Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (KOM(2009)0503 – C7-0167/2009 – 2009/0144(COD))

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU (2)

k návrhu Komise k přijetí

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy )

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (4),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (5),

v souladu s řádným legislativním postupem (6),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Finanční krize v letech 2007/2008 odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Organizace dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhává za finanční globalizací a realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních firem působí přes hranice. Krize odhalila nedostatky v oblasti spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Unie a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.

(1a)

Již dlouhou dobu před finanční krizí Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažná selhání dohledu Unie nad stále rostoucí integrací finančních trhů (viz usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčním plánu (7) , ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii (8) , ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha (9) , v usnesení ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech (10) , ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu (11) , ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (12) a ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (13)).

(2)

Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 (Larosièrova zpráva) došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Doporučila ▐ reformy struktury dohledu nad finančním sektorem v Unii . Tato skupina odborníků dále uvedla, že by měl být vytvořen Evropský systém orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro bankovnictví , jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jednoho pro cenné papíry –, a že by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika. Doporučení ve zprávě představovala nejnižší míru změn, kterou odborníci označili za nezbytnou, aby se zabránilo podobné krizi v budoucnosti.

(3)

Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ Komise navrhla předložení legislativních návrhů týkajících se zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu a Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) a ve sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský finanční dohled“ uvedla podrobnější informace o případné architektuře tohoto nového rámce dohledu , nezařadila však do něj všechna doporučení obsažená v de Larosièrově zprávě .

(4)

Ve svých závěrech ze dne 19. června 2009 Evropská rada doporučila zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se měl skládat ze tří evropských orgánů dohledu. Systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami působícími přes hranice a vytvoření jednotného evropského kodexu, který by se vztahoval na všechny účastníky finančního trhu na jednotném trhu. Evropská rada zdůraznila, že evropské orgány dohledu by také měly disponovat pravomocí dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy Evropského systému orgánů finančního dohledu v krizových situacích, a současně zdůraznila, že rozhodnutí přijatá evropskými orgány ohledu by neměla nijak ovlivnit fiskální povinnosti členských států. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán ESMA“) by měl také vykonávat dohled nad registry obchodních údajů. Od Komise se požaduje, aby navrhla řešení, jak by orgán ESMA prováděl dohled nad ústředními protistranami, a to po vzoru řešení zvoleného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (14).

(4a)

Zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze dne 16. dubna 2010 nazvaná „Spravedlivý a podstatný příspěvek finančního sektoru“, která byla napsána na žádost summitu G20 v Pittsburghu, uváděla, že „náklady vzniklé selháním finančního sektoru by měly být pokryty a uhrazeny prostřednictvím příspěvku k finanční stabilitě spojeného s věrohodným a účinným mechanismem řešení krizí. Řádně stanovený mechanismus řešení krizí by měl předejít tomu, aby byly v budoucnosti vlády nuceny zachraňovat před úpadkem příliš významné, příliš velké a příliš propojené instituce“.

(4b)

Ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020“ bylo také vyhlášeno, že bude stanovena zásadní priorita v krátkodobém výhledu, „která nám […] umožní lépe předcházet případné finanční krizi a v případě potřeby ji řídit a která také – s ohledem na odpovědnost finančního sektoru za současnou krizi – přezkoumá, zda je výše příspěvků finančního sektoru odpovídající“.

(4c)	Evropská rada na svém zasedání dne 25. března 2010 jednoznačně prohlásila, že „je zapotřebí pokročit zejména v otázkách, jako jsou … systémové instituce, finanční nástroje pro řešení krizí.“

(4d)

Dne 17. června 2010 se Evropská rada konečně vyslovila v tom smyslu, že „by členské státy měly zavést systémy odvodů a daní pro finanční instituce s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika. Tyto odvody by měly být součástí důvěryhodného rámce pro řešení problémů“.

(5)

V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu finančního systému a fungování vnitřního trhu. V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu vnitřního trhu. Obnovení a udržení stabilního a spolehlivého finančního systému je absolutně nezbytným předpokladem pro zachování důvěry a soudržnosti na vnitřním trhu, a tedy pro zachování a zlepšení podmínek pro vytvoření plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu v oblasti finančních služeb.

(6)

Unie se dostala na hranice svých možností ohledně toho, čeho lze dosáhnout na základě současného postavení evropských výborů orgánů dohledu ▐. Unie nemůže zůstat v situaci, kdy neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil, že vnitrostátní orgány dohledu přijmou nejlepší možná rozhodnutí ohledně dohledu nad institucemi, které působí přes hranice, nemůže zůstat v situaci, kdy je nedostatečná spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu, kdy společné opatření vnitrostátních orgánů dohledu vyžaduje složité přípravy, aby se zohlednily nejrůznější požadavky na regulaci a dohled, kdy řešení na vnitrostátní úrovni jsou nejčastěji jedinou proveditelnou možností reakce na evropské problémy a kdy existují různé výklady stejného právního textu. Evropský systém finančního dohledu (ESFS) by měl být navržen tak, aby uvedené nedostatky překonal a představoval systém, který je v souladu s cílem stabilního a jednotného finančního trhu finančních služeb Unie a který spojuje vnitrostátní orgány dohledu do silné sítě v rámci Unie .

(7)

ESFS by měl představovat integrovanou síť vnitrostátních orgánů dohledu a orgánů dohledu Unie , která ponechá každodenní dohled nad finančními institucemi na vnitrostátní úrovni ▐. Orgán by měl mít vůdčí úlohu v kolegiích orgánů dohledu vykonávajících dohled nad účastníky přeshraničního finančního trhu a měly by být pro ně stanoveny jasné normy pro výkon dohledu. Orgán by měl věnovat zvláštní pozornost účastníkům finančního trhu, kteří mohou představovat systémové riziko, protože jejich úpadek by mohl ohrozit stabilitu finančního systému Unie, pokud by se vnitrostátní orgán řádně nezhostil výkonu svých pravomocí. Kromě toho by mělo být dosaženo lepší harmonizace a jednotného uplatňování pravidel pro finanční instituce a trhy v celé Unii . Kromě orgánu ESMA by měl být zřízen Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví ) a Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor) . Evropský výbor pro systémová rizika by měl být součástí EFSF .

(8)

Evropský orgán dohledu by měl nahradit Evropský výbor orgánů bankovního dohledu zřízený rozhodnutím Komise 2009/78/ES (15), Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zřízený rozhodnutím Komise 2009/79/ES (16) a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2009/77/ES (17) a převzít všechny úkoly a kompetence těchto výborů , včetně případného pokračování probíhající práce a projektů. Působnost každého evropského orgánu dohledu by měla být jasně vymezena ▐. Jestliže to vyžadují institucionální důvody a povinnosti stanovené Smlouvou o fungování Evropské unie , měla by být součástí sítě pro činnost dohledu i Komise.

(9)

▐ Orgán ▐ by se měl zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, ▐ především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu při zohlednění různých zájmů všech členských států a odlišné povahy jednotlivých účastníků finančního trhu . Orgán by měl chránit veřejné hodnoty, jako je stabilita finančního systému, transparentnost trhů a finančních produktů a ochrana vkladatelů a investorů. Orgán by se měl také snažit zabránit regulační arbitráži a zaručovat rovné podmínky a posilovat koordinaci dohledu na mezinárodní úrovni, a to ve prospěch hospodářství jako celku, včetně účastníků finančního trhu a dalších zúčastněných stran, spotřebitelů a zaměstnanců. Mezi jeho úkoly by měla rovněž patřit podpora sbližování dohledu a poskytování poradenství orgánům EU v oblasti regulace cenných papírů a trhů a dohledu nad nimi a související otázky správy společností a finančního výkaznictví. Orgánu by rovněž měla být svěřena odpovědnost za celkový dohled nad stávajícími a novými finančními produkty / typy transakcí.

(9a)	Orgán by měl brát patřičný ohled na dopad svých činností na hospodářskou soutěž a inovaci na vnitřním trhu, na konkurenceschopnost Unie v globálním měřítku, na finanční začlenění a na novou strategii Unie pro zaměstnanost a růst.

(9b)	Aby mohl orgán ESMA plnit své cíle, měl by mít právní subjektivitu a administrativní a finanční autonomii. Orgán by měl mít „pravomoc zabývat se dodržováním právních předpisů, zejména otázkami souvisejícími se systémovými a přeshraničními riziky“ (Basilejský výbor pro bankovní dohled).

(9c)

Systémové riziko definují mezinárodní orgány (MMF, FSB, BIS) jako „riziko rozvratu finančních služeb, i) které je způsobeno výrazným narušením celého finančního systému nebo jeho části a ii) které může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktur mohou být do jisté míry potenciálně systémově důležité“.

(9d)

Přeshraničním rizikem se podle těchto institucí rozumějí veškerá rizika způsobená hospodářskou nerovnováhou nebo finančními poruchami v celé Unii nebo v jejích částech, které mohou mít výrazně negativní dopady na transakce mezi hospodářskými subjekty dvou nebo více členských států, na fungování vnitřního trhu nebo na veřejné finance Unie nebo jakéhokoli z jejích členských států.

(10)

Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 2. května 2006 ▐ (Spojené království v. Evropský parlament a Rada) konstatoval, že: „nic ve znění článku 95 Smlouvy o ES [článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie] neumožňuje dojít k závěru, že opatření přijatá zákonodárcem Společenství jsou určena pouze členským státům. Podle uvážení uvedeného zákonodárce se totiž může ukázat nezbytné stanovit zřízení subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace v situacích, kdy se zdá vhodné přijmout nezávazná doprovodná a usměrňující opatření pro usnadnění jednotného provádění a uplatňování aktů založených na uvedeném ustanovení“ (18) . Účel a úkol orgánu ESMA – podporovat příslušné vnitrostátní orgány dohledu při jednotném výkladu a uplatňování předpisů Unie a přispívat k finanční stabilitě nezbytné pro finanční integraci – úzce souvisejí s cíli Unie v oblasti vnitřního trhu finančních služeb. Proto by měl být orgán ESMA zřízen na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU .

(11)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (19), směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (20), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (21), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (22), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (23), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (24), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (25), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (26), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (27), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (28), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (29), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (30), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění) (31), aniž by byla dotčena pravomoc Evropského orgánu pro bankovnictví, pokud jde o obezřetnostní dohled, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (32), směrnice … (budoucí směrnice AIFM) a nařízení … (budoucí nařízení o ratingových agenturách), včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí Komise založených na těchto právních aktech, a jakéhokoli dalšího právního aktu Společenství, který orgánu uděluje úkoly.

(12)

Pojem „účastník finančního trhu“ by měl zahrnovat různorodou řadu účastníků, na něž se vztahují právní předpisy Společenství v této oblasti. Může zahrnovat jak právnické, tak fyzické osoby. Může zahrnovat například investiční podniky, SKIPCP a jejich správcovské společnosti, správce alternativních investičních fondů, organizátory trhů, zúčtovací střediska, systémy vypořádání, ratingové agentury, emitenty, předkladatele nabídek, investory, osoby, které kontrolují účastníky nebo na nich mají zájem, osoby podílející se na řízení účastníků, jakož i jiné osoby, na něž se uplatňuje požadavek daný právními předpisy. Měl by rovněž zahrnovat finanční instituce jako úvěrové instituce a pojišťovny, pokud vykonávají činnosti, na něž se vztahují právní předpisy Společenství v této oblasti. Příslušné orgány v EU a příslušné orgány třetích zemí ani Komise do této definice nespadají.

(13)

Je žádoucí, aby orgán ESMA podporoval jednotný přístup v oblasti systémů pro odškodnění investorů s cílem zajistit stejné podmínky a rovnoprávný přístup k investorům v rámci celé Unie . Jelikož jsou systémy pro odškodnění investorů v členských státech místo regulačního dohledu spíše předmětem správní kontroly, měl by být orgán ESMA schopen uplatňovat své pravomoci podle tohoto nařízení ve vztahu k samotnému systému pro odškodnění investorů a jeho poskytovateli ▐. Úloha orgánu ESMA by měla být přezkoumána po zřízení Evropského fondu pro záruky investorům.

(14)

Je nutné zavést efektivní nástroj pro přípravu harmonizovaných regulačních technických norem ve finančních službách, aby se i pomocí jednotného kodexu zajistily stejné podmínky a přiměřená ochrana vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Evropě. V oblastech vymezených právem Unie je vhodné a smysluplné pověřit orgán ESMA jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi vypracováním návrhů regulačních technických norem, jejichž součástí není politická volba. Komise by měla schválit tyto návrhy regulačních a prováděcích technických norem v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU , aby jim dala závaznou právní účinnost. ▐

(15)

Komise by měla schválit tyto návrhy regulačních technických norem, aby jim dala závaznou právní účinnost. Bude v nich možno provádět změny pouze za velmi přísně omezených a mimořádných podmínek za předpokladu, že orgán ESMA bude v úzkém kontaktu s finančními trhy a bude dobře obeznámen s jejich každodenním fungováním. Měly by podléhat změnám, například pokud by návrhy regulačních norem nebyly slučitelné s právem Unie, nedodržovaly zásadu proporcionality nebo by byly v rozporu se základními zásadami vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, které se odrážejí v acquis Společenství týkajícím se finančních služeb. Komise by neměla měnit obsah technických norem, které orgán ESMA vypracoval, bez předchozí koordinace s tímto orgánem. Pro zajištění bezproblémového a urychleného procesu přijímání těchto norem by měla být stanovena lhůta pro rozhodnutí Komise o jejich schválení.

(15a)

Komisi by v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU měla být také svěřena pravomoc provádět právní akty.

(15b)

Regulační a prováděcí technické normy musí zohledňovat zásadu proporcionality, tj. požadavky stanovené v těchto normách by měly být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spjatých s činností dané finanční instituce.

(16)

V oblastech, kterými se regulační technické normy nezabývají, by měl mít orgán ESMA pravomoc vydávat ▐ pokyny a doporučení pro uplatňování právních předpisů Unie . Pro zajištění transparentnosti a zlepšení dodržování těchto pokynů a doporučení vnitrostátními orgány dohledu by měly mít vnitrostátní orgány povinnost zveřejnit důvody v případě, že se pokyny a doporučeními neřídí , s cílem zajistit plnou transparentnost pro účastníky trhu .

(17)

Zajištění správného a úplného uplatňování práva Unie je základním předpokladem pro dosažení integrity, transparentnosti, účinnosti a správného fungování finančních trhů, stability finančního systému a neutrálních podmínek pro konkurenci mezi finančními institucemi Unie . Měl by tedy být vytvořen mechanismus, na jehož základě by orgán ESMA řešil případy neuplatňování nebo nesprávného ▐ uplatňování , což představuje porušování práva Unie . Tento mechanismus by se měl uplatňovat v oblastech, ve kterých právní předpisy Společenství stanovují jednoznačné a nepodmíněné povinnosti.

(18)

Pro přiměřenou odezvu na případy nesprávného či nedostatečného uplatňování práva Společenství by měl být zaveden třístupňový mechanismus. Na první úrovni by měl být orgán ESMA oprávněn vyšetřovat údajné nesprávné či nedostatečné plnění povinností vyplývajících z práva Společenství ze strany vnitrostátních orgánů při provádění dohledu; výstupem z této úrovně by bylo doporučení. Pokud se příslušný vnitrostátní orgán tímto doporučením neřídí, měla by mít Komise pravomoc vydat formální stanovisko zohledňující doporučení orgánu ESMA a požadující, aby příslušný orgán přijal nezbytná opatření k zajištění souladu s právem Unie.

(19)

Jestliže vnitrostátní orgán doporučení ve lhůtě stanovené orgánem ESMA nesplní, měl by orgán ESMA ▐ neprodleně adresovat dotčenému vnitrostátnímu orgánu dohledu rozhodnutí, aby zajistil dodržování práva Unie , přičemž toto rozhodnutí by mělo mít přímou právní účinnost, na kterou se lze odvolávat u vnitrostátních soudů a orgánů a kterou lze vymáhat podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie .

(20)

Pro vyřešení výjimečných případů trvalé nečinnosti příslušného vnitrostátního orgánu by měl být orgán ESMA oprávněn jako poslední východisko přijímat rozhodnutí určená jednotlivým finančním institucím. Toto oprávnění by mělo se mělo omezit na výjimečné okolnosti, kdy příslušný orgán nedodržuje formální stanovisko , které mu bylo určeno, a kdy se na finanční instituce přímo vztahuje právo Unie na základě stávajících (33) či budoucích nařízení EU. V této souvislosti Evropský parlament a Rada očekávají, že Komise splní svůj program pro rok 2010, zejména pokud jde o návrh na reformu směrnice o kapitálových požadavcích.

(21)

Vážné ohrožení správného fungování a integrity finančních trhů nebo stability finančního systému v Evropské unii vyžaduje urychlenou a společnou odezvu na úrovni Unie . Orgán by tedy měl mít možnost požadovat po vnitrostátních orgánech dohledu přijetí konkrétních opatření pro nápravu mimořádné situace. Se zřetelem k citlivosti tohoto problému by pravomoc rozhodnout, že nastala mimořádná situace, měla být svěřena Komisi, která by tak měla učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost Evropského parlamentu, Rady, ESRB nebo orgánu ESMA. Pokud mají Evropský parlament, Rada, ESRP nebo Evropský orgán dohledu (ESA) za to, že vznik mimořádné situace je na obzoru, měly by kontaktovat Komisi. Při tomto postupu je nanejvýš důležité náležitě dbát na důvěrnost. Pokud Komise rozhodne, že nastala mimořádná situace, měla by o tom řádně informovat Evropský parlament a Radu.

(22)

Pro zajištění účinného a efektivního dohledu a vyváženého posouzení stanovisek příslušných orgánů v různých členských státech je zapotřebí, aby orgán ESMA mohl závazně urovnávat spory mezi příslušnými vnitrostátními orgány, a to i v rámci kolegií orgánů dohledu. Měla by být stanovena lhůta pro smírčí jednání, kdy by mohly příslušné vnitrostátní orgány dosáhnout dohody. Pokud této dohody nedosáhnou, může orgán ESMA od dotyčných příslušných orgánů vyžadovat přijetí konkrétního opatření nebo zdržení se přijetí opatření s cílem urovnat danou záležitost a zajistit soulad s právem EU, a to se závaznými účinky pro dotyčné příslušné orgány. V případě nečinnosti dotčených vnitrostátních orgánů dohledu by měl mít orgán ESMA pravomoc přijímat jako poslední východisko rozhodnutí určená přímo finančním institucím , a to v oblastech práva Unie , které se na tyto instituce přímo vztahují.

(22a)

Krize prokázala, že pouhá spolupráce mezi vnitrostátními orgány, jejichž pravomoc je omezena pouze na území příslušného členského státu, jednoznačně nestačí pro dohled nad finančními institucemi působícími přes hranice.

(22b)

Kromě toho „stávající úprava kombinující práva na přeshraniční činnost bank (passporting) s dohledem domovského státu a čistě vnitrostátním pojištěním vkladů není vhodným základem pro budoucí nařízení a dohled nad evropskými komerčními bankami, jejichž činnost přesahuje hranice“ (Turnerova zpráva).

(22c)

Turnerova zpráva dospívá k závěru, že „vhodnější úprava vyžaduje buď větší pravomoci pro jednotlivé státy, což by znamenalo méně otevřený jednotný trh, nebo vyšší míru evropské integrace“.

(22d)

Řešení „na úrovni jednotlivých států“ znamená, že hostitelská země bude mít právo uložit zahraničním institucím, aby jednaly pouze prostřednictvím dceřiných společností, a nikoli prostřednictvím poboček, a monitorovat kapitál a likviditu bank, jež jsou činné v daném státě, což by vedlo ke zvýšení protekcionismu.

(22e)

Řešení „na evropské úrovni“ vyžaduje posílení orgánu ESMA v rámci kolegia orgánů dohledu v rámci a posílení dohledu nad finančními institucemi, které představují systémové riziko.

(23)

Důležitou úlohu při účinném, efektivním a jednotném dohledu nad finančními institucemi působícími přes hranice hrají kolegia orgánů dohledu. Orgán ESMA by měl hrát vůdčí úlohu a mít plné právo účasti v kolegiích orgánů dohledu, aby mohl optimalizovat fungování těchto kolegií a proces výměny informací v nich a aby mohl podporovat sbližování a jednotnost mezi kolegii při uplatňování práva Unie . Jak se uvádí v Larosièrově zprávě, „je třeba se vyvarovat narušování hospodářské soutěže a regulační arbitráže důsledku odlišných postupů dohledu, jelikož mohou ohrozit finanční stabilitu, mimo jiné podporováním přesunu finančních činností do zemí, v nichž je dohled laxní. Je třeba, aby byl systém dohledu vnímán jako spravedlivý a vyvážený“.

(23a)

Orgán ESMA a vnitrostátní orgány dohledu by měly posílit dohled nad finančními institucemi, které splňují kritéria systémového rizika, protože jejich úpadek by mohl ohrozit stabilitu finančního systému Unie a poškodit reálnou ekonomiku.

(23b)

Kritéria systémového rizika by mělo být stanovena se zřetelem k mezinárodním normám, zejména k těm, jež stanovila Rada pro finanční stabilitu, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví (IAIS) a skupina G20. Propojenost, nahraditelnost a časový sled jsou nejčastěji používaná kritéria pro stanovení systémového rizika.

(23c)

Měl by být vytvořen rámec pro to, jak přistupovat k institucím v problematické situaci, s cílem stabilizovat je nebo je zlikvidovat, protože „bylo jednoznačně prokázáno, že při bankovní krizi jde vládě a společnosti vůbec o velmi mnoho, neboť taková situace může potenciálně ohrozit finanční stabilitu a reálnou ekonomiku“ (de Larosièrova zpráva). Komise by měla předložit vhodné návrhy na vytvoření nového rámce pro krizové řízení v případě finanční krize. Klíčovým prvkem krizového řízení je společný soubor pravidel a nástrojů řešení finanční krize (provádění opatření a finanční prostředky nutné k řešení krizí velkých, přeshraničních nebo vzájemně propojených institucí).

(23d)

Měl by být vytvořen Evropský fond pro pojištění vkladů, který by zajistil sdílenou odpovědnost přeshraničních finančních institucí, ochránil zájmy evropských vkladatelů a snížil náklady, které by museli nést daňoví poplatníci v případě systémové finanční krize. Fond na úrovni EU se jeví jako nejlepší způsob ochrany zájmů vkladatelů a nejlepší obrana proti narušení hospodářské soutěže. Je ovšem zřejmé, že přístupy EU jsou složitější a někteří z ostatních si chtějí zachovat své vnitrostátní systémy. Proto jako naprosté minimum musí orgán ESMA harmonizovat nejdůležitější prvky vnitrostátních systémů. Může také zajistit, aby finanční instituce musely platit pouze v jednom z těchto systémů.

(23e)

Evropský fond pro stabilitu cenných papírů a trhů by měl financovat řádné následné či záchranné intervence pro finanční instituce, které se potýkají s problémy, jež by mohly ohrozit finanční stabilitu jednotného finančního trhu Unie. Fond by měl být financován z odpovídajících příspěvků finančního sektoru. Příspěvky do fondu by měly nahradit příspěvky do vnitrostátních fondů obdobné povahy.

(24)

Delegování úkolů a povinností může být užitečným nástrojem pro fungování sítě orgánů dohledu, aby se předešlo duplicitě úkolů dohledu, podporovala se spolupráce, a tím se optimalizoval proces dohledu a snížila se zátěž finančních institucí, zejména těch finančních institucí, které nemají unijní rozměr . Nařízení by tedy mělo pro toto delegování stanovit jasný právní základ. Delegování úkolů znamená, že úkoly provádí jiný orgán dohledu místo odpovědného orgánu, zatímco odpovědnost za rozhodnutí v rámci dohledu zůstává orgánu, který úkol delegoval. Díky delegování povinností by měl mít jeden vnitrostátní orgán dohledu, tj. pověřený orgán, možnost rozhodnout o určité záležitosti dohledu svým jménem místo orgánu ESMA nebo jiného vnitrostátního orgánu dohledu. Delegování by se mělo řídit zásadou přidělování působnosti orgánu dohledu, který může v dané věci nejsnadněji přijmout potřebné opatření. Přerozdělení povinností by bylo vhodné například z důvodu úspor z rozsahu, jednotnosti při dohledu nad skupinami a optimálního využití odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Příslušné právní předpisy Unie mohou dále stanovit zásady přerozdělení povinností dle dohody. Orgán by měl všemi možnými prostředky podporovat a sledovat uzavírání dohod o delegování mezi vnitrostátními orgány dohledu. Předem by měl být informován o plánovaných dohodách o delegování, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko. Kromě toho by měl centralizovat zveřejňování těchto dohod, aby se zajistila včasnost, transparentnost a dobrá dostupnost informací o dohodách všem dotčeným stranám. Měl by určit a šířit osvědčené postupy ohledně delegování a dohod o delegování.

(25)	Orgán by měl aktivně podporovat sbližování dohledu v rámci celé Unie s cílem zavedení společné kultury dohledu.

(26)

Účinným a efektivním nástrojem pro podporu jednotnosti v rámci sítě orgánů finančního dohledu je vzájemné hodnocení. Orgán by měl tedy vytvořit metodický rámec pro toto hodnocení a zajistit jeho pravidelné provádění. Hodnocení by se mělo zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale i na schopnosti orgánů dohledu dosahovat při dohledu kvalitních výsledků a na nezávislost příslušných orgánů. Výsledky srovnávacích hodnocení by se měly zveřejňovat a osvědčené postupy by měly být taktéž zveřejněny poté, co budou určeny.

(27)

Orgán by měl aktivně podporovat koordinovanou odezvu Unie v oblasti dohledu, zejména aby zajistil správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Evropské unie . Kromě pravomocí přijímat opatření v mimořádných situacích by mu tedy měla být svěřena i funkce obecné koordinace v rámci ESFS . Činnost orgánu ESMA by se měla především zaměřit na bezproblémový tok všech důležitých informací mezi příslušnými orgány.

(28)

Pro zajištění finanční stability je nutné včas identifikovat trendy, možná rizika a zranitelná místa vyplývající z mikroobezřetnostní úrovně v mezinárodním měřítku a napříč odvětvími. Orgán by měl sledovat a hodnotit tento vývoj v oblasti vlastní působnosti a pravidelně a v případě nutnosti i v jednotlivých konkrétních případech informovat Evropský parlament, Radu, Komisi, ostatní evropské orgány dohledu a ESRB . Dále by měl orgán iniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji, přičemž zajistí co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni. Aby orgán ESMA řádně plnil své funkce, měl by provádět ekonomickou analýzu trhů a dopadu, který by mohl mít potenciální vývoj trhu.

(29)	Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl orgán ESMA zastupovat Evropskou unii v rámci dialogu a spolupráce s orgány dohledu ve třetích zemích .

(30)	Orgán by měl působit jako nezávislý poradní orgán Evropského parlamentu, Rady a Komise v oblasti své působnosti. Měl by být schopen předložit stanovisko k obezřetnostnímu posuzování fúzí a nabývání účastí podle směrnice 2004/39/ES ve znění směrnice 2007/44/ES (34).

(31)

Pro účinné vykonávání svých povinností by měl mít orgán ESMA právo vyžadovat veškeré nezbytné informace související s obezřetnostním dohledem . Aby se zabránilo duplicitě oznamovací povinnosti účastníků finančního trhu, měly by být tyto informace za běžných okolností předkládány vnitrostátními orgány dohledu, které jsou co nejblíže finančním trhům a účastníkům trhu a zohledňují již existující statistické údaje . Orgán ESMA by však jako krajní řešení měl mít možnost podat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo u účastníka finančního trhu, jestliže příslušný vnitrostátní orgán tyto informace neposkytne nebo nemůže poskytnout včas. Orgány členských států by měly být povinny pomáhat orgánu ESMA při prosazování těchto přímých požadavků. V této souvislosti je naprosto zásadní práce na společných formátech výkaznictví.

(31a)

Opatřeními pro shromažďování informací by neměl být dotčen právní rámec Evropského statistického systému (ESS) a Evropského systému centrálních bank (ESCB) v oblasti statistiky. Tímto nařízením by proto nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (35) ani nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (36).

(32)

Pro zajištění plné efektivity fungování Evropského výboru pro systémová rizika a následné odezvy na jeho varování a doporučení je podstatná úzká spolupráce mezi orgánem ESMA a Evropským výborem pro systémová rizika. Orgán ESMA a Evropský výbor pro systémová rizika by vzájemně měly sdílet všechny příslušné informace. Údaje týkající se jednotlivých podniků by měly být předkládány pouze na žádost s odůvodněním. Jakmile orgán ESMA nebo vnitrostátní orgán dohledu obdrží od Evropského výboru pro systémová rizika varování či doporučení, měl by orgán ESMA ▐ zajistit následná opatření.

(33)

▐ Orgán ESMA by měl vést konzultace o regulačních normách, pokynech a doporučeních se zúčastněnými stranami a měl by jim dát přiměřenou možnost předložit připomínky k navrhovaným opatřením. Před přijetím návrhů regulačních norem, pokynů a doporučení by měl orgán ESMA provést studii dopadů. Z důvodu účinnosti by měla být zřízena skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů, kde budou účastníci finančního trhu Unie (zastupující rozdílné modely a typy finančních institucí a podniků, případně též institucionální investoři a jiné finanční instituce, které samy využívají finančních služeb), malé a střední podniky, odbory, akademičtí pracovníci a spotřebitelé a jiní retailoví uživatelé bankovních služeb včetně malých a středních podniků. Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů by měla aktivně vystupovat jako prostředník ve vztahu k ostatním skupinám uživatelů finančních služeb zřízenými Komisí nebo právními předpisy Unie .

(33a)

Neziskové organizace jsou ve srovnání s dobře financovanými a dobře propojenými zástupci odvětví v rámci rozpravy o budoucnosti finančních služeb a příslušných rozhodovacích procesů odsouvány na okraj. Tato nevýhoda by měla být vyvážena odpovídajícím financováním jejich zástupců ve skupině zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů.

(34)

Základní povinností členských států je zajišťování koordinovaného krizového řízení a udržování finanční stability v krizových situacích , zejména s ohledem na stabilizaci a záchranu konkrétních účastníků finančního trhu, kteří jsou v problematické situaci. Jejich činnost by měla být úzce koordinována s rámcem HMU a jejími zásadami. Opatření orgánu ESMA v mimořádných situacích či při řešení problémů s dopadem na stabilitu finanční instituce by neměla výrazně ovlivnit fiskální povinnosti členských států. Měl by být vytvořen mechanismus, kterým by se členské státy mohly odvolat na toto ochranné opatření a postoupit záležitost Radě ke konečnému rozhodnutí. S ohledem na konkrétní povinnosti členských států je v tomto ohledu vhodné zapojit do celé záležitosti i Radu.

(34a)

Během tří let od vstupu nařízení, které tento mechanismus zřizuje, v platnost by měla Komise na základě získaných zkušeností stanovit jednoznačné a spolehlivé pokyny na úrovni Unie, které určí, kdy mohou členské státy uplatnit ochranné opatření. Použití ochranné doložky členskými státy bude následně posuzováno na základě těchto pokynů.

(34b)

Aniž by byly dotčeny konkrétní povinnosti členských států v krizových situacích, měl by být v případě, že se členský stát rozhodne odvolat se na ochranné opatření, Evropský parlament informován současně s orgánem ESMA, Radou a Komisí. Členský stát by měl dále vysvětlit své důvody pro odvolání se na ochranné opatření. Orgán ESMA by měl ve spolupráci s Komisí stanovit další kroky, které je třeba učinit.

(35)	Při svém rozhodování by měl být orgán ESMA vázán předpisy Společenství a obecnými principy pro řádný proces a transparentnost. Mělo by být plně respektováno právo příjemců rozhodnutí orgánu ESMA vyjádřit se. Akty orgánu ESMA tvoří nedílnou součást práva Unie .

(36)

Hlavním rozhodovacím orgánem orgánu ESMA by měla být rada orgánů dohledu sestávající z vedoucích představitelů příslušných orgánů v každém členském státu, v jejímž čele by byl předseda orgánu ESMA. Jako pozorovatelé by se měli účastnit zástupci Komise, Evropského výboru pro systémová rizika a ▐ Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro bankovnictví . Členové rady orgánů dohledu by měli jednat nezávisle a pouze v zájmu Unie . U aktů obecné povahy, včetně aktů souvisejících s přijímáním regulačních technických norem, pokynů a doporučení a s rozpočtovými záležitostmi, je vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie , zatímco všechna ostatní rozhodnutí by měla být přijímána prostou většinou. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší odbornou skupinou.

(36a)

Jako obecné pravidlo by rada orgánů dohledu měla přijímat svá rozhodnutí prostou většinou podle zásady jednoho hlasu na jednoho člena rady. U aktů souvisejících s přijímáním technických norem, pokynů a doporučení a s rozpočtovými záležitostmi je však vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie a Protokolem č. 36 o přechodných ustanoveních k nim připojeným. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší nestrannou odbornou skupinou, složenou z členů, kteří nejsou zástupci příslušných orgánů, jichž se spory týkají, ani nemají žádný zájem na sporu nebo přímé spojení s dotyčnými příslušnými orgány. Složení odborné skupiny by mělo být přiměřeně vyvážené. Rozhodnutí přijaté odbornou skupinou by mělo být schváleno radou orgánů dohledu prostou většinou v souladu se zásadou, podle níž má každý člen jeden hlas. Co se však týče rozhodnutí přijímaných konsolidujícím orgánem dohledu, mohla by být rozhodnutí navržená odbornou skupinou zamítnuta blokační menšinou hlasů uvedenou v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a v článku 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

(37)

Plnění poslání orgánu ESMA a vykonávání přidělených úkolů tímto orgánem by měla zajistit řídící rada složená z předsedy orgánu a zástupců vnitrostátních orgánů dohledu a Komise. Řídící rada by měla disponovat nezbytnými pravomocemi, aby mohla mimo jiné navrhovat roční a víceletý pracovní program, vykonávat určité rozpočtové pravomoci, přijímat plán personální politiky orgánu ESMA, přijímat zvláštní ustanovení týkající se práva přístupu k dokumentům a přijímat výroční zprávu.

(38)

Orgán ESMA by měl zastupovat předseda zaměstnaný na plný pracovní úvazek, kterého vybere Evropský parlament poté, co proběhne otevřené výběrové řízení uspořádané Komisí, a poté, co pro ni následně vypracuje užší seznam uchazečů . Řízení orgánu ESMA by mělo být svěřeno výkonnému řediteli, který by měl mít právo účastnit se zasedání rady orgánů dohledu a řídící rady, avšak neměl by disponovat hlasovacím právem.

(39)

Aby byl zajištěn soulad v činnosti evropských orgánů dohledu v jednotlivých odvětvích, měly by tyto orgány pracovat v úzké součinnosti prostřednictvím Evropského orgánu dohledu (Smíšeného výboru) (dále jen „Smíšený výbor“) a v případě nutnosti přijímat společná stanoviska. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu by měl koordinovat funkce všech tří evropských orgánů dohledu ve vztahu k finančním konglomerátům . V případě potřeby by měly být akty spadající také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu ( pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ) nebo Evropského orgánu dohledu ( bankovnictví ) přijímány dotčenými evropskými orgány dohledu souběžně. Smíšenému výboru by měli předsedat po dobu 12 měsíců na rotačním základě předsedové tří evropských orgánů dohledu. Předseda Smíšeného výboru by měl být místopředsedou Evropského výboru pro systémová rizika. Smíšený výbor by měl mít stálý sekretariát složený ze zaměstnanců vyslaných ze tří evropských orgánů dohledu, aby se umožnila neformální výměna informací a rozvoj společného kulturního postoje ve všech třech evropských orgánech dohledu.

(40)

Je nutné zajistit, aby strany, kterých se dotýkají rozhodnutí přijatá orgánem ESMA, mohly uplatňovat odpovídající opravné prostředky. Má-li orgán ESMA rozhodovací pravomoci, měly by mít pro zajištění efektivní ochrany práv jednotlivých stran a z důvodu procesní ekonomie příslušné strany právo odvolání k odvolacímu senátu. Z důvodu účinnosti a jednotnosti by měl být odvolací senát společným orgánem všech tří evropských orgánů dohledu, nezávislým na jejich administrativní a regulační struktuře. Proti rozhodnutí odvolacího senátu by mělo být možné podat odvolání k Soudu prvního stupně a Soudnímu dvoru Evropských společenství.

(41)

Aby byla zajištěna úplná autonomie a nezávislost orgánu, měl by mít tento orgán autonomní rozpočet, jehož příjmy budou pocházet především z povinných příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu a ze souhrnného rozpočtu Evropské unie , a to ze samostatného rozpočtového oddílu v jeho rámci . Na financování orgánu ESMA z prostředků Unie se musí dohodnout rozpočtový orgán v souladu s bodem 47 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (37) (IID). Na příspěvek Evropské unie by se měla vztahovat rozpočtová pravidla Unie . Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr. Celkový rozpočet je předmětem postupu udělování absolutoria.

(42)

Orgán ESMA by měl podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (38). Orgán ESMA by měl také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (39).

(43)	Aby byly zajištěny otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci, budou se na zaměstnance orgánu ESMA vztahovat služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (40).

(44)	Je zásadně důležité chránit obchodní tajemství a ostatní důvěrné informace. Důvěrnost informací zpřístupněných orgánu ESMA a sdílených v rámci sítě by měla být předmětem přísných a účinných pravidel důvěrnosti .

(45)

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (41) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (42), které se v plném rozsahu vztahují na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(46)	Pro zajištění transparentní činnosti orgánu ESMA by měl tento orgán podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (43).

(47)	Země, které nejsou členy Evropské unie, by měly být připuštěny k účasti na práci orgánu ESMA v souladu s příslušnými dohodami, které Unie uzavře.

(48)

Jelikož cílů tohoto nařízení, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany vkladatelů a investorů, ochrany integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, udržování stability finančního systému a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemohou dostatečným způsobem dosáhnout samotné členské státy a lze jich s ohledem na rozsah opatření lépe dosáhnout na úrovni Evropské unie , může Evropská unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii . Podle zásady proporcionality stanovené v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(49)

Orgán ESMA přebírá všechny stávající úkoly a pravomoci Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Mělo by tudíž být zrušeno rozhodnutí Komise 2009/77/ES ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry a příslušným způsobem pozměněno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 716/2009/ES ze dne 16. září 2009 , kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů (44).

(50)	Je vhodné stanovit lhůtu pro uplatňování tohoto nařízení, aby se zajistila odpovídající připravenost orgánu ESMA na zahájení činnosti a bezproblémový přechod z Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ

Článek 1

Zřízení a působnost

1. Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán dohledu ( Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ) („orgán ESMA“).

2. Orgán ESMA jedná v rámci pravomocí vyplývajících z tohoto nařízení a v rozsahu působnosti směrnice 97/9/ES, směrnice 98/26/ES, směrnice 2001/34/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2002/87/ES, směrnice 2003/6/ES, směrnice 2003/71/ES, ▐ směrnice 2004/39/ES, směrnice 2004/109/ES, ▐ směrnice 2009/65/ES a směrnice 2006/49/ES, ▐ aniž je dotčena pravomoc Evropského orgánu dohledu ( Evropského orgánu pro bankovnictví ) , pokud jde o obezřetnostní dohled ▐, směrnice … [budoucí směrnice AIFM] a nařízení (ES) č. 1060/2009 a relevantních částí směrnice 2005/60/ES a směrnice 2002/65/ES do té míry, do jaké se tyto akty vztahují na podniky poskytující investiční služby nebo na subjekty kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi a na příslušné orgány vykonávající nad nimi dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí založených na těchto aktech, a jakéhokoli dalšího právního aktu Unie , který orgánu ESMA uděluje úkoly.

2a. Orgán ESMA jedná rovněž v oblasti činností, na které se vztahují právní předpisy uvedené v odstavci 2, včetně záležitostí, které se týkají správy společností, auditů a finančního výkaznictví, pokud je taková činnost orgánu ESMA nezbytná k zajištění účinného a jednotného uplatňování právních předpisů uvedených v odstavci 2.

3. Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie , zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie .

4. Cílem orgánu ESMA je chránit veřejný zájem tím, že bude přispívat ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a efektivitě finančního systému, a to pro hospodářství Unie, její občany a podniky . Orgán ESMA přispívá: i) k lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především řádné , účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, ▐ iii) k zajištění integrity, transparentnosti, účinnosti a správného fungování finančních trhů, iv) ▐ k posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, v) k zabránění regulační arbitráži a k napomáhání rovným podmínkám hospodářské soutěže, vi) zajištění toho, aby investování a podstupování dalších rizik bylo odpovídajícím způsobem regulováno a bylo předmětem odpovídajícího dohledu, a vii) ke zlepšení ochrany spotřebitele. Pro tyto účely přispívá orgán ESMA k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování právních aktů Unie uvedených v odstavci 2 tím, že podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a provádí ekonomické analýzy trhů s cílem podpořit dosažení cíle orgánu ESMA .

Při plnění úkolů, které mu ukládá toto nařízení, věnuje orgán ESMA zvláštní pozornost jakémukoli systémovému riziku, které představují účastníci trhu, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního sytému nebo reálné ekonomiky.

Pří plnění svých úkolů jedná orgán ESMA nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie.

Článek 1a

Evropský systém finančního dohledu

1. Orgán ESMA je součástí Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby právní předpisy platné pro finanční odvětví byly náležitě uplatňovány v zájmu zachování finanční stability a zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a dostatečné ochrany spotřebitelů finančních služeb.

2. ESFS má tyto členy:

a)	Evropský výbor pro systémová rizika pro účely plnění úkolů uvedených v nařízení (EU) č. …/2010 (ESRB) a v tomto nařízení;

b)	orgán ESMA;

c)	Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. …/2010 [EBA];

d)	Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. …/2010 [EIOPA];

e)	Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor) pro účely plnění úkolů stanovených v článcích 40 až 43 (dále jen „Smíšený výbor“);

f)	orgány členských států uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EBA];

g)	Komise pro účely plnění úkolů uvedených v článcích 7 a 9.

3. Orgán ESMA prostřednictvím Smíšeného výboru pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským výborem pro systémová rizika i s Evropským orgánem dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a s Evropským orgánem dohledu (bankovnictví), zajišťuje s nimi meziodvětvovou jednotnost činnosti a vyjednává společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

4. Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii jednotliví členové ESFS spolupracují na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování náležité vzájemné výměny náležitých a spolehlivých informací.

5. Orgány dohledu, které jsou součástí ESFS, mají povinnost provádět dohled nad finančními institucemi působícími v Unii v souladu s právními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Článek 1b

Orgány uvedené v čl. 1a odst. 2 se ze své činnosti zodpovídají Evropskému parlamentu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1)	„účastníkem finančního trhu“ rozumí jakákoli osoba, na niž se vztahuje požadavek daný právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2 nebo vnitrostátním právem provádějícím uvedené právní předpisy ;

„příslušnými orgány“rozumějí příslušné orgány nebo orgány dohledu tak, jak jsou vymezeny právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2. S ohledem na směrnice 2002/65/ES a 2005/60/ES se „příslušnými orgány“ rozumějí orgány příslušné pro zajištění souladu s požadavky těchto směrnic ze strany podniků poskytujících finanční služby a subjektů kolektivního investování obchodujících se svými podíly nebo akciemi. Pokud jde o systémy pro odškodnění investorů, příslušnými orgány se rozumějí subjekty, které spravují vnitrostátní systémy pro odškodnění podle směrnice 97/9/ES, nebo, pokud je činnost systému pro odškodnění investorů řízena soukromou společností, orgán veřejné moci vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice .

Článek 3

Právní postavení

1. Orgán ESMA je institucí Unie s právní subjektivitou.

2. V každém členském státě požívá orgán ESMA nejširšího rozsahu právní způsobilosti stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.

3. Orgán ESMA zastupuje předseda.

Článek 4

Složení

Orgán ESMA tvoří:

1)	rada orgánů dohledu, která vykonává úkoly stanovené článkem 28;

2)	správní rada, která vykonává úkoly stanovené článkem 32;

3)	předseda, který vykonává úkoly stanovené článkem 33;

4)	výkonný ředitel, který vykonává úkoly stanovené článkem 38;

5)	odvolací senát podle článku 44, který vykonává úkoly stanovené článkem 46.

Článek 5

Sídlo

Orgán ESMA má sídlo ve Frankfurtu .

Může mít zastoupení v nejdůležitějších finančních centrech Evropské unie .

KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU ESMA

Článek 6

Úkoly a pravomoci orgánu ESMA

1. Orgán ESMA má následující úkoly:

a)	přispívat k vytváření kvalitních společných norem a zásad regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Unie a přípravou pokynů, doporučení a návrhů regulačních technických a prováděcích technických norem, které vycházejí z právních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;

přispívat k jednotnému uplatňování právních aktů Unie , zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování právních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulační arbitráži, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mj. v mimořádných situacích;

c)	stimulovat a podporovat delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;

d)	úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jeho úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v souladu s varováními a doporučeními ESRB;

e)	organizovat a provádět srovnávací analýzy činnosti příslušných orgánů, včetně poskytování poradenství, v zájmu posílení jednotnosti výsledků dohledu;

f)	sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti;

fa)	provádět ekonomické analýzy trhů s cílem informovat orgán ESMA při plnění jeho funkcí;

fb)	posilovat ochranu vkladatelů a investorů;

fc)	pomáhat řešit kritickou situaci přeshraničních institucí, které by mohly představovat systémové riziko podle článku 12b, řízení a provádění všech včasných zásahů, řešení krizí nebo insolvenčních postupů v případě těchto institucí, a to prostřednictvím útvaru pro řešení krizí podle článku 12c;

g)	plnit všechny ostatní konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení nebo v právních aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2;

ga)	vykonávat dohled nad těmi účastníky finančního trhu, kteří nepodléhají dohledu příslušných orgánů;

gb)	na svých internetových stránkách zveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své působnosti informace o registrovaných účastnících finančního trhu, s cílem zajistit pro veřejnost snadno přístupné informace .

gc)	přebírat podle potřeby veškeré stávající a pokračující úkoly od Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry;

2. Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 orgán ESMA disponuje pravomocemi stanovenými tímto nařízením, zejména pravomocí:

a)	vytvářet návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 7;

aa)	vytvářet návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 7e;

b)	vydávat pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 8;

c)	vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 3;

d)	přijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v článcích 10 a 11;

e)	přijímat individuální rozhodnutí určená účastníkům finančního trhu v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 4;

f)	vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 19.

fa)	shromažďovat nezbytné informace o účastnících finančního trhu podle článku 20;

fb)	vypracovávat jednotné metodiky pro posuzování účinku charakteristik produktů a procesů distribuce na finanční pozici účastníků finančního trhu a na ochranu spotřebitele;

fc)	zajišťovat databázi registrovaných účastníků finančního trhu v rámci své pravomoci a – v případech vymezených v právních předpisech uvedených v čl. 1 odst. 2 – na centrální úrovni;

fd)

vytvořit regulační normu stanovující minimální informace, které musí orgán ESMA obdržet o transakcích a účastnících trhu a o tom, jak má být koordinován sběr těchto informací a jak budou propojeny stávající databáze v jednotlivých státech, aby se zajistilo, aby měl orgán ESMA vždy přístup k relevantním a potřebným informacím týkajícím se transakcí a trhu.

3. Orgán ESMA vykonává veškeré výlučné pravomoci dohledu nad subjekty s působností v celé Unii nebo hospodářskou činností s působností v celé Unii , které mu jsou svěřeny právními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3a. Za účelem výkonu svých výlučných pravomocí dohledu podle odstavce 3 disponuje orgán ESMA odpovídajícími pravomocemi pro vyšetřování a prosazování, jak je uvedeno v příslušných právních předpisech, i pro případné vyměřování poplatků. Orgán ESMA při výkonu svých povinností úzce spolupracuje s příslušnými orgány a využívá jejich zkušeností, zařízení a pravomocí.

Článek 6a

Ochrana spotřebitele a finanční činnost

1. S cílem posilovat ochranu vkladatelů a investorů hraje orgán ESMA vůdčí úlohu při prosazování transparentnosti, jednoduchosti a spravedlivosti na trhu s finančními produkty nebo službami na celém jednotném trhu, a to mj. tím, že

i)	shromažďuje informace o spotřebitelských trendech, analyzuje je a podává o nich zprávy,

ii)	zkoumá a koordinuje iniciativy v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání,

iii)	vytváří standardy vzdělávání pro finanční sektor,

iv)	přispívá k vytvoření společných pravidel pro zveřejňování, a

v)	posuzuje především přístupnost, dostupnost a úvěrové náklady pro domácnosti a podniky, zejména malé a střední podniky.

2. Orgán ESMA sleduje nové a stávající finanční činnosti a může přijímat pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a řádné fungování trhů a sbližování regulační praxe.

3. Orgán ESMA může také vydávat varování v případě, že určitá finanční činnost představuje vážnou hrozbu pro plnění úkolů stanovených v čl. 1 odst. 4.

4. Orgán ESMA zřídí jako nedílnou součást své struktury výbor pro finanční inovace, v jehož rámci budou všechny relevantní příslušné vnitrostátní orgány dohledu společně pracovat na tom, aby dospěly ke koordinovanému přístupu v otázce toho, jak z hlediska regulace a dohledu přistupovat k novým a inovativním finančním činnostem, a poskytovaly v této věci poradenství Evropskému parlamentu, Radě a Evropské komisi.

5. Orgán ESMA může dočasně zakázat nebo omezit některé druhy finančních činností, které ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech uvedených a za podmínek stanovených v právních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 10 a za podmínek v něm stanovených.

Orgán ESMA takové rozhodnutí pravidelně a včas přezkoumává.

Orgán ESMA může rovněž posuzovat, zda je třeba zakázat nebo omezit některé druhy finančních činností, a pokud to třeba je, informovat o tom Komisi s cílem usnadnit přijetí takového zákazu nebo omezení.

Článek 7

Regulační technické normy

1. Evropský parlament a Rada mohou delegovat na Komisi pravomoci přijímat regulační technické normy podle článku 290 Smlouvy o fungování EU s cílem zajistit jednotnou harmonizaci v oblastech konkrétně stanovených právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2. Tyto normy jsou technické a nepředstavují strategická rozhodnutí nebo politické volby a jejich obsah je přesně vymezen právními akty, z nichž vycházejí. Návrhy regulačních technických norem vypracovává orgán ESMA a předkládá je Komisi ke schválení. Pokud orgán ESMA nepředloží Komisi návrh ve lhůtě stanovené v právním předpisu uvedeném v čl. 1 odst. 2, může regulační technickou normu přijmout Komise.

1a. Předtím, než je předloží Komisi, ▐ uspořádá orgán ESMA otevřené veřejné konzultace o regulačních technických normách a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů , ledaže by takové konzultace a analýzy byly nepřiměřené z hlediska oblasti působnosti a dopadu dotčených regulačních technických norem nebo vzhledem k obzvláštní naléhavosti dané věci . Orgán ESMA rovněž požádá o stanovisko nebo poradenství skupinu zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů podle článku 22.

1b. Jakmile Komise obdrží od orgánu ESMA návrhy regulačních technických norem , okamžitě je zašle Evropskému parlamentu a Radě . Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může schválit návrhy technických norem pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžaduje zájem Unie .

▐

Článek 7a

Neschválení nebo pozměnění návrhu regulačních norem

1. Pokud má Komise v úmyslu nepotvrdit návrh regulačních technických norem nebo je potvrdit zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu ESMA a navrhne odůvodněné změny.

2. Ve lhůtě šesti týdnů může orgán ESMA pozměnit návrhy regulačních technických norem na základě změn navržených Komisí a opětovně je Komisi předložit ke schválení. Orgán ESMA o svém rozhodnutí informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

3. Pokud orgán ESMA nesouhlasí s rozhodnutím Komise o zamítnutí nebo změně jeho původních návrhů, Evropský parlament nebo Rada mohou nejpozději do jednoho měsíce vyzvat příslušného komisaře a předsedu orgánu ESMA, aby se zúčastnili zvláštní schůze příslušného výboru Evropského parlamentu nebo Rady a představili a vysvětlili své odlišné názory.

Článek 7b

Výkon přenesení pravomoci

1. Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 7 jsou svěřeny Komisi na dobu čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocích nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud je Evropský parlament nebo Rada podle článku 7c nezruší.

2. Jakmile Komise přijme regulační technickou normu, uvědomí o této skutečnosti současně Evropský parlament i Radu.

3. Ve zprávě uvedené v čl. 35 odst. 2 předseda orgánu ESMA informuje Evropský parlament a Radu o regulačních normách, jež byly schváleny, a o tom, které příslušné orgány je neplní.

Článek 7c

Námitky proti regulačním technickým normám

1. Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy Komise normu oznámila. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady lze tuto lhůta prodloužit o další tři měsíce.

2. Regulační technická norma se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost před uplynutím tohoto období, pokud Evropský parlament i Rada Komisi sdělí, že nehodlají vznést žádné námitky. Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada námitku k regulační technické normě, je tato norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Poté, co Komise předloží návrh, mohou Evropský parlament a Rada přijmout anticipované a podmíněné prohlášení o nevyslovení námitek, které vstupuje v platnost, jakmile Komise přijme regulační normu bez změny návrhu.

4. Pokud Evropský parlament nebo Rada vznesou proti regulační technické normě námitku, nevstoupí tato norma v platnost. Orgán, který vznese námitku, uvede v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování Evropské unie důvody pro vznesení námitky k aktu v přenesené pravomoci.

Článek 7d

Zrušení přenesení pravomoci

1. Přenesení pravomoci uvedené v článku 7 může zrušit Evropský parlament nebo Rada.

2. Rozhodnutím o zrušení je přenesení pravomocí ukončení.

3. Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede, kterých pravomocí k přijetí regulačních technických norem by se zrušení mohlo týkat.

Článek 7e

Prováděcí technické normy

1. Pokud Evropský parlament a Rada v případech, kdy jsou zapotřebí jednotné podmínky provádění právně závazných aktů Unie v oblastech výslovně určených v právním předpisu uvedeném v čl. 1 odst. 2, přenesou na Komisi pravomoci k přijetí prováděcích technických norem podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, použijí se tato ustanovení:

a)	pokud v souladu s výše uvedeným právním předpisem orgán ESMA předkládá Komisi návrhy prováděcích technických morem, musí mít tyto normy technickou povahu, nesmí obsahovat politické volby a musí být omezeny na stanovení podmínek uplatnění právně závazných aktů Unie;

pokud orgán ESMA ve lhůtě stanovené v právním předpise uvedeném v čl. 1 odst. 2 nepředloží Komisi návrh nebo pokud orgán ESMA nepředloží Komisi návrh ve lhůtě uvedené v žádosti, kterou Komisi zaslala orgánu ESMA v souladu s článkem 19, může Komise přijmout prováděcí technickou normu pomocí prováděcího aktu.

2. Před předložením návrhu Komisi uspořádá orgán ESMA otevřené veřejné konzultace o prováděcích technických normách a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, pokud takové konzultace a analýzy nejsou nepřiměřené z hlediska oblasti působnosti a dopadu daných technických norem a pokud věc není obzvláště naléhavá.

Orgán ESMA rovněž požádá o stanovisko nebo poradenství skupinu zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů podle článku 22.

3. Orgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem Komisi ke schválení v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie a současně je předloží Evropskému parlamentu a Radě.

4. Komise rozhodne o tom, zda návrhy prováděcích technických norem schválí, do tří měsíců od jejich obdržení. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může schválit návrhy norem pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžaduje zájem Unie.

Ve všech případech, kdy Komise přijímá prováděcí technické normy, které se liší od návrhu prováděcí technické normy předloženého orgánem ESMA, sdělí tuto skutečnost Evropskému parlamentu a Radě.

5. Komise tyto normy přijímá v podobě nařízení nebo rozhodnutí, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Pokyny a doporučení

1. S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, soudržné a jednotné uplatňování právních předpisů Unie vydává orgán ESMA pokyny a doporučení určená příslušným orgánům či účastníkům finančního trhu.

1a. Orgán ESMA uspořádá ve vhodných případech otevřené veřejné konzultace o pokynech a doporučeních a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů. Orgán ESMA rovněž ve vhodných případech požádá o stanovisko nebo poradenství skupinu zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 22. Tyto konzultace, analýzy, stanoviska a poradenství musí být přiměřené rozsahu, povaze a dopadům daných pokynů nebo doporučení.

2. Příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaloží veškeré úsilí, aby tyto pokyny a doporučení plnily.

Do dvou měsíců od vydání pokynů nebo doporučení každý příslušný vnitrostátní orgán potvrdí, zda má v úmyslu tyto pokyny nebo doporučení plnit. V případě, že je příslušný orgán plnit nehodlá , informuje o tom orgán ESMA s uvedením důvodů. Orgán ESMA tyto důvody zveřejní.

