[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.11.2006

KOM(2006) 733 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

o posílení správy jižních námoř ních hranic Evropské unie

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

o posílení správy jižních námoř ních hranic Evropské unie

1. Od programu z Tampere z roku 1999 se správa vnějších hranic stala jedním ze základních pilířů postupného vytváření Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Ve svém sdělení „K integrovanému řízení vnějších hranic členských států Evropské unie“ Komise stanovuje priority rozvoje integrovaného řízení vnějších hranic zaměřené na společný soubor právních předpisů, operativní spolupráci mezi členskými státy a solidaritu mezi členskými státy a Společenstvím. Cílů sdělení z roku 2002 bylo do značné míry dosaženo vstupem Schengenského hraničního kodexu v platnost, zřízením Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) a nadcházejícím schválením fondu pro vnější hranice, který vstoupí v platnost v roce 2007.

2. Haagský program z roku 2004 navazuje na program z Tampere a nastiňuje rozvoj opatření „druhé generace“ zaměřených obecně na posílení ochrany vnějších hranic. V roce 2005 se Evropská rada dohodla na Globálním přístupu k migraci, který zahrnuje správu vnějších námořních hranic na jihu a soubor prioritních opatření, která mají být zavedena před koncem roku 2006.

3. Ve svých závěrech ze dne 5. října 2006 [1] Rada vyzývá Komisi, aby „ve spolupráci s agenturou FRONTEX a při zohlednění zodpovědnosti členských států, studie proveditelnosti ohledně zřízení středomořské sítě pobřežních hlídek (MEDSEA) a zkušeností získaných při společných operacích předložila před koncem roku 2006 Radě sdělení, ve kterém budou stanovena další operativní opatření, která mohou být v krátkodobém horizontu přijata, aby poskytla Unii nezbytnou kapacitu, která by pomohla při prevenci a zvládání krizových situací v souvislosti s migrací“.

4. Pro další rozvoj Evropského modelu integrované správy hranic je nezbytné posílení správy jižních vnějších námořních hranic . Během finského předsednictví byla vypracována řada obecných zásad. Správa vnějších hranic Evropské unie tak vychází zejména ze zásad solidarity, vzájemné důvěry a spoluodpovědnosti členských států a je založená na plném dodržování lidských práv. Rovněž je zdůrazněno, že by členské státy měly rozvíjet a udržovat zdroje na provoz a řízení věrohodné operativní kontroly svých hranic, aby mohla být prováděna společná opatření ve spolupráci s agenturou FRONTEX. Opatření ohledně námořních hranic je rovněž třeba vidět v širším kontextu zelené knihy o budoucí námořní politice EU týkající se větší racionalizace aktivit vlád zemí EU na volném moři a konvergence kontrolních systémů[2].

5. Tlak vyvolaný ilegální migrací, kterému byly členské státy Evropské unie ležící v oblasti Středomoří a Atlantiku v posledních dvou letech vystaveny, dosáhl nebývalého rozsahu, a proto si žádá okamžitá a rozhodná opatření jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni, aby byl chráněn schengenský systém a aby se předešlo dalším tragédiím mezi ilegálními přistěhovalci, kteří při pokusech dosáhnout břehů Evropské unie ve velkém počtu umírají.

6. V této souvislosti je zvláště důležité, aby všechny členské státy Unie nadále spolupracovaly v duchu solidarity , zejména aby pomohly těmto členským státům na jihu, kterých se nejvíce týká nedovolené přistěhovalectví z Afriky, a zároveň vzaly v úvahu nezbytné kroky, které již byly učiněny nebo které mají být učiněny, aby se vyrovnaly velkým migračním problémům na východních a jihovýchodních hranicích Evropské unie.

Statistiky o počtu přistěhovalců ve Španělsku (Kanárských ostrovech), Itálii a Maltě během roku 2006 ve srovnání s rokem 2005. Níže uvedené údaje byly získány v souvislosti s operacemi HERA II a NAUTILUS a jedná se o poslední dostupné údaje. Údaje pro Řecko a Kypr nejsou k dispozici.

Zdroj: FRONTEX[pic]

7. Trvalý růst migračního tlaku ze subsaharské Afriky znamená pro Evropskou unii velkou výzvu. Na jedné straně je potřeba spolupracovat s tranzitními zeměmi v Africe a na Středním východě při řešení otázky nedovoleného přistěhovalectví, na druhé straně nemůže být požadované úrovně operativní a politické spolupráce s těmito zeměmi dosaženo ihned, ačkoliv je postupně budována na základě dialogu a spolupráce při řešení otázek migrace v rámci evropsko-středomořských dohod o přidružení a akčních plánů evropské politiky sousedství (EPS).

8. Proto je pro Evropskou unii nezbytné, aby v oblasti kontroly námořních hranic přijala dvojí přístup stanovující soubor doplňkových opatření, která mohou být prováděna jednotlivě.

9. Operativní opatření pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví, pro ochranu uprchlíků a zpřísnění kontrol a dohledu na vnějších námořních hranicích, která mohou být provedena okamžitě a

10. navázat na stávající vztahy a již zavedenou spolupráci se třetími zeměmi, a tak sledovat a posílit náš dialog a spolupráci se třetími zeměmi v oblasti těchto operativních opatření v rámci dohod o přidružení a akčních plánů EPS a také v rámci dohody z Cotonou.

11. Toto sdělení se zaměřuje na první část tohoto dvojího přístupu a uvádí hlavní doporučení Komise ke zlepšení ochrany jižních vnějších námořních hranic.

12. Jelikož je nedovolené přistěhovalectví přes moře na jižních vnějších námořních hranicích Evropské unie smíšeným fenoménem, kdy se jedná jak o ilegální přistěhovalce bez zvláštní potřeby ochrany, tak o uprchlíky, kteří potřebují mezinárodní ochranu, musí Unie reagovat odpovídajícím způsobem. Poskytování azylu musí být důležitou složkou jejích opatření a účinnou možností pro osoby vyžadující mezinárodní ochranu. Za tímto účelem je nezbytné zajistit, aby byly jednotně a účinně uplatňovány závazky členských států o poskytování ochrany v rámci opatření ohledně zadržování a záchrany osob na moři, které mohou potřebovat mezinárodní ochranu, a aby byly tyto osoby, které potřebují ochranu, neprodleně identifikovány již na přijímacích místech hned po vylodění. Je třeba zdůraznit, že třetí země mají v tomto ohledu samozřejmě stejné povinnosti.

13. Je zřejmé, že agentura FRONTEX může hrát rozhodující úlohu při poskytování technické pomoci zaměřené na zlepšení řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, přičemž je třeba mít na paměti, že za kontrolu a dohled na vnějších hranicích zůstávají odpovědné členské státy. Členské státy tak musí rovněž interně řídit své orgány co nejefektivněji tím, že zváží zřízení národního koordinačního centra za účelem posílení spolupráce mezi různými agenturami, jak bylo navrženo ve studii MEDSEA. Je třeba vzít v úvahu, že agentura bude moci poskytovat hmatatelné výsledky pouze tehdy, když se členské státy zaváží a odhodlají poskytnout agentuře FRONTEX ke společným operacím nezbytné lidské zdroje a technické prostředky. Aktivní účast členských států na operativních činnostech řízených agenturou FRONTEX je sama o sobě jasným opatřením solidarity, které uskutečňuje společnou odpovědnost za správu vnějších hranic.

14. Operace koordinované a řízené agenturou FRONTEX, které již proběhly, zejména HERA II a NAUTILUS, budou agenturou hodnoceny, aby se zlepšovala účinnost budoucích operativních činností tohoto typu a aby byly využity nabyté zkušenosti. Již nyní je jasné, že agentura FRONTEX hrála důležitou úlohu při podpoře činností i kontaktů se třetími zeměmi. V této souvislosti bude rovněž nezbytné pravidelně prověřovat situaci agentury FRONTEX ohledně personálních a jiných zdrojů důležitých pro provozní kapacitu agentury.

15. Nakonec by se měla věnovat pozornost zdravotnímu rozměru migrace. Členské státy jsou odpovědné za poskytování preventivní a lékařské péče migrujícím osobám. Evropská unie je povinna zajistit, aby všechny její politiky, včetně migrační politiky, poskytovaly vysokou úroveň ochrany zdraví.

Dosažení maximální kapacity agentury FRONTEX

16. Analýzy rizik jsou základem operativní spolupráce na vnějších hranicích a jedním z klíčových úkolů agentury FRONTEX. Aby byla zajištěna jednotná správa vnějších hranic v běžných situacích a aby se zároveň předcházely a účinněji řešily krizové situace, musí mít agentura za účelem vytváření jak cílených, tak obecných analýz rizik přístup ke všem příslušným informačním zdrojům. V současné době FRONTEX nemá přímý přístup k informacím získaným v rámci sítě styčných úředníků členských států pro přistěhovalectví (ILO) . Z tohoto důvodu a v souvislosti s hodnocením sítě ILO v Radě navrhuje Komise pozměnit nařízení (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví tak, aby agentura FRONTEX měla přístup k informacím systematicky získávaným styčnými úředníky a mohla se vedle Komise účastnit schůzek organizovaných v rámci sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví. Zdá se být nezbytné, aby bylo styčným úředníkům vyslaným do třetích zemí umožněno plnění úkolů přímo pro příslušné instituce a subjekty zřízené podle smlouvy o EU/ES, zejména pro Komisi a agenturu FRONTEX, a také pro další členské státy, avšak tato možnost musí být ještě posouzena členskými státy.

17. Pro usnadnění výměny informací mezi všemi příslušnými činiteli uzavřela Komise s agenturou FRONTEX memorandum o porozumění, aby jí zajistila přístup k síti ICONet, které agentuře umožňuje přispívat do této bezpečné webové informační a koordinační sítě pro služby řízení migrace členských států [3] a získávat z ní informace. Cílem sítě ICONet je usnadnit výměnu informací o nedovoleném přistěhovalectví, nedovoleném vstupu na území a navracení neoprávněně pobývajících osob. Tento vývoj by měl významně přispět k efektivnějšímu toku informací a lepší operativní spolupráci mezi členskými státy a agenturou FRONTEX.

18. Agentura FRONTEX by měla spolu s členskými státy učinit nezbytné kroky pro uplatnění článku 7 nařízení (ES) č. 2007/2004 o zřízení agentury FRONTEX. Toto ustanovení umožňuje sdružovat technické vybavení pod řízením agentury FRONTEX a je tudíž významným projevem solidarity, neboť vybavení může být na požádání a poté, co agentura vyhodnotí potřeby a rizika, dočasně dáno k dispozici dalším členským státům. Systém zřízený podle článku 7 však je založený pouze na dobrovolných příspěvcích členských států, a tak je závislý na jejich dobré vůli a dostupnosti zmiňovaného vybavení. Rada ve svých závěrech z 5. a 6. října 2006 o posílení jižních vnějších námořních hranic vyzývá agenturu FRONTEX, aby neprodleně začala uplatňovat článek 7, a dále vybízí členské státy, aby aktivně přispěly k vytvoření rozsáhlého centrálního registru majetku a vybavení, který by byl do léta 2007 dostupný zejména pro provozní potřeby na námořních hranicích. S ohledem na tuto výzvu se Komise domnívá, že by agentura FRONTEX měla Radě a Komisi pravidelně předkládat zprávy o provádění článku 7.

19. Pokud musí členské státy v daném regionu čelit kritické situaci, např. hromadnému přílivu ilegálních přistěhovalců, měla by se zvýšit kapacita budoucí sítě pobřežních hlídek (viz oddíl 3.1.), aby bylo možné tuto situaci zvládnout. Toho lze dosáhnout v rámci návrhů Komise o vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce[4] a rovněž zintenzívněním běžného hlídkování a zlepšením schopnosti členských států zjišťovat totožnost osob a provádět první posouzení jejich situace.

20. Za tímto účelem by agentura měla zajistit ve svém ústředí potřebné zařízení pro reálnou časovou koordinaci mezi členskými státy, které by zajišťovalo komunikaci s navrhovanými regionálními řídícími středisky na jižních vnějších námořních hranicích, s Komisí a příslušnými subjekty Evropské unie a Společenství a také s možnými externími partnery, např. s úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM). Agentuře FRONTEX se doporučuje zahájit technickou spolupráci s příslušnými agenturami a subjekty EU a Společenství včetně EUROPOLU, satelitního střediska Evropské unie (EUSC), Evropské obranné agentury (EDA), Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) a Evropské kosmické agentury (ESA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), přičemž se přihlíží k pravidlům, která se na ně vztahují.

21. Rámec pro spolupráci mezi agenturou FRONTEX a výše zmíněnými mezinárodními organizacemi by mohl být určen v pracovním ujednání podle článku 13 nařízení (ES) č. 2007/2004 o zřízení agentury FRONTEX. V případě UNHCR a IOM by v rámci těchto opatření mohla být u agentury vytvořena kontaktní místa pro úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Dále by měly být zejména určeny způsoby a oblasti spolupráce a vymezeny úkoly přidělené těmto kontaktním místům, a zároveň je třeba plně zajistit důvěrnost informací sdělovaných UNHCR a IOM nebo od nich získávaných.

22. Pokud se jedná o společné operace, musí agentura FRONTEX prozkoumat možnosti průběžného provádění kontrolních akcí na jižních vnějších námořních hranicích zejména v období od jara do pozdního podzimu roku 2007, což pokrývá období, během kterého se většina ilegálních přistěhovalců pokouší připlout z Afriky do Evropské unie. Kromě úsilí o zadržení většího počtu lodí s ilegálními přistěhovalci na palubě a přispívání k záchraně lidských životů na moři budou pokračující operativní aktivity rovněž působit odstrašujícím dojmem, čímž se sníží tlak na této části vnějších hranic a zabrání se možným kritickým situacím způsobeným nárůstem na úroveň zaznamenanou v tomto roce.

23. V takovém případě by se měla vzít v úvahu rizika spojená s přesměrováním toků a tudíž s přenosem migračního tlaku na jiné členské státy nebo třetí země, které nejsou připraveny jim čelit. Zkušenosti ukazují, že trvalý tlak nedovoleného přistěhovalectví povede k přesouvání problému podél vnějších hranic: jakmile se jedna trasa ilegální imigrace uzavře, pašerácké sítě se pokusí otevřít nové trasy nebo využít jiných metod a technik. Proto je také nezbytné posílit kontroly a dohled na jiných částech vnějších hranic Evropské unie. Činnost styčných úředníků pro přistěhovalectví (viz výše odstavec 13), kteří členským státům, Komisi a agentuře FRONTEX poskytují aktuální informace o migračních trasách, tak má zásadní význam.

Nové nástroje pro další generaci integrovaného řízení hranic

Síť pobřežních hlídek

24. Ve studii proveditelnosti „MEDSEA“, kterou předložila agentura FRONTEX dne 14. července 2006 v rámci globálního přístupu k tématu migrace, se poukazuje na potřebu stálé sítě pobřežních hlídek na jižních vnějších námořních hranicích. Komise je přesvědčena, že tato síť hlídek by měla skutečný přínos a že by umožnila členským státům časově koordinovat své hlídky, sdružovat své civilní a vojenské kapacity a v reálném čase vyměňovat strategické a taktické informace. Tato síť by měla být vytvořena co nejdříve a řízena společně agenturou FRONTEX a členskými státy daného regionu. Ačkoliv by tato síť mohla být považována za možného předchůdce plnohodnotné služby evropské pobřežní stráže, je potřeba ještě další posouzení. Komise v současné době posuzuje v širším kontextu proveditelnost zavedení takové služby (Zelená kniha o budoucí námořní politice přijatá Komisí dne 6. června 2006.)

25. Proto by bylo potřeba vážně se zamyslet nad tím, zda je možné na jižních vnějších námořních hranicích zřídit několik regionálních velitelských středisek , kterým by členské státy poskytovaly vybavení a personál a které by koordinovala agentura FRONTEX. Z praktického hlediska by jižní vnější námořní hranice byly rozděleny na řadu hlídkových oblastí pokrývajících Kanárské ostrovy, západní, střední a východní Středomoří. Tyto oblasti by byly střeženy členskými státy za koordinace regionálních velitelských středisek. Agentura může v dlouhodobém horizontu rovněž zvážit vytvoření specializované pobočky pro námořní hranice v tomto regionu, která by řídila tato velitelská střediska. Systém regionálních středisek by využívaly především každodenní hlídky, ale mohl by hrát úlohu také při společných námořních operacích řízených agenturou FRONTEX. Dle možností by byly k účasti v síti hlídek vyzvány i sousední třetí země v regionu. V podstatě byl tento model již navrhován ve studii proveditelnosti o kontrole námořních hranic Evropské unie[5] vypracované společností CIVIPOL Conseil pro Komisi v roce 2003 a mohl by se použít obdobně, zejména s ohledem na rozšíření Unie v letech 2004 a 2007 a zřízení agentury FRONTEX.

Znázornění navrhované struktury sítě pobřežních hlídek:

[pic]

Evropský systém dohledu

26. Aby se dále zlepšoval dohled nad jižními vnějšími námořními hranicemi, měl by být zejména na doporučení studie proveditelnosti „BORTEC“, která má být předložena agenturou FRONTEX před koncem roku 2006, vytvořen společný Evropský systém kontroly hranic (EUROSUR). EUROSUR by se v první fázi mohl zaměřit na součinnost systémů, vzniklých propojením stávajících vnitrostátních systémů dohledu používaných na jižních vnějších námořních hranicích. Ve druhé fázi by však mohl postupně nahradit vnitrostátní systémy dohledu na pozemních a námořních hranicích, čímž se zajistí méně nákladné řešení, které by např. zahrnovalo kombinaci radarového a satelitního sledování na evropské úrovni, zohledňující pokračující vývoj v rámci GMES (globální sledování životního prostředí a bezpečnosti). EUROSUR bude využívat zkušeností s podobnými systémy dohledu na vnitrostátní a evropské úrovni. Je třeba také posoudit možnou součinnost se stávajícími evropskými systémy dohledu v jiných oblastech. V námořní oblasti je v současné době vyvíjen spolu s členskými státy systém sledování plavidel SafeSeaNet. Systém má poskytovat informace o pohybu plavidel a jejich nákladu. EUROSUR by mohl přispět k větší efektivitě systému SafeSeaNet, pokud se systémy budou vzájemně uznávat a pokud budou spolupracovat. Nakonec by měla být zvážena možnost účasti sousedních třetích zemí v systému EUROSUR.

Lepší řešení smíšených migračních toků

27. Jedním z největších úkolů efektivního řízení velkých smíšených migračních toků je rychlé první vyhodnocení jednotlivých případů přímo na místě příjezdu tj. identifikace osob, které mohou hledat mezinárodní ochranu nebo které mohou být vráceny do svých zemí původu nebo tranzitu, a následné účinné řešení jednotlivých případů včetně posouzení zdravotního stavu přistěhovalců a uprchlíků i s ním související epidemiologické situace. Takový postup by měl orgánům umožnit řešení zvláštní situace nezletilých osob bez doprovodu.

28. Členské státy, které při provádění tohoto prvního vyhodnocení čelí značnému zatížení kapacit, by měly mít možnost využívat analýz a pracovníků ostatních členských států. Proto je nezbytné vytvořit mechanismus, který by umožňoval efektivní sdílení dostupných, avšak v současné době omezených zdrojů. Takový mechanismus založený na dobrovolném sdružování zdrojů by byl dalším konkrétním vyjádřením solidarity mezi členskými státy[6].

29. Zde by mohla být zvážena možnost poskytovat rychlou a cílenou operativní pomoc dotčeným členským státům tím, že by bylo vytvořeno sdružení odborníků ze státní správy členských států , kteří mohou být v krátké době rozmístěni do postižených míst. Skupiny odborníků pro otázky azylu, které byly sestaveny z tohoto sdružení, by přechodně pomáhaly žádajícímu členskému státu při vytváření těchto prvních profilů a především by měly za úkol poskytovat tlumočnické služby, zpracovávat případy a získávat informace o zemích původu.

30. Sdružení odborníků by mělo být pružné, využívat širokou škálu dovedností a analýz tak, aby mohlo účinně řešit potřeby žádajícího členského státu. Mohla by se zvážit také účast úředníků příslušných mezinárodních organizací (např. UNHCR) v tomto sdružení odborníků. Tyto analýzy by se měly týkat rovněž zdravotního hlediska. S ohledem na zjišťování otázek týkajících se zdraví by se měl součástí navrhovaných opatření a mechanismu spolupráce stát účinnější komunikační mechanismus. V této souvislosti by členské státy měly s podporou ECDC provést rozhodnutí č. 2119/98/ES[7] o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství a rozhodnutí č. 2000/57/ES[8] o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí.

31. Komise v krátkodobém výhledu vyzývá členské státy i mezinárodní organizace, aby využily příslušných finančních nástrojů Společenství pro vysílání těchto skupin na základě projektů . Dobře připravené projekty tohoto druhu by proto mohly významně přispět k připravenosti na krizové situace. Rozmístění skupin odborníků pro otázky azylu by proto mělo být v každém případě koordinováno s operačními činnostmi agentury FRONTEX na jižních vnějších námořních hranicích, aby se zajistilo účinné řešení kritických situací. Do budoucna by se mělo dále zvažovat, jakou úlohu by při zřizování a koordinaci takových skupin mohla hrát evropská podpůrná agentura pro všechny formy spolupráce mezi členskými státy v rámci společného evropského azylového systému doporučovaná v Haagském programu. V následujících měsících by se měla zvážit také možnost využít ke koordinaci těchto skupin během přechodného období konference generálních ředitelů přistěhovaleckých úřadů (GDISC).

32. V této souvislosti by mělo být posouzeno, zda by příspěvek UNHCR k činnostem a operacím koordinovaným agenturou FRONTEX mohl být strukturovanější, aby se zajistilo, že ochrana povinností plynoucích z acquis EU a mezinárodních předpisů o lidských právech a právech uprchlíků je základním prvkem všech strategií správy hranic a opatření přijímaných v této souvislosti. Různé vzdělávací akce pro pohraniční stráže a ostatní imigrační úředníky by mohly čerpat ze strukturální pomoci UNHCR. Odborníci UNHCR by mohli být žádáni o účast ve výše popsaných skupinách odborníků pro otázky azylu. Pro účastníky v těchto skupinách odborníků by měly být vypracovány zvláštní pokyny.

Praktické provádění mezinárodního mořského práva

33. Komise jako součást pokračování globálního přístupu zveřejní studii o mezinárodním mořském právu zaměřenou zejména na Středozemní moře. Studie je především analýzou nedostatků zjišťující otázky, které by mohly být dále prozkoumávány. Je jasné, že složitost mezinárodního práva a počet dotčených zemí a zúčastněných stran z celého světa neumožňuje ad hoc nebo krátkodobé revize. Komise by však navrhovala řešit tyto klíčové otázky.

34. Zásadní význam má ratifikace Palermského protokolu proti nelegálnímu dopravování migrantů po zemi, na moři a vzduchem, který doplňuje Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu těmi členskými státy, které tak ještě neučinily, a africkými státy. Na základě tohoto protokolu by měl být posouzen rozsah dvoustranných a regionálních dohod umožňujících praktická opatření pro boj proti nedovolenému obchodu s lidmi.

35. Pokud by se přesněji stanovilo, jak postupovat při zastavování plavidel , která převážejí nebo jsou podezřelá z převozu ilegálních přistěhovalců směřujících do Evropské unie, mohla by se zvýšit velmi potřebná účinnost společných operací pro předcházení a odvracení nedovoleného přistěhovalectví po moři, jichž se účastní síly různých členských států, které nemají vždy společný koncept, jak a kdy provést zastavení lodi. Při provádění společných operací je týmová práce a součinnost mezi členskými státy klíčem k úspěchu. Z tohoto důvodu by regionální dohody mohly určit právo dohledu a zastavování lodí v teritoriálních vodách příslušných zemí původu nebo tranzitu, které by agentuře FRONTEX ulehčilo provádění společných operací, neboť by se vyhnula potřebě dohod ad hoc pro každou jednotlivou operaci.

Dále by se měla zpracovat a objasnit otázka, který přístav pro vyloďování osob po záchraně na moři nebo zastavení plavidla je nejvhodnější, a s ní úzce spjatá otázka, jak bude rozdělena odpovědnost za ochranu osob žádajících o mezinárodní ochranu mezi státy, které se účastnily zastavování lodí a pátracích a záchranných akcí. Určení vhodného místa pro vyloďování však v praxi často znamená, že dotčený stát je odpovědný za posouzení, kdo z žadatelů o azyl potřebuje ochranu.

36. Další otázka, která si zasluhuje zvláštní pozornost, se týká rozsahu závazků jednotlivých států vyplývajících z dodržování zásady nenavracení v mnoha různých situacích, kdy plavidla členského státu provádějí zastavování plavidel nebo pátrací a záchranné akce. Konkrétně by bylo nutné přezkoumat, za jakých okolností může být státu uložena povinnost přebírat odpovědnost za posouzení žádosti o azyl při použití mezinárodního uprchlického práva, zejména pokud se účastní společných operací nebo operací probíhajících v teritoriálních vodách jiného státu nebo na volném moři.

V oblastech, které nejsou předmětem dvoustranných nebo regionálních dohod, by mohlo být krokem vpřed vypracování praktických pokynů, které by vyjasnily povinnosti členských států v rámci mezinárodního práva a vnesly do jejich plnění jistý stupeň předvídatelnosti. Tyto pokyny by proto měly být vypracovány v úzké spolupráci s Mezinárodní námořní organizací (IMO) a UNHCR a celou řadou odborníků. Pokyny by měly být vypracovány za pečlivého zvážení práce provedené v rámci příslušných výborů IMO, které se mimo jiné zabývají zaváděním povinností spjatých s vyhledáváním a záchranou osob podle mezinárodního práva.

37. Komise využije jakékoliv vhodné ad hoc fórum k zahájení diskuzí o výše zmíněných otázkách, aby tento proces podpořila a v mezích svých možností posunula dialog dále.

Maximální využití finančních prostředků Evropského společenství

38. Z rozpočtu agentury FRONTEX budou financovány společné operace a pilotní projekty s členskými státy na vnějších hranicích, včetně zřízení sítě pobřežních hlídek, regionálních velitelských středisek a, pokud tak správní rada agentury rozhodne, zřízení a krytí provozních nákladů specializované pobočky pro námořní hranice v tomto regionu. Agentura rovněž hradí náklady spojené s rozmísťováním pohraničních jednotek rychlé reakce. Celkový rozpočet agentury FRONTEX na rok 2007 bude činit s ohledem na pozměňovací návrhy Evropského parlamentu 33,98 milionů EUR (částka, která má být potvrzena konečným schválením rozpočtu na rok 2007).

39. Účinné a rychlé využití prostředků, které mají být poskytnuty novým fondem pro vnější hranice , bude mít zásadní význam pro zavádění zamýšlených opatření. Tento fond by měl s výhradou konečného rozhodnutí rozpočtového orgánu mít na období 2007–2013 k dispozici celkovou částku ve výši 1,82 miliard EUR, z níž bude cca 170 milionů EUR k dispozici již v roce 2007 (má být potvrzeno konečným schválením rozpočtu na rok 2007). Zatímco je jasné, že platby fondu spadající pod sdílené řízení budou prováděny nejdříve na počátku roku 2008, náklady na činnosti prováděné již v roce 2007 lze považovat za způsobilé.

40. Ve strategických pokynech tohoto fondu jsou členské státy vyzývány, aby vypracovaly své vnitrostátní programy podporující provádění společné strategie integrované správy hranic a v zájmu všech připravily dlouhodobější koncept budování kapacit na vnitrostátní úrovni. Sdílení poznatků týkající se priorit pro přípravu programu umožní součinnost mezi členskými státy a podpoří konvergenci v jejich rozhodnutích o druhu činností, které mají být fondem spolufinancovány. To by mělo/mohlo mimo jiné znamenat koordinované využívání zdrojů přidělených různým členským zemím s ohledem na financování různých složek systému EUROSUR.

41. Pro celkovou strategii integrované správy hranic a zejména pro řízení krizových operací včetně podrobného plánování, jak by se tyto prostředky rozdělily v případě krizové situace překračující kapacitu pravidelných operací a dohledu v příslušných regionech, by se měla zvážit možnost spolufinancovat prostřednictvím fondu pro vnější hranice podpůrné služby určitým členským státům v případě řádně odůvodněných nouzových situacích vyžadujících okamžitou reakci na jejich vnějších hranicích. Dále by měla být vymezena roční rezerva ve výši 10 milionů EUR umožňující financování akcí jednotlivých členských států, která by odstranila nedostatky zjištěné agenturou při analýze rizik na strategických hraničních bodech. Tímto způsobem může Společenství pomáhat členským státům předvídat nebo předcházet nebezpečí, která mohou v budoucnosti nastat, a tak doplňovat činnost agentury a úsilí členských států vytvářet svými vnitrostátními programy kapacity v rámci fondu pro vnější hranice.

42. V dlouhodobém horizontu Komise také ve svém sedmém rámcovém programu pro výzkum a technický rozvoj předpokládá výzkumné práce, které mají zlepšit provádění integrovaného systému správy hranic a podpořit úsilí agentury FRONTEX a vnitrostátních orgánů.

43. S ohledem na předběžný návrh rozpočtu na rok 2007 se Evropský parlament vyslovil pro to, aby bylo v roce 2007 provedeno přípravné opatření k akci „ řízení migrace / solidarita v akci “ , která má pomoci členským státům vyrovnat se s přijímáním ilegálních přistěhovalců připlouvajících po moři. V rozpočtu je na toto opatření, na projekty týkající se navracení osob a na šíření informací o podmínkách imigrace do EU vymezeno 15 milionů EUR (částka, která má být potvrzena konečným schválením rozpočtu na rok 2007). Členské státy by měly své akce plánovat s předstihem, aby co nejefektivněji využily tohoto opatření.

44. Prostřednictvím opatření Společenství v rámci Evropského fondu pro uprchlíky (EFU) mohou být financovány náklady na projekty pro sestavení skupin odborníků pro otázky azylu tak, jak je popsáno v tomto sdělení. Od ledna 2008 se s EFU III rozšíří možnosti vysílat tyto skupiny odborníků v případě nepředvídaných nouzových situací.

45. V rámci EFU III bude vytvořen mechanismus, který bude členským státům čelícím velkému migračnímu tlaku umožňovat rychlý a snadný přístup k nouzové finanční pomoci z fondu. Tím se může zvýšit schopnost členských států poskytovat přiměřené podmínky přijímání a v souladu s normami právních předpisů Společenství provádět spravedlivé a efektivní azylové řízení. Podobné činnosti, které budou prováděny skupinami odborníků pro otázky azylu, spadají mezi opatření, na která se vztahuje tato finanční podpora.

Závěr

46. Aby se Společenství a jeho členské státy mohly lépe vyrovnávat s kritickými situacemi, jako je masový příliv ilegálních přistěhovalců, je skutečně nutné posílit správu jižních vnějších námořních hranic . Řešení navržená v tomto sdělení mají převážně praktický charakter a odrážejí potřebu urychleně jednat na jižních vnějších námořních hranicích. Některé z výše uvedených návrhů však lze použít rovněž na jiných vnějších hranicích a v jiných regionech Evropské unie.

47. Spolupráce se třetími zeměmi , zejména v oblasti identifikace osob a navracení ilegálních přistěhovalců, ale také v oblasti operativní spolupráce a snah předcházet nedovolenému přistěhovalectví, má nesmírný význam pro řádné zvládání kritických situací na vnějších hranicích. Ačkoliv podobná spolupráce probíhá již dnes, např. v rámci dohod o přidružení a akčních plánů EPS, je potřeba ji stále vyvíjet a prohlubovat.

48. V rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie by měla agentura FRONTEX na základě svých analýz rizik poskytovat technickou pomoc při určování třetích zemí, které by byly nejvhodnější pro spolupráci při správě jižních námořních vnějších hranic, a sama vést s těmito zeměmi jednání na technické úrovni o pracovních dohodách podle článku 14 nařízení (ES) č. 2007/2004 o zřízení agentury.

49. 47. Operativní opatření pro boj s nedovoleným přistěhovalectvím, k ochraně uprchlíků a k zajištění jednotného uplatňování schengenského acquis na vnějších hranicích nemohou být prováděna izolovaně. Toto sdělení by proto mělo být chápáno v širším kontextu komplexního přístupu k otázkám migrace , který zahrnuje všechny aspekty týkající se řízení migrace. Vztahy s třetími zeměmi původu a tranzitu a otázka, jak nejlépe řešit hlavní příčiny nedovoleného přistěhovalectví, jsou tématem sdělení Komise nazvaného „Globální přístup k migraci rok poté – směrem ke komplexní evropské migrační politice“.

[1] Dok. 13559/06 JAI 489 MIGR 149 FRONT 199 COMIX 801 ze dne 4. října 2006

[2] KOM(2006) 275 v konečném znění

[3] Úř. věst. L 83, 1.4.2005, s. 48.

[4] KOM(2006)401 v konečném znění ze dne 19. července 2006.

[5] Studie proveditelnosti o kontrole námořních hranic Evropské unie, závěrečná zpráva ze dne

1. září 2003.

[6] Viz Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o posílení praktické spolupráce. Nové struktury, nové přístupy: zlepšování kvality rozhodovacího procesu ve společném evropském azylovém systému KOM(2006) 67 v konečném znění ze dne 17. února 2006.

[7] Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 1 – 7.

[8] Úř. věst. L 21, 26.1.2000, s. 32 – 35.