[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.10.2009

KOM(2009)540 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI INTEGROVANÉ NÁMOŘNÍ POLITIKY EU

{SEK(2009)1343}

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI INTEGROVANÉ NÁMOŘNÍ POLITIKY EU

1. Úvod

Integrovaná námořní politika EU se etablovala jako nový přístup podporující optimální rozvoj všech činností spojených s mořem, a to udržitelným způsobem. Potvrdila představu, že když budou politiky zabývající se moři a oceány propojeny, dokáže z nich Evropa získat mnohem vyšší výnosy, přičemž dopad na životní prostředí bude daleko menší. Orgány EU, členské státy a regiony vytvořily správní struktury, které mají zajistit, aby se politiky týkající se moří již nevytvářely odděleně a aby zohledňovaly propojení a synergie s ostatními oblastmi politiky. Zúčastněné strany nadále projevují značný zájem, stejně jako při rozsáhlých konzultacích v letech 2006–2007, což integrovanou námořní politiku řadí mezi politiky EU, ve kterých se výrazně uplatňuje zásada fungování zdola nahoru. Meziodvětvové nástroje jako např. územní plánování námořních prostor, integrovaný dozor nebo znalosti o mořích zaznamenaly prokazatelný pokrok a měly by vést k výraznému zlepšení způsobu, jakým spravujeme své oceány. Všechny odvětvové politiky EU mající vliv na naše moře a pobřeží, například politika v odvětví rybolovu, dopravy, životního prostředí, energetiky, průmyslu nebo výzkumu, značně pokročily směrem k větší integraci a souladu. Komise také podnikla první kroky směřující k uplatňování integrované námořní politiky na regionální úrovni. Stručně řečeno, integrovaná námořní politika mění pohled Evropanů na jejich moře a oceány a potvrdila strategický význam evropských moří a pobřežních regionů.

Poté co Evropská rada podpořila integrovanou námořní politiku a modrou knihu[1], požádala na zasedání dne 14. prosince 2007[2] Komisi, aby do dvou let podala zprávu o výsledcích této politiky. V tomto sdělení jsou výsledky shrnuty a je navržen postup pro další fázi integrované námořní politiky. Také se v něm zdůrazňuje, jak může propojení tvorby politik týkajících se našich moří, námořních odvětví a pobřežních regionů přispět k řešení problémů, které přináší současná hospodářská krize a nutnost rázně zakročit proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí. V modré knize z října 2007 je navržen náročný akční plán. Obsahuje nové metody práce, průřezové nástroje a celou řadu konkrétních opatření, jejichž cílem je zdokonalovat námořní hospodářství, chránit a obnovovat mořské prostředí, posilovat výzkum a inovaci, podporovat rozvoj v pobřežních a nejvzdálenějších regionech, zajišťovat vedení v oblasti mezinárodních námořních záležitostí a zviditelňovat námořní rozměr Evropy.

Rámec, který integrovaná námořní politika poskytuje, má v zásadě plnit (a již plnit začíná) čtyři cíle:

– podporovat integraci správních struktur zajištěním jejich větší přístupnosti a spolupráce mezi nimi;

– vytvořit znalostní základnu a průřezové nástroje nutné k realizaci integrovaných politik;

– zkvalitnit odvětvové politiky aktivním vyhledáváním synergií a větší soudržností ve všech odvětvích;

– při provádění výše uvedených kroků zohledňovat zvláštnosti moří v jednotlivých regionech Evropy zaváděním řešení šitých na míru.

Realizace akčního plánu postupuje dobře: ze 65 opatření v něm obsažených jich bylo 56 zahájeno nebo dokončeno (většinou v podobě právních aktů Komise nebo Rady). V případě devíti opatření byly podniknuty různé iniciativy, avšak nebyly dosud schváleny žádné oficiální dokumenty. Po ukončení první fáze nyní Komise a členské státy zaměřují své úsilí na efektivní provádění v praxi, přičemž ve všech příslušných oblastech politiky se v případě potřeby provádějí další aktivity.

Modrá kniha a akční plán byly vypracovány za naprosto odlišné hospodářské situace. Krize neušetřila snižování příjmů a poklesu ani námořní ekonomiku. Tento dokument tedy kromě toho, že zmiňuje dosažené výsledky, také určuje, kde budou zapotřebí další opatření, aby se uvolnil nepopiratelný potenciál našich oceánů, moří a pobřežních regionů, ale také aby se vyřešily hospodářské problémy, s nimiž se námořní odvětví potýkají.

2. NÁMOřNÍ SPRÁVA A ZAPOJENÍ ZÚčASTNěNÝCH STRAN

V modré knize je prosazován názor, že je třeba zásadním způsobem přehodnotit náš přístup ke správě moří a oceánů na všech úrovních veřejné správy: v orgánech EU, členských státech i regionech. Politické subjekty na tento postup obecně reagovaly velice vstřícně: po dvou letech byly v celé EU podniknuty kroky pro to, aby se překonala roztříštěnost několika politik týkajících se moří, více se zapojily zúčastněné strany a našly se politické synergie.

2.1. Orgány Evropské unie

Komise podnikla pro integrovanou tvorbu svých námořních politik několik kroků. Od roku 2005 funguje řídící skupina komisařů, která projednává všechny podstatné politické iniciativy obsažené v akčním plánu v rámci modré knihy. Byly zřízeny struktury pro pravidelné setkávání zapojených generálních ředitelství s cílem najít synergie a odstranit případný nesoulad v politikách. Komise také přeorganizovala své útvary a rozšířila mandát generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, aby zajistila celkovou koordinaci politiky a tam, kde je to potřeba, vytvořila meziodvětvové nástroje a rovněž aby zohlednila regionální zvláštnosti.

I Rada prokázala, že jí na integrované námořní politice velice záleží. Nejen že ve svých závěrech ze zasedání dne 8. prosince 2008[3] uznala průřezovost integrované námořní politiky tím, že ji řešila v rámci zasedání Rady ve složení pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ale také „potvrdila, že integrovaný přístup k námořním otázkám skutečně představuje hlavní cíl, s přihlédnutím k nutnosti posilovat součinnost, soudržnost a přidanou hodnotu odvětvových opatření prováděných Evropskou unií prostřednictvím jejich integrace do globální vize pro moře, oceány a přímořské oblasti, při zohlednění regionálních zvláštností (...)“.

Z institucionálního hlediska je aktivní zapojení Rady a členských států zajištěno jak v práci Rady ve složení pro všeobecné záležitosti, tak v kontaktních skupinách členských států pro integrovanou námořní politiku. Tyto skupiny zaručují, že se budou plně využívat existující odborné znalosti vnitrostátních správních orgánů, že se bude věnovat plná pozornost specifickým potřebám členských států a pobřežních regionů a že politická shoda bude vytvářena s maximální transparentností a dopadem.

V Evropském parlamentu se námořní politice dostalo velmi pozitivní odezvy a podpory[4]. Otázkami námořní politiky se však stále zabývá odděleně řada výborů a struktur.

Výbor regionů poskytuje integrované námořní politice řadu důležitých podnětů. Komise si povšimla především jeho stanoviska k modré knize[5], které obsahuje důležitý příspěvek pro budoucí práci. Nedávné stanovisko Výboru regionů nazvané Námořní a pobřežní balíček[6] je cenným příkladem toho, jak lze rozdílné zájmy propojit v duchu soudržnosti, komplementarity a synergie.

Evropský hospodářský a sociální výbor vydal dne 14. dubna 2008 stanovisko, v němž integrovanou námořní politiku velmi podpořil[7].

2.2. Členské státy

V době, kdy byla vydána zelená kniha, existovalo v členských státech jen několik iniciativ k integrovanému přístupu. Dvě země, Francie a Nizozemsko, hlásily, že mají k dispozici administrativní strukturu pro koordinaci politik v otázkách souvisejících s mořem. Portugalsko v té době již zahájilo konkrétní práci na strategii pro správu oceánu.

Od té doby došlo ke značnému pokroku a iniciativu směřující k integraci námořní politiky vyvinulo více členských států, které také stále více sdílejí osvědčené postupy v oblasti integrovaných přístupů k námořní politice. Ty jsou plně v souladu s pokyny, které vydala Komise v červnu 2008[8], a týkají se organizačních změn nebo vytváření dlouhodobějších integrovaných strategií udržitelného rozvoje námořních odvětví a pobřežních regionů.

Významným příkladem je nizozemský „National Waterplaan“, francouzský „Grenelle de la Mer“, německý „Entwicklungsplan Meer“, švédský zákon o jednotné námořní politice, polský mezirezortní plán námořní politiky a návrh britského námořního zákona.

Kroky v tomto ohledu podniklo i Irsko, Portugalsko a Slovinsko. Související činnost hlásí Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Itálie, Řecko, Finsko a Španělsko.

2.3. Regiony

Pobřežní regiony jsou plnoprávnými partnery integrované námořní politiky od samého počátku. Dokážou nejlépe určit, co je nutné k uplatňování politik na místní úrovni a na úrovni oblasti každého moře. Prokázaly také, že při prosazování integrovaných řešení otázek spojených s moři dokážou výborně spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány i s regiony z jiných členských států. Pokroky v rámci akčního plánu bedlivě sleduje Konference okrajových přímořských regionů, sdružující přibližně 160 evropských regionů, prostřednictvím pravidelné činnosti skupiny Aquamarina, která byla ustavena, aby prosazovala opatření v rámci integrované námořní politiky na regionální úrovni.

V této souvislosti stojí za zmínku tři hlavní iniciativy:

– první regionální akční plány týkající se integrované námořní politiky – asturský námořní plán[9] a šlesvicko-holštýnský námořní akční plán[10];

– bretaňská charta pobřežních oblastí ze dne 29. dubna 2009[11];

– atlas nazvaný Lamanšský prostor – svět uvnitř Evropy[12], který vydala organizace Arc Manche v listopadu 2008 a který je ukázkou osvědčených postupů při dokumentaci mezinárodních vztahů v námořní oblasti.

Komise vede v patrnosti další regiony, které uplatňují inovativní integrované postupy v oblasti pobřežní a mořské správy, a plně je podporuje.

2.4. Zúčastněné strany

Od okamžiku, kdy zúčastněné strany projevily obrovský zájem o konzultace, které probíhaly v roce 2006, hrají při vytváření integrované námořní politiky EU důležitou úlohu. Regiony, podniky a nevládní organizace jako první poukazovaly na to, že je třeba propojit politiky EU týkající se moří, námořních odvětví a pobřežních regionů. Jejich přispěním vznikl základ pro inovativní myšlenky a nástroje.

Aktivními zastánci integrované námořní politiky EU jsou výše zmíněná Konference okrajových přímořských regionů, Fórum námořního průmyslu[13], v němž je v současné době zastoupeno 25 námořních obchodních sdružení, a Evropská síť námořních seskupení[14]. Na tvorbě integrované námořní politiky se aktivně podílejí také velké nevládní organizace zabývající se životním prostředím.

Konference zúčastněných stran k Evropskému dni moří se zavedla jako každoroční akce, na které probíhá velmi produktivní výměna názorů, informací a zkušeností mezi všemi zastoupenými skupinami[15]. Komise bude dále podporovat větší zapojení zúčastněných stran do této akce. Zúčastněné strany budou zároveň podporovány v tom, aby k Evropskému dni moří, který se slaví 20. května, opět pořádaly decentralizované akce, a přispívaly tak k integrované námořní politice na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

V poslední době se objevují velice povzbuzující náznaky, že si strany zúčastněné v integrované námořní politice vytvářejí vlastní trvalejší struktury pro výměnu informací, názorů a zkušeností. Zatímco výzkumná obec, regionální organizace, námořní podniky a nevládní organizace zabývající se životním prostředím mají své tradiční vlastní prostředky komunikace s orgány EU, veřejný dialog mezi různými zájmovými skupinami byl výjimkou. Komise bude sebeorganizaci zúčastněných stran v různých odvětvích intenzivněji podporovat.

3. MEZIODVĚTVOVÉ NÁSTROJE

V modré knize se uvádí, že k podpoře integrované námořní politiky je zapotřebí průřezových nástrojů, jako je např. územní plánování námořních prostor, integrovaný dozor nebo vytváření znalostní základny o mořích. Vývoj těchto tří nástrojů uspokojivě pokračuje a lze předložit první důležité výsledky.

3.1 Územní plánování námořních prostor a jednotný management pobřežní zóny (ICZM)

Zvýšená aktivita v evropských mořích vede ke stále většímu soupeření o omezený námořní prostor. Územní plánování námořních prostor je klíčovým nástrojem k vyvážení zájmů jednotlivých odvětví a k dosažení udržitelného využívání mořských zdrojů, přičemž hlavní zásadou je ekosystémový přístup. Jde o proces poskytující veřejným orgánům a zúčastněným stranám stabilní, spolehlivý a cílený plánovací rámec, aby mohly koordinovat svou činnost a optimalizovat využívání námořního prostoru ku prospěchu hospodářského rozvoje i mořského prostředí.

Komise v roce 2008 přijala Rozvrh pro územní plánování námořních prostor: dosažení společných principů v EU[16]. Je v něm stanoveno deset hlavních zásad a obsahuje úvahy o vytvoření společného přístupu členských států, který by napomohl zavedení územního plánování námořních prostor na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.

Při diskusích, které Komise organizovala v průběhu roku 2009[17], zúčastněné strany ze všech příslušných námořních odvětví deset hlavních zásad podpořily s tím, že jsou relevantní, komplexní a jsou důležitým základem pro zavedení územního plánování námořních prostor na evropské úrovni. Komise také zahájila dvě přípravné akce v Baltském moři (jako součást strategie EU pro oblast Baltského moře) a Severním moři / severozápadním Atlantiku, jejichž cílem bylo rozvíjení aspektů územního plánování námořních prostor, které se týkají přeshraniční spolupráce, a zadala studii zabývající se potenciálem územního plánování námořních prostor ve Středozemním moři a hospodářským přínosem územního plánování námořních prostor.

Poté, co modrá kniha Komise doporučila zavedení systému výměny osvědčených postupů při vývoji jednotného managementu pobřežní zóny (ICZM), Komise v roce 2009 zahájila podpůrný projekt zaměřený na podporu sdílení osvědčených postupů a efektivního provádění ICZM[18]. Rada v závěru roku 2008 podepsala protokol o jednotném managementu pobřežní zóny v rámci Barcelonské úmluvy.

3.2 Integrace námořního dozoru

Integrovaný námořní dozor by měl vést k efektivnějšímu působení na mořích a ke snížení provozních nákladů. Možné úspory na úrovni EU jsou značné vzhledem k tomu, že je stále více zapotřebí odhalovat, sledovat, zastavovat a kontrolovat nezákonnou činnost na moři a bránit nehodám na moři, odhalovat nezákonné vypouštění ropných látek, sledovat rybolov a chránit životní prostředí.

Komise doposud vydala podrobné přehledy různých vnitrostátních, regionálních a evropských iniciativ v oblasti integrace námořního dozoru[19], dokončila studii o právních a regulačních aspektech integrace námořního dozoru a spolu s Evropskou obrannou agenturou a Vojenským štábem EU provedla na žádost Rady ve složení pro obranu[20] bilanci. Vydala také dvě výzvy k podání návrhů v celkovém objemu 5,7 milionu EUR[21] na pilotní projekty integrace dozoru, které by podporovaly užší spolupráci mezi vnitrostátními orgány ve Středomoří a v oblasti Severního moře.

Tyto kroky výrazně posílily vnitřní koordinaci v rámci útvarů Komise a koordinaci s členskými státy v této citlivé otázce. Sdělení nazvané Cesta k integraci námořního dozoru v Evropské unii[22] staví na dosavadní práci a jsou v něm stanoveny zásady vytváření společného prostředí pro sdílení informací v námořním prostoru EU na základě stávajících a nových dozorových kapacit včetně předprovozních služeb GMES. Aby na základě těchto zásad vznikla politika, bude zapotřebí uspořádat rozsáhlé konzultace mezi Komisí a členskými státy.

3.3 Vytváření znalostní základny o mořích

Námořní politika nemůže existovat bez řádných údajů a znalostí o evropských mořích a pobřežích. Znalosti o mořích jsou zatím velmi neuspořádané a nákladově neefektivní. Cílem Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODNET), zmíněné v modré knize, je omezit míru nejistoty ve znalostech o mořích a snížit provozní náklady těm, kdo údaje o mořích využívají. Stávající databáze a programy pozorování je třeba posoudit z hlediska pokrytí, rozlišení a četnosti sběru údajů. Údaje pocházející z různých zdrojů by měly být shromážděny způsobem zajišťujícím jejich komplexnost a slučitelnost a zpřístupněny jako nástroj pro lepší správu. V současné době probíhají rozsáhlé přípravné práce na shromažďování hydrografických, geologických, biologických a chemických datových vrstev na úrovni oblastí jednotlivých moří. Komise prostřednictvím svého statistického útvaru shromáždila socioekonomické údaje o oblastech jednotlivých moří a odhalila řadu analytických výzev.

Cílem projektu evropského atlasu moří je zlepšit informovanost veřejnosti o námořních otázkách.

4. HLAVNÍ OPATŘENÍ V ODVĚTVOVÝCH POLITIKÁCH

V akčním plánu jsou stanovena odvětvová opatření pro všechny příslušné oblasti politik týkajících se moří, ať se jedná o dopravu, životní prostředí, energetiku, průmysl, zaměstnanost, výzkum, rybolov, vnější vztahy nebo další oblasti. Zvláštní pozornost je věnována přijetí integrovaného přístupu, vytváření vazeb mezi různými politikami, objevování synergií a omezování rozporů napříč odvětvími. V případě některých odvětvových politik byly podniknuty důležité iniciativy zaměřené výraznou měrou na integraci. Jejich realizace bude mít v příštích letech přímý význam při vyvíjení průřezových přístupů v širokém rámci integrované námořní politiky. Za zdůraznění stojí dva důležité příklady.

Evropská strategie mořského a námořního výzkumu[23] je vůbec první evropskou strategií podporující námořní výzkum. Tato strategie je průkopnickým opatřením v rámci realizace Evropského výzkumného prostoru, který podporuje špičkovou vědu a vývoj nejmodernějších inovací jak prostřednictvím lepší integrace stávajícího výzkumu, tak vytvářením nových kapacit propojením celé řady vědních oborů. Tato integrovaná výzkumná strategie pomůže postarat se o hlavní sektory námořního hospodářství od energetiky přes námořní dopravu a nové „modré“ biotechnologie až po cíle politiky EU v oblasti životního prostředí.

Podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí[24], která je pilířem integrované námořní politiky z hlediska životního prostředí, musí členské státy do roku 2020 docílit dobrého environmentálního stavu svých mořských vod, čímž budou chránit zdroje, na nichž hospodářská a sociální činnost spojená s mořem závisí. Při provádění této směrnice bude přínosem další rozvoj průřezových nástrojů integrované námořní politiky, například územní plánování námořních prostor a síť EMODNET, přičemž různá opatření potřebná pro provádění směrnice, například socioekonomická analýza lidské činnosti spojené s mořem, která má být provedena v roce 2012 a poté v pravidelných intervalech, zase napomohou dalšímu rozvoji integrované námořní politiky. Společná rybářská politika, která s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí úzce souvisí, rovněž přijala ekosystémový přístup za svou hlavní zásadu. Pokud jde o společné dědictví lidstva, ujala se EU vedoucí úlohy ve vytváření politik na celosvětové úrovni a přijala nařízení o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně[25].

Kromě toho se Komisi nad rámec tohoto integrovaného vývoje v některých odvětvových politikách podařilo zlepšit koordinaci a plošně vyvinout strategičtější přístup k tvorbě odvětvových politik, který bude mít podle očekávání trvalý pozitivní vliv a bude dále rozvíjen.

Komise tak dne 13. listopadu 2008 přijala sdělení o větrné energii na moři[26], v němž jsou uvedeny problémy, které je třeba vyřešit, aby mohl být využit potenciál mořské větrné energie v Evropě. Zde je třeba zdůraznit přispění územního plánování námořních prostor k udržitelnému rozvoji výroby energie na moři.

Rada ve svých závěrech o integrované námořní politice ze dne 8. prosince 2008 sdělení uvítala jako významný příspěvek k integrované námořní politice a uvedla, že je zapotřebí dále pracovat i na rozvoji výroby energie z obnovitelných zdrojů jiných než větrná energie na moři, včetně zdrojů využívajících vln, přílivu, proudů a tepelného gradientu[27].

Z finančních prostředků politiky soudržnosti EU v období 2007–2013 jsou podporovány důležité programy, které jednoznačně mají námořní rozměr, např. na řeckých ostrovech a v Baltském moři. Politika soudržnosti navíc podporuje programy pro veškeré nejvzdálenější regiony a poskytuje významné příležitosti k financování činností souvisejících s mořem.

Ve strategii pro oblast námořní dopravy na období 2009–2018[28] jsou uvedeny hlavní cíle pro systém evropské námořní dopravy v nadcházejících letech. Jsou v něm určeny hlavní oblasti, v nichž opatření EU posílí konkurenceschopnost odvětví a zároveň podpoří kvalitní námořní dopravu a zlepší výsledky v bezpečnostní, sociální a ekologické oblasti.

Obzvlášť velký význam má v této souvislosti sdělení a akční plán týkající se vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek[29]. Navržená opatření spadající převážně do oblasti celních a hygienických kontrol vyžadují velkou míru spolupráce mezi odvětvími. Díky nim se zjednoduší a urychlí správní postupy v námořní dopravě mezi přístavy nacházejícími se v EU a vnitřní trh se rozšíří o námořní dopravu v rámci EU. To by mělo podpořit pobřežní plavbu v Evropě a vytvořit nové příležitosti pro růst a tvorbu pracovních míst.

Pro zlepšení pracovních podmínek námořníků byly do práva Společenství začleněny prvky Úmluvy o práci na moři z roku 2006[30]. Komise rovněž provádí opětovné posouzení vynětí námořních pracovníků z působnosti evropských právních předpisů v oblasti práce a sociálních věcí.

Díky integrované námořní politice se také jednoznačně zvýšila míra koordinace v mnoha dalších politikách EU, např. v oblasti bezpečnosti plavby a přístavů, podpory námořních seskupení, podpory evropského odvětví stavby lodí a námořního vybavení rozvinuté v rámci procesu LeaderSHIP 2015, rozvoje udržitelného pobřežního a námořního cestovního ruchu nebo strategie přizpůsobování se změnám klimatu.

Další odvětvové iniciativy související s mořem, předložené Komisí, jakož i řada dokumentů Komise, jež se moře přímo netýkají, mají však zřetelný námořní rozměr, jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je připojen k této zprávě o pokroku[31].

Tato Komise se tedy soustředila nejen na tvorbu průřezových, a odvětvových opatření na podporu udržitelného růstu pobřežních oblastí a námořních odvětví. Věnovala také pozornost především provádění strategičtějšího a integrovanějšího přístupu k tvorbě odvětvových politik týkajících se moře, od něhož se očekává, že bude mít trvalý pozitivní vliv a bude dále rozvíjen.

5. REGIONÁLNÍ STRATEGIE

Oblasti jednotlivých evropských moří jsou neobyčejně rozmanité. Jejich ekosystémy a hospodářství byly utvářeny velmi různorodými geografickými, klimatickými, historickými, politickými a lidskými vlivy. Ačkoli jsou obecné zásady, na nichž integrovaná námořní politika stojí, všude stejné, při jejím provádění je třeba tyto zásady proměnit v cílené strategie a konkrétní opatření přizpůsobená zvláštnostem každé mořské oblasti. Komise proto při provádění integrované námořní politiky zaujala přístup založený na jednotlivých mořských oblastech, jehož výchozí myšlenkou je, že každá mořská oblast je jedinečná a je třeba se jí věnovat individuálně, aby bylo možné nalézt udržitelnou rovnováhu při jejím využívání. Podobně environmentální zvláštnosti rozmanitých evropských moří rovněž představují klíčový prvek v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí, která zohledňuje existenci různých mořských oblastí. Důležitým prvkem úspěšného provádění integrované námořní politiky je proto posilování spolupráce v rámci těchto mořských oblastí.

Komise doposud předložila regionální strategie pro oblast Arktidy a Středozemního moře; byla také zahájena strategie pro Baltské moře.

Sdělení nazvané Evropská unie a arktická oblast[32] tudíž představuje konkrétní návrhy, jejichž cílem je ochrana Arktidy ve spolupráci s jejími obyvateli, podpora udržitelného využívání zdrojů a zdokonalení mnohostranné správy. Komise má v plánu více přispívat k činnosti Arktické rady a rozvíjet dialog s arktickými státy a dalšími zúčastněnými stranami.

V červnu 2009 Komise navrhla strategii Evropské unie pro region Baltského moře[33]. Jedná se o první makroregionální strategii EU, která se zabývá ekologickými problémy, otázkami spojenými s energetikou a dopravou, potenciálem hospodářského růstu a bezpečnostními otázkami. Vzhledem ke svému výraznému námořnímu rozměru a integrovanému přístupu je strategie důležitým prvním krokem na cestě k regionálnímu uplatňování integrované námořní politiky v oblasti Baltského moře. Řešení problémů v regionu napomůže nejen posílením koordinace v rámci jednotlivých členských států, ale také díky vytváření přeshraničních sítí a dobré spolupráci s Ruskem.

Ve sdělení Komise o Středozemním moři[34] jsou navrženy způsoby, jak pokročit kupředu v zavádění integrované námořní politiky za složité politické situace v tomto regionu. Středozemní moře, které je polouzavřené a jehož pobřeží je velice hustě osídlené, lze spravovat jedině s pomocí rozsáhlejšího dialogu a spolupráce mezi středomořskými členskými státy EU a rovněž s pobřežními státy, které nejsou členy EU. Ve sdělení jsou navrženy možnosti, jak zlepšit správu námořních záležitostí a více zapojit pobřežní státy do správy mořského prostoru.

6. VÝHLED A VIZE DO BUDOUCNA

V posledních dvou letech se potvrdilo, že integrovaná námořní politika je politikou velice perspektivní, která značně přispívá k růstu, tvorbě pracovních míst a environmentální udržitelnosti evropských pobřežních oblastí, a nejen jich. Ačkoli je tato nová politika EU mladá, již změnila způsob, jak Evropa přistupuje ke svým námořním a pobřežním statkům.

Po třech letech intenzivních diskusí je zásadní udržet tempo, abychom mohli řešit hlavní střednědobé a dlouhodobé výzvy ochrany životního prostředí a hospodářského růstu a prosperity. Jak dopad změny klimatu, tak i dopad hospodářské krize je v námořní oblasti obzvláště citelný – oceány zásadním způsobem ovlivňují naše klima a námořní průmysl zase globalizaci a prosperitu. Je tedy důležité uvolnit hospodářský potenciál námořní Evropy, optimalizovat správní opatření týkající se moří a dále zkoumat synergie, které umožňují vzájemné posilování hospodářského růstu a ekologické stability.

Komise se domnívá, že těchto cílů lze nejlépe dosáhnout, pokud dojde zároveň k pokroku v šesti strategických oblastech.

Je třeba dále rozvíjet integrovanou námořní správu . Na základě pokroku dosaženého v posledních letech je třeba vytvořit efektivní integrované struktury na všech správních úrovních. Orgány EU, členské státy a pobřežní regiony jsou zvlášť velkou měrou odpovědné za to, aby od raného stadia probíhala integrace politik a za přijetí soudržných a koordinovaných programů pro námořní záležitosti, jež budou dále přispívat k překonání izolovaného smýšlení o odvětvových politikách. Ve strukturách veřejné správy by také mělo být na trvalejší bázi zakotveno zapojování zúčastněných stran do tvorby námořních politik. To by rovněž mělo vést k intenzivnějšímu dialogu mezi EU, vládami členských států a pobřežními regiony, které často mají klíčové odborné znalosti nutné pro integrovaný přístup k námořním záležitostem. Z téhož důvodu by se mělo podporovat vytváření meziodvětvových platforem pro dialog zúčastněných stran o námořních záležitostech.

Pro podporu hospodářského rozvoje, sledování životního prostředí, bezpečnost a prosazování práva na evropských mořích a oceánech mají zásadní význam průřezové politické nástroje . Především územní plánování námořních prostor v kombinaci s lepšími znalostmi o mořích může vést k uvolnění značných hospodářských investic a zásadnímu zlepšení způsobu správy našich námořních prostor s ohledem na zachování jejich ekosystémů. Musí se z něj stát praktický nástroj na všech správních úrovních, a to včetně příslušných mechanismů zajišťujících propojené rozhodování o přeshraničních investicích. Integrace námořního dozoru má potenciál změnit způsob, jakým vnitrostátní orgány plní klíčové cíle politik, jako je např. boj proti nezákonnému přistěhovalectví, zabezpečení obchodní námořní dopravy a ochrana přírodních zdrojů. Členské státy a Komise budou na těchto otázkách dále společně pracovat, aby procesy započaté v posledních dvou letech přinesly zamýšlené výsledky.

Vymezením hranic udržitelnosti lidské činnosti s dopadem na mořské prostředí v nadcházejících letech v oblasti rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí získáme jasný obraz skutečnosti a vznikne tak platforma pro úspěšný rozvoj veškerých námořních činností s náležitým ohledem na jejich kumulativní dopad. Klíčovým cílem integrované námořní politiky tak zůstane provádění této směrnice; za tímto účelem by také měla rozvíjet nezbytnou spolupráci mezi všemi příslušnými odvětvími a službami, mimo jiné včetně vědy o mořích a politiky mořského prostředí.

Klíčem k úspěšnému provádění integrované námořní politiky jsou strategie pro oblasti jednotlivých moří . Zde je možné přizpůsobit priority a nástroje politiky konkrétní geografické, hospodářské a politické situaci každého velkého mořského regionu. Zásadním předpokladem úspěchu je spolupráce s členskými státy a regiony sdílejícími oblast daného moře a spolupráce mezi nimi navzájem, kterou by v případě potřeby měl doplňovat dialog se třetími zeměmi, které s EU oblast daného moře sdílí. Při vytváření kladných příkladů a osvědčených postupů mohou být přínosem také opatření na úrovni dílčích mořských oblastí.

Více pozornosti bude třeba věnovat také mezinárodnímu rozměru integrované námořní politiky[35] , což dokládá tematické sdělení vydané společně s touto zprávou. Evropa se musí zhostit vedoucí úlohy při zdokonalování celosvětové námořní správy, jak to učinila v případě pirátství nebo ničivých postupů rybolovu. Komise má v úmyslu posílit dialog s omezeným počtem velkých námořních partnerů a svou účast na mezinárodních fórech a neformálních procesech.

Při provádění integrované námořní politiky by se v současné situaci hospodářského poklesu měla pozornost opět zaměřit na udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a inovaci . EU by tedy v budoucnu měla zkoumat možnosti synergií mezi evropskou energetickou politikou a integrovanou námořní politikou a podporovat výrobu energie z mořských zdrojů včetně obnovitelných forem energie a rovněž větší využívání moře k přepravě energie potrubími, podvodními rozvodnými sítěmi a loděmi. Bude také nutné dále propojit politiku EU v oblasti změny klimatu s integrovanou námořní politikou vytvořením strategie přizpůsobování se změně klimatu v pobřežních a mořských oblastech, jejímž cílem by byla ochrana pobřežní infrastruktury a ochrana biologické rozmanitosti moří. V rámci rozvíjející se debaty o územní soudržnosti bude důležité zajistit, aby byly plně zohledněny mořské a pobřežní oblasti.

EU také bude muset prosazovat zefektivnění námořní dopravy s cílem podpořit součinnost různých druhů dopravy, zavést koncept mořských dálnic a zdokonalit evropský program pobřežní plavby. V zájmu hospodářského rozvoje námořních aktivit bude také nutné nalézt způsoby a prostředky, jak dále stimulovat zaměstnanost v námořní oblasti a investice do námořní lodní dopravy pod vlajkou EU, a přitom se nadále věnovat prosazování myšlenky čistých lodí. Podpora inovací a výzkumu zaměřených na lodě s velmi nízkými nebo dokonce nulovými emisemi bude i nadále tvořit značnou část reakce Společenství na problémy strategicky významného odvětví stavby lodí. Tak může EU evropským loděnicím a odvětví výroby námořního vybavení zajistit technologickou konkurenční výhodu oproti jiným světovým regionům a námořní doprava, zvláště podél evropských pobřeží, bude díky tomu bezpečnější a udržitelnější.

Komise také v rámci obecných úvah o příštím finančním výhledu zjišťuje, jaký objem prostředků bude v budoucnu vyžadovat financování opatření spojených s integrovanou námořní politikou.

Komise má v plánu vypracovat v roce 2010 na základě konzultací se zúčastěnými stranami politický dokument, v němž budou podrobně uvedeny projekty a iniciativy zaměřené na další rozvoj šesti výše uvedených strategických oblastí.

[1] Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii, KOM(2007) 575 v konečném znění ze dne 10. 10. 2007 a SEK(2007) 1278 ze dne 10. 10. 2007.

[2] 16616/1/07 REV 1.

[3] 16503/1/07 REV 1.

[4] V neposlední řadě ve zprávě nedávno zesnulého poslance Williho Piecyka A6-0163/2008 (Výbor pro dopravu a cestovní ruch).

[5] CdR 22/2008 v konečném znění, přijato dne 9. dubna 2008.

[6] CdR 416/2008 v konečném znění, přijato dne 17.června 2009.

[7] Úř. věst. 2008/C 211/07.

[8] KOM(2008) 395 v konečném znění ze dne 26. 6. 2008.

[9] Viz „inforegio panorama“ č. 23, září 2007, ISSN 1608-389X.

[10] Landesinitiative Zukunft Meer, viz http://www.schleswig-holstein.de.

[11] Charte des espaces côtiers Bretons, viz http://www.bretagne.fr/.

[12] Espace Manche: un monde en Europe, viz http://www.arcmanche.com.

[13] Viz http://www.mif-eu.org.

[14] http://www.european-network-of-maritime-clusters.eu/.

[15] Veškeré dokumenty k Evropskému dni moří jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/maritimeaffairs/maritimeday/index_en.html.

[16] KOM(2008) 791 v konečném znění ze dne 25. 11.2008.

[17] http://ec.europa.eu/maritimeaffairs/spatial_planning_en.html#6.

[18] http://ec.europa.eu/environment/iczm/ourcoast.htm.

[19] SEK(2008) 2337.

[20] COSDP 949, PESC 1366.

[21] Výzvy k podání návrhů MARE/2008/13 a 2009/04.

[22] KOM(2009) 538 v konečném znění ze dne 14. 10. 2009 a SEK(2009) 1341.

[23] KOM(2008) 534 v konečném znění ze dne 3. 9. 2008.

[24] Směrnice 2008/56/ES ze dne 17. června 2008.

[25] Nařízení (ES) č. 734/2008, Úř. věst. L 201/8, 30. 7. 2008.

[26] KOM(2008) 768 v konečném znění ze dne 13. 11. 2008.

[27] Bod 8 dokumentu Rady 16503/1/08 Rev 1 ze dne 5. 12. 2008.

[28] KOM(2009) 8 v konečném znění ze dne 21. 1. 2009.

[29] KOM(2009) 10 v konečném znění ze dne 21. 1. 2009.

[30] Směrnice 2009/13/ES.

[31] SEK(2009) 1343.

[32] KOM(2008) 763 v konečném znění ze dne 20. 11. 2008.

[33] KOM(2009) 248 v konečném znění a SEK(2009) 712 ze dne 10. 6. 2009.

[34] Cesta k integrované námořní politice za účelem lepší správy Středozemního moře, KOM(2009) 466 v konečném znění ze dne 11. 9. 2009.

[35] Rozvíjení mezinárodního rozměru integrované námořní politiky Evropské unie, KOM(2009) 536 v konečném znění ze dne 14. 10. 2009.