou je posílit podnikový výzkum a inovace například cestou veřejného financování, které přilákají vyšší soukromé investice.

V součinnosti s financemi státního a soukromého sektoru může rozpočet EU významně přispět k plnění těchto cílů a k zvýšení výkonnosti evropského výzkumu a inovací.

2. Nástroje

Klíčovým krokem směrem k modernizaci programů EU pro výzkum a inovace je soustředit tři hlavní stávající iniciativy a zdroje financování do jediného společného strategického rámce pro výzkum a inovace (SSR):

– Sedmý rámcový program (RP 7);

– inovační složku rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP) a

– Evropský inovační a technologický institut (EIT)

SSR stanoví strategické cíle pro všechny financující opatření EU v oblasti výzkumu a inovací. Bude to efektivnější než současné režimy financování a bude se to provádět s pomocí sladěných pravidel a postupů. Tímto způsobem se činnosti v oblasti výzkumu inovací spojí uceleně dohromady a zvýší se dopad financování EU. SSR posílí přidanou hodnotu intervencí EU tím, že vygeneruje kritickou úroveň zdrojů, odborných znalostí a odborné způsobilosti pro výzkum a inovace a toho nelze dosáhnout na úrovni státu.

Zjednodušením a sjednocením financování výzkumu EU se SSR stane vstřícnější k malým a středním podnikům a otevřenější novým účastníkům. Zkvalitní šíření know-how, které je potřebné pro inovace a tvorbu politiky. Společnému výzkumnému středisku umožní účinněji se podílet na tvorbě politiky. Mezinárodní spolupráci zaměří více strategicky a bude oporou pro evropský výzkumný prostor.

V tomto celkovém rámci bude SSR pokrývat přímý a nepřímý výzkum, z jichž každý bude uspořádán kolem tří odlišných a vzájemných oporných bloků v souladu s prioritami strategie Evropa 2020:

(1) Odborné znalosti ve vědecké základně. Tento blok posílí odborné vědecké znalosti EU na špičkové světové úrovni díky rozvíjení talentů v Evropě a lákání předních výzkumníků do Evropy. Bude kladen důraz na: silnější podporu „hraničnímu výzkumu“ (prostřednictvím Evropské rady pro výzkum); budoucí a vznikající technologie; dovednosti, odborné vzdělávání a profesní rozvoj výzkumníků (tzv. akce „Marie Curie“); a budování sítí mezi prioritními výzkumnými infrastrukturami (včetně elektronických infrastruktur), přístup do nich a jejich vývoj.

(2) Řešení společenských problémů. Reagovat přímo na výzvy vyjmenované ve strategii Evropa 2020; tento blok bude podporovat činnosti, které pokrývají celé spektrum od výzkumu po trh. Pojme inovační opatření (pilotní akce, ukázky, zkušebny, podpora veřejných zakázek a přebírání inovací trhem), průřezové disciplinární přístupy a sociálněekonomický a humanitní výzkum. Bude kladen důraz na: zdraví, demografické změny a blaho; bezpečnost potravin a hospodářství založené na biologických zdrojích; bezpečnou, čistou a účinnou energii; inteligentní, ekologickou a integrovanou dopravu; dodávka surovin; efektivitu zdrojů a opatření směrem ke klimatu; a na solidární, novátorské a bezpečné společnosti (včetně počítačové bezpečnosti a bezpečnějšího internetu). SSR výrazně přispěje díky významně navýšenému rozpočtu k řešení těchto výzev prostřednictvím svých znalostních a inovačních komunit.

(3) Tvorba průmyslového vedení a konkurenčních rámců. Podporovat a prosazovat podnikový výzkum a inovace v základových technologiích; službách a nových odvětvích se silným důrazem na zvyšování investic soukromého sektoru do V&V; a řešit problémy, které jsou vlastní malým a středním podnikům. Prioritními budou tyto akce: zvýšit strategické investice a přední postavení v současných a budoucích základových a průmyslových technologiích a službách, se speciální podporou IKT (např. mikro-/nano-elektronika, fotonika); nanotechnologie, zdokonalené materiály a vyspělé výrobní systémy; průmyslová biotechnologie; výzkum vesmíru a inovace, nízkouhlíkové adaptační technologie se zvláštním ohledem na zajištění integrovaného přístupu ke klíčovým základovým technologiím; usnadňovat přístup k rizikovému financování a rizikovému kapitálu (na základě finančního nástroje na sdílení rizik 7. RP a finančních nástrojů programu pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP); a poskytovat celoevropskou podporu inovacím v malých a středních podnicích s vysokým růstovým potenciálem.

Tento přístup zahrne jak činnosti iniciované agendou, tak otevřenější oblasti pro uchazeče a jejich návrhy inovačních projektů a průlomových řešení.

3. Provádění

V souladu s pojetím SSR bude provádění zjednodušeno a standardizováno. Zjednodušení se bude týkat jak režimů financování, tak administrativních pravidel účasti a šíření výsledků. Nová sada pravidel se použije na tři bloky SSR se zohledněním specifik EIT (a její potřeby regulační flexibility), jakož i specifik MSP. Mezi hlavní provozní črty SSR patří:

· Racionalizovaná množina režimů financování a nástrojů se bude používat v celém SSR a přitom se ze současných programů převezmou ty, které fungují, sloučí se ty s podobnými cíli a opustí se ty, které už nejsou vhodné pro daný účel. Více se budou využívat inovační finanční nástroje jakož i grantové financování. Zvažováno bude i zadávání zakázek v předobchodní fázi a ceny.

· Jednotně se bude používat jediná sada pravidel ohledně způsobilosti, účetnictví, podávání zpráv a auditu. Bude nalezena nová rovnováha mezi důvěrou a kontrolou a mezi riskováním a vyhýbáním se riziku. V zájmu odlehčení administrativní zátěže příjemců (držitelů grantů) bude zavedena radikálně zjednodušená metoda proplácení nákladů založená na co nejširší možné akceptaci obvyklých účetních a řídících postupů příjemců a s větším používáním jednorázových částek a plošných sazeb. Od příjemců se bude vyžadovat, aby využívali výsledky nebo aby je dali veřejně k dispozici přes vhodné distribuční kanály.

· Projekty budou moci začínat dříve, protože fáze výběru a fáze jednání po hodnocení potrvají mnohem kratší dobu. Přes jedinečný IT portál budou uchazečům a účastníkům poskytovány jednodušší pokyny a poradenství. Podpůrné struktury v členských státech budou navíc zracionalizovány tak, aby tvořily jednom kontaktní místo v národním jazyku v rámci SSR. Budou zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat talentovaným výzkumníkům a novátorům, jimž chybí zkušenosti s tím, jak se dostat k financování EU. Po celém SSR bude uplatňována jednotná metoda auditu.

· Dojde ke zvýšení kvality, efektivity a důslednosti provádění SSR cestou větší externalizace na základě výsledků dosažených v současných programech. Výkonné agentury zřízené v rámci současných programů budou rozšířeny s cílem dosáhnout úspor z rozsahu. Nadále se bude využívat partnerství soukromého a veřejného sektoru s průmyslovými podniky a partnerství veřejnoprávních zdrojů s programy členských států včetně využívání nových možností, která předpokládají revidovaná finanční nařízení. Tato partnerství se budou opírat o silný závazek všech stran, že budou sdružovat zdroje, aby tak posílily investice ve strategických oblastech a překonaly rozdrobování úsilí.

· Strategické sladění zdrojů EU, států a regionů cestou společných programů s členskými státy zvýší přidanou hodnotu a účinek celkových investic.

· Silnější používání inovačních finančních nástrojů zefektivní investice do soukromého výzkumu a do inovací, včetně investic rizikového kapitálu do inovačních technicky vyspělých společností, zejména MSP. Ty bude řídit externě skupina Evropské investiční banky nebo jiné mezinárodní finanční instituce nebo veřejnoprávní finanční instituce, v nichž je nejméně jeden členský stát akcionářem, v souladu se společnými pravidly pro dluhové nástroje a nástroje vlastního kapitálu.

Předpokládá se, že tímto způsobem lze kolem dvou třetin rozpočtu SSR plnit externě, (v současnosti je to asi polovina), a ty jsou rozděleny mezi různé podpůrné mechanismy. Míra a povaha externalizace by měla být určena mezi jiným podle dopadu na účinnost a celkový rozpočet v režimu daného řízení, což může znamenat další zjednodušení pravidel vztahujících se na externí řízení. Komisi by však zůstala přímá řídící odpovědnost zejména v oblastech spojených se základními politickými kompetencemi.

Komplementarita a synergie s financováním výzkumu a inovací přes politiku soudržnosti bude zajišťována zřetelným rozlišováním mezi cíli a metodami intervence. Výzkum a inovace jsou základem prosperity a blaha všech regionů EU a je proto v zájmu všech členských států, aby budovaly silné a účinné systémy výzkumu a inovací. Intervence SSR budou k tomuto financování přispívat financováním přídělů na základě vynikajících výsledků ve výzkumu a inovacích bez ohledu na zeměpisnou polohu. Jako nejdůležitější nástroj pro budování výzkumných a inovačních kapacit na úrovni regionů budou posíleny intervence v rámci politiky soudržnosti, včetně vývoje výzkumných infrastruktur, cestou financování přídělů na základě předem vymezených finančních rámců pro způsobilé regiony. Partnerské smlouvy s členskými státy budou společně se SSR podporovat strategie inteligentní specializace, které budou řešit priority stanovené v SSR a na základě posouzení regionální či místní situace. Mělo by to zajistit „výtah k vynikajícím výsledkům“ a časem vést k vyššímu počtu vynikajících výzkumníků a novátorů z regionů (zejména z konvergenčních regionů), kteří budou s to připravit programy sladěné se SSR ale také posilovat schopnost všech regionů plně využít svůj inovační potenciál. Bude rovněž zřízeno vhodné rozhraní se SZP na podporu výzkumu a inovací v zemědělství a s příslušnými činnostmi v oblasti vzdělávání a s dalšími programy EU, včetně bezpečnosti.

4. Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Údaje ve stálých cenách z roku 2011

Společný strategický rámec pro výzkum a inovace || 80 miliard EUR

Správa

Ze správního okruhu rozpočtu EU se financují činnosti všech orgánů EU – Evropského parlamentu (kolem 20 %), Evropské rady a Rady (7 %), Komise (40 %) a dalších orgánů, jako je Soudní dvůr, Služba vnější akce nebo Evropský ombudsman (15 %), jakož i důchody (16 %) a Evropské školy (2 %).

Správa představuje poměrně malou část rozpočtu EU – 5,7% stávajícího VFR. V posledních letech se tento podíl významně nezměnil navzdory největšímu rozšíření EU v dějinách, stále rostoucímu počtu orgánů a institucí se sídlem po celé EU, novým úkolům, které přirozeně vedou k rostoucímu počtu zaměstnanců a později také důchodců. Z rozpočtových prostředků na správu se hradí platy a důchody, provozní náklady (budovy, porady expertů, služební cesty, IT systémy a jiné související výdaje). Tyto prostředky pokrývají náklady na překlad a tlumočení v Unii s 23 jazyky. Z této části rozpočtu se platí systém evropských škol, které se nacházejí v několika členských státech.

Jelikož výdaje na důchody a na evropské školy mají odlišný charakter a jsou pod vlivem dlouhodobých trendů, návrh VRF, který předložila Komise, uvádí samostatně správní výdaje potřebné pro chod orgánů EU jako podokruh v rámci okruhu V (s výjimkou důchodů a evropských škol).

Komise se domnívá, že je sice náročné avšak realistické omezit růst správních nákladů (okruh V rozpočtu) v příštím programovém období na základě stropů z roku 2013. V letech 2014–2020 by to znamenalo nulový růst správních výdajů, aniž by se to dotklo dodatečných nákladů vyplývajících z budoucích rozšíření.

V roce 2004 Evropská unie úplně reformovala svou veřejnou službu a její služební řád byl jedním z nejmodernějších své doby. Nová struktura kariérního postupu orientovaná na výkon a zásluhy, nový smluvní statut pro personál, který neplní hlavní úkoly, reforma penzijního systému, nové pracovní metody a pracovní podmínky vstřícné k rodině byly jen některými z mnoha změn, které přinesla první komplexní reforma legislativy evropské veřejné služby od roku 1968. Tato reforma se vztahovala nejen na orgány, ale i na instituce a agentury EU zřízené téměř ve všech členských státech. Reforma umožnila EU ušetřit do dnešního dne přibližně 3 miliardy EUR. Do roku 2020 přinese pro rozpočet EU úspory ve výši kolem 5 miliard EUR.

Nedávné události v celosvětové ekonomice a následná potřeba konsolidovat veřejné finance vyžadují, aby každá veřejná správa a její zaměstnanci vyvinuli zvláštní úsilí za účelem zvýšení efektivity a přizpůsobení se proměnlivým hospodářským a sociálním podmínkám. Tyto podmínky se týkají také evropské veřejné služby a správ evropských orgánů. Komise jako správní orgán dostála v minulých letech této své odpovědnosti díky tomu, že sledovala politiku nulového růstu počtu zaměstnanců, plnila nové politické priority cestou interního přesunování pracovníků, zaváděla nástroje a postupy ke zlepšení své vnitřní organizace a účinnosti a v poslední době navrhla zmrazení svých správních výdajů na rok 2012.

Mimo rámec správních opatření Komise rozhodla navrhnout změny v platném služebním řádu, které umožní všem orgánům, institucím a agenturám dosahovat další úspory z důvodu vyšší efektivity a vyšší hospodárnosti a současně s tím garantovat přitažlivou veřejnou službu EU na nejvyšší úrovni skládající se z občanů všech členských států.

Komise má za to, že ve všech orgánech, institucích a agenturách je nutno a je možné dosáhnout dalších úspor. V zájmu dosažení tohoto cíle rozhodla Komise navrhnout 5% snížení počtu zaměstnanců všech orgánů, institucí a agentur. To bude jeden z hlavních prvků, jak zajistit hospodárnost, a je to také součást celkové pobídky pro všechny orgány, aby zvýšily efektivnost. Snížení počtu zaměstnanců by mělo být kompenzováno prodloužením pracovní doby zaměstnanců, aniž by došlo k úpravě mezd.

Úkol zamezit růstu správních výdajů si však vyžádá další změny regulačního rámec pracovněprávních vztahů. Komise konkrétně hodlá:

· Změnit způsob úpravy platů a současně prodloužit nynější „zvláštní dávku“, kterou platí všichni úředníci v dnešní maximální sazbě 5,5 %.

· V souladu s demografickým vývojem v Evropě prodloužit důchodový věk ze 63 na 65 let a věkovou hranici pro předčasný důchod zvýšit z 55 let na 58 let a lákat nabídkou možnosti pracovat do 67 let.      Metodika výpočtu výše příspěvku na důchodové zabezpečení bude rovněž sladěna s mezinárodními akruálními standardy. Cílem této změny bude poskytnout orgánům a členským státům stabilnější sazbu penzijních příspěvků, která bude méně citlivá na pohyby krátkodobých úrokových sazeb a tudíž i méně náchylná k otřesům.

· Nastavit jasnou vazbu mezi odpovědností a platovou třídou: bude restrukturalizován kariérní postup ve funkční skupině AST tak, aby dvě nejvyšší platové třídy (AST 10 a 11) byly vyhrazeny pro úředníky vykonávající nejvyšší úroveň zodpovědných úkolů v této kategorii co do odpovědnosti za pracovníky, finanční otázky nebo koordinaci.

· Nabírat administrativní personál nastálo jako smluvní zaměstnance místo jejich doživotního jmenování za úředníky. K odvrácení stálého překrývání smluvních zaměstnanců a úředníků vykonávajících tytéž úkoly bude nabírání úředníků do administrativních funkcí postupně utlumováno.

· Prodlužovat minimální týdenní pracovní dobu z 37,5 hod. na 40 hodin a současně udržet současnou maximální týdenní pracovní dobu v trvání 42 hodin. Prodloužení pracovní doby pomůže vyrovnat 5% snížení počtu zaměstnanců.

· Změnit výpočet cestovních náhrad.

Co se týče agentur, Komise by taky ráda předložila jisté změny služebního řádu s cílem umožnit důslednější a bezproblémovější provedení služebního řádu, který by lépe zohledňoval specifika agentur. V závislosti na závěrech interinstitucionální pracovní skupiny o agenturách by mohla být v budoucnosti předložena další opatření, která by mohla přinést další úspory správních výdajů agentur a která by byla zohledněna v odpovídajícím okruhu rozpočtu EU.

Komise navrhne realizaci těchto opatření od roku 2013, tj. před programovým obdobím 2014–2020.

Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020

Všechny číselné údaje v stálých cenách roku 2011

Správa z toho: || 62,6 miliardy EUR

· Výdaje na důchody a evropské školy || 12,2 miliardy EUR

· Správní výdaje orgánů || 50,45 miliardy EUR

[1]               KOM(2010) 600 v konečném znění – přijato 26. října 2010.

[2]               KOM(2009) 82 v konečném znění a závěry Rady ze dne 30. listopadu 2009 o rámci Společenství pro předcházení katastrofám v EU a závěry Rady ze dne 14. listopadu 2008 o evropské odborné přípravě v oblasti zvládání katastrof.

[3]               KOM(2011) 112: Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, 8. března 2011.

[4]               Založeno na posouzení dopadů v plánu přechodu do roku 2050.

[5]               Na základě zkušeností s „programem NER 300“, u kterého se v období 2011–2015 očekává mobilizace přibližně 10 miliard EUR (z toho 4 až 5 miliard EUR z výnosů z dražeb povolenek) na podporu ukázkových projektů pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého a pro energii z obnovitelných zdrojů.

[6]               KOM(2010) 614.

[7]               KOM(2010) 642.

[8]               Zpráva Eurostatu o nezaměstnanosti ze dne 10. května 2011 a údaje Eurostatu o ukazatelích strategie Evropa 2020 ze dne 20. května 2011.

[9]               Z rámce CSF budou financovány ESF, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

[10]             Dosavadní zkušenosti napovídá, že míra znovuzačlenění je přibližně 40% po uplynutí 12 měsíců a další pozitivní dopad lze pozorovat během delšího období.

[11]             Podle ustanovení ve finančním nařízení nevyžadují tyto akce zvláštní základní akt pro své provádění. Jejich finanční prostředky jsou přidělovány rozpočtovým orgánem na ročním základě.

[12]             Viz samostatnou kapitolu o politice v oblasti klimatu pro navrhované rysy podprogramu opatření v oblasti klimatu.

[13]             Environmentální akční plány jsou plány nebo programy pro provádění konkrétní politiky v oblasti životního prostředí, jak ji vyžadují environmentální směrnice EU (např. akční rámec zavádějící priority podle směrnice o přírodních stanovištích, plán povodí podle rámcové směrnice o vodě, plán minimalizace odpadů podle rámcové směrnice o odpadech, plán snižování znečištění ovzduší s cílem splnění požadavků na kvalitu ovzduší vyplývajících z právních předpisů týkajících se čistoty ovzduší v Evropě (CAFÉ), atd.), nebo jak ji vypracovaly orgány v souladu s doporučeními EU (např. udržitelné městské plánování, plány integrované správy pobřežních zón atd.).

[14]             KOM(2011) 244.

[15]             Rusko bude v rámci nástroje ENI i nadále využívat podpory přeshraniční a regionální spolupráce.

[16]             20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% podíl obnovitelné energie v konečné spotřebě energie v EU a 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020.

[17]             Pro projekty v oblasti dopravy se sazby spolufinancování budou lišit mezi jednotlivými druhy v závislosti na dostupnosti financování projektu. Předpokládá se vyšší míra spolufinancování pro přeshraniční projekty. V konvergenčních regionech se sazby spolufinancování budou opírat o sazby spolufinancování pro investice poskytované podle nových nařízení pro strukturální fondy a Fond soudržnosti.

[18]             Na základě zkušeností s plánem evropské hospodářské obnovy se odhaduje, že k učinění konečného investičního rozhodnutí a spuštění složitých přeshraničních projektů může být nutné obvykle až 30% spolufinancování. V případě, že projekt není obchodně životaschopný, avšak vede k většímu zabezpečení dodávek nebo ukončení izolace některých členských států, požadovaná míra spolufinancování by mohla být dokonce vyšší (až do výše 80 %).

Předmluva

Evropská unie každodenně usiluje o to, aby pomohla svým 500 miliónům občanů uskutečnit jejich touhy. Domnívám se, že tento postoj může být impulsem k obnově velmi konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství v Evropě i ve světě. Za tímto účelem potřebujeme inovativní rozpočet. Rozpočet, který je uzpůsoben novým skutečnostem souvisejícím s globalizací. Rozpočet, který reaguje na současné problémy a vytváří příležitosti do budoucna.

Takový rozpočet je inovativní. Vyzývám Vás, abyste opustili tradiční chápání a soustředili se na to, jak konsistentní rozpočet vytvoříme, aby byly splněny cíle strategie Evropa 2020, které jsme si společně stanovili. Proto se odkláníme od tradičního pojetí nároků, podle kterého některé veřejné orgány očekávají, že mohou využívat finanční prostředky dle libosti. Nyní musí být každý požadavek jasně spjat s cíli a prioritami, na kterých jsme se společně dohodli. Jen tak přinese každé vydané euro vícero užitku. Euro může přispět k posílení soudržnosti, podpoře energetické účinnosti a boji proti změně klimatu, jakož i podpořit sociální cíle, zvýšit zaměstnanost a zároveň zmírnit chudobu. Může mít velký pákový efekt na mnohé oblasti.

V celé Evropě vlády, podnikatelé i rodiny pečlivě rozvažují, do čeho investovat své finanční prostředky. Je čas pečlivě přemýšlet o tom, kde ušetřit a kde investovat do budoucna. Musíme být k sobě přísní a zároveň musíme investovat do růstu v Evropě.

Evropská unie musí rovněž se svými finančními prostředky vyžít a přitom dokázat investovat do budoucna. Máme relativně malý rozpočet, který představuje přibližně 1 % bohatství EU (měřeno podle hrubého národního důchodu), což je jedna pětina rozpočtů členských států. Musíme s ním však dokázat velké věci a využít úplný potenciál každého jednoho eura.

Dnes činíme rozhodnutí pro období let 2014 až 2020.

Rozpočet EU, který navrhujeme, nebude stát daňové poplatníky více než v současnosti. Dáme jim ale za to více nazpět. Modernizujeme rozpočet EU s cílem dosáhnout úspor v některých oblastech, abychom mohli vynaložit více na prioritní oblasti, které jsou opravdu důležité. V oblastech, ve kterých může Evropa přinést změnu, předkládám ambiciózní rozpočet. Jde o rozpočet vycházející z panevropské logiky, která se soustřeďuje na využití synergií sdružením prostředků za účelem financování opatření, která mohou být dražší, pokud by byla financována zvlášť na vnitrostátní úrovni.

Nový rozpočet bude jednodušší, transparentnější a spravedlivější. Navrhujeme rozpočet, který dokáže aktivovat finanční prostředky soukromých subjektů. Rovněž navrhujeme, aby se způsob financování rozpočtu změnil, jakmile budou vytvořeny nové zdroje příjmů, které částečně nahradí příspěvky vycházející z hrubého národního důchodu jednotlivých členských států. Domníváme se, že to bude pro rodiny i vlády výhodnější. Tak bude vytvořen opravdu evropský rozpočet. Rozpočet pro integraci. Rozpočet, jež nedovolí duplikaci výdajů členských států a který bude výhodný díky propojení opatření, o kterých můžeme rozhodovat na evropské úrovni a nelze je bez tohoto evropského rozměru realizovat.

Velká část rozpočtu bude věnována na uplatnění nezaměstnaných a růst ekonomiky, což úzce souvisí se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Například z nástroje Connecting Europe budou financována chybějící propojení v oblasti energetiky, dopravy a informačních technologií, čímž se posílí integrita vnitřního trhu, propojí se východ se západem a sever s jihem. Tím vznikne skutečná územní soudržnost ve prospěch všech. Díky zvýšením přídělům na vzdělávání, včetně odborného, výzkum a inovace přinese rozpočet investice do vzdělanosti v EU. Tyto oblasti jsou rozhodující pro konkurenceschopnost Evropy ve světě, abychom dokázali vytvářet pracovní místa a přicházet s novátorskými myšlenkami. Ve světě, kde EU soupeří s ostatními uskupeními, je naší největší šancí sloučení zdrojů, které máme k dispozici, aby se naše sociálně tržní ekonomika stala velmi konkurenceschopnou a splňovala cíle, jež jsme si stanovili ve strategii Evropa 2020. Díky tomu, že naše ekonomiky jsou na sobě více vzájemně závislé než kdy dříve, musíme všichni usilovat o posílení hospodářské obnovy v každém jednom členském státě.

Podíl rozpočtu věnovaný na zemědělství podporuje ve stejném duchu skutečnou společnou evropskou politiku strategického významu, kde přes 70 % finančních prostředků již nepochází ze zdrojů na vnitrostátní úrovni a kde financování EU je méně nákladné než 27 vnitrostátních zemědělských politik. Společná zemědělská politika bude modernizována tak, aby zlepšila bezpečnost potravin, aby byly potraviny zdravější, aby zlepšila ochranu životního prostředí a přinesla větší prospěch drobným zemědělcům. Tato politika dokazuje, jak jedno euro může a musí sloužit mnoha cílům.

Svět se stále zmenšuje. Kvůli změnám ve spojenectví států a vznikajícím novým mocnostem se musí Evropa více snažit o to, aby byla viditelnější. Bude zvýšena investovaná částka, která by měla pomoci Evropě lépe se zapojovat na celosvětové úrovni. Více finančních prostředků bude vyčleněno pro naše sousedy a také za účelem splnění našich závazků týkajících se pomoci nejchudším na světě. Pokud my nyní prožíváme těžké časy, tak oni je prožívají stále.

Téma solidarity se táhne jako červená nit celým tímto návrhem – solidarita s nejchudšími členskými státy a regiony, solidarita při společném řešení problémů souvisejících s přistěhovalectvím, solidarita související s energetickou bezpečnosti a solidarita s lidmi žijícími ve třetích zemích.

Obecný dojem, že Evropa vynakládá většinu ze svých financí na své úředníky a budovy, je mylný. Ve skutečnosti jde pouze o 6 % rozpočtu. Domnívám se však, že by v době, kdy se na všech úrovních požadují maximální úspory a maximální efektivnost, měly i evropské orgány prokázat svou solidaritu s občany EU. Proto v následujících sedmi letech nedojde ke zvýšení administrativních výdajů a počet zaměstnanců orgánů EU se sníží o 5 %.

Domnívám se, že překládáme ambiciózní, ale odpovědné návrhy. V některých oblastech jsme se rozhodli pro škrty, v prioritních oblastech pro zvýšení. Odolali jsme pokušení provést pouze neznatelné úpravy, jejichž důsledkem by byl víceméně stejný druh rozpočtu. Především si klademe za cíl poskytnout občanům EU za jejich peníze protihodnotu.

Evropský parlament, členské státy a Komise se nyní musí sejít, aby tyto návrhy přeměnili v dohodu. Očekávám, že nadcházející měsíce přinesou mnohé obtížné rozhovory. Pokud ale budou probíhat v opravdu evropském duchu na všech stranách, domnívám se, že se můžeme dohodnout na ambiciózním a inovativním rozpočtu, který může mít opravdový dopad na životy lidí.

Jose Manuel Durão Barroso

předseda Evropské komise

1. Souvislosti

Při přípravě svých návrhů budoucího rozpočtu Evropské unie stála Komise před problémem, jak by mohla financovat rostoucí počet oblastí politiky, v nichž může být v současné atmosféře úsporných opatření a fiskální konsolidace v jednotlivých členských státech efektivnější podnikat kroky na úrovni Unie. To ji přimělo navrhnout rozpočet s výraznou panevropskou logikou, jehož cílem je podporovat uskutečňování strategie růstu Evropa 2020. Tento návrh je inovativní, pokud jde o kvalitu návrhů týkajících se výdajů a také způsob, jakým by měl být rozpočet EU v budoucnu financován, jelikož se potenciálně zmírní přímý dopad na rozpočty členských států a rozpočet EU se stane skutečně evropským rozpočtem.

V důsledku hospodářské a finanční krize podnikla Evropská unie v zájmu povzbuzení obnovy významné kroky ke zlepšení koordinace správy ekonomických záležitostí. Evropský parlament a členské státy uznaly přínosy řízení vzájemné závislosti v rámci EU prostřednictvím strukturovaného přístupu stanoveného v evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik. Příští finanční rámec byl navržen tak, aby tento proces podporoval. Poskytuje dlouhodobou vizi evropského hospodářství, která jde nad rámec současných fiskálních potíží některých členských států. Rozpočet EU není rozpočet pro „Brusel“ – je to rozpočet pro občany EU. Je malé velikosti a je to rozpočet, jehož prostředky se investují do členských států s cílem přinést výhody Evropské unii a jejím občanům. Pomáhá naplňovat strategii růstu EU, protože působí jako silný katalyzátor, zejména pokud se využije k dosažení cílů strategie Evropa 2020.

Hlavním tématem tohoto návrhu je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Komise navrhuje zvýšit částky určené na výzkum a inovace, vzdělávání a rozvoj malých a středních podniků. Navrhuje využít lépe potenciál jednotného trhu tím, že jej vybaví infrastrukturou, kterou potřebuje, aby fungoval ve 21. století. Navrhuje zefektivnit společnou zemědělskou politiku z hlediska využívání zdrojů tak, aby nejen produkovala kvalitní potraviny, ale také pomáhala pečovat o životní prostředí a bojovat proti změně klimatu. V návrhu se také stále opakuje téma solidarity – solidarity s nejchudšími členskými státy a regiony soustředěním největší části výdajů v rámci politiky soudržnosti na jejich potřeby, solidarity při společném řešení problémů týkajících se migrace a zvládání přírodních katastrof, solidarity v oblasti energetické bezpečnosti a solidarity s lidmi ve třetích zemích, kteří potřebují naši podporu, pokud jde o jejich bezprostřední humanitární potřeby a dlouhodobý rozvoj.

Komise sdílí obavy Evropského parlamentu[1], že „způsob, jakým se systém vlastních zdrojů vyvíjel … klade nepřiměřený důraz na čistou bilanci mezi členskými státy, a odporuje tak zásadě solidarity EU, oslabuje společný evropský zájem a do značné míry ignoruje evropskou přidanou hodnotu“. V rámci těchto návrhů se Komise snaží dát financím EU jiný směr – začít odklon od rozpočtu, jenž je ovládán příspěvky založenými na hrubém národním důchodu, a více v souladu s ustanoveními Smlouvy, podle nichž je rozpočet financován plně z vlastních zdrojů, dát rozpočtu EU podíl na skutečně „vlastních zdrojích“.

Při vypracovávání tohoto návrhu příštího víceletého finančního rámce (VFR) Komise posoudila dopad stávajících výdajových nástrojů a programů, široce konzultovala zúčastněné strany[2] a analyzovala možnosti navržení nástrojů a programů podle příštího víceletého finančního rámce[3].

2. Navrhovaný víceletý finanční rámec

Při rozhodování o celkové částce, jež má být navržena pro příští VFR, Komise vzala v úvahu názor Evropského parlamentu, že „zmrazení příštího VFR na úrovni roku 2013 … není schůdným řešením … [a že] … v příštím VFR je potřeba zvýšit objem zdrojů alespoň o 5 %“[4]. Měla na paměti rovněž závěry Evropské rady[5], že je zásadní, aby bylo „v nadcházejícím víceletém finančním rámci zohledněno úsilí o konsolidaci, jež jednotlivé členské státy vynakládají s cílem dosáhnout udržitelnějšího vývoje schodku a dluhu. … respektujíc úlohu jednotlivých institucí a potřebu plnit cíle, které si Evropa stanovila, … [je nezbytné] zajistit, aby výdaje na evropské úrovni k této činnosti náležitým způsobem přispěly“.

Komise je přesvědčena o přidané hodnotě výdajů na úrovni EU. Výdaje v rámci stávajícího VFR představují pouze přes 1 % HND EU a jsou vzhledem k celoevropským potřebám, na něž se pravidelně v Evropském parlamentu a v Radě upozorňuje, nízké. Komise navrhuje finanční rámec ve výši 1,05 % HND v prostředcích na závazky, což odpovídá 1 % v prostředcích na platby z rozpočtu EU. Díky dalším možným výdajům mimo VFR ve výši 0,02 % a výdajům mimo rozpočet ve výši 0,04 % toto číslo stoupne celkem na 1,11 %: sem patří finanční prostředky určené na řešení krizí a mimořádných událostí (které nelze předvídat – jedná se např. o humanitární intervence) a výdaje, na které se využívají příspěvky ad hoc od členských států (např. ERF, jenž má jiný klíč pro příspěvky než rozpočet EU). Při přípravě návrhu tohoto rámce se Komise snažila nalézt správnou rovnováhu mezi ambicemi a realismem vzhledem k časovému rámci, v němž se uskuteční jednání o rozpočtu.

V souladu se zavedenou praxí pro víceletý finanční rámec Komise předkládá návrh vyjádřený z hlediska budoucích finančních závazků. Obsahuje také podrobnosti týkající se očekávaného tempa plateb, a to v zájmu větší předvídatelnosti, která je obzvláště důležitá v době rozpočtové konsolidace, jež vyžaduje přísnou kontrolu úrovní plateb na počátku následujícího období.

Komise se rozhodla navrhnout na období 2014–2020 následující víceletý finanční rámec:

·

3. Financování rozpočtu EU

Potřeba modernizace finančního rámce se vztahuje nejen na priority v oblasti výdajů a jejich konstrukce, ale také na financování rozpočtu EU, které je v posledních letech stále častěji kritizováno. Smlouva o fungování Evropské unie připomíná původní záměr, aby byl rozpočet EU financován plně z vlastních zdrojů. Situace však ve skutečnosti vypadá tak, že v současnosti je financování EU založeno z více než 85 % na statistických souhrnech odvozených od hrubého národního důchodu (HND) a DPH. Ty jsou do značné míry vnímány jako příspěvky jednotlivých států, jež by měly členské státy minimalizovat. U čistých přispěvatelů to dalo vzniknout postoji „chci své peníze zpět“, čímž se zpochybňuje důvod pro existenci rozpočtu EU a zastřešující zásada solidarity v Unii. Rovněž to vedlo k přílišnému důrazu na čisté platby a bilance a k tomu, že rozpočet EU nemůže v plné míře hrát svou úlohu při poskytování přidané hodnoty Unii jako celku.

Nastal čas začít opět slaďovat financování EU se zásadami autonomie, transparentnosti a spravedlnosti a vybavit EU k tomu, aby dosáhla svých dohodnutých politických cílů. Účelem návrhu nových vlastních zdrojů není zvýšit celkový rozpočet EU, ale zbavit se postoje „chci své peníze zpět“ a vnést do systému více transparentnosti. Nejde o to, aby se Unii dala fiskální suverenita; jde spíše o to, abychom se navrátili k mechanismům financování, které jsou blíže původnímu záměru smluv. Návrh Komise by proto znamenal snížení přímých příspěvků z rozpočtů členských států.

V přezkumu rozpočtu[6] Komise stanovila demonstrativní seznam možných finančních nástrojů, které by mohly postupně nahradit příspěvky členských států a snížit zátěž pro státní pokladny. Uvedla rovněž několik kritérií, která mají být použita v rámci jejich posuzování. Komise provedla rozsáhlou analýzu možností[7] a rozhodla se navrhnout systém nových vlastních zdrojů založených na dani z finančních transakcí a novém zdroji z DPH. Tyto nové vlastní zdroje by částečně financovaly rozpočet EU a mohly by plně nahradit stávající složité vlastní zdroje založené na DPH, které Komise navrhuje odstranit, a rovněž by mohly omezit rozsah zdrojů založených na HND. Komisí vypracovaný návrh rozhodnutí Rady o nových vlastních zdrojích je podrobně popsán v průvodním legislativním textu[8]. Komise v této souvislosti podporuje výzvu Evropského parlamentu, aby se uspořádala meziparlamentní konference, na níž budou mít vnitrostátní parlamenty příležitost tuto problematiku projednat.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům Komise rovněž navrhuje významné zjednodušení, pokud jde o otázku rabatů a oprav. Pokusy o srovnání rozdílů mezi platbami členských států do rozpočtu EU a prostředky, které tyto státy získají z různých výdajových politik EU, způsobují narušení rozpočtu a oslabují jeho schopnost poskytovat přidanou hodnotu. Z toho důvodu Komise navrhuje v souladu se závěry ze zasedání Evropské rady ve Fontainebleau v roce 1984 stanovit strop pro příspěvky těch členských států, které by jinak čelily rozpočtové zátěži, jež by byla vzhledem k jejich relativní prosperitě nadměrná.

4. Zásady, na nichž rozpočet EU staví

Rozpočet EU není jako rozpočty jednotlivých členských států. Evropská unie přímo nefinancuje zdravotnictví ani školství. Na rozdíl od vnitrostátních rozpočtů nefinancuje ani policii či armádu. Vyznačuje se panevropskou, nikoliv vnitrostátní, logikou. Díky své poměrně malé velikosti se může soustředit na oblasti, ve kterých přináší vysokou přidanou hodnotou na úrovni EU[9]. Rozpočet EU neusiluje o financování intervencí, které by členské státy mohly financovat samy. Existuje z toho důvodu, že je třeba financovat činnosti, které umožňují fungování EU, nebo že některé činnosti lze provádět hospodárněji a účinněji na základě kolektivního financování z rozpočtu EU. Úkolem rozpočtu EU je:

(a) financovat společné politiky, u kterých se členské státy dohodly, že by měly být uskutečňovány na úrovni EU (např. společná zemědělská politika);

(b) vyjadřovat solidaritu mezi všemi členskými státy a regiony a podporovat rozvoj nejslabších regionů, díky čemuž může EU rovněž fungovat jako jednotný hospodářský prostor (např. prostřednictvím politiky soudržnosti);

(c) poskytovat prostředky na intervence za účelem dotvoření vnitřního trhu, což by ani nejbohatší členské státy nedokázaly financovat samy. Rozpočet EU umožňuje uplatňovat panevropský pohled, a ne jen čistě vnitrostátní pohled (např. poskytnutím prostředků na celoevropské investice do infrastruktury). Pomáhá také zabránit tomu, aby docházelo k nákladnému překrývání různých vnitrostátních programů, které částečně sledují stejné cíle;

(d) zajišťovat synergie a úspory z rozsahu usnadňováním spolupráce a společných řešení problémů, které nelze vyřešit na úrovni samotných členských států (jedná se např. o snahu docílit špičkového výzkumu a inovací a spolupráci v oblasti vnitřních věcí, migrace a spravedlnosti);

(e) reagovat na přetrvávající a nové výzvy, které si žádají společný, celoevropský přístup (např. v oblasti životního prostředí, změny klimatu, humanitární pomoci, demografických změn a kultury).

V této souvislosti Komise uplatnila v rámci návrhu příštího VFR zásady, které nastínila v přezkumu rozpočtu z roku 2010:

· zaměřit se na plnění hlavních politických priorit

· zaměřit se na přidanou hodnotu na úrovni EU

· zaměřit se na dopady a výsledky

· přinášet vzájemný prospěch v rámci celé Evropské unie

Rozpočet EU je výrazem „politiky v číslech“. Financování musí proto jít ruku v ruce se stávajícím regulačním prostředím a s politickými prioritami v příslušných oblastech. Financování musí vést k očekávaným výsledkům – orgány veřejné moci nemají „právo“ získávat finanční prostředky EU proto, aby je vynakládaly podle vlastní libovůle, nýbrž proto, aby díky nim mohly plnit společně dohodnuté cíle EU. Programy a nástroje zahrnuté do tohoto návrhu VFR byly tudíž přepracovány tak, aby se zajistilo, že jejich výstupy a dopady přispívají k prosazování klíčových politických priorit EU. Hlavním charakteristickým znakem příštího souboru finančních programů a nástrojů bude důraz na výsledky, zvýšené využití podmíněnosti a zjednodušení realizace:

· Výsledky budou jasně souviset s prováděním strategie Evropa 2020 a dosažením jejích cílů. Znamená to, že programy se budou soustřeďovat na omezený počet nejvýraznějších priorit a činností, které dosahují nezbytných předpokladů pro plnění cílů. Je třeba se vyhýbat roztříštěnosti a nekoordinovaným intervencím. Pokud to bude možné, stávající programy budou v zájmu integrovaného plánování a zajištění jednotného souboru mechanismů provádění, podávání zpráv a kontroly sloučeny (např. v oblastech, jako jsou vnitřní věci, vzdělávání a kultura) a/nebo přepracovány (např. výzkum a soudržnost).

· Zjednodušení: stávající pravidla financování se vyvíjela nejen v reakci na potřebu odpovědnosti za způsob, jakým se vynakládají veřejné prostředky, ale také s cílem zohlednit dřívější problémy. Výsledkem je různorodost a složitost, které se těžko uplatňují a kontrolují. Tato složitost znamená pro příjemce i Komisi a členské státy značnou administrativní zátěž, která může mít nezamýšlený účinek, neboť odrazuje od účasti a zpožďuje provádění. V současné době se provádějí kroky ke zjednodušení obecných pravidel (finanční nařízení) a zvláštních pravidel pro jednotlivá odvětví.

· Podmíněnost: v zájmu jasnějšího důrazu na výsledky spíše než na vstupy bude do programů a nástrojů zaveden prvek podmíněnosti. Je to obzvláště důležité u velkých výdajových bloků politiky soudržnosti a zemědělství, kde budou muset členské státy a příjemci prokazovat, že jsou obdržené prostředky využívány na podporu dosažení politických priorit EU. Obecněji bude Komise zajišťovat soudržnost mezi celkovou hospodářskou politikou EU a rozpočtem EU, zejména s cílem vyhnout se situacím, kdy účinnost financování EU oslabují nesolidní makrofiskální politiky.

· Posílení investic: díky spolupráci se soukromým sektorem na inovativních finančních nástrojích je možné zvětšit dopad prostředků z rozpočtu EU a umožnit uskutečnění většího množství strategických investic, čímž se zvýší růstový potenciál EU. Zkušenosti ze spolupráce zejména se skupinou Evropské investiční banky (EIB) a vnitrostátními a mezinárodními veřejnými finančními institucemi jsou pozitivní a v příštím VFR budou dále rozvíjeny. Záruky a sdílení rizik mohou umožnit, aby finanční sektor poskytoval více kapitálu a půjčoval více peněz inovativním společnostem nebo na projekty infrastruktury. Tyto finanční nástroje tak mohou rovněž přispět k celkovému rozvoji finančních trhů po skončení krize.

5. Hlavní nové prvky

Cílem Komise s ohledem na příští rozpočet EU je vynakládat prostředky jinak, s větším důrazem na výsledky a výkonnost a na provádění programu strategie Evropa 2020 prostřednictvím silnější podmíněnosti v politice soudržnosti a ekologizace přímých plateb zemědělcům. Příští rozpočet by měl být modernizován na základě přerozdělení zdrojů do prioritních oblastí, jako je celoevropská infrastruktura, výzkum a inovace, vzdělávání a kultura, zabezpečení vnějších hranic EU a politické priority týkající se vnějších vztahů, např. sousedství EU. Řeší průřezové politické priority – např. ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu – jako nedílnou součást všech hlavních nástrojů a intervencí. Úplné informace o přístupu v každé oblasti politiky jsou uvedeny v doprovodné části II tohoto sdělení. V následujícím oddíle jsou objasněny nejdůležitější změny, které budou provedeny v hlavních výdajových oblastech.

5.1. Horizont 2020: společný strategický rámec pro výzkum, inovace a technologický rozvoj

Evropská unie se potýká se značným zaostáváním v oblasti inovací[10], kterým je třeba se zabývat, pokud má EU konkurovat dalším rozvinutým ekonomikám a rozvíjejícím se a rozvojovým ekonomikám. Evropská unie jako celek zaostává za Japonskem a Spojenými státy v řadě klíčových ukazatelů, jako např. počet registrovaných patentů, objem vývozu středně a vysoce technicky vyspělých výrobků a procentní podíl HDP vynaložený na výzkum a vývoj.

Výzkum a inovace přispívají k zajištění pracovních míst, prosperity a kvality života. Evropská unie je na světové špičce v řadě technologií, čelí však stále větší konkurenci ze strany tradičních rivalů i rozvíjejících se ekonomik. Díky společným programům dochází k propojení úsilí v oblasti výzkumu, takže je možné dosáhnout výsledků, ke kterým by členské státy samostatně nedospěly.

Úkolem je podporovat zvýšení investic do výzkumu a vývoje v celé EU tak, aby se dosáhlo hlavního cíle strategie Evropa 2020 v podobě investic ve výši 3 % HDP. Rovněž je nutné, aby EU lépe převáděla vědecké poznatky a objevy na patentované postupy a výrobky užívané nejen v technologicky vyspělých odvětvích, ale také – což je možná ještě důležitější – v tradičních odvětvích. Vyžaduje to úsilí ze strany orgánů veřejné moci, soukromého sektoru a výzkumné obce. Komise začala značně přebudovávat struktury řízení výzkumu EU vytvořením Evropské rady pro výzkum, což nyní přináší pozitivní výsledky. Komise navrhuje jít dále a provést reorganizaci současných finančních nástrojů EU pro výzkum a inovace (zejména co se týče rámcových programů pro výzkum a programu pro konkurenceschopnost a inovace), aby se zajistilo jejich lepší provázání s vymezenými politickými cíli a zjednodušení postupů provádění. Zmírní se tak rovněž administrativní zátěž pro příjemce.

Komise navrhuje, aby bylo budoucí financování výzkumu a inovací založeno na třech hlavních oblastech, které jsou pevně zakotveny ve strategii Evropa 2020:

· vynikající výsledky v rámci vědecké základny,

· řešení společenských problémů,

· získání vedoucího postavení v průmyslu a posílení konkurenceschopnosti.

Společný strategický rámec (který se má jmenovat Horizont 2020) odstraní roztříštěnost a zajistí větší soudržnost, a to i pokud jde o vnitrostátní výzkumné programy. Bude úzce navázán na klíčové priority odvětvových politik, jež se týkají např. zdraví, zabezpečení potravin a biohospodářství, energetiky a změny klimatu. Součástí programu Horizont 2020 bude Evropský technologický institut, který bude prostřednictvím znalostních a inovačních komunit hrát důležitou úlohu při sbližování tří stran znalostního trojúhelníku – vzdělávání, inovací a výzkumu. V rámci nového přístupu k financování výzkumu se bude ve větší míře využívat inovativních finančních nástrojů po vzoru úspěšného finančního nástroje pro sdílení rizik.

Komise navrhuje přidělit na společný strategický rámec pro výzkum a inovace v období 2014–2020 80 miliard EUR. Toto financování bude doprovázeno významnou podporou výzkumu a inovací ze strukturálních fondů. Například za období 2007–2013 bylo v různých evropských regionech na výzkum a inovace vynaloženo kolem 60 miliard EUR a podobnou úroveň výdajů lze očekávat i v budoucnosti.

5.2. Solidarita a investice pro udržitelný růst a zaměstnanost

Politika soudržnosti je důležitým výrazem solidarity s chudšími a nejslabšími regiony EU – je však také víc než jen to. Jedním z největších úspěchů EU je její schopnost zvyšovat životní úroveň všech jejích občanů. To se jí daří nejen díky tomu, že pomáhá chudším členským státům a regionům v rozvoji a růstu, ale také prostřednictvím úlohy, kterou sehrává v rámci integrace jednotného trhu; díky své velikosti se tento trh otvírá všem oblastem v EU, bohatým i chudým, velkým i malým, a přispívá v nich k úsporám z rozsahu. Hodnocení Komise týkající se minulých výdajů prokázalo, že existuje mnoho příkladů přidané hodnoty a investic do růstu a tvorby pracovních míst, které by se neuskutečnily bez podpory z rozpočtu EU. Výsledky však rovněž ukazují určitou rozptýlenost a nedostatek priorit. V době, kdy jsou veřejné prostředky omezené a kdy jsou více než kdy jindy zapotřebí investice podporující růst, se Komise rozhodla navrhnout důležité změny politiky soudržnosti.

Politika soudržnosti hraje rovněž velmi důležitou úlohu, co se týče naplňování cílů strategie Evropa 2020 v celé EU. Komise navrhuje zaměřit se důrazněji na výsledky a účinnost výdajů v rámci politiky soudržnosti systematičtějším navázáním politiky soudržnosti na cíle strategie Evropa 2020. Kromě toho navrhuje zavést novou kategorii regionů – „přechodové regiony“, čímž chce nahradit stávající systém postupného ukončování a zavádění pomoci. Tato kategorie bude zahrnovat všechny regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru EU-27.

Opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni si žádá nezaměstnanost a trvale vysoká míra chudoby. Unie stojí před narůstajícími problémy, k nimž patří nedostatečná úroveň dovedností, neuspokojivé výsledky v rámci aktivní politiky na trhu práce a vzdělávacích systémů, sociální vyloučení marginalizovaných skupin a nízká mobilita pracovních sil, a proto jsou zapotřebí politické iniciativy a konkrétní podpůrná opatření. Mnohé z těchto problémů byly ještě zdůrazněny finanční a hospodářskou krizí, demografickými a migračními trendy a rychlým tempem technologických změn. Pokud se tyto problémy účinně neřeší, představují významnou hrozbu pro sociální soudržnost a konkurenceschopnost. Je tudíž nezbytné, aby investice podporující růst v oblasti infrastruktury, regionální konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání doprovázela opatření související s politikou trhu práce, vzděláváním, odbornou přípravou, sociálním začleňováním, adaptabilitou pracovníků, podniků a podnikatelů a správní kapacitou.

V této oblasti hraje důležitou úlohu Evropský sociální fond (ESF). Součástí návrhu je požadavek, aby členské státy stanovovaly, jak jednotlivé finanční nástroje přispívají k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020, a to včetně stanovení minimálního podílu podpory z fondu ESF pro každou kategorii regionů (25 % pro regiony, jichž se týká cíl „konvergence“, 40 % pro přechodové regiony a 52 % pro regiony, jichž se týká cíl „konkurenceschopnost“, za předpokladu, že Fond soudržnosti bude nadále představovat jednu třetinu přídělu prostředků na politiku soudržnosti ve způsobilých členských státech, a s vyloučením územní spolupráce). Při uplatnění těchto podílů představuje celkový minimální objem prostředků pro ESF 25 % rozpočtu určeného na politiku soudržnosti, tj. 84 miliard EUR. Evropský sociální fond bude doprovázen řadou nástrojů řízených přímo Komisí, např. programem PROGRESS a sítí EURES na podporu tvorby pracovních míst.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je flexibilní fond mimo finanční rámec, který podporuje pracovníky, kteří přišli o zaměstnání v důsledku změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhá jim nalézt co nejrychleji jiné pracovní místo. Potřebné prostředky se rok od roku liší a z toho důvodu Komise navrhuje, aby tento fond zůstal mimo finanční rámec. Z fondu EFG je možné poskytnout pomoc také pracovníkům v zemědělském odvětví, jejichž živobytí by mohlo být nepříznivě ovlivněno globalizací.

V zájmu zvýšení účinnosti výdajů EU a v souladu s územním přístupem Lisabonské smlouvy Komise navrhuje stanovit společný strategický rámec pro všechny strukturální fondy, aby se cíle strategie Evropa 2020 promítly do investičních priorit. Tento rámec má vdechnout život cíli územní soudržnosti podle Lisabonské smlouvy. Z operativního hlediska Komise navrhuje uzavřít s každým členským státem smlouvu o partnerství. Tyto smlouvy budou stanovovat, že se partneři na vnitrostátní a regionální úrovni zavazují používat přidělené prostředky k provádění strategie Evropa 2020, výkonnostního rámce, na základě kterého bude možné hodnotit pokrok při plnění závazků.

Z toho důvodu by měla existovat silná vazba na národní programy reforem, programy stability a konvergenční programy vypracované členskými státy, jakož i na doporučení pro jednotlivé země přijatá na tomto základě Radou. Aby účinnost výdajů v rámci politiky soudržnosti neoslabovaly nesolidní makrofiskální politiky, budou podmínky ex ante pro jednotlivá odvětví stanovené v každé smlouvě doplňovat podmínky spojené s novou správou ekonomických záležitostí.

Smlouvy budou stanovovat jasné cíle a ukazatele a omezený počet podmínek (ex ante i spojených s dosahováním výsledků v zájmu jejich sledování) a budou zahrnovat závazek předkládat roční přehled pokroku ve výročních zprávách o politice soudržnosti. Financování se bude zaměřovat na omezený počet priorit: regiony, jichž se týká cíl „konkurenceschopnost“, a přechodové regiony by především věnovaly celý svůj příděl z rozpočtu s výjimkou ESF na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, konkurenceschopnost malých a středních podniků a inovace, zatímco regiony, jichž se týká cíl „konvergence“, by svůj příděl prostředků směřovaly na poněkud širší škálu priorit (v případě potřeby včetně budování instutucionálních kapacit).

V zájmu zlepšení výkonů budou zavedena nová ustanovení o podmínkách, jejichž cílem bude zajistit, že je financování EU zaměřeno na výsledky a že silně motivuje členské státy k tomu, aby prostřednictvím politiky soudržnosti efektivně naplňovaly cíle strategie Evropa 2020. Podmíněnost bude mít podobu podmínek „ex ante“, které budou stanoveny dříve, než dojde k vyplacení prostředků, a podmínek „ex post“, u nichž bude uvolnění dodatečných prostředků záviset na výkonech. Nedostatečný pokrok při plnění těchto podmínek bude mít za následek pozastavení nebo zrušení financování.

Podmínky se budou zakládat na výsledcích a motivaci k provádění reforem nutných k zajištění účinného využívání finančních zdrojů. Aby se posílil důraz na výsledky a plnění cílů strategie Evropa 2020, 5 % rozpočtu na politiku soudržnosti zůstane v rezervě a během přezkumu v polovině období bude přiděleno členským státům a regionům, jejichž programy dosáhly daných milníků, pokud jde o plnění jejich cílů souvisejících s cíli strategie Evropa 2020. Tyto milníky budou vymezeny v souladu s předpisy v oblasti politiky soudržnosti.

Zkušenosti se současným finančním rámcem ukazují, že mnoho členských států má potíže s čerpáním velkého objemu prostředků EU během omezeného časového období. Zpoždění při přípravě projektů, závazků a výdajů mají za následek to, že na konci tohoto finančního období dosud nebylo využito velké množství prostředků. Fiskální situace v některých členských státech navíc způsobila, že pro tyto státy je nyní obtížné uvolňovat prostředky pro vnitrostátní spolufinancování. Komise navrhuje několik kroků, jež mají zvýšit čerpání prostředků:

· stanovit strop pro příděly prostředků na soudržnost na 2,5 % HND

· umožnit dočasné zvýšení sazby spolufinancování o 5 až 10 procentních bodů, pokud je členskému státu poskytnuta finanční pomoc v souladu s článkem 136 nebo 143 SFEU; sníží se tak nápor na rozpočty členských států v procesu fiskální konsolidace a celkové financování EU přitom zůstane na stejné úrovni

· zahrnout do smluv o partnerství určité podmínky týkající se zlepšení správní kapacity.

Pro příští VFR Komise navrhuje soustředit největší část finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti na nejchudší regiony a členské státy. Navrhuje rovněž, aby se poskytla pomoc regionům, které ztrácí status regionu s cílem „konvergence“, a to omezením snížení intenzity podpory, k němuž by došlo, kdyby tyto regiony měly okamžitě získat status regionu s cílem „konkurenceschopnost“. Komise proto navrhuje, aby si v příštím VFR zachovaly dvě třetiny svých předchozích přídělů. Tyto regiony by spolu s ostatními regiony s podobnou úrovní HDP (mezi 75 a 90 % HDP EU) tvořily novou kategorii „přechodových regionů“.

Komise navrhuje přidělit na výdaje týkající se nástrojů politiky soudržnosti v letech 2014–2020 376 miliard EUR. Tato částka zahrnuje: · 162,6 miliardy EUR na regiony, jichž se týká cíl „konvergence“, · 38,9 miliardy EUR na přechodové regiony, · 53,1 miliardy EUR na regiony, jichž se týká cíl „konkurenceschopnost“, · 11,7 miliardy EUR na územní spolupráci, · 68,7 miliardy EUR na Fond soudržnosti a 40 miliard EUR na nástroj pro propojení Evropy (viz oddíl 5.3 níže). Evropský sociální fond (při uplatnění vzorce 25/40/52 na jednotlivé kategorie regionů) bude bez zohlednění nástroje pro propojení Evropy představovat přinejmenším 25 % celkového přídělu na oblast soudržnosti, tj. 84 miliard EUR. Mimo VFR: · 3 miliardy EUR na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci · 7 miliard EUR na Fond solidarity Evropské unie.

5.3. Propojení Evropy

Úplné fungování jednotného trhu závisí na moderní a vysoce výkonné infrastruktuře, která Evropu propojuje hlavně v oblastech dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií (IKT).

Odhaduje se, že je zapotřebí přibližně 200 miliard EUR k tomu, aby se dokončily transevropské energetické sítě, a v období let 2014–2020 je zapotřebí investovat 540 miliard EUR do transevropské dopravní sítě a více než 250 miliard EUR do IKT. Trh sice může a měl by vygenerovat dostatečný objem potřebných investic, přesto je však zapotřebí reagovat na selhání trhu, tj. překlenout přetrvávající mezery na trhu, odstranit překážky a zajistit dostatečné přeshraniční propojení. Ze zkušeností však vyplývá, že rozpočty členských států nikdy nepokládají přeshraniční investice v rámci více zemí za dostatečně prioritní, a jednotný trh tak nemá k dispozici infrastrukturu, která je zapotřebí. To je další příklad přidané hodnoty rozpočtu EU. Může zajistit financování celoevropským projektům, které propojují střed Evropy s jejími okrajovými částmi ku prospěchu všech.

Komise se proto rozhodla, že navrhne vytvoření nástroje pro propojení Evropy s cílem zrychlit rozvoj infrastruktury, kterou EU potřebuje. Tato propojení zaměřená na podporu růstu umožní lepší přístup na jednotný trh a ukončí izolaci některých ekonomických „ostrovů“. Ty části EU, které zatím nejsou napojeny na hlavní elektrické a plynové rozvodné sítě, například závisí na investicích uskutečněných v jiných členských státech, odkud pochází jejich dodávky energie. Nástroj pro propojení Evropy rovněž zásadně přispěje bezpečnosti dodávek energií, protože zajistí celoevropský přístup k různým zdrojům a poskytovatelům v rámci Unie i mimo ni. Tento nástroj rovněž umožní realizaci nového pojetí územní soudržnosti, který zavedla Lisabonská smlouva. Celoevropská dostupnost vysokorychlostních sítí IKT a celoevropské služby IKT rovněž překlenou roztříštěnost jednotného trhu a malým a středním podnikům by napomohly při hledání příležitostí k růstu i mimo jejich domácí trh.

Nástroj pro propojení Evropy bude financovat předem vymezené prioritní infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a IKT, které jsou v zájmu EU. Jedná se jak o materiální infrastrukturu, tak o infrastrukturu informačních technologií, jež jsou v souladu s kritérii udržitelného rozvoje. Předběžný seznam navrhovaných infrastruktur (chybějící propojení) je přiložen k tomuto návrhu.

Nástroj pro propojení Evropy bude řízen na ústřední úrovni a bude financován z přiděleného rozpočtu a z účelově vázaných částek vymezených na dopravu v rámci Fondu soudržnosti. Míra spolufinancování z rozpočtu EU bude vyšší v případě, že finanční prostředky budou investovány do „konvergenčních“ regionů, nikoli do „konkurenceschopných“ regionů. Místní a regionální infrastruktury budou propojeny s prioritními infrastrukturami EU a budou spojovat všechny občany v rámci celé EU. Mohou být (spolu)financovány ze strukturálních fondů (fond soudržnosti a/nebo EFRR podle situace v jednotlivých členských státech / regionech). Vzhledem k nedostatkům v infrastruktuře nových členských států se Komise rozhodla navrhnout, aby se přidělení finančních prostředků pro Fond soudržnosti v podstatě nezměnilo. Pomůže to zvýšit investice do dopravy ve způsobilých regionech a podporovat propojení mezi těmito regiony a zbývající částí EU.

Nástroj pro propojení Evropy poskytuje příležitosti využít inovativní nástroje financování k tomu, aby se ve srovnání s tím, co by mohlo být dosaženo z veřejných zdrojů, urychlily investice a zajistil se jejich větší objem. Komise bude úzce spolupracovat s EIB a dalšími veřejnými investičními bankami, aby náležitě spojila financování těchto projektů. Komise bude zejména prosazovat využívání projektových dluhopisů EU[11] jako nástroje k rychlejší realizaci těchto významných projektů.

Některé projekty v oblasti infrastruktury, které jsou v zájmu EU, budou muset být realizovány i v sousedních a předvstupních zemích. Komise navrhne zjednodušení prostředků určených k propojení a financování těchto projektů prostřednictvím nového nástroje tak, aby se zajistila soudržnost mezi vnitřními a vnějšími nástroji. Předpokládá to existenci integrovaného souboru pravidel, aby bylo financování příslušných projektů možné v rámci jednotlivých okruhů rozpočtu EU.

Komise navrhuje, aby bylo v období 2014–2020 přiděleno na nástroj pro propojení Evropy 40 miliard EUR. Tato částka by měla být doplněna dalšími 10 miliardami EUR, které budou účelově vázané na související investice v oblasti dopravy v rámci Fondu soudržnosti. Tato částka zahrnuje 9,1 miliardy EUR určených na odvětví energetiky, 31,6 miliardy EUR na odvětví dopravy (včetně 10 miliard EUR v rámci Fondu soudržnosti) a 9,1 miliardy EUR na IKT.

5.4. Zdrojově efektivní společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z mála společných politik, které mají skutečný rozměr EU. Tato politika je navržena tak, aby v Evropě vytvářela udržitelné odvětví zemědělství tím, že posiluje konkurenceschopnost, zajišťuje odpovídající a bezpečné dodávky potravin, chrání životní prostředí a krajinu a zemědělcům poskytuje spravedlivou životní úroveň. Nahrazuje 27 jednotlivých vnitrostátních zemědělských politik a představuje úspory z národních rozpočtů, protože zemědělcům jsou z rozpočtu EU poskytovány přímé podpory, které nevyžadují spolufinancování na vnitrostátní úrovni.

Komise navrhuje změny ve financování SZP. Přesouvá tak tuto politiku více do rámce strategie Evropa 2020 a zároveň evropským zemědělcům zajišťuje stabilní míru příjmů. V budoucnosti se bude zemědělský rozpočet využívat ke zvýšení zemědělské produktivity, zajištění spravedlivé životní úrovně všech zemědělců, ke stabilizaci trhů, zajištění dostupnosti dodávek a toho, aby za ně spotřebitelé platili přiměřenou cenu. Zároveň však tento rozpočet bude podporovat udržitelné řízení přírodních zdrojů a opatření v oblasti klimatu a podporu vyváženého územního rozvoje v rámci Evropy. Tři prvky strategie Evropa 2020, inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, se promítnou i do další fáze rozvoje SZP.

Změny předkládané Komisí jsou navrženy tak, aby vedly ke vzniku spravedlivějšího a vyrovnanějšího systému podpory v rámci EU, který spojí zemědělskou a environmentální politiku v udržitelné nakládání s krajinou a zajistí, že zemědělství bude i nadále přispívat k prosperitě venkovského hospodářství. Během let byla do SZP začleněna řada povinností, které správně náleží do jiných oblastí politik. Komise využije nový VFR, aby zacílila SZP na její klíčové i na nové aktivity. Finanční prostředky určené na zabezpečení dodávek potravin byly proto například přesunuty do okruhu 3 rozpočtu a potravinová pomoc určená nejchudším skupinám obyvatelstva bude v budoucnu financována z okruhu 1, protože více odpovídá cíli strategie Evropa 2020 v oblasti snižování chudoby. Komise navrhne rozšířit působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci tak, aby se vztahoval i na pomoc určenou zemědělcům, jejichž živobytí může být globalizací dotčeno.

Bude zachována základní dvoupilířová struktura SZP. Hlavní změny, které Komise navrhuje, jsou tyto:

Ekologizace přímých plateb: zajistit, aby SZP pomáhala EU při plnění jejích cílů v oblasti životního prostředí a boje proti změnám klimatu, celkem 30 % přímé podpory se nad rámec stávajících ekologicky podmíněných požadavků vyplývajících z platných právních předpisů poskytne pouze tehdy, bude-li zohledněn požadavek „ekologizace“. Znamená to, že všichni zemědělci musí zavést ekologicky šetrné postupy, které budou definovány v právních předpisech a bude možné je ověřit. V důsledku toho se odvětví zemědělství posune směrem k větší udržitelnosti, protože zemědělci budou dostávat platby za dodávky produktů, z nichž těží všichni spoluobčané.

Konvergence plateb: zajistit spravedlivější rozdělení přímé podpory a zohlednit rozdíly, které stále existují v úrovni platů a vstupních nákladů. Míra přímé podpory na hektar bude postupně upravena, aby se zajistila spravedlivější distribuce přímých plateb. Dosáhne se toho takto: všechny členské státy, které získávají přímé platby nižší, než je 90 % průměru, časem překlenou jednu třetinu rozdílu mezi stávající úrovní a 90 % průměrných přímých plateb. Konvergenci budou poměrně financovat všechny členské státy, které získávají přímé platby vyšší, než je průměr EU. Přidělování finančních prostředků na rozvoj venkova bude stejně tak přezkoumáno, a to na základě několika objektivních kritérií a větší orientace na cíle politiky. Zajistí to spravedlivější zacházení se zemědělci, kteří vykonávají tytéž činnosti. Komise předloží návrhy, které umožní flexibilitu mezi těmito dvěma pilíři, aby zajistila, že SZP bude reagovat na problémy související s ekonomickými, sociálními, environmentálními a zeměpisnými specifiky evropského zemědělství 21. století a účinně se podílet na plnění cílů strategie Evropa 2020.

Limitování míry přímých plateb tím, že se omezí základní částka přímé podpory, kterou mohou získávat i velké zemědělské holdingy a zároveň se zohlední úspory z rozsahu větších struktur a přímá zaměstnanost, kterou tyto struktury nabízí. Komise navrhuje, aby byly úspory převedeny do rozpočtových prostředků na rozvoj venkova a zachovány v rámci přídělů jednotlivých členských států, které je vytvořily.

Komise se domnívá, že tyto nové prvky lze podřadit pod stávající dvoupilířovou strukturu SZP. Budoucí SZP bude proto obsahovat ekologičtější a spravedlivěji rozdělený první pilíř a druhý pilíř, který je více zaměřený na konkurenceschopnost a inovace, opatření v oblasti klimatu a životní prostředí. Dokonalejší zacílení politiky by mělo vést k účinnějšímu využívání finančních prostředků, které jsou k dispozici. Druhý pilíř SZP, který zahrnuje rozvoj venkova, bude i nadále reagovat na konkrétní vnitrostátní a/nebo regionální potřeby a zároveň bude zohledňovat priority EU. Bude se na něj vztahovat stejná právní úprava vyplývající ze strategie Evropa 2020, která je podmíněna výsledky, jako tomu je v případě jiných strukturálních fondů. V období po roku 2013 bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) zahrnut do společného strategického rámce pro všechny strukturální fondy a do předpokládaných smluv s členskými státy. V budoucnosti bude hospodářský rozvoj venkovských oblastí v rámci EU lépe podporován, protože se zdůrazní územní rozměr sociálněekonomického rozvoje a všechny finanční prostředky EU, které jsou k dispozici, se spojí do jediné smlouvy.

Komise také navrhuje restrukturalizaci tržních opatření, která v současné době spadají do prvního pilíře SZP. Evropské zemědělství dnes čelí řadě problémů, zejména pokud jde o potřebu reagovat na nepředvídatelné okolnosti nebo zjednodušit úpravy, které vyžadují mezinárodní obchodní smlouvy. Z těchto důvodů Komise navrhuje vytvořit dva nástroje, které budou mimo víceletý finanční rámec a na něž se bude vztahovat stejný zrychlený postup, jako je tomu v případě rezervy na pomoc při mimořádných událostech. Jedná se o nouzový mechanismus reakci na krizové situace (například problémy se zabezpečením dodávek potravin) a novou působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

Komise navrhuje, že v období 2014–2020 přidělí do pilíře I společné zemědělské politiky 281,8 miliard EUR a na rozvoj venkova 89,9 miliard EUR. Tyto finanční prostředky budou doplněny další částkou ve výši 15,2 miliard EUR: · 4,5 miliard EUR na výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti potravin, biologického hospodářství a udržitelného zemědělství (ve společném strategickém rámci pro výzkum a inovace) · 2,2 miliard EUR na zabezpečení dodávek potravin v okruhu 3 · 2,5 miliard EUR na potravinovou pomoc nejchudším skupinám obyvatelstva v okruhu 1 · 3,5 miliard EU na novou rezervy na krize v odvětví zemědělství · až 2,5 miliardy EUR na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

5.5. Investice do lidského kapitálu

Hlavní cíle strategie Evropa 2020 spočívající ve zvyšování univerzitního vzdělávání a snižování předčasného ukončování školní docházky lze dosáhnout pouze prostřednictvím značných investic do lidského kapitálu. Největší finanční příspěvek z rozpočtu EU, který představuje investice do lidského kapitálu, pochází z Evropského sociálního fondu. Tento fond nad rámec svých činností zvyšuje podporu EU poskytovanou všem úrovním formálního vzdělávání a odborné přípravy (školní, vyšší, odborné, vzdělávání dospělých), jakož i činnosti v oblasti informálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy. Jedním z hlavních úspěchů stávajícího programu celoživotního učení, programu Erasmus Mundus a programu Mládež je růst nadnárodní mobility v oblast učení. V příštím období VFR budou posíleny akce, které v současné době podporuje program Leonardo, jež umožňuje lidem využívat vzdělávání a odbornou přípravu v jiné zemi EU v oblastech, jako je počáteční odborná příprava, a umožňuje také rozvoj inovativních politik a jejich předávání mezi jednotlivými členskými státy tak, aby se zvyšovaly dovednosti a v řadě členských států se reagovalo na vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí. V současné době je k dispozici jen nepatrná finanční podpora pro ty, kteří usilují o magisterské studium v jiném členském státě. Komise navrhne, aby se ve spolupráci s EIB vytvořil inovativní program, který bude poskytovat záruky pro mobilní studenty magisterských programů. Komise proto navrhuje posílit programy Společenství zaměřené na vzdělávání a odbornou přípravu, aby se zvýšilo financování těchto aktivit.

Financování EU určené na kulturu a činnosti v oblasti médií podporuje společné kulturní dědictví všech Evropanů a podílí se na zvyšování oběhu kreativních evropských děl v rámci EU i mimo ni. Stávající programy hrají jedinečnou úlohu při stimulaci přeshraniční spolupráce, prosazování vzájemného učení a profesionalizaci těchto odvětví. Rostoucí hospodářská úloha kultury a odvětví kreativního průmyslu zcela odpovídá cílům strategie Evropa 2020.

Aktuální stavba programů a nástrojů je však roztříštěná. Je pro ně charakteristické, že se realizují menší projekty, z nichž některé nedosahují kritického množství a nemají tak dlouhodobý dopad. Vyskytují se rovněž případy překrývání jednotlivých akcí, což vede ke zvyšování nákladů na řízení a k nejasnostem při podávání případných žádostí.

Komise proto navrhuje racionalizaci a zjednodušení stávající struktury. Hodlá předložit jednotný integrovaný program zaměřený na vzdělávání, odbornou přípravu a mládež. Zaměří se na rozvoj dovedností a mobilitu lidského kapitálu. Z některých důvodů dojde i k synergickému působení s některými programy souvisejícími s kulturou.

Postup podávání žádostí, sledování a hodnocení projektů se zjednoduší i tím, že projekty budou řídit vnitrostátní agentury.

Komise navrhuje, aby bylo v období 2014–2020 do oblasti vzdělávání a odborné přípravy přiděleno 15,2 miliard EUR a do oblasti kultury 1,6 miliard EUR. Toto financování doplní významná podpora zaměřená na vzdělávání a odbornou přípravu v rámci strukturálních fondů. Například v období 2007–2013 se na vzdělávání a odbornou přípravu v rámci evropských regionů vydalo přibližně 72,5 miliard EUR a podobnou úroveň lze očekávat i v budoucnosti.

5.6. Reakce na problémy související s migrací

Význam politik v oblasti vnitřních věcí, které zahrnují bezpečnost, migraci a řízení vnějších hranic, se v uplynulých letech postupně zvyšoval. Jedná se rovněž o jednu z oblastí, která byla podstatně změněna Lisabonskou smlouvou. Jejich význam byl potvrzen Stockholmským programem[12] a jeho akčním plánem[13].

Cíl spočívající ve vytvoření prostoru bez vnitřních hranic, do něhož mohou občané EU a státní příslušníci třetích zemí, kteří mají právo vstupu a pobytu, vstupovat, mohou se v něm stěhovat, žít a pracovat s jistotou, že jejich práva budou plně dodržována a jejich bezpečnost zajištěna, má prvořadý význam. Současně však vzrostly obavy veřejnosti ohledně nelegální migrace a integrace. Prozíravá politika legálního přistěhovalectví a integrace je klíčová pro účely posílení konkurenceschopnosti EU a sociální koheze, může naši společnost obohatit a vytvořit příležitosti pro všechny. Prioritou zůstává dokončení bezpečnějšího a účinnějšího společného evropského azylového systému, do něhož se promítají naše společné hodnoty. Celkově se jedná o oblast prokazující jasnou přidanou hodnotu, pokud jde o čerpání z rozpočtu EU.

V příštím víceletém finančním rámci Komise navrhuje zjednodušit strukturu výdajových nástrojů tím, že se sníží počet programů a vytvoří se dvoupilířová struktura, tj. Migrační a azylový fond a Fond pro vnitřní bezpečnost. Oba fondy budou mít vnější rozměr a budou zajišťovat kontinuitu ve financování s počátkem v EU a pokračování v třetích zemích. Jedná se například o znovuusídlení uprchlíků, zpětné předávání a regionální programy ochrany. Komise rovněž předpokládá posun od ročního programování k víceletému programování, což sníží pracovní zatížení Komise, členských států i konečných příjemců.

Lisabonská smlouva upravuje spolupráci EU v boji proti zločineckým sítím, obchodování s lidmi a pašování zbraní a drog. V oblasti civilní ochrany předpokládá zajištění lepší ochrany lidí a životního prostředí v případě velkých přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Nárůst případů katastrof, které mají dopad na evropské občany, vyžaduje systematičtější opatření na evropské úrovni. Komise proto navrhuje zvýšit účinnost, soudržnost a viditelnost reakce EU na katastrofy.

Komise navrhuje, aby bylo v období 2014–2020 do oblasti vnitřních věcí přiděleno 8,2 miliardy EUR a 455 milionů EUR do oblasti civilní ochrany a na evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace.

5.7. EU jako globální partner

Události, k nimž dochází mimo hranice EU, mohou ovlivnit a skutečně ovlivňují prosperitu a bezpečnost občanů EU. Je proto v zájmu EU, aby se aktivně zapojila do ovlivňování událostí ve světě kolem nás, a to i využíváním finančních nástrojů.

Lisabonská smlouva představuje ve vztahu EU se zbývajícími částmi světa nový začátek. Vytvoření úřadu vysoké představitelky, která je zároveň místopředsedkyní Komise a plní významnou úlohu v oblasti koordinace, vyplývá z přání sjednotit a zefektivnit interakci s našimi mezinárodními partnery, která je založena na základních zásadách demokracie, právního státu, respektování lidských práv a základních svobod, lidské důstojnosti, rovnosti a solidarity a dodržování zásad vyplývajících z Charty OSN a mezinárodního práva. EU bude i v zahraničí nadále prosazovat a bránit lidská práva, demokracii a právní stát. To, že EU brání své hodnoty, představuje zásadní prvek její vnější činnosti.

Další klíčovou prioritou je dodržování formálního závazku EU, z něhož vyplývá, že EU poskytne 0,7 % hrubého národního produktu (HNP) na zahraniční rozvoj. EU by tak do roku 2015 udržela podíl svého rozpočtu na společném úsilí, které vyvíjí, a podnikla by tak rozhodující krok ke splnění rozvojových cílů tisíciletí. V rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci se vytvoří celoafrický nástroj, jenž by měl podpořit realizaci společné strategie Afriky a Evropy, která se zaměří na zřejmou přidanou hodnotu činností přesahující hranice regionů i kontinentů. Strategie bude dostatečně flexibilní, aby zahrnovala příspěvky od členských států EU, afrických států, finančních institucí a soukromého sektoru. Nástroj pro rozvojovou spolupráci se navíc zaměří na to, aby se v příslušných světových regionech snižovala chudoba a usilovalo o dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Zapojení EU musí být přizpůsobeno konkrétním okolnostem. Našimi partnery jsou rozvojové ekonomiky, ale i nejméně rozvinuté země, které potřebují od EU specifickou pomoc. Jak vyplývá z nedávného sdělení o evropské politice sousedství[14], EU se dlouhodobě zavázala, že ve svém sousedství vytvoří oblast stability, prosperity a demokracie. Historický vývoj v arabském světě rovněž vyžaduje trvalé investice na podporu transformace, což je jednoznačně v našem společném zájmu. EU zvýší své úsilí v oblasti předcházení krizím, aby přispěla k zachování míru a posílila mezinárodní bezpečnost.

Náš nástroj může také usnadnit zapojení EU v rámci třetích zemí, pokud jde o otázky vyvolávající celosvětové obavy. Jedná se například o změny klimatu, ochranu životního prostředí, nelegální migraci a regionální nestabilitu. Nástroj rovněž umožňuje EU, aby v celosvětovém měřítku rychle a účinně reagovala na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem. EU je připravena se finanční podílet na plnění svých mezinárodních závazků, které se týkají změny klimatu a biologické rozmanitosti. Ke klíčové racionalizaci nástrojů došlo v roce 2003 a od té doby jsou výsledky mnohem efektivnější. Komise nemá za to, že by byla v období příštího VFR zapotřebí další významná změna legislativní struktury, i když se navrhují některá zlepšení a zvyšuje se celková míra investic.

Aby zohlednila probíhající mezinárodní změny, Komise navrhuje novou orientaci financování programů v průmyslových a rozvíjejících se zemích a místo vytvoření nového nástroje pro partnerství doporučuje podporovat naše ekonomické zájmy v ostatních částech světa. Tato nová orientace může představovat lepší příležitosti pro podniky EU, protože podporuje obchod a právní změny v těch případech, kdy financování může napomoci posilování hospodářských vazeb EU v celém světě. Zajistí, aby evropské podniky využívaly hospodářskou transformaci, k níž dochází v řadě zemí světa. Ta představuje jedinečnou příležitost, ale zároveň v této oblasti existuje velká konkurence.

Lisabonská smlouva nyní uznává humanitární pomoc EU jako samostatnou politiku v oblasti vnější činnosti EU, která přináší značnou přidanou hodnotu. Soudržný, doplňkový a koordinovaný přístup EU k poskytování humanitární pomoci zajišťuje, aby byly omezené zdroje využívány efektivně k uspokojování vymezených potřeb a podporuje posun k účinnější mezinárodní humanitární pomoci. Zvýšení počtu případů přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem a jejich dopad na ekonomiku vyžadují přijetí systematických opatření na evropské úrovni, posílení připravenosti a zvýšení kapacit pro reakci na tyto situace, a to jak v rámci EU, tak mimo ni. Komise navrhuje, aby byly reakce na krizové situace, prevence a řízení prováděny v rámci nástroje pro humanitární pomoc a aby mechanismus pro civilní ochranu reagoval na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem, ke kterým bude v důsledku budoucích klimatických změn postupně docházet.

Komise se domnívá, že nástroje financování v některých oblastech vnitřní politiky, jako je vzdělávání a migrace, by měly být využívány k podpoře opatření v třetích zemích, a to díky zřejmému přínosu, který přináší zrychlený a zjednodušený přístup.

Komise navrhuje, aby se v období 2014–2020 přidělilo na nástroje vnější pomoci 70 miliard EUR. A mimo VFR: · Evropský rozvojový fond (země AKT) 30 miliard EUR · Evropský rozvojový fond (zámořské země a území) 321 milionů EUR · Celosvětový fond pro ochranu klimatu a biologické rozmanitosti · Rezerva pro pomoc při mimořádných událostech 2,5 miliardy EUR

5.8. Položky, které mají specifický status

Existují různé způsoby jak financovat aktivity, které jsou prováděny jménem EU nebo v rámci politik EU. Z několika důvodu jsou některé činnosti financovány podle jiného rozpočtového klíče nebo jen některými členskými státy. Komise v tomto návrhu VFR rovněž upozorňuje na řadu návrhů v oblasti výdajů, které mají specifický status.

5.8.1. Evropský rozvojový fond

Z Evropského rozvojového fondu je financována rozvojová pomoc určená rozvojovým zemím, které jsou partnery EU. Tato pomoc je tradičně financována mimo rozpočet EU, aby odrážela konkrétní historické vztahy některých členských států s jednotlivými částmi světa. Komise se domnívá, že za stávající situace, kdy má platnost dohody z Cotonou (na jejímž základě ERF poskytuje podporu zemím AKT) skončit v roce 2020, nejsou zatím splněny podmínky pro úplnou integraci ERF do rozpočtu. Komise však s ohledem na vytvoření podmínek pro jeho budoucí začlenění zváží předložení návrhu, na jehož základě by se klíč pro poskytování příspěvků do ERF přiblížil klíči, který se využívá pro rozpočet EU. Zlepší to rovněž viditelnost celkových částek, které jsou poskytovány na rozvojovou pomoc. Navrhuje se rovněž zlepšení demokratické kontroly ERF tím, že se uvede do souladu s nástrojem pro rozvojovou pomoc a zároveň se zohlední specifická hlediska tohoto nástroje.

5.8.2. Projekty velkého rozsahu

Zkušenosti získané během let ukazují, že projekty velkého rozsahu v zájmu EU mají tendenci být vzhledem k omezenému rozpočtu EU nepřiměřeně drahé. Se specifickou povahou těchto projektů souvisí to, že často přesáhnou původní předpoklady v oblasti nákladů. Následná potřeba získat dodatečné finanční prostředky vyvolává potřebu převádět finanční prostředky, které již byly vymezeny na jiné prioritní potřeby. Tento přístup nepředstavuje udržitelné řešení, a Komise se proto rozhodla předložit alternativní návrhy pro budoucí financování vědeckých projektů velkého rozsahu, přičemž rozlišuje mezi projektem Galileo a ostatními projekty.

EU je jediným vlastníkem projektu Galileo a v rámci tohoto balíčku je zapotřebí navrhnout dostatečný rozpočet pokrývající budoucí potřeby tohoto projektu. Bude i nadále zapotřebí usilovat o to, aby byly náklady na tento projekt důsledně kontrolovány. Tuto kontrolu zajistí nařízení, kterým se stanoví VFR. Tento projekt by měl být plně využíván a zcela funkční za částku období příštího finančního rámce, kdy bude zapotřebí z dlouhodobého hlediska zvážit novou legislativní úpravu.

Pokud jde o projekty, jako je např. ITER a GMES, kde jsou náklady a vícenáklady příliš vysoké na to, aby mohly být hrazeny pouze z rozpočtu EU, Komise navrhuje financovat tyto projekty po roce 2013 mimo VFR. EU tak bude moci i nadále plnit své mezinárodní závazky.

6. Nástroje a provádění 6.1. Zjednodušení zlepší výsledky

Postupy provádění a požadavky na kontrolu programů EU musí být účinné při zajišťování odpovědnosti, ale zároveň nákladově efektivní. Změny, k nimž v průběhu let došlo, vedly ke vzniku systému, který je v současné době považován za příliš složitý, odrazující od účasti a/nebo způsobující zpoždění v provádění. Vzhledem k těmto okolnostem se Komise rozhodla, že v rámci celého budoucího VFR navrhne radikální zjednodušení. V této souvislosti je zapotřebí, aby budoucí právní základ všech odvětvových programů přinášel náležitou rovnováhu mezi politickými cíli, prostředky pro získání výsledků a náklady na správu a kontrolu. Podmínky pro splnění politických cílů budou zejména stanoveny nákladově efektivním způsobem a zároveň budou zajišťovat splnění všech podmínek způsobilosti, odpovědnosti a dostatečnou úroveň kontroly, která omezuje riziko vzniku chyb a pravděpodobnost podvodů na přiměřenou úroveň a za přiměřené náklady.

Smysluplné zjednodušení ve využívání finančních prostředků EU bude vyžadovat spojené úsilí všech institucí, které budou přezkoumávat jak obecná pravidla vyplývající z finančního nařízení, tak odvětvová pravidla, jejichž příprava již probíhá. Úsilí v oblasti zjednodušení na úrovni EU však nebude mít očekávaný dopad, nebude-li doprovázeno týmž úsilím na vnitrostátní úrovni, například v oblasti sdíleného řízení. Komise přijme sdělení o zjednodušení na konci roku 2011, jakmile budou předloženy veškeré návrhy pro jednotlivá odvětví.

6.1.1. Snižování počtu programů

Prvním způsobem k dosažení tohoto cíle je snížit počet samostatných programů a nástrojů. Mnoho politických cílů lze splnit, aniž by se zbytečně zvyšoval počet nástrojů k tomu určených a aniž by se mezi jednotlivými programy podstatně se lišily pravidla pro řízení. Složité programy, které nebyly úspěšné, budou muset být znovu navrženy jednodušším a účinnějším způsobem nebo pozastaveny. Tento přístup se navrhuje v některých oblastech, jako např. námořní záležitosti a rybolov, spravedlnost a základní práva, vnitřní věci, vzdělávání a kultura.

6.1.2. Spojování odlišných nástrojů do jednoho rámce

Jiným způsobem, který povede ke zjednodušení v oblasti řízení programů, je jejich spojení do jediného rámce, na nějž se budou uplatňovat společná pravidla a snaha omezit výjimky a specifika na minimum. Například:

· Komise navrhuje spojit tři hlavní zdroje financování v oblasti výzkumu a inovací (stávající 7. rámcový program, část programu pro konkurenceschopnost a inovace, která se aktuálně týká inovací, a Evropský inovační a technologický institut) do jediného Společného strategického rámce pro výzkum a inovace.

· Pokud jde o fondy v rámci sdíleného řízení, tj. EFRR, ESF, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a budoucí Evropský fond pro námořní záležitosti a rybolov, stávající přístup, kdy jsou pro jednotlivé nástroje stanoveny oddělené soubory strategických pokynů, bude nahrazen společným strategickým rámcem.

6.1.3. Externalizace

Komise rovněž navrhuje možnost rozsáhlejšího využívání stávajících výkonných agentur. Jak vyplývá ze stanoviska Účetního dvora, tyto agentury poskytují lepší služby a posilují viditelnost EU. Tento nástroj má především význam pro pokračování stávajících menších programů, které dosud nebyly externalizovány a které představují kritické množství stejných nebo standardizovaných operací, a proto vytvářejí úspory z rozsahu. Neznamená to, že by se vytvářely nové výkonné agentury, ale přezkoumaly by se pravomoci těch stávajících. Tento přístup byl například zaveden v návrzích programů v oblasti vzdělávání a kultury.

6.1.4. Průřezové priority

Optimální dosažení cílů v některých oblastech politik, včetně opatření v oblasti klimatu, životního prostředí, spotřebitelské politiky, zdraví a základních práv, závisí na začlenění priorit do řady nástrojů v jiných oblastech politik. Například cíle v oblasti boje proti změnám klimatu a životního prostředí je zapotřebí promítnout do jednotlivých nástrojů, aby se zajistilo, že tyto nástroje napomáhají budování nízkouhlíkového a zdrojově efektivního hospodářství, které bude odolné vůči změnám klimatu a které bude posilovat konkurenceschopnost Evropy, vytvářet více pracovních míst a ekologičtější pracovní místa, posilovat zabezpečení dodávek energie a představovat přínos pro zdraví. V oblasti rozvojové spolupráce budou změny klimatu a životní prostředí, zejména biologická rozmanitost, začleněny do všech příslušných programů.

V důsledku toho se zvýší podíl rozpočtu EU, na nějž bude pozitivně působit účinné začleňování priorit do všech hlavních politik EU (jako je soudržnost, výzkum a inovace, zemědělství a vnější spolupráce). Vzhledem k tomu, že totéž opatření může a mělo by sledovat různé cíle najednou, bude začleňování priorit podporovat synergické působení při využívání finančních prostředků na různé priority a povede k vyšší jednotnosti a nákladové efektivitě výdajů.

6.1.5. Účinnější správa

Správní výdaje v současné době představují 5,7 % všech výdajů. Z tohoto rozpočtu jsou financovány všechny orgány Evropské unie, tj. Evropský parlament (20 %), Evropská rada a Rada (7 %), Komise (40 %) a menší orgány a instituce (15 %). Sama Komise vyvíjí v posledních deseti letech značné úsilí, aby provedla reformu svých lidských a rozpočtových zdrojů a zajistila jejich účinnější využívání. Jenom reforma z roku 2004 přinesla od tohoto roku úspory ve výši 3 miliardy EUR a pokračující reformní úsilí přinese až do roku 2020 další úspory ve výši 5 miliard EUR. V rámci probíhajícího plnění tohoto závazku, tj. omezit náklady na správu politik EU, Komise funguje od roku 2007 na základě „nulového růstu“ lidských zdrojů.

Komise navrhuje dále zjednodušit a zracionalizovat správu orgánů EU, agentur a institucí, aby z nich vytvořila moderní, efektivní a dynamickou organizaci přesně podle cílů strategie Evropa 2020. S ohledem na tlaky vyvíjené na rozpočty členských států a na omezování výdajů na vnitrostátní veřejné správy Komise zrevidovala správní výdaje v rámci všech orgánů, aby identifikovala další možnosti pro zefektivnění a snižování nákladů. Komise rozhodla, že v rámci budoucího VFR navrhne 5% snížení počtu zaměstnanců v každém orgánu/službě, agentuře a jiných institucích. Spolu s dalším zefektivněním bude toto úsilí omezovat správní výdaje v budoucím VFR na minimum.

Komise rozhodla, aniž by čekala do roku 2014, kdy začne platit budoucí VFR, že navrhne řadu změn služebního řádu, který se vztahuje na úředníky EU v orgánech EU. Tyto změny obsahují i nový způsob výpočtu úprav platů, prodloužení pracovní doby (z 37,5 na 40 hodin týdně) bez nároku na odpovídající nárůst platu, zvýšení věku odchodu do důchodu a modernizaci některých neaktuálních podmínek, a to v souladu s podobnými trendy ve veřejných správách členských států. Komise připravuje návrh nařízení, který bude nejprve projednán se zástupci zaměstnanců v rámci běžného procesu sociálního dialogu a následně formálně předložen Evropskému parlamentu a Radě tak, aby byl schválen co nejdříve.

7. Trvání, struktura a flexibilita víceletého finančního rámce

Komise se vzhledem k postoji Evropského parlamentu rozhodla, že navrhne sedmiletý časový rámec budoucího VFR. Tento časový rámec posílí časovou vazbu na plnění cílů strategie Evropa 2020. V roce 2016 Komise zhodnotí provádění finančního rámce a případně předloží související návrhy. Komise navrhuje, aby byly okruhy finančního rámce na období 2007–2013 pozměněny tak, aby odrážely cíle strategie Evropa 2020.

Komise souhlasí s Evropským parlamentem v tom, že je v rámci rozpočtových položek zapotřebí větší flexibilita, aby Evropská unie mohla reagovat na nové výzvy a aby se usnadnil rozhodovací proces v rámci orgánů EU. Komise proto navrhuje pět nástrojů, které budou stát mimo finanční rámec (rezerva na pomoc při mimořádných událostech, nástroj pružnosti, Fond solidarity, Fond pro přizpůsobení se globalizaci a nový nástroj určený k reakcím na krizové situace v zemědělství), a některé další změny, které jsou uvedeny v přiložených návrzích nařízení o VFR a nové interinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení. Budoucí právní základ jednotlivých nástrojů navíc navrhne rozšířené využívání prováděcích aktů, aby se umožnila větší flexibilita v řízení jednotlivých politik v průběhu finančního období a zároveň se dodržovaly výsady obou zákonodárců.

Řízení programů musí na druhou stranu více zohledňovat potřeby přísnějšího plánování budoucích výdajů a zamezit tomu, aby příliš vzrostl počet případů neuskutečněných budoucích plateb. Komise proto navrhne opatření, aby zajistila přísnější pravidla finančního plánování a řízení programů financovaných z prostředků EU, zejména pokud jde o strukturální fondy. Komise rovněž zohlední odpovědnosti členských států v řízení těchto fondů.

8. Závěr

V přiložených právních dokumentech Komise předkládá návrh nařízení, kterým se schvaluje nový víceletý finanční rámec, interinstitucionální dohodu o rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení a rozhodnutí o vlastních zdrojích (s příslušnými prováděcími předpisy).

Přístup, který byl navržen v tomto sdělení, bude do konce roku 2011 podrobně zapracován do legislativních návrhů týkajících se výdajových programů a nástrojů v jednotlivých oblastech politik.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby podpořily směry vymezené v tomto sdělení a přijaly nezbytné kroky ve vyjednávacím postupu, a zajistily tak, že budou příslušné právní předpisy, včetně odvětvových výdajových programů a nástrojů, schváleny včas, čímž se od 1. ledna 2014 umožní bezproblémové provádění nového víceletého finančního rámce. Komise navrhne potřebné změny tohoto rámce, pokud se podle předpokladů stane Chorvatská republika členským státem Evropské unie před vstupem budoucího víceletého finančního rámce v platnost.

[1]               Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2011 o „Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“.

[2]               Viz například podrobnosti o procesu konzultací před přijetím přezkumu rozpočtu EU, http://ec.europa.eu/budget/reform/issues/read_en.htm.

[3]               Podrobnosti o hodnocení Komise ohledně výdajů podle VFR na období 2007–2013 a její analýza dopadů současných návrhů jsou uvedeny v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise SEK(2011) 868.

[4]               Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2011 o investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu.

[5]               Závěry Evropské rady ze dne 29. října 2010.

[6]               KOM(2010) 700.

[7]               Podrobnosti lze nalézt v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise SEK(2011) 876.

[8]               KOM(2011) 510.

[9]               Příklady přidané hodnoty výdajů EU lze nalézt v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise SEK(2011) 867.

[10]             Viz Zpráva o konkurenceschopnosti Unie inovací z roku 2011, SEK(2011) 739.

[11]             Další podrobnosti jsou k dipozici v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise, SEK (2011) 868.

[12]             Dokument Rady 17024/09.

[13]             KOM (2010) 171.

[14]             KOM (2011) 303.