Pokud příslušný orgán neplní určitý pokyn nebo doporučení, orgán ESMA tuto skutečnost zveřejní.

Orgán ESMA může v konkrétním případě rozhodnout, že důvody neplnění určitého pokynu nebo doporučení sdělené příslušným orgánem zveřejní. Příslušný orgán je o takovém zveřejnění předem informován.

Pokud to daný pokyn nebo doporučení vyžadují, účastníci finančního trhu každoročně předkládají jednoznačné a podrobné zprávy, zda tento pokyn nebo doporučení plní.

2a. Ve zprávě uvedené v čl. 28 odst. 4a předseda orgánu ESMA informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných pokynech a doporučeních a o tom, který příslušný orgán je neplní, a jakým způsobem hodlá orgán ESMA zajistit, aby v budoucnu uvedený příslušný orgán jeho doporučení a pokyny dodržoval.

Článek 9

Porušení práva Unie

1. Jestliže příslušný orgán neuplatňuje legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo je uplatňuje způsobem, který se jeví být v rozporu s právem Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem vytvořených v souladu s článkem 7 a 7e , zejména jestliže nezajistí, aby účastník finančního trhu plnil požadavky stanovené těmito právními předpisy, má orgán ESMA pravomoci stanovené v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Komise, Evropského parlamentu, Rady, skupiny zainteresovaných stran v oblasti cenných papírů a trhů nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu může orgán ESMA provádět šetření údajného porušení nebo neuplatňování práva Unie.

2a. Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 20, poskytne příslušný orgán orgánu ESMA neprodleně veškeré informace, které orgán ESMA považuje za nezbytné pro své šetření.

3. Orgán ESMA může nejpozději do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie .

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán ESMA o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro zajištění souladu s právem Společenství.

4. Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu ESMA, může Komise po uvědomění ze strany orgánu ESMA nebo z vlastního podnětu vydat formální stanovisko , kterým bude po příslušném orgánu, aby přijal opatření nezbytná pro soulad s právem Evropské unie. Ve formálním stanovisku Komise se zohlední doporučení orgánu ESMA.

Komise vydá toto formální stanovisko nejpozději do tří měsíců od přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

▐

Orgán ESMA a příslušné orgány poskytnou Komisi všechny nezbytné informace.

5. Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán ESMA o krocích, které podnikl nebo které hodlá podniknout , aby vyhověl formálnímu stanovisku Komise.

6. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie , jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ▐ ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit neplnění ▐, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro konkurenci na trhu nebo aby se zajistilo správné fungování a integrita finančního systému, může orgán ESMA v případě, že se příslušné požadavky právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na účastníky finančního trhu podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 , přijmout individuální rozhodnutí určené účastníku finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle práva Unie , včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu ESMA musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Při přijímání opatření ▐ souvisejících s otázkami , které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6 musí příslušné orgány jednat v souladu s tímto formálním stanoviskem nebo rozhodnutím .

7a. Ve své zprávě podle čl. 28 odst. 4a orgán ESMA uvede, které vnitrostátní orgány a účastníci finančního trhu nesplnily formální stanoviska a rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6.

Článek 10

Opatření v mimořádných situacích

1. V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Evropské unie nebo jeho části, orgán ESMA aktivně podporuje, a pokud je to pokládáno za nutné, rovněž koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými vnitrostátními orgány dohledu .

Aby mohl orgán ESMA vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné vnitrostátní orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá zasedání.

1a. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu, Radu, ESRB nebo orgánu ESMA přijmout rozhodnutí adresované orgánu ESMA, v němž určí existenci mimořádné situace pro účely tohoto nařízení. Komise přezkoumává toto rozhodnutí jednou za měsíc, a jakmile to je vhodné, vyhlásí ukončení mimořádné situace.

Pokud Komise určí existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Radu.

2. Jestliže Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1a, může orgán ESMA za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření ze strany orgánů členských států v zájmu řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Evropské unii vážně narušit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému nebo jeho části, přijímat individuální rozhodnutí, která budou po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2 s cílem řešit takový vývoj, a to tak, že zajistí, aby účastníci finančního trhu a příslušné orgány plnili požadavky stanovené těmito právními předpisy.

3. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie , jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu ESMA uvedenému v odstavci 2 ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, může orgán ESMA v případě, že se příslušné požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na účastníky finančního trhu, přijmout individuální rozhodnutí určené účastníku finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 3 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se otázkami , které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

Článek 11

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány

1. Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 9, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností jiného příslušného orgánu v oblastech, ve kterých legislativní uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování příslušných orgánů z více než jednoho členského státu, zaujme orgán ESMA z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů vedoucí postavení při poskytování pomoci orgánům dosáhnout dohody postupem podle odstavců 2 až 4 .

2. Orgán ESMA stanoví časovou lhůtu pro smírčí jednání mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související časové lhůty stanovené legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti. Orgán ESMA vystupuje v této fázi jako zprostředkovatel.

3. Jestliže do uplynutí lhůty pro smírčí jednání nedosáhnou dotčené příslušné orgány dohody, přijme orgán ESMA v souladu s postupem uvedeným v čl. 29 odst. 1 třetím pododstavci rozhodnutí o urovnání sporu , v němž po nich bude požadovat přijetí konkrétních opatření v souladu s právem Unie závazné pro příslušné orgány .

4. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU , jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu ESMA, a tedy nezajistí, aby účastník finančního trhu plnil požadavky, které se na něj přímo vztahují podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, ▐ orgán ESMA přijme individuální rozhodnutí určené účastníku finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle práva Společenství, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4a. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

4b. Ve své zprávě podle čl. 35 odst. 2 informuje předseda o otázkách, v nichž došlo mezi příslušnými orgány ke sporu, o dosažených dohodách a o rozhodnutí ohledně urovnání takových sporů.

Článek 11a

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány v různých odvětvích

Smíšený výbor urovná v souladu s postupem stanoveným v článcích 11 a 42 spory, k nimž může dojít mezi příslušnými orgány v různých odvětvích uvedenými v čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení a nařízení (ES) č. …/2010 [EBA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA].

Článek 12

Kolegia orgánů dohledu

1. Orgán ESMA přispívá k podpoře a monitorování účinného , účelného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice 2006/48/ES a prosazuje jednotnost uplatňování práva Unie mezi nimi. Zaměstnanci orgánu ESMA musí být připraveni účastnit se jakýchkoli činností, včetně šetření na místě, které společně připraví dva nebo více příslušných orgánů.

2. Orgán ESMA řídí dle vlastního uvážení ▐ kolegia orgánů dohledu. Pro tyto účely orgán ESMA považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů ▐. Přinejmenším:

a)	shromažďuje a sdílí veškeré související informace v běžných i naléhavých situacích, které usnadní práci kolegií orgánů dohledu, a zřizuje a spravuje centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiích orgánů dohledu;

b)	iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí – zejména institucí uvedených v článku 12b – vůči nepříznivému tržnímu vývoji, přičemž zajistí co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni.

c)	připravuje a řídí dohled při probíhající činnosti i v naléhavých situacích, včetně hodnocení rizik, kterým čelí nebo mohou čelit finanční instituce; a dále

d)	dohlíží na činnost příslušných orgánů.

3a. Orgán ESMA může vydávat regulační a prováděcí normy, pokyny a doporučení přijatá na základě článků 7, 7e a 8 s cílem harmonizovat fungování dohledu a osvědčené postupy přijímané kolegii orgánů dohledu. Orgány schvalují písemné dohody pro fungování každého kolegia tak, aby bylo zajištěno jednotné fungování všech kolegií.

3b. Právně závazná role zprostředkovatele by měla umožnit orgánu ESMA řešit neshody mezi příslušnými orgány postupem uvedeným v článku 11. V případě, že v rámci příslušného kolegia orgánů dohledu nebylo možné dosáhnout dohody, může orgán ESMA přijmout rozhodnutí v oblasti dohledu, jež budou přímo použitelná na dotčenou instituci.

Článek 12a

Obecná ustanovení

1. Orgán ESMA věnuje zvláštní pozornost a řeší rizika rozvratu finančních služeb, který (i) je způsoben narušením celého finančního systému nebo jeho částí a (ii) může mít závažné negativní důsledky pro vnitřní trh a reálnou ekonomiku (systémové riziko). Všechny druhy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou být do jisté míry systémově důležité.

2. Orgán ESMA vypracuje ve spolupráci s Evropským výborem pro systémová rizika společný soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů („přehled ukazatelů rizik“), na jejichž základě bude přeshraničním účastníkům finančního trhu uvedeným v článku 12b přidělováno hodnocení bonity. Toto hodnocení je pravidelně revidováno s cílem přihlédnout k podstatným změnám v rizikovém profilu instituce. Hodnocení bonity má zásadní význam pro rozhodnutí o přímém dohledu nebo zásahu v nezdravé instituci.

3. Aniž by tím byly dotčeny legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, předloží orgán ESMA v případě potřeby další návrhy regulačních a prováděcích norem, pokynů a doporučení pro instituce uvedené v článku 12b.

4. Orgán ESMA uplatní dohled nad přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko podle článku 12b. V takových případech jedná orgán ESMA prostřednictvím příslušných orgánů.

5. Orgán ESMA zřídí útvar pro řešení krizí, jejímž posláním je uvést do praxe jasně definované řízení, postup řešení krize od včasného zásadu do vyřešení a insolvenční postup a řídit tyto postupy.

Článek 12b

Určení přeshraničních účastníků finančního trhu, kteří by mohly představovat systémové riziko

1. Rada orgánů dohledu může po konzultaci s ESRB v souladu s postupem stanoveným v čl. 29 odst. 1 určit přeshraniční účastníky finančního trhu, kteří mohou být kvůli systémovému riziku podrobeny přímému dohledu ze strany orgánu ESMA nebo přiděleny útvaru pro řešení krizí uvedenému v článku 12c.

2. Kritéria pro určování těchto účastníků finančního trhu jsou v souladu s kritérii Rady pro finanční stabilitu (FSB), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Banky pro mezinárodní platby (BIS).

Článek 12c

Útvar pro řešení krizí

1. Útvar pro řešení krizí udržuje finanční stabilitu a minimalizuje možnost přenosu nákazy z institucí v problematické situaci určených v článku 12b na zbytek systému a ekonomiku jako celek a omezuje náklady pro daňové poplatníky, přičemž dodržuje zásadu proporcionality a hierarchii věřitelů a zaručuje rovné přeshraniční podmínky.

2. Útvar pro řešení krizí může mít oprávnění vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 s cílem rehabilitovat instituce v obtížné situaci nebo rozhodovat o likvidaci institucí, které nejsou životaschopné (rozhodující pro omezení morálního hazardování). Kromě jiných kroků by mohl vyžadovat úpravu výše kapitálu či likvidity, změnit kombinaci činností, zlepšit postupy, jmenovat či vyměnit management, doporučit záruky, půjčky a pomoc v oblasti likvidity, úplný či částečný prodej, vytvořit banku s dobrými / špatnými aktivy nebo strukturu zvláštního určení (bridge bank), vyměnit pohledávky za akcie (s náležitým snížením) nebo instituci převést na instituci s přechodným veřejným vlastnictvím.

3. Útvar pro řešení krizí se skládá z odborníků jmenovaných radou orgánů dohledu, kteří mají znalosti a zkušenost s restrukturalizací, stabilizací podniků a likvidací finančních institucí.

Článek 12d

Evropský systém režimů zajištění investic

1. Orgán ESMA přispívá k posilování vnitrostátních systémů pro odškodnění investorů (ICS) tím, že zajišťuje jejich přiměřené financování z příspěvků od finančních institucí, včetně účastníků trhu se sídlech ve třetích zemích, a poskytuje vysokou úroveň ochrany všem investorům v harmonizovaném rámci v celé Unii, čímž není narušena stabilizační ochranná úloha systémů vzájemných garancí, pokud jsou tyto systémy v souladu s normami Unie.

2. Článek 8 o pravomocích orgánu ESMA přijímat pokyny a doporučení se použije na systémy pro odškodnění investorů.

3. Komise může přijmout regulační a prováděcí technické normy dle specifikací stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 v souladu s postupem stanoveným v článcích 7 až 7d tohoto nařízení.

Článek 12e

Evropský systém pro řešení sporů a financování

1. Zřizuje se Evropský fond pro stabilitu cenných papírů a trhů za účelem posílení internalizace nákladů finančního systému a pomoci při řešení krizí u přeshraničních účastníku finančního trhu, kteří čelí potížím. Účastníci finančního trhu, kteří působí pouze v jednom členském státě, mají možnost se k fondu připojit. Evropský fond pro stabilitu cenných papírů a trhů přijme vhodná opatření, kterými zabrání, aby dostupnost pomoci vedla k morálnímu hazardování.

2. Evropský fond pro stabilitu cenných papírů a trhů se financuje přímými příspěvky od všech přeshraničních účastníků trhu určených podle článku 12b a od subjektů, které se rozhodly účastnit se systému podle odstavce 1. Tyto příspěvky jsou přiměřené míře rizika, které jednotliví účastníci finančního trhu představují. Požadovaná výše příspěvků zohlední širší hospodářskou situaci, např. schopnost poskytovat půjčky průmyslu a malým a středním podnikům, a potřebu účastníků finančního trhu držet kapitál s ohledem na další regulatorní a obchodní požadavky.

3. Evropský fond pro stabilitu řídí rada, kterou jmenuje orgán ESMA na dobu pěti let. Členové rady jsou vybíráni ze zaměstnanců navržených vnitrostátními orgány. Fond rovněž vytvoří poradní výbor, jehož členy bez hlasovacího práva jsou rovněž zástupci účastníků finančního trhu, kteří se na fondu účastní. Rada fondu může navrhnout, aby orgán ESMA zadal řízení své likvidity renomovaným institucím (např. EIB). Tyto finanční prostředky by měly být investovány do bezpečných a likvidních nástrojů.

Článek 13

Delegování úkolů a povinností

1. Příslušné orgány dohledu mohou se souhlasem pověřené osoby delegovat úkoly a povinnosti na orgán ESMA nebo na jiné příslušné orgány za podmínek uvedených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit na delegování povinností zvláštní požadavky, které musí být splněny předtím, než příslušné orgány uzavřou takové dohody, a které mohou omezit rozsah svěřených úkolů a povinnosti na to, co je nezbytné pro účinný dohled nad přeshraničními účastníky finančních trhů nebo jejich skupinami.

2. Orgán ESMA podporuje a usnadňuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že označí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje osvědčené postupy.

2a. Delegace povinností vede k přerozdělení pravomocí stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Postup, prosazování a správní a soudní přezkum týkající se svěřených povinností se řídí právem pověřeného orgánu.

3. Příslušné orgány informují orgán ESMA o dohodách o delegování, které chtějí uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán ESMA informován.

Orgán ESMA může předložit stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Orgán ESMA vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Článek 14

Společná kultura dohledu

1. Orgán ESMA hraje aktivní úlohu při budování společné evropské kultury dohledu a jednotných zásad dohledu a při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Evropské unie a vykonává alespoň následující činnosti:

a)	předkládá stanoviska příslušným orgánům;

b)	prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány, přičemž plně respektuje použitelná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných právních předpisech Společenství;

c)	přispívá k vypracování kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 2a;

d)	přezkoumává uplatňování příslušných regulačních a prováděcích technických norem přijatých Komisí a pokynů a doporučení vydaných orgánem ESMA a v případě potřeby navrhuje změny;

e)	zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.

2. Orgán ESMA může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Článek 15

Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1. Orgán ESMA pravidelně organizuje a provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených orgánů. Při provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotyčného příslušného orgánu.

2. Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

přiměřenosti ▐ uspořádání v oblasti zdrojů a řízení , financování a odborných znalostí zaměstnanců příslušného orgánu, s důrazem na efektivní uplatňování regulačních technických a prováděcích technických standardů uvedených v článcích 7 a 7e a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost odezvy na vývoj na trhu;

b)	úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulativních a prováděcích technických norem, pokynů a doporučení přijatých podle článků 7 a 8, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie ;

c)	osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány.

d)	účinnosti a stupně konvergence dosažené s ohledem na prosazování ustanovení přijatých v rámci provádění práva Unie, včetně administrativních opatření a sankcí použitých proti odpovědným osobám v případě, že tato ustanovení byla porušena.

3. Na základě srovnávacího hodnocení může orgán ESMA vydávat ▐ příslušným orgánům pokyny doporučení v souladu s článkem 8. Orgán ESMA přihlédne při přípravě návrhu regulačních technických nebo prováděcích technických norem v souladu s články 7 až 7e k výsledku srovnávacího hodnocení. Příslušné orgány se snaží řídit se radami orgánu ESMA. Jestliže se příslušný orgán těmito radami neřídí, sdělí orgánu ESMA důvody tohoto jednání.

Orgán ESMA zpřístupní veřejnosti osvědčené postupy, které lze v těchto vzájemných hodnoceních určit. Veškeré ostatní výsledky srovnávacích hodnocení mohou být zveřejněny na základě dohody s příslušným orgánem, který je předmětem srovnávacího hodnocení.

Článek 16

Funkce koordinace

Orgán ESMA plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, včetně případů, kdy by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Evropské unie .

Orgán ESMA podporuje koordinovanou reakci Unie , mimo jiné tak, že:

1)	usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;

2)	určuje rozsah, a pokud je to možné a vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;

3)	na žádost příslušných orgánů nebo z vlastního podnětu provádí nezávazná zprostředkování , aniž je tím dotčen článek 11;

4)	neprodleně informuje ESRB o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;

4a)	přijímá veškerá vhodná opatření, pokud dojde k vývoji, který může ohrozit fungování finančních trhů, s cílem usnadnit koordinaci činnosti dotčených příslušných orgánů;

4b)	shromažďuje na jednom místě informace, které obdržel od příslušných orgánů v souladu s články 12 a 20 na základě povinností podávat zprávy o regulaci v případě institucí působících ve více než jednom členském státě. Orgán ESMA tyto informace sdílí s ostatními dotčenými příslušnými orgány.

Článek 17

Posuzování tržního vývoje

1. Orgán ESMA sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropský orgán pro bankovnictví, ESRB a Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a zranitelných místech. Orgán ESMA do svého hodnocení zahrne ekonomickou analýzu trhů, na nichž účastníci finančního trhu působí, a hodnocení dopadů možného vývoje trhu na ně.

1a. Ve spolupráci s ESRB orgán ESMA v rámci celé Unie iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti klíčových účastníků finančního trhu vůči nepříznivému tržnímu vývoji. K tomuto účelu vyvine následující metodiky a přístupy, které budou následně používat příslušné orgány:

a)	společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční situaci klíčového účastníka finančního trhu;

b)	společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti ▐ účastníků finančního trhu.

ba)	společné metodiky pro posuzování vlivu určitých produktů nebo distribučních procesů na finanční situaci účastníků finančního trhu a na informování vkladatelů, investorů a zákazníků.

2. Aniž by byly dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (ES) č. …/2010 [ESRB], předkládá orgán ESMA tato posouzení trendů, možných rizik a zranitelných míst v oblasti své působnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB alespoň jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Orgán ESMA zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a zranitelných míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

3. Orgán ESMA zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a zranitelných míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro bankovnictví prostřednictvím smíšeného výboru.

Článek 18

Mezinárodní vztahy

1. Aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů Unie a členských států , může orgán ESMA navazovat kontakty a uzavírat administrativní dohody s orgány dohledu , mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Takové dohody nevytváří právní závazky vůči Evropské unii a jejím členským státům ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných ujednání se třetími zeměmi.

2. Orgán ESMA napomáhá při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3. Orgán ESMA ve své zprávě podle čl. 28 odst. 4a uvede administrativní dohody s mezinárodními organizacemi či správními orgány třetích zemí a pomoc poskytnutou při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti.

Článek 19

Další úkoly

1. Na žádost Evropského parlamentu, Rady, Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán ESMA předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám souvisejícím s jeho oblastí působnosti.

1a. Pokud orgán ESMA ve lhůtě stanovené v právním předpise uvedeném v čl. 1 odst. 2 nepředloží návrh regulační nebo prováděcí technické normy nebo pokud tato lhůta nebyla stanovena, Komise si může takový návrh vyžádat a stanovit lhůtu pro jeho předložení.

Komise může s ohledem na naléhavost dané záležitosti požádat o to, aby byl návrh regulační nebo prováděcí technické normy předložen před uplynutím lhůty stanovené v právním předpise uvedeném v čl. 1 odst. 2. V tomto případě Komise uvede vhodné důvody.

2. Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí v oblasti působnosti směrnice 2007/44/ES, jež podle této směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států , může orgán ESMA ▐ na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení , pokud nejde o kritéria uvedená v čl. 19a odst. 1 písm. e) směrnice 2006/48/ES. Stanovisko se vydá neprodleně, a v každém případě před uplynutím lhůty pro posuzování v souladu se směrnicí 2007/44/ES. Článek 20 se použije v oblastech, ve kterých může orgán ESMA vydávat stanovisko.

Článek 20

Shromažďování informací

1. Příslušné orgány ▐ členských států poskytnou orgánu ESMA na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, pokud má adresát legální přístup k příslušným údajům a pod podmínkou, že žádost o informace je přiměřená povaze příslušné povinnosti.

1a. Orgán ESMA může také požádat o předkládání informací v pravidelných intervalech. Tyto žádosti používají pokud možno jednotné formáty pro podávání informací.

1b. Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu může orgán ESMA poskytnout jakékoli informace, které jsou nezbytné k tomu, aby příslušný orgán mohl plnit své povinnosti v souladu s povinností zachovávat služební tajemství stanovenou v odvětvových právních předpisech a v článku 56.

1c. Dříve než si orgán ESMA vyžádá informace podle tohoto článku, zohlední za účelem zamezení duplikaci poskytování informací veškeré stávající statistiky, které vytváří, šíří a rozvíjí Evropský statistický systém a Evropský systém centrálních bank.

2. Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány a jiné orgány veřejné správy členských států neposkytnou včas, může orgán ESMA předložit řádně odůvodněnou žádost ostatním orgánům dohledu, ministerstvu financí, pokud má toto ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, centrální bance nebo statistickému úřadu dotyčného členského státu.

2a. Pokud informace nejsou k dispozici nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1, 1a, 1b, 1c nebo 2, může orgán ESMA předložit řádně odůvodněnou žádost přímo příslušným účastníkům finančních trhů. Odůvodněná žádost obsahuje vysvětlení, proč jsou údaje týkající se příslušných jednotlivých účastníků finančních trhů nezbytné.

Orgán ESMA informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle odstavců 2 a 2a.

Na žádost orgánu ESMA jsou příslušné orgány ▐ orgánu ESMA při shromažďování těchto informací nápomocny.

3. Orgán ESMA může používat důvěrné informace získané podle tohoto článku pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

Článek 21

Vztah s ESRB

1. Orgán ESMA úzce a pravidelně spolupracuje s ESRB.

2. Orgán ESMA ▐ pravidelně ESRB předkládá aktualizované informace nutné pro plnění jeho úkolů. Jakékoli údaje nutné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné nebo obecné podobě, neprodleně poskytne ESRB na jeho odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku [15] nařízení ( EU ) č. …/ 2010 [ESRB]. Orgán ESMA ve spolupráci s ESRB stanoví vhodné vnitřní postupy pro předávání důvěrných informací, zejména pokud jde o jednotlivé účastníky finančního trhu.

3. Po obdržení varování a doporučení ESRB uvedených v článku [16] nařízení (ES) č. …/2010 [ESRB] zajistí orgán ESMA odpovídající následné kroky podle odstavce 4 a 5.

4. Jakmile orgán ESMA obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, svolá neprodleně zasedání rady orgánů dohledu a posoudí důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jimiž disponuje podle tohoto nařízení, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže orgán ESMA doporučení nevyhoví, vysvětlí Evropskému parlamentu, Radě a ESRB důvody pro toto jednání.

5. Jestliže orgán ESMA obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému vnitrostátnímu orgánu dohledu, využije v případě nutnosti pravomocí, kterými disponuje podle tohoto nařízení, aby zajistil včasné následné kroky.

Jestliže příjemce doporučení ESRB nemá v úmyslu doporučení vyhovět, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody pro tuto nečinnost.

Když příslušný orgán informuje Radu a ESRB podle článku [17] nařízení ( EU ) č. …/2010 [ESRB], vezme při tom patřičně v úvahu názory rady orgánů dohledu.

6. Při plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením orgán ESMA v nejvyšší možné míře přihlíží k varováním a doporučením ESRB.

Článek 22

Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů

1. Pro usnadnění konzultací se zúčastněnými stranami v oblastech souvisejících s úkoly orgánu ESMA se zřizuje skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů. Se skupinou zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů se konzultují opatření přijatá v souladu s článkem 7 o regulačních technických normách a prováděcích technických normách a v míře, v níž se netýkají jednotlivých účastníků finančního trhu, s článkem 8 o pokynech a doporučeních. Pokud musí být přijaty naléhavé kroky a konzultace není možná, je skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů co nejdříve informována.

Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů zasedá alespoň čtyřikrát ročně.

2. Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů sestává ze 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují investiční instituce působící v Unii, zástupce jejich zaměstnanců , jakož i spotřebitele, ▐ uživatele finančních služeb a představitele malých a středních podniků . Nejméně pět jejích členů tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. Počet členů zastupujících účastníky finančního trhu nesmí překročit deset.

3. Členy skupiny zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů jmenuje rada orgánů dohledu orgánu ESMA na návrh příslušných zúčastněných stran.

Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající geografickou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen i zúčastněných stran z celé Evropské unie.

4. Orgán ESMA předává skupině zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů veškeré nezbytné informace a zajistí jí potřebnou podporu sekretariátu.

Pro členy skupiny zúčastněných stran zastupující neziskové organizace bude stanovena adekvátní náhrada. Skupina může zřizovat pracovní skupiny pro technické otázky. Funkční období členů skupiny zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů trvá dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

Členové mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

5. Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů může předkládat stanoviska orgánu ESMA a poskytovat mu poradenství ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu ESMA se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 7 až 7e a článcích 8, 14, 15 a 17.

6. Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů přijme svůj jednací řád na základě dohody dvoutřetinové většiny členů .

7. Orgán ESMA zveřejní stanoviska a rady skupiny zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů a výsledky konzultací s touto skupinou.

Článek 23

Ochranná opatření

1. ▐ Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 10 odst. 2 nebo článku 11 má přímý a významný vliv na jeho fiskální povinnosti, oznámí tuto skutečnost orgánu ESMA, Komisi a Evropskému parlamentu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu ESMA sděleno příslušnému orgánu. Ve svém oznámení uvede členský stát odůvodnění a poskytne posouzení dopadu s ohledem na to, do jaké míry rozhodnutí ovlivňuje jeho fiskální povinnosti.

2. ▐ Do jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán ESMA informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, nebo jej pozměňuje, či ruší.

Jestliže orgán ESMA své rozhodnutí potvrdí nebo pozmění , rozhodne Rada ▐ o tom, zda se rozhodnutí orgánu ESMA potvrzuje, nebo ruší. Rozhodnutí potvrdit rozhodnutí orgánu ESMA se přijímá prostou většinou členů. Rozhodnutí zrušit rozhodnutí orgánu ESMA se přijímá kvalifikovanou většinou členů. V žádném z uvedených případů se nebere v úvahu hlasování dotčených členů.

3. ▐ Jestliže Rada nerozhodne v případě článku 10 do deseti pracovních dnů a v případě článku 11 do jednoho měsíce, považuje se rozhodnutí orgánu ESMA za potvrzené.

3a. Vede-li rozhodnutí přijaté podle článku 10 k využití fondu zřízeného podle článku 12d nebo 12e, členské státy mohou Radu nevyzvat k potvrzení nebo zrušení rozhodnutí přijatého orgánem ESMA.

Článek 24

Rozhodovací postupy

1. Před přijetím rozhodnutí podle tohoto nařízení oznámí orgán ESMA příjemci rozhodnutí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může příjemce rozhodnutí vyjádřit své stanovisko v dané záležitosti, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky této záležitosti. To platí obdobně pro doporučení uvedená v čl. 9 odst. 4.

2. Rozhodnutí orgánu ESMA obsahuje důvody, ze kterých vychází.

3. Příjemci rozhodnutí orgánu ESMA jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

4. Jestliže orgán ESMA přijme rozhodnutí podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, v odpovídajících intervalech toto rozhodnutí přezkoumává.

5. Rozhodnutí přijatá orgánem ESMA podle článků 9, 10 a 11 se zveřejňují, přičemž se uvádí totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo účastníka finančních trhů a hlavní obsah rozhodnutí, pokud takové zveřejnění není v rozporu s oprávněným zájmem účastníků finančních trhů na ochraně jejich obchodního tajemství a nemůže závažným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému nebo jeho části v Evropské unii .

KAPITOLA III

ORGANIZACE

Oddíl 1

Rada orgánů dohledu

Článek 25

Složení

1. Rada orgánů dohledu má tyto členy:

a)	předsedu, který nemá hlasovací právo,

b)	vedoucí představitele vnitrostátních orgánů veřejné správy odpovědných za dohled nad účastníky finančních trhů v každém členském státě, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;

c)	jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo,

d)	jednoho zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo,

e)	jednoho zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo.

1a. Rada orgánů dohledu svolává nejméně dvakrát ročně schůzi se skupinou zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů.

2. Každý příslušný orgán odpovídá za jmenování náhradníka na vysoké úrovni ze svého orgánu , který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.

2a. V členských státech, v nichž existuje více než jeden orgán odpovídající za dohled podle tohoto nařízení, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci. Pokud však věc projednávaná radou orgánů dohledu nespadá do příslušnosti vnitrostátního orgánu zastupovaného členem podle odst. 1 písm. b), takový člen může být doprovázen zástupcem z příslušného vnitrostátního orgánu, který nemá hlasovací právo.

3. Pro účely postupu podle směrnice 97/9/ES může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem dotčených orgánů, které v každém členském státě spravují systémy záruk pro investory , přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

4. Rada orgánů dohledu může podle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.

Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

Článek 26

Vnitřní výbory a odborné skupiny

1. Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory nebo odborné skupiny ke konkrétním úkolům, které vykonává, a může stanovit delegování určitých jednoznačně definovaných úkolů a rozhodnutí na interní výbory nebo odborné skupiny, na řídící radu nebo na předsedu.

2. Pro účely článku 11 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, která má vyvážené složení, aby mohla pomoci spor nestranně urovnat, přičemž tuto skupinu budou tvořit předseda a dva členové rady orgánů dohledu, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu a jež nemají žádný zájem na konfliktu ani přímé vazby na dotyčné příslušné orgány.

2a. S výhradou čl. 11 odst. 2 odborná skupina navrhne rozhodnutí ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu postupem podle čl. 29 odst. 1 třetího pododstavce.

2b. Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborné skupiny uvedené v článku 2.

Článek 27

Nezávislost

Při provádění úkolů stanovených tímto nařízením vystupují předseda a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně výlučně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Unie , od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při výkonu jejich úkolů.

Článek 28

Úkoly

1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu ESMA a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II.

2. Rada orgánů dohledu přijímá stanoviska, doporučení a rozhodnutí a vydává rady podle kapitoly II.

3. Rada orgánů dohledu jmenuje předsedu.

4. Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu řídící rady pracovní program orgánu ESMA pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

4a. Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu řídící rady výroční zprávu o činnosti orgánu ESMA, včetně informací o plnění úkolů předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 38 odst. 7 a do 15. června každého roku ji předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

5. Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program orgánu ESMA a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Víceletý pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

6. Rada orgánů dohledu přijímá rozpočet podle článku 49.

7. Rada orgánů dohledu uplatňuje disciplinární pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli a může je odvolat z funkce podle čl. 33 odst. 5 v případě předsedy a čl. 36 odst. 5 v případě výkonného ředitele.

Článek 29

Rozhodování

1. Rada orgánů dohledu přijímá rozhodnutí prostou většinou svých členů podle zásady, že každý člen má jeden hlas .

Pokud jde o akty uvedené v článcích 7 a 8 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle kapitoly VI a odchylně od prvního pododstavce, rada orgánů dohledu přijímá rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a k SFEU.

Pokud jde o rozhodnutí v souladu s čl. 11 odst. 3, rozhodnutí navržená odbornou skupinou se v případě rozhodnutí přijímaných konsolidujícím orgánem dohledu považují za přijatá, jsou-li schválena prostou většinou členů rady orgánů dohledu, ledaže by je zamítli členové zastupující blokační menšinu hlasů ve smyslu čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článku 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a k SFEU.

U všech ostatních rozhodnutí v souladu s čl. 11 odst. 3 se rozhodnutí navržená odbornou skupinou přijímají prostou většinou členů rady orgánů dohledu v souladu se zásadou, že každý člen má jeden hlas.

2. Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.

3. Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování, včetně případných pravidel pro usnášeníschopnost. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé s výjimkou předsedy a výkonného ředitele se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých účastnících finančního trhu, pokud článek 61 nebo právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

Oddíl 2

Řídící rada

Článek 30

Složení

1. Řídící radu tvoří předseda a šest dalších členů rady orgánů dohledu , zvolených jejími členy s hlasovacím právem z řad členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem .

Každý člen s výjimkou předsedy má náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zasedání řídící rady zúčastnit.

Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Může být jednou prodlouženo. Složení řídící rady je vyvážené a proporcionální a odráží složení Evropské unie jako celku. Mandáty se překrývají a použije se vhodný systém rotace členů.

2. Rozhodnutí řídící rady se přijímají většinou všech přítomných členů. Každý člen má jeden hlas.

Zasedání řídící rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise , kteří nemají hlasovací právo.

Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 49.

Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

3. Zasedání řídící rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů řídící rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání řídící rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to rada považuje za nutné. ▐ Zasedání řídící rady se koná alespoň pětkrát ročně.

4. Členům řídící rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se neúčastní diskusí řídící rady, které se týkají konkrétních finančních institucí.

Článek 31

Nezávislost

Členové řídící rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Unie , od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Žádný členský stát, orgán nebo instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží členy řídící rady ovlivňovat.

Článek 32

Úkoly

1. Řídící rada zajistí, aby orgán ESMA vykonával své poslání a plnil stanovené úkoly podle tohoto nařízení.

2. Řídící rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3. Řídící rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 49 a 50.

4. Řídící rada přijme plán personální politiky orgánu ESMA a podle čl. 54 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění Služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“).

5. Řídící rada přijme zvláštní ustanovení o právu přístupu k dokumentům orgánu ESMA podle článku 58.

6. Na základě návrhu zprávy podle čl. 38 odst. 7 navrhne řídící rada ▐ výroční zprávu o činnosti orgánu ESMA , pojednávající mimo jiné i o povinnostech předsedy, a ▐ předloží ji radě orgánů dohledu ke schválení a k předložení Evropskému parlamentu ▐.

7. Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

8. Řídící rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 44 odst. 3 a 5.

Oddíl 3

Předseda

Článek 33

Jmenování a úkoly

1. Orgán ESMA zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i řídící rady.

2. Předsedu jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení , které pořádá a vede Komise, na základě zásluh, dovedností, znalostí účastníků finančního trhu a znalostí trhů a zkušeností s finančním dohledem a regulací.

Komise předloží Evropskému parlamentu seznam s užším výběrem tří kandidátů. Poté, co proběhnou slyšení těchto kandidátů, Evropský parlament jednoho z těchto kandidátů vybere. Takto vybraného kandidáta jmenuje rada orgánů dohledu.

Rada orgánů dohledu dále zvolí mezi svými členy náhradníka, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Náhradníkem nesmí být člen řídící rady.

3. Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a)	výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení;

b)	povinnosti a potřeby orgánu ESMA v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období předsedy, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem.

5. Předseda může být odvolán z funkce pouze Evropským parlamentem na základě rozhodnutí rady orgánů dohledu ▐.

Předseda nesmí radě orgánů dohledu bránit v jednání o záležitostech, které se týkají předsedy, zejména o nutnosti jeho odvolání, a projednávání takových záležitostí se neúčastní.

Článek 34

Nezávislost

Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží předsedu při plnění jeho povinností ovlivňovat.

V souladu se služebním řádem zmíněným v článku 54 je předseda po skončení svého funkčního období i nadále povinen jednat při přijímání určitých funkcí a výhod čestně a uvážlivě.

Článek 35

Zpráva

1. Evropský parlament a Rada mohou předsedu nebo jeho náhradníka vyzvat, aby vystoupil s prohlášením ▐, přičemž se plně respektuje nezávislost předsedy. Kdykoli je k tomu vyzván, vystoupí předseda s prohlášením před Evropským parlamentem a odpoví na veškeré dotazy jeho poslanců.

2. Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o hlavní činnosti orgánu ESMA, a to minimálně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením uvedeným v odstavci 1.

2a. Kromě informací uvedených v článcích 7a až 7e, 8, 9, 10, 11a a 18 obsahuje zpráva i veškeré relevantní informace, které si Evropský parlament vyžádá ad hoc.

Oddíl 4

Výkonný ředitel

Článek 36

Jmenování

1. Orgán ESMA řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

2. Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení a po potvrzení Evropským parlamentem na základě zásluh, dovedností, znalostí účastníků finančního trhu a znalostí trhů, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením.

3. Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele provede rada orgánů dohledu hodnocení.

V tomto hodnocení rada orgánů dohledu posoudí zejména:

a)	výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení;

b)	povinnosti a potřeby orgánu ESMA v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.

5. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.

Článek 37

Nezávislost

Aniž by byla dotčena příslušná úloha řídící rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby mimo orgán ESMA.

Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží výkonného ředitele při výkonu jeho úkolů ovlivňovat.

V souladu se služebním řádem zmíněným v článku 54 je výkonný ředitel po skončení svého funkčního období i nadále povinen jednat při přijímání určitých funkcí a výhod čestně a uvážlivě.

Článek 38

Úkoly

1. Výkonný ředitel je odpovědný za řízení orgánu ESMA a připravuje práci řídící rady.

2. Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu ESMA pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou řídící rady.

3. Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu ESMA v souladu s tímto nařízením.

4. Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 32 odst. 2.

5. Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 32 odst. 2.

6. Výkonný ředitel vypracuje podle článku 49 předběžný návrh rozpočtu orgánu ESMA a podle článku 50 plní rozpočet orgánu ESMA.

7. Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh ▐ zprávy, která obsahuje oddíl týkající se činnosti orgánu ESMA v oblasti regulace a dohledu a oddíl týkající se finančních a správních záležitostí.

8. Pokud jde o zaměstnance orgánu ESMA, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 54 a řídí personální záležitosti.

KAPITOLA IV

EVROPSKÝ SYSTÉM ORGÁNŮ FINANČNÍHO DOHLEDU

Oddíl 1

▐ Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor)

Článek 40

Zřízení

1. Tímto se zřizuje Evropský orgán dohledu ( Smíšený výbor ) .

2. Smíšený výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán ESMA pravidelně a úzce spolupracuje ▐ a zajišťuje ▐ meziodvětvovou jednotnost s ostatními evropskými orgány dohledu, zejména pokud jde o:

—	finanční konglomeráty;

—	účetnictví a audit;

—	analýzu obezřetnostního dohledu na mikroúrovni meziodvětvového vývoje, rizik a zranitelných míst pro finanční stabilitu;

—	investiční produkty určené pro drobné investory;

—	opatření proti praní špinavých peněz; a dále

—	výměnu informací s Evropským výborem pro systémová rizika a rozvíjení vztahů mezi Evropským výborem pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu.

3. Smíšený výbor má vlastní zaměstnance, jež poskytnou tři evropské orgány dohledu, kteří vykonávají funkci sekretariátu. Orgán ESMA přispívá odpovídajícími zdroji na personální, administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.

Článek 40a

Dohled

V případě, že činnost finanční instituce zasahuje do různých odvětví, rozhoduje neshody v souladu s článkem 42 tohoto nařízení Smíšený výbor.

Článek 41

Složení

1. Členy Smíšeného výboru jsou ▐ předsedové evropských orgánů dohledu a ▐ případně i předseda podvýboru zřízeného podle článku 43.

2. Výkonný ředitel, zástupce Komise a ESRB jsou zváni na zasedání Smíšeného výboru ▐ i podvýborů uvedených v článku 43 jako pozorovatelé.

3. Předseda Smíšeného výboru ▐ je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Předseda Smíšeného výboru jmenovaný podle odstavce 3 tohoto článku je rovněž jmenován místopředsedou Evropského výboru pro systémová rizika.

4. Smíšený výbor ▐ přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit další účastníky zasedání Smíšeného výboru.

Zasedání Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu se koná alespoň jednou za dva měsíce.

Článek 42

Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II, a zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES dosáhne orgán ESMA podle situace společného postoje s Evropským orgánem dohledu ( pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ) a s Evropským orgánem dohledu ( bankovnictví ) .

Akty podle článků 7, 9, 10 nebo 11 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu ( pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ) nebo Evropského orgánu dohledu ( bankovnictví ) , se přijímají podle situace souběžně orgánem ESMA, Evropským orgánem dohledu ( pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ) a Evropským orgánem dohledu ( bankovnictví ) .

Článek 43

Podvýbory

1. Pro účely článku 42 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty Smíšeného výboru ▐.

2. Tento podvýbor tvoří osoby uvedené v čl. 41 odst. 1 a jeden zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotčeného příslušného orgánu z každého členského státu.

3. Podvýbor si zvolí ze svých členů předsedu, který je rovněž členem Smíšeného výboru ▐.

4. Smíšený výbor může zřizovat další podvýbory.

Oddíl 3

Odvolací senát

Článek 44

Složení

1. Odvolací senát je společným orgánem tří evropských orgánů dohledu .

2. Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby s vysokou reputací a prokázanými příslušnými znalostmi a odbornými zkušenostmi na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností v oblasti dohledu, v bankovnictví, v pojišťovnictví, na trzích cenných papírů nebo v rámci jiných finančních služeb , avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Unie , jež se podílejí na činnosti orgánu ESMA. Značný počet členů odvolacího senátu má dostatečné právnické znalosti pro poskytování právních rad týkajících se zákonnosti výkonu pravomocí orgánu ESMA.

Odvolací senát určí svého předsedu.

Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů. Pokud napadené rozhodnutí spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, musí tato většina čtyř členů zahrnovat nejméně jednoho ze dvou členů odvolacího senátu, které jmenoval orgán ESMA.

Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.

3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje řídící rada orgánu ESMA ze seznamu kandidátů navrženého Evropskou komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Ostatní členové jsou jmenováni podle nařízení (ES) č. …/2010 [ EBA ] a nařízení (ES) č. …/2010 [ ESMA ].

4. Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.

5. Člen odvolacího senátu jmenovaný řídící radou orgánu ESMA nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností a řídící rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

6. ▐ Evropský orgán pro bankovnictví , Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zajistí pro odvolací senát prostřednictvím Smíšeného výboru odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.

Článek 45

Nezávislost a nestrannost

1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí v orgánu ESMA, v jeho řídící radě ani v jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2. Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

3. Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.

4. Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.

Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.

5. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotčeného člena.

Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem, pokud se náhradník nenachází v obdobné situaci. V takovém případě vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.

6. Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

K tomuto účelu učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.

Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.

KAPITOLA V

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 46

Odvolání

1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí orgánu ESMA uvedenému v článcích 9, 10 nebo 11 či jinému rozhodnutí přijatému orgánem ESMA podle právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu ESMA do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k němu nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy orgán ESMA své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne podání odvolání.

3. Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, vůči němuž se odvolání podává, pokud to podle jeho názoru vyžadují okolnosti.

4. Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. ▐ V rámci určených časových lhůt vyzve účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření ohledně jím vydaných oznámení nebo ohledně sdělení jiných účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

5. Odvolací senát může ▐ potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem orgánu ESMA nebo může věc postoupit příslušnému orgánu orgánu ESMA. Tento orgán je vázán rozhodnutím odvolacího senátu a pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci přijme .

6. Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.

7. Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají s odůvodněním a orgán ESMA je zveřejní.

Článek 47

Žaloby u Tribunálu a Soudního dvora

1. Proti rozhodnutí přijatému odvolacím senátem nebo v případech, kdy odvolání k odvolacímu senátu není možné, lze podle článku 263 SFEU podat proti rozhodnutí přijatému orgánem ESMA žalobu u Tribunálu nebo u Soudního dvora.

1a. Členské státy, orgány Unie a jakákoli fyzická či právnická osoba mohou podle článku 263 SFEU podat přímou žalobu proti rozhodnutím orgánu ESMA u Soudního dvora.

2. V případě, že má orgán ESMA povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Tribunálu nebo u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 SFEU .

3. Úřad je povinen přijmout nezbytná opatření vyplývající z rozsudku Tribunálu nebo Soudního dvora.

KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 48

Rozpočet orgánu ESMA

1. Příjmy orgánu ESMA , evropské instituce podle článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, tvoří především kombinace :

a)	povinných příspěvků vnitrostátních orgánů veřejné správy odpovědných za dohled nad finančními institucemi, které se odvádějí v souladu s vážením hlasů podle čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a k SFEU;

b)	dotace Unie ze souhrnného rozpočtu ▐ (oddíl Komise); jak je stanoveno v bodě 47 Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, je financování orgánu ESMA Unií předmětem dohody rozpočtového orgánu;

c)	poplatků vyplácených orgánu ESMA v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie .

2. Výdaje orgánu ESMA pokrývají alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu , odborné vzdělávání a provoz.

3. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4. Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů orgánu ESMA, které se zahrnou do rozpočtu orgánu ESMA.

Článek 49

Sestavování rozpočtu

1. Výkonný ředitel vypracuje do 15. února každého roku předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů pro nadcházející rozpočtový rok a tento předběžný návrh rozpočtu předloží řídící radě a radě orgánů dohledu spolu s plánem pracovních míst. Rada orgánů dohledu sestaví každý rok na základě předběžného návrhu vypracovaného výkonným ředitelem a schváleného řídící radou odhad příjmů a výdajů orgánu ESMA na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předloží rada orgánů dohledu Komisi do 31. března. Před přijetím odhadu schvaluje návrh vypracovaný výkonným ředitelem řídící rada .

2. Komise předloží odhad společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).

3. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhadované položky, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článků 313 a 314 Smlouvy.

4. Plán pracovních míst orgánu ESMA přijímá rozpočtový orgán. Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky pro dotaci určenou pro orgán ESMA.

5. Rozpočet orgánu ESMA přijímá rada orgánů dohledu . Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

6. Řídící rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu ESMA, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Řídící rada o svém záměru uvědomí i Komisi. Bude-li mít některá složka rozpočtového orgánu v úmyslu vydat stanovisko, oznámí orgánu ESMA svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů po obdržení informace o projektu. V případě neobdržení odpovědi může orgán ESMA zahájit plánovaný projekt.

6a. Rozpočet orgánu ESMA pro první rok jeho činnosti končící dnem 31. prosince 2011 schválí po konzultaci s Komisí členové výboru 3. úrovně a následně jej předají ke schválení Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 50

Plnění a kontrola rozpočtu

1. Výkonný ředitel vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet orgánu ESMA.

2. Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní orgánu ESMA účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu ESMA zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu a Radě.

Účetní Komise poté konsoliduje prozatímní účetní závěrky institucí a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (45) (dále jen „finanční nařízení“).

3. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce orgánu ESMA podle článku 129 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku orgánu ESMA a předloží ji řídící radě k vyjádření stanoviska.

4. Řídící rada vydá ke konečné účetní závěrce orgánu ESMA stanovisko.

5. Do 1. července po skončení rozpočtového roku předá výkonný ředitel tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem řídící rady členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6. Konečná účetní závěrka se zveřejní.

7. Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle kopii této odpovědi řídící radě a Komisi.

8. Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 146 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

9. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu ESMA před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu (zahrnujícího všechny náklady a příjmy orgánu ESMA) za rozpočtový rok N.

Článek 51

Finanční pravidla

Řídící rada po poradě s Komisí přijme finanční pravidla pro orgán ESMA. Tato pravidla se nesmějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 (46), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu ESMA a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 52

Opatření proti podvodům

1. Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán ESMA bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.

2. Orgán ESMA přistoupí k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (47) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky orgánu ESMA.

3. Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem ESMA a zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.

KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 53

Výsady a imunity

Na orgán ESMA a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 54

Zaměstnanci

1. Na zaměstnance orgánu ESMA, včetně jeho výkonného ředitele a předsedy , se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla společně přijatá orgány ▐ Unie pro uplatňování těchto řádů.

2. Řídící rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

3. Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává orgán ESMA pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád.

4. Řídící rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států orgánu ESMA.

Článek 55

Odpovědnost orgánu ESMA

1. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán ESMA v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

2. Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců orgánu ESMA vůči orgánu ESMA se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu ESMA.

Článek 56

Povinnost služebního tajemství

1. Členové rady orgánů dohledu a řídící rady, výkonný ředitel a zaměstnanci orgánu ESMA, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán ESMA na smluvním základě , se řídí požadavky služebního tajemství podle článku 339 SFEU a příslušných ustanovení ▐ právních předpisů Unie , i když jejich povinnosti již byly ukončeny.

Podle služebního řádu uvedeného v článku 54 jsou zaměstnanci i po ukončení funkčního období vázáni povinností čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo výhod.

Žádný členský stát, orgán nebo instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží zaměstnance orgánu ESMA ovlivňovat.

2. Aniž by byly dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých finančních institucí .

Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce ani nebrání orgánu ESMA a vnitrostátním orgánům dohledu v používání informací pro prosazování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při řízeních týkajících se přijetí rozhodnutí.

3. Odstavce 1 a 2 nejsou překážkou výměně informací mezi orgánem ESMA a vnitrostátními orgány dohledu v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na účastníky finančního trhu.

▐

Článek 57

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice 95/46/ES ani povinnosti orgánu ESMA týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 při plnění jeho povinností.

Článek 58

Přístup k dokumentům

1. Na dokumenty v držení orgánu ESMA se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2. Řídící rada přijme do 31. května 2011 praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Rozhodnutí přijímaná orgánem ESMA v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 SFEU .

Článek 59

Jazykový režim

1. Na orgán ESMA se vztahuje nařízení Rady č. 1 (48).

2. O vnitřním jazykovém režimu orgánu ESMA rozhoduje řídící rada.

3. Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu ESMA zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 60

Dohoda o sídle

Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu ESMA zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a prostředků, které má tento členský stát poskytnout, ale i konkrétní pravidla vztahující se na výkonného ředitele, členy řídící rady, zaměstnance orgánu ESMA a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem ESMA a daným členským státem po získání souhlasu řídící rady.

Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu ESMA, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 61

Účast třetích zemí

1. Účast na práci orgánu ESMA je otevřena zemím, které nejsou členy Evropské unie a které uzavřely s Evropskou unií dohody, čímž přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti působnosti orgánu ESMA podle čl. 1 odst. 2.

1a. Orgán ESMA může umožnit účast třetím zemím, jež uplatňují právní předpisy, které byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu ESMA podle čl. 1 odst. 2, jak to stanoví mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 216 SFEU.

2. Na základě příslušných ustanovení těchto dohod jsou vypracována opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí do práce orgánu ESMA, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých účastnících finančního trhu, s výjimkou případů přímého zájmu.

KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Přípravná opatření

-1.	V období po vstupu tohoto nařízení v platnost a před zřízením orgánu ESMA jedná Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry v úzké spolupráci s Komisí s cílem připravit nahrazení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry orgánem ESMA.

Jakmile je orgán ESMA zřízen, Komise odpovídá za administrativní zřízení a počáteční administrativní zajištění činnosti orgánu ESMA, dokud orgán ESMA nebude mít dostatečné provozní možnosti k provádění vlastního rozpočtu.

K tomuto účelu, dokud není radou orgánů dohledu jmenován výkonný ředitel podle článku 36 a dokud tento výkonný ředitel nepřevezme své povinnosti, může Komise dočasně přidělit jednoho úředníka, který plní funkci výkonného ředitele. [Toto období je omezeno na dobu, než bude mít orgán ESMA provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu.]

2.	Dočasný výkonný ředitel může na základě souhlasu řídící rady schvalovat veškeré platby pokryté prostředky v rámci rozpočtu orgánu ESMA a uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst orgánu ESMA.

3.	Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny pravomoci rady orgánů dohledu a řídící rady.

3a.

Orgán ESMA se považuje za právního nástupce Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Veškerá přípustná aktiva a závazky a všechny probíhající operace Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry je možné převést na orgán ESMA. Přehled uvádějící konečný zůstatek aktiv a pasiv Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry vypracuje nezávislý auditor. Než dojde k jakémukoli převodu aktiv či pasiv, stane se tento přehled předmětem auditu a schválí jej členové Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry a Komise.

Článek 63

Přechodná ustanovení o zaměstnancích

1. Odchylně od článku 54 jsou všechny pracovní smlouvy a dohody o dočasném přidělení pracovníků uzavřené Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry nebo jeho sekretariátem a platné v den použitelnosti tohoto nařízení nadále plněny až do uplynutí jejich platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.

2. Všem zaměstnancům ▐ podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy dočasného zaměstnance podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu ESMA.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry nebo jeho sekretariátu podle odstavce 1 , a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Vnitřní výběrové řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před zahájením zaměstnaneckého poměru.

3 V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí se úspěšným žadatelům nabídne smlouva dočasného zaměstnance na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.

4. Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy dočasného zaměstnance nebo kterým není nabídnuta smlouva dočasného zaměstnance podle odstavce 2.

Článek 63a

Vnitrostátní ustanovení

Členské státy přijmou vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.

Článek 64

Změny

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 716/2009/ES , se tímto pozměňuje tak, že Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.

Článek 65

Zrušení

Rozhodnutí Komise 2009/77/ES o zřízení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry se s účinností od 1. ledna 2011 zrušuje.

Článek 66

Doložka o přezkumu

-1.	Do … (49) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrhy nezbytné k posílení dohledu nad institucemi, jež mohou představovat systémové riziko ve smyslu článku 12b, a ke zřízení nového rámce pro krizové řízení v případě finanční krize, zahrnující mechanismus financování.

Do … (50) a každé tři roky poté předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrhy nezbytné k vytvoření důvěryhodného rámce pro řešení problémů, zahrnující mechanismus příspěvků účastníků finančního trhu určených k omezení systémového rizika, a zveřejní souhrnnou zprávu o zkušenostech získaných při provádění činnosti orgánu ESMA a postupů stanovených tímto nařízením.

Tato zpráva mimo jiné vyhodnotí ▐:

a)	sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány;

b)	působení kolegií orgánů dohledu;

c)	pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti prevence, řízení a řešení krizí, včetně evropských mechanismů financování;

d)	zda je třeba – zejména s ohledem na pokrok dosažený v oblastech uvedených v písmenu c) – posílit úlohu orgánu ESMA při dohledu nad účastníky finančního trhu, kteří představují systémové riziko, a zda je u těchto účastníků trhu třeba uplatňovat posílené pravomoci dohledu;

e)	uplatňování ochranné doložky zavedené článkem 23, a zejména otázku, zda tato doložka nemůže bránit orgánu ESMA v plnění jeho úkolů, jak je stanoví toto nařízení.

1a.

Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž vyhodnotí, zda:

a)	je vhodné přemístit orgány do jednoho sídla, aby se zlepšila jejich vzájemná koordinace;

b)	je vhodné provádět i nadále dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, cennými papíry a finančními trhy odděleně;

c)	je vhodné dohlížet na činnost v oblasti obezřetnostního dohledu a obchodní činnosti odděleně, nebo zda by tak měl činit tentýž orgán dohledu;

d)	je vhodné zjednodušit a posílit organizační strukturu ESFS s cílem zvýšit provázanost mezi makroúrovní a mikroúrovní a mezi jednotlivými evropskými orgány dohledu;

e)	vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;

f)	ESFS se vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;

g)	požadavky na zveřejňování jsou dostatečné z hlediska transparentnosti a odpovědnosti;

h)	má orgán ESMA vhodné sídlo;

i)	je třeba na úrovni EU zřídit Fond pro stabilitu cenných papírů a trhů jako nejlepší obranu proti narušení hospodářské soutěže a nejúčinnější způsob řešení problémů spojených s úpadkem přeshraničních účastníkům trhu.

2.	Tato zpráva a případně veškeré doprovodné návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 67

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2011 , s výjimkou článku 62 a čl. 63 odst. 1 a 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost . Orgán ESMA se zřizuje v den použitelnosti tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V […] dne […].

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda

(1) Věc byla postoupena zpět do výboru v souladu s čl. 57 odst. 2 druhým pododstavcem (A7-0169/2010).

(2) Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou ; vypuštění textu je označeno symbolem ▐.

(3) Stanovisko ze dne 22. ledna 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(33) Následující nařízení jsou platná v oblasti působnosti orgánu: nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1; nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1; nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů, Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33; nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES, Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66.

(50) Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení.