[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.9.2006

KOM(2006) 474 v konečném znění

ZELENÁ KNIHA

o detekčních technologiích při práci donucovacích, celních a jiných bezpečnostních orgánů

(předložená Komisí)

OBSAH

Úvod 4

I. NORMALIZACE A VÝZKUM V OBLASTI BEZPEČNOSTI 6

1. Normalizace 6

2. Výzkum v oblasti bezpečnosti 6

II. POTŘEBY A ŘEŠENÍ 8

1. Technologické potřeby a řešení 8

1.1 Univerzální řešení 8

1.2 Přenosná a mobilní řešení 9

2. Interoperabilita systémů 9

3. Integrace informací z různých detekčních technologií a zlepšení analýzy údajů 9

III. POUŽÍVÁNÍ A CERTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A NÁSTROJŮ 11

1. Osvědčené postupy a používání stávajících nástrojů a zařízení 11

2. Stanovení a šíření osvědčeného postupu a používání nových nástrojů azařízení 11

3. Používání nástrojů pro vyhledávání údajů a textů 12

4. Testování a certifikace kvality zařízení a nástrojů 14

IV. STUDIE 15

V. PROVÁDĚNÍ VÝSLEDKŮ KONZULTACÍ 16

1. Posílení specifického dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o detekčních a souvisejících technologiích 16

2. Akční plán 17

ANNEX 18

I. Background information on the preparation of the Green Paper 18

II. Standardisation and the exchange of personal data 19

III. Studies 19

1. Protection of mass events 19

2. Cooperation and information-sharing among forensic laboratories and security research institutes 19

3. Law and specific detection technology 20

4. Specific detection technology and its practical use 20

5. Personal detection technologies and biometrics 20

ZELENÁ KNIHA

o detekčních technologiích při práci donucovacích, celních a jiných bezpečnostních orgánů (Text s významem pro EHP)

ÚVOD

BEZPEčNOST JE ZÁKLADNÍM KAMENEM POLITIKY KOMISE. BOJ PROTI TRESTNÉ čINNOSTI A TERORISMU JE ROZHODUJÍCÍM PRVKEM BEZPEčNOSTNÍ POLITIKY. KOMISE SVOU PROTITERORISTICKOU POLITIKU VYLOžILA VE SVÉM SDěLENÍ „ Teroristické útoky – prevence, připravenost a reakce“ z října roku 2004 . Toto sdělení zdůrazňuje dialog o otázkách bezpečnosti mezi veřejným a soukromým sektorem jako nástroj, který soukromému a veřejnému sektoru umožní se zapojit do smysluplného dialogu o potřebách bezpečnosti v Evropě. Haagský program: posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii přijatý Radou Evropy v listopadu roku 2004, který v současné době tvoří politický program Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, také zdůrazňuje význam veřejno-soukromé interakce v boji proti organizované trestné činnosti a terorismu. Cílem této zelené knihy je přispět k zahájení takového dialogu v oblasti detekčních technologií.

Detekční technologie jsou stále více využívány při každodenní práci bezpečnostních orgánů v boji proti terorismu a jiným formám trestné činnosti. Detekční technologie jsou v široké míře využívány k ochraně cestujících při nástupu do letadel a sportovních fanoušků při sledování jejich oblíbených sportovních událostí a také ke zjišťování nebezpečných látek ve vzduchu, vodě nebo v potravinách. Bezpečnostní orgány tyto technologie také využívají k ochraně našich hranic a kontrole zboží vstupujícího na území Evropské unie. Detekční technologie jsou navíc velmi důležité pro ostrahu soukromého majetku i kritické infrastruktury. Cílem této zelené knihy je zjistit, jakou roli by mohla Unie hrát při podpoře detekčních technologií ve službách bezpečnosti jejích občanů. Na druhé straně detekční technologie narušují již svou podstatou soukromí a mohou představovat problém ve věci svobod a práv. Kdykoli tedy bude zvažována možnost zlepšování a využívání detekčních technologií, bude muset být tento aspekt a základní otázka míry omezení jejich rušivých vlivů důkladně analyzována. Komise hodlá touto iniciativou přispět k řešení obou otázek.

Ve dnech 28. – 29. listopadu 2005 uspořádala Komise v Bruselu konferenci[1] – Dialog mezi veřejným a soukromým sektorem v otázkách bezpečnosti: detekční a související technologie v boji proti terorismu. Účast více než stovky zástupců významných evropských obchodních a průmyslových sdružení a zástupců veřejného sektoru potvrdila zájem zúčastněných subjektů o naplňování politiky v této oblasti. Veřejný sektor byl zastoupen členy donucovacích, celních a jiných bezpečnostních orgánů.

Úloha Evropy v otázkách jako výzkum a normalizace v oblasti bezpečnosti je jasně stanovena. Ačkoli byl v některých oblastech ve spolupráci s členskými státy, průmyslem a jinými zúčastněnými stranami odveden velký kus práce, je zde stále prostor pro lepší evropskou politiku v oblasti detekčních technologií jako takových. Vzhledem k letecké bezpečnosti obsahují nařízení (ES) č. 2320/2002 i nařízení (ES) č. 622/2003[2] podrobné požadavky týkající se metodologie a výkonu detekčního zařízení, které má být používáno. V této oblasti byly normy a zkušební protokoly stanoveny v úzké spolupráci s Evropskou konferencí civilního letectví, která sdružuje odborníky příslušných orgánů členských států a dalších evropských států. Navíc je Komise pravidelně v úzkém kontaktu se zástupci průmyslu a dalšími dotčenými zúčastněnými subjekty (Poradní skupina zúčastněných subjektů pro leteckou ochranu – Stakeholders Advisory Group on Aviation Security, SAGAS).

S ohledem na posílení společného přístupu k detekčním technologiím zahájila Komise tuto iniciativu s cílem dalšího zlepšení interakce mezi veřejným a soukromým sektorem ve snaze soustředit investice na normalizaci, výzkum, certifikaci a interoperabilitu detekčních systémů a přeměnit výsledky výzkumu na užitečné a použitelné nástroje. Je nutné odčarovat bludný kruh a vytvořit systém, v němž bude soukromý sektor veden ve svých výzkumných snahách a výdajích sektorem veřejným, který ví, co potřebuje a co může soukromý sektor nabídnout. To by mělo pomoci rozvinout moderní trh s detekčními produkty a bezpečnostními řešeními, což by následně mělo vést k větší dostupnosti produktů a služeb za nižší ceny.

Pokud má být tohoto cíle dosaženo, je nezbytná společná akce i lepší koordinace a výměna informací mezi všemi zapojenými stranami v Evropě. Je zapotřebí lépe definovat potřeby a představit technologicky i ekonomicky proveditelná řešení. Cílem této zelené knihy však není překrývat se s dalšími činnostmi jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Komise nechce „objevovat Ameriku“, ale naopak získat více informací o stávajících dobrých přístupech a metodách, a ty pak podpořit a šířit po celé Unii.

Komise si velmi přeje, aby tato zelená kniha přinesla co nejvíce podnětných odpovědí a konkrétních návrhů dalšího postupu. Široká účast členských států, soukromého sektoru a ostatních příslušných zúčastněných subjektů je proto nepostradatelná. Komise si je ovšem také vědoma požadavků na důvěrnost informací jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a to z bezpečnostních i komerčních důvodů. Proto jsou respondenti žádáni, aby označili jakoukoli odpověď, která je příliš citlivá, než aby mohla být sdílena, a navrhli alternativní přístup tak, aby byly tyto obavy zohledněny.

Politiky týkající se detekčních a souvisejících technologií musí v plném rozsahu splňovat stávající právní rámec, včetně Charty základních práv EU, Evropské úmluvy o lidských právech a zásad ochrany údajů a pravidel stanovených směrnicí 95/46/ES. V této souvislosti Komise zdůrazňuje, že návrh, výroba a používání detekčních a souvisejících technologií, společně s právními předpisy nebo jinými opatřeními, jejichž cílem je problematiku těchto technologií upravovat nebo podporovat, musí v plném rozsahu splňovat základní práva tak, jak stanoví Charta základních práv EU a Evropská úmluva o lidských právech. Zvláštní pozornost musí být věnována dodržování ochrany osobních údajů a práva na soukromí. Jelikož bude použití detekčních technologií obvykle znamenat narušení základních práv na soukromí a ochrany osobních údajů, musí jakékoli takové narušení základních práv splňovat požadavky Evropské úmluvy o lidských právech; zvláště musí být v souladu se zákonem a v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu důležitého veřejného zájmu a musí být úměrné sledovanému veřejnému zájmu.

I. NORMALIZACE A VÝZKUM V OBLASTI BEZPEČNOSTI

1. NORMALIZACE

V oblasti detekčních a souvisejících technologií a práce bezpečnostních orgánů existuje velmi široká škála technologických možností. Proto jsou požadovány minimální normy. Vzhledem k této škále je však zapotřebí v rámci normalizace stanovit priority, což je možné pouze za předpokladu dostatečné interakce mezi veřejným sektorem (potřebami) a soukromým sektorem (řešení). Na evropské úrovni tuto interakci považuje za nedostatečnou jak veřejný, tak soukromý sektor. Na vnitrostátní i evropské úrovni se rozvíjejí četné pozitivní aktivity. Chybí však obecný přehled dění nezbytný k tomu, aby nedocházelo ke zdvojování činností a zlepšilo se určování priorit. Je evidentní, že z bezpečnostních důvodů nemůže být tvorba norem předmětem veřejné diskuse. Diskuse se bude tedy soustředit především na to, do jaké míry mohou být společné normy žádoucí.

Používání a nakládání s údaji a informacemi shromážděnými detekčními nástroji, např. jako důkaz při soudním řízení, je s normalizací také úzce propojeno. Příslušné orgány by mohly mít ze stanovení a výměny osvědčených postupů v této oblasti prospěch. Je také zapotřebí vzít v úvahu tvorbu technických norem tak, aby bylo zajištěno, že sběr údajů splňuje zákonné požadavky na použití takových údajů v soudním řízení.[3]

Otázky

Používají bezpečnostní orgány při své práci společné normy nezbytné v technologiích na poli detekce? Jaké normy mají podle Vás prioritu?

Jaké normy nemají finanční podporu v přednormalizační fázi?

Aby nedocházelo ke zdvojování činností a zlepšila se průhlednost, byl by prospěšný pravidelně aktualizovaný seznam/příručka/databáze s možností vyhledávání předchozích, současných a plánovaných normalizačních aktivit na poli detekce a v úzce souvisejících technologických oblastech na vnitrostátní i evropské úrovni?

Měli byste zájem o stanovení a výměnu osvědčených postupů při používání a nakládání s údaji a informacemi shromažďovanými detekčními nástroji ve snaze v plném rozsahu dodržovat příslušné právní předpisy a pravidla upravující používání důkazů v soudním řízení?

Jaký by byl nejlepší způsob stanovení a výměny těchto postupů?

2. VÝZKUM V OBLASTI BEZPEčNOSTI

Pro rozvoj nových bezpečnostních řešení a produktů pro bezpečnostní orgány členských států je podstatný také výzkum v oblasti bezpečnosti. V této souvislosti je třeba zdůraznit úlohu Evropského poradního výboru pro výzkum v otázkách bezpečnosti (ESRAB), který na tuto oblast pohlíží z globální a širší perspektivy a poskytuje Komisi poradenství v otázkách obsahu a provádění výzkumu, a dále mechanismy sledování příslušného vývoje v ostatních programech.

Na evropské úrovni a v jednotlivých členských státech probíhá řada výzkumných aktivit v oblasti bezpečnosti. Neexistuje však žádný mechanismus shromažďování a šíření informací o předchozím, současném a navrhovaném výzkumu v oblasti bezpečnosti na evropské a vnitrostátní úrovni a konečně také na úrovni soukromého sektoru. Takový mechanismus by mohl zajistit, aby nedocházelo k plýtvání nedostatečnými zdroji na duplicitní a překrývající se projekty. V případě potřeby by pak bylo možné navrhnout samostatný mechanismus šíření tajných výzkumných aktivit v oblasti bezpečnosti tak, aby bylo zajištěno, že přístup k informacím budou mít pouze oprávněné osoby.

Po více než roce práce dokončuje ESRAB svou zprávu, která bude zveřejněna v září roku 2006. Zpráva uvádí přibližně 120 bezpečnostních schopností a 100 klíčových technologií, které vyžadují další výzkum a vývoj na úrovni EU. Řada dalších technologií je nebo bude řešena na vnitrostátní úrovni.

Otázka

Jak by měly být informace o výzkumu v oblasti bezpečnosti v Evropě šířeny tak, aby podporovaly konkurenceschopnost a zároveň nedocházelo k plýtvání s omezenými zdroji?

II. POTŘEBY A ŘEŠENÍ

1. TECHNOLOGICKÉ POTřEBY A řEšENÍ

Dobrá, efektivní a použitelná řešení a produkty je možné vyvinout pouze za předpokladu, že poskytovatelé těchto řešení a produktů mají dostatečné informace o skutečných potřebách koncových uživatelů. Zdá se však, že na evropské úrovni je zapotřebí lepší interakce mezi těmi, kteří technologická řešení potřebují (tzn. příslušnými bezpečnostními orgány), a těmi, kteří je nabízejí. Jakákoli taková interakce by se měla také pokusit stanovit krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé potřeby. Na druhé straně by poskytovatelé řešení měli uvést časový rámec, kdy budou řešení k dispozici.

V dialogu mezi poskytovateli a uživateli je třeba klást zásadní otázky týkající se povahy našich společností a úlohy detekčních technologií a na takové otázky reagovat. Tato debata je důležitá i vzhledem k zachování hodnot a povahy našich společností.

Otázky

Máte zájem o širší debatu o úloze detekčních technologií a jejich potenciálním vlivu na evropské společnosti?

V jakých konkrétních oblastech požadují příslušné bezpečnostní orgány technologická zlepšení? Uveďte prosím úroveň priority ve vztahu ke konkrétním potřebám.

Existuje rozdíl mezi požadavky detekční kapacity a technologií v současné době dostupnou na trhu? Jaká by mohla být možná řešení, pokud jde o tyto rozdíly?

V jakých konkrétních oblastech již soukromý sektor nabízí nebo v plánuje, že bude nabízet řešení? Uveďte prosím časový rámec, kdy by taková řešení byla k dispozici, a efektivitu nákladů.

Bylo by prospěšné a užitečné vytvořit celoevropský seznam/databázi s možností vyhledávání obsahující konkrétní oblasti potřeb příslušných bezpečnostních orgánů a zároveň rozvinout řešení nabízená soukromým sektorem?

Pokud ne, jaká jiná řešení byste navrhovali ke zlepšení informačního toku mezi těmi, kteří technologická řešení potřebují, a těmi, kteří je nabízejí?

1.1 Univerzální řešení

Dnešní hrozby, v oblasti trestné činnosti či terorismu, jsou různé, neustále se mění a projevují se v různých podobách a v odlišných situacích. Z toho důvodu se vyžadují různé úrovně ochrany a reakce v jakoukoli dobu, tzn. univerzální řešení.

Otázky

U kterých stávajících nástrojů nebo zařízení by bylo možné zlepšit uplatnitelnost a efektivitu rozšířením jejich univerzálnosti?

Jaké nové univerzální nástroje a zařízení jsou zapotřebí?

1.2 Přenosná a mobilní řešení

Povaha hrozby terorismu a trestné činnosti se mění nejen v čase, ale zároveň se stává stále mobilnější. Pro včasnou detekci hrozeb tedy bezpečnostní orgány vyžadují přenosná řešení. Tato řešení mohou zlepšit efektivitu nákladů a mohou být snadno přemístěna tam, kde jich bude nejvíce zapotřebí. Není totiž jednoduše možné pokrýt každý bod a obavu zajištěním stejné úrovně bezpečnosti. Přenosná a mobilní řešení mohou navíc nabídnout nové provozní přístupy.

Otázky

Které stávající nástroje a zařízení by bylo možné lépe a efektivněji využít v práci příslušných bezpečnostních orgánů, pokud by byly mobilní a přenosné?

Jaké nové přenosné a mobilní nástroje a zařízení jsou zapotřebí?

2. INTEROPERABILITA SYSTÉMů[4]

ČLENSKÉ STÁTY EU A JEJICH PřÍSLUšNÉ ORGÁNY JIž MAJÍ řADU SYSTÉMů NAPOMÁHAJÍCÍCH V BOJI PROTI TRESTNÉ čINNOSTI A TERORISMU. TYTO SYSTÉMY VšAK čASTO NEJSOU SCHOPNY VZÁJEMNě KOMUNIKOVAT. TO MůžE BRÁNIT SPOLEčNÉMU ÚSILÍ V BOJI PROTI TRESTNÉ čINNOSTI A TERORISMU NA VNITROSTÁTNÍ a evropské úrovni. Na druhé straně musí systémy splňovat stávající právní rámce a ostatní pokyny (např. ochrana údajů, negativní zásah detekčních systémů do základních práv).

Otázky

Které systémy vyžadují zlepšení interoperability?

Pomohla by studie právních a jiných omezení interoperability systémů v EU při stanovení omezení?

3. Integrace informací z RůZNÝCH DETEKčNÍCH TECHNOLOGIÍ A ZLEPšENÍ ANALÝZY ÚDAJů

Dalším důležitým aspektem, který může detekční systémy a práci s nimi zefektivnit, je Integrace údajů z různých detekčních technologií do jednotného systému analýzy údajů může z detekčních systémů vytvořit účinnější nástroje. Jakékoli opatření v tomto ohledu přijaