52008DC0763

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Evropská Unie a arktická oblast /* KOM/2008/0763 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 20.11.2008

KOM(2008) 763 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ UNIE A ARKTICKÁ OBLAST

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ UNIE A ARKTICKÁ OBLAST

1. ÚVOD

Evropská unie je pevně spjata s arktickou oblastí[1] (dále jen Arktida) jedinečnou kombinací historie, zeměpisného hlediska, hospodářství a vědeckých úspěchů. Tři členské státy – Dánsko (Grónsko), Finsko a Švédsko – mají svá území v Arktidě. Další dva arktické státy – Island a Norsko – jsou členy Evropského hospodářského prostoru[2]. Kanada, Rusko a Spojené státy jsou strategickými partnery EU. Evropské arktické oblasti jsou prioritou politiky Severní dimenze[3]. Za hranicí vnitrostátní jurisdikce se v Severním ledovém oceánu nachází části, které náleží k oblastem volného moře a mořského dna, jež spravuje Mezinárodní úřad pro mořské dno.

Rozlehlé mořské a pozemní plochy arktické oblasti jsou životně důležitými a ohroženými součástmi environmentálního a klimatického systému Země. Teploty vzduchu v arktické oblasti se oproti celosvětovému průměru zvyšují dvakrát rychleji[4]. Mořská ledová pokrývka, sněhová pokrývka a permafrost se rychle ztenčují a uvádí tak v chod silný mechanismus zpětné vazby, který urychluje globální oteplování. Zrychlený úbytek grónského pevninského ledovce by rychle a znatelně zvýšil hladiny moří.

I navzdory nepříznivým podmínkám umožní tání ledu a nové technologie postupně zvyšovat přístup k živým a neživým arktickým zdrojům a také novým plavebním trasám. Ačkoli je Arktida jednou z nejzachovalejších oblastí na Zemi, bude stále více ohrožena společnými účinky vyplývajícími ze změny klimatu a zvýšené lidské činnosti.

Politiky EU v oblastech jako je životní prostředí, změna klimatu, energie, výzkum, doprava a rybolov mají na Arktidu přímý dopad. Základním předpokladem integrované námořní politiky EU je, že každá mořská oblast je jedinečná a vyžaduje individuální pozornost, co se týče vyvážení jejího využití udržitelným způsobem.

S ohledem na to, že změna klimatu představuje „multiplikátor hrozeb“, zdůraznila Komise a vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, že změny životního prostředí mění geostrategickou dynamiku Arktidy, což by mohlo mít důsledky pro mezinárodní stabilitu a evropské bezpečnostní zájmy a vyžadovalo vypracování politiky EU pro Arktidu[5]. Výzvy a příležitosti arktické oblasti budou mít celkově významné dopady na život budoucích generací evropských občanů. Je nezbytné, aby Evropská unie čelila těmto dopadům koordinovaným a systematickým způsobem a ve spolupráci s arktickými státy, územími a ostatními zúčastněnými stranami. Toto sdělení stanoví zájmy EU a navrhuje pro členské státy a orgány EU opatření týkající se tří hlavních cílů politiky:

- ochrana a uchování Arktidy v souladu se zájmy jejích obyvatel

- podpora udržitelného využití zdrojů

- přispívání k posílené mnohostranné správě Arktidy

2. OCHRANA A UCHOVÁNÍ ARKTIDY V SOULADU SE ZÁJMY JEJÍCH OBYVATEL

2.1. Životní prostředí a změna klimatu

Činnosti prováděné v členských státech EU – stejně jako ve většině ostatních zemí – zanechávají na životním prostředí Arktidy dopad. Aby bylo možné čelit základním příčinám změn v Arktidě, je třeba zahájit reakci na celosvětové úrovni. Dopady vyplývající ze změny klimatu představují výzvu, která má pro současnost i pro budoucnost dané oblasti klíčový význam. EU zaujímá v boji proti změně klimatu a při podpoře udržitelného rozvoje vedoucí postavení. Členské státy EU a Evropské společenství jsou stranami většiny mnohostranných dohod o životním prostředí, které mají pro Arktidu zásadní význam. Evropská průmyslová odvětví zaujímají přední postavení ve vývoji technologií pro bezpečné a udržitelné operace prováděné za nepříznivých podmínek – na pevnině, v pobřežních oblastech a na moři.

Přestože je životní prostředí Arktidy obzvláště ohrožené, nízká hustota obyvatelstva a infrastruktury způsobuje, že řízení reakcí v případě mimořádné události je velmi obtížné.

Cíle politiky

Hlavním cílem musí být předcházení a zmírnění negativního dopadu změny klimatu a stejně tak podpora přizpůsobování se nevyhnutelným změnám. Opatření při předcházení a zmírnění negativního dopadu by se měla týkat rovněž ostatních celosvětových a přeshraničních procesů, jež mají negativní dopady na Arktidu, jako je dálkový přenos znečišťujících látek. To by mělo být doplňováno vývojem holistického řízení lidských činností založeného na ekosystémech, které zajistí, že tyto činnosti jsou spravovány udržitelným způsobem, a které bude zahrnovat hlediska životního prostředí na všech úrovních. Je třeba vylepšit řízení reakcí na mimořádné události.

Návrhy opatření:

- Posoudit účinnost politik EU a mnohostranných dohod o životním prostředí v rámci reakce na výzvy životního prostředí Arktidy.

- Posilovat mezinárodní úsilí vedoucí ke zmírnění změny klimatu a určit oblasti, ve kterých je třeba poskytnou podporu v otázce přizpůsobení se účinkům změny klimatu, což zahrnuje i adaptivní řízení biologické rozmanitosti.

- Podporovat trvalý dialog o stavu životního prostředí v arktické oblasti s nevládními organizacemi.

- Koordinovat úsilí společně s arktickými státy, územími a dalšími zúčastněnými stranami a zároveň podporovat vysoké standardy ochrany životního prostředí. Posilovat správu moří v Severním ledovém oceánu založenou na ekosystémech sdílením zkušeností EU s arktickými státy.

- Pokud mají strategie a projekty EU vliv na Arktidu, zohlednit dopady na životní prostředí před tím, než jsou rozhodnutí učiněna. Podporovat využívání hodnocení dopadů projektů, plánů a programů, které mají vliv na životní prostředí Arktidy včetně strategických hodnocení životního prostředí a sdílet zkušenosti s arktickými státy.

- Podporovat screening a monitorování chemických látek v oblasti Arktidy. Zvýšit úsilí mající za cíl snížit znečištění Arktidy perzistentními organickými znečišťujícími látkami, těžkými kovy a dalšími kontaminujícími látkami včetně těch, které pochází z pozemních zdrojů. I nadále podporovat ničení zásob škodlivých chemických látek a snižovat riziko úniku radioaktivních látek v Arktidě.

- Zlepšovat spolupráci v oblasti prevence, připravenosti a reakce na katastrofy. Monitorovací a informační středisko Komise může přispět ke zlepšování schopnosti EU reagovat na katastrofy v Arktidě. Komise bude podporovat uzavření dohody o předcházení mimořádným situacím a o reakci na ně v rámci Barentsovy evropsko-arktické rady[6].

- Posilovat spolupráci v oblasti zvyšování úspor primární energie, energetické účinnosti a využití obnovitelné energie v Arktidě.

- Přispívat k hodnocení dopadů zvýšeného hluku, který je výsledkem lidských činností, na mořské savce.

2.2. Podpora původním obyvatelům a místním populacím

Přibližně třetinu ze 4 milionů obyvatel žijících v Arktidě tvoří původní obyvatelé. Ti jsou v důsledku rostoucího tlaku změny klimatu a globalizace obzvláště ohroženi.

Cíle politiky

Původní obyvatelé Arktidy v rámci EU jsou chráněni zvláštními ustanoveními právních předpisů Evropského společenství[7]. Hlavní zásadou společného prohlášení o rozvojové politice EU[8] je plná účast a svobodný a informovaný souhlas původních obyvatel. Z regionální politiky a přeshraničních programů EU těží také původní obyvatelé, jejichž organizace se podílejí na politice Severní dimenze. Práva původních obyvatel jsou tématickou prioritou Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva.

Lov mořských savců je od dávnověku hlavním faktorem pro živobytí arktických obyvatel a právo na zachování jejich tradičního způsobu obživy je jasně uznáváno. Novodobé lidské činnosti však některé druhy těchto živočichů ohrožují a obavy uvnitř EU o dobré životní podmínky zvířat se zvyšují. Politiky EU by měly i nadále zohledňovat všechny tyto faktory a usilovat o otevřený dialog s dotčenými komunitami.

Návrhy opatření:

- Zapojit původní arktické obyvatele do pravidelného dialogu.

- Poskytnout těmto obyvatelům příležitosti pro jimi iniciovaný rozvoj a pro ochranu jejich životního stylu.

- Podporovat zejména organizace a činnosti Saamů a ostatních obyvatel evropské části Arktidy mimo jiné v rámci regionálních a přeshraničních programů. Podporovat severoevropské know-how v oblasti chovu sobů.

- Pokračovat v úsilí vedoucím k zajištění účinné ochrany velryb zejména v rámci Mezinárodní velrybářské komise (IWC) a v rámci souvislostí týkajících se arktické oblasti. Podporovat návrhy na řízení lovu velryb původními obyvateli za účelem obživy za podmínky, že zachování těchto živočichů nebude narušeno a že lov velryb bude řádně regulován a úlovky zůstanou v rámci dokumentované a uznané potřeby obživy.

- Vést dialogy s původními a ostatními komunitami, které se tradičně zabývají lovem tuleňů.

- Společenství v současné době zvažuje zavést zákaz uvádění na trh, dovozu, transitu a vývozu produktů z tuleňů. To by však nemělo nepříznivě ovlivnit základní hospodářské a sociální zájmy původních komunit, které se tradičně zabývají lovem tuleňů. Na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady týkajícího se obchodování s produkty z tuleňů[9] jsou od zákazu osvobozeny produkty z tuleňů, jež jsou výsledkem lovů, které tradičně provádějí komunity Inuitů a které přispívají k jejich živobytí. Návrh dále předpokládá, že takové obchodování bude umožněno i v dalších případech, pokud budou splněny určité podmínky, jež se týkají způsobu a metod zabíjení tuleňů a jejich stahování z kůže. Dialog Komise s dotčenými komunitami původních obyvatel bude usilovat o usnadnění praktického provádění těchto ustanovení.

2.3. Výzkum, monitorování a hodnocení

Opatření této politiky by měla být založena na hodnoceních, která budou využívat nejlepší dostupné znalosti a znalosti procesů, jež mají vliv na oblast Arktidy. Arktická rada[10] provádí rozsáhlé výzkumné programy a zveřejňuje cenná hodnocení.

Členské státy EU a Evropské společenství zásadním způsobem přispívají k výzkumu v arktické oblasti[11]. Současný sedmý rámcový program Společenství se zaměřuje na nové projekty a velké mezinárodní podniky, které se zabývají výzkumem v oblasti Arktidy. Evropská polární rada se snaží harmonizovat a maximalizovat dopad evropského polárního výzkumu. Evropská agentura pro životní prostředí vypracovala řadu hodnocení založených na práci Arktické rady.

Dlouhodobé monitorování, koordinace a dostupnost údajů jsou však i nadále pro potřeby výzkumu v arktické oblasti nedostatečné.

Cíle politiky

Evropské společenství by mělo zachovat Arktidu jako prioritní oblast pro výzkum, který zaplní znalostní mezery a posoudí budoucí antropogenní dopady zejména v oblasti změny klimatu. Dále by mělo posilovat mezinárodní spolupráci a interoperabilitu a přispívat k vytváření konkrétních opatření v oblasti prevence, zmírňování a přizpůsobení.

Návrhy opatření:

- Vypracovat další výzkumné programy, které se budou zabývat zvyšováním hladiny moří, úbytkem mořského ledu a táním permafrostu a s tím souvisejícími zpětnými účinky, jež vedou ke zrychlujícímu se oteplování a mají další antropogenní dopady na arktické ekosystémy.

- Posoudit stav a vývoj arktického životního prostředí za účelem přispět k vytváření vhodných politik EU.

- Vytvořit novou výzkumnou infrastrukturu a posílit možnosti monitorování a dohledu. Přispět k dokončení projektu výzkumného ledoborce Aurora Borealis.

- Koordinovat úsilí v různých oblastech výzkumu souvisejícího s Arktidou, jako je životní prostředí, doprava, zdraví a energie a rovněž vyvíjet arktické technologie.

- Zajistit kontinuitu prostorových měření prostřednictvím GMES[12]. Podporovat dlouhodobá měření a podávání zpráv o námořních údajích prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat. Přispět ke zřízení arktické pobočky Globálního systému systémů pozorování Země.

- Vyvinout posílenou rozsáhlou mezinárodní výměnu informací týkajících se výzkumných projektů a usnadnit koordinaci vnitrostátních programů. EU by proto měla přispívat k podpoře zřízení stalé arktické pozorovací sítě.

- Zajistit otevřený přístup k informacím o monitorování a výzkumu v Arktidě, které jsou založeny na zásadě sdíleného informačního systému o životním prostředí. Usnadnit a podpořit dosah těchto informací k široké veřejnosti.

3. PODPORA UDRžITELNÉHO VYUžITÍ ZDROJů

3.1. Uhlovodíky

V Arktidě se nachází velké nevyužité zásoby uhlovodíku[13]. Známé příbřežní zdroje se nachází uvnitř výlučné hospodářské oblasti arktických států. Arktické zdroje by mohly přispívat k posílení bezpečnosti EU, co se týče energie a surovin obecně[14]. Jejich využívání však bude pomalé, protože představuje velké výzvy a nese s sebou vysoké náklady vyplývající z nepříznivých podmínek a četných rizik, pokud jde o životní prostředí.

Cíle politiky

Podpora na využívání arktických zdrojů uhlovodíku by měla být poskytována zcela v souladu s přísnými standardy ochrany životního prostředí a měla by zohlednit mimořádnou náchylnost Arktidy k ohrožení. Vedoucí pozice EU při použití technologií pro udržitelné využívání zdrojů v polárních podmínkách by měla být zachována.

Návrhy opatření :

- Pracovat na posílení základů pro dlouhodobou spolupráci zejména s Norskem a Ruskou federací a přitom usnadnit udržitelné a k životnímu prostředí šetrné využívání, těžbu a přepravu arktických zdrojů uhlovodíku. Stejně jako jinde zde budou hlavními zásadami rovné podmínky pro všechny a vzájemný přístup na trh.

- Podporovat dodržování co nejvyšších standardů ochrany životního prostředí. Usilovat o zavedení závazných mezinárodních norem založených mimo jiné na pokynech Arktické rady a příslušných mezinárodních úmluvách.

- Podporovat další výzkum a vývoj příbřežních technologií a infrastruktur. Stavět na zkušenosti získané evropským průmyslem v oblasti těžby ropy a plynu na moři. Usnadnit další výzkum a inovace, protože důraz se nyní přesouvá k ještě drsnějším podmínkám a hlubším vodám.

- Podpořit růst námořních seskupení, v nichž mohou vysoké školy a výzkumná střediska poskytnout menším společnostem vyškolené pracovníky a výzkumná zařízení. Většina inovací bude prováděna malými a středními podniky v rámci regionálních seskupení.

- Posoudit možnosti pro schválení pokynů ohledně těžby ropy a plynu, které sestavila Arktická rada.

3.2. Rybolov

Jedinými významnými arktickými rybolovnými oblastmi jsou v současnosti Barentsovo moře a východní a jižní část Norského moře. Změna klimatu může nicméně způsobit zvýšenou produktivitu některých populací ryb a změny ve výskytu druhů jiných populací ryb. Kvůli snížené ledové pokrývce moře mohou pro rybolov vzniknout nové atraktivní oblasti, které budou lépe přístupné. Pro některé arktické vody na volných mořích ještě není vytvořen mezinárodní režim na zachování a řízení. To by mohlo vést k neregulované rybolovné činnosti.

EU patří mezi největší spotřebitele arktických ryb, ze kterých je pouze malá část ulovena na plavidlech Společenství. Evropské společenství je členem Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Plně spolupracuje se státy, které disponují svrchovaností nebo jurisdikcí v arktických vodách, a nesnaží se pouze zajistit rybolovná práva, ale také zaručit dlouhodobé zachování a optimální využití rybolovných zdrojů.

Cíle politiky

Hlavním cílem EU je zajistit udržitelnou úroveň využívání arktických rybolovných zdrojů a zároveň dodržovat práva místních příbřežních komunit.

Návrhy opatření :

- Zavést regulační rámec pro tu část arktických vod na volném moři, která ještě není zahrnuta do mezinárodního režimu zachování a řízení ještě před tím, než vzniknou nová rybolovná práva. To zabrání situaci, kdy by se rybolov vyvíjel v právním vakuu, a zajistí spravedlivé a transparentní řízení rybolovu v souladu s kodexem chování pro odpovědný rybolov. V zásadě se upřednostňuje rozšíření působnosti mandátu stávajících řídících organizací, jako je NEAFC, před vytvářením nových organizací. Dokud nebude zaveden režim zachování a řízení i na oblasti, které takový režim nepokrývá, neměly by být zahájeny žádné nové rybolovné činnosti.

3.3. Doprava

Obchodní loďstvo členských států EU je největší na světě a mnoho z těchto lodí využívá zámořské trasy. Tání mořského ledu otevírá postupně možnosti plavit se po trasách v arktických vodách. To by mohlo znatelně zkrátit cesty z Evropy do oblastí Tichého oceánu, šetřit energii, snížit emise, podpořit obchod a zmenšit tlak na hlavní transkontinentální plavební kanály. Přetrvávají zde však vážné překážky jako je výskyt ledové tříště, nedostatečná infrastruktura, rizika spojená s životním prostředím a nejistota ohledně budoucích obchodních toků. Rozvoj plaveb za obchodními účely v arktické oblasti proto bude vyžadovat čas a úsilí.

Cíle politiky

Zájmem EU je zkoumat a zlepšovat podmínky pro postupné zavádění plaveb v arktické oblasti za obchodními účely a zároveň podporovat přísnější bezpečnostní standardy a standardy ochrany životního prostředí a zabránit vzniku škodlivých účinků.

Stejně tak by měly členské státy a Společenství hájit zásadu svobodné plavby a právo na pokojný průjezd nově otevřenými trasami a oblastmi.

Návrhy opatření :

- Podporovat plné uplatňování stávajících povinností týkajících se plavebních předpisů, námořní bezpečnosti, systému tras a standardů ochrany životního prostředí v Arktidě a zejména ty, které stanovila Mezinárodní námořní organizace (IMO).

- Zdůrazňovat potřebu vyhnout se diskriminačním postupům (zejména co se týče poplatků, povinných služeb, právních předpisů) ze strany některého z arktických příbřežních států vůči obchodním lodím třetích zemí.

- Zlepšit možnosti sledování námořního prostoru na dálném severu. Komise společně s Evropskou kosmickou agenturou zkoumá polární družicový systém, který může přijímat signály z jakéhokoli místa na světě. V případě úspěchu by to umožnilo lepší přehled o lodní dopravě a rychlejší reakce na mimořádné události. Družicový navigační systém Galileo bude rovněž hrát v Arktidě důležitou roli pro zajištění lepší a bezpečnější navigace, sledování námořního prostoru a reakce na mimořádné události.

- Zachovat v rámci platných předpisů pro hospodářskou soutěž konkurenční náskok evropských loděnic ve vývoji technologií, které jsou potřebné v arktických podmínkách[15]. Potenciál konstruovat speciálně navržené lodě šetrné k životnímu prostředí včetně ledoborců má pro budoucnost velký význam.

- Přezkoumat podporu pro navrhování některých arktických plavebních tras, jako jsou zejména citlivé mořské oblasti, podle předpisů organizace IMO, pokud to některý z arktických příbřežních států navrhne.

- Podporovat další pracovní úsilí k posílení bezpečnostních standardů a standardů ochrany životního prostředí stanovených organizací IMO a platných v arktických vodách.

V oblasti pozemní a letecké dopravy v evropských arktických oblastech by mělo být hlavním cílem rozvíjet pozemní a letecké dopravní infrastruktury na propojení východu a západu. Zřízení partnerství Severní dimenze pro dopravu a logistiku ještě více podpoří lepší pozemní spoje mezi EU a severozápadním Ruskem, které jsou důležité pro budoucí vývoj oblasti.

3.4. Cestovní ruch

Cestovní ruch v arktické oblasti, zejména v podobě plaveb na výletních lodí, se rychle rozvíjí, avšak četné nehody ukázaly rizika, která jsou s nimi spojená.

Cíle politiky

EU by měla i nadále podporovat udržitelný cestovní ruch v arktické oblasti a uvítat úsilí, jejichž účelem je minimalizace jeho dopadu na životní prostředí. Prvotním hlediskem by měla být ochrana životního prostředí a přínosy pro místní příbřežní komunity.

Návrhy opatření:

- Podporovat zvyšování bezpečnosti výletních lodí, lepší navádění, omezení přístupu k velice ohroženým oblastem.

- Podporovat cestovní ruch šetrný k životnímu prostředí a zapojovat do této podpory i místní komunity.

4. PřISPÍVÁNÍ K POSÍLENÉ MNOHOSTRANNÉ SPRÁVě ARKTIDY

Na Arktidu se nevztahuje žádný zvláštní smluvní režim. Žádná země nebo skupina zemí není svrchovaná nad severním pólem nebo Severním ledovým oceánem, který jej obklopuje. Existuje několik námořních hranic, v jejichž případě se arktické příbřežní státy nedohodly na vymezení výlučných hospodářských oblastí[16]. Podání předložená Komisi OSN pro hranice kontinentálního šelfu mohou vyústit v překrývající se nároky[17]. Navíc existují různé výklady podmínek pro průjezd lodí některými arktickými vodami, a to zejména tzv. Severozápadní cestou[18].

Je již zaveden rozsáhlý mezinárodní právní rámec, který se rovněž uplatňuje na Arktidu. Ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS)[19] stanoví základ pro řešení sporů včetně otázky vymezení hranic. Úmluva UNCLOS obsahuje rovněž pravidla pro využívání živých a neživých zdrojů a ochranu životního prostředí. Na arktickou oblast se dále uplatňuje celá řada mnohostranných dohod o životním prostředí, které často neobsahují zvláštní odkazy na tuto oblast.

V květnu 2008 přijalo pět příbřežních států Severního ledového oceánu deklaraci[20], ve které se tvrdí, že budou i nadále vázáni stávajícím právním rámcem a řádným způsobem řešení jakýchkoli překrývajících se nároků. Od té doby oznámilo několik z nich opatření, která rozšiřují nebo potvrzují jejich vnitrostátní jurisdikci a posilují jejich postavení v arktické oblasti.

Arktická rada úspěšně připravila hodnocení, vytvořila regionální identitu a stanovila program pro Arktidu. Společně s Barentsovou evropsko-arktickou radou a Severskou radou ministrů[21], je účastníkem Severní dimenze.

Evropský parlament nedávno zdůraznil důležitost správy arktické oblasti a požadoval vytvoření samostatné politiky EU pro Arktidu, přičemž vyzval Komisi, aby v otázkách arktické oblasti jednala proaktivně[22]. Parlamentní hledisko arktické spolupráce je klíčovou otázkou pro zvýšení povědomí o této politice a posílení podnětů vztahujících se k této politice. Evropský parlament hraje v tomto ohledu důležitou úlohu.

V souladu se svým mandátem může Evropská investiční banka podporovat investice v některých částech arktické oblasti, a to zejména v odvětvích životního prostředí, dopravy, energie a výzkumných infrastruktur.

Hlavní problémy týkající se správy arktické oblasti zahrnují roztříštěnost právního rámce, nedostatek účinných nástrojů, neexistenci souhrnného postupu sestavení politiky a mezery v účasti na této politice, v jejím uplatňovaní a geografické působnosti.

Cíle politiky

- EU by měla snažit podporovat budoucí vývoj systému spolupráce na správě arktické oblasti, který je založen na úmluvě UNCLOS a který by zajistil:

- bezpečnost a stabilitu

- přísné řízení z hlediska ochrany životního prostředí včetně dodržování zásady předběžné opatrnosti

- udržitelné využívání zdrojů a otevřený a spravedlivý přístup

- Mělo by se prosazovat úplné uplatňování již existujících povinností spíše než navrhování nových právních nástrojů. To by však nemělo bránit práci na budoucím vývoji některých rámců, které budou přizpůsobovány novým podmínkám nebo zvláštnostem arktické oblasti.

- EU by měla prosazovat široký dialog a vyjednaná řešení a neměla by podporovat opatření, která vylučují některý členský stát EU arktické oblasti nebo země ESVO, které se nachází v EHP.

- Úvahy týkající se Arktidy by měly být zahrnuty do širších politik a jednání EU.

Návrhy opatření:

- Posoudit účinnost mnohostranných dohod souvisejících s Arktidou, aby bylo možné určit, zda je třeba přijmout další iniciativy a opatření. Pečlivě sledovat postup na vymezování námořních hranic a na stanovení vnějších hranic kontinentálních šelfů za účelem posouzení jejich dopadu na zájmy EU.

- Zkoumat možnosti zavedení nových, víceodvětvových rámců pro integrované řízení ekosystémů. To by mohlo zahrnovat i zřízení sítě chráněných mořských oblastí, zavedení opatření týkajících se navigace a zavedení pravidel zajišťujících udržitelné využívání nerostů.

- Posílit přínos Arktické rady v souladu s úlohou a potenciálem Společenství. V první řadě bude Komise žádat o status stálého pozorovatele v Arktické radě.

- Navrhnout, aby partneři Severní dimenze vedli pravidelné diskuse o arktických otázkách, a prozkoumat možnosti, kdy by mohly projekty Ekologického partnerství pro Severní dimenzi pokrývat širší oblasti evropské části Arktidy. Pro arktickou spolupráci budou mít velký význam úsilí vyvinutá v oblasti energetické účinnosti a v rámci nových partnerství Severní dimenze.

- Zahájit úvahy o možnostech dalšího rozvoje programů přeshraniční spolupráce a regionálních programů týkajících se Arktidy za účelem posílení spolupráce s arktickými státy.

- Prozkoumat všechny možnosti, jak na mezinárodní úrovni podpořit opatření na ochranu biologické rozmanitosti moří v oblastech, které přesahují vnitrostátní jurisdikci, a to i uplatňováním prováděcí dohody k úmluvě UNCLOS.

- Usilovat o úspěšné završení mezinárodních vyjednávání o mořských chráněných oblastech na volném moři.

- Diskutovat s Norskem a Islandem o tom, jakým způsobem bude rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí zahrnuta do Dohody o EHP a jakým způsobem se tedy použije na část Severního ledového oceánu.

- Zahrnout záležitosti týkající se Arktidy do budoucích dialogů, které budou vedeny na setkáních na vysoké úrovni ohledně námořních záležitostí.

- Poskytnout přehled příslušných činností EU týkajících se Arktidy na tématických webových stránkách o námořních záležitostech a podporovat dialog o těchto činnostech se zúčastněnými stranami.

- Zkoumat společně se severskými zeměmi možnosti pro zřízení evropského arktického informačního střediska.

- Navázat užší vztahy s arktickými vzdělávacími sítěmi.

Grónsko

Jako součást Dánska je Grónsko jednou z největších zámořských zemí a území, které jsou přidruženy ke Společenství. Prostřednictvím ročních akčních programů je Grónsku poskytována významná finanční pomoc Společenství[23].

Návrhy opatření:

- Posilovat spolupráci v arktických záležitostech s Grónskem. Mělo by se zvážit další úsilí, které by z EU učinilo ve vztahu ke Grónsku ještě důležitějšího partnera, co se týče řízení jeho křehkého životního prostředí a výzev, jimž čelí jeho obyvatelé[24].

5. ZÁVěR

Cílem návrhů obsažených v tomto sdělení je poskytnout základ pro podrobnější úvahy. To bude užitečné pro provádění strategických iniciativ EU včetně integrované námořní politiky. Toto sdělení by mělo rovněž vést ke strukturovanému a koordinovanému přístupu k záležitostem týkajících se Arktidy a představovat první stupeň politiky pro Arktidu Evropské unie. Otevře to nové možnosti pro spolupráci s arktickými státy a zároveň nám všem napomůže zvyšovat stabilitu a stanovit správnou rovnováhu mezi prioritním cílem, jímž je ochrana arktického životního prostředí, a potřebou udržitelného využívání zdrojů.

[1] Pojem „arktická oblast“ používaný v tomto sdělení pokrývá oblast okolo severního pólu severně od polárního kruhu. Zahrnuje Severní ledový oceán a území osmi států arktické oblasti: Kanady, Dánska (včetně Grónska), Finska, Islandu, Norska, Ruska, Švédska a Spojených států.

[2] Ustanovení Dohody o EHP zajišťuje plnou účast zemí ESVO, které se nachází v EHP, na vnitřním trhu a v těchto ohledech umožňuje spolupráci v oblastech, jako je životní prostředí, výzkum, cestovní ruch a civilní ochrana, z nichž všechny mají pro Arktidu velký význam.

[3] Severní dimenze je politikou, na níž se podílí čtyři partneři: Evropská unie, Island, Norsko a Rusko, a to tím, že prosazují stabilitu, prosperitu a udržitelný rozvoj.

[4] Zjištění Arktické rady (2005), potvrzené pozdějšími měřeními.

[5] Změna klimatu a mezinárodní bezpečnost, dokument o společné politice ze dne 14. března 2008 určený Evropské radě.

[6] Fórum pro mezivládní spolupráci v oblasti Barentsova moře.

[7] Protokol 3 k aktu o přistoupení Švédska a Finska.

[8] Přijato Radou, Parlamentem a Komisí v roce 2005.

[9] KOM (2008) 469, 23.7.2008.

[10] Arktická rada je mezivládní fórum, které podporuje spolupráci mezi arktickými státy a původními komunitami.

[11] Minulé rámcové programy Společenství (pátý rámcový program a šestý rámcový program) poskytly podporu více než 50 projektům týkajícím se polární oblasti. To zahrnuje projekt DAMOCLES, který obdržel největší příspěvek v rámci Mezinárodního polárního roku. V rámci šestého rámcového programu dosáhl rozpočet na arktické záležitosti částky 86 milionů EUR.

[12] GMES (globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti) je iniciativou EU, jejímž cílem je poskytovat udržitelné a zcela spolehlivé informační služby založené na kapacitách pro pozorování Země.

[13] Srov. Wood Mackenzie a Fugro Robertson: „Future of the Arctic, A new dawn for exploration“ a hodnocení geologického průzkumu Spojených států. Je důležité vzít v úvahu, že odhady jsou založeny na průzkumech; pro větší přesnost je třeba provést další podrobný výzkum.

[14] Dne 4. listopadu 2008 přijala Komise sdělení týkající se „Iniciativy v Oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ (KOM(2008)699).

[15] Ve stavbě, opravě a přestavbách lodí, námořního zařízení a návrhů, jako je jedinečná speciální loď pro polární oblasti „Double Acting Ship“, jejíž příď je přizpůsobena podmínkám plout na otevřené vodě a záď je navržena jako ledoborec. Další oblastí je vyhloubení arktických přístavů.

[16] Bylo vyjednáno pět dvoustranných vymezení hranic. Nevyřešená vymezení zůstávají mezi: Ruskem a Norskem v Barentsově moři, Spojenými státy a Ruskem v Beringově úžině a Spojenými státy a Kanadou v Beaufortově moři. Kanada a Dánsko vedou spor o Hansův ostrov. Norsko a několik dalších zemí včetně členských států EU navíc vykládají použitelnost dohody o souostroví Svalbard v dosahu 200 n.m. okolo tohoto souostroví různým způsobem.

[17] V roce 2001 předložilo Rusko nárok na velkou část Arktidy včetně severního pólu. Norsko předložilo nárok také; Dánsko a Kanada mají předložení nároků v úmyslu.

[18] Tento spor zahrnuje jak vymezení kanadských vnitřních vod, kde může Kanada plně upravovat překročení jejich hranic, tak i právo Kanady přijmout a prosazovat právní předpisy k zabránění znečištění způsobeného plavidly ve vodách pokrytých ledem.

[19] Stranami úmluvy UNCLOS jsou všechny arktické státy (s výjimkou Spojených států), všechny členské státy EU a Společenství.

[20] Ilulissatská deklarace přijatá na konferenci týkající se Severního ledového oceánu ze dne 28. května 2008.

[21] Severská rada ministrů odvádí hodnotnou práci v oblasti podpory arktické spolupráce.

[22] Usnesení ze dne 9. října 2008 o správě arktické oblasti.

[23] V období 2007–2013 je na roční akční programy udělena finanční pomoc až do výše 25 milionů EUR ročně sloužící na podporu odvětví vzdělávání a odborného vzdělávání. Na rybolov je navíc přiděleno 15,8 milionu EUR ročně.

[24] S ohledem na Zelenou knihu Komise týkající se budoucích vztahů mezi EU a zámořskými zeměmi a územími – KOM(2008) 383.