52010DC0762

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A VÝBORU REGIONŮ Následné hodnocení akce Evropská hlavní města kultury pro rok 2009 (Linec a Vilnius) /* KOM/2010/0762 konecném znení */


[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 17.12.2010

KOM(2010) 762 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A VÝBORU REGIONŮ

Následné hodnocení akce Evropská hlavní města kultury pro rok 2009 (Linec a Vilnius)

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A VÝBORU REGIONŮ

Následné hodnocení akce Evropská hlavní města kultury pro rok 2009 (Linec a Vilnius)

ÚVOD

Tato zpráva se předkládá v souladu s článkem 12 rozhodnutí č. 1622/2006/ES[1] ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro rok 2007 až 2019, který požaduje, aby „Komise každoročně zajistila vnější a nezávislé hodnocení výsledků projektu „Evropské hlavní město kultury“, jenž proběhl v uplynulém roce, v souladu s cíli a kritérii akce stanovenými v tomto rozhodnutí. Komise předloží zprávu o uvedeném hodnocení Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů do konce roku následujícího po roce, ve kterém se konala událost Evropské hlavní město kultury.“

Tato zpráva obsahuje stanovisko Komise k hlavním závěrům a doporučením závěrečného externího hodnocení projektu Evropského hlavního města kultury pro rok 2009, které je k dispozici na:

http://ec.europa.eu/culture/our-programmes-and-actions/doc485_en.htm

Externí hodnocení nejprve hodnotilo zvlášť obě evropská hlavní města kultury Linec a Vilnius. Pak srovnávalo zjištění a dospělo k závěrům platným pro obě města. Zjištění jsou založená na údajích, které poskytla obě evropská hlavní města kultury, na zpětné vazbě, kterou poskytly zúčastněné subjekty a na politických a vědeckých dokumentech na evropské úrovni. Ve svých závěrech a doporučeních vychází toto hodnocení z hodnocení projektu Evropské hlavní město kultury pro rok 2007 a 2008, které bylo provedeno v roce 2009[2].

SOUVISLOSTI AKCE

Akce EU na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“

Původní projekt „Evropské město kultury“ byl zahájen na mezivládní úrovni v roce 1985[3] a později byl doplněn projektem „Evropský měsíc kultury“[4]. Na základě těchto činností byla rozhodnutím 1419/1999/ES zavedena akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2005 až 2019[5] (dále jen „akce“). Členské státy byly seřazeny chronologicky podle nároku pořádat v daném roce projekt. Evropské země, které nejsou členskými státy, se o účast mohly ucházet také, chronologické pořadí nebylo předem určeno.

Rozhodnutí 1419/1999/ES bylo později nahrazeno rozhodnutím 1622/2006/ES[6], které znovu definovalo cíle akce, pozměnilo procesy jmenování a monitorování pro období od roku 2013, a zrušilo možnost ucházet se o titul pro města ze zemí, které nejsou členskými státy EU. Na rozdíl od předcházejícího rozhodnutí, které ponechávalo na členských státech, aby se rozhodly, jaký postup přijmou při výběru měst, bez jakéhokoli následného monitorování, zavedlo nové rozhodnutí národní soutěže probíhající ve dvou kolech s evropskými kritérii a monitorovacími schůzkami po jmenování vítěze.

Od roku 2009 měly možnost hostit tuto událost vždy dva členské státy; měly předložit navržená města a své žádosti včetně kulturních programů pro daný rok evropské porotě, a ta doporučila jejich jmenování Komisi. Komise následně vydala doporučení Radě ministrů a ta evropská hlavní města kultury formálně jmenovala. Vzhledem k harmonogramu provádění projektu EHMK, jehož příprava začíná 6 let před rokem, v němž má být městu udělen titul, se podle rozhodnutí z roku 2006 vztahuje rozhodnutí z roku 1999 na evropská hlavní města kultury v letech 2007, 2008 a 2009 a pro akce v letech 2010, 2011 a 2012 jsou v rozhodnutí z roku 2006 stanovena přechodná ustanovení.

Finanční podpora EU je poskytována z programu EU s názvem Kultura. Na roky 2007–2013 je z tohoto programu každoročně k dispozici částka nejvýše 1,5 milionu EUR pro jedno evropské hlavní město kultury[7]. Pro rok 2009 byla finanční podpora poskytnuta ve formě grantu spolufinancujícího specifické projekty, které zahrnovaly část kulturních programů evropských hlavních měst kultury.

Evropská hlavní města kultury pro rok 2009

Na evropská hlavní města kultury v roce 2009 se vztahovaly výběrové postupy stanovené rozhodnutím z roku 2009. V tomto roce byly oprávněny pořádat evropské hlavní město kultury Rakousko a Litva a navrhly Linec a Vilnius. Výběrový postup proběhl v roce 2005. Evropská porota vydala zprávu, ve které doporučila obě města pro titul v roce 2009, a předložila doporučení, jak lépe dosáhnout navržených cílů. V roce 2005 Rada ministrů na základě doporučení Komise formálně udělila titul ucházejícím se městům.

VNěJšÍ HODNOCENÍ

Podmínky hodnocení

Komise pověřila společnost Ecotec Research and Consulting, aby v roce 2009 provedla vnější hodnocení[8] projektu EHMK. Hodnocení mělo posoudit význam, účinnost, hospodárnost a udržitelnost těchto čtyř evropských hlavních měst kultury ve vztahu k cílům akce a k cílům, které si stanovila sama evropská hlavní města kultury v žádostech a ve fázi provádění. K vnějšímu hodnocení byly přiloženy zprávy o každém evropském hlavním městě kultury a předloženy závěry a doporučení, jak zlepšit provádění akce. Vzhledem k tomu, že každému evropskému hlavnímu městu kultury je tento titul propůjčen pouze na dobu jednoho roku, závěry a doporučení týkající se měst byly uvedeny ve formě „nabytých zkušeností“, aby bylo budoucím evropským hlavním městům kultury usnadněno provádění projektu.

Metodika

Obě evropská hlavní města kultury byla hodnocena samostatně, při hodnocení se částečně vycházelo z hodnocení, která byla zadána samotnými evropskými hlavními městy kultury Údaje byly shromažďovány na dvou úrovních: Malý počet údajů na úrovni EU; rozsáhlejší údaje od samotných evropských hlavních měst kultury. Mezi hlavní zdroje patřily politické a vědecké dokumenty na evropské úrovni; původní žádosti evropských hlavních měst kultury, studie a zprávy zadané těmito městy, programy akcí, propagační materiály internetové stránky; kvantitativní údaje poskytnuté evropskými hlavními městy kultury o činnostech, výstupech a výsledcích; rozhovory s vedoucími týmy pro každé evropské hlavní město kultury; konzultace s hlavními zúčastněnými stranami v každém evropském hlavním městě kultury; návštěvy v každém městě. Při srovnávacím přezkumu a metahodnocení byly zváženy závěry pocházející od obou evropských hlavních měst kultury, byly porovnány přístupy a uváženy rozdíly mezi nimi a byla ověřena kvalita výzkumu. Obecnější závěry ohledně projektu „Evropské hlavní město kultury“ byly vyvozeny na základě důkazů a závěrů získaných od obou evropských hlavních měst kultury.

Závěry hodnotitele

Význam akce

Podle hodnocení mělo provádění akce význam z hlediska článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie. Cíle spočívající v „rozvoji kulturních činností“ a „podpoře evropského rozměru prostřednictvím kultury“ byly z akce jednoznačně patrné.

Preambule rozhodnutí z roku 1999 poprvé zavedla výslovný odkaz na kulturní a turistický rozvoj a na potřebu mobilizovat velké skupiny obyvatelstva. Tyto odkazy byly později posíleny v rozhodnutí z roku 2006 zařazením výslovného kritéria týkajícího se „podněcování občanů k účasti“ a „dlouhodobého rozvoje“. Mnoho evropských hlavních měst kultury zašlo ještě dále a stanovilo výslovné sociální a ekonomické cíle nebo cíle v oblasti cestovního ruchu. Zařazení těchto cílů do akce EHMK jednak utvářelo širší vývojové tendence kulturní politiky, jednak tyto tendence odráželo.

Rostoucí význam těchto cílů byl nicméně provázen debatou o rovnováze mezi tím, zda kulturu podporovat kvůli její vnitřní hodnotě, nebo jako prostředek k dosažení konkrétní, změřitelné návratnosti investic

Význam evropských hlavních měst kultury v roce 2009

Při hodnocení byla posouzena motivace měst k tomu získat titul EHMK, a význam jejich cílů ve vztahu k cílům akce a článku 167. Hodnocení se rovněž podrobně zabývalo procesem, jak byla motivace evropských hlavních měst kultury v roce 2009 přeměněna do souboru uskutečnitelných cílů a jak se tyto cíle během fáze vývoje měnily. Obě evropská hlavní města kultury se chopila cílů akce a přizpůsobila je svému vlastnímu jedinečnému kontextu a prioritám. Obě města naplánovala různorodé kulturní programy a s nimi spojené činnosti (komunikace, dobrovolnictví, atd.), které podpořily cíle „rozvíjení kulturních činností“, „propagace evropského rozměru prostřednictvím kultury“ a „sociální a hospodářský rozvoj prostřednictvím kultury“.

Cíle a činnosti v Linci byly relevantní pro všechny tři specifické cíle a zejména pro cíl rozvoje kulturních činností. Pokud jde o Vilnius, z praktických důvodů nebylo možné rozvinout ve větším rozměru třetí cíl, ačkoliv snaha o jeho uskutečnění vždy zůstala silná. Město se místo toho soustředilo na činnosti, které byly relevantní hlavně pro cíle „podpory evropského rozměru“ a „rozvoje kulturních činností“.

Účinnost správy

Byla zvážena účinnost správy projektu EHMK, včetně organizačních modelů těchto měst, procesů výběru a provádění kulturních činností a akcí, komunikačních a propagačních akcí a procesů získávání finančních prostředků.

Podobně jako hodnocení projektů EHMK z roku 2007 a z roku 2008, zdůrazňuje hodnocení projektu EHMK z roku 2009 fakt, že pro provádění kulturního programu bylo zásadně důležité (i když spojené s mnoha výzvami) zřízení účinné organizační struktury a vybudování týmu s příslušnými dovednostmi. Bylo k tomu zapotřebí širšího souboru dovedností a tudíž odlišné struktury než u týmu, který připravoval původní žádost. Nutné bylo rovněž vyvážit umělecké a politické zájmy a zaručit, že stávající zúčastněné subjekty uvítají jakýkoli nový mechanismus k dosažení cílů jakožto spolupracujícího partnera. Obvykle se osvědčilo vytvořit novou a nezávislou strukturu, která je důkladně přizpůsobena danému politickému a kulturnímu kontextu města.

Projekt EHMK pro rok 2009 dokládá tyto poznatky různým způsobem. V Linci vytvořili účinnou a efektivní správní strukturu a dokázali tak, jak lze hlavní výzvy řešit. Zkušenost z Vilniusu zdůrazňuje potenciální následky, když není možné těmto výzvám plně dostát. V tomto městě zápasili o vytvoření stabilních a účinných řešení, což vedlo k potížím při realizaci kulturního programu a mělo celkový dopad na tuto událost.

Navzdory uvedeným potížím projekt EHMK i tak zůstává vysoce ceněným, jeho prostřednictvím byly vytvořeny rozsáhlé kulturní programy a mnohého bylo dosaženo. Města se velmi snaží získat nominaci a také přijímají ve fázi podávání žádostí velmi konkrétní závazky týkající se finančních zdrojů. Je však zapotřebí zajistit, aby evropská hlavní města kultury naplnila své vlastní závazky, které přijala ve fázi podávání žádosti. Existuje zde samozřejmě riziko, že za velmi obtížných hospodářských podmínek a za situace, kdy chybí politický konsensus by mohl mít projekt EHMK potíže obstát v konkurenci ostatních požadavků na veřejné rozpočty.

Účinnost mechanismů projektu EHMK na úrovni EU

Klíčová úvaha se týkala účinnosti výběru, monitorování a finančních procesů prováděných Evropskou komisí. Ačkoli obě evropská hlavní města kultury vyjádřila obecné uspokojení se způsobem fungování evropské poroty, je příliš brzy na to vyvozovat jednoznačné závěry o účinnosti, hospodárnosti a nestrannosti tohoto procesu, jelikož v případě těchto měst byla porota pouze požádána, aby vydala stanovisko k absolutním přednostem jednotlivých nabídek spíše než k přednostem ve srovnání s jinými soutěžními nominacemi, jelikož žádné takové nominace neexistovaly. Rozhodnutí z roku 1999 nezahrnovalo fázi monitorování.

Jak však ukázaly projekty EHMK v roce 2009 a další, fáze tvorby může být náročná ve chvíli, kdy je zapotřebí převést aspirace vyjádřené v žádosti do konkrétního souboru uskutečnitelných institucionálních ujednání a důvěryhodného kulturního programu. Zatímco žádost Lince se podařilo převést do účinného projektu evropského hlavního města kultury, ve Vilniusu se vyskytly obtíže. Jelikož rozhodnutí z roku 1999 nepočítalo s procesem monitorování, neměla Evropská komise k dispozici žádné formální prostředky, jak řešit obavy, které měla. V případě Vilniusu by mohl monitorovací proces, kdyby byl zaveden, umožnit určit potenciální problémy a řešit je v počáteční fázi. Monitorovací proces zavedený rozhodnutím 1622/2006/ES (které nahradilo rozhodnutí 1419/1999/ES) by měl ve srovnání s ustanoveními rozhodnutí 1419/1999/ES představovat zlepšení.

Kritéria pro financování ze strany EU (1,5 milionů EUR pro každé evropské hlavní město kultury) byla jasně určena a administrativní postupy byly podobné jako v případě jiných programů EU. Každé evropské hlavní město kultury obdrželo na konkrétní projekty financování z programu EU „Kultura“.

Ačkoliv finanční prostředky EU z programu Kultura tvoří velice omezený příspěvek k operačnímu rozpočtu kteréhokoli evropského hlavního města kultury, měl projekt spolufinancovaný prostřednictvím grantu Komise ve Vilniusu v roce 2009 značný dosah z hlediska evropské přidané hodnoty a návštěvnosti.

Kandidátské země projevují o akci EHMK vysoký zájem, projekt je podnětem ke značným investicím do kulturních programů a na obecnější úrovni do měst jako takových a sdělovací prostředky a veřejnost mu věnují patřičnou pozornost. Lze pochybovat o tom, že by mohl jiný politický mechanismus dosáhnout z hlediska finančních zdrojů a úsilí téhož dopadu na téže úrovni investic EU.

Účinnost při rozvoji kulturních činností

Při hodnocení byla zvážena účinnost jednotlivých evropských hlavních měst kultury při provádění vlastního kulturního programu a dopad programu na dlouhodobý kulturní rozvoj města.

Obě evropská hlavní města kultury doufala, že příležitost svého jmenování evropským hlavním městem kultury využijí ke svému zviditelnění jako kulturní města. Linec již měl mezinárodní reputaci jakožto průmyslové město a věřil, že se mu podaří získat lepší reputaci i jako kulturní město (v rámci své země i mezinárodně) – město, které je schopno konkurovat Salzburku a Vídní, i když na jiné rovině (tj. spíše v oblasti moderní než tradiční kultury). Vilnius již byl uznávaným kulturním centrem Litvy, měl však zájem o mezinárodní uznání jakožto destinace, kam se jezdí za kulturou.

Obě evropská hlavní města kultury zcela jistě úspěšně provedla mnohem širší kulturní program, než jaký by byl prováděn, pokud by měst evropským hlavním městem kultury jmenováno nebylo. Tento program byl v Linci velmi rozsáhlý. Ve Vilniusu, z rozpočtových a správních důvodů, byl program skromnější a byl proveden v menším měřítku, než jak se původně zamýšlelo. Oběma městům však projekt evropského hlavního města kultury umožnil provést rozsáhlejší a ambicióznější akce, více skutečně inovativních projektů a nových zakázek v široké škále kulturních žánrů, než pokud by města evropskými hlavními městy kultury jmenována nebyla. Oběma se podařilo přilákat více mezinárodních umělců. Kulturní subjekty v obou městech zaznamenaly zvýšenou kapacitu a lepší spolupráci s partnery jiných městech a zemích a zdá se, že v Linci měl projekt evropského hlavního města kultury dlouhodobější dopad na kulturní scénu, která se stala mnohem živější. Během samotné akce přilákal Linec téměř 3,5 milionu návštěvníků.

Účinnost při prosazování evropského rozměru kultury a evropského rozměru prostřednictvím kultury

Rozhodnutí z roku 1999 neobsahuje žádnou výslovnou definici „evropského rozměru“ ale vidí ji v zásadě jako kulturní spolupráci, která má: zdůrazňovat kulturní směry a styly společné Evropanům, které dané město podnítilo nebo ke kterým významně přispělo; podporovat projekty, kterých se účastní kulturní představitelé z jiných měst členských států a které vedou k trvalé kulturní spolupráci, a podporovat jejich pohyb uvnitř Evropské unie.

Kritérium „evropského rozměru“ stanovené v rozhodnutí z roku 2006 poskytuje městům prostor pro vlastní interpretaci. Příklady poskytuje průvodce pro kandidátská města, který je k dispozici on-line od roku 2007. Dvě evropská hlavní města kultury pro rok 2009 tudíž pojaly evropský rozměr po svém.

Obě evropská hlavní města kultury byla úspěšná při pořádání akcí, kterých se účastnili umělci evropského významu. Ačkoliv v obou městech již hostovala celá řada mezinárodních umělců v rámci jejich pravidelné kulturní nabídky, zejména v Linci (například na Brucknerfestu a festivalu Ars Electronica), projekt evropského hlavního města kultury přilákal do obou měst takových umělců více. Ve Vilniusu sice proběhlo méně akcí za účasti umělců evropského významu než tomu bylo v Linci, představovali však větší podíl na jeho kulturním programu. Naopak akce, kterých se účastnili umělci evropského významu byly v Linci početnější, avšak v rámci rozsáhlého programu nebyli tolik viditelní. V Linci celkově nebylo cílem organizovat velký počet „atrakcí“, jejichž cílem by bylo přilákat mezinárodní publikum, ale spíše poskytnout nabídku 365 dnů v roce.

V obou městech probíhala rozsáhlejší spolupráce, více koprodukcí a výměn, než by tomu bylo, pokud by města nebyla jmenována evropskými hlavními městy kultury. V Linci to usnadňoval fakt, že klíčoví pracovníci v agenturách pořádajících kulturní programy již patřili mezi mezinárodními kulturními pořadateli k uznávaným subjektům a byli tudíž dobře napojeni na potenciální spolupracovníky.

Ani jedno z evropských hlavních měst kultury pro rok 2009 zvlášť nezdůrazňovalo specificky evropská témata a záležitosti. Obě města se zaměřila na některé aspekty evropské historie, identity a dědictví, které v nich již byly přítomné – každé jiným způsobem. Vilnius, město země, která nedávno přistoupila k EU, se zaměřil na svou dlouhou evropskou historii a kulturní dědictví. Linec si zvolil přístup, ve kterém se rozhodl prozkoumat svou roli v temnější kapitole evropské historie: nacistickou éru a v této souvislosti na židovské dědictví města (nyní již z velké části vymizelé). Bylo to zřejmě poprvé, co se evropské hlavní město kultury zaměřilo na zpracování takto obtížného tématu tak přímým způsobem.

Účinnost dopadů v oblasti ekonomiky, městského rozvoje a cestovního ruchu

Při hodnocení bylo zjištěno, že oběma evropským hlavním městům kultury se podařilo uskutečnit rozsáhlejší kulturní program, než jaký by proběhl, kdyby města nebyla jmenována evropskými hlavními městy kultury, ačkoliv ve Vilniusu se to podařilo v menším měřítku, než bylo zamýšleno. V obou městech doplňoval kulturní program investice do infrastruktury, financované z jiných zdrojů (zejména, v případě Vilniusu, ze strukturálních fondů), které v případě Lince získaly projektem evropského hlavního města kultury větší hybnou sílu. Projekt evropského hlavního města kultury v Linci přinesl městu značný hospodářský prospěch, zvýšení turistického ruchu, zlepšení jeho image jak ve městě samotném tak i mimo něj a širší účast obyvatel na kulturních aktivitách. Údaje o počtu přenocování poskytnuté Lincem ukazují, že došlo k 10% nárůstu přenocování ve srovnání s rokem 2008. Naopak ve Vilniusu se zdá, že projekt evropského hlavního města kultury takto významný hospodářský nebo sociální dopad neměl.

Udržitelnost

V rámci hodnocení se také posuzovala udržitelnost činností v rámci projektu EHMK a jejich dopad na kulturní správu a na dlouhodobý rozvoj příslušných měst.

V případě Lince by se našlo mnoho příkladů kulturních činností, které byly zahájeny během roku, v němž byl městu udělen titul, a které přetrvaly i nadále, i když pochopitelně ne v rozsahu, ve kterém probíhaly během uvedeného roku (investice 40 milionů EUR). Kulturní scéna Lince se však díky projektu evropského hlavního města kultury stala živou a rozvinutou do větší šířky. Ve Vilniusu je relativně méně příkladů aktivit, které by přetrvaly a není mnoho svědectví o tom, že by se kulturní scéna rozšířila nebo se stala živější.

V obou evropských hlavních městech kultury pro rok 2009 vznikly díky tomuto projektu kulturní aktivity, které rozšíří kapacitu pro pořádání lepších a ambicióznějších akcí v budoucnosti a pro mezinárodní spolupráci. V Linci jsou tyto aktivity více rozšířeny. Již fungující správa a partnerství v Linci byly díky projektu evropského hlavního města kultury posíleny, díky čemuž lze očekávat další pozitivní vývoj kultury v tomto městě.

V této fázi je ještě brzy na to hodnotit udržitelnost dopadů projektu na hospodářství a turistiku města.

HLAVNÍ DOPORUčENÍ NA ZÁKLADě HODNOCENÍ A PřÍPOMÍNKY KOMISE

Komise souhlasí s hlavní myšlenkou doporučení předložených hodnotitelem, která jsou velmi podobná doporučením, která byla předložena v rámci hodnocení evropského hlavního města kultury pro roky 2007– 2008.

Účinnost správy

Komise souhlasí s tím, že doporučí všem evropským hlavním městům kultury, aby nechala provést hodnocení přínosu svých kulturních programů a souvisejících činností.

Účinnost mechanismů projektu EHMK na úrovni EU

Komise souhlasí s tím, že by se budoucí hodnocení měla zaměřit na:

- účinnost, hospodárnost a nestrannost procesů výběru a monitorování zavedených rozhodnutím z roku 2006 a na jejich dopad na kvalitu akce;

- trvalou hodnotu „značky“ EHMK z pohledu držitele titulu a z pohledu širšího okolí (sdělovací prostředky, subjekty v odvětví kultury a široká veřejnost); v případě, že se hodnota značky začne snižovat, měla by Komise zkoumat alternativní přístupy a srovnat jejich poměrné přínosy a přínosy projektu EHMK.

Účinnost dopadu v oblasti hospodářství, městského rozvoje a cestovního ruchu a při podpoře sociálního rozvoje prostřednictvím kultury

Evropská komise souhlasí s tím, že v následujících debatách prozkoumá rozsah, v němž koncepce projektu EHMK (a kultury obecněji) může (i nadále) být a měla být používána jako pobídka pro města k tomu, aby stimulovala jejich dlouhodobý rozvoj:

- v oblasti obnovy města a hospodářství, či zda je vhodné vrátit se k přístupu, který se více soustředí na kulturu jako takovou;

- opravdové sociální obnovy měst a oslovení všech občanů, nebo naopak k pouhé rozšíření kulturních příležitostí pro stávající publikum;

- nebo zda zachovat flexibilitu a dát městům možnost, aby si sama zvolila vlastní poměr těchto možností.

Udržitelnost

- Evropská Komise souhlasí s tím, že bude i nadále hledat způsoby, jak podpořit udržitelnost dopadů projektu evropského hlavního města kultury, založené na dosavadních zkušenostech.

ZÁVěRY KOMISE

Komise dospěla k závěru, že si projekt EHMK i nadále zachovává mimořádný význam, jeho prostřednictvím byly vytvořeny rozsáhlé kulturní programy a mnohého bylo dosaženo. Titul evropského hlavního města kultury spolu s finančním příspěvkem EU má značný pákový efekt a činí tuto iniciativu nákladově efektivní a účinnou.

Komise souhlasí s obecným posouzením hodnotitele a přijímá jeho doporučení, která jsou formulována ve výše uvedeném oddíle.

Komise podotýká, že většina evropských hlavních měst kultury již zavedla režimy hodnocení, které se vztahují na všechny jejich kulturní programy či části těchto programů a doporučí celková hodnocení na místní úrovni. Aby přispěla k výměně osvědčených postupů hodnocení, Komise prostřednictvím programu EU „Kultura“ podpořila politické seskupení, v němž je ucelený model hodnocení, který byl vyvinut v rámci projektu v Liverpoolu v roce 2008, dále přizpůsobován podle potřeb budoucích evropských hlavních měst kultury[9]. Průvodce Komise pro kandidátská města byl rovněž aktualizován, aby obsahoval oddíl týkající se hodnocení. Při příležitosti 25. výročí evropského hlavního města kultury Komise v březnu 2010 zorganizovala konferenci, která se soustředila na odkaz a hodnocení celé akce. Souhrn diskuse lze nalézt na stránkách Komise.

Pokud jde o doporučení, aby se budoucí hodnocení zabývala účinností mechanismů pro projekt evropského hlavního města kultury stanovených v rozhodnutí z roku 2006, a o doporučení, aby se budoucí diskuse zabývaly různými úlohami, které titul plní, Komise zahájila hodnocení nové úpravy, které bude dokončeno ke konci roku 2010. Na podzim roku 2010 bude dále zahájena veřejná konzultace on-line. Obě tyto věci přispějí k přípravě návrhu iniciativy Komise, která bude řešit období po roce 2019 a která se bude snažit zajistit, aby tato akce zůstala i nadále atraktivní, přínosná a účinná. Uvedené záležitosti byly rovněž projednávány na výše uvedené konferenci k 25. výročí akce.

Pokud jde o udržitelnost, je zajištění dlouhodobého účinku akce již jedním z kritérií stanovených v rozhodnutí z roku 2006 a bude i nadále klíčovým faktorem při zvažování, zda v iniciativě nadále pokračovat. Komise již ve svých dokumentech, při informačních schůzkách a na dalších konferencích zdůraznila důležitost zahrnutí této akce do dlouhodobé politické strategie pro oblast kultury, a bude tak činit i nadále.

[1] Úř. věst. L 304, 3.11.2006.

[2] Následné hodnocení projektů Evropských hlavních měst kultury pro rok 2007 a 2008; studie připravená pro Evropskou komisi, ECOTEC Research and Consulting; 2009.

[3] Projekt „Evropské hlavní město kultury“ vznikl s cílem přispět ke sbližování evropských občanů. Viz rezoluce ministrů odpovědných za záležitosti kultury týkající se každoroční organizace „Evropského města kultury ze dne 13. 6. 1985 http://eur-ex.europa.eu/Notice.do?mode=dbl&lang=en&lng1=en,en&lng2=da,de,el,en,es,fr,it,nl,&val=117538:cs&page=1&hwords=

[4] Závěry ministrů kultury, kteří se sešli v rámci Rady dne 18. května 1992 ohledně výběru Evropských měst kultury po roce 1996 a „Měsíce kultury“ http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:41992X0616:EN:HTML

[5] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2005 až 2019 (Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 1). Rozhodnutí pozměněné rozhodnutím 649/2005/ES (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 20). http://www.europa.eu/eur-lex/pri/en/oj/dat/1999/l_166/l_16619990701en00010005.pdf http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/oj/2005/l_117/l_11720050504en00200021.pdf

[6] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019 (Úř. věst. L 304, 3.11.2006, s. 1). http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=OJ:L:2006:304:SOM:EN:HTML

[7] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Kultura (2007-2013) (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 1). Ref. řada 1.3.

[8] Rámcová smlouva č. EAC/03/06 o hodnocení, službách souvisejících s hodnocením a podpoře pro posouzení dopadu.

[9] http://www.liv.ac.uk/impacts08/