15.10.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 278/12


Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1) ve věci COMP/39.596 – British Airways/American Airlines/Iberia (BA/AA/IB)

2010/C 278/08

1.   Souvislosti

Věc se týká podniků British Airways Plc. („BA“), American Airlines Inc. („AA“) a Iberia Líneas Aéreas de España, SA („IB“) (dále jen společně jako „strany“).

V červnu 2008 strany oznámily svůj záměr vytvořit společný podnik s dělením příjmů zahrnující služby, které tyto strany poskytují v oblasti osobní letecké dopravy na transatlantických trasách. Dohoda upravuje rozšířenou spolupráci stran na těchto trasách, jež zahrnuje stanovování cen a koordinaci časového plánování, jakož i rozdělení příjmů. Komise dne 25. července 2008 zahájila v souvislosti s oznámenou spoluprácí šetření z moci úřední. Dne 30. ledna 2009 podala letecká společnost Virgin Atlantic v této věci oficiální stížnost.

Návrh rozhodnutí předložený Komisi se týká obav o narušení hospodářské soutěže podle článku 101 SFEU, jež vyvolalo uzavření dohody mezi BA, AA a IB.

2.   Písemné řízení

Komise zahájila formální řízení a na základě svého šetření následně přijala dne 29. září 2009 prohlášení o námitkách. Stranám byl umožněn přístup ke spisu a přístup do datové místnosti byl zajištěn tak, aby se strany mohly seznámit se všemi ekonometrickými daty, jež byly v prohlášení o námitkách použity.

Všechny strany si vyžádaly prodloužení lhůty, v níž měly předložit své odpovědi na prohlášení o námitkách. Těmto žádostem jsem vyhověl a všechny strany předložily své odpovědi včas dne 9. prosince 2009.

V rámci řízení jsem umožnil účast čtyřem zainteresovaným třetím stranám, kterým byla dána k dispozici nedůvěrná verze prohlášení a které byly Komisí vyzvány, aby předložily své připomínky.

Vzhledem k tomu, že nebyla předložena žádost o ústní slyšení, žádné se nekonalo.

Strany ve svých odpovědích zpochybnily to, že dohoda vyvolala obavy o narušení hospodářské soutěže, ale následně zahájily diskusi s útvary Komise o možných závazcích, jež by reagovaly na obavy vyjádřené v prohlášení o námitkách.

Komise zahájila neformální tržní test prvního závazku, jehož návrh strany předložily dne 25. ledna 2010, tím, že poslala žádosti o informace 11 třetím stranám, konkrétně deseti dalším leteckým dopravcům a koordinátorovi přidělování plánovaného času příletu a odletu (tzv. slotu) na londýnském letišti Heathrow. Navržené závazky se týkaly šesti zbývajících tras, jež vyvolávaly obavy, jmenovitě Londýn–Dallas, Londýn–Boston, Londýn–Miami, Londýn–Chicago, Londýn–New York a Madrid–Miami. Tyto závazky obsahují zlepšení přístupu ke slotům, a to ve formě pronájmu na čtyřech z těchto tras, jakož i zvláštních dohod o rozdělení podílů (které se týkají navazujících letů), dohod o vzájemně propojitelných linkách (kombinovatelnost cen) a programů pro stálé cestující (frequent flyer) na všech trasách. Plánovaná doba trvání navržených závazků je deset let.

Všichni adresáti neformálního tržního testu předložili své odpovědi, jejichž nedůvěrnou verzi strany obdržely. Na základě obdržených odpovědí nabídly BA, AA a IB revidované závazky dne 26. února 2010.

Dne 10. března 2010 Komise zveřejnila podle čl. 27 odst. 4 (2) v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, jež shrnuje obavy a revidované závazky a vyzývá zainteresované třetí strany, aby do jednoho měsíce od jeho zveřejnění předložily své připomínky k tomuto oznámení. Bylo doručeno celkem pět odpovědí, především od ostatních leteckých dopravců nebo cestovních asociací.

Komise informovala strany o výsledku tržního testu, k němuž strany následně předložily své připomínky.

Komise podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 informovala dne 18. května 2010 společnost Virgin Atlantic, že dospěla k předběžnému závěru, že budou-li závazky navržené stranami pro tyto strany závazné podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003, Evropská unie by neměla dostatečný důvod k vedení dalšího šetření údajného protiprávního jednání. Společnost Virgin Atlantic předložila dne 15. června další připomínky.

Strany dne 25. června 2010 zapracovaly další změnu do závazků, jež byly původně navrženy a předloženy Komisi.

Komise nyní dospěla k závěru, že řízení by s ohledem na tyto konečné závazky, a aniž by byla dotčena ustanovení čl. 9 odst. 2, mělo být ukončeno.

Strany předložily Komisi prohlášení, že každé z nich byly dostatečným způsobem zpřístupněny informace nezbytné k tomu, aby navrhly závazky s cílem rozptýlit obavy Komise.

Strany ani žádná z třetích stran nepředložily v souvislosti s tímto případem úředníku pro slyšení žádné další otázky nebo podklady.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda stížnost bude zamítnuta či nikoli, zatím nebylo přijato, se domnívám, že v této věci bylo právo na slyšení všech zúčastněných stran dodrženo.

V Bruselu dne 12. července 2010.

Michael ALBERS


(1)  Podle článků 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21.

(2)  Všechny níže uvedené odkazy na články se vztahují k nařízení (ES) č. 1/2003.