[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 2.7.2009

KOM(2009) 331 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

o používání nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v průběhu roku 2008

ZPRÁVA KOMISE

o používání nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v průběhu roku 2008

PřEDMLUVA

Tato zpráva se týká roku 2008 a je vypracována na základě čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[1].

Příloha této zprávy obsahuje statistické údaje, které se týkají vyřizování žádostí o zpřístupnění. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že statistiky se týkají výhradně žádostí o přístup k nezveřejněným dokumentům a neobsahují ani žádosti o již zveřejněné dokumenty ani žádosti o informace.

1. Politika transparentnosti[2]

Dne 30. dubna 2008 Komise přijala návrh, kterým se mění nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům. Tato etapa následovala po veřejné konzultaci zorganizované v roce 2007 na základě zelené knihy[3], a byla reakcí na opakované přání Evropského parlamentu. Oba orgány podílející se na legislativní činnosti zahájily v druhém pololetí přezkum.

2. Rejstříky a internetové stránky

2.1. Na konci roku 2008 obsahoval rejstřík dokumentů Komise 102 582 dokumentů (viz tabulka v příloze).

2.2. Podle čl. 9 odst. 3 nařízení se „citlivé“[4] dokumenty zaznamenávají do rejstříku pouze se souhlasem jejich původce. V roce 2008 nebyl žádný citlivý dokument ve smyslu tohoto ustanovení součástí rejstříku.

2.3. Údaje týkající se internetových stránek „Transparentnost a přístup k dokumentům“ dostupné na serveru EUROPA jsou následující :

Počet návštěvníků | Počet relací | Shlédnuté stránky |

Celkem | 40845 | 57419 | 72410 |

Měsíční průměr | 3404 | 4785 | 6034 |

3. Spolupráce s ostatními orgány a členskými státy

Útvary tří orgánů zodpovědné za provádění nařízení pokračovaly během roku 2008 ve fóru pro výměnu otázek právní povahy týkajících se uplatňování nařízení.

4. Analýza žádostí o přístup

4.1. Neustálý růst počtu původních žádostí , který byl pozorován od přijetí nařízení, se potvrdil i v průběhu roku 2008, přičemž bylo v tomto roce předloženo o 1001 žádostí více než v roce 2007, což znamená nárůst o téměř 25 %.

4.2. Počet potvrzujících žádostí značně poklesl. V roce 2008 bylo zaregistrováno 156 žádostí oproti 273 žádostem v roce 2007.

4.3. Pokud jde o rozdělení žádostí podle oblastí zájmu , více než 40 % žádostí se týká spolupráce v oblasti spravedlnosti, dopravy a energie, vnitřního trhu, hospodářské soutěže, životního prostředí a politiky podnikání.

4.4. Rozdělení žádostí podle společenských a profesních kategorií potvrdilo význam žádostí z akademického prostředí, které zůstaly v čele a představují více než 30 % žádostí.

4.5. Zeměpisné rozdělení žádostí také zůstalo stejné. Téměř 20 % žádostí je od osob nebo organizací usazených v Belgii, vzhledem k velkému počtu podniků, advokátních kanceláří a sdružení nebo nevládních organizací působících na evropské úrovni. Většina žádostí pak pochází z členských států s největším počtem obyvatel: Německa, Itálie, Francie, Spojeného království, Španělska a Nizozemska, na něž samotné připadá skoro polovina žádostí (49,86 %). Podíl nových členských států zůstává nevýznamný.

5. Uplatnění výjimek z práva na přístup k dokumentům

5.1. Procentní podíl kladných odpovědí v počáteční fázi žádostí se v porovnání s předešlými lety navýšil (zvýšení o téměř 10 %).

V 82,68 % případů (oproti 72,71 % v roce 2007) byly dokumenty zcela zpřístupněny a v 3,33 % případů (oproti 3,88 % v roce 2007) byl k požadovaným dokumentům povolen přístup částečný.

5.2. Procentní podíl rozhodnutí potvrzujících původní stanovisko se značně snížil (snížení o téměř 20 %, z 66,30 % případů v roce 2007 na 48,08 % v roce 2008).

Procentní podíl zcela kladných odpovědí po původním odepření přístupu mírně vzrostl (18,59 % oproti 15,38 % v roce 2007). Naopak procentní podíl rozhodnutí povolujících částečný přístup po původním odepření přístupu se téměř zdvojnásobil (33,33 % oproti 18,32 % v roce 2007).

5.3. V počáteční fázi zůstávají dva základní důvody pro odepření přístupu:

- ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu (čl. 4 odst. 2 třetí odrážka), kde došlo k mírnému zvýšení oproti roku 2007 (26,63 % odepření oproti 23,48 % v roce 2007),

- ochrana rozhodovacího procesu Komise (čl. 4 odst. 3), přičemž 15,22 % představují případy týkající se stanovisek určených pro vnitřní použití a 13,5 % představují případy týkající se stanovisek, kde ještě nebylo přijato rozhodnutí, tedy celkem 28,72 % odepření (oproti celkem 31,31 % v roce 2007).

Počet odepření přístupu z důvodu ochrany obchodních zájmů a ochrany mezinárodních vztahů zůstává značný, tyto důvody tvoří 14,4 % (oproti 10,79 % v roce 2007) resp. 10,24 % (oproti 10,98 % v roce 2007) případů odepření.

5.4. Hlavními důvody pro potvrzení odepření přístupu jsou:

- ochrana cílů vyšetřování (27,85 %, oproti 24,75 % v roce 2007),

- ochrana obchodních zájmů (24,89 %, oproti 25,25 % v roce 2007),

- a ochrana rozhodovacího procesu Komise, přičemž 17,3 % představují případy týkající se stanovisek, kde ještě nebylo přijato rozhodnutí, 12,24 %, představují případy týkající se stanovisek určených pro vnitřní použití, tedy celkem 29,54 % odepření přístupu (oproti celkem 17,4 % v roce 2007).

6. Stížnosti předložené evropskému veřejnému ochránci práv

6.1. V průběhu roku 2008 uzavřel veřejný ochránce práv 16 případů stížností proti Komisi, které se týkaly odepření přístupu k dokumentům[5]:

4 případy uzavřeny bez zjištění nesprávného úředního postupu |

3006/2004/BB | 3114/2004/IP | 576/2005/GG | 1129/2007/MF |

5 případů uzavřeno s kritickou či jinou poznámkou |

3303/2005/GG | 1881/2006/JF | 3208/2006/GG | 255/2007/PB | 2681/2007/PB |

7 případů uzavřeno bez pokračování v šetření |

101/2004/GG | 2465/2004/TN | 3090/2005/GK | 3492/2006/WP |

3824/2006/GG | 1452/2007/PB | 2420/2007/BEH |

6.2. V průběhu roku 2008 otevřel veřejný ochránce práv čtrnáct případů, které se týkaly odepření přístupu k dokumentům.

7. Právní opravné prostředky

7.1. Soud prvního stupně vydal pět rozsudků ve věcech rozhodnutí Komise, která úplně nebo částečně odepřela přístup k dokumentům na základě nařízení č. 1049/2001.

7.1.1. Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. ledna 2008, věc T-380/04, Ioannis Terezakis versus Komise:

Soud prvního stupně částečně zrušil rozhodnutí Komise odepírající přístup ke dvěma dokumentům: zprávě o auditu a smlouvě podepsané mezi letištěm v Aténách a konsorciem.

Soud prvního stupně se domnívá, že zamítnutí zpřístupnění zprávy o auditu je oprávněné vzhledem k tomu, že je tato zpráva chráněna po celou dobu trvání vyšetřování/auditu.

Pokud jde o smlouvu, Soud prvního stupně se domnívá, že vzhledem k tomu, že Komise některé informace, které smlouva obsahuje, již zpřístupnila, měly být minimálně tyto informace sděleny i žadateli. Soud prvního stupně proto částečně zrušil rozhodnutí Komise odpírající částečný přístup ke smlouvě.

7.1.2. Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 5. června 2008, věc T-141/05, Internationaler Hilfsfonds eV versus Komise:

Soud prvního stupně podpořil argumenty Komise a zamítnul žalobu na neplatnost jako nepřípustnou, přičemž potvrdil, že napadený akt je rozhodnutím, které pouze potvrzuje předcházející rozhodnutí, jež nebylo napadeno ve lhůtě.

Soud prvního stupně jednoznačně odlišil řízení před veřejným ochráncem práv a soudní řízení a potvrdil, že se jedná o dvě alternativy. Rovněž prohlásil, že rozhodnutí veřejného ochránce práv, přestože shledal nesprávný úřední postup, nemůže představovat nový prvek umožňující žadateli podat žalobu na neplatnost proti dřívějšímu rozhodnutí, jež se stalo definitivní vzhledem k tomu, že nebylo včas napadeno.

Žalobce se proti tomuto rozsudku odvolal k Soudnímu dvoru.

7.1.3. Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 9. září 2008, věc T-403/05, MyTravel Group plc versus Komise:

Soud prvního stupně potvrdil dvě rozhodnutí (s výjimkou jednoho dokumentu), kterými Komise zamítla přístup k dokumentům v oblasti hospodářské soutěže, a to na základě několika výjimek („rozhodovací proces“, „právní poradenství“ a „vyšetřování“). Naopak zrušil část rozhodnutí týkající se dokumentu, jež byl odepřen na základě výjimky „vyšetřování“ vzhledem k tomu, že důvod odepření dokumentu byl příliš vágní.

Soud prvního stupně zejména připomenul, že:

- vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodovací proces, orgány by měly mít právo chránit své vnitřní konzultace a porady tam, kde je to ve veřejném zájmu třeba k zabezpečení jejich způsobilosti provádět své úkoly, zejména v rámci výkonu jejich správních rozhodovacích pravomocí,

- vzhledem k tomu, že cílem nařízení je posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům, zvláštní nebo soukromý zájem není takovým, který by měl být zohledňován v rámci vážení zájmů podle nařízení.

Švédsko se proti tomuto rozsudku odvolalo k Soudnímu dvoru.

7.1.4. Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. září 2008, věc T-42/05, Rhiannon Williams versus Komise:

V této věci žalobce vznesl v zásadě dvě záležitosti: na jedné straně implicitní odepření přístupu k dokumentům, „které údajně existovaly“, a na druhé straně výklad a nesprávné uplatnění výjimek k odepření přístupu k dokumentům označeným v napadaném rozhodnutí.

Pokud jde o první věc, Soud prvního stupně zrušil rozhodnutí Komise a připomněl, že orgány jsou povinny pomáhat žadateli ve věci jeho žádosti a pokud i přesto tato žádost není jasná, orgán by měl být přesný, jelikož jinak vzhledem k případné nepřesnosti hrozí, že tímto dojde k implicitnímu zamítnutí zpřístupnění neoznačených dokumentů. Implicitní zamítnutí je vždy bezdůvodné a proto jej lze zrušit pouze na tomto základě.

Pokud jde o výslovné odmítnutí zpřístupnění dokumentů, Soud prvního stupně v plném rozsahu potvrdil rozhodnutí Komise.

7.1.5. Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008, věc T-144/05, Pablo Muñiz versus Komise:

Soud prvního stupně zrušil rozhodnutí Komise, kterým byl odepřen přístup k dokumentům souvisejících s postupem projednávání ve výborech v oblasti sazebního zařazení zboží na základě výjimky „rozhodovací proces“.

Soud prvního stupně připustil, že ochrana rozhodovacího procesu vůči vnějšímu tlaku může být ve svém důsledku oprávněným důvodem k omezení přístupu k dokumentu. Uvedl však, že tento tlak by měl být skutečný a mělo by se prokázat, že riziko značného ovlivnění rozhodnutí na základě výše uvedeného vnějšího tlaku by mělo být v přiměřené míře předpokládatelné.

7.2. V roce 2007 bylo podáno dalších dvacet tři žalob, z toho čtyři kasační opravné prostředky, proti rozhodnutím Komise na základě nařízení č. 1049/2001[6]:

Věc C-506/08P, Švédsko / ostatní strany MyTravel Group plc a Komise | Věc C-362/08P, Internationaler Hilfsfonds eV / druhá strana Komise | Věc C-281/08P, Landtag Schleswig-Holstein / Komise |

Věc C-28/08P, Komise / druhá strana The Bavarian Lager Co. Ltd | Věc T-509/08 Ryanair Ltd / Komise | Věc T-500/08, Ryanair Ltd / Komise |

Věc T-499/08, Ryanair Ltd / Komise | Věc T-498/08, Ryanair Ltd / Komise | Věc T-497/08, Ryanair Ltd / Komise |

Věc T-496/08, Ryanair Ltd / Komise | Věc T-495/08, Ryanair Ltd/ Komise | Věc T-494/08, Ryanair Ltd / Komise |

Věc T-474/08, Dieter C. Umbach / Komise | Věc T-437/08, CDC Hydrogene Peroxide Cartel Damage Claims (CDC Hydrogene Peroxide)/ Komise | Věc T-383/08, New Europe / Komise |

Věc T-380/08, Nizozemsko / Komise | Věc T-362/08, IFAW Internationaler Tierschutz-Fonds gGmbH/ Komise | Věc T-344/08, EnBW Energie Baden-Württemberg AG/ Komise |

Věc T-342/08, Edward William Batchelor/ Komise | Věc T-250/08, Edward William Batchelor/ Komise | Věc T-221/08, Guido Strack/ Komise |

Věc T-186/08, Liga para Protecção da Natureza (LPN)/ Komise | Věc T-29/08, Liga para Protecção da Natureza (LPN)/ Komise |

8. Závěry

8.1. Povaha žádostí a důvody odepření přístupu:

Z analýzy žádostí o přístup stejně jako v předchozích letech obecně vyplývá, že významný podíl žádostí se týká činnosti Komise v oblasti dohledu nad uplatňováním práva Společenství. V četných případech jsou tyto žádosti o přístup podávány s cílem získat dokumenty, které by mohly podpořit postavení žadatele v rámci stížnosti, například týkající se předpokládaného porušení předpisů Společenství, nebo v rámci správní nebo soudní žaloby, např. týkající se rozhodnutí Komise ve věci politiky hospodářské soutěže. Je třeba poznamenat, že tyto žádosti se obvykle týkají velkého množství dokumentů, jejichž analýza představuje velkou administrativní zátěž.

Je nutné rovněž poznamenat, že výjimka týkající se ochrany rozhodovacího procesu Komise je uváděna hlavně za účelem ochrany rozhodovacího procesu individuálního dosahu. V legislativní oblasti je čím dál víc dokumentů přímo zpřístupněno veřejnosti, aniž by bylo nutné Komisi podávat žádost o přístup. Generální ředitelství Komise vytvořila své internetové stránky týkající se specifických politik a tímto způsobem zpřístupnila veřejnosti značné množství dokumentů.

Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů, která zaznamenala podstatný nárůst, je hlavně uváděna v rámci žádostí o přístup vztahujících se ke spisům z oblasti hospodářské soutěže.

Na tyto tendence, které se v průběhu let potvrdily, reagovala Komise ve svých úvahách při přípravě svého návrhu na přepracování nařízení.

8.2. Vývoj judikatury:

Soud prvního stupně potvrdil svou jurisdikci v několika bodech:

- požadavek v zásadě konkrétního a individuálního přezkumu dokumentů, které jsou předmětem žádosti o přístup,

- zvláštní zájem, kterého se žadatel dovolává, je nepodstatný pro posouzení rozhodnutí o odepření přístupu,

- výjimka z důvodu „vyšetřování/auditu“ se použije po celou dobu vyšetřování/auditu.

Kromě toho Soud vyjasnil několik dalších bodů:

- řízení před veřejným ochráncem práv je odlišné od soudního řízení, přičemž obě řízení představují dvě alternativy,

- orgány by měly mít právo chránit své vnitřní konzultace a porady zejména proti vnějšímu tlaku tam, kde je to ve veřejném zájmu třeba k zabezpečení jejich způsobilosti provádět své úkoly, zejména v rámci výkonu jejich správních rozhodovacích pravomocí,

- orgány však musí prokázat, že tento vnější tlak je skutečný, a předložit důkaz, že toto nebezpečí, které může značně ovlivnit rozhodnutí, je možno reálně předpokládat, zejména v legislativní oblasti,

- implicitní odepření přístupu je vždy bezdůvodné a proto jej lze zrušit pouze na tomto základě.

PŘÍLOHA

Statistiky týkající se používání nařízení č. 1049/2001

1. OBSAH REJSTřÍKU

2002 | 2095 | 6478 | 134 | 116 | 3066 | 11889 |

2003 | 2338 | 6823 | 135 | 113 | 2467 | 11876 |

2004 | 2327 | 7484 | 134 | 145 | 2718 | 12808 |

2005 | 2152 | 7313 | 129 | 126 | 2674 | 12394 |

2006 | 2454 | 6628 | 129 | 380 | 3032 | 12623 |

2007 | 2431 | 6647 | 129 | 717 | 3255 | 13179 |

2008 | 2295 | 8882 | 131 | 747 | 3640 | 15695 |

Celkem | 15753 | 46762 | 790 | 1597 | 21985 | 102582 |

PůVODNÍ žÁDOSTI

2. POčET žÁDOSTÍ

2006 | 2007 | 2008 |

3841 | 4196 | 5197 |

3. ODPOVěDI

2006 | 2007 | 2008 |

počet | % | počet | % | počet | % |

POTVRZUJÍCÍ žÁDOSTI

4. POčET žÁDOSTÍ

2006 | 2007 | 2008 |

140 | 273 | 156 |

5. ODPOVěDI

2006 | 2007 | 2008 |

počet | % | počet | % | počet | % |

ROZDěLENÍ ODEPřENÍ PřÍSTUPU PODLE POUžITÉ VÝJIMKY (V %)

6. PůVODNÍ žÁDOSTI

2006 | 2007 | 2008 |

čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážka – ochrana veřejného zájmu – veřejná bezpečnost | 1,53 | 1,19 | 0,18 |

čl. 4 odst. 1 písm. a) druhá odrážka – ochrana veřejného zájmu – obranné a vojenské záležitosti | 0,60 | 2,23 | 0,82 |

čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka – ochrana veřejného zájmu – mezinárodní vztahy | 7,06 | 10,98 | 10,24 |

čl. 4 odst. 1 písm. a) čtvrtá odrážka – ochrana veřejného zájmu – finanční, měnová nebo hospodářská politika | 1,19 | 1,26 | 2,9 |

čl. 4 odst. 1 písm. b) – ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce | 4,85 | 5,04 | 5,98 |

čl. 4 odst. 2 první odrážka – ochrana obchodních zájmů | 8,94 | 10,79 | 14,4 |

čl. 4 odst. 2 druhá odrážka – ochrana soudního řízení a právního poradenství | 7,49 | 6,08 | 6,52 |

čl. 4 odst. 2 třetí odrážka – ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu | 30,72 | 23,48 | 26,63 |

čl. 4 odst. 3 první pododstavec – rozhodovací proces, dosud nepřijaté rozhodnutí | 14,30 | 12,02 | 13,5 |

čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec – rozhodovací proces, již přijaté rozhodnutí: stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací | 19,06 | 19,29 | 15,22 |

čl. 4 odst. 5 – odepření přístupu členským státem | 4,26 | 7,64 | 3,62 |

Celkem | 100,00 | 100,00 | 100,00 |

7. POTVRZUJÍCÍ žÁDOSTI

2006 | 2007 | 2008 |

čl. 4 odst. 1 písm. a) první odrážka – ochrana veřejného zájmu – veřejná bezpečnost | 0,00 | 0,9 | 0,42 |

čl. 4 odst. 1 písm. a) druhá odrážka – ochrana veřejného zájmu – obranné a vojenské záležitosti | 0,49 | 0,4 | 0,42 |

čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka – ochrana veřejného zájmu – mezinárodní vztahy | 3,40 | 2,2 | 5,91 |

čl. 4 odst. 1 písm. a) čtvrtá odrážka – ochrana veřejného zájmu – finanční, měnová nebo hospodářská politika | 0,97 | 0,4 | 0,84 |

čl. 4 odst. 1 písm. b) – ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce | 13,59 | 4,8 | 5,06 |

čl. 4 odst. 2 první odrážka – ochrana obchodních zájmů | 16,50 | 25,25 | 24,89 |

čl. 4 odst. 2 druhá odrážka – ochrana soudního řízení a právního poradenství | 10,19 | 4,8 | 3,8 |

čl. 4 odst. 2 třetí odrážka – ochrana cílů inspekce, vyšetřování a auditu | 27,18 | 24,75 | 27,85 |

čl. 4 odst. 3 první pododstavec – rozhodovací proces, dosud nepřijaté rozhodnutí | 7,77 | 5,7 | 17,3 |

čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec – rozhodovací proces, již přijaté rozhodnutí: stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací | 9,71 | 11,7 | 12,24 |

čl. 4 odst. 5 – odepření přístupu členským státem | 10,19 | 19,1 | 1,27 |

Celkem | 100,00 | 100,00 | 100,00 |

ROZDěLENÍ žÁDOSTÍ

8. PODLE SPOLEčENSKÝCH A PROFESNÍCH KATEGORIÍ žADATELů (V %)

2006 | 2007 | 2008 |

Akademické prostředí | 32,08 | 31,85 | 31,03 |

Občanská společnost (zájmové skupiny, průmysl, nevládní organizace atd.) | 17,27 | 17,77 | 18,26 |

Případy, u nichž nebyl uveden společenský a profesní profil | 16,55 | 15,33 | 16,75 |

Veřejné orgány (jiné než orgány EU) | 15,67 | 15,69 | 14,19 |

Advokáti | 10,43 | 9,69 | 11,01 |

Jiné orgány EU | 6,85 | 6,75 | 6,3 |

Novináři | 1,14 | 2,90 | 2,46 |

9. PODLE ZEMěPISNÉHO PůVODU žÁDOSTÍ (V %)

2006 | 2007 | 2008 |

Belgie | 20,26 | 19,86 | 18,93 |

Německo | 18,67 | 15,58 | 16,89 |

Itálie | 8,41 | 8,18 | 8,54 |

Francie | 9,31 | 9,32 | 8 |

Spojené království | 5,73 | 5,76 | 6,34 |

Španělsko | 5,33 | 5,92 | 5,29 |

Nizozemsko | 5,35 | 4,42 | 4,83 |

Ostatní | 0,63 | 1,76 | 2,63 |

Lucemburk | 2,15 | 2,8 | 2,61 |

Neuvedeno | 1,64 | 1,16 | 2,61 |

Polsko | 2,61 | 2,41 | 2,57 |

Dánsko | 1,55 | 1,23 | 2,45 |

Rakousko | 3,18 | 2,71 | 2,11 |

Řecko | 1,2 | 1,5 | 1,93 |

Portugalsko | 1,31 | 1,18 | 1,5 |

Švédsko | 1,24 | 1,46 | 1,44 |

Irsko | 1,15 | 0,82 | 1,28 |

Česká republika | 1,08 | 0,89 | 1,26 |

Švýcarsko | 0,77 | 0,82 | 1,18 |

Finsko | 0,78 | 1,43 | 1,08 |

Spojené státy | 0,89 | 0,61 | 1,02 |

Maďarsko | 0,95 | 0,86 | 0,86 |

Litva | 1,21 | 0,55 | 0,62 |

Rumunsko | 0,2 | 0,96 | 0,58 |

Norsko | 0,51 | 0,32 | 0,36 |

Bulharsko | 0,25 | 0,94 | 0,36 |

Slovinsko | 0,31 | 1,8 | 0,32 |

Lotyšsko | 0,2 | 0,14 | 0,28 |

Lichtenštejnsko | 0,12 | 0,45 | 0,28 |

Slovensko | 0,37 | 0,59 | 0,24 |

Japonsko | 0,18 | 0,2 | 0,24 |

Kypr | 0,26 | 0,25 | 0,22 |

Malta | 0,49 | 0,45 | 0,2 |

Čína (včetně Hongkongu) | 0,08 | 1,01 | 0,14 |

Estonsko | 0,37 | 0,29 | 0,1 |

Rusko | 0,11 | 0,05 | 0,1 |

Mexiko | 0,02 | 0,05 | 0,1 |

Chorvatsko | 0,22 | 0,43 | 0,08 |

Ukrajina | 0,14 | 0,04 | 0,08 |

Nový Zéland | 0,08 |

Austrálie | 0,15 | 0,07 | 0,06 |

Brazílie | 0,05 | 0,04 | 0,06 |

Turecko | 0,22 | 0,12 | 0,04 |

Kanada | 0,15 | 0,25 | 0,04 |

Izrael | 0,09 | 0,12 | 0,04 |

Jižní Afrika | 0,04 |

Býv. jug. rep. Makedonie | 0,08 | 0,04 | 0,02 |

Albánie | 0,05 | 0,02 | 0,02 |

Island | 0,03 | 0,02 | 0 |

Egypt | 0,14 | 0 |

2006 | 2007 | 2008 |

Země EU | 93,93 | 92,28 | 99,46 |

Kandidátské země | 0,22 | 0,12 | 0 |

Ostatní | 3,49 | 4,55 | 0 |

Neuvedeno | 2,37 | 3,05 | 0,54 |

10. PODLE OBLASTÍ ZÁJMU (V %)

Generální ředitelství / útvary | 2007 | 2008 |

SG – Generální sekretariát | 10,19 | 9,38 |

TREN – Energetika a doprava | 7,54 | 8,18 |

MARKT – Vnitřní trh | 6,46 | 7,28 |

COMP – Hospodářská soutěž | 7,32 | 7,18 |

JLS – Spravedlnost, svoboda, bezpečnost | 8,45 | 6,69 |

ENV – Životní prostředí | 6,11 | 6,07 |

ENTR – Podniky | 5,48 | 5,91 |

SANCO – Zdraví a spotřebitelé | 4,27 | 5,74 |

TAXUD – Daně a celní unie | 4,82 | 5,17 |

ADMIN – Personál a administrativa | 2,34 | 4,08 |

EMPL – Zaměstnanost a sociální věci | 3,1 | 3,72 |

AGRI – Zemědělství | 4,11 | 3,6 |

REGIO – Regionální politika | 3,69 | 3,42 |

TRADE – Obchod | 2,48 | 2,72 |

RELEX – Vnější vztahy | 4,09 | 2,39 |

INFSO – Informační společnost | 2,21 | 2,3 |

SJ – Právní služba | 1,34 | 1,75 |

DEV – Rozvoj | 2,12 | 1,67 |

AIDCO – Úřad pro spolupráci EuropeAid | 1,27 | 1,55 |

ELARG – Rozšíření | 3,18 | 1,5 |

EAC – Vzdělávání a kultura | 1,58 | 1,4 |

RTD – Výzkum | 1,64 | 1,23 |

ECFIN – Hospodářské a finanční záležitosti | 1,07 | 1,23 |

FISH – Rybolov | 0,95 | 1,13 |

BUDG – Rozpočet | 1,31 | 1,07 |

COMM – Útvar pro komunikaci | 0,73 | 0,85 |

OLAF – Evropský úřad pro boj proti podvodům | 0,45 | 0,62 |

CAB – Kabinety komisařů | 0,16 | 0,43 |

DGT – Generální ředitelství pro překlady | 0,4 | 0,32 |

ADMIN (Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu) | 0,22 | 0,28 |

EPSO – Evropský úřad pro výběr personálu | 0,08 | 0,23 |

ESTAT – Eurostat | 0,24 | 0,22 |

PMO – Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků | 0,13 | 0,18 |

ECHO – Humanitární pomoc | 0,21 | 0,15 |

JRC – Společné výzkumné středisko | 0,02 | 0,13 |

IAS – Interní audit | 0,1 | 0,07 |

BEPA – Výbor poradců pro evropskou politiku | 0,06 | 0,07 |

OPOCE – Úřad pro úřední tisky | 0,03 | 0,05 |

SCIC – Generální ředitelství pro tlumočení | 0,02 | 0,02 |

DIGIT – Generální ředitelství pro informatiku | 0,03 | 0 |

FC – Finanční kontrola | 0,02 | - |

Celkem: | 100 | 100 |

[1] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[2] Více informací o politice transparentnosti - viz zpravodaj Evropské unie na následující internetové adrese: http://europa.eu/bulletin/en/200804/p101006.htm

[3] KOM(2007) 185 ze dne 18. dubna 2007.

[4] „citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, dokumenty členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako „TRÉS SECRET/TOP SECRET“, „SECRET“ nebo „CONFIDENTIEL“ v souladu s platnými předpisy daného orgánu na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí“ (čl. 9 odst. 1).

[5] Podrobnější informace o těchto případech viz http://www.euro-ombudsman.eu.int/decision/en/default.htm

[6] Podrobnější informace o těchto věcech viz http://curia.europa.eu/jurisp/cgi-bin/form.pl?lang=fr.