[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.4.2007

KOM(2007) 160 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

ČERNOMOŘSKÁ SYNERGIE – NOVÁ INICIATIVA PRO REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCI

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

ČERNOMOŘSKÁ SYNERGIE – NOVÁ INICIATIVA PRO REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCI

1. ÚVOD – POTřEBA REGIONÁLNÍ POLITIKY

Dne 1. ledna 2007 přistoupily dva černomořské státy, Bulharsko a Rumunsko, k Evropské unii. Více než kdy předtím je prosperita, stabilita a bezpečnost našich sousedů v černomořském regionu záležitostí bezprostředního zájmu EU.

Černomořská oblast[1] je různorodou zeměpisnou oblastí bohatou na přírodní zdroje a zároveň se nachází na strategické spojnici Evropy, střední Asie a Blízkého východu. V důsledku velkého počtu obyvatelstva se pro tento region otevírá mnoho možností a zároveň čelí řadě výzev. Tento region je expandujícím trhem s velkým potenciálem rozvoje a zároveň důležitou dopravní a energetickou spojnicí. Je to však také region s mnoha nevyřešenými přetrvávajícími konflikty, mnoha problémy v oblasti životního prostředí a nedostatečnou kontrolou na hranicích, což vybízí k nelegálnímu přistěhovalectví a organisovanou trestnou činnost. I přes významný positivní rozvoj v posledních letech přetrvávají mezi různými zeměmi regionu stále rozdíly v rychlosti ekonomických reforem a v kvalitě správy. Dynamická regionální odpověď na tyto otázky by mohla významně sloužit občanům těchto zemí, jakož i přispět k celkové prosperitě, stabilitě a bezpečnosti v Evropě.

Evropská unie již vynaložila velké úsilí na podnícení demokratických a ekonomických reforem, posílení stability a podpory rozvoje v černomořské oblasti za pomoci rozsáhlých programů spolupráce. V tomto ohledu jsou relevantní tři politiky EU: předvstupní proces v případě Turecka, evropská politika sousedství (s pěti východními partnery EPS, jež se také podílejí na spolupráci v oblasti Černého moře) a strategické partnerství s Ruskou federací. Kromě toho podporuje ES celou řadu odvětvových iniciativ celoregionálního významu. (viz příloha I).

V černomořské oblasti existují významné příležitosti a výzvy, jež vyžadují koordinovanou činnost na regionální úrovni. Tyto zahrnují klíčové sektory, jako je např. energie, doprava, životní prostředí, pohyb osob a bezpečnost. Účelem zesílené regionální spolupráce není přímo vyřešit dlouhodobé konflikty v regionu, mohla by však přinést více vzájemné důvěry a po určité době by mohla napomoci odstranit některé z existujících překážek. Pokud vezmeme v úvahu vzájemné ovlivňování kultur v černomořské oblasti, mohla by mít rostoucí regionální spolupráce pozitivní dopad také mimo samotný region.

Nadešla vhodná doba pro silnější zapojení Evropské unie do dalšího stanovení priorit a mechanismů spolupráce na regionální úrovni. V tomto sdělení předkládá Komise černomořskou synergii jako novou iniciativu regionální spolupráce Evropské unie.

2. CHARAKTERISTIKA ČERNOMOřSKÉ SYNERGIE

Úmyslem Komise není navrhovat nezávislou černomořskou strategii, neboť širší politika EU vůči tomuto regionu je již stanovena předvstupní strategií s Tureckem, EPS a strategickým partnerstvím s Ruskem. Strategický rámec bude nadále určován dalším rozvojem a prováděním těchto politik, a sice převážně po bilaterální linii.

Potřebujeme však iniciativu, jež bude vůči těmto politikám doplňková a zaměří politickou pozornost na regionální úroveň a oživí stávající procesy spolupráce. Primárním účelem černomořské synergie by proto byl rozvoj regionální spolupráce uvnitř černomořského regionu a také mezi regionem jako celkem a Evropskou unií.

Tato plně transparentní a široce koncipovaná iniciativa je založena na společném zájmu EU a černomořského regionu a bere v úvahu výsledky konsultací se státy tohoto regionu. Tato iniciativa by také posílila synergie a stavěla by na zkušenostech stávajících regionálních iniciativ, jež spojují černomořský region s EU, jako je např. dunajský proces spolupráce[2].

Černomořská synergie je zamýšlena jakožto flexibilní rámec, jenž má zajistit větší koherentnost a politické vedení. Při hodnocení prospěšnosti podpory Společenství určitým iniciativám by klíčovým kritériem měla být aktivní účast přímo dotčených států a regionálních orgánů, a to včetně jejich účasti finanční.

Rozsah činností by mohl přesahovat samotný region, neboť mnoho aktivit je stále silně spojeno se sousedními regiony, zejména Kaspickým mořem, střední Asií a jihovýchodní Evropou. Bylo by zde také úzké spojení mezi přístupem k zemím černomořského regionu a strategií EU pro střední Asii. Černomořská spolupráce by tedy zahrnovala podstatné meziregionální prvky. Také by brala v úvahu jiné programy regionální spolupráce, jež jsou podporovány mezinárodními organisacemi a třetími zeměmi[3].

3. HLAVNÍ OBLASTI SPOLUPRÁCE

Na začátku by se černomořská synergie soustředila na ty záležitosti a oblasti spolupráce, jež odráží společné priority a v nichž je EU již významně činná a podporuje je. Toto sdělení proto stanovuje určitý počet krátkodobých a dlouhodobých úkolů, jež se vztahují k těmto oblastem[4].

3.1. Demokracie, dodržování lidských práv a řádná správa věcí veřejných

Rada Evropy a OBSE stanovily standardy lidských práv a demokracie, jež se uplatňují vůči všem černomořským státům. Úsilí EU je v této oblasti v zásadě bilaterální. Avšak činnosti, jež jsou prováděny na regionální úrovni, mohou hrát podstatnou roli při podpoře a posílení národních opatření. Černomořské regionální organisace přijaly v posledních letech závazky týkající se rozvoje efektivních demokratických institucí, podpory řádné správy věcí veřejných a právního státu. EU by měla podpořit tyto regionální iniciativy přenosem zkušeností o opatřeních na podporu a ochranu lidských práv a demokracie, poskytnutím školicích a výměnných programů a podporou regionálního dialogu s občanskou společností .

3.2. Řízení migrace a zlepšování bezpečnosti

Zlepšení správy hranic a spolupráce mezi celními orgány na regionální úrovni zvyšuje bezpečnost a pomáhá při boji s organisovaným mezinárodním zločinem jako je obchodování s lidmi, zbraněmi a drogami a přispívá k předcházení a regulaci nedovoleného přistěhovalectví. Úspěšné příklady jako jsou Pomoc EU při ochraně hranic pro Moldávii a Ukrajinu ukázaly, že zlepšení správy může také vést k řešení konfliktů.

Komise zanedlouho předloží sdělení týkající se globálního přístupu k migraci do východních a jihovýchodních sousedních zemí, včetně nových iniciativ pro lepší řízení migrace a boj s nelegální migrací. Důležité trasy nelegální migrace procházejí oblastí Černého moře a proto je spolupráce v této oblasti obzvláště důležitá.

Komise také vyzývala státy tohoto regionu, aby rozvinuly další praktickou spolupráci při boji s mezinárodním zločinem obecně, a to výměnou zkušeností z dalších podobných iniciativ v jihovýchodní Evropě a Pobaltí. Další posílení regionální spolupráce povede k zlepšení vymahatelnosti vnitrostátního práva , zejména bojem proti korupci a organizovanému zločinu. Regionální činitelé v černomořské oblasti by mohli rozvíjet správné postupy, zavést společné normy pro uchovávání a výměnu informací, zřídit systémy včasného varování týkajících se mezinárodního zločinu a dále rozvinout výukové programy . Při tom by mohli využít zkušeností a činností regionálního střediska pro boj s přeshraniční kriminalitou (SECI)[5] a BBCIC. [6]

3.3. „Dřímající“ konflikty

Komise prosazuje aktivnější roli EU skrze větší politickou účast na stávajícím úsilí o řešení těchto konfliktů (Podněstří, Abcházie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach) a navrhla, aby EU hledala další způsoby zvětšení své účasti, např. v pozorovatelských misích. Černomořská synergie by mohla být jedním ze způsobů, jak zlepšit celkové klima tím, že budou řešeny související problémy správy a nedostatečného ekonomického růstu, nedostatku sociální soudržnosti, bezpečnosti a stability. Zvláštní pozornost musí být věnována podpoře opatření, jež mají zvýšit vzájemnou důvěru v dotčených regionech, včetně programů spolupráce, jejichž účelem je zahájení jednání mezi znepřátelenými stranami.

3.4. Energie

Černomořský region je územím, kde se vyrábí a přepravuje energie a má strategický význam pro bezpečnost dodávky energií pro EU. Nabízí významný potenciál pro diversifikace dodávek energie a je proto důležitou součástí vnější energetické strategie EU. Diversifikace bezpečnosti dodávek energie je jak v zájmu našich partnerů v regionu, tak i v zájmu EU.

Komise bude pokračovat v posilování vztahů s výrobci energií, tranzitními zeměmi a spotřebiteli cestou dialogu o energetické bezpečnosti . Tento dialog podpoří právní a regulatorní harmonisaci v rámci iniciativy z Baku (viz příloha I) a v rámci EPS a Energetickém dialogu EU–Rusko. Tento dialog bude realizován také rozšířením Smlouvy o Energetickém společenství na Moldávii, Turecko a Ukrajinu, dále uzavřením Memorand o porozumění s Ázerbájdžánem a Ukrajinou, dohod o partnerství a spolupráci, přistoupením k WTO a v případě potřeby dvoustrannými energetickými dohodami. Cílem je vytvořit jasný, transparentní a nediskriminatorní rámec , jenž bude v souladu s acquis EU, pro výrobu, transport a transit energie.

EU dále napomáhá zemím tohoto regionu zaměřit se na alternativní energetické zdroje, jakož i energetickou účinnost a úspory energie , což uvolní důležité zdroje energie.

EU úzce spolupracuje s regionálními partnery na posílení energetické stability zlepšením stávající a výstavbou nové energetické infrastruktury . V této souvislosti plánuje Komise ve spolupráci s svými partnery nový energetický koridor, jenž povede přes Kaspické a Černé moře . Tento koridor bude obsahovat několik technických alternativ pro exporty zemního plynu ze střední Asie do EU přes oblast Černého moře. Kromě toho má EU za předpokladu rostoucího množství ropy přepravované přes Černé moře, jež vede k narůstajícím obavám o bezpečnost a životní prostředí, zvláštní zájem o rozvinutí udržitelné a ekologické dimense týkající se ropy v rámci své spolupráce v regionu . V současnosti jsou zkoumány projekty, které mají umožnit obchvat Bosporu. (Viz příloha I)

EU by proto měla podpořit významné investice , jež jsou nezbytné pro dosažení výše uvedených cílů.

Konečně Komise přezkoumá možnost vytvoření právního rámce mezi EU a regionem EPS , jenž by pokrýval společné zájmy bezpečnosti dodávek, transitu a poptávky, jak bylo navrženo ve sdělení o energetické politice pro Evropu[7] a o jehož realisaci se uvažuje ve střednědobé perspektivě. Bude zpracována studie proveditelnosti , jež má stanovit nezbytnost vytvoření takového celkového právního rámce, který by pokrýval země výroby, transitu a spotřeby energie.

3.5. Doprava

Komise by měla nadále aktivně podporovat spolupráci v regionální dopravě s cílem zvýšit efektivitu, bezpečnost a zabezpečení dopravy. EU by mohla využít zkušenosti z různých iniciativ v oblasti dopravy. (Viz příloha I)

Posledním sdělením[8] zahájila Komise debatu o způsobu posílení spolupráce v oblasti dopravy a řízení různých probíhajících aktivit v oblasti spolupráce . Toto úsilí by mělo probíhat v souvislosti s rozvojem dopravních os spojujících Evropskou unii a sousedící země, jež definovala skupina na vysoké úrovni . Je nutné toto úzce koordinovat s existujícími iniciativami a tato koordinace by měla vést k jasnému rozdělení práce či dokonce částečnému splynutí stávajících pravidelných setkání a struktur . Strategie TRACECA by měla být důležitým základem pro rozvoj regionální dopravy do roku 2015.

Hlavním cílem by byl i nadále dialog o dopravní politice zaměřený na sbližování norem . Komise zamýšlí napomáhat určení těch činností, jež napomohou dosáhnout jednotného a důsledného používání příslušných nástrojů a standardů . Rozhodujícími faktory při stanovování plánů by měly být konkurenceschopnost, schopnost přitáhnout dopravní toky, zlepšování bezpečnosti, zabezpečení, interoperability a intermodality. Důležitými cíli jsou bezpečnost letecké dopravy a rozšíření společného leteckého prostoru. S ohledem na rostoucí potřeby přepravy uhlovodíků je námořní bezpečnost velmi důležitá . Zejména je třeba za účelem dosažení optimální výkonnosti harmonisovat praktiky a postupy podle Pařížského a Černomořského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci . Komise navrhuje plně využít výhody vyplývající z pobřežní plavby a plavby na vnitrozemských vodních cestách, zejména Dunaji .

3.6. Životní prostředí

V této oblasti sice existuje mnoho regionálních programů, jejich provádění však vázne. Strategie EU týkající se moře a navrhovaná směrnice o strategii pro mořské prostředí schválená Komisí v roce 2005[9] uznávají potřebu řešit na regionální úrovni problémy životního prostředí moří. Z uvedené strategie EU týkající se moře vyplývá pro členské státy EU nutnost spolupracovat se všemi zeměmi regionu u všech moří, jejichž pobřeží je tvořeno státy EU. Za tímto účelem budou členské státy vyzývány, aby se účastnily činnosti regionálních mořských úmluv – včetně černomořské komise. (Viz příloha I) Prioritou je přistoupení Společenství k Úmluvě o ochraně Černého moře proti znečištění .

Země černomořského regionu musejí posílit provádění vícestranných úmluv o životním prostředí a ustanovit spolupráci v oblasti životního prostředí v tomto regionu, jež bude více zaměřena na celkovou strategii . V tomto ohledu by mohl být postup pracovní skupiny DABLAS v oblasti spolupráce při zlepšování organisace investic ve vodním hospodářství napodoben v jiných oblastech ochrany životního prostředí v regionu, jako je např. ochrana přírody, nakládání s odpady, znečištění životního prostředí průmyslem či znečištění vzduchu, pokud by regionální přístup znamenal skutečný přínos. Komise by měla také podpořit činnosti na regionální úrovni zaměřené na boj se změnami klimatu , zejména využitím společného provádění mechanismu čistého rozvoje Kjótského protokolu a zapojit země černomořského regionu do mezinárodních diskusí o budoucí činnosti. Přezkoumány by měly být i další mechanismy, jako např. dlouhodobý rozvoj národních systémů pro obchodování s emisními povolenkami v tomto regionu.

3.7. Námořní politika

Černomořská synergie je příležitostí pro dialog o nové holistické námořní politice Unie, jež je zaměřena na maximalisaci udržitelného růstu a tvorbu pracovních příležitostí v příslušných hospodářských odvětvích a v dotyčných přímořských regionech. Toto by zahrnovalo vytvoření sítě bodů mezisektorové kooperace mezi službami, průmyslem a vědeckými institucemi a také zlepšení spolupráce a integrace v oblasti ostrahy námořního prostoru s ohledem na bezpečnost a zabezpečení lodní dopravy, jakož i ochrany životního prostředí.

3.8. Rybolov

Černé moře je důležitou rybářskou oblastí a většina jeho rybolovných zdrojů často překračuje hranice. Mnoho těchto zdrojů je ve špatném stavu a proto je pro jejich zachování zapotřebí zásah na regionální úrovni . EU by mohla přispět k podpoře udržitelného rozvoje správou rybolovných zdrojů , výzkumem, sběrem údajů a hodnocením stavu populace ryb v Černém moři. Je třeba najít nové způsoby pro zajištění udržitelného a odpovědného hospodaření s rybolovnými zdroji v tomto regionu . Možnosti, jež nabízí Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři, jejíž mandát zahrnuje také Černé moře, by měly být lépe využity .

3.9. Obchod

EU je důležitým hospodářským a obchodním partnerem zemí černomořského regionu a užší hospodářská spolupráce a preferenční obchodní vztahy jsou důležitou součástí vzájemných vztahů. Vstup všech černomořských států do WTO a naše jednání o dohodách nahrazujících dohody o partnerství a spolupráci s Ruskem a Ukrajinou budou důležitým krokem směrem k liberalisaci obchodu v tomto regionu a EU bude i nadále tento proces podporovat .

Provedení obchodních a ekonomických ustanovení akčních plánů vypracovaných v rámci evropské politiky sousedství, zejména provedení dalších reforem směrem k tržní ekonomice a progresivní přiblížení právních předpisů a praktik obchodně politickému acquis EU mají i nadále důležitou úlohu při usnadnění regionálního obchodu a jeho integraci.

Černomořské organizace pro regionální spolupráci předložily několik iniciativ pro rozvoj zón volného obchodu. EU v zásadě vítá kroky, jež slouží skutečné liberalisaci obchodu, pokud jsou slučitelné s mnohostranným obchodním režimem a zohledňují stávající dohody mezi ES a příslušnými státy. Při jakákoliv iniciativě je nutné vzít v úvahu skutečnost, že členské státy EU a státy, které jsou skrze celní unii vázány společnou obchodní politikou EU, se nemohou autonomně podílet na regionálních úmluvách o volném obchodu.

3.10. Výzkumné a vzdělávací sítě

Komise zamýšlí podpořit propojení všech zemí této oblasti s celoevropskou výzkumnou sítí GEANT .

Je ve vzájemném zájmu docílit vysokorychlostního připojení mezi výzkumnými a vzdělávacími obcemi a podpořit harmonisaci právních předpisů a dalších pravidel těchto států s právními předpisy EU . Toto vyžaduje ustanovení nezávislých a účinných regulačních orgánů . Dále je nutné podpořit zavedení širokopásmové infrastruktury a zavedení online služeb v oblasti e-vlády, e-obchodu, e-zdravotnictví a využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání a výzkumu.

Program Tempus bude sloužit jako užitečný nástroj pro zavedení projektů spolupráce mezi universitami v EU a v černomořském regionu, se zaměřením na reformu vyššího vzdělávání.

3.11. Věda a technologie

Komise zamýšlí podpořit budování kapacit a dialog o politice v oblasti vědy a techniky s černomořskými zeměmi, zejména pomocí nových nástrojů sedmého rámcového programu pro výzkum (7. RPV). Zajistí, aby specifické výzkumné činnosti a témata vzájemného zájmu byly zahrnuty do pracovních programů 7. RPV a podpoří synergie mezi činnostmi hrazenými ze 7. RPV a jiných vhodných finančních nástrojů ES.

3.12. Zaměstnanost a sociální věci

Partnerské země černomořské oblasti čelí obdobným výzvám, jako je vysoká nezaměstnanost, široce rozšířená stínová ekonomika, jakož i záležitosti spojené s podporou důstojné práce, jako je sociální dialog, sociální ochrana a rovnost mužů a žen. Několik akčních plánů EPS zdůrazňuje boj s chudobou a sociálním vyloučením. Klíčovými otázkami sociální soudržnosti v mnoha černomořských partnerských zemích jsou lepší integrace etnických menšin a boj s diskriminací. Spolupráce při těchto otázkách na regionální úrovni by mohla přinést přidanou hodnotu, zejména při výměně informací a osvědčených postupů, jakož i opatření na zvýšení povědomí o existujících problémech, včetně školících programů pro příslušné úředníky, sociální partnery a organisace občanské společnosti . EU by měla tyto činnosti podporovat vhodnými programy technické pomoci .

3.13. Regionální rozvoj

Po přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii jsou zdroje evropské regionální politiky poprvé dostupné v černomořské oblasti. Programy evropské regionální politiky v těchto dvou členských státech přispějí k zlepšení konkurenceschopnosti pobřežních regionů a životního prostředí v této oblasti, přičemž zvláštní pozornost je věnována lisabonské a gothenburské agendě. Zkušenosti získané v těchto programech bude možné sdílet v celé černomořské oblasti skrze programy spolupráce uvedené v části 4.

4. PřESHRANIčNÍ SPOLUPRÁCE (PHS) A ÚLOHA MÍSTNÍCH SUBJEKTů A SUBJEKTů OBčANSKÉ SPOLEčNOSTI

Komise založila v rámci Nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI) černomořský program přeshraniční spolupráce. Tento „program mořské pánve“ se zaměřuje na podporu občanské společnosti a spolupráci na místní úrovni v přímořských oblastech Černého moře. Program bude spravován na místní úrovni v daném regionu, přičemž partneři budou za jeho provádění zodpovědní společně.

Tento program podporuje další rozvoj kontaktů mezi městy, obcemi, universitami, kulturními činiteli a organisacemi občanské společnosti, včetně spotřebitelských organisací, v černomořském regionu . Toto může hrát důležitou úlohu zejména v oblastech zasažených konflikty, kde jsou subjekty občanské společnosti obzvláště důležité pro rozvoj spolupráce s obyvateli, jakož i mezi nimi.

Kromě toho vzniknou nové programy pro přeshraniční spolupráci mezi Bulharskem a Rumunskem (financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj) a mezi Bulharskem a Tureckem (financované z nástroje předvstupní pomoci). Toto umožní činnosti námořní i pobřežní akce, jež posílí pouta a spolupráci na západním pobřeží Černého moře.

5. POSÍLENÍ EVROPSKÉ POLITIKY SOUSEDSTVÍ

Pět zemí černomořské oblasti jsou partnery evropské politiky sousedství. Posílení Evropské politiky sousedství, včetně rozvoje tematické dimense EPS a postupný rozvoj hlubokých a dalekosáhlých dohod o volném obchodu, by obohatilo černomořskou spolupráci. Odstranění překážek legálního cestování, nový stipendijní program v rámci programu Erasmus Mundus pro vnější spolupráci, jakož i větší spolupráce mezi universitami by napomohly rozvinutí regionálních kontaktů.

Navrhovaná investiční facilita sousedství pro země s akčními plány EPS by mohla přispět k přípravě a spolufinancování investic do infrastruktury, zejména v oblasti energie, dopravy a životního prostředí, a to v úzké spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, zejména EIB a EBRD.

6. ÚLOHA REGIONÁLNÍCH ORGANISACÍ

Komise nenavrhuje vytvoření nových institucí nebo byrokratických struktur. Státy černomořské oblasti i nadále zůstanou hlavními partnery EU, a to jak na bilaterální, tak i na regionální úrovni. ES bude i do budoucna hradit většinu příspěvků skrze zavedené odvětvové programy spravované Komisí.

EU by však měla být připravena posílit kontakty s regionálními organisacemi. Černomořská regionální iniciativa EU je globálně zaměřena na všechny země v regionu; velký počet členů Organisace pro černomořskou hospodářskou spolupráci (BSEC)[10] a skutečnost, že Rusko a Turecko jsou jejími zakládajícími členy jsou rozhodujícími výhodami a mohly by podstatně přispět k úspěchu černomořské synergie.

Kontakty mezi EU a BSEC by mohly být nápomocné zejména dialogu na regionální úrovni. Tyto kontakty by mohly zahrnovat setkání vyšších úředníků za účelem lepší koordinace konkrétních projektů.

Zahajovací setkání na vysoké politické úrovni by mohlo poskytnout černomořské synergii politický směr a zároveň by ji zviditelnilo. V okamžiku, kdy by se dosáhlo určitých pokroků, by se státy černomořské synergie mohly rozhodnout pro pravidelná setkání na ministerské úrovni, jichž by se účastnily členské státy EU a BSEC. V bezprostřední návaznosti na tato setkání by mohla být organisována setkání mezi členskými státy EU a partnery z EPS z černomořského regionu, přičemž tato setkání by byla příležitostí pro konsultace o otázkách týkajících se EPS. Iniciativa Černomořská synergie by mohla využít také již existujících užitečných kontaktů mezi Evropským parlamentem a Parlamentním shromážděním BSEC.

V současnosti má sedm členských států EU v BSEC status pozorovatele[11]. V návaznosti na iniciativu BSEC má Komise v úmyslu požádat také o status pozorovatele a podpořit příslušné žádosti členských států.

Současně je Komise připravena na všechny vhodné způsoby spolupráce, jež by mohly být nabídnuty jinými regionálními orgány a iniciativami. Černomořské fórum[12] je zaměřeno na regionální partnerství a vytváření sítí a proto by mohlo být velmi užitečné na nevládní úrovni a na úrovni občanské společnosti.

7. FINANčNÍ PODPORA

V zásadě platí princip spolufinancování. Ve vhodných případech je možné dát finanční podporu Společenství k disposici v rámci národních, regionální a přeshraničních programů EPS, dalších nástrojů vnější pomoci a v případě členských států EU také v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. V důsledku větší flexibility nových finančních nástrojů ES by mohlo být usnadněno financování regionálních iniciativ spolupráce.

Již nyní jsou významné regionální aktivity EBRD a EIB, jakož i Černomořské obchodní a rozvojové banky[13] a černomořská synergie by mohla nabídnout další možnosti, včetně rozvoje mechanismů pro spolufinancování, přičemž mohou být využity zkušenosti získané v rámci programů jako je partnerství Severní dimense.

8. ZÁVěR

Rozložení sil v oblasti Černého moře se v poslední době významně změnilo a bude se dále vyvíjet. Za těchto podmínek by nová iniciativa EU pro regionální spolupráci vhodně doplnila její stávající dvoustranné a odvětvové aktivity

Přítomnost Evropské unie v černomořském regionu otevírá nové perspektivy a příležitosti. Toto vyžaduje koherentnější, dlouhodobé úsilí, jež by mohlo napomoci tyto šance plně využít a dosáhnout vyšší stability a prosperity v tomto regionu. Větší zapojení EU do regionální spolupráce v černomořské oblasti přispěje k tomuto cíli.

ANNEX I

Recent and Ongoing EU activities at regional level

Already in a 1997 Communication[14], the Commission stressed the need to support cooperation in the Black Sea region and suggested appropriate areas for Community programmes. In the ensuing period the EC has contributed to a number of initiatives and cooperation programmes of regional relevance, notably:

1. The Baku Initiative

This is a framework to enhance cooperation in both the energy and transport fields and to stimulate progressive convergence towards EC principles.

2. The INOGATE programme

The INterstate Oil and GAs To Europe pipelines, INOGATE, improves the security of energy supply through multi-annual technical assistance programmes. It is supported by the EU-Black Sea and Caspian Sea Basin and its Neighbouring Countries Energy Cooperation Secretariat, as was agreed at the Astana Ministerial Conference on 30 November 2006.

3. Energy infrastructure

The Commission has been working with others on upgrading the energy infrastructure. Major projects have been carried out, including the Baku-Supsa and the Baku-Tbilisi-Ceyhan oil pipelines as well as the Baku-Tbilisi-Erzerum gas pipeline. Furthermore, a number of projects of new energy infrastructure are currently considered. These include the reversal of the Brody-Odessa pipeline and its extension to Plock in Poland, as well as the Constanza-Omisalj-Trieste, Burgas-Vlore and Burgas-Alexandroupolis oil pipelines. In addition, the Commission has acted as a catalyst for the agreement between Greece and Turkey for the completion of a gas pipeline linking the two countries with a possible extension to Italy.

4. TRACECA

The TRAnsport Corridor Europe Caucasus Central Asia (TRACECA) programme provides technical assistance covering road, rail, aviation and maritime transport connections from Central Asia to Europe. It was originally a Community programme but since 1999 it is regulated by a multilateral agreement with intergovernmental structures.

5. High Level Group Initiatives

In 2004, the European Commission established the High Level Group on the Extension of the Major Trans-European Transport Axes to the Neighbouring Countries and Regions. The HLG delivered its recommendations in December 2005. Many of the initiatives put forward by the High Level Group are pertinent to the Black Sea region.

6. Environment

The Commission actively contributes to the work of the Black Sea Commission, the executive body of the Convention on the Protection of the Black Sea against Pollution, which was signed in 1992 by the six littoral states. Furthermore, the Commission chairs the Danube Black Sea Task Force, which was set up by the countries of the Danube-Black Sea region in 2001 to encourage a strategic focus on investments in the field of water.

7. Conflict Resolution

The Commission has contributed to activities aiming at conflict resolution, notably through the Border Assistance Mission for Moldova and Ukraine.

8. National Research and Education Networks

The interconnection of the National Research and Education Networks (NRENs) to the pan-European research backbone GEANT has been achieved for all the European Union Member States and Candidate Countries. As regards Moldova and the Caucasus countries, they are only linked with very limited capacity, while the Ukraine is not linked at all, which constitutes a major blocking factor to the further development of research and education efforts in the region.

9. Science and Technology

Efforts to consolidate the potential of the Black Sea countries and to establish stronger links with the scientific community of the EU were spearheaded by the INCO Programme of the 6th Framework Programme for Science, Technology and Development (2002-2006). This programme was aimed at the Bulgaria, Romania and Turkey as well as eastern ENP partners. The Framework Programme included additional and substantial cooperation with the latter, particularly through the INTAS Programme which focused on cooperation between the EU and Eastern Europe and Central Asia. In September 2005, the Ministers of countries that belong to BSEC adopted a ‘ BSEC Action Plan on cooperation in science and technology ’. This plan was developed with European help for a 4 years period. It aims at enhancing S&T cooperation among the Black Sea countries as well as between BSEC and the EU. The Commission participates in all S&T Working Group meetings to assist in the implementation of the Action Plan.

[pic]

[1] Černomořský region (viz mapu v příloze II) zahrnuje Řecko, Bulharsko, Rumunsko a Moldávii na západě, Ukrajinu a Rusko na severu, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán na východě a Turecko na jihu. Ačkoliv Arménie, Ázerbájdžán, Moldávie a Řecko nejsou pobřežními státy, jsou v důsledku historie, blízkosti a úzkých vazeb přirozenými hráči v regionu.

[2] Iniciativa rozvinutá Rakouskem, Rumunskem, Evropskou komisí a Paktem stability pro rozšíření a prohloubení podunajské spolupráce a pro stanovení jejích jasných politických a ekonomických dimensí.

[3] Jako např. programy OSN, OBSE, OECD, Rady Evropy nebo Black Sea Trust for Regional Cooperation of the GMF podporovaný USA.

[4] Konkrétní úkoly jsou uvedeny v kapitolách 3 a 4 kursivou.

[5] Regionální středisko iniciativy spolupráce v jihovýchodní Evropě pro boj s mezinárodním zločinem. Sídlem je Bukurešť, jeho členy či pozorovateli je několik států černomořské oblasti.

[6] Černomořské centrum pro pohraniční spolupráci a informace sídlí v Burgasu. Poskytuje informace o nelegálních aktivitách v černomořském regionu a podporuje výměnu informací mezi pobřežními hlídkami.

[7] KOM(2007)1 v konečném znění, 10.1.2007.

[8] KOM(2007) 32 v konečném znění „Hlavní směry pro dopravu v Evropě a v sousedních regionech“. Toto sdělení, jež je založeno na doporučení vysoké skupiny, navrhuje první kroky pro užší integraci dopravního systému EU s příslušnými systémy sousedících zemí.

[9] KOM (2005) a KOM (2005) 505 ze dne 24. října 2005.

[10] BSEC byla založena v roce 1992 a přeměněna na mezinárodní organisaci v roce 1999. Původně byla zaměřena na hospodářskou spolupráci, ale její zaměření se postupně rozšiřovalo. Členy jsou černomořské státy uvedené v poznámce č. 1 a Albánie a Srbsko.

[11] Česká republika, Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Polsko a Slovensko.

[12] Jedná se o rumunskou iniciativu.

[13] Černomořská obchodní a rozvojová banka (BSTDB) sídlí v Soluni. Společníky jsou zakládající členské státy BSEC.

[14] COM(97) 597 final. Communication on Regional Cooperation in the Black Sea Area