[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 7.6.2007

KOM(2007) 308 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

Zpráva Evropskému parlamentu a Radě: Hodnocení integrované správy pobřežních zón (ICZM) v Evropě

SDĚLENÍ KOMISE

Zpráva Evropskému parlamentu a Radě: Hodnocení integrované správy pobřežních zón (ICZM) v Evropě

Úvod

V doporučení Evropského parlamentu a Rady o integrované správě pobřežních zón ze dne 30. května 2002[1] (doporučení EU o ICZM) je Komise vyzvána, aby posoudila plnění uvedeného doporučení a aby předložila hodnotící zprávu Evropskému parlamentu a Radě[2].

Toto sdělení představuje zprávu Komise vypracovanou v návaznosti na doporučení EU o ICZM. Pro její sestavení byly použity tyto hlavní zdroje:

- externí hodnotící zpráva[3], která zejména posuzuje plnění doporučení EU o ICZM pobřežními členskými státy;

- zpráva Evropské agentury pro životní prostředí[4] s integrovaným prostorovým posouzením evropských pobřežních zón;

- zpráva pracovní skupiny pro ukazatele a data zkoumající používání ukazatelů v národních zprávách v návaznosti na doporučení EU o ICZMA[5].

V říjnu 2005 přijala Komise Tematickou strategii ochrany a zachování mořského prostředí, včetně návrhu směrnice o mořské strategii[6]. Navržením právního rámce pro dosažení dobrého environmentálního stavu mořského prostředí doplňuje tematická strategie existující soubor politik a právních předpisů EU, které jsou k dispozici pro pevninskou část pobřežních zón, a podporuje tím provádění integrované správy pobřežních zón.

Strategii pro mořské prostředí a politiku EU v oblasti integrované správy pobřežních zón je třeba také posoudit v širším rámci budoucí námořní politiky EU, která byla zahájena v červnu 2006 přijetím zelené knihy Komise „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“[7]. Vzhledem k tomu, že zeměpisná působnost námořní politiky navržené v této zelené knize zahrnuje pobřežní zóny, má integrovaná správa pobřežních zón v navrženém politickém rámci svou roli. Navíc vzhledem k tomu, že pobřežní oblasti jsou obzvlášť vystaveny možným dopadům změny klimatu, má pro evropské pobřežní zóny klíčový význam rovněž druhý evropský program pro změnu klimatu[8], zejména jeho část o dopadech a přizpůsobení, jakož i zelená kniha o přizpůsobení se změně klimatu[9].

Při navrhování politických možností v návaznosti na doporučení EU o ICZM se budou muset zohlednit interinstitucionální diskuse o navrhované směrnici o strategii pro mořské prostředí, výsledky veřejných konzultací, které byly zahájeny s vydáním zelené knihy o námořní politice a budou trvat až do června 2007, a vznikající politika EU v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. S ohledem na její zastřešující roli bude muset být rovněž zvažován rozvoj udržitelné, bezpečné a konkurenceschopné energetické politiky pro Evropskou unii.

Souvislosti politiky ICZM v evropě a zprávy Členských států o ICZM

Doporučení EU o ICZM

Pobřežní zóny mají pro Evropskou unii strategický význam. Jsou domovem značné části evropských občanů, významným zdrojem potravin a surovin, životně důležitým spojovacím článkem pro dopravu a obchod, místem některých našich nejcennějších stanovišť a oblíbenou destinací pro trávení volného času[10]. Avšak kvůli své atraktivnosti jsou pobřežní zóny vystaveny rostoucímu tlaku: pobřežní zdroje jsou vyčerpávány nad svou únosnou mez, nedostatek prostoru vede ke konfliktům mezi způsoby využívání, dochází zde ke značným sezónním výkyvům v hustotě obyvatel a zaměstnanosti a přírodní ekosystémy, které jsou oporou pobřežních zón, jsou postiženy degradací. Pobřežní oblasti jsou obzvláště vystaveny rizikům, prohlubovaným možnými dopady změny klimatu. Potenciální zvyšování hladiny moří zvyšuje pravděpodobnost prudkých příbojů způsobených bouřemi, zvyšuje riziko záplav a eroze pobřeží, posiluje pronikání slané vody do vnitrozemí a dále ohrožuje přírodní ochranná pásma, jakými jsou například mokřady. Odvětví důležitá pro pobřežní oblasti, jako např. cestovní ruch, rybolov a zemědělství, patří mezi odvětví, která jsou nejcitlivější vůči možným změnám klimatu[11]. Zranitelnost lidských a přírodních systémů na pobřežích se zvýšila v důsledku pokračujícího rozvoje a výstavby v bezprostřední blízkosti pobřeží, nedostatku prostoru k tomu, aby bylo možné se přizpůsobit zvýšené hladině moře, a také v důsledku chronického nedostatku rovnováhy sedimentů[12].

Na základě uvedených skutečností požaduje doporučení EU o ICZM strategický přístup k plánování a správě pobřežních zón s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje. Politiky a právní předpisy týkající se správy pobřežních zón a jejich prováděcí mechanismy byly do značné míry vyvíjeny odděleně a výhradně na odvětvovém základě. To může vést k protichůdným prioritám, nedostatku srozumitelnosti a celkově nesystematickému přístupu, pokud jde o provádění příslušných politik a právních předpisů. Soudržnější a integrovanější přístup k plánování a správě pobřežních zón by měl přinést lepší možnosti pro využití součinnosti, vyrovnání nesrovnalostí a nakonec i pro lepší a účinnější dosažení udržitelného rozvoje. Právě tím se má zabývat integrovaná správa pobřežních zón a zároveň to je cílem doporučení EU o ICZM.

Doporučení EU o ICZM uvádí osm zásad, které definují základní charakteristiky ICZM. K charakteristickým rysům ICZM patří integrace napříč odvětvími a jednotlivými úrovněmi správy, jakož i přístup spojený s účastí a založený na znalostech. Na základě těchto zásad vyzývá doporučení EU o ICZM pobřežní členské státy k vypracování vnitrostátních strategií pro provádění ICZM. S ohledem na přeshraniční charakter mnohých pobřežních procesů je rovněž potřebná koordinace a spolupráce se sousedními zeměmi a v rámci regionálních moří.

Zprávy členských států o plnění doporučení EU o ICZM

Doporučení EU o ICZM vyzvalo pobřežní členské státy, aby Komisi podaly zprávu o pokroku při plnění doporučení, a zejména při přípravě vnitrostátní strategie na podporu ICZM. Zprávy měly být předloženy do konce února 2006. Komisi předložilo své oficiální zprávy 14 z 20 pobřežních členských států EU[13]. Představuje to 65 % pobřežních členských států EU a více než 70 % délky evropského pobřeží[14].

Zprávy často pojednávají o velmi rozdílných tématech: o nově vypracovaných vnitrostátních strategiích, o nové fázi již delší dobu probíhajícího vnitrostátního procesu provádění ICZM, o výsledcích hodnocení stavu a o původních návrzích strategie pro pobřežní oblasti. Z průzkumu vyplývá, že všechny pobřežní členské státy EU využívání a rozvoj pobřežních oblastí v nějaké formě regulují. V období 2000–2005 byla přijímána opatření směrem k integrovanějšímu přístupu k plánování a správě, ale nadále jen v ojedinělých případech existuje uvážená a dobře fungující integrovaná správa pobřežních zón, která zahrnuje všechny příslušné úrovně správy[15]. Tento obraz se výrazně nemění, ani pokud zohledníme dva pobřežní členské státy, které přistoupily k EU dne1. ledna 2007[16].

Výsledky hodnocení a POKYNY PRO DALšÍ PODPORU ICZM V EVROPě

Pro budoucí směr integrované správy pobřežních zón vyvozuje Komise z dostupných zpráv následující závěry.

Výsledky hodnocení doporučení EU o ICZM

Výkon integrované správy pobřežních zón je pomalý a dlouhodobý proces. Většina vnitrostátních strategií, které byly vypracovány v návaznosti na doporučení EU o ICZM, byla přijata v roce 2006 a s jejím prováděním se teprve začíná. Ve většině členských států je odezva na doporučení EU o ICZM součástí pomalého, ale probíhajícího procesu, který směřuje k integrovanějšímu plánování a správě pobřežních zón. Doporučení EU o ICZM tyto procesy podporuje a jeho evidentním účinkem je stimulace informovanosti a intenzivnější činnost směrem k udržitelnému plánování a správě pobřežních zón. Nadále sice převládá odvětvový přístup, vnitrostátní strategie by však měly poskytnout více strategický a integrovaný rámec. Doporučení EU o ICZM je nadále platné jako základ pro pokračující podporu těchto integračních procesů. Vzhledem k tomu, že většina pobřežních členských států na doporučení EU o ICZM reagovala, většina vnitrostátních strategií byla zahájena teprve v roce 2006 a že se očekává další vývoj na základě směrnice o mořské strategii, Zelené knihy o budoucí námořní politice EU a návazných opatření, má Komise za to, že v tomto stadiu nelze počítat s novým zvláštním právním nástrojem na podporu ICZM. Toto hodnocení bude přezkoumáno v souvislosti s kontrolou budoucí námořní politiky EU a po ukončení interinstitucionálních diskusí o směrnici o mořské strategii výhledově v roce 2008.

Komise však poznamenává, že národní zprávy o ICZM poskytují jen málo údajů o účinných prováděcích mechanismech. Převedení strategií do reality a dosažení výraznějšího pokroku v ICZM v Evropě si bude vyžadovat pokračující a účinné realizační úsilí. Jedním z úkolů je zajištění dostatečných finančních prostředků na podporu strategií. Podstatnějším problémem je však dosažení stavu dlouhodobé podpory a závazku k integraci v kontextu převážně odvětvově uspořádaných správních orgánů. ICZM rovněž zahrnuje různé environmentální faktory, v jejichž případě je třeba zohlednit a zapracovat do strategií také udržitelný hospodářský rozvoj a sociální hlediska.

Klíčovým výsledkem doporučení EU o ICZM bylo stanovení společného souboru zásad, které by měly posloužit jako základ pro správné plánování a správu pobřežních zón. Hodnocení potvrzuje význam těchto zásad ICZM, plnění doporučení EU o ICZM však rovněž odhaluje existenci různých výkladů a chápání ICZM v Evropě. Na podporu soudržnějšího a účinnějšího provádění ICZM je třeba, aby tyto zásady byly akceschopnější a aby byly lépe sdělovány. Rozmanitost pobřeží spolu s rozdílnými správními systémy uvnitř a mezi členskými státy znamená, že neexistuje jediné, ihned dostupné univerzální řešení. V Evropě je spíše zapotřebí systematičtější komparativní analýzy a zvýšené výměny zkušeností.

Přestože bylo dosaženo pokroku na cestě k vytvoření společného rámce pro posuzování ICZM[17], jen málo zemí a regionů se účinně zapojilo do sběru a analýzy zvláštních ukazatelů pobřežních oblastí. Nadále chybí metodika spojení úsilí na poli ICZM s trendy v oblasti udržitelnosti. V případě metodiky posuzování prostorových dopadů politiky EU bylo sice dosaženo pokroku[18], avšak mezery ve sběru dat a nedostatek účinných systémů výměny informací jsou stále překážkou jejího rozšířenějšího a aktivnějšího využití v rozhodovacích procesech.

Na podporu provádění ICZM bude třeba více investovat do kapacity pro shromažďování informací, jejich analýzu a poskytování příslušným činitelům rozhodovacího procesu a široké veřejnosti. Nedávno přijatá směrnice INSPIRE[19] určuje právní rámec účinnější infrastruktury pro využití a šíření prostorových informací. Systém sdílení environmentálních informací, který v souvislosti s iniciativou INSPIRE vyvíjejí Komise, Evropská agentura pro životní prostředí a členské státy, by měl napomoci k tomu, aby byly informace o pobřežních zónách snadněji dostupné.

Prioritní témata další podpory ICZM: přizpůsobení se změně klimatu a s ní spojeným rizikům a správa rozhraní mezi pevninou a mořem a mořských oblastí

Rozmanitost evropských pobřeží vede k tomu, že pro ně příznačná témata a jejich význam se mohou lišit, avšak společným problémem všech pobřežních oblastí v Evropě je jejich zvyšující se vystavení rizikům a možným dopadům změny klimatu. Zároveň však pobřežní oblasti mohou významně přispět k rozvoji některých forem obnovitelné energie, a tím i přispět k udržitelné, bezpečné a konkurenceschopné energetické politice pro Evropskou unii. To však přináší další požadavky na prostor a znamená další potenciální zdroje konfliktu mezi způsoby využití a chápáním hodnot pobřežních a mořských oblastí. Očekává se, že změny klimatických podmínek budou mít všeobecně dopad na příležitosti a rizika pro klíčové hospodářské činnosti v pobřežních oblastech.

S cílem náležitě vyřešit tyto a jiné úkoly a lépe se připravit a reagovat na možné katastrofy je potřebný soudržný, meziodvětvový územní přístup. Vzhledem k tomu, že dnešní plány a programy určují rámec pro nadcházející roky, je naléhavě zapotřebí, aby současná plánovací a investiční rozhodnutí zahrnovala rizika spojená s možnými účinky změny klimatu. ICZM přispívá k vytváření vhodného rámce na podporu celkového snížení rizik a strategií pro přizpůsobení se rizikům v pobřežních zónách, přičemž se vychází z existujících nástrojů a výsledků výzkumu EU[20]. Zelená kniha Komise o přizpůsobení se změně klimatu plánovaná na rok 2007[21] a integrovaná strategie k předcházení katastrofám ohlášená na rok 2008[22] přispějí k další podpoře přizpůsobování se možným rizikům, spojeným mezi jiným se změnou klimatu v evropských pobřežních oblastech.

Při zahájení své strategie pro plnění doporučení EU o ICZM[23] Komise uvedla, že integrovaný územní přístup potřebují zejména pobřežní oblasti, avšak správná územní správa je v podstatě důležitá i pro další oblasti, které čelí nejrůznějším tlakům a protichůdným zájmům. To platí v rostoucí míře pro moře a oceány[24]. Bez ohledu na trvalou potřebu ICZM na pevnině bude třeba klást důraz i na provádění ICZM na rozhraní mezi pevninou a mořem a u regionálních moří. Základy zlepšené spolupráce v případě regionálních moří byly položeny například formou prostorů pro námořní přeshraniční a nadnárodní spolupráci v rámci cíle spolupráce podle politiky soudržnosti[25]. Dále je důležité, že navrhovaná směrnice o mořské strategii zavádí jednotky pro plánování a správu ve formě námořních regionů a subregionů[26]. Pro Středozemní moře je právní rámec ICZM vyvíjen ve formě protokolu k Barcelonské úmluvě, jíž je EU smluvní stranou[27].

Navrhovaná směrnice o mořské strategii stanoví environmentální normy nezbytné pro ochranu mořského prostředí a přírodních mořských zdrojů. Stanoví rovněž prostorové a časové kontroly jako součást řady opatření potřebných k dosažení celkového cíle, jímž je dobrý stav životního prostředí[28]. Opatření v oblasti námořního územního plánování tak budou součástí kombinace politik potřebných pro úspěšné provádění navrhované směrnice. Toto hledisko již bylo zohledněno v potaz v případě některých úmluv o regionálních mořích, které mají hrát klíčovou roli při koordinaci provádění směrnice na úrovni regionálního moře. V rámci zasedání helsinské komise na ochranu Baltského moře a úmluv z Osla a Paříže o ochraně severovýchodního Atlantiku a Barcelonské úmluvy o ochraně Středozemního moře byla nedávno přijata významná opatření na začlenění hledisek námořního územního plánování do jejich stávajících nebo plánovaných činností. To se stane základním stavebním kamenem další práce na námořním územním plánování v souvislosti s navrhovanou směrnicí o mořské strategii.

Na základě výše uvedených opatření a jiných stávajících iniciativ na úrovni Společenství, na úrovni regionálních moří a na vnitrostátní úrovni zváží budoucí námořní politika EU zavedení systému námořního územního plánování., jak bylo uvedeno v zelené knize přijaté v červnu 2006. Udržitelný rozvoj moří a oceánů Evropské unie může opravdu vyžadovat širší přístup k plánování a správě, aby bylo možné se zaměřit na protichůdné a vzájemně si konkurující způsoby využití prostoru a zdrojů oceánů. Ke klíčovým úkolům patří nalezení optimálních míst pro hospodářské činnosti s vyloučením konfliktu mezi různými způsoby využití, co nejefektivnější využití prostoru a účinné řízení rozvoje mořského prostředí a s tím spojeného rozvoje na pevnině.

K dosažení tohoto cíle nabízí všestranný charakter ICZM, který je orientovaný na cíl a na problémy, v rámci jednotné námořní politiky pro Evropskou unii výraznou přidanou hodnotu ve srovnání s některými tradičními, méně pružnými systémy plánování a správy. ICZM by navíc měla přispět k zajištění soudržnosti mezi politikami, plány a programy a k účinnému zavádění a provádění plánů a programů na různých úrovních intervence. Práce na různých úrovních a napříč správními a odvětvovými hranicemi zůstává nelehkým úkolem, má však ústřední význam pro dosažení stavu integrace. Celkovým výsledkem by měla být větší jasnost, jistota a předvídatelnost politiky a rozhodování. Tím se podpoří udržitelný rozvoj námořních hospodářství a zlepší živobytí pobřežních společenství.

Vyvíjející se souvislosti politik a právních předpisů EU, které mají vliv na pobřežní zóny

Ve sdělení Komise „O integrované správě pobřežních zón: strategie pro Evropu“[29] bylo uznáno, že většina či snad téměř všechny politiky a nástroje EU mají určitý dopad na pobřežní oblasti. Komise bude nadále usilovat o to, aby tyto politiky a nástroje byly provázané a tím se usnadnilo jejich provádění na nižších úrovních správy. Od roku 2001 a po vydání Bílé knihy o evropské správě[30] zavedla Komise řadu strukturálních opatření ke zlepšení otevřenosti, účasti, odpovědnosti, efektivnosti a soudržnosti rozhodovacího procesu a provádění politik EU (např. veřejně dostupné pracovní programy, posuzování dopadu politik, systematičtější konzultace se zúčastněnými stranami). Budoucí námořní politika EU, jejímž environmentálním pilířem je směrnice o mořské strategii, nabízí platformu pro další posílení soudržnosti a součinnosti mezi četnými politikami a nástroji EU, které mají vliv na pobřežní zóny.

Kromě výše uvedených strategicky důležitých iniciativ v oblasti námořního prostředí pokračovala od roku 2000 příprava dalších zvláštních nástrojů zaměřujících se na významné problémy pobřežních oblastí. Vzhledem k pokračujícímu vyčerpávání pobřežních zdrojů a úbytku přírodních prostorů jsou tyto nástroje nezbytnými složkami holistického přístupu k dosažení udržitelného rozvoje evropských pobřežních oblastí. K nejvýznamnějším nástrojům patří rámcová směrnice o vodě[31], přijatá v roce 2000, směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích[32], jakož i akční plán o zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a v dalších letech[33] a směrnice o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí[34] z roku 2001, která je použitelná na plány a programy. Pokud jde o zvláštní rizika pobřežních oblastí, vztahuje se na problematiku záplav na pobřeží navrhovaná směrnice o vyhodnocování povodní a o protipovodňových opatřeních[35] a na sesuvy půdy a zakrytí půdy například v důsledku urbanizace navrhovaná směrnice o vypracování rámce pro ochranu půdy[36]. K problematice nedostatku vody a sucha již proběhly diskuse v Radě a následně se těmito otázkami bude zabývat sdělení Komise v roce 2007[37]. S ohledem na význam cestovního ruchu v pobřežních oblastech je třeba rovněž poukázat na iniciativy Komise na podporu udržitelnosti evropského cestovního ruchu[38].

Pokyny pro další podporu ICZM v Evropě

Na základě výše uvedených závěrů se Komise domnívá, že na úrovni EU je třeba pokračovat v úsilí na podporu ICZM takto:

- pobřežní členské státy se vyzývají k provádění svých vnitrostátních strategií ICZM, které jsou zaměřeny na vyrovnaný environmentální, sociální, hospodářský a kulturní rozvoj, anebo k jejich vypracování společně s příslušnými zúčastněnými osobami, pokud ještě nesplnily předmětný požadavek doporučení EU o ICZM ;

- pro dosažení soudržnějšího chápání a provádění ICZM ze strany členských států je třeba vypracovat pokyn objasňující zásady, na nichž spočívá správné plánování a správa pobřežních oblastí a způsoby, jak je uvádět do praxe;

- protože navrhovaná směrnice o mořské strategii a související práce na úmluvách o regionálních mořích mají klíčový význam pro vývoj holistického přístupu k udržitelnému rozvoji oceánů a moří EU, je nezbytné formulovat strategie ICZM v úzké koordinaci a spolupráci s těmito nástroji. Tím se ICZM zároveň stane důležitou součástí budoucí námořní politiky Evropské unie;

- další podpora provádění ICZM na pobřeží je sice nezbytná, avšak větší důraz je třeba klást na spolupráci na úrovni regionálních moří, včetně soudržnosti mezi plány, programy a správou pokrývající pevninskou i mořskou část pobřežních oblastí. Navrhovaná směrnice o mořské strategii a související práce na úmluvách o regionálních mořích poskytnou důležité nástroje pro dosažení úspěchů v této oblasti;

- s ohledem na vysokou citlivost pobřežních zón vůči rizikům a možným dopadům v souvislosti se změnou klimatu by měly být vypracovány a prováděny strategie pro přizpůsobení se těmto rizikům, a to v plném souladu se strategiemi a nástroji ICZM zabývajícími se zvláštními přírodními nebo technologickými riziky;

- více úsilí je třeba vynaložit na srovnávací analýzy a na informování a podporu správné praxe v souvislosti s ICZM, jakož i s pobřežními oblastmi. Bude třeba také posílit shromažďování příslušných dat a účinnou výměnu informací a jejich využití při rozhodování. Bude třeba pokračovat ve vytváření společných ukazatelů a rámce pro hodnocení účinnosti a účelnosti ICZM.

Integrovaný přístup k formulování budoucí námořní politiky EU a jejího environmentálního pilíře, strategie EU pro mořské prostředí, nám umožní přijmout důležitá opatření směrem k uskutečňování výše uvedeného programu.

Pokud jde o přímou podporu dalšího provádění ICZM, bude od roku 2007 hlavním přispěvatelem evropská politika soudržnosti, zejména prostřednictvím cíle spolupráce a iniciativy regionů pro hospodářskou změnu[39], mezi jejichž témata patří správa pobřeží. Kromě toho Evropský rybářský fond[40] zahrnuje osu vyhrazenou pro integrovaný a udržitelný rozvoj oblastí závislých na rybolovu. Koordinační akce ENCORA[41] podporovaná Evropskou unií, která byla zahájena v roce 2006, má za cíl sjednotit nesystematický přístup k výzkumu a vzdělání v oblasti problematiky pobřežních zón v Evropě [42].

Závěry

Hodnocení doporučení EU o ICZM ukázalo, že doporučení EU o ICZM mělo příznivý dopad na stimulaci pokroku směrem k integrovanějšímu plánování a správě pobřežních zón v Evropě. Budoucí námořní politika EU a její environmentální pilíř, strategie EU pro mořské prostředí, dají naší politice ICZM nový podnět a dále zlepší její provádění v nadcházejících letech.

S cílem zaměřit se na řešení pokračujících problémů daných zhoršováním životního prostředí v pobřežních oblastech byla od vydání doporučení EU o ICZM navržena nebo přijata řada zvláštních nástrojů. Komise bude pokračovat v zajišťování soudržnosti a součinnosti mezi různými politikami a nástroji EU, které mají dopad na pobřežní oblasti.

Na podporu provádění ICZM se nabízejí možnosti zejména prostřednictvím politiky soudržnosti, Evropského rybářského fondu a rámcového programu pro výzkum.

V této souvislosti zůstává současné doporučení EU o ICZM nadále v platnosti jako základ pro provádění vnitrostátních strategií a pro další rozvoj ICZM podél evropského pobřeží.

[1] 2002/413/ES, Úř. věst. L 148, 6.6.2002, s. 24.

[2] Totéž jako 1, kapitola VI.3.

[3] Hodnocení integrované správy pobřežních zón (ICZM) v Evropě, 1.12.2006, http://ec.europa.eu/environment/iczm/home.htm.

[4] Měnící se podoba evropských pobřežních oblastí, zpráva EEA (Evropská agentura pro životní prostředí) č. 6/2006, ISSN 1725-9177, http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2006_6/en/.

[5] Zpráva WG-ID (pracovní skupina pro ukazatele a data) o použití ukazatelů ICZM, září 2006, http://ec.europa.eu/environment/iczm/pdf/report_wgid.pdf.

[6] KOM(2005) 504 a 505, 14.10.2005.

[7] KOM(2006) 275 v konečném znění, 7.6.2006.

[8] KOM(2005) 35, 9.2.2005; http://ec.europa.eu/environment/climat/eccp_impacts.htm.

[9] 2006/ENV/012, Legislativní a pracovní program Komise 2006, KOM(2005) 531 v konečném znění, 25.10.2005.

[10] KOM(2000) 547 v konečném znění, 27.9.2000.

[11] KOM(2005) 35, 9.2.2005.

[12] Totéž jako 4.

[13] Do 31. prosince 2006 byly přijaty zprávy od: Belgie, Kypru, Dánska, Finska, Francie, Německa, Řecka, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Portugalska, Španělska a Spojeného království. Návrhy a jiné příspěvky přišly z Polska, Slovinska a Švédska. Estonsko, Irsko a Itálie nepředložily žádné vnitrostátní příspěvky.

[14] Délka pobřeží, jak byla stanovena v rámci projektu EUrosion (2004).

[15] Totéž jako 4.

[16] Přestože doporučení EU o ICZM nepožadovalo, aby zprávu předložilo Rumunsko a Bulharsko, Rumunsko do 31. prosince 2006 předložilo návrh a příspěvky (od Bulharska žádné oficiální příspěvky nepřišly).

[17] Pracovní skupina pro ukazatele a data WG-ID http://ec.europa.eu/environment/iczm/home.htm#zone6, projekt DEDUCE (Interreg) http://www.gencat.net/mediamb/sosten/deduce/deduce.htm.

[18] Měnící se podoba evropských pobřežních oblastí, zpráva EEA č. 6/2006, ISSN 1725-9177; Evropská síť observatoří územního plánování http://www.espon.eu/.

[19] Směrnice Evropského parlamentu a Rady, 2007/2/ES, Úř. věst. L 108, 25.4.2007.

[20] Např. navržená směrnice o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních, KOM(2006) 15, 18.1.2006; navržená rámcová směrnice o zřízení rámce pro ochranu půdy, KOM(2006) 232, 22.9.2006; rozhodnutí Rady o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu, 2007/162/ES, Euratom, 5.3.2007; balíček opatření k námořní bezpečnosti: http://ec.europa.eu/transport/maritime/safety/ index_en.htm; studie EUrosion: www.eurosion.org; ARMONIA aplikované vícerizikové mapování pro účely posouzení dopadu: www.armoniaproject.net.

[21] Totéž jako 9.

[22] Roční politická strategie 2008, KOM(2007) 65 v konečném znění, 21.2.2007.

[23] KOM(2000) 547, v konečném znění, 27.9.2000.

[24] Zelená kniha "Směrem k budoucí námořní politice Unie", KOM(2006) 275 v konečném znění, 7.6.2006.

[25] Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

[26] Totéž jako 6, článek 3.

[27] Úmluva o ochraně Středozemního moře před znečištěním, Barcelona, 1976, pozměněná v roce 1995: http://www.pap-thecoastcentre.org/.

[28] Totéž jako 6, příloha V.

[29] Totéž jako 10.

[30] KOM(2001) 428 v konečném znění, 25.7.2001; http://ec.europa.eu/governance/governance/index_en.htm.

[31] Směrnice Evropského parlamentu a Rady, 2000/60/ES, Úř. věst. L 327, 22.12.2000.

[32] Směrnice Rady 92/43/EHS, Úř. věst L 206, 22.7.1992 a směrnice Rady 79/409/EHS, Úř. věst. L 103, 25.4.1979.

[33] KOM(2006) 216 v konečném znění, 22.5.2006.

[34] Směrnice Evropského parlamentu a Rady, 2001/42/ES, Úř. věst. L 197, 21.7.2001.

[35] KOM(2006) 15 v konečném znění, 18.1.2006.

[36] KOM(2006) 232 v konečném znění, 22.9.2006.

[37] Legislativní a pracovní program Komise 2007, KOM(2006) 629 v konečném znění, 24.10.2006.

[38] http://ec.europa.eu/enterprise/services/tourism/tourism_sustainability_group.htm.

[39] Regiony pro hospodářskou změnu, KOM(2006) 675 a SEK(2006) 1432, 8.11.2006.

[40] Evropský rybářský fond, nařízení Rady (ES) č. 1198/2006, L 223, 15.8.2006, s. 1.

http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/structural_measures/arrangements_2007_2013_en.htm.

[41] ENCORA http://www.encora.eu/.

[42] Finanční nástroj pro životní prostředí "LIFE+" nebyl dosud přijat (návrh Komise KOM(2004) 621, 29.9.2004).