[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.12.2006

KOM(2006) 789 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Investiční výzkum a finanční analytici {SEK(2006) 1655}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Investiční výzkum a finanční analytici (Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD

Účelem tohoto sdělení je provést revizi ustanovení nejnovějších evropských právních předpisů týkajících se investičního výzkumu a finančních analytiků, poskytnout zúčastněným osobám praktické pokyny k těmto ustanovením a reagovat na zprávu skupiny fóra pro finanční analytiky[1], jež byla použita při vypracovávání uvedených právních předpisů.

Toto sdělení se věnuje hlavně otázce střetu zájmů a popisuje hlavní evropské právní předpisy, které se touto problematikou zabývají. Závěrečný oddíl se zabývá ostatními záležitostmi (registrace analytiků, nezávislý výzkum, vztahy emitenta s analytiky a vzdělávání investorů).

2. SOUVISLOSTI

2.1. Úloha investičního výzkumu

Snadná dostupnost různých druhů finančních informací zajišťuje správnou tvorbu cen, pomáhá emitentům získávat dluhový a vlastní kapitál na primárních trzích a zajišťuje obsáhlé a likvidní sekundární trhy finančních nástrojů.

Finanční analytici, kteří připravují investiční výzkum, hrají důležitou roli v „ekosystému“ finančních informací, který udržuje při životě finanční trhy. Analytici slučují syrové informace do snáze stravitelných výsledků výzkumu. Výzkum pak investoři používají při přijímání investičních rozhodnutí nebo jej využívají zprostředkovatelé k vytváření investičního výzkumu, investičního poradenství nebo propagačních sdělení.

Regulace investičního výzkumu a finančních analytiků, kteří jej vytvářejí, musí být proto citlivá a přiměřená s ohledem na mnoho rolí, které výzkum hraje. Prvořadý význam má rovněž zajištění toho, aby takováto regulace omezovala pokud možno co nejméně tok informací, které mohou mít cenu pro investory.

2.2. Regulativní kontrola investičního výzkumu

Od splasknutí bubliny „nové ekonomiky“ v roce 2000 a následného zhroucení několika významných společností je hodnota a integrita investičního výzkumu celosvětově pod větší regulativní kontrolou.

V Evropě byly na neformální schůzce ministrů hospodářství a financí v Oviedu v dubnu 2002 projednány otázky politiky zejména v souvislosti se zhroucením společnosti Enron a kromě jiných iniciativ byla Komise požádána, aby zvážila možné regulační opatření týkající se investičního výzkumu.

Komise poté svolala skupinu fóra pro finanční analytiky složenou ze zástupců soukromého sektoru, nezávislých poradců, regulátorů a profesních organizací, aby tuto záležitost uvážili. V září 2003 byla vydána zpráva skupiny, která podléhala následným veřejným konzultacím.

Toto sdělení je odezvou Komise na zprávu skupiny fóra a veřejné konzultace. Než bylo možno reagovat, bylo nutné nejprve dokončit evropské právní předpisy zabývající se výzkumem. K tomu posléze došlo v září 2006, kdy byla přijata prováděcí opatření pro směrnici o trzích finančních nástrojů[2].

Rovněž v září 2003 vydal technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) zprávu[3] a prohlášení o zásadách[4] v souvislosti se střetem zájmů u analytiků. Tyto dokumenty jsou podrobněji projednány níže.

Zpráva skupiny fóra a zpráva a prohlášení o zásadách IOSCO pomohly zformovat diskusi o regulaci finančních analytiků. Tato diskuse se velkou měrou zaměřila na to, nakolik může špatné řešení střetu zájmů v podnicích, které vytvářejí investiční výzkum, vést k předpojatému výzkumu.

Výzkumní analytici čelí mnoha možným střetům zájmů, které mohou nepříznivě ovlivnit jejich objektivitu. Mohou být vystaveni zájmům podniku nebo určitých skupin zákazníků, které jsou v rozporu se zájmy osob, kterým je výzkum určen. K těmto zájmům patří např. zájmy emitentů při prodeji jejich cenných papírů a zájmy poskytovatelů finančních prostředků z řad společností, pokud jde o přilákání a udržení podnikání spojeného s emisemi a investováním. Na prodeji finančních nástrojů bude mít zájem samotný podnik, který je registrovaným obchodníkem. Pokud tato společnost podniká jako zprostředkovatel, např. zprostředkovává vlastní kapitál za provize, bude mít obchodní pobídku, aby vytvářela objednávky. Všechny tyto zájmy mohou poškodit objektivitu analytika.

2.2.1. Zpráva skupiny fóra

Zpráva skupiny fóra se soustředila rovněž na předcházení, zvládání, sledování a zveřejňování střetu zájmů v souvislosti s investičním výzkumem. Doporučení se zaměřila zejména na střet zájmů vyplývající ze zapojení analytiků při nabízení cenných papírů a další práci v rámci finančních operací podniku; osvědčené postupy pro společnosti vydávající cenné papíry; odměňování analytiků; cenné papíry, s nimiž obchodují analytici; kvalifikaci a rozšíření investičního výzkumu na maloobchodní trh. Doporučení skupiny fóra jsou podrobněji uvedena v příloze 1[5] .

Poté, co Komise vyzvala k podání připomínek k doporučením skupiny fóra, byla vyjádřena široká podpora přístupu založenému na zásadách, jak byl navržen skupinou fóra, a mnoha konkrétním doporučením skupiny, včetně doporučení zaměřujících se na řešení střetu zájmů. Určité podpory se dostalo evropskému rámci stanovujícímu minimální normy, objevilo se však rovněž přání, aby evropské normy byly pokud možno slučitelné s normami přijatými v jiných důležitých jurisdikcích[6].

2.2.2. Zpráva a prohlášení o zásadách IOSCO

Ačkoliv zásady IOSCO nejsou pro členské státy nebo Společenství jako celek[7] závazné, mají nicméně přesvědčivou sílu. Představují pokus členů IOSCO dosáhnout shody na úrovni zásady o důležitých otázkách týkajících se regulace cenných papírů. V oblasti investičního výzkumu, kde mnoho výzkumných subjektů působí celosvětově, je zvlášť žádoucí, aby regulátoři mohli zavést jednotná pravidla.

Zásady navržené technickým výborem IOSCO se zaměřují na:

- identifikaci a odstranění, předcházení, zvládání nebo zveřejňování střetu zájmů, s nimiž se analytici setkávají;

- integritu analytiků a jejich výzkumu a

- vzdělávání investorů týkající se skutečného a možného střetu zájmů, kterým analytici čelí.

Zásady a příslušná hlavní opatření k provedení těchto zásad jsou uvedena v příloze 2 .

I když se zásady zaměřují na činnost analytiků na straně prodeje obchodních podílů (tj. analytiků pracujících v integrovaných investičních bankách nebo makléřů–obchodníků), výslovně se uvádí, že „analytici na straně prodeje nejsou v žádném případě jediní, kteří čelí takovémuto střetu zájmů, a koncepce vypracované v rámci této práci by mohly být použity v jiných oblastech“[8]. Průvodní zpráva výslovně zmiňuje „střet zájmů, kterým čelí analytici na straně prodeje při tvorbě výzkumu týkajícího se vlastního jmění a podniky, které je zaměstnávají“[9].

3. EVROPSKÉ PRÁVNÍ PřEDPISY ZABÝVAJÍCÍ SE STřETEM ZÁJMů V INVESTIčNÍM VÝZKUMU

Ustanovení, která se zabývají otázkou střetu zájmů v souvislosti s investičním výzkumem, obsahují dva důležité evropské právní předpisy. Těmito předpisy je směrnice o zneužívání trhu[10] a směrnice o trzích finančních nástrojů[11]. Směrnice o zneužívání trhu a její prováděcí opatření vstoupila v platnost ve všech členských státech. Směrnice o trzích finančních nástrojů a její prováděcí opatření mají být provedena členskými státy do 31. ledna 2007 a pro společnosti mají platit od 1. listopadu 2007.

3.1. Směrnice o zneužívání trhu

Čl. 6 odst. 5 směrnice o zneužívání trhu obsahuje požadavek, aby osoby, které vydávají nebo rozšiřují informace doporučující nebo navrhující investiční strategii určenou pro distribuční kanály nebo veřejnost, věnovaly přiměřenou pozornost zajištění poctivého uvedení takových informací a aby informovaly o svých zájmech nebo upozornily na střet zájmů v souvislosti s finančními nástroji, k nimž se tyto informace vztahují.

Směrnice 2003/125/ES[12], která provádí čl. 6 odst. 5 směrnice o zneužívání trhu, stanoví ucelený režim pro uveřejňování střetu zájmů v souvislosti s doporučeními výzkumu (pro shrnutí viz příloha 3 ).

Směrnice o zneužívání trhu a její prováděcí směrnice 2003/124/ES[13] a 2004/72/ES[14] emitenty rovněž omezují, pokud jde o zveřejňování cenově citlivých informací vybraným analytikům před jejich uvolněním pro zbytek trhu.

Směrnice o zneužívání trhu a její prováděcí opatření nejsou omezena na investiční podniky ve smyslu směrnice o trzích finančních nástrojů[15] a týkají se i ostatních autorů doporučení, např. nezávislých výzkumných středisek, úvěrových institucí apod.

3.2. Směrnice o trzích finančních nástrojů

Směrnice o trzích finančních nástrojů stanoví mimo jiné organizační a provozní podmínky pro povolené investiční podniky. Pokud investiční podnik poskytuje investiční služby třetím stranám na profesionálním základě, bude muset obvykle získat povolení podle této směrnice a splnit všechny její požadavky. To se týká rovněž poskytování doplňkových služeb, např. „investičního výzkumu a finanční analýzy nebo jiných forem obecných doporučení týkajících se transakcí s finančními nástroji“[16]. Ustanovení, která se týkají výslovně investičního výzkumu, jsou obsažena v prováděcí směrnici směrnice o trzích finančních nástrojů (dále jen „prováděcí směrnice“)[17].

3.2.1. Střet zájmů - obecně

Směrnice o trzích finančních nástrojů se obecně zabývá otázkou střetu zájmů tím, že od investičních podniků vyžaduje, aby:

- přijaly veškerá přiměřená opatření ke zjištění střetu zájmů, který vznikne v průběhu poskytování investičních a doplňkových služeb[18];

- udržovaly a uplatňovaly účinná organizační a administrativní opatření k přijímání veškerých přiměřených opatření za účelem toho, aby střety zájmů neovlivnily záporně zájmy jejich klientů[19];

- sdělily jasně obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů klientovi předtím, než provedou obchod jeho jménem[20], za předpokladu, že tato organizační opatření nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů klientů bude zabráněno.

Prováděcí směrnice stanoví, že investiční podniky mají přijmout písemné postupy k omezení možnosti střetu zájmů, které uvedou způsoby, jež navrhují k vyřešení střetu zájmů vznikajících v průběhu jejich různých investičních a doplňkových činností, včetně poskytování investičního výzkumu[21]. Dalším důležitým požadavkem je povinnost zajistit přiměřenou úroveň nezávislosti osob zapojených do různých obchodních činností zahrnujících střet zájmů, který s sebou nese riziko poškození zájmů zákazníka[22]. Směrnice stanoví rovněž řadu organizačních opatření k zajištění žádoucí míry nezávislosti v konkrétních případech, např. samostatný dohled nebo odměňování v případě různých činností[23].

3.2.2. Střet zájmů – investiční výzkum

Kromě těchto obecných ustanovení obsahuje prováděcí směrnice zvláštní pravidla[24] týkající se poskytování investičního výzkumu. Tato pravidla se vztahují na investiční podniky, které vytváří nebo zajišťují tvorbu investičního výzkumu určeného zákazníkům podniku nebo veřejnosti či pravděpodobně následně šířeného mezi nimi, na vlastní odpovědnost nebo na odpovědnost člena jejich skupiny.

Investiční výzkum je definován[25] jako dílčí kategorie doporučení podle definice v čl. 1 odst. 3 směrnice 2003/125/ES. Aby se tato doporučení považovala za investiční výzkum, musí být označena nebo popsána jako investiční výzkum nebo jinak představena jako objektivní či nezávislá a nesmí představovat investiční poradenství (tj. poskytování osobních doporučení, která jsou představena jako vhodná pro příjemce, nebo založených na posouzení okolností této osoby)[26].

V případě poskytování existují dva důsledky:

- investiční podnik musí zajistit, aby provedl veškerá organizační opatření stanovená v prováděcí směrnici s ohledem na analytiky a jiné osoby[27], jejichž zodpovědnost nebo obchodní zájmy mohou být rozporné se zájmy příjemců výzkumu; tato opatření vyžadují účinné oddělení obchodních činností, které slouží jinému zákazníkovi nebo jiným obchodním zájmům[28], a

- investiční podniky by měly přijmout další konkrétní opatření, jež mají zajistit objektivitu investičního výzkumu. Podniky musí zejména zamezit určitým obchodům s investičními nástroji uskutečňovaným příslušnými osobami[29], kterým je znám časový rámec nebo obsah příslušného investičního výzkumu, který není dostupný veřejně[30], jakož i některým osobním transakcím, které jsou v rozporu s nevyřízenými doporučeními[31]. Existují rovněž omezení[32] týkající se přijímání materiálních stimulů v souvislosti s investičním výzkumem, slibování příznivých výsledků výzkumu a toho, kdo může posuzovat návrhy investičního výzkumu a za jakým účelem.

Požadavky, které se vztahují na tvorbu výzkumu, platí rovněž pro podstatnou úpravu investičního výzkumu vyprodukovaného třetí stranou[33]. Avšak podnik, který jen šíří výzkum vytvořený třetí stranou, není výše uvedenými důsledky vázán, pokud podnik, který výzkum šíří, podstatně nezmění výzkum a ověřuje, že se na autora výzkumu vztahují požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v prováděcí směrnici nebo že přijal zásady stanovující takové požadavky[34].

3.2.3. Zveřejňování střetu zájmů a vztah k režimu podle směrnice o zneužívání trhu

Co se týče zveřejňování střetu zájmů v případě výzkumu, směrnice o trzích finančních nástrojů doplňuje podrobný režim stanovený ve směrnici o zneužívání trhu tím, že požaduje:

- sdělení informací, pokud organizační opatření nejsou dostatečná k tomu, aby s jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů klientů bude zabráněno[35], a

- zveřejnění postupů investičního podniku k omezení možnosti střetu zájmů[36].

Cílem je, aby směrnice o trzích investičních nástrojů a směrnice o zneužívání trhu společně fungovaly hladce. Oblast „doporučení“ ve smyslu směrnice 2003/125/ES (pokud jsou vytvořena investičním podnikem) by měla obsahovat výhradně investiční výzkum pro účely směrnice o trzích finančních nástrojů nebo propagační sdělení pro účely zmíněné směrnice. Doporučení investičního podniku, které nepředstavuje investiční výzkum, musí být možné jasně určit jako propagační sdělení[37] a musí obsahovat jasné a výrazné upozornění (v případě ústního doporučení prohlášení v tomtéž smyslu), že nebylo připraveno v souladu s požadavky právních předpisů, které jsou určeny k prosazování nezávislosti investičního výzkumu[38].

Schéma v příloze 4 objasňuje vztah mezi doporučeními, propagačními sděleními, investičním poradenstvím a investičním výzkumem.

4. OSTATNÍ ZÁLEžITOSTI

Hlavní nevyřešené záležitosti vyplývající ze zprávy skupiny fóra a zásad IOSCO jsou tyto:

- možnost povinné registrace analytiků, popřípadě spojené s kvalifikací ;

- regulační a konkurenční postavení nezávislých výzkumných podniků s ohledem na poskytování výzkumu investičními bankami;

- vhodnost kodexů osvědčených postupů nebo pravidel pro řízení společností zahrnujících vztahy emitenta s analytiky a

- důležitá role vzdělávání investorů při řešení problému střetu zájmů v investičním výzkumu.

4.1. Registrace analytiků

Komise rozhodla, že v této fázi nenavrhne povinnou registraci analytiků spojenou s kvalifikací. Skupina fóra byla rozdělena, pokud jde o potřebu podrobit analytiky závazným minimálním požadavkům na kvalifikaci[39]. Není k dispozici dostatek důkazů o tom, že problémy předpojatosti analytiků pramení z nedostatečné kvalifikace. Spíše se zdá, že vyplývají z toho, že podniky neřeší správně střet zájmů vznikajících při tvorbě investičního výzkumu. Těmito otázkami se zabývá směrnice o trzích finančních nástrojů[40]. Povinná registrace analytiků mimoto nepatří k hlavním opatřením IOSCO.

4.2. Nezávislý výzkum

Komise se nedomnívá, že mezi výzkumem vytvořeným nezávislými výzkumnými podniky a výzkumem provedeným investičními podniky nutně existují rozdíly v kvalitě. Jelikož nezávislé firmy musí hradit své náklady účtováním poplatků zákazníkům, velká část výzkumu vytvořeného investičními bankami je hrazena institucionálními investory (a prostřednictvím nich jejich zákazníky) pouze nepřímo. Tento proces může být často poněkud neprůhledný a není vždy zřejmá odpovědnost.

Těmito záležitostmi se velkou měrou zabývá směrnice o trzích finančních nástrojů a její prováděcí opatření. Konkrétně prováděcí opatření týkající se materiálních stimulů povolují, aby investiční podniky (např. správci portfolia) přijímaly materiální stimuly od třetích stran (např. makléřů) pouze tehdy, pokud jsou zákazníci o tom plně informováni a pokud mají zlepšit kvalitu poskytování investičních nebo doplňkových služeb zákazníkovi a nepoškodí dodržování povinnosti podniku jednat v nejlepším zájmu zákazníka[41]. Tato opatření jsou zvlášť důležitá pro „svázané“ nebo „nepřímé“ služby[42], které dostávají správci portfolia od makléřských společností či jejich jménem[43]. Přijímání a poskytování „nepřímého“ a „svázaného“ výzkumu může po provedení směrnice o trzích finančních nástrojů pokračovat pouze tehdy, lze-li je řádně odůvodnit a prokázat, že vyhovuje přísným kritériím stanoveným v právních předpisech. To zajišťuje, aby výzkum vyprodukovaný v rámci bank a výzkum vytvořený nezávislými investičními společnostmi v rámci tzv. opatření ke sdílení provizí stál na stejných konkurenčních základech[44].

4.3. Vztahy emitenta s analytiky

Komise bere na vědomí, že konzultace ke zprávě skupiny fóra projevily podporu určité formě kodexu osvědčených postupů nebo pravidel pro řízení společností zahrnujících vztahy emitenta s analytiky .

Směrnice o trzích investičních nástrojů a směrnice o zneužívání trhu s přísnými pravidly týkajícími se zvládání a zveřejňování střetu zájmů a prezentace výzkumu zabrání, aby emitenti měli nepatřičný vliv na úpravu výzkumu vypracovaného investičními podniky. Zamezí rovněž tomu, aby emitenti poskytovali cenově citlivé informace analytikům před jejich uvolněním pro zbytek trhu vyjma toho, jsou-li poskytnuty zasvěceným osobám a podléhají-li povinnosti zachování důvěrnosti.

Komise se domnívá, že profesionálnější vztahy mezi emitenty a analytiky mohou pomoci prosazovat kodexy osvědčených postupů profesních nebo obchodních sdružení[45]. Tyto kodexy se zabývají otázkami jako jsou odvetná opatření emitentů vůči analytikům, kteří vytvářejí negativní doporučení nebo doporučují prodej.

V této fázi Komise nenavrhuje předložení žádného legislativního návrhu v této oblasti.

4.4. Vzdělávání investorů

Technický výbor IOSCO uvedl, že vzdělávání investorů by mělo hrát důležitější roli při řešení střetu zájmů u analytiků.

Komise souhlasí s tím, že by investoři měli být informováni o možném střetu zájmů, které ovlivňují investiční výzkum, a o významu zveřejňování takového střetu zájmů. To je oblast, která se považuje za zvlášť vhodnou pro opatření členských států, obchodních sdružení a samozřejmě samotných investičních podniků.

Pokud jde o Komisi, ta je v rámci své strategie v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele odhodlána zlepšit informovanost a vzdělání spotřebitelů[46]. V této souvislosti Komise plánuje na jaro 2007 konferenci, na niž by byly shrnuty příklady osvědčených postupů v oblasti vzdělávání spotřebitelů a zlepšování jejich finanční gramotnosti. Výsledkem této konference se budou řídit další úvahy Komise, jakou roli (pokud vůbec) by měla hrát v oblasti finančního vzdělávání spotřebitelů.

4.5. Jiné záležitosti obsažené v doporučeních skupiny fóra a zásadách IOSCO

Ačkoliv se zmíněná legislativní opatření výslovně nezabývají doporučeními skupiny fóra nebo zásadami IOSCO týkajícími se nezávislosti analytiků, tyto budou nicméně užitečné, pokud jde o pomoc:

- investičním podnikům při koncipování jejich postupů k omezení možného střetu zájmů podle směrnice o trzích finančních nástrojů a znění požadovaného sdělení informací podle směrnice o zneužívání trhu;

- analytikům, emitentům a investičním podnikům při vypracovávání kodexů chování a jiných samoregulačních opatření k zajištění přiměřeného zvládání a zveřejňování střetu zájmů a jiných záležitostí ovlivňujících kvalitu a integritu výzkumu.

5. ZÁVěR

Směrnice o trzích finančních nástrojů a směrnice o zneužívání trhu a jejich prováděcí opatření společně představují významný posun kupředu při vytváření evropského právního rámce k předcházení, zvládání a zveřejňování střetu zájmů ve všech investičních a doplňkových službách, včetně investičního výzkumu. Všechna tato opatření musí členské státy provést ve stanovených harmonogramech, aby byla zajištěna jejich plná účinnost. Regulátoři by měli popřípadě uvážit rovněž vydání pokynů k zajištění jednotného uplatňování legislativních opatření v souladu se zdravým rozumem.

V tomto okamžiku se Komise nedomnívá, že je nutné v této oblasti přijmout další zvláštní předpisy. Komise bude nicméně nadále pečlivě sledovat používání těchto opatření, včetně jejich účinku na trh investičního výzkumu. Tyto zkušenosti budou cenné při přezkumu přiměřenosti legislativních opatření v budoucnu. V souladu se zásadou lepší regulace Komise v případě, že se stávající opatření ukáží jako nedostatečná, zváží předložení dalších návrhů (legislativních či jiných). Veškeré tyto návrhy budou podléhat konzultacím a hodnocení dopadu právních a správních předpisů.

[1] Skupina fóra, finanční analytici: Best practices in an integrated European financial market (září 2003, Osvědčené postupy na integrovaném evropském finančním trhu). Viz http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/finances/mobil/finanalysts/index_en.htm

[2] Viz oddíl 5 níže.

[3] Technický výbor IOSCO, Report on Analyst Conflicts of Interest (září 2003, Zpráva o střetu zájmů u analytiků) na adrese http://www.iosco.org/pubdocs/pdf/IOSCOPD152.pdf

[4] Technický výbor IOSCO, Statement of Principles for Addressing Sell-Side Securities Analyst Conflicts of Interest (září 2003, Prohlášení o zásadách pro řešení střetu zájmů u analytiků na straně prodeje cenných papírů) na adrese http://www.iosco.org/pubdocs/pdf/IOSCOPD150.pdf

[5] Všechny přílohy, na které se odkazuje v tomto sdělení, jsou obsaženy v pracovním dokumentu útvarů Komise "Investment research and financial analysts – Annexes" (Investiční výzkum a finanční analytici) (odkaz SEK(2006) 1655) (dostupný pouze v anglickém jazyce).

[6] Pro další podrobnosti viz shrnutí reakcí na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/securities/docs/analysts/contributions/contributions-summary_en.pdf

[7] V této souvislosti je důležité uvést, že Evropa je v IOSCO zastoupena pouze na úrovni regulátorů některých členských států.

[8] Viz odstavec 2 prohlášení o zásadách IOSCO.

[9] Oddíl V s. 14 zprávy IOSCO.

[10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu). Úř. věst. L 096 12.4.2003, s. 16.

[11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS. Úř. věst. L 145 30.4.2004, s. 1. Ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES ze dne 5. dubna 2006, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o některé lhůty. Úř.věst. L 114, 27.4.2006, s. 60.

[12] Směrnice Komise 2003/125/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o poctivé předkládání investičních doporučení a uveřejňování střetu zájmů, Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 73.

[13] Směrnice Komise 2003/124/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o definici a uveřejňování důvěrných informací a definici manipulace s trhem, Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 70.

[14] Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí osob s řídicí odpovědností a oznamování podezřelých transakcí, Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 70.

[15] Jak je definováno v čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice o trzích finančních nástrojů.

[16] Investičními službami jsou služby uvedené v oddíle A přílohy 1 směrnice o trzích finančních nástrojů. Doplňkovými službami jsou služby uvedené v oddíle B této přílohy.

[17] Směrnice Komise 2006/73/ES, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26.

[18] Čl. 18 odst. 1.

[19] Čl. 13 odst. 3.

[20] Čl. 18 odst. 2.

[21] Článek 22 prováděcí směrnice.

[22] Čl. 22 odst. 3 prováděcí směrnice.

[23] Čl. 22 odst. 3 prováděcí směrnice.

[24] Článek 25 prováděcí směrnice.

[25] Článek 24 prováděcí směrnice.

[26] Čl. 4 odst. 1 bod 4 směrnice o trzích finančních nástrojů a článek 52 prováděcí směrnice.

[27] 30. bod odůvodnění prováděcí směrnice vysvětluje, že by mezi tyto jiné osoby měli patřit pracovníci útvaru finančních operací podniku a osoby zapojené do prodeje a obchodování jménem zákazníků nebo jménem podniku.

[28] Čl. 22 odst. 3 a 36. bod odůvodnění prováděcí směrnice.

[29] Tento výraz je definován v čl. 2 odst. 3 prováděcí směrnice.

[30] Čl. 25 odst. 2 písm. a) prováděcí směrnice.

[31] Čl. 25 odst. 2 písm. b) prováděcí směrnice.

[32] Čl. 25 odst. 2 písm. c)-e) prováděcí směrnice.

[33] 35. bod odůvodnění prováděcí směrnice.

[34] Čl. 25 odst. 3 prováděcí směrnice.

[35] Čl. 18 odst. 2 směrnice o trzích finančních nástrojů.

[36] Čl. 19 odst. 3 směrnice o trzích finančních nástrojů a čl. 30 odst. 1 prováděcí směrnice.

[37] Čl. 19 odst. 2 směrnice o trzích finančních nástrojů.

[38] Čl. 24 odst. 2 prováděcí směrnice.

[39] Na s. 50 zprávy skupiny fóra (citované v poznámce pod čarou 1)

[40] Viz ustanovení uvedená v oddíle 3.2. výše.

[41] Článek 26 prováděcí směrnice.

[42] „Svázanými službami“ jsou služby, které investiční podniky poskytují svým zákazníkům (např. institucionálním investorům) jako součást celkového balíčku služeb, za nějž se platí jeden poplatek, obvykle provize. „Nepřímými službami“ jsou služby poskytované zákazníkovi jako součást balíčku, za nějž se platí jeden poplatek, které však neposkytuje dotyčný investiční podnik, ale jiná strana v rámci dohody s tímto podnikem.

[43] To se vztahuje na poskytovatele povolené podle směrnice o trzích finančních nástrojů, kteří zajišťují individuální správu portfolia, a rovněž na správcovské společnosti SKIPCP podle čl. 5 odst. 3 směrnice o SKIPCP (směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), Úř. věst. L 375, 31.12.1985 s. 3.

[44] Viz rovněž 37. bod odůvodnění prováděcí směrnice, v němž se doporučuje, aby nezávislé výzkumné podniky přijaly normy podobné směrnici o trzích finančních nástrojů týkající se zvládání a uveřejňování střetu zájmů.

[45] K příkladům těchto kodexů patří Charta pro finanční sdělení (vypracovaná společně Cercle de Liaison des Informateurs Financiers en France (CLIFF) a Société Française des Analystes Financiers (SFAF)) na adrese http://www.cliff.asso.fr/en-GB/iso_album/charter.pdf. Viz rovněž pokyny k osvědčeným postupům vypracované Association of Investment Management and Research a National Investor Relations Institute na adrese http://www.cfainstitute.org/standards/ethics/aimrniricomment.html. Viz rovněž zásady etického chování Association of Certified International Analysts na adrese http://tinyurl.com/lxsq2.

[46] Viz Zlepšit zdraví, bezpečnost a důvěru občanů: strategie v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele, KOM(2005) 115 v konečném znění; 2005/0042 (COD), bod 4.2.4.