[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 5.12.2007 KOM(2007) 766 v konečném znění 2007/0280 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o koordinaci postupů při zadávání některých veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby v oblasti obrany a bezpečnosti (předložená Komisí) {SEK(2007) 1598}{SEK(2007) 1599} DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1) Souvislosti návrhu - Odůvodnění a cíle návrhu Vytvoření evropského trhu s obranným materiálem je klíčovým faktorem podpory evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP). V oblasti veřejných zakázek je k tomu nezbytné vytvoření nového evropského právního rámce vhodného pro zadávání citlivých veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Účelem této směrnice je ustanovit uvedený právní rámec vyplněním mezer platného právního rámce, které Komise zjistila po konzultacích s dotčenými stranami. Veřejné zakázky zadané v oblasti obrany a bezpečnosti v současné době spadají do oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES[1], s výhradou výjimek, které odpovídají případům uvedeným v článcích 30, 45, 46, 55 a 296 Smlouvy. Soudní dvůr ve své ustálené judikatuře jednoznačně rozhodl, že využívání odchylek z práva Společenství, včetně odchylky uvedené v článku 296 Smlouvy, se musí omezit na výjimečné a jasně vymezené případy. V oblasti obrany a bezpečnosti však členské státy uplatňují směrnici 2004/18/ES jen zřídka a dovolávají se výjimek stanovených buď v článku 296 Smlouvy v případě veřejných zakázek v oblasti obrany, nebo v článku 14 směrnice v případě veřejných zakázek v oblasti bezpečnosti. Odchylky, které by tedy podle Smlouvy i podle judikatury Soudního dvora měly představovat výjimku, jsou ve skutečnosti pravidlem. V důsledku toho se nákup většiny obranného a bezpečnostního materiálu řídí nekoordinovanými vnitrostátními pravidly a postupy zadávání veřejných zakázek. Tato ustanovení se vzájemně značně liší v oblasti zveřejňování, nabídkových řízení, kritérií výběru a zadávání zakázky apod. Tato právní různorodost představuje významnou překážku pro vytvoření evropského trhu s obranným materiálem a otevírá cestu pro porušování zásad Smlouvy, zejména zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení, u značné části zakázek v oblasti obrany v Evropě. Rozsáhlé využívání těchto odchylek vyplývá do značné míry z toho, že směrnice 2004/18/ES navzdory zlepšením, která znamenala oproti dříve platným pravidlům koordinace, dostatečně nezohledňuje zvláštní požadavky, kterým musí vyhovět některé nákupy zboží a služeb v oblasti obrany a bezpečnosti. Cílem Komise je tedy omezit využívání výjimek ze Smlouvy a ze směrnice 2004/18/ES v oblastech obrany a bezpečnosti na výjimečné případy v souladu s judikaturou Soudního dvora a zároveň dbát na bezpečnostní zájmy členských států. Cílem tohoto návrhu je tak zavést nový právní nástroj přizpůsobený specifickému rázu nákupů v těchto odvětvích, označovaných za „citlivé“, u nichž zadávání veřejných zakázek zahrnuje zvláštní požadavky a opatření; členské státy tak budou mít k dispozici společný rámec pravidel zadávání veřejných zakázek, který zaručí zároveň uplatňování zásad Smlouvy o ES a zohlednění specifických rysů těchto nákupů, jakými je například bezpečnost informací, bezpečnost dodávek a nezbytná pružnost postupů. - Obecné souvislosti V letech 1996 a 1997 předložila Evropská komise dvě sdělení o odvětvích spojených s obranou s cílem podpořit restrukturalizaci a vytvoření účinného evropského trhu s obranným materiálem. Z těchto sdělení vyplynuly konkrétní návrhy a opatření, která se týkají některých aspektů této otázky. Pokud jde o hlavní reformy, považovaly však některé členské státy jakákoli opatření na evropské úrovni za předčasná. Na závěr období změn, které poznamenaly toto odvětví i institucionální rámec Evropské unie, zejména počátky skutečné EBOP, vyzval Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. dubna 2002 Komisi, aby se otázkou zbraní zabývala v novém sdělení. Na podzim roku 2002 vytvořil Evropský konvent pracovní skupinu, která se zabývá otázkami obrany a předsedá jí evropský komisař Michel Barnier. Zpráva, kterou tato skupina vypracovala[2], zdůrazňuje zejména to, že důvěryhodnost evropské obranné politiky závisí na existenci a rozvoji evropských kapacit a na posílení průmyslové a technologické základny odvětví obrany. Za tímto účelem byla v červenci 2004 vytvořena Evropská obranná agentura (EDA), která byla původně plánována v návrhu Evropské ústavy a jejíž vytvoření dokládá odhodlání členských států rozvíjet svou obranyschopnost. Zároveň s úsilím vyvinutým členskými státy zahájila Komise svým sdělením předloženým v roce 2003 a nazvaným „ Směrem k politice Evropské unie v oblasti vybavení pro obranu“ [3], sedm iniciativ s cílem vytvořit účinnější evropský trh s obranným materiálem. V tomto sdělení Komise zdůraznila nezbytnost zhodnotit způsob optimalizace nákupu obranného materiálu a ohlásila přijetí interpretačního sdělení týkajícího se uplatňování článku 296 Smlouvy a přípravu zelené knihy, která poslouží jako základ pro diskusi se všemi zúčastněnými subjekty za účelem dosažení dohody o pravidlech, která se mají používat při zadávání veřejných zakázek na obranný materiál s ohledem na stupeň jejich citlivosti. V roce 2004 zveřejnila Komise zelenou knihu nazvanou „ Veřejné zakázky v oblasti obrany “[4]. Po zahájení této konzultace obdržela Komise čtyřicet příspěvků od šestnácti členských států, institucí a podniků. V roce 2005, po rozboru těchto příspěvků a s přihlédnutím k dialogu vedenému s dotčenými subjekty, zveřejnila Komise sdělení „o výsledcích konzultací, které byly zahájeny Zelenou knihou o veřejných zakázkách v oblasti obrany, a o příštích iniciativách Komise“ [5]. Tyto příspěvky potvrdily účelnost interpretačního sdělení o použitelnosti článku 296 Smlouvy – přijatého v roce 2006[6] – a prokázaly nezbytnost existence pravidel Společenství upravujících zadávání veřejných zakázek na obranný materiál s přihlédnutím ke specifickým rysům některých nákupů uskutečněných v tomto odvětví. Z konzultací s dotčenými stranami vyplynulo, že u nákupů v oblasti bezpečnosti existují obdobné požadavky, které je nutno legislativně řešit na evropské úrovni. Jak totiž konstatovala Evropská rada v evropské bezpečnostní strategii „Bezpečná Evropa v lepším světě“ z roku 2003, skutečnost, že se objevily nadnárodní a asymetrické hrozby, jakými je například terorismus a organizovaná trestná činnost, má tendenci stírat hranice mezi vnější a vnitřní bezpečností a bezpečností vojenskou a nevojenskou a vyžaduje globální reakci. Bezpečnostní síly navíc využívají pro boj s tímto ohrožením materiál, který je z technologického hlediska často srovnatelný s obranným materiálem. V důsledku toho se nákupy v oblasti bezpečnosti stále častěji vyznačují citlivostí, zejména vzhledem ke složitosti a důvěrnosti, která je připodobňuje nákupům určeným pro obranu. - Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu V současné době se veřejné zakázky, na které se tento návrh vztahuje, řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. - Soulad s ostatními politikami Tento návrh se předkládá v souvislosti s politikou vnitřního trhu a přispěje k EBOP a k evropské průmyslové politice. Předkládá se rovněž v rámci sedmi klíčových oblastí politik určených Komisí v roce 2003 ve sdělení „K politice Evropské unie v oblasti vybavení pro obranu“ a doplňuje další iniciativy Komise spojené s obranným průmyslem a trhem. 2) KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů - Konzultace zúčastněných stran Na počátku své iniciativy týkající se veřejných zakázek v oblasti obrany v roce 2003 zahájila Komise průběžnou diskusi se všemi zúčastněnými stranami, která vyústila v tento návrh. Proběhly dvoustranné konzultace v rámci Poradního výboru pro zadávání veřejných zakázek (ACPC), prostřednictvím EDA a v průběhu dvoustranných schůzek s členskými státy a se zástupci evropského průmyslu. Uskutečnily se rovněž pravidelné kontakty s členy výboru „Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů“ (IMCO) Evropského parlamentu. Zelená kniha „ Veřejné zakázky v oblasti obrany“ byla vypracována na základě odborného posudku vydaného zároveň členskými státy a zástupci evropského průmyslu (viz níže). Tato kniha sama o sobě stála na počátku rozsáhlých konzultací, kterých se zúčastnilo čtyřicet členských států, podniků a jiných stran. Na základě výsledků těchto konzultací mohla Komise pokračovat ve své práci. Členské státy se aktivně zúčastnily vypracování interpretačního sdělení přijatého v prosinci 2006 a byly Komisí vyzvány k tomu, aby se vyjádřily k první verzi textu, která jim byla rozdána v rámci ACPC. Všechny zúčastněné strany byly rovněž úzce zapojeny do vypracování tohoto návrhu na základě řady mnohostranných a dvoustranných jednání a formou zasílání písemných odpovědí na čtyři dokumenty určené členům ACPC. Navíc byly vlády i podniky v rámci posouzení dopadu konzultovány prostřednictvím pěti studií zadaných externím poradcům, které zahrnovaly všechny aspekty veřejných zakázek v oblasti obrany (poptávka, nabídka, právní rámec a výrobky). - Sběr a využití výsledků odborných konzultací Od ledna do dubna 2004 uspořádala Komise šest brainstormingových zasedání se skupinami odborníků z vlád členských států a zástupců evropského průmyslu, jejichž cílem bylo sbírat informace o současné praxi v oblasti veřejných zakázek v oblasti obrany. Tato zasedání se týkala „identifikace vlastností a ekonomických rozměrů zakázek v oblasti obrany“, „pravidel týkajících se veřejných zakázek v oblasti obrany na vnitrostátní a mezivládní úrovni a na úrovni Společenství“ a „postupu ohledně nástroje Společenství týkajícího se veřejných zakázek v oblasti obrany“. - Posouzení dopadů Při posouzení dopadů zvažovala Komise tři možnosti: nepřijmout na úrovni Společenství žádné opatření, přijmout opatření nelegislativní a přijmout opatření legislativní. Zvažovaná nelegislativní opatření zahrnovala interpretační sdělení upřesňující použití článku 14 směrnice 2004/18/ES v oblasti bezpečnosti, aktivnější politiku boje s protiprávním jednáním a vzdělávací program pro veřejné zadavatele a zaměstnance Komise, který by jim umožnil vyvodit důsledky z interpretačního sdělení o uplatnění článku 296 Smlouvy. Zvažovaná legislativní opatření zahrnovala nařízení, odvětvovou směrnici týkající se všech veřejných zadavatelů v oblasti obrany a bezpečnosti, samostatnou směrnici vztahující se na citlivé veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti a konečně směrnici měnící směrnici 2004/18/ES s cílem začlenit do ní nová zvláštní pravidla pro tyto zakázky. Komise velmi brzy vyloučila možnost přijmout nelegislativní opatření. Ta by totiž sice byla účinná, ale sama o sobě by nestačila snížit využívání odchylek zakládajících se na článku 296 Smlouvy a na článku 14 směrnice 2004/18/ES. Tohoto cíle je možno dosáhnout pouze tehdy, bude-li právo Společenství týkající se veřejných zakázek obsahovat pravidla přizpůsobená specifickým rysům citlivých veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Protože taková pravidla v současné době neexistují, je nutno je vytvořit, což vyžaduje přijetí opatření legislativní povahy. Obdobně, pokud Komise nepřijme žádné opatření, budou v oblasti veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti bezpochyby i nadále ve značném rozsahu uplatňovány výjimky z pravidel vnitřního trhu. Na základě stávajícího právního rámce by se tedy nezvýšila průhlednost ani otevřenost většiny veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Důvody, kterými se Komise řídila při výběru typu legislativního nástroje, jsou vysvětleny v příslušné části („volba nástrojů“). Vedle otázky nástroje zvažovala Komise celou řadu dílčích možností, které se týkají: ° oblasti působnosti nových pravidel; ° jejich obsahu, zejména pokud jde o úpravu bezpečnosti dodávek, bezpečnosti informací a zadávacích řízení. Možnosti týkající se oblasti působnosti byly vyhodnoceny s cílem omezit využívání odchylek od pravidel Společenství na výjimečné případy při současném dodržování práva členských států nepoužívat pravidla Společenství z důvodu ochrany svých základních bezpečnostních zájmů. Různé možnosti týkající se obsahu nových pravidel, zejména s ohledem na bezpečnost dodávek, bezpečnost informací a zadávací řízení, byly vyhodnoceny s ohledem na cíl, kterým je zajištění co nejvyšší transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace při zadávání citlivých veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Tento cíl by však neměl ohrozit oprávněné bezpečnostní zájmy členských států. Tato směrnice výrazně zlepší právní rámec pro veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti. Umožní koordinaci vnitrostátních právních řádů v této oblasti a zajistí dodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Posouzení dopadů navíc zjistilo velmi omezený vliv na administrativní náklady veřejných zadavatelů a podniků. Možné zvýšení nákladů souvisejících s prvním prováděním nových pravidel by mělo být omezené a ve střednědobém nebo dlouhodobém měřítku by mělo naopak dojít ke snížení administrativních nákladů podniků, zejména podniků malých a středních. Z hospodářského hlediska by větší otevřenost veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti měla zvýšit šanci podniků získat zakázky v jiných členských státech, což umožní těm nejkonkurenceschopnějším z nich dosáhnout úspor z rozsahu a rozvíjet svou činnost. To by vedlo ke snížení jednotkových výrobních nákladů, které by zvýšilo konkurenceschopnost evropských výrobků na světovém trhu. Nákupy veřejných zadavatelů budou ekonomicky výhodnější. A konečně prostředky daňových poplatníků budou vynakládány účinněji a občané EU budou lépe chráněni proti ohrožení bezpečnosti. Ustanoveními tohoto návrhu nebudou dotčeny mezinárodní a zejména transatlantické obchodní vztahy v oblasti obrany a bezpečnosti. Tyto vztahy jsou upraveny dohodami uzavřenými v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a zejména dohodou o veřejných zakázkách (GPA). Citlivé veřejné zakázky zadávané veřejnými zadavateli působícími v oblasti obrany, tj. veřejné zakázky na dodávky zbraní, střeliva a válečného materiálu, jsou z působnosti této dohody vyjmuty. Veřejné zakázky v oblasti bezpečnosti pak mohou být z působnosti této dohody vyjmuty případ od případu na základě článku XXIII této dohody. Veřejní zadavatelé, kterých se dotkne tento návrh, si tedy ponechají právo rozhodnout, zda vyzvou hospodářské subjekty ze třetích zemí, či nikoli. 3) Právní stránka návrhu - Shrnutí navrhovaných opatření Tento návrh směrnice se vztahuje na citlivé veřejné zakázky na dodávky, stavební práce a služby v oblasti obrany a bezpečnosti. Navrhované prahové hodnoty jsou stejné jako hodnoty v současné době používané na úrovni Společenství podle směrnice 2004/18/ES. Tento návrh vychází z velké části ze systému a filosofie směrnice 2004/18/ES, ale vyznačuje se některými specifickými rysy přizpůsobenými vlastnostem citlivých veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Tyto specifické rysy zajišťují na jedné straně větší pružnost pro zadavatele a na straně druhé nezbytná ochranná opatření zaručující bezpečnost informací a dodávek. Klíčová ustanovení tohoto návrhu se týkají: ° řízení: vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce jsou schvalována bez zvláštního odůvodnění s cílem zajistit pružnost nezbytnou při zadávání citlivých veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Lze rovněž využít omezeného řízení a soutěžního dialogu. Oproti tomu otevřené řízení, které předpokládá distribuci zadávací dokumentace všem hospodářským subjektům, které o to projeví zájem, bylo vyhodnoceno jako nevhodné z hlediska požadavků na důvěrnost a bezpečnost informací v souvislosti s těmito zakázkami. ° bezpečnosti dodávek: konkrétní potřeby členských států z hlediska bezpečnosti dodávek u citlivých veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti vyžadují zvláštní předpisy, a to jak na úrovni smluvních požadavků, tak na úrovni kritérií pro výběr kandidátů. ° bezpečnosti informací: rovněž často důvěrný charakter informací souvisejících s citlivými veřejnými zakázkami v oblasti obrany a bezpečnosti vyžaduje ochranná opatření jak na úrovni samotného zadávacího řízení, tak na úrovni kritérií pro výběr kandidátů i smluvních požadavků veřejných zadavatelů. - Právní základ Právním základem je čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 Smlouvy o ES vzhledem k tomu, že se jedná o ustanovení, jejichž záměrem je zajistit, aby řízení využívaná v případě nákupů na zboží a služby splňovala zásady volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb. - Zásada subsidiarity V souladu s výsledky konzultací, které se uskutečnily v posledních letech, vznikla potřeba legislativního zásahu na úrovni Společenství s cílem vytvořit směrnici koordinující postupy Společenství při zadávání veřejných zakázek Společenství pro citlivé nákupy v oblasti obrany a bezpečnosti. Takového cíle by nebylo možno dosáhnout nečinností ani opatřením provedeným pouze na úrovni členských států. Jediným možným způsobem, jak ukončit porušování právních předpisů vyplývající z nepřiměřenosti ustanovení Společenství, která upravují koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek, platných v současné době, je tedy legislativní iniciativa. - Zásada proporcionality Zvoleným nástrojem je směrnice, jejíž provádění ponechává členským státům určitý prostor pro pružnost. Její ustanovení jsou inspirována směrnicí 2004/18/ES, co se týče oblastí tohoto návrhu. Na druhé straně ustanovení zaměřená konkrétně na specifické rysy oblasti obrany a bezpečnosti ponechávají členským státům a veřejným zadavatelům při zadávání veřejných zakázek významný prostor pro posuzování různých možností. Za předpokladu dodržování ustanovení směrnice v plném rozsahu umožní jejich zavedení do vnitrostátního práva jednotlivým státům zohlednit specifické rysy a vlastnosti citlivých nákupů zadávaných v oblasti obrany a bezpečnosti. - Volba nástrojů Vzhledem k tomu, že právním základem jsou čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 Smlouvy o ES, neumožňovala by tato Smlouva upravit ustanovení použitelná jak pro veřejné nákupy zboží, tak pro nákupy služeb formou nařízení. Navrhovaným nástrojem je proto směrnice. Vzhledem k tomu, že cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu pro nákupy s určitými vlastnostmi při současném zachování nedávno přijatých právních předpisů (směrnice 2004/18/ES), a k tomu, že judikatura upravující nákupy nevykazuje stejná omezení a požadavky, zdá se návrh samostatné směrnice nejlepším řešením. Kromě toho je zárukou větší přehlednosti a srozumitelnosti. Při provádění mají členské státy možnost, pokud si to přejí, vytvořit právní předpisy použitelné pro všechny své veřejné zakázky včetně citlivých nákupů týkajících se obrany a bezpečnosti. 4) Rozpočtové důsledky ANO Tato směrnice bude mít rozpočtové důsledky vyplývající z celé řady úkolů: - každodenní zveřejňování stanovisek v Úředním věstníku Evropské unie , - každoroční monitorování provádění směrnice, - střednědobý přezkum (nejdříve za pět let) správních vlivů provádění směrnice veřejnými zadavateli a podniky, - dlouhodobý přezkum (nejdříve za deset let) hospodářských vlivů směrnice. Výše uvedená opatření v oblasti monitorování a hodnocení mohou vyžadovat částečné nebo úplné využívání služeb externích poskytovatelů v rámci smlouvy o technické pomoci, rámcové smlouvy uzavřené v hodnocené oblasti nebo na základě veřejné soutěže v rámci omezeného nebo otevřeného řízení. Finanční výkaz připojený k návrhu směrnice uvádí podrobný rozpis předmětu a předpokládané finanční prostředky na opatření, která mají rozpočtové důsledky. 5) DOPLňKOVÉ INFORMACE - Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor. 2007/0280 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o koordinaci postupů při zadávání některých veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby v oblasti obrany a bezpečnosti (Text s významem pro EHP) | EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[7], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9], konajíc dle postupu uvedeného v článku 251 Smlouvy [10], vzhledem k těmto důvodům: (1) Postupné vytváření evropského trhu s obranným materiálem je nezbytné pro posílení evropské obranné průmyslové a technologické základny a pro rozvoj vojenského potenciálu nezbytného k provádění evropské bezpečnostní a obranné politiky. (2) Vytvoření evropského trhu s obranným materiálem je podmíněno zřízením příslušného legislativního rámce. V oblasti veřejných zakázek je k tomu potřebná koordinace postupů zadávání veřejných zakázek, které splní požadavky bezpečnosti členských států a povinnosti vyplývající ze Smlouvy. (3) Tato pravidla by zároveň měla odrážet globální přístup Evropské unie v oblasti bezpečnosti, který odpovídá vývoji strategického prostředí. Skutečnost, že se objevilo nadnárodní a asymetrické ohrožení, s sebou tedy přinesla postupné stírání hranice mezi vnější a vnitřní bezpečností a bezpečností vojenskou a nevojenskou. (4) Obranný a bezpečnostní materiál má zásadní význam zároveň pro bezpečnost a svrchovanost členských států i pro nezávislost Unie. V důsledku této skutečnosti mají nákupy zboží a služeb v odvětví obrany a bezpečnosti často citlivou povahu. (5) Z toho vyplývají zvláštní požadavky zejména v oblasti bezpečnosti dodávek a bezpečnosti informací. Tyto požadavky se týkají především nákupů zbraní, střeliva a válečného materiálu (a rovněž služeb a prací, které s nimi přímo souvisejí) určených ozbrojeným silám, ale také některých zvláště citlivých nákupů v oblasti nevojenské bezpečnosti. (6) Zadávání zakázek sjednaných v členských státech jménem státu, regionálních nebo místních orgánů a jiných veřejnoprávních subjektů musí být v souladu se zásadami Smlouvy, zejména se zásadou volného pohybu zboží, zásadou svobody usazování a zásadou svobodného poskytování služeb a se zásadami z nich odvozenými, jako je zásada rovného zacházení, zásada zákazu diskriminace, zásada vzájemného uznávání, zásada proporcionality a zásada transparentnosti. Pro veřejné zakázky, které převyšují určitou hodnotu, je žádoucí, aby byla vypracována ustanovení zavádějící na úrovni Společenství koordinaci vnitrostátních zadávacích řízení těchto zakázek, jež by byla založena na těchto zásadách, aby zajistila jejich účinnost a zaručila otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži. Tato koordinační ustanovení by proto měla být vykládána v souladu s výše uvedenými pravidly a zásadami, jakož i s dalšími pravidly Smlouvy. (7) Smlouva ve svých článcích 30, 45, 46, 55 a 296 uvádí konkrétní výjimky z uplatňování zásad, které stanoví, a tedy i z uplatňování práva odvozeného z těchto zásad. Z toho vyplývá, že nic v této směrnici by nemělo bránit zavedení nebo uplatňování opatření, která mohou být nezbytná pro ochranu zájmů uznaných jako oprávněné těmito ustanoveními Smlouvy. V souladu s judikaturou Soudního dvora je však třeba vykládat možnost využívat tyto výjimky tak, že jejich účinky nebudou rozšiřovány nad rámec toho, co je nezbytně nutné pro ochranu oprávněných zájmů, které tyto články Smlouvy umožňují chránit. To znamená, že případy, kdy se směrnice neuplatní, musí být zároveň přiměřené ve vztahu ke sledovaným cílům a představovat prostředek, který je nejmenší možnou překážkou volného pohybu zboží nebo služeb. (8) Zakázky na zbraně, střelivo a válečný materiál zadávané veřejnými zadavateli působícími v oblasti obrany jsou vyjmuty z působnosti dohody o veřejných zakázkách uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (dále jen „dohoda“). Ostatní zakázky,na které se vztahuje tato směrnice, mohou být z provádění uvedené dohody vyloučeny podle jejího článku XXIII. (9) Zakázka může být považována za veřejnou zakázku na stavební práce, pouze pokud její předmět zvláště zahrnuje provedení činností vyplývajících z oddílu 45 „Společného slovníku pro veřejné zakázky” upraveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV)[11] (dále jen „CPV“), a to i tehdy, když zakázka zahrnuje poskytování jiných služeb nezbytných k provedení těchto činností. Veřejné zakázky na služby mohou za určitých okolností zahrnovat stavební práce. Pokud jsou však tyto stavební práce ve vztahu k hlavnímu předmětu zakázky pouze vedlejší a jsou jen jeho případným důsledkem nebo doplňkem, skutečnost, že jsou zahrnuty do zakázky, není důvodem, aby byla posuzována jako veřejná zakázka na stavební práce. (10) Veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti často obsahují citlivé informace, které je z bezpečnostních důvodů nutno chránit před nepovoleným přístupem. Ve vojenské oblasti existují v členských státech systémy klasifikace těchto informací. Naproti tomu situace v oblasti nevojenské bezpečnosti je dosti odlišná. Doporučuje se tedy použít koncept, který zohlední různé postupy v členských státech a umožní obsáhnout vojenskou i nevojenskou oblast. V každém případě by zadávání veřejných zakázek v těchto oblastech nemělo případně ohrozit povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise 2001/844/ES ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád[12], nebo rozhodnutí 2001/264/ES, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady[13]. (11) Veřejní zadavatelé by měli mít možnost využívat rámcových dohod. Je proto třeba stanovit definici rámcových dohod a zvláštních pravidel. Podle těchto pravidel, pokud veřejný zadavatel uzavře v souladu s touto směrnicí rámcovou dohodu, jež se týká zejména zveřejňování, lhůt a podmínek pro podávání nabídek, může sjednat zakázky založené na této rámcové dohodě v době platnosti této dohody buď za použití podmínek stanovených v rámcové dohodě, nebo pokud nebyly všechny podmínky předem stanoveny v rámcové dohodě, obnovením soutěže mezi stranami rámcové dohody ve vztahu k těm podmínkám, které nebyly stanoveny. Obnovení soutěže by mělo být v souladu s určitými pravidly, jejichž cílem je zaručit nezbytnou pružnost a dodržování obecných zásad, zejména zásady rovného zacházení. Ze stejných důvodů by doba platnosti rámcových dohod měla být omezena a neměla by překročit pět let, s výjimkou případů, které veřejní zadavatelé náležitě odůvodní. (12) Veřejní zadavatelé by měli mít možnost využívat elektronické techniky nákupu, pokud však jejich využití bude v souladu s pravidly této směrnice a se zásadami rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. (13) Zvyšování počtu prahových hodnot pro použití koordinačních opatření je pro veřejné zadavatele zdrojem komplikací. Prahové hodnoty pro použití této směrnice by tedy měly odpovídat prahovým hodnotám, které již veřejní zadavatelé musí dodržovat pro použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby[14]. Proto by prahové hodnoty měly být uvedeny do souladu s hodnotami stanovenými směrnicí 2004/18/ES při příležitosti přezkoumání hodnot stanovených v této směrnici. (14) Pro účely použití procesních pravidel této směrnice a pro účely dohledu je oblast služeb nejlépe znázorněna rozdělením do kategorií, které odpovídají určitým kódům CPV. (15) Navíc je vhodné stanovit, ve kterých případech se směrnice nepoužije z důvodu použití zvláštních pravidel pro zakázky, která vyplývají z mezinárodních dohod nebo která jsou vlastní mezinárodním organizacím. (16) Ozbrojené síly mohou provádět vojenské operace za hranicemi Unie. Za těchto okolností je vhodné oprávnit veřejné zadavatele vyslané na místo operací k tomu, aby neuplatňovali pravidla této směrnice v případech, kdy zadávají zakázky místním hospodářským subjektům. (17) Technické specifikace vypracované veřejnými zadavateli by měly umožnit otevření veřejných zakázek hospodářské soutěži. S tímto cílem by mělo být možné podávat nabídky, které odrážejí rozmanitost technických řešení. Proto by mělo být možné vypracovat na jedné straně technické specifikace vyjádřené praktickým výkonem a funkčními požadavky. Na druhé straně, je-li činěn odkaz na evropskou normu, nebo pokud taková norma neexistuje, na mezinárodní nebo vnitrostátní normy včetně norem pro oblast obrany, měly by být nabídky založené na jiných rovnocenných řešeních brány veřejnými zadavateli v úvahu. Tato rovnocennost by měla být hodnocena zejména ve vztahu k požadavkům interoperability a operativní účinnosti. K prokázání rovnocennosti by uchazeči měli mít možnost využít jakéhokoli důkazu. Veřejní zadavatelé by měli být schopni odůvodnit každé rozhodnutí, že v daném případě rovnocennost neexistuje. Navíc existují mezinárodní standardizační dohody, jejichž cílem je zajistit interoperabilitu ozbrojených sil a které mohou mít v členských státech sílu zákona. V případě, kdy se uplatní jedna z těchto dohod, mohou veřejní zadavatelé vyžadovat soulad nabídek s normami uvedenými v těchto dohodách. Technické specifikace by měly být jasně uvedeny takovým způsobem, aby všichni uchazeči věděli, co požadavky stanovené veřejným zadavatelem zahrnují. (18) Podrobnosti technických specifikací a dodatečné informace týkající se zakázky musí být uvedeny, jak je to obvyklé v členských státech, v zadávací dokumentaci pro každou zakázku nebo v jiném obdobném dokumentu. (19) Obranný a bezpečnostní materiál je často určen k začlenění do složitějších struktur (systému nebo systému systémů). V tomto případě nemusí být některé technické specifikace týkající se tohoto začlenění uvedeny v zadávací dokumentaci a mohou být sděleny pouze úspěšnému uchazeči, pokud se vliv těchto specifikací na nabídku omezuje na upřesnění nebo objasnění, která nemění předmět veřejné zakázky. Ve všech těchto případech poskytují veřejní zadavatelé stejné informace všem uchazečům a zajistí rovné zacházení s nimi. (20) Podmínky plnění zakázky jsou slučitelné s touto směrnicí, pokud nejsou přímo nebo nepřímo diskriminační a pokud jsou uvedeny v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. (21) Podmínky plnění zakázky mohou obsahovat zejména požadavky veřejných zadavatelů v oblasti bezpečnosti informací a bezpečnosti dodávek. Tyto požadavky jsou důležité zejména vzhledem k citlivé povaze materiálu, na který se vztahuje tato směrnice, a týkají se celého dodavatelského řetězce. (22) Pokud jde o bezpečnost dodávek, zahrnují požadavky veřejného zadavatele v oblasti organizace a umístění dodavatelského řetězce uchazeče například vnitřní pravidla podniků mezi dceřinými společnostmi a mateřskou společností v oblasti práv k duševnímu vlastnictví. (23) Ve všech těchto případech se nesmí žádná podmínka plnění veřejné zakázky týkat jiných požadavků než těch, které jsou zahrnuty do plnění zakázky jako takové. (24) Právní předpisy a kolektivní smlouvy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství, které platí v oblasti pracovních podmínek a bezpečnosti práce, se uplatňují v průběhu plnění veřejné zakázky za podmínky, že tato pravidla a jejich použití jsou v souladu s právem Společenství. V přeshraničních situacích, kdy pracovníci z jednoho členského státu poskytují služby v jiném členském státě za účelem plnění veřejné zakázky, stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[15] minimální podmínky, které musí být v hostitelské zemi ve vztahu k těmto vyslaným pracovníkům splněny. Jestliže vnitrostátní právo obsahuje ustanovení k tomuto účelu, může být nedodržení těchto závazků považováno za vážné pochybení nebo porušení práva, které se dotýká profesní etiky daného hospodářského subjektu a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení veřejné zakázky. (25) Veřejné zakázky, na které se vztahuje tato směrnice, se vyznačují specifickými požadavky v oblasti složitosti, bezpečnosti informací nebo bezpečnosti dodávek. K uspokojení těchto potřeb je často nezbytné při zadávání veřejné zakázky vést důkladná jednání. Veřejní zadavatelé tedy mohou vedle omezeného řízení využít pro zakázky, na které se vztahuje tato směrnice, i vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce. (26) Veřejní zadavatelé, kteří provádějí obzvláště složité projekty, mohou, aniž by za to mohli být podrobeni kritice, zjistit, že je objektivně nemožné vymezit prostředky, které by splňovaly jejich potřeby, nebo prostředky k posouzení toho, co jim může trh nabídnout, pokud jde o technická řešení nebo finanční či právní řešení. K této situaci může dojít zejména při provádění projektů, při němž je nezbytná integrace nebo kombinace celé řady technologických a provozních schopností, nebo při provádění projektů se složitým a strukturovaným financováním, jejichž finanční a právní uspořádání nemůže být vymezeno předem. V tomto případě by nebylo možno použít omezené řízení ani vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce vzhledem k tomu, že by nebylo možné definovat zakázku s dostatečnou přesností, která by zájemcům umožnila vypracovat nabídky. Je tedy potřebné přijmout pružnou úpravu průběhu řízení, která nejen zachová hospodářskou soutěž mezi hospodářskými subjekty, ale i zohlední potřebu veřejných zadavatelů projednat s každým zájemcem všechny aspekty zakázky. Takové řízení nesmí být použito způsobem, který by omezoval nebo narušoval hospodářskou soutěž, zejména změnami podstatných prvků nabídek nebo ukládáním nových podstatných prvků úspěšnému uchazeči nebo zapojením jakéhokoli jiného uchazeče než toho, který podal hospodářsky nejvýhodnější nabídku. (27) Některé výjimečné okolnosti by mohly užití řízení se zveřejněním oznámení o zakázce znemožnit nebo učinit zcela nevhodným. Veřejní zadavatelé by tedy měli mít možnost v některých konkrétních případech a za některých konkrétních okolností použít vyjednávací řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce. (28) Některé okolnosti by měly být částečně totožné s okolnostmi upravenými směrnicí 2004/18/ES. V tomto ohledu je na místě zohlednit zejména skutečnost, že obranný a bezpečnostní materiál je často technicky složitý. Proto by neslučitelnost a nepřiměřenost technických obtíží při provozu a údržbě, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce v případě veřejných zakázek na dodávky dodatečných služeb, měla být posuzována podle této složitosti, požadavků interoperability a normalizace materiálu, které s ním souvisejí. To je případ například začlenění nových komponent do existujících systémů nebo modernizace těchto systémů. (29) Ze specifických rysů zakázek, na které se vztahuje tato směrnice, navíc vyplývá nutnost zohlednit nové okolnosti, které mohou nastat v oblastech uvedených v této směrnici. (30) Ozbrojené síly členských států se tak mohou podílet na zásahu v rámci krizí nebo ozbrojeného konfliktu. Při zahájení takového zásahu nebo v jeho průběhu může být v zájmu bezpečnosti členských států a jejich ozbrojených sil nezbytné zadávat některé zakázky ve velmi krátkých lhůtách, které nebudou slučitelné se lhůtami stanovenými v postupech při zadávání veřejných zakázek obvykle upravených touto směrnicí. Takové mimořádné okolnosti mohou nastat rovněž v oblasti potřeb bezpečnostních sil, například v případě teroristického útoku na území Unie. (31) Podpora výzkumu a technického vývoje je klíčovým prostředkem k posílení průmyslové a technologické základny obrany Unie a otevření veřejných zakázek přispívá k dosažení tohoto cíle. Význam výzkumu v této specifické oblasti však nicméně odůvodňuje maximální pružnost při zadávání zakázek, zejména za účelem stimulace členských států, aby společně investovaly do svých budoucích kapacit. (32) Prodej zbraní, střeliva a válečného materiálu mezi vládami je rovněž veřejnou zakázku zvláštní povahy, která může přispět ke zvýšení interoperability. (33) S přihlédnutím k novým informačním a komunikačním technologiím a ke zjednodušením, která mohou přinést, by elektronické prostředky měly být postaveny na roveň tradičním prostředkům sdělování a výměny informací. Vybrané prostředky a technologie by měly být co nejvíce slučitelné s technologiemi užívanými v ostatních členských státech. (34) K zajištění rozvoje účinné hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek upravených touto směrnicí je nutné, aby oznámení o zakázce vypracovaná veřejnými zadavateli z členských států byla zveřejňována v celém Společenství. Informace obsažené v těchto oznámeních musí umožnit hospodářským subjektům ve Společenství určit, zda o navržené zakázky mají zájem. Za tímto účelem by měly být subjektům dostatečně objasněny předmět zakázky a podmínky, které jsou s ní spojeny. Je proto třeba zajistit lepší zviditelnění veřejných oznámení prostřednictvím vhodných nástrojů, jakými jsou jednotné formuláře pro oznámení o zakázce a CPV, která představuje referenční nomenklaturu pro veřejné zakázky. (35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy[16] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)[17] by se v souvislosti s touto směrnicí měly použít pro přenos informací elektronickými prostředky. Zadávací řízení veřejných zakázek vyžadují vyšší stupeň bezpečnosti a důvěrnosti než uvedené směrnice. Proto by měla zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast a nabídek splňovat zvláštní dodatečné požadavky. Za tímto účelem by mělo být co nejvíce podporováno použití elektronického podpisu, zejména zaručeného elektronického podpisu. Dobrovolné akreditační systémy by navíc mohly vytvářet příznivý rámec pro zvýšení úrovně osvědčovací služby pro tato zařízení. (36) Zasílání oznámení o zakázce elektronickými prostředky vede k úsporám času. Proto musí existovat možnost zkrácení minimální lhůty pro doručení nabídek, avšak s podmínkou, že použité elektronické prostředky jsou slučitelné se zvláštními způsoby přenosu stanovenými na úrovni Společenství. (37) Ověřování vhodnosti zájemců a jejich výběr by měly být prováděny za transparentních podmínek. Za tímto účelem by měla být stanovena nediskriminační kritéria, která mohou veřejní zadavatelé použít při výběru soutěžitelů, a prostředky, které mohou hospodářské subjekty použít k tomu, aby prokázaly splnění těchto kritérií. Ve stejném duchu transparentnosti by se od veřejného zadavatele mělo vyžadovat, aby jakmile je zakázka zařazena do soutěže, uvedl kritéria pro výběr, která použije, a úroveň zvláštní způsobilosti, kterou případně od hospodářských subjektů vyžaduje před jejich přijetím do zadávacího řízení. (38) Veřejný zadavatel může omezit počet zájemců v omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu. Takové snížení počtu uchazečů by mělo být provedeno na základě objektivních kritérií uvedených v oznámení o zakázce. Pro kritéria vztahující se k osobní situaci hospodářského subjektu může postačit obecný odkaz v oznámení o zakázce na předpoklady subjektů uvedené v článku 30. (39) Ve vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu by s ohledem na pružnost, která může být potřebná, jakož i na vysokou úroveň nákladů spojených s těmito metodami zadávání zakázek měli být veřejní zadavatelé oprávněni upravit řízení tak, aby bylo vedeno v navazujících fázích s cílem postupně a na základě předem uvedených kritérií pro zadání zakázky snižovat počet nabídek, o kterých dále povedou dialog nebo budou vyjednávat. Toto snížení počtu by mělo, pokud to počet vhodných řešení nebo zájemců dovolí, zajistit skutečnou hospodářskou soutěž. (40) Pravidla Společenství pro vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci se použijí v případě, že je doklad o určité kvalifikaci vyžadován pro účast v zadávacím řízení. (41) Zadání veřejných zakázek hospodářským subjektům, které se účastnily zločinného spolčení nebo které byly shledány vinnými korupcí nebo podvodem vůči finančním zájmům Evropských společenství, praním peněz nebo financování terorismu, teroristické trestné činnosti nebo trestné činnosti spojené s terorismem, by mělo být vyloučeno. Je-li to vhodné, měli by veřejní zadavatelé od zájemců a uchazečů požadovat, aby předložili patřičné dokumenty, a mají-li pochybnosti o osobní situaci zájemce nebo uchazeče, požádat o spolupráci příslušné orgány daného členského státu. K vyloučení těchto hospodářských subjektů by mělo dojít, jakmile se veřejný zadavatel dozví o rozhodnutí, které se týká takových protiprávních jednání, je vydáno v souladu s vnitrostátním právem a je pravomocné. Pokud vnitrostátní právo obsahuje ustanovení za tímto účelem, může být nedodržení právních předpisů týkajících se protiprávních dohod v oblasti veřejných zakázek, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí nebo rozhodnutí s rovnocenným účinkem, považováno za protiprávní jednání týkající se profesní etiky hospodářského subjektu nebo za vážné pochybení. (42) Nedodržení vnitrostátních předpisů provádějících směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[18], a směrnici Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky[19], které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí nebo rozhodnutí s rovnocenným účinkem, může být považováno za protiprávní jednání týkající se profesní etiky hospodářského subjektu nebo za vážné pochybení. (43) Vzhledem k citlivosti daného odvětví má zásadní význam spolehlivost hospodářských subjektů, kterým jsou zakázky zadány. Tato spolehlivost závisí zejména na jejich schopnosti vyhovět požadavkům veřejného zadavatele z hlediska bezpečnosti dodávek a bezpečnosti informací. (44) Zakázky by měly být zadávány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení a zaručí, že nabídky budou posuzovány transparentně a objektivně v podmínkách účinné hospodářské soutěže. V důsledku toho je vhodné připustit použití pouze dvou kritérií: „nejnižší ceny“ a „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“. (45) K zajištění dodržení zásady rovného zacházení při zadávání zakázek je vhodné stanovit povinnost – danou judikaturou – zajistit nezbytnou transparentnost, která umožní každému zájemci, aby byl přiměřeně informován o kritériích a opatřeních, která budou použita pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Je tedy na veřejných zadavatelích, aby uvedli kritéria pro zadání zakázky a poměrnou váhu přikládanou každému z těchto kritérií s dostatečným předstihem, aby je zájemci znali při vypracovávání svých nabídek. Veřejní zadavatelé mohou upustit od uvedení poměrné váhy kritérií pro zadání zakázky v náležitě odůvodněných případech, pro které musí být schopni uvést důvody, pokud poměrná váha nemůže být stanovena předem, zejména z důvodu složitosti zakázky. V těchto případech musí uvést sestupné pořadí důležitosti těchto kritérií. (46) Pokud se veřejní zadavatelé rozhodnou zadat zakázku podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, měli by nabídky posuzovat tak, aby určili, která z nich nabízí nejlepší poměr kvality a ceny. Proto stanoví hospodářská a kvalitativní kritéria, která, brána jako celek, musí umožnit určit nabídku, která je pro veřejného zadavatele nejvýhodnější. Stanovení těchto kritérií závisí na předmětu zakázky do té míry, do jaké musí tato kritéria umožnit jednak vyhodnocení úrovně plnění, jakou každá nabídka nabízí vzhledem k předmětu zakázky, jak je definován v technických specifikacích, jednak posouzení poměru kvality a ceny u každé nabídky. (47) Některé technické podmínky, a zejména podmínky týkající se oznámení, statistických informací a použité klasifikace a podmínky pro odkazy na takovou klasifikaci, bude nutné přijmout a doplnit s ohledem na měnící se technické požadavky. Je proto potřebné pro tento účel zavést pružný a rychlý schvalovací postup. (48) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[20]. PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: OBSAH HLAVA I Oblast působnosti, definice a obecné zásady Článek 1 – Oblast působnosti Článek 2 – Definice Článek 3 – Zásady zadávání zakázek HLAVA II Pravidla pro veřejné zakázky KAPITOLA I Obecná ustanovení Článek 4 – Hospodářské subjekty Článek 5 – Důvěrnost KAPITOLA II Oblast působnosti: prahové hodnoty a vyloučení z oblasti působnosti Oddíl 1 – Prahové hodnoty Článek 6 – Částky prahových hodnot pro veřejné zakázky Článek 7 – Metody výpočtu odhadované hodnoty veřejných zakázek a rámcových dohod Oddíl 2 – Vyloučené zakázky Článek 8 – Zakázky zadávané podle mezinárodních pravidel Článek 9 – Zvláštní vyloučení KAPITOLA III Zvláštní pravidla pro zadávací dokumentaci a dokumenty týkající se zakázky Článek 10 – Technické specifikace Článek 11 – Varianty Článek 12 – Subdodávky Článek 13 – Podmínky plnění zakázky Článek 14 – Bezpečnost informací Článek 15 – Bezpečnost dodávek Článek 16 – Povinnosti týkající se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek KAPITOLA IV Řízení Článek 17 – Použitelná řízení Článek 18 – Vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce Článek 19 – Soutěžní dialog Článek 20 – Případy, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce Článek 21 – Rámcové dohody KAPITOLA V Pravidla pro zveřejňování a transparentnost Oddíl 1 – Zveřejňování oznámení Článek 22 – Oznámení Článek 23 – Forma a způsob zveřejňování oznámení Oddíl 2 – Lhůty Článek 24 – Lhůty pro doručení žádostí o účast a pro doručení nabídek Oddíl 3 – Obsah a prostředky přenosu informací Článek 25 – Výzvy k podání nabídek, k vyjednávání nebo k účasti na dialogu Článek 26 – Informování zájemců a uchazečů Oddíl 4 – Sdělování Článek 27 – Pravidla pro sdělování Oddíl 5 – Zprávy Článek 28 – Obsah zpráv KAPITOLA VI Průběh řízení Oddíl 1 – Obecná ustanovení Článek 29 – Ověření vhodnosti zájemců a výběr účastníků, zadávání zakázek Oddíl 2 – Kritéria pro kvalitativní výběr Článek 30 – Osobní situace zájemce Článek 31 – Vhodnost pro výkon odborné činnosti Článek 32 – Hospodářské a finanční předpoklady Článek 33 – Technická nebo odborná způsobilost Článek 34 – Normy pro zajišťování jakosti Článek 35 – Normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí Článek 36 – Dodatečná dokumentace a informace Oddíl 3 – Zadání zakázky Článek 37 – Kritéria pro zadání zakázky Článek 38 – Mimořádně nízké nabídky HLAVA III Statistick é povinnosti, výkonné pravomoci a závěrečná ustanovení Článek 39 – Statistické povinnosti Článek 40 – Obsah statistické zprávy Článek 41 – Poradní výbor Článek 42 – Přezkoumání prahových hodnot Článek 43 – Změny Článek 44 – Změna směrnice 2004/18/ES Článek 45 – Provedení Článek 46 – Vstup v platnost Článek 47 – Určení *** Přílohy Příloha I – Služby uvedené v článku I Příloha II – Definice některých technických specifikací uvedených v článku 10 Příloha III – Informace, které musí být obsaženy v oznámeních o veřejné zakázce uvedených v článku 22 (oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na profilu kupujícího, oznámení předběžných informací, oznámení o zakázce, oznámení o zadání zakázky) Příloha IV – Hlavní vlastnosti zveřejňování Příloha V – Rejstříky Příloha VI – Požadavky týkající se zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast a nabídek HLAVA I Oblast působnosti, definice a obecné zásady Článek 1 Oblast působnosti Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky zadávané v oblasti obrany a bezpečnosti, jejichž předmětem jsou: a) dodávky zbraní, střeliva a/nebo válečného materiálu, na které se vztahuje rozhodnutí Rady ze dne 15. dubna 1958[21], a je-li to vhodné, i veřejné zakázky na stavební práce a na služby úzce související s těmito dodávkami; b) dodávky součástí a montážních bloků určených k montáži do výrobků nebo k připevnění k výrobkům, na které se vztahuje bod a) nebo které jsou určeny k opravě, renovaci nebo k údržbě těchto výrobků; c) dodávky všech výrobků určených k odborné přípravě zaměstnanců nebo zkoušení výrobků, na které se vztahuje bod a); d) stavební práce, dodávky a/nebo služby, které se týkají citlivých informací, takové informace vyžadují nebo obsahují a jejichž uskutečnění je nezbytné pro bezpečnost Unie a jejích členských států v oblasti ochrany před teroristickými činy nebo organizovanou trestnou činností, ochrany hranic a krizových misí. Touto směrnicí nejsou dotčeny články 30, 45, 46, 55 a 296 Smlouvy. Článek 2 Definice 1. Pro účely této směrnice se použijí tyto definice: 1) „Společný slovník pro veřejné zakázky“ ( Commun Procurement Vocabulary , CPV): referenční nomenklatura platná pro veřejné zakázky, přijatá nařízením (ES) č. 2195/2002; 2) „veřejné zakázky“: úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb ve smyslu této směrnice; 3) „veřejné zakázky na stavební práce“: veřejné zakázky, jejichž předmětem je buď provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v oddíle 45 CPV, nebo provedení stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jakýmikoli prostředky; 4) „stavba“: výsledek souboru stavebních nebo stavebně inženýrských prací, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci; 5) „veřejné zakázky na dodávky“: veřejné zakázky jiné než veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předmětem je koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem nebo bez něho; 6) „veřejné zakázky na služby“: veřejné zakázky, jejichž předmětem je poskytování služeb uvedených v příloze I; 7) „citlivé informace“: veškeré informace (poznatky, které lze jakýmkoli způsobem sdělovat) nebo veškeré materiály, pro které je stanoveno, že z důvodu bezpečnosti vyžadují ochranu proti nedovolenému vyzrazení; 8) „terorismus“: úmyslné jednání, které může vzhledem ke své povaze nebo souvislostem závažně poškodit zemi nebo mezinárodní organizaci, bylo-li spácháno s cílem závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit orgány veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby jednala určitým způsobem nebo aby se jednání zdržela, nebo závažným způsobem destabilizovat či zničit základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace: a) útoky ohrožující lidský život s možným následkem smrti; b) útoky ohrožující tělesnou integritu člověka;c) únos nebo braní rukojmí; d) způsobení rozsáhlého poškození vládních nebo veřejných zařízení, dopravního systému, infrastruktury včetně informačního systému, pevné plošiny na kontinentálním šelfu, veřejného místa nebo soukromého majetku, které může ohrozit lidské životy nebo vyústit ve značné hospodářské ztráty; e) zmocnění se letadla, lodi nebo jiných prostředků veřejné či nákladní dopravy; f) výroba, držení, získání, přeprava, dodání nebo užití střelných zbraní, výbušnin nebo zbraní jaderných, biologických nebo chemických, jakož i výzkum a vývoj biologických a chemických zbraní; g) vypouštění nebezpečných látek, zakládání požárů, vyvolání povodní nebo zavinění výbuchů, jejichž důsledkem je ohrožení lidských životů; h) narušení nebo přerušení dodávek vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje, jehož důsledkem je ohrožení lidských životů; i) výhrůžky spácháním některého jednání uvedeného v písmenech a) až h); 9) „zločinné spolčení“: strukturované sdružení více než dvou osob existující po delší dobu, které jedná ve shodě s cílem páchat protiprávní jednání, za která lze uložit trest odnětí svobody nebo opatření omezující svobodu s horní hranicí sazby nejméně čtyři roky nebo závažnější trest, ať tyto trestné činy přestavují cíl sám o sobě, nebo jsou prostředkem pro získání majetkových výhod a případně pro nedovolené ovlivnění fungování orgánů veřejné moci; 10) „krize“: jakákoliv člověkem způsobená situace v členském státě nebo ve třetí zemi, která představuje závažné přímé fyzické ohrožení osob nebo orgánů v tomto státě; 11) „rámcová dohoda“: je dohoda mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období; 12) „zhotovitel“, „dodavatel“ nebo „poskytovatel služeb“ : jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob či subjektů, která na trhu nabízí, v uvedeném pořadí, provedení stavebních prací nebo staveb, výrobky nebo služby; 13) „hospodářský subjekt“ : zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel služeb. Pojem „hospodářský subjekt“ je používán pouze za účelem zjednodušení; 14) „zájemce“: hospodářský subjekt, který požádal o výzvu k účasti v omezeném nebo vyjednávacím řízení nebo v soutěžním dialogu; 15) „uchazeč“: hospodářský subjekt, který podal nabídku v omezeném nebo vyjednávacím řízení nebo v soutěžním dialogu; 16) „veřejní zadavatelé“: stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty a sdružení tvořená jedním či více takovými orgány nebo jedním či více veřejnoprávními subjekty; 17) „veřejnoprávní subjekt“: jakýkoli subjekt: a) založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu b) který má právní subjektivitu a c) který je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo je těmito orgány řízen; nebo je v jeho správním, řídicím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; 18) „omezená řízení“: řízení, ve kterých může každý hospodářský subjekt žádat o účast a ve kterých pouze ty hospodářské subjekty, které vyzve veřejný zadavatel, mohou podat nabídku; 19) „vyjednávací řízení“: řízení, ve kterých veřejný zadavatel vyzývá hospodářské subjekty podle svého výběru a vyjednává s nimi podmínky zakázky; 20) „soutěžní dialog“: řízení, ve kterém může každý hospodářský subjekt požádat o účast a ve kterém veřejný zadavatel vede dialog se zájemci přijatými do řízení s cílem nalézt jedno či více vhodných řešení, která jsou schopna splnit jeho požadavky a na jehož či jejichž základě jsou vybraní uchazeči vyzváni k podání nabídky. 21) „zvláště složitá veřejná zakázka“ pro účely použití v řízení soutěžního dialogu je veřejná zakázka, pro kterou veřejný zadavatel: - objektivně nemůže vymezit v souladu s čl. 10 odst. 3 písm. b), c) nebo d) technické prostředky schopné splnit jeho potřeby nebo cíle, nebo - objektivně nemůže stanovit právní nebo finanční rámec projektu; 22) pojmy „písemný“ nebo „písemně“: jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován. Tento soubor může zahrnovat informace přenášené a ukládané elektronickými prostředky; 23) „elektronický prostředek“: prostředek používající elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a obdržených po drátě, rádiem, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky. 2. Veřejná zakázka, jejímž předmětem je dodávka výrobků a která vedle těchto dodávek zahrnuje rovněž umísťovací a instalační práce, se považuje za „veřejnou zakázku na dodávky“. Veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou jak výrobky, tak služby ve smyslu přílohy I, se považuje za „veřejnou zakázku na služby“, pokud hodnota daných služeb překračuje hodnotu výrobků zahrnutých touto zakázkou. Zakázka, jejímž předmětem jsou služby uvedené v příloze I a která zahrnuje činnosti uvedené v oddíle 45 „Společného slovníku pro veřejné zakázky“ pouze jako vedlejší součást hlavního předmětu zakázky, se považuje za veřejnou zakázku na služby. Článek 3 Zásady zadávání zakázek Veřejní zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě zásad rovnosti a zákazu diskriminace a postupují transparentním způsobem. HLAVA II Pravidla pro veřejné zakázky KAPITOLA I Obecná ustanovení Článek 4 Hospodářské subjekty 1. Zájemci nebo uchazeči, kteří jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeni, oprávněni poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuti pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byli buď fyzickou, nebo právnickou osobou. V případě veřejných zakázek na služby a na stavební práce a v případě veřejných zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umísťovací nebo instalační práce, však lze po právnických osobách požadovat, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a odpovídající odbornou kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou zodpovídat za plnění dané zakázky. 2. Vystupovat jako zájemci mohou skupiny hospodářských subjektů. Veřejní zadavatelé nesmějí od těchto skupin hospodářských subjektů vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast, avšak od vybrané skupiny může být vyžadováno získání takové právní formy, jestliže jí byla zadána zakázka, pokud je tato přeměna nezbytná pro řádné plnění zakázky. Článek 5 Důvěrnost Aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, zejména ta, která se týkají povinností v souvislosti s poskytováním informací zájemcům a uchazečům uvedených v čl. 23 odst. 4 a v článku 27, a v souladu s vnitrostátním právem, kterým se veřejný zadavatel řídí, nezveřejňuje veřejný zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a byly jimi označeny za důvěrné; takové informace zahrnují zejména technická nebo obchodní tajemství a důvěrná hlediska nabídek. KAPITOLA II Oblast působnosti: prahové hodnoty a vyloučení z oblasti působnosti ODDÍL 1 Prahové hodnoty Článek 6 Částky prahových hodnot pro veřejné zakázky Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná těmto prahovým hodnotám nebo je vyšší: a) 137 000 EUR pro veřejné zakázky na dodávky a na služby zadané jinými ústředními orgány státní správy než těmi, které působí v oblasti obrany; b) 211 000 EUR pro následující veřejné zakázky: - pro veřejné zakázky na dodávky a na služby zadané veřejnými zadavateli, kteří nejsou ústředními orgány státní správy, a ústředními orgány státní správy, které působí v oblasti obrany, - pro veřejné zakázky na služby zadávané všemi veřejnými zadavateli, jejichž předmětem jsou služby kategorie 8 přílohy I nebo telekomunikační služby kategorie 5 dle uvedené přílohy, jejichž zařazení v CPV je rovnocenné referenčním číslům CPV 64228000-0, 64221000-1 a 64228000-0. c) 5 278 000 EUR pro veřejné zakázky na stavební práce. Článek 7 Metody výpočtu odhadované hodnoty veřejných zakázek a rámcových dohod 1. Výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH odhadované veřejným zadavatelem. Tento výpočet bere v úvahu celkovou odhadovanou částku, která zahrnuje jakoukoli formu případné opce a případné obnovení zakázky. Jestliže veřejný zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny a platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty zakázky. 2. Odhad musí být platný v okamžiku, kdy je odesíláno oznámení o zakázce, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 2, nebo v případech, kdy takové oznámení není vyžadováno, v okamžiku, kdy veřejný zadavatel zahájí zadávací řízení. 3. Žádný projekt díla nebo navrhovaný nákup určitého množství dodávek nebo služeb nesmí být rozdělen tak, aby se zabránilo použití této směrnice. 4. Pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce, musí výpočet odhadované hodnoty brát v úvahu jak náklady na stavební práce, tak celkovou odhadovanou hodnotu dodávek nezbytných k provedení stavebních prací, které veřejní zadavatelé dávají zhotoviteli k dispozici. 5. a) Může-li zamýšlená stavba nebo nákup služeb vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech takových částí.Je-li souhrnná hodnota částí rovná prahové hodnotě stanovené v článku 6 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.Veřejní zadavatelé se však mohou odchýlit od tohoto ustanovení v případě částí, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR pro služby nebo 1 milion EUR pro stavební práce, za předpokladu, že celková hodnota těchto částí není vyšší než 20 % celkové hodnoty všech částí; b) může-li záměr na získání podobných dodávek vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, bere se pro účely čl. 6 písm. a) a b) v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí. Je-li souhrnná hodnota částí rovná prahové hodnotě stanovené v článku 6 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části. Veřejní zadavatelé se však mohou odchýlit od tohoto ustanovení v případě částí, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR, za předpokladu, že celková hodnota těchto částí není vyšší než 20 % celkové hodnoty všech částí. 6. Pro veřejné zakázky na dodávky, jejichž předmětem je koupě najaté věci, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota: a) v případě veřejných zakázek na dobu určitou, kdy je tato doba rovna deseti letům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání zakázky nebo, je-li doba trvání zakázky delší než deset let, celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty; b) v případě veřejných zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 120. 7. V případě veřejných zakázek na dodávky nebo na služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota zakázky vypočte na základě: a) buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek stejného druhu zadaných během předchozích deseti let, pokud možno přizpůsobené odhadovaným změnám v množství nebo hodnotě během deseti let následujících po první zakázce; b) nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během deseti let následujících po první dodávce nebo během účetního období, je-li delší než deset let. Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice. 8. Pro veřejné zakázky na služby se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere případně tato hodnota: a) pro tyto služby: i) pojišťovací služby: splatné pojistné a podobné odměny; ii) bankovní služby a jiné finanční služby: poplatky, provize, úroky a podobné odměny; iii) zakázky zahrnující projekt: poplatky, splatné provize a podobné odměny; b) pro zakázky na služby, které neuvádějí celkovou cenu: i) v případě zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 120 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání; ii) v případě zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 120 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 120. 9. U rámcových dohod se v úvahu bere nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH všech zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti rámcové dohody. ODDÍL 2 Vyloučené zakázky Článek 8 Zakázky zadávané podle mezinárodních pravidel Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky, které se řídí jinými procesními pravidly a jež jsou zadávány: a) podle mezinárodní dohody uzavřené v souladu se Smlouvou mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, která se týká dodávek nebo stavebních prací určených pro společné provedení nebo využívání stavby signatářskými státy, nebo služeb určených pro společné provedení nebo využití projektu signatářskými státy. Všechny dohody se sdělují Komisi, která může se souhlasem dotyčného členského státu nebo členských států konzultovat Poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 41; b) podle zvláštního postupu mezinárodní organizace. Článek 9 Zvláštní vyloučení Tato směrnice se nevztahuje na tyto veřejné zakázky: a) na veřejné zakázky na služby, které se týkají nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim jakýmikoli způsoby financování; b) na zakázky zadané ve třetí zemi místním hospodářským subjektům za účelem nasazení vojenských sil, provádění nebo podpory vojenských operací mimo území Unie. KAPITOLA III Zvláštní pravidla pro zadávací dokumentaci a dokumenty týkající se zakázky Článek 10 Technické specifikace 1. Technické specifikace, jak jsou vymezeny v bodu 1 přílohy II, se uvádějí v dokumentech týkajících se zakázky, jako jsou oznámení o zakázce, zadávací dokumentace nebo dodatečné dokumenty. Pokud jsou součástí veřejné zakázky citlivé technické specifikace, které lze sdělit pouze úspěšnému uchazeči, není nutno, aby byly uvedeny v oznámení o zakázce, v zadávací dokumentaci nebo v dodatečných dokumentech, pokud znalost těchto specifikací není nezbytná pro vypracování nabídek. V takovém případě budou tyto technické specifikace před zasláním zadávací dokumentace kandidátům uvedeny ve zprávě dle článku 28. Tento typ technických specifikací se může týkat pouze upřesnění nebo objasnění nabídky, které nemá podstatný technický ani finanční vliv na předmět veřejné zakázky. Po udělení zakázky za použití kritérií pro zadání zakázky sdělí veřejný zadavatel úspěšnému uchazeči citlivé technické specifikace, které nebyly uvedeny v oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci nebo v dodatečných dokumentech, aby podle nich úspěšný uchazeč upravil svou nabídku. 2. Technické specifikace musí uchazečům vytvořit podmínky pro rovný přístup a nesmějí vést k vytváření neodůvodněných překážek pro otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži. 3. Technické specifikace jsou vyjádřeny: a) buď odkazem na technické specifikace uvedené v příloze II a v pořadí podle významu na vnitrostátní normy provádějící evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními subjekty nebo, pokud neexistují, na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, nebo odkazem na „normy v oblasti obrany“ definované v příloze II bodě 3. Každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“; b) nebo formou požadavků na výkon nebo funkci; tyto požadavky mohou zahrnovat vlastnosti z hlediska životního prostředí. Tyto parametry však musí být dostatečně přesné, aby umožnily uchazečům určit předmět zakázky a veřejným zadavatelům zadat zakázku; c) nebo formou požadavků na výkon nebo funkci, jak je uvedeno v písmenu b), s odkazem na specifikace uvedené v písmenu a) jako na prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci; d) nebo odkazem na specifikace uvedené v písmenu a) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon a funkci uvedené v písmenu b) pro ostatní vlastnosti. Jsou-li technické specifikace v souladu s právem Společenství, nejsou prvním pododstavcem dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla ani technické požadavky, kterým musí členský stát podle mezinárodních dohod vyhovět s cílem zajistit interoperabilitu, kterou tyto dohody vyžadují. 4. Jestliže veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené výrobky a služby nejsou v souladu se specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ke spokojenosti veřejného zadavatele ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že řešení, která navrhuje, rovnocenným způsobem vyhovují požadavkům definovaným technickými specifikacemi. Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu. 5. Jestliže veřejný zadavatel využije možnosti stanovit požadavky na výkon nebo funkci uvedené v odstavci 3, nesmí odmítnout nabídku na stavební práce, výrobky nebo služby, které jsou v souladu s vnitrostátní normou provádějící evropskou normu, evropským technickým schválením, obecnou technickou specifikací, mezinárodní normou nebo technickým referenčním systémem vypracovaným evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace řeší požadavky na výkon nebo na funkci, které veřejný zadavatel stanovil. Ve své nabídce musí uchazeč prokázat ke spokojenosti veřejného zadavatele jakýmkoli vhodným prostředkem, že stavba, výrobek nebo služba, která je v souladu s normou, splňuje požadavky veřejného zadavatele na výkon nebo funkci. Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu. 6. Jestliže veřejní zadavatelé stanoví vlastnosti z hlediska životního prostředí formou požadavků na výkon nebo na funkci, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b), mohou používat podrobné specifikace nebo, je-li to třeba, jejich části, jak jsou definovány evropskými, mezinárodními nebo vnitrostátními ekoznačkami nebo jakoukoli jinou ekoznačkou, za předpokladu, že: - tyto specifikace jsou vhodné pro vymezení vlastností dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky, - požadavky na značku jsou definovány na základě vědeckých informací, - ekoznačky jsou přijaty za použití řízení, kterého se mohou účastnit všechny dotčené subjekty, jako jsou orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a organizace na ochranu životního prostředí, - jsou přístupné všem subjektům, které mají zájem. Veřejní zadavatelé mohou uvést, že u výrobků a služeb opatřených ekoznačkou platí předpoklad, že splňují technické specifikace stanovené v zadávací dokumentaci; musí přijmout každý vhodný důkazní prostředek, jako je technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu. 7. „Uznanými subjekty“ ve smyslu tohoto článku se rozumí zkušební a kalibrační laboratoře a osvědčovací a inspekční subjekty, které splňují platné evropské normy. Veřejní zadavatelé přijímají osvědčení vydaná uznanými subjekty usazenými v jiných členských státech. 8. Není-li to odůvodněno předmětem zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určitou výrobu nebo zdroj nebo na určitý postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně dovolen, není-li dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odstavců 3 a 4 možný; takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“. Článek 11 Varianty 1. Je-li kritériem pro zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídka, mohou veřejní zadavatelé dát uchazečům souhlas k podání variant. 2 Veřejní zadavatelé v oznámení o zakázce uvedou, zda povolují podání variant, nebo ne; bez tohoto údaje nejsou varianty povoleny. 3. Veřejní zadavatelé, kteří povolí podání variant, uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a požadavky na jejich podávání. V úvahu jsou brány pouze varianty, které splňují minimální požadavky stanovené těmito veřejnými zadavateli. 4. V zadávacím řízení u veřejných zakázek na dodávky nebo na služby nesmějí veřejní zadavatelé, kteří povolili podání variant, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, buď spíše k zakázce na služby než k zakázce na dodávky, nebo spíše k zakázce na dodávky než k zakázce na služby. Článek 12 Subdodávky V zadávací dokumentaci veřejný zadavatel od uchazeče může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí požadovat, aby ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky případně zamýšlí zadat třetím osobám, a všechny navrhované subdodavatele. Tímto sdělením není dotčena odpovědnost hlavního hospodářského subjektu. Článek 13 Podmínky plnění zakázky Veřejní zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění zakázky za předpokladu, že jsou slučitelné s právem Společenství a jsou uvedeny v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. Tyto podmínky se mohou týkat zejména zajištění bezpečnosti citlivých informací nebo bezpečnosti dodávek požadované veřejným zadavatelem nebo zohledňovat hlediska ochrany životního prostředí nebo hlediska sociální. Článek 14 Bezpečnost informací: Pokud se jedná o veřejné zakázky, které se týkají citlivých informací nebo takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci všechna opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni. Za tímto účelem může veřejný zadavatel od uchazeče vyžadovat, aby jeho nabídka obsahovala zejména následující prvky: a) důkaz, že již určení subdodavatelé mají požadované schopnosti chránit důvěrnost citlivých informací, k nimž mají přístup nebo které vytvoří v rámci své subdodavatelské činnosti, b) závazek poskytnout stejné důkazy v případě nových subdodavatelů předpokládaných v průběhu plnění zakázky, c) závazek zachovat důvěrnost všech citlivých informací po celou dobu plnění zakázky i po ukončení platnosti nebo vypovězení smlouvy. Článek 15 Bezpečnost dodávek: Veřejný zadavatel může upřesnit požadavky umožňující zajistit bezpečnost dodávek, pokud jsou v souladu s právními předpisy Společenství. Za tímto účelem může veřejný zadavatel od uchazeče vyžadovat, aby jeho nabídka obsahovala zejména následující prvky: a) důkaz, že bude schopen splnit povinnosti v oblasti vývozu, přepravy a tranzitu zboží ve vztahu ke smlouvě včetně případů, kdy mají formu závazku dotčeného členského státu nebo dotčených členských států, b) důkaz, že mu organizace a umístění jeho dodavatelského řetězce umožní vyhovět požadavkům veřejného zadavatele v oblasti bezpečnosti dodávek upřesněných v zadávací dokumentaci, c) závazek řešit případné zvýšené potřeby veřejného zadavatele vyplývající z nouzové nebo krizové situace nebo z ozbrojeného konfliktu, d) závazek jeho vnitrostátních orgánů nebránit uspokojení případných zvýšených potřeb veřejného zadavatele, které by případně vyplynuly z nouzové nebo krizové situace nebo z ozbrojeného konfliktu, e) závazek zajistit údržbu, modernizaci nebo úpravy dodávek, které jsou předmětem veřejné zakázky, f) závazek včas informovat o veškerých změnách své organizace nebo své průmyslové strategie, které mohou ovlivnit závazky uchazeče vůči zadavateli. Tyto požadavky jsou upřesněny v zadávací dokumentaci nebo v dokumentech týkajících se zakázky. Článek 16 Povinnosti týkající se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek 1. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí uvést subjekt nebo subjekty, od nichž může zájemce nebo uchazeč získat příslušné informace o povinnostech týkajících se daní, ochrany životního prostředí, ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v členském státě, regionu nebo v místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které platí pro stavební práce prováděné na místě a pro služby poskytované během plnění zakázky. 2. Veřejný zadavatel, který poskytuje informace uvedené v odstavci 1, požádá uchazeče, aby uvedli, že při vypracování své nabídky vzali v úvahu povinnosti týkající se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v místě, kde mají být provedeny práce nebo poskytnuta služba. Prvním pododstavcem není dotčeno použití článku 38, který se týká přezkoumání mimořádně nízkých nabídek. KAPITOLA IV Řízení Článek 17 Použitelná řízení Při zadávání svých veřejných zakázek veřejní zadavatelé použijí vnitrostátní řízení upravená pro účely této směrnice. Zadávají tyto veřejné zakázky za použití omezeného řízení, vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce nebo, za okolností uvedených v článku 19, prostřednictvím soutěžního dialogu. Ve zvláštních případech a za zvláštních okolností, výslovně uvedených v článku 20, mohou veřejní zadavatelé použít vyjednávací řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce. Článek 18 Vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce 1. Ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce vyjednávají veřejní zadavatelé s uchazeči o nabídkách, aby je přizpůsobili požadavkům, které stanovili v oznámení o zakázce, v zadávací dokumentaci a v případných dodatečných dokumentech, a aby našli nejlepší nabídku v souladu s článkem 37. 2. Během vyjednávání zajistí veřejní zadavatelé rovné zacházení se všemi uchazeči. Zejména neposkytují diskriminačním způsobem informace, které mohou zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným. 3. Veřejní zadavatelé mohou stanovit, že řízení se koná v navazujících fázích, s cílem snížit počet řešení k vyjednávání použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. V oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci musí být uvedeno, že takový postup může být použit. Článek 19 Soutěžní dialog 1. V případě zvláště složitých zakázek může veřejný zadavatel, pokud se domnívá, že použití omezeného řízení nebo vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce mu nedovolí zadat zakázku, použít soutěžní dialog v souladu s tímto článkem. Veřejná zakázka se zadává pouze na základě zadávacího kritéria pro hospodářsky nejvýhodnější nabídku. 2. Veřejní zadavatelé zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém uvedou své potřeby a požadavky, které vymezí v tomto oznámení nebo popisném dokumentu. 3. Se zájemci vybranými v souladu s odpovídajícími ustanoveními článků 29 až 36 zahájí veřejní zadavatelé dialog, jehož cílem je určit a vymezit prostředky, které nejlépe vyhovují pro splnění jejich potřeb. Během tohoto dialogu mohou s vybranými zájemci projednat všechny aspekty zakázky. V průběhu dialogu veřejní zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Zejména neposkytují diskriminačním způsobem informace, které mohou zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným. Veřejní zadavatelé nesmějí odhalit jiným účastníkům navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem, který se účastní dialogu, bez jeho souhlasu. 4. Veřejní zadavatelé mohou stanovit, že řízení se koná v navazujících fázích, s cílem snížit počet řešení k projednání ve fázi dialogu použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu. V oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu musí být uvedeno, že takový postup může být použit. 5. Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než může určit jedno nebo více řešení, v případě potřeby po jejich porovnání, která jsou schopna splnit jeho potřeby. 6. Poté, co byl dialog prohlášen za ukončený, a poté, co o tom byli informováni účastníci, je veřejní zadavatelé vyzvou k podání svých konečných nabídek na základě jednoho nebo více řešení předložených a upřesněných během dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny nezbytné a požadované prvky, které jsou nutné pro plnění projektu. Na žádost veřejného zadavatele mohou být tyto nabídky objasněny, upřesněny a zdokonaleny. Objasnění, upřesnění a zdokonalení nebo dodatečné informace však nesmějí zahrnovat změny základních prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídek, jejichž obměna by mohla narušit soutěž nebo by měla diskriminační účinek. 7. Veřejní zadavatelé posuzují doručené nabídky na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu a vyberou hospodářsky nejvýhodnější nabídku v souladu s článkem 37. Na žádost veřejného zadavatele může být uchazeč určený jako ten, který podal hospodářsky nejvýhodnější nabídku, požádán o objasnění aspektů své nabídky nebo potvrzení závazků obsažených v nabídce, za předpokladu, že to nezpůsobí změnu podstatných prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídek a nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže nebo diskriminace. 8. Veřejní zadavatelé mohou účastníkům dialogu stanovit ceny nebo platby. Článek 20 Případy, které odůvodňují použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce 1. Veřejní zadavatelé mohou zadávat své veřejné zakázky ve vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v případech uvedených v odstavcích 2 až 6. První pododstavec se vztahuje rovněž na případy, kdy jsou tyto veřejné zakázky zadávány v rámci programu spolupráce mezi dvěma nebo více členskými státy. 2. V případě veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby lze použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce za těchto okolností: a) pokud nelze z důvodů naléhavosti způsobené krizovými situacemi nebo ozbrojeným konfliktem dodržet lhůty stanovené pro omezená nebo vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce; b) jestliže zakázka může být z technických důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv zadána pouze určitému hospodářskému subjektu. 3. V případě veřejných zakázek na služby a na dodávky lze použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v případě služeb v oblasti výzkumu a vývoje a dále výrobků vyráběných výlučně pro účely výzkumu, pokusů, studia či vývoje s výjimkou výroby ve velkém, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti výrobku nebo pokrýt náklady na výzkum a vývoj. 4. V případě veřejných zakázek na dodávky lze použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce pro tyto dodávky: a) pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které jsou určeny buď pro částečné nahrazení běžných dodávek nebo zařízení, nebo pro rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila veřejného zadavatele získávat materiál, který má odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě.Doba trvání těchto zakázek a opakovaných zakázek nesmí zpravidla překročit pět let; b) pro dodávky zbraní, střeliva a/nebo válečného materiálu vládou jednoho členského státu vládě jiného členského státu. 5. V případě veřejných zakázek na stavební práce a na služby lze použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce pro dodatečné stavební práce nebo služby, které nejsou zahrnuty v původně zvažovaném projektu nebo v původní zakázce, ale které se v důsledku nepředvídaných okolností stanou nezbytnými pro provedení stavebních prací nebo služeb v nich popsaných, za podmínky, že je zakázka zadána hospodářskému subjektu, který tyto stavební práce nebo služby provádí: i) jestliže tyto dodatečné stavební práce nebo služby nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od původní zakázky bez velkých obtíží pro veřejné zadavatele, nebo ii) jestliže tyto stavební práce nebo služby, ačkoli jsou oddělitelné od plnění původní zakázky, jsou nezbytně nutné pro její dokončení. Souhrnná hodnota zakázek zadaných na dodatečné stavební práce nebo služby však nesmí překročit 50 % částky původní zakázky; 6. Vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce lze použít pro nové stavební práce nebo služby, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejní veřejní zadavatelé zadali původní zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla původní zakázka zadána v omezeném řízení, vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce nebo v soutěžním dialogu.Možnost použití tohoto řízení musí být zveřejněna, jakmile je první projekt zařazen do soutěže a veřejní zadavatelé vezmou v úvahu celkové odhadované náklady na následné stavební práce a služby při použití článku 6.Toto řízení lze použít pouze v průběhu pěti let následujících po sjednání původní zakázky Článek 21 Rámcové dohody 1. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody. 2. Za účelem uzavření rámcové dohody se veřejní zadavatelé řídí pravidly řízení uvedenými v této směrnici ve všech fázích až do zadání zakázek založených na této rámcové dohodě. Strany rámcové dohody se vybírají za použití kritérií pro zadání zakázky stanovených v souladu s článkem 37. Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány postupy stanovenými v odstavcích 3 a 4. Tyto postupy mohou být použity pouze mezi veřejnými zadavateli a hospodářskými subjekty, jež jsou původními stranami rámcové dohody. Při zadávání zakázek založených na rámcové dohodě nesmějí strany za žádných okolností provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3. Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit pět let, kromě výjimečných, řádně, zejména předmětem rámcové dohody, odůvodněných případů. Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, terý by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval. 3. Je-li rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, jsou zakázky založené na této rámcové dohodě zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové dohodě Při zadávání těchto zakázek se veřejní zadavatelé mohou písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové dohody, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li nutné. 4. Jestliže je rámcová dohoda uzavřena s více hospodářskými subjekty, počet hospodářských subjektů musí být nejméně roven třem, existuje-li dostatečný počet hospodářských subjektů, které splňují kritéria pro výběr, nebo přípustných nabídek, které splňují kritéria pro zadání. Zakázky založené na rámcových dohodách uzavřených s více hospodářskými subjekty mohou být zadány buď použitím podmínek stanovených v rámcové dohodě bez obnovení hospodářské soutěže, nebo nejsou-li všechny podmínky stanoveny v rámcové dohodě a strany znovu soutěží na základě stejných, a je-li to nutné, přesněji formulovaných podmínek a případně dalších podmínek uvedených v zadávací dokumentaci rámcové dohody. Pokud nastane druhá možnost, použije se tento postup: a) veřejní zadavatelé písemně konzultují každou zakázku, která má být zadána, s hospodářskými subjekty, které jsou schopny plnit předmět zakázky; b) veřejní zadavatelé stanoví lhůtu, která je dostatečně dlouhá, aby umožnila podání nabídek pro každou konkrétní zakázku, s přihlédnutím k faktorům, jakými jsou složitost předmětu zakázky a čas potřebný k odeslání nabídek; c) nabídky se podávají písemně a jejich obsah zůstává důvěrný až do uplynutí stanovené lhůty pro odpověď; d) veřejní zadavatelé zadají každou zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených v zadávací dokumentaci rámcové dohody. KAPITOLA V Pravidla pro zveřejňování a transparentnost ODDÍL 1 Zveřejňování oznámení Článek 22 Oznámení 1. Veřejní zadavatelé mohou zveřejnit prostřednictvím oznámení předběžných informací, které zveřejňuje Komise nebo oni sami na svém profilu kupujícího, jak je popsán v bodě 2 přílohy IV,: a) pokud jde o dodávky, celkovou odhadovanou hodnotu zakázek nebo rámcových dohod podle skupin výrobků, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců, je-li s přihlédnutím k článkům 7 a 6 celková odhadovaná hodnota rovná 750 000 EUR nebo vyšší. Skupiny výrobků stanoví veřejní zadavatelé odkazem na nomenklaturu CPV; b) pokud jde o služby, celkovou odhadovanou hodnotu zakázek nebo rámcových dohod pro každou z kategorií služeb uvedených v příloze I, které mají v úmyslu zadat v průběhu následujících dvanácti měsíců, je-li s přihlédnutím k článkům 6 a 7 celková odhadovaná hodnota rovná 750 000 EUR nebo vyšší; c) pokud jde o stavební práce, základní charakteristiky zakázek nebo rámcových dohod, které mají v úmyslu zadat a jejichž odhadovaná hodnota je rovná prahové hodnotě uvedené v článku 6 nebo vyšší, s přihlédnutím k článku 7. Oznámení uvedená v písmenech a) a b) se zasílají Komisi nebo zveřejní na profilu kupujícího co nejdříve po začátku účetního období. Oznámení uvedené v písmeni c) se zasílá Komisi nebo zveřejní na profilu kupujícího co nejdříve po přijetí rozhodnutí, kterým se schvaluje plán zakázek na stavební práce nebo rámcových dohod, které veřejní zadavatelé mají v úmyslu zadat nebo uzavřít. Veřejní zadavatelé, kteří zveřejňují oznámení předběžných informací na svých profilech kupujícího, zašlou elektronicky Komisi oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na svém profilu kupujícího ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy IV. Tento odstavec se nevztahuje na vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce. 2. Veřejní zadavatelé, kteří chtějí zadat veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodu v omezeném řízení, ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce nebo v soutěžním dialogu, zveřejní svůj záměr prostřednictvím oznámení o zakázce. 3. Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 23 zveřejňovat oznámení týkající se veřejných zakázek, na která se nevztahuje povinnost zveřejňování stanovená touto směrnicí. 4. Veřejní zadavatelé, kteří zadali veřejnou zakázku nebo uzavřeli rámcovou dohodu, zašlou oznámení o výsledcích zadávacího řízení do 48 dnů od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody. V případě rámcových dohod uzavřených v souladu s článkem 21 nejsou veřejní zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou zakázku založenou na této dohodě. Určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody nemusí být poskytnuty ke zveřejnění v případě, že by jejich zveřejnění bylo na překážku vynucování práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi. Článek 23 Forma a způsob zveřejňování oznámení 1. Oznámení obsahují informace uvedené v příloze III a případně veškeré jiné informace považované veřejným zadavatelem za užitečné ve formě standardních formulářů přijatých Komisí postupem podle čl. 41 odst. 2. 2. Oznámení zasílaná veřejnými zadavateli Komisi jsou předávána buď elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy IV, nebo jinými prostředky. V případě použití urychleného řízení stanoveného v čl. 24 odst. 4 musí být oznámení zasílána buď telefaxem, nebo elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy IV. Oznámení se zveřejňují v souladu s technickými charakteristikami zveřejnění uvedenými v bodu 1 písm. a) a b) přílohy IV. 3. Oznámení vypracovaná a zaslaná elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy IV se zveřejní do pěti dnů po jejich odeslání. Oznámení, která nejsou zaslána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy IV, se zveřejní do 12 dnů po jejich odeslání nebo, v případě urychleného řízení uvedeného v čl. 24 odst. 4, do pěti dnů po odeslání. 4. Oznámení se zveřejňují v plném znění v úředním jazyku Společenství, který vybral veřejný zadavatel, a toto původní jazykové znění je jediné závazné. Souhrn podstatných prvků každého oznámení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích. Náklady na zveřejňování oznámení Komisí nese Společenství. 5. Oznámení a jejich obsah nesmějí být zveřejněny na vnitrostátní úrovni přede dnem jejich odeslání Komisi. Oznámení zveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Komisi, a musí uvádět datum odeslání oznámení Komisi. 6. Obsah oznámení, která nejsou odesílána elektronickými prostředky v souladu s formou a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy IV, je omezen na přibližně 650 slov. 7. Veřejní zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení. 8. Komise vydá veřejnému zadavateli potvrzení o zveřejnění předaných informací, ve kterém je uveden den zveřejnění. Toto potvrzení je důkazem o zveřejnění. ODDÍL 2 Lhůty Článek 24 Lhůty pro doručení žádostí o účast a pro doručení nabídek 1. Při stanovení lhůt pro doručení žádostí o účast a nabídek zohledňují veřejní zadavatelé zejména složitost zakázky a čas nutný pro vypracování nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené tímto článkem. 2. V případě omezených řízení, vyjednávacích řízení se zveřejněním oznámení o zakázce a soutěžního dialogu je minimální lhůta pro doručení žádostí o účast 37 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o zakázce odesláno. V případě omezených řízení je minimální lhůta pro doručení nabídek 40 dnů ode dne, kdy byla výzva odeslána. 3. Jsou-li oznámení vypracovávána a zasílána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodu 3 přílohy IV, lze lhůty pro doručení žádostí o účast v souladu s odst. 2 prvním pododstavcem zkrátit o sedm dní. 4. Pokud nelze v naléhavých případech dodržet minimální lhůty stanovené v tomto článku, mohou veřejní zadavatelé pro omezená řízení a vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce stanovit: - lhůtu pro doručení žádostí o účast, jež nesmí být kratší než 15 dnů ode dne odeslání oznámení o zakázce nebo kratší než deset dnů, jestliže oznámení bylo zasláno elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro zasílání oznámení uvedenými v bodu 3 přílohy IV; - a v případě omezených řízení lhůtu pro doručení nabídek, která nesmí být kratší než deset dnů ode dne výzvy k podání nabídek. ODDÍL 3 Obsah a prostředky přenosu informací Článek 25 Výzvy k podání nabídek, k vyjednávání nebo k účasti na dialogu 1. V omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu veřejní zadavatelé současně a písemně vyzývají vybrané zájemce. 2. Výzva zájemcům obsahuje kopii zadávací dokumentace nebo popisného dokumentu a veškerých dodatečných dokumentů. 3. Pokud zadávací dokumentací nebo dodatečnými dokumenty disponuje jiný subjekt než veřejný zadavatel odpovědný za zadávací řízení, uvádí výzva adresu, na které lze tuto zadávací dokumentaci a dodatečné dokumenty obdržet, a případně lhůtu pro žádost o tyto dokumenty, jakož i výši a způsob placení poplatku za obdržení těchto dokumentů. Příslušný útvar zašle tyto dokumenty hospodářskému subjektu bez prodlení po obdržení žádosti. 4. Dodatečné informace k zadávací dokumentaci, popisnému dokumentu nebo k dodatečným dokumentům sdělí veřejný zadavatel nebo příslušný útvar nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty stanovené pro doručení nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem. V případě urychleného vyjednávacího řízení činí tato lhůta čtyři dny. 5. Kromě údajů uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 obsahuje výzva alespoň: a) odkaz na zveřejněné oznámení o zakázce; b) lhůtu pro doručení nabídek, adresu, na kterou mají být nabídky zaslány, a jazyk nebo jazyky, ve kterých mají být vypracovány; c) v případě soutěžního dialogu adresu a datum stanovené pro zahájení konzultací a používaný jazyk nebo jazyky; d) informace o dokumentech, které mají být případně přiloženy, buď na podporu ověřitelných prohlášení uchazeče v souladu s článkem 29, nebo pro doplnění informací uvedených ve zmíněném článku a za podmínek stanovených v článcích 32 a 33; e) poměrnou váhu kritérií pro zadání zakázky nebo, je-li to vhodné, sestupné pořadí důležitosti kritérií užitých pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, není-li tato informace uvedena v oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci nebo popisném dokumentu. Článek 26 Informování zájemců a uchazečů 1. Veřejní zadavatelé musí co nejdříve informovat zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích, která se týkají zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody, včetně důvodů pro rozhodnutí upustit od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody, na kterou byla učiněna výzva k účasti v soutěži, nebo zahájit znovu řízení; tato informace je poskytnuta písemně, jsou-li o to veřejní zadavatelé požádáni. 2. Na žádost dotčené strany veřejný zadavatel co nejrychleji sdělí s výhradou odstavce 3, nejpozději však do 15 dnů od doručení písemné žádosti, následující informace: a) každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti, b) každému neúspěšnému uchazeči důvody odmítnutí jeho nabídky, včetně důvodů svého rozhodnutí o nerovnocennosti v případech uvedených v čl. 10 odst. 4 a 5 nebo důvodů svého rozhodnutí, že stavební práce, dodávky a služby nesplňují požadavky na výkon nebo funkci, c) každému uchazeči, který učinil přijatelnou nabídku, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody. 3. Veřejní zadavatelé mohou rozhodnout, že nesdělí určité informace uvedené v odstavci 1, které se týkají zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody, pokud by bylo jejich poskytnutí na překážku vymáhání práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, poškozovalo by oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi. ODDÍL 4 Sdělování Článek 27 Pravidla pro sdělování 1. Všechna sdělení a výměna informací uvedené v této hlavě mohou být uskutečněny poštou, faxem, elektronickými prostředky v souladu s odstavci 4 a 5, telefonem v případech a za podmínek uvedených v odstavci 6 nebo kombinací těchto prostředků, podle výběru veřejného zadavatele. 2. Vybrané sdělovací prostředky musí být obecně dostupné, a nesmějí tudíž omezovat přístup hospodářských subjektů k zadávacímu řízení. 3. Sdělování, výměna a ukládání informací se provádí takovým způsobem, aby bylo zajištěno zachování integrity údajů a důvěrné povahy nabídek a žádostí o účast a aby veřejní zadavatelé přezkoumávali obsah nabídek a žádostí o účast až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podávání. 4. Nástroje použité pro sdělování elektronickými prostředky a jejich technické charakteristiky musí být nediskriminační, obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. 5. Pro zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast se použijí tato pravidla: a) informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování, musí být k dispozici subjektům, které mají zájem. Zařízení pro elektronický příjem nabídek a žádostí o účast musí být navíc v souladu s požadavky přílohy VI; b) členské státy mohou v souladu s článkem 5 směrnice 1993/93/ES vyžadovat, aby elektronické nabídky byly doplněny zaručeným elektronickým podpisem podle odstavce 1 uvedeného článku; c) členské státy mohou zavést nebo udržovat dobrovolné akreditační systémy určené ke zlepšení úrovně osvědčování pro taková zařízení; d) uchazeči nebo zájemci se zavazují, že dokumenty, osvědčení a prohlášení uvedené v článcích 30 až 35, pokud nejsou dostupné v elektronické formě, budou předloženy před uplynutím lhůty stanovené pro podávání nabídek nebo žádostí o účast. 6. Pro podávání žádostí o účast platí tato pravidla: a) žádosti o účast v zadávacím řízení těchto veřejných zakázek mohou být podány písemně nebo telefonicky; b) je-li žádost o účast podána telefonicky, musí být písemné potvrzení odesláno před uplynutím lhůty stanovené pro jejich doručení; c) veřejní zadavatelé mohou vyžadovat, je-li to nezbytné pro účely právního dokazování, aby byly žádosti o účast podané faxem potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky. Tento požadavek a lhůtu pro jeho splnění musí veřejný zadavatel uvést v oznámení o zakázce. ODDÍL 5 Zprávy Článek 28 Obsah zpráv 1. O každé veřejné zakázce a každé rámcové dohodě veřejní zadavatelé vypracují písemnou zprávu, která musí obsahovat alespoň tyto informace: a) název a adresu veřejného zadavatele, předmět a hodnotu zakázky nebo rámcové dohody; b) zvolené zadávací řízení; c) v případě vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce okolnosti uvedené v článku 20, které odůvodňují použití tohoto řízení; d) případně důvody, proč doba platnosti rámcové dohody překračuje pět let; e) případně citlivé technické specifikace, které lze sdělit pouze úspěšnému uchazeči, a důvody tohoto omezení; f) jména úspěšných zájemců a důvody pro jejich výběr; g) jména odmítnutých zájemců a důvody jejich odmítnutí; h) důvody pro odmítnutí nabídek, které byly shledány jako mimořádně nízké; i) jméno úspěšného uchazeče a důvody, proč byla jeho nabídka vybrána, a je-li to známo, podíl zakázky nebo rámcové dohody, který úspěšný uchazeč zamýšlí nebo bude povinen zadat třetím osobám; j) případně důvody, proč se veřejný zadavatel rozhodl upustit od zadání zakázky nebo od uzavření rámcové dohody. 2. Veřejní zadavatelé přijmou vhodná opatření pro dokumentování průběhu zadávacích řízení prováděných elektronickými prostředky. 3. Zpráva nebo její hlavní body jsou sděleny Komisi, pokud o ně požádá. KAPITOLA VI Průběh řízení ODDÍL 1 Obecná ustanovení Článek 29 Ověření vhodnosti zájemců a výběr účastníků, zadávání zakázek 1. Zakázky se zadávají na základě kritérií stanovených v článcích 37 a 38 s ohledem na článek 11 poté, co je veřejnými zadavateli ověřena vhodnost hospodářských subjektů, které nebyly vyloučeny podle článků 30 a 31, v souladu s kritérii hospodářských a finančních předpokladů, odborných a technických znalostí nebo způsobilosti, uvedenými v článku 32 až 36 a případně s nediskriminačními pravidly a kritérii uvedenými v odstavci 3 tohoto článku. 2. Veřejní zadavatelé mohou od zájemců vyžadovat, aby splňovali minimální způsobilost v souladu s články 32 a 33. Rozsah informací uvedených v článcích 32 a 33 a minimální úrovně způsobilosti požadované pro konkrétní zakázku musí být vztaženy k předmětu zakázky a být tomuto předmětu úměrné. Tyto minimální úrovně jsou uvedeny v oznámení o zakázce. 3. V omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžním dialogu mohou veřejní zadavatelé omezit počet vhodných zájemců, které vyzvou k předložení nabídky nebo k dialogu; tento minimální počet nesmí být nižší než tři. Veřejní zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce objektivní a nediskriminační kritéria nebo pravidla, která mají v úmyslu použít, minimální počet zájemců, které mají v úmyslu vyzvat a případně jejich maximální počet. V každém případě musí být počet vyzvaných zájemců dostatečný, aby zajistil skutečnou hospodářskou soutěž. Veřejní zadavatelé vyzvou takový počet zájemců, který je přinejmenším shodný s předem stanoveným minimálním počtem. Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr a minimální úrovně způsobilosti, nižší než minimální počet, může veřejný zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve jednoho nebo více zájemců, kteří mají požadované schopnosti. V této souvislosti nemůže veřejný zadavatel zapojit do stejného řízení jiné hospodářské subjekty, které nepožádaly o účast, ani zájemce, kteří nemají požadované schopnosti. 4. Jestliže veřejní zadavatelé využijí možnosti snížit počet řešení k diskusi nebo nabídek k vyjednávání stanovené v čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 4, učiní tak použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci. V konečné fázi musí být počet, ke kterému se dospěje, dostatečný pro zajištění skutečné hospodářské soutěže, pokud je k dispozici dostatek řešení a vhodných zájemců. ODDÍL 2 Kritéria pro kvalitativní výběr Článek 30 Osobní situace zájemce 1. Z účasti na veřejné zakázce je vyloučen každý zájemce nebo uchazeč, který byl odsouzen pravomocným rozsudkem známým veřejnému zadavateli, pro jeden nebo více následujících činů: a) účast na zločinném spolčení, jak je vymezena v čl. 2 odst. 1 společné akce Rady 98/733/SVV[22]; b) korupce, jak je vymezena v článku 3 aktu Rady ze dne 26. května 1997[23] a v čl. 3 odst. 1 společné akce Rady 98/742/SVV[24] v pořadí, v jakém jsou uvedeny; c) podvod ve smyslu článku 1 úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[25]; d) teroristické trestné činy a trestné činy spojené s teroristickými činnostmi, jak jsou vymezeny v článku 1 a článku 3 rámcového rozhodnutí Rady (2002/475/SVV)[26], nebo návod, pomoc a pokus vymezené v článku 4 uvedeného rámcového rozhodnutí, v pořadí, v jakém jsou uvedeny; e) praní peněz a financování terorismu, jak jsou vymezeny v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES[27]. Členské státy upřesní, v souladu se svým vnitrostátním právem a s přihlédnutím k právu Společenství, podmínky pro uplatňování tohoto odstavce. Mohou požadavek uvedený v prvním pododstavci upravit odchylně z důvodu zásadních požadavků obecného zájmu. Pro účely tohoto odstavce veřejní zadavatelé případně požádají zájemce nebo uchazeče o poskytnutí dokladů uvedených v odstavci 3 a mohou se, pokud mají pochybnosti o osobní situaci těchto zájemců nebo uchazečů, obrátit na příslušné orgány, aby získali jakékoli informace o těchto zájemcích nebo uchazečích, které považují za nezbytné. Pokud se informace týkají zájemce nebo uchazeče usazeného ve státě jiném, než je stát veřejného zadavatele, může veřejný zadavatel požádat o spolupráci příslušné orgány. S přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům členského státu, ve kterém jsou zájemci nebo uchazeči usazeni, se tyto žádosti vztahují k právnickým nebo fyzickým osobám včetně, je-li to vhodné, vedoucích představitelů společností nebo jakékoli osoby s pravomocemi zastupovat, rozhodovat nebo kontrolovat zájemce nebo uchazeče. 2. Z účasti na zakázce může být vyloučen každý hospodářský subjekt: a) který je v úpadku nebo v likvidaci, který je předmětem soudní správy, který uzavřel dohodu o vyrovnání se svými věřiteli, který pozastavil svou obchodní činnost nebo který je v podobné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů; b) který je předmětem řízení o prohlášení úpadku, řízení o návrhu na zrušení, řízení o uvalení soudní správy, řízení o návrhu na povolení vyrovnání nebo jiného podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů; c) který byl pravomocným rozsudkem uznán vinným, v souladu s právními předpisy země, ze spáchání trestného činu spojeného s jeho podnikáním; d) který se dopustil vážného profesního pochybení, které mohou veřejní zadavatelé prokázat jakýmikoli prostředky, jako je například porušení povinností v oblasti bezpečnosti informací u předchozí veřejné zakázky; e) který nesplnil povinnosti vztahující se k placení příspěvků na sociální zabezpečení podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů země veřejného zadavatele; f) který nesplnil povinnosti vztahující se k placení daní a poplatků podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů země veřejného zadavatele; g) který se dopustil vážného zkreslení při poskytování informací, které mohou být vyžadovány podle tohoto oddílu, případně tyto informace nepodal. Členské státy upřesní, v souladu se svým vnitrostátním právem a s přihlédnutím k právu Společenství, podmínky pro uplatňování tohoto odstavce. 3. Veřejní zadavatelé přijmou jako dostatečný důkaz pro to, že se hospodářského subjektu žádný z případů uvedených v odstavci 1 a v odst. 2 písm. a), b), c), e) nebo f) netýká: a) pokud jde o odstavec 1 a odst. 2 písm. a), b) a c), předložení výpisu ze soudního spisu, nebo pokud to není možné, rovnocenného dokladu vydaného příslušným soudním nebo správním orgánem v zemi původu nebo v zemi, z níž tato osoba pochází, jenž dokazuje, že tyto požadavky byly splněny; b) pokud jde o odst. 2 písm. e) nebo f), osvědčení vydané příslušným orgánem v dotčeném členském státě. Jestliže daná země nevydává tyto doklady nebo osvědčení nebo jestliže se tyto doklady či osvědčení nevztahují na všechny případy uvedené v odstavci 1 a v odst. 2 písm. a), b) nebo c), mohou být nahrazeny místopřísežným prohlášením nebo, v členských státech, kde místopřísežná prohlášení nejsou upravena, čestným prohlášením, které učiní dotčená osoba před příslušným soudním nebo správním orgánem, notářem nebo příslušnou profesní nebo obchodní institucí v zemi původu nebo v zemi, z níž tato osoba pochází. 4. Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů, osvědčení nebo prohlášení uvedených v odstavci 3 a sdělí je Komisi. Tímto sdělením není dotčeno použitelné právo v oblasti ochrany údajů. Článek 31 Vhodnost pro výkon odborné činnosti Každý hospodářský subjekt, který se hodlá podílet na veřejné zakázce, může být požádán, aby prokázal, jak je předepsáno v členském státě, kde je usazen, že je zapsán v jednom z profesních nebo obchodních rejstříků, nebo aby poskytl místopřísežné prohlášení nebo osvědčení, jak je popsáno v příloze V části A pro veřejné zakázky na stavební práce, v části B pro veřejné zakázky na dodávky a v části C pro veřejné zakázky na služby. Jsou-li v zadávacích řízeních veřejných zakázek na služby zájemci povinni mít určité oprávnění nebo být členy určité organizace, aby mohli ve své zemi původu vykonávat danou službu, může veřejný zadavatel požadovat, aby prokázali, že mají takové oprávnění či členství. Článek 32 Hospodářské a finanční předpoklady 1. Důkaz o hospodářských a finančních předpokladech hospodářského subjektu může být poskytnut zpravidla jedním nebo více z těchto dokladů: a) vhodnými výpisy z bank nebo případně dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání; b) předložením rozvah nebo výpisů z rozvah, je-li zveřejnění rozvahy vyžadováno podle práva země, v níž je hospodářský subjekt usazen; c) výkazem celkového obratu podniku a případně obratu v oblasti, která se zakázky týká, za nejvýše tři poslední účetní období, která jsou k dispozici, v závislosti na dni, kdy byl podnik zřízen nebo založen nebo kdy hospodářský subjekt zahájil podnikání, pokud je informace o těchto obratech dostupná. 2. Hospodářský subjekt může, je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí veřejnému zadavateli prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů v tomto směru. 3. Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 4 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů. 4. Veřejný zadavatel v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky upřesní, který doklad nebo doklady uvedené v odstavci 1 vybral a jaké další doklady mají být poskytnuty. 5. Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen poskytnout doklady požadované veřejným zadavatelem, může prokázat své hospodářské a finanční předpoklady jakýmkoli jiným dokladem, který veřejný zadavatel považuje za vhodný. Článek 33 Technická nebo odborná způsobilost 1. Technická nebo odborná způsobilost hospodářských subjektů se posuzuje a zkoumá v souladu s odstavci 2 a 3. 2. Doklady o technické způsobilosti hospodářského subjektu mohou být poskytnuty jedním nebo několika následujícími prostředky podle povahy, množství nebo důležitosti a použití stavebních prací, dodávek nebo služeb: a) i) seznamem stavebních prací provedených za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací. Tato osvědčení uvedou hodnotu, datum a místo stavebních prací a upřesní, zda práce byly provedeny podle obchodních pravidel a řádně dokončeny. Je-li to vhodné, předloží příslušný orgán tato osvědčení veřejnému zadavateli přímo; ii) seznamem hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých v posledních třech letech s částkami, daty a jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců. Doklad o provedených dodávkách a službách bude poskytnut: - byl-li příjemcem veřejný zadavatel, ve formě osvědčení vydaných nebo spolupodepsaných příslušným orgánem; - byl-li příjemcem soukromý kupující, osvědčením kupujícího nebo, pokud to není možné, pouhým prohlášením hospodářského subjektu; b) přehledem techniků nebo zapojených technických útvarů, které patří přímo dodavateli či nikoli, zvláště těch, které jsou odpovědné za kontrolu jakosti, a v případě veřejných zakázek na stavební práce těch, které může zhotovitel povolat k provedení stavby; c) popisem technického zařízení a opatření použitých dodavatelem nebo poskytovatelem služeb pro zajištění jakosti a popisem zařízení podniku pro studium a výzkum; d) kontrolou výrobních kapacit dodavatele nebo technické způsobilosti poskytovatele služeb a případně také kontrolou prostředků pro studium a výzkum, které má k dispozici a opatření, která zavede pro kontrolu jakosti, provedenou veřejnými zadavateli nebo jejich jménem příslušným úředním orgánem země, v níž je dodavatel nebo poskytovatel služeb usazen, se souhlasem tohoto orgánu; e) vzděláním a odbornou kvalifikací poskytovatele služeb nebo zhotovitele nebo řídících pracovníků podniku, zejména osoby nebo osob, které jsou odpovědné za poskytování služeb nebo řízení stavebních prací; f) pro veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby a pouze ve vhodných případech přehledem o opatřeních v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude moci hospodářský subjekt použít při plnění zakázky; g) výkazem průměrného ročního počtu zaměstnanců poskytovatele služeb nebo zhotovitele a počtem řídících pracovníků za poslední tři roky; h) popisem nástrojů, provozních a technických zařízení, počtu zaměstnanců a jejich dovedností a/nebo zdrojů dodávek, které bude mít hospodářský subjekt k dispozici za účelem plnění zakázky, řešení případné zvýšené potřeby veřejného zadavatele vyplývající z nouzové nebo krizové situace nebo z ozbrojeného konfliktu nebo zajištění údržby, modernizace nebo úprav dodávek, které jsou předmětem veřejné zakázky; i) údajem o části zakázky, kterou má poskytovatel služeb případně v úmyslu zadat subdodavatelům; j) pokud jde o výrobky, které mají být dodány, předložením následujících prvků: i) vzorků, popisů nebo fotografií, jejichž pravost musí být ověřena, pokud o to veřejný zadavatel požádá; ii) osvědčení vypracovaných úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, která je jasně určena odkazy na specifikace nebo normy; k) jedná-li se o veřejné zakázky, které se týkají citlivých informací, takové informace vyžadují nebo obsahují a důkazy o schopnosti zpracovávat, skladovat a poskytovat citlivé informace s takovou úrovní zabezpečení, kterou vyžaduje veřejný zadavatel.Je-li to nezbytné, může veřejný zadavatel požádat národní bezpečnostní úřad státu zájemce nebo bezpečnostní úřad určený tímto státem o ověření souladu místností a vybavení, které by mohly být využity, průmyslových a administrativních postupů, kterými je třeba se řídit, způsobů správy informací nebo situace zaměstnanců, kteří by mohli být pověřeni plněním zakázky.Je-li to nezbytné, může veřejný zadavatel požádat zájemce o předložení závazku zajistit na požadované úrovni bezpečnosti důvěrnost citlivých informací obsažených v zadávací dokumentaci nebo v popisném dokumentu, které zjistí v průběhu zadávacího řízení. 3. Hospodářský subjekt může, je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí veřejnému zadavateli prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky pro plnění zakázky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů poskytnout nezbytné prostředky hospodářskému subjektu. 4 Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 4 využít schopnosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů. 5. V zadávacích řízeních veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou dodávky vyžadující umísťovací a instalační práce, poskytování služeb nebo provádění stavebních prací, lze způsobilost hospodářských subjektů poskytnout služby nebo provést instalaci nebo stavbu hodnotit zejména s přihlédnutím k jejich dovednostem, výkonnosti, zkušenosti a spolehlivosti. 6. Veřejný zadavatel v oznámení nebo ve výzvě k podání nabídek upřesní, které doklady uvedené v odstavci 2 mají být poskytnuty. Článek 34 Normy pro zajišťování jakosti Jestliže veřejní zadavatelé vyžadují předložení osvědčení vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, odkáží na systémy zajišťování jakosti založené na řadách odpovídajících evropských norem a ověřené subjekty, které vyhovují řadám evropských norem, pokud jde o vydávání osvědčení. Uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají od hospodářských subjektů rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti. Článek 35 Normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí Jestliže veřejní zadavatelé v případech uvedených v čl. 33 odst. 2 písm. f) vyžadují předložení osvědčení vydaných nezávislými subjekty, která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí, odkáží na systém řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Společenství (EMAS) nebo na normy řízení z hlediska ochrany životního prostředí založené na odpovídajících evropských nebo mezinárodních normách, ověřených subjekty, které vyhovují právu Společenství nebo odpovídajícím evropským či mezinárodním normám týkajícím se osvědčování. Uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají od hospodářských subjektů rovněž jiné důkazy o rovnocenných opatřeních k řízení z hlediska ochrany životního prostředí. Článek 36 Dodatečná dokumentace a informace Veřejní zadavatelé mohou vyzvat hospodářské subjekty, aby doplnily nebo objasnily osvědčení a doklady předložené podle článků 30 až 35. ODDÍL 3 Zadání zakázky Článek 37 Kritéria pro zadání zakázky 1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o odměnách za určité služby, vycházejí veřejní zadavatelé při zadávání zakázek z těchto kritérií: a) pokud se zakázka zadává na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky z hlediska veřejného zadavatele, z různých kritérií spojených s předmětem dané veřejné zakázky, jako jsou kvalita, cena, technická úroveň, funkční vlastnosti, vlastnosti z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, náklady v průběhu životního cyklu, návratnost nákladů, záruční servis a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta a lhůta pro dokončení, bezpečnost dodávek a interoperabilita; b) nebo pouze z nejnižší ceny. 2. Aniž je dotčen třetí pododstavec, uvede v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) veřejný zadavatel v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci nebo, v případě soutěžního dialogu, v popisném dokumentu poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií vybraných k určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím. Pokud není podle názoru veřejného zadavatele stanovení poměrné váhy z prokazatelných důvodů možné, uvede veřejný zadavatel v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci nebo, v případě soutěžního dialogu, v popisném dokumentu kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti. Článek 38 Mimořádně nízké nabídky 1. Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k výrobkům, stavebním pracím nebo službám, jež mají být poskytovány, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by nejdříve písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité. Tato upřesnění se mohou týkat zejména: a) hospodářských aspektů stavebních postupů, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb; b) zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací, dodávku výrobků nebo poskytnutí služeb; c) původnosti stavebních prací, dodávek nebo služeb navrhovaných uchazečem; d) souladu s předpisy o ochraně zaměstnanců a pracovních podmínkách platnými v místě, kde mají být stavební práce, služby či dodávky provedeny; e) možnosti uchazeče získat státní podporu. 2. Veřejný zadavatel ověří tyto základní prvky konzultací s uchazečem, přičemž bere v úvahu dodané důkazy. 3. Jestliže veřejný zadavatel zjistí, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč získal státní podporu, může být nabídka odmítnuta jen z tohoto důvodu pouze po konzultaci s uchazečem, a není-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že daná podpora byla poskytnuta podle zákona. Jestliže veřejný zadavatel odmítne nabídku za těchto okolností, uvědomí o tom Komisi. HLAVA III Statistické povinnosti, výkonné pravomoci a závěrečná ustanovení Článek 39 Statistické povinnosti S cílem umožnit, aby byly posouzeny výsledky použití této směrnice, zašlou členské státy Komisi nejpozději do 31. října každého roku statistickou zprávu vypracovanou v souladu s článkem 40, která se zabývá veřejnými zakázkami zadanými veřejnými zadavateli během předchozího roku. Článek 40 Obsah statistické zprávy 1. Statistická zpráva se zabývá odděleně veřejnými zakázkami na dodávky, služby a stavební práce. 2. U každého veřejného zadavatele, který je ústředním orgánem státní správy, a u každé kategorie ostatních veřejných zadavatelů uvádí statistická zpráva přinejmenším počet a hodnotu zadaných zakázek, na které se vztahuje tato směrnice. Údaje uvedené v prvním pododstavci musí být, je-li to možné, podrobně rozepsány podle: a) zvolených zadávacích řízení a pro každé z těchto řízení podle stavebních prací, výrobků a služeb, jak jsou uvedeny v příloze I, označené kategorií nomenklatury CPV; b) státní příslušnosti hospodářského subjektu, kterému byla zakázka zadána. Pokud byly zakázky sjednány na základě vyjednávacího řízení bez zveřejnění oznámení o zakázce, musí být údaje uvedené v prvním pododstavci rovněž podrobně rozepsány podle okolností uvedených v článku 20 a musí být uveden počet a hodnota zadaných zakázek podle členského státu a třetí země úspěšného uchazeče. 3. Statistická zpráva uvádí všechny další informace, které jsou vyžadovány podle dohody. 4. Obsah statistické zprávy se stanoví postupem uvedeným v článku 41. Článek 41 Poradní výbor 1. Komisi je nápomocen Poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený článkem 1 rozhodnutí Rady 71/306/EHS[28](dále jen „výbor“). 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. 3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES. Pokud jde o přezkoumání prahových hodnot stanovených v článku 6, jsou lhůty uvedené v čl. 5a odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) a odst. 4 písm. e) stanoveny na dva týdny, a to kvůli časovým omezením vyplývajícím ze způsobů výpočtu a zveřejnění stanovených v čl. 78 odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 78 odst. 4 směrnice 2004/18/ES. 4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES. Článek 42 Přezkoumání prahových hodnot 1. Současně s přezkoumáním prahových hodnot stanoveným článkem 78 směrnice 2004/18/ES přezkoumá Komise rovněž prahové hodnoty stanovené článkem 6 této směrnice a upraví tyto prahové hodnoty: a) prahovou hodnotu stanovenou v čl. 6 písm. a) podle přezkoumané prahové hodnoty stanovené v čl. 7 písm. a) směrnice 2004/18/ES, b) prahovou hodnotu stanovenou v čl. 6 písm. b) podle přezkoumané prahové hodnoty stanovené v čl. 7 písm. b) směrnice 2004/18/ES, c) prahovou hodnotu stanovenou v čl. 6 písm. c) podle přezkoumané prahové hodnoty stanovené v čl. 7 písm. c) směrnice 2004/18/ES. Komise provádí uvedené přezkoumání a úpravu v souladu s regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 41 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy uvedený v čl. 41 odst. 4. 2. Prahové hodnoty stanovené podle odstavce 1 v národních měnách členských států, které nepřijaly euro, jsou uváděny do souladu s příslušnými prahovými hodnotami směrnice 2004/18/ES uvedenými v odstavci 1, vypočtenými v souladu s čl. 78 odst. 3 směrnice 2004/18/ES. 3. Přezkoumané prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 a jejich odpovídající hodnoty v národních měnách zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jejich přezkoumání. Článek 43 Změny 1. Komise může postupem podle čl. 41 odst. 2 změnit: a) postupy pro vypracovávání, zasílání, doručování, překlad, sběr a distribuci oznámení uvedených v článku 22 a statistických zpráv uvedených v článku 39; b) postup pro zasílání a zveřejňování údajů uvedených v příloze IV z důvodu technického pokroku nebo z administrativních důvodů; 2. Komise může změnit jiné než podstatné prvky této směrnice uvedené níže v souladu s regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 41 odst. 3: a) referenční čísla v nomenklatuře CPV uvedená v příloze I, pokud se tím nemění věcná působnost této směrnice, a postupy pro odkazy v oznámeních na konkrétní zařazení v CPV v rámci kategorií služeb uvedených v příloze; b) technické podrobnosti a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem uvedené v písmenech a), f) a g) přílohy VI. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy uvedený v čl. 41 odst. 4. Článek 44 Změna směrnice 2004/18/ES Článek 10 směrnice 2004/18/ES[29] se mění takto: „ Článek 10 Veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky zadávané v oblasti obrany a bezpečnosti s výjimkou zakázek, na které se vztahuje směrnice XXXX/X/ES[30]. Nevztahuje se na veřejné zakázky vyloučené z oblasti působnosti směrnice XXXX/X/ES podle jejích článků 8 a 9.“ Článek 45 Provedení 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do . Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů spolu se srovnávací tabulkou mezi jejich ustanoveními a ustanoveními této směrnice. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 46 Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 47 Určení Tato směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne . Za Evropský parlament Za Radu předseda /předsedkyně předseda/předsedkyně PŘÍLOHA I SLUŽBY UVEDENÉ V ČLÁNKU 1 Kategorie | Předmět | Referenční čísla CPV | 1 | Údržbářské a opravářské služby | Od 50100000-6 do 50884000-5 (kromě 50310000-1 až 50324200-4 a 50116510-9, 50190000-3, 50229000-6, 50243000-0) a 51000000-9 až 51900000-1 | 2 | Pozemní přeprava[31], včetně přepravy pancéřovými vozy a kurýrních služeb, s výjimkou přepravy pošty | Od 60110000-2 do 60183000-4 (kromě 60160000-7, 60161000-4) a od 64120000-3 do 64121200-2 | 3 | Letecká přeprava: přeprava cestujících i nákladu, s výjimkou přepravy pošty | Od 60410000-5 do 60424120-3 (kromě 60411000-2, 60421000-5) a 60500000-3 | 4 | Pozemní přeprava pošty[32] a letecká přeprava pošty | 60160000-7,60161000-4 60411000-2, 60421000-5 | 5 | Telekomunikační služby | Od 64200000-8 do 64228200-2 72318000-7, a od 72700000-7 do 72720000-3 | 6 | Finanční služby: a) pojišťovací služby b) bankovnictví a investiční služby[33] | De 66100000-1 a 66720000-35 | 7 | Počítačové a s tím spojené služby | Od 50310000-1 do 50324200-4 Od 72000000-5 do 72920000-5 (kromě 72318000-7 a od 72700000-7 do 72720000-3), 79342311-6 | 8 | Služby ve výzkumu a vývoji[34] | Od 73000000-2 do 73436000-7 (kromě 73200000-4, 73210000-7, 7322000-0) | 9 | Účetnické a auditorské služby a služby při vedení účetnictví | Od 79210000-9 do 79212500-8 | 10 | Poradenství[35] a s tím spojené služby | Od 73200000-4 do 73220000-0 Od 79400000-8 do 79421200-3 a 79342000-3, 79342100-4 79342300-6, 79342320-2, 79342321-9, 79910000-6, 79991000-7 98362000-8 | 11 | Služby architektů, inženýrské služby a integrované inženýrské služby, územní plánování, služby krajinného inženýrství; související služby vědecko-technického poradenství, služby technického testování a provádění analýz | Od 71000000-8 do 71900000-7 (kromě 71550000-8) a 79994000-8 | 12 | Úklidové služby a služby správy majetku | Od 70300000-4 do 70340000-6 a od 90900000-6 do 90924000-0 | 13 | Služby týkající se kanalizací a likvidace odpadu, sanitární a podobné služby | Od 90400000-1 do 90743200-9 (kromě 90712200-3) a 50190000-3, 50229000-6, 50243000-0 | PŘÍLOHA II DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ UVEDENÝCH V ČLÁNKU 10 Pro účely této směrnice se rozumí: 1) a) „technickými specifikacemi“ v případě veřejných zakázek na stavební práce: veškeré technické požadavky obsažené zejména v zadávací dokumentaci, které definují požadované vlastnosti materiálu, výrobku nebo dodávky, které umožňují, aby materiály, výrobky nebo dodávky byly popsány takovým způsobem, který splňuje účel zamýšlený veřejným zadavatelem. Tyto vlastnosti zahrnují úroveň vlivu na životní prostředí, uzpůsobení všem požadavkům (včetně přístupnosti pro postižené osoby) a posuzování shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně postupů zajištění jakosti, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení nebo štítkování a výrobních postupů a metod. Dále zahrnují pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je veřejný zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo odborných předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo díly, které zahrnují; b) „technickou specifikací“ v případě zakázek na služby nebo dodávky: specifikace v dokumentu, která definuje požadované vlastnosti výrobku nebo služby, například úroveň jakosti, úroveň vlivu na životní prostředí, uzpůsobení všem požadavkům (včetně přístupnosti pro zdravotně postižené osoby) a posuzování shody, výkon, užitné vlastnosti, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků týkajících se obchodního názvu, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití, výrobních postupů a metod a postupů posuzování shody; 2) „normou“: technická specifikace přijatá uznaným normalizačním orgánem k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není závazné a která patří do jedné z těchto kategorií: - mezinárodní norma: norma schválená mezinárodní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti, - evropská norma: norma schválená evropským normalizačním subjektem a zpřístupněná veřejnosti, - vnitrostátní norma: norma schválená vnitrostátním normalizačním subjektem a zpřístupněná veřejnosti; 3) „norma v oblasti obrany“: technická specifikace, jejíž dodržování není závazné a která byla přijata mezinárodním, regionálním nebo vnitrostátním normalizačním orgánem specializovaným na vypracování technických specifikací k opakovanému nebo trvalému použití v oblasti obrany; 4) „evropským technickým schválením“: příznivé technické hodnocení vhodnosti výrobku k použití pro určitý účel, založené na splnění základních požadavků na stavební práce prostřednictvím vlastních parametrů výrobku a vymezených podmínek pro použití a využití. Evropské technické schválení vydává subjekt schválený pro tento účel členským státem; 5) „obecnou technickou specifikací“ : technická specifikace vypracovaná postupem uznávaným členskými státy a zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie; 6) „technickým odkazem“: produkt vytvořený evropskými normalizačními subjekty postupy přizpůsobenými vývoji potřeb trhu, který není úřední normou. PŘÍLOHA III INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY V OZNÁMENÍCH UVEDENÝCH V ČLÁNKU 22 OZNÁMENÍ O ZVEŘEJNĚNÍ OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ NA PROFILU KUPUJÍCÍCHO 1. Země veřejného zadavatele 2. Název veřejného zadavatele 3. Internetová adresa „profilu kupujícího“ (URL) 4. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ 1. Název, adresa, faxové číslo a elektronická adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, od kterého lze získat dodatečné informace a v případě zakázek na služby a stavební práce útvarů, například příslušné internetové stránky státní správy, na kterých lze získat informace o obecném právním rámci pro daně, ochranu životního prostředí, ochranu zaměstnanců a pracovní podmínky, který se použije v místě, kde má být zakázka plněna. 2. V případě veřejných zakázek na stavební práce: povaha a rozsah prací, místo provedení; má-li být stavba rozdělena do několika částí, základní charakteristiky těchto částí odkazem na stavbu; pokud je k dispozici, odhad rozsahu nákladů na navrhované práce; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV. V případě veřejných zakázek na dodávky: povaha a množství nebo hodnota výrobků, které mají být dodány, referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV. V případě veřejných zakázek na služby: celková hodnota navrhovaných nákupů v každé kategorii služeb v příloze I; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV. 3. Odhadované datum zahájení zadávacího řízení pro zakázku nebo zakázky, v případě veřejných zakázek na služby podle kategorie. 4. Je-li to na místě, údaj, zda je zahrnuta rámcová dohoda. 5. Je-li to na místě, další informace. 6. Datum odeslání oznámení nebo odeslání oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na profilu kupujícího. 7. Údaj, zda se na zakázku vztahuje Dohoda. OZNÁMENÍ O ZAKÁZCE Omezená řízení, vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce a soutěžní dialogy : 1. Název, adresa, telefonní a faxové číslo, elektronická adresa veřejného zadavatele. 2. a) Vybrané zadávací řízení; b) je-li to na místě, důvody pro použití urychleného řízení (v omezených a vyjednávacích řízeních); c) je-li to na místě, údaj, zda je zahrnuta rámcová dohoda. 3. Forma zakázky. 4. Místo provedení prací, dodávky výrobků nebo poskytnutí služeb. 5. a) Veřejné zakázky na stavební práce: – povaha a rozsah stavebních prací, které mají být provedeny, a celková povaha stavby. Údaje zejména o možnosti týkající se dodatečných prací a, pokud je znám, předběžný časový plán těchto opcí, jakož i počet případných opakování. Je-li stavba nebo zakázka rozdělena do několika částí, velikost jednotlivých částí; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV, – informace týkající se účelu stavby nebo zakázky, pokud zakázka zahrnuje také vypracování plánů, – v případě rámcové dohody i údaj o plánované době platnosti rámcové dohody, celkové odhadované hodnotě prací za celou dobu platnosti rámcové dohody a, pokud je to možné, hodnotě a četnosti zakázek, které mají být zadány. b) Veřejné zakázky na dodávky: – povaha výrobků, které mají být dodány, s uvedením zejména toho, zda jsou nabídky vyžadovány za účelem nákupu, leasingu, pronájmu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinaci, referenční číslo nomenklatury. Množství výrobků, které má být dodáno, s uvedením zejména možnosti týkající se dodatečných nákupů a, pokud je znám, předběžný časový plán těchto opcí, jakož i počet případných opakování; referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV. – v případě pravidelných zakázek nebo zakázek obnovitelných v průběhu daného období, údaj, je-li to na místě, o časovém plánu následných veřejných zakázek na nákup zamýšlených dodávek, – v případě rámcové dohody i údaj o plánované době platnosti rámcové dohody, celkové odhadované hodnotě dodávek za celou dobu platnosti rámcové dohody a, pokud je to možné, hodnotě a četnosti zakázek, které mají být zadány. c) Veřejné zakázky na služby: – kategorie a popis služby. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV. Množství služeb, které mají být poskytnuty. Údaje zejména o možnosti týkající se dodatečných nákupů a, pokud je znám, předběžný časový plán těchto opcí, jakož i počet případných opakování. V případě zakázek obnovitelných v průběhu daného období, odhadovaný časový rámec, pokud je znám, pro následné veřejné zakázky na nákup zamýšlených služeb.V případě rámcové dohody i údaj o plánované době platnosti rámcové dohody, celkové odhadované hodnotě služeb za celou dobu platnosti rámcové dohody a, pokud je to možné, hodnotě a četnosti zakázek, které mají být zadány, – údaj, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi. Odkaz na právní a správní předpisy. – údaj, zda právnické osoby mají uvádět jména a odbornou kvalifikaci zaměstnanců, kteří mají být odpovědní za poskytnutí služby. 6. Pokud jsou zakázky rozděleny na části, údaj o možnosti podat nabídku na jednu, více, nebo všechny části. 7. Přípustnost či zákaz variant. 8. Lhůta pro dokončení stavebních prací / dodávek / služeb nebo doba platnosti zakázky na stavební práce / dodávky / služby; Kde je to možné, lhůta pro zahájení stavebních prací či lhůta pro zahájení dodávek nebo služeb. 9. Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá. 10. a) lhůta pro doručení žádostí o účast: b) adresa, kam mají být zaslány; c) jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány. 11. Je-li to na místě, požadované zálohy a záruky. 12. Hlavní podmínky, které se týkají financování a placení nebo odkazy na dokumenty, v nichž jsou tyto podmínky obsaženy. 13. Je-li to na místě, právní forma, kterou musí mít uskupení hospodářských subjektů, kterým má být zakázka zadána. 14. Kritéria pro výběr, která se týkají osobní situace hospodářských subjektů, která mohou vést k jejich vyloučení, a požadované informace, které prokazují, že na tyto hospodářské subjekty se případy, jež vyloučení odůvodňují, nevztahují. Kritéria pro výběr a informace týkající se osobní situace hospodářských subjektů, informace a jakékoli nezbytné formální náležitosti pro posouzení minimálních hospodářských a technických norem, které jsou od hospodářského subjektu požadovány. Minimální úroveň (úrovně) norem, kterou lze požadovat. 15. Pro rámcové dohody: počet, a je-li to na místě, navrhovaný nejvyšší počet hospodářských subjektů, které budou jejími stranami, stanovenou dobu platnosti rámcové dohody. 16. V případě soutěžního dialogu nebo vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce údaj, je-li to na místě, o použití fázového řízení, s cílem postupně snižovat počet řešení k diskusi nebo nabídek k jednání. 17. Pokud je využita možnost snížit počet zájemců vyzvaných k podání nabídky, k dialogu nebo k vyjednávání : navrhovaný nejnižší, a je-li to na místě, nejvyšší počet zájemců a objektivní kritéria, která budou použita k výběru tohoto počtu zájemců. 18. Kritéria uvedená v článku 37, která budou použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“ nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Údaj o kritériích pro hospodářsky nejvýhodnější nabídku, stejně jako o jejich poměrné váze, pokud nejsou uvedena v zadávací dokumentaci nebo, v případě soutěžního dialogu, v popisném dokumentu. 19. Datum odeslání oznámení. 20. Údaj, zda se na zakázku vztahuje dohoda. OZNÁMENÍ O ZADÁNÍ ZAKÁZKY 1. Název a adresa veřejného zadavatele. 2. Zvolené zadávací řízení. V případě vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce (článek 20), odůvodnění. 3. Veřejné zakázky na stavební práce: povaha a rozsah zakázky. Veřejné zakázky na dodávky: povaha a množství dodávaných výrobků, je-li to na místě, podle dodavatele; referenční číslo nomenklatury CPV. Veřejné zakázky na služby: kategorie a popis služby; referenční číslo nomenklatury CPV; množství nakupovaných služeb. 4. Datum zadání zakázky. 5. Kritéria pro zadání zakázky. 6. Počet doručených nabídek. 7. Název a adresa úspěšných hospodářských subjektů. 8. Zaplacená cena nebo rozpětí zaplacených cen (minimum/maximum). 9. Hodnota vybrané nabídky (nabídek), nebo nejvyšší a nejnižší nabídka, které byly brány v úvahu při zadávání zakázky. 10. Je-li to na místě, hodnota a část zakázky, která bude pravděpodobně zadána třetím osobám. 11. Datum zveřejnění oznámení o zakázce v souladu s technickými specifikacemi pro zveřejnění uvedenými v příloze IV. 12. Datum odeslání oznámení. PŘÍLOHA IV HLAVNÍ VLASTNOSTI ZVEŘEJŇOVÁNÍ 1. Zveřejňování oznámení a) Oznámení uvedená v článku 22 zasílají veřejní zadavatelé Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství ve formátu stanoveném v článku 23. Stejný formát musí zachovávat též oznámení předběžných informací ve smyslu čl. 22 odst. 1 prvního pododstavce zveřejňovaná na profilu kupujícího, jak je uvedeno v bodu 2, a oznámení o takovém zveřejnění.Oznámení uvedená v článku 22 zveřejňuje Úřad pro úřední tisky Evropských společenství nebo v případě oznámení předběžných informací na profilu kupujícího veřejní zadavatelé. Veřejní zadavatelé mohou tyto informace navíc zveřejnit na internetu na „profilu kupujícího“, jak je uveden v bodu 2; b) Úřad pro úřední tisky Evropských společenství vydá veřejnému zadavateli potvrzení uvedené v čl. 23 odst. 8. 2. Zveřejnění dodatečných informací Profil kupujícího může zahrnovat též oznámení předběžných informací ve smyslu čl. 22 odst. 1 prvního pododstavce, informace o aktuálních výzvách k podání nabídky, plánovaných nákupech, zadaných zakázkách a zrušených řízeních a veškeré užitečné obecné informace, např. kontaktní místo, telefonní a faxové číslo, poštovní a elektronickou adresu. 3. Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky jsou přístupné na internetové adrese „http://simap.europa.eu“. PŘÍLOHA V REJSTŘÍKY[36] ČÁST A VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA STAVEBNÍ PRÁCE Profesní rejstříky a odpovídající prohlášení a osvědčení pro každý členský stát jsou : - v Belgii „Registre du commerce/ „Handelsregister, - v Bulharsku „Търговски регистър“, - v České republice „Obchodní rejstřík“, - v Dánsku „Erhvervs-og Selskabsstyrelsen“, - v Německu „Handelsregister“ a „Handwerksrolle“, - v Estonsku „Keskäriregister“, - v Irsku může být zhotovitel vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of companies“ nebo „Registrar of Friendly Societies“ nebo, pokud nemá toto osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává dané povolání v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod daným obchodním jménem, - v Řecku „Mητρωο Εργοληπτικων Επιχειρησεων“ – MEEΠ“ ministerstva pro životní prostředí, územní plánování a veřejné práce (YΠΕΧΩΔΕ), - ve Španělsku „Registro Oficial de Empresas Clasificadas del Ministerio de Hacienda“, - ve Francii „Registre du commerce et des sociétés“ a „Répertoire des métiers“, - v Itálii „Registro della Camera di commercio, industria, agricoltura e artigianato“, - na Kypru může být zhotovitel vyzván k předložení osvědčení „Council for the Registration and Audit of Civil Engineering and Building Contractors (Συμβουλιο Εγγραφηςκαι Ελεγχου Εργοληπτων Οικοδομικων και Τεχνικων Εργων)“ v souladu s Registration and Audit of Civil Engineering and Building Contractors Law, - v Lotyšsku „Uzņēmumu reģistrs“ („Rejstřík hospodářských subjektů“), - v Litvě „Juridinių asmenų registras“, - v Lucembursku „Registre aux firmes“ a „Rôle de la chambre des métiers“, - v Maďarsku „Cégnyilvántartás“, „egyéni vállalkozók jegyzői nyilvántartása“, - na Maltě určí zhotovitel své „numru ta’ registrazzjoni tat- Taxxa tal- Valur Miżjud (VAT) u n- numru tal-licenzja ta’ kummerc“, a pokud se jedná o partnerství nebo společnost, příslušné registrační číslo vydané maltským úřadem pro finanční služby, - v Nizozemsku „Handelsregister“, - v Rakousku „Firmenbuch“, „Gewerberegister“, „Mitgliederverzeichnisse der Landeskammern“, - v Polsku „Krajowy Rejestr Sądowy“ (Národní rejstřík), - v Portugalsku „Instituto dos Mercados de Obras Públicas e Particulares e do Imobiliário“ (IMOPPI), - v Rumunsku „Registrul Comerţului“, - ve Slovinsku „Sodni register“ a „obrtni register“, - na Slovensku „Obchodný register“, - ve Finsku „Kaupparekisteri“/„Handelsregistret“, - ve Švédsku „aktiebolags-, handels- eller föreningsregistren“, - ve Spojeném království může být zhotovitel vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of Companies“ nebo, pokud nemá toto osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává dané povolání v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod daným obchodním jménem. ČÁST B VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA DODÁVKY Příslušné profesní nebo obchodní rejstříky a odpovídající prohlášení a osvědčení jsou: - v Belgii Registre du commerce/ Handelsregister, - v Bulharsku „Търговски регистър“, - v České republice „Obchodní rejstřík“, - v Dánsku Erhvervs-og Selskabsstyrelsen“, - v Německu „Handelsregister“ a „Handwerksrolle“, - v Estonsku „Keskäriregister“, - v Řecku „Βιοτεχνικο η Εμπορικο η Βιομηχανικο Επιμελητηριο“, - ve Španělsku: „Registro Mercantil“ nebo, v případě neregistrovaných jednotlivců, osvědčení, že daná osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi, - ve Francii „Registre du commerce et des sociétés“ a „Répertoire des métiers“, - v Irsku může být dodavatel vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of Companies“ nebo „Registrar of Friendly Societies“, že založil společnost nebo je zapsán v obchodním rejstříku nebo, pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem,. - v Itálii „Registro della Camera di commercio, industria, agricoltura e artigianato“ a „Registro delle commissioni provinciali per l'artigianato“, - na Kypru může být dodavatel vyzván k předložení osvědčení „Registrar of Companies and Official Receiver“ (Εφορος Εταιρειων και Επισημος Παραληπτης) nebo, pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem, - v Lotyšsku „Uzņēmumu reģistrs“ („Rejstřík hospodářských subjektů“), - v Litvě „Juridinių asmenų registras“, - v Lucembursku „Registre aux firmes“ a „Rôle de la chambre des métiers“, - v Maďarsku „Cégnyilvántartás“, „egyéni vállalkozók jegyzői nyilvántartása“, - na Maltě dodavatel určí své „numru ta’ registrazzjoni tat- Taxxa tal- Valur Miżjud (VAT) u n- numru tal-licenzja ta’ kummerc“, a pokud se jedná o partnerství nebo společnost, příslušné registrační číslo vydané maltským úřadem pro finanční služby, - v Nizozemsku „Handelsregister, - v Rakousku „Firmenbuch“, „Gewerberegister“, „Mitgliederverzeichnisse der Landeskammern“, - v Polsku „Krajowy Rejestr Sądowy“, - v Portugalsku „Registo Nacional das Pessoas Colectivas“, - v Rumunsku „Registrul Comerţului“, - ve Slovinsku „Sodni register“ a „obrtni register“, - na Slovensku „Obchodný register“, - ve Finsku „Kaupparekisteri“/„Handelsregistret“, - ve Švédsku „aktiebolags-, handels- eller föreningsregistren“, - ve Spojeném království může být dodavatel vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of companies“, že založil společnost nebo je zapsán v obchodním rejstříku nebo, pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi na určitém místě a pod určitým obchodním jménem. ČÁST C VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA SLUŽBY: Příslušné profesní nebo obchodní rejstříky a odpovídající prohlášení a osvědčení jsou: - v Belgii „Registre du commerce/Handelsregister“ a „Ordres professionnels - /Beroepsorden“, - v Bulharsku „Търговски регистър“, - v České republice „Obchodní rejstřík“, - v Dánsku „Erhvervs-og Selskabsstyrelsen“, - v Německu „Handelsregister“, „Handwerksrolle“, „Vereinsregister“, „Partnerschaftsregister“ a „Mitgliedsverzeichnisse der Berufskammern der Länder“, - v Estonsku „Keskäriregister“, - v Irsku může být poskytovatel služeb vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of Companies“ nebo „Registrar of Friendly Societies“ nebo, pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem, - v Řecku může být poskytovatel služeb vyzván k předložení místopřísežného prohlášení před notářem o výkonu dané profese; v případech upravených platnými vnitrostátními předpisy pro poskytování služeb ve výzkumu, profesní rejstřík „Mητρωο Μελετητων“ a „Μητρωο Γραφειων Μελετων“, - ve Španělsku „Registro Oficial de Empresas Clasificadas del Ministerio de Hacienda“, - ve Francii „Registre du commerce et des sociétés“ a „Répertoire des métiers“, - v Itálii „Registro della Camera di commercio, industria, agricoltura e artigianato“, „Registro delle commissioni provinciali per l’artigianato“ a „Consiglio nazionale degli ordini professionali“, - na Kypru může být poskytovatel služeb vyzván k předložení osvědčení „Registrar of Companies and Official Receiver“ (Εφορος Εταιρειων και Επισημος Παραληπτης) nebo, pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem, - v Lotyšsku „Uzņēmumu reģistrs“ („Rejstřík hospodářských subjektů“), - v Litvě „Juridinių asmenų registras“, - v Lucembursku „Registre aux firmes“ a „Rôle de la chambre des métiers“, - v Maďarsku „Cégnyilvántartás“, „egyéni vállalkozók jegyzői nyilvántartása“, některé „szakmai kamarák nyilvántartása“ nebo v případě některých činností osvědčení, že dotčená osoba je oprávněna vykonávat danou obchodní činnost nebo profesi, - na Maltě určí poskytovatel služeb své „numru ta’ registrazzjoni tat- Taxxa tal- Valur Miżjud (VAT) u n- numru tal-licenzja ta’ kummerc“, a pokud se jedná o partnerství nebo společnost, příslušné registrační číslo vydané maltským úřadem pro finanční služby, - v Nizozemsku „Handelsregister“, - v Rakousku „Firmenbuch“, „Gewerberegister“, „Mitgliederverzeichnisse der Landeskammern“, - v Polsku „Krajowy Rejestr Sądowy“ (Národní rejstřík), - v Portugalsku „Registo Nacional das Pessoas Colectivas“, - v Rumunsku „Registrul Comerţului“, - ve Slovinsku „Sodni register“ a „obrtni register“, - na Slovensku „Obchodný register“, - ve Finsku „Kaupparekisteri“/„Handelsregistret“, - ve Švédsku „aktiebolags-, handels- eller föreningsregistren“, - ve Spojeném království může být poskytovatel služeb vyzván k předložení osvědčení vydaného „Registrar of Companies“ nebo, pokud nemá takové osvědčení, osvědčení, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi na určitém místě a pod určitým obchodním jménem. PŘÍLOHA VI POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTRONICKÝ PŘÍJEM ŽÁDOSTÍ O ÚČAST A NABÍDEK Zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast a nabídek musí technickými prostředky a vhodnými postupy zaručovat přinejmenším, že: a) elektronické podpisy vztahující se k žádostem o účast a k nabídkám jsou v souladu s vnitrostátními předpisy podle směrnice 1999/93/ES; b) lze určit přesný čas a datum doručení žádostí o účast a nabídek; c) lze přiměřeně zajistit, že před uplynutím stanovených lhůt nemá nikdo přístup k údajům předaným v souladu s těmito požadavky; d) v případě porušení tohoto zákazu přístupu lze přiměřeně zajistit, že porušení bude spolehlivě zjistitelné; e) stanovený čas otevření doručených údajů mohou určit nebo změnit pouze oprávněné osoby; f) v jednotlivých fázích zadávacího řízení je přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze tehdy, jednají-li oprávněné osoby současně; g) současné jednání oprávněných osob umožňuje přístup k předaným údajům až od stanoveného dne; h) údaje doručené a otevřené v souladu s těmito požadavky, zůstávají přístupné pouze osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat. LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. NÁZEV NÁVRHU: Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání některých veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby v oblasti obrany a bezpečnosti. 2. RÁMEC ABM / ABB Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká: - Oblast politiky, které se návrh týká 12-81: Veřejné zakázky - Související aktivity 12-81.C3-10 (C3): formulovat, sledovat a uplatňovat právní předpisy týkající se veřejných zakázek Návrh směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Nutno vytvořit Interpretační sdělení o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany 12-81.C3-10.02 (C3): Interpretační sdělení o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany 12-81.C3-10.30-02 (C3): Interpretační sdělení o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany Zelená kniha o veřejných zakázkách v oblasti obrany 12-81.C3-10.30-01 (C3): Sdělení o výsledcích konzultací, které byly zahájeny Zelenou knihou o veřejných zakázkách v oblasti obrany, a o příštích iniciativách Komise 12-81.C3-10,25-01 (C3): Zelená kniha o veřejných zakázkách v oblasti obrany – CWP 2004 3. ROZPOČTOVÉ LINIE 3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů: Rozpočtová linie | Okruh | Akce | 12.010201.00.20 | Technická pomoc | Smlouva o technické pomoci | 12.020100.01 | Provádění a rozvoj vnitřního trhu | Studie zadané třetím osobám | 26.02.01 | Postupy při zadávání a zveřejňování veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby | Zveřejňování oznámení | 3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu: Směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti je legislativním aktem přijatým na dobu neomezenou ode dne vstupu v platnost. Finanční dopad se týká opakovaných i jednorázových výdajů: - Opakované výdaje jsou spjaty s uplatněním směrnice (zveřejňování oznámení, projednávání případů porušení právních předpisů), - Jednorázové výdaje jsou spjaty s prováděním směrnice, zejména s vyhodnocovacími pracemi, které mají být zadány třetím osobám (v časovém výhledu pěti až deseti let ode dne vstupu této směrnice v platnost). 3.3. Rozpočtové charakteristiky Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvek kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu | 12.010201.00.20 | Nepov. | Nerozl. | NE | NE | NE | 5 | 12.020100.01 | Nepov. | Rozl. | NE | ANO | NE | 1a | 26.02.01 | Nepov. | Rozl. | NE | NE | NE | 1.1 (1.1 OTH) | 4. SHRNUTÍ ZDROJŮ 4.1. Finanční zdroje 4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP) v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh výdajů | Oddíl č.: | Rok n | n + 1 | n +2 | n +3 | n +4 | n +5 a násl. | Celkem | Provozní výdaje[37] Položky závazků (PZ) | 8.1 | a | 0,006 | 0,012 | 0,018 | 0,024 | 0,030 | 0,180 | 0,270 | Položky plateb (PP) | b | 0,006 | 0,012 | 0,018 | 0,024 | 0,030 | 0,180 | 0,270 | Administrativní výdaje jako součást referenční částky[38] Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4 | c | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA | Položky závazků | a + c | 0,006 | 0,012 | 0,018 | 0,024 | 0,030 | 0,180 | 0,270 | Položky plateb | b + c | 0,006 | 0,012 | 0,018 | 0,024 | 0,030 | 0,180 | 0,270 | Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky | Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5 | d | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,360 | Administrativní náklady kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6 | e | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | Celkové orientační finanční náklady zásahu | PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a + c + d + e | 0,066 | 0,072 | 0,078 | 0,084 | 0,090 | 0,240 | 0,630 | PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b + c + d + e | 0,066 | 0,072 | 0,078 | 0,084 | 0,090 | 0,240 | 0,630 | Spoluúčast Tato iniciativa nevyžaduje spoluúčast. 4.1.2. Soulad s finančním plánem Nepoužije se ( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem. ( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu. ( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[39] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu). 4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů ( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy ( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem: v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo) Před akcí [Rok n - 1] | Situace po akci | Celkový objem lidských zdroj. | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE 5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Je všeobecně uznáváno, že značná roztříštěnost trhů v oblasti obrany snižuje účinnost veřejných zakázek a fungování vnitřního trhu. Zúčastnění partneři (členské státy, příslušná odvětví, poradní orgány a Evropský parlament) si vyžádaly opatření Komise s cílem překonat tuto roztříštěnost a zintenzívnit hospodářskou soutěž na trzích v oblasti obrany. - V krátkodobém horizontu Komise jakožto strážkyně smluv poskytla právní výklad formou interpretačního sdělení o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany, přijatého v prosinci 2006. Pouhé objasnění však není dostačující. - Ve střednědobém a v dlouhodobém horizontu Komise soudí, že ve střednědobém a v dlouhodobém horizontu je nejvhodnějším nástrojem k řešení zjištěných problémů zvláštní směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. 5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie Iniciativa týkající se trhů v oblasti obrany se předkládá v rámci globální iniciativy, jejímž cílem je otevřít trhy v oblasti obrany zaváděním větší transparentnosti a hospodářské soutěže na tyto trhy. Současná roztříštěnost trhů má negativní dopad nejen na účelnost veřejných výdajů, ale rovněž na vojenské schopnosti členských států. Je rovněž překážkou růstu a konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Na doplnění úsilí členských států zahájila Komise iniciativu s cílem podpořit vytvoření evropského trhu s obranným materiálem (EDEM). Ve svém sdělení „Směrem k politice Evropské unie v oblasti vybavení pro obranu“ z března 2003 předložila Komise sérii návrhů opatření v oblastech spjatých s odvětvími a trhy v oblasti obrany (normalizace, pozorování, přeprava zboží v rámci Společenství, veřejných zakázek, vývoz zboží dvojího užití, výzkum). Toto sdělení tedy bylo výchozím bodem pro iniciativu Komise v oblasti veřejných zakázek. 5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM - Cíle - Obecným cílem Komise je vytvořit otevřený a konkurenční evropský trh s obranným materiálem. Tento trh se bude týkat vojenského materiálu (zbraní, střeliva a válečného materiálu) a citlivého nevojenského materiálu (bezpečnosti). - Konkrétním cílem politiky veřejných zakázek v oblasti obrany je vytvořit právní rámec umožňující účinné fungování těchto trhů. Z toho zejména vyplývá účinné provádění zásad Smlouvy v oblasti vnitřního trhu. - Operačním cílem této směrnice je poskytnout právní rámec přizpůsobený konkrétním podmínkám veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti při respektování zásad Smlouvy, který by snížil potřebu využití výjimek uvedených v článku 296 Smlouvy a v článku 14 směrnice 2004/18/ES. - Očekávané výsledky Očekávají se tyto výsledky: - větší transparentnost a větší otevřenost veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, - větší účinnost veřejných výdajů, - větší konkurenceschopnost a růst odvětví souvisejících s obranou, účast na posílení evropské průmyslové a technologické základny odvětví obrany. - Související ukazatele Budou vypočteny dva ukazatele : - míra zveřejňování (vztah mezi hodnotou zveřejněných zakázek a hodnotou zakázek v oblasti obrany) jako ukazatel transparentnosti , - míra rozšíření (vztah mezi hodnotou přepravy zboží v rámci Společenství a hodnotou zakázek v oblasti obrany) jako ukazatel otevřenosti . 5.4. Způsob provádění (orientační) ( Centralizované řízení ( přímo ze strany Komise ( nepřímo na základě pověření pro: ( výkonné agentury, ( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení, ( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou. ( Sdílené nebo decentralizované řízení ( spolu s členskými státy ( spolu se třetími zeměmi ( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými) 6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ 6.1. Monitorovací systém Příslušné útvary Komise odpovědné v této věci budou věnovat zvláštní pozornost vývoji judikatury týkající se veřejných zakázek v oblasti obrany. Oba ukazatele: - míra zveřejňování (jako ukazatel transparentnosti), - míra rozšíření (jako ukazatel otevřenosti), se budou vypočítávat ročně na základě dostupných údajů. 6.2. Hodnocení 6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante) K návrhu směrnice je přiložena předběžná studie o dopadech, obsahující hodnocení předem ( ex-ante ). 6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti) Konkrétní směrnice je prvním legislativním aktem, který Komise navrhuje pro veřejné zakázky v oblasti obrany. Interpretační sdělení bylo přijato teprve nedávno (v prosinci 2006) a nelze ho tedy dosud účinně zhodnotit. 6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení - Pravidelné hodnocení Komise bude pravidelně provádět posouzení dopadu nové směrnice počínaje třetím rokem po zahájení jejího provádění členskými státy. Toto posouzení se bude týkat dopadu nové směrnice na postupy v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména v oblasti zveřejňování, otevření zadávání veřejných zakázek dodavatelům a otevření zadávání veřejných zakázek dodavatelům z jiných členských států. - Střednědobé: průběžné hodnocení V dalším legislativním procesu přijímání směrnice a jejího provádění členskými státy by se první hodnocení správního dopadu provádění nové směrnice především na členské státy a poté na podniky mělo uskutečnit do pěti let. - Dlouhodobé: celkové posouzení Vzhledem k dlouhé životnosti obranného materiálu (a služeb, které s ním jsou spjaty, zejména údržby) lze hodnocení celkového dopadu směrnice, zejména hospodářského, rozumně předpokládat pouze v dlouhodobém měřítku (tj. nejdříve za deset let po jejím vstupu v platnost). 7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM V rámci této iniciativy nejsou plánována žádná konkrétní opatření proti podvodům. 8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH 8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) (Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy) | Druh výstupu | Prům. nákl. | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl.. | CELKEM | Rok n | Rok n + 1 | Rok n + 2 | Rok n + 3 | Rok n + 4 | Rok n + 5 | Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (12 01 01) | A*/AD | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | B*, C*/AST | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | Zaměstnanci financovaní[41] podle čl. 12 01 02 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | Ostatní zaměstnanci financovaní podle čl. 12 01 04/05 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 00 | CELKEM | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce Jakmile vstoupí směrnice v platnost, bude třeba provést dva typy úkolů: - Případy porušení práva Budou spadat do působnosti stávajících zpravodajů specializovaných podle zeměpisných oblastí a nikoli podle odvětví činnosti (nebude tedy jmenován zvláštní zpravodaj pro veřejné zakázky v oblasti obrany) - Monitorování a hodnocení Tyto úkoly bude provádět správce profilu „ekonom“ v rámci útvaru, zvláštní útvar „hospodářské otázky“ v rámci výboru pro veřejné zakázky nebo zvláštní útvar „studie dopadu a hodnocení“ v rámci generálního ředitelství. Příslušná pracovní místa ve všech těchto případech již existují a nepředpokládá se vytvoření žádného nového pracovního místa. 8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa) ( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen ( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n ( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR ( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování) ( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku 8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM | 1. Technická a administrativní pomoc (včetně souvisejících personálních nákladů) | Výkonné agentury | Další technická a administrativní pomoc | - interní (intra muros) | - externí (extra muros) | 12.01.04 - Výdaje na podporu činností v oblasti politiky „vnitřní trh“ | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | Technická a administrativní pomoc celkem | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh lidských zdrojů | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM | Výdaje vztahující se k zaměstnancům v činné službě v oblasti politiky „vnitřní trh“ | Čl. 12 01 01 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | Externí pracovníci - Smlouva o technické pomoci | Bod 12 01 02 01 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,360 | Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,060 | 0,360 | * Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci (článek 12 01 01) Provádění nové směrnice nevyžaduje vytvoření nových pracovních míst (pracovní místa tvůrce právních předpisů, zpravodaje a ekonoma již existují) * Výpočet – Externí pracovníci (Článek 12 01 02) Každoroční monitorování provádění nové směrnice si může vyžádat využití externích lidských zdrojů v rámci smlouvy o technické pomoci (rozpočtová linie 12.010201.00.02.20) 8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM | - Služební cesty | 12 01 02 11 01 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | - Schůze a konference | 12 01 02 11 02 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | - Výbory | 12 01 02 11 03 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | - Studie a konzultace | 12 01 02 11 04 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | - Informační systémy | 12 01 02 11 05 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2. Ostatní výdaje na řízení celkem | 12 01 02 11 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 3. Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | * Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky Neuvedeny [1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114). [2] Závěrečná zpráva pracovní skupiny č. 8 pro obranu: CONV461/02 ze dne 16. prosince 2002. [3] KOM(2003) 113 ze dne 11. března 2003. [4] KOM(2004) 608 ze dne 23. září 2004. [5] KOM(2005) 626 ze dne 6. prosince 2005. [6] „Interpretační sdělení o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany” KOM(2006) 779 ze dne 7. prosince 2006. [7] Úř. věst. C , , s. . [8] Úř. věst. C , , s. . [9] Úř. věst. C , , s. . [10] Úř. věst. C , , s. . [11] Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2151/2003 (Úř. věst. L 349, 17.12.2003, s. 1). [12] Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38). [13] Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/438/ES (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 24). [14] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. [15] Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1. [16] Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12. [17] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. [18] Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. [19] Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 40. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES (Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s. 15). [20] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). [21] Rozhodnutí, kterým se stanoví seznam výrobků (zbraní, střeliva a válečného materiálu), na které se vztahují ustanovení odst. 1 písm. b článku 223 – nyní článku 296 – Smlouvy. Zpráva ze dne 15. dubna 1958: 368/58. [22] Úř. věst. L 351, 29.1.1998, s. 1. [23] Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1. [24] Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s .2. [25] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48. [26] Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3. [27] Úř. věst. L 309, 25.10.2005, s. 15. [28] Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 77/63/EHS (Úř. věst. L 13, 15.1.1977, s. 15). [29] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114). [30] Odkaz na tuto směrnici. [31] S výjimkou služeb železniční dopravy, které spadají do kategorie 18. [32] S výjimkou služeb železniční dopravy, které spadají do kategorie 18. [33] S výjimkou finančních služeb vztahujících se k vydávání, nákupu, prodeji nebo převodu cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů a služeb poskytovaných centrálními bankami. Vyloučeny jsou rovněž služby, které spočívají v nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim jakýmikoli způsoby financování; finanční služby poskytované v jakékoli formě současně s uzavřením kupní nebo nájemní smlouvy, před ním nebo po něm, však spadají do oblasti působnosti této směrnice. [34] S výjimkou služeb ve výzkumu a vývoji jiných než těch, kde prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli, aby jej využil při vlastní činnosti, za podmínky, že poskytovaná služba je plně hrazena veřejným zadavatelem. [35] S výjimkou rozhodčích a smírčích služeb. [36] Pro účely článku 31 se „rejstříky“ rozumí ty, které jsou uvedené v této příloze, a pokud byly provedeny změny na vnitrostátní úrovni, rejstříky, které je nahradily. [37] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx. [38] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx. [39] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [40] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než šest let, je třeba doplnit další sloupce. [41] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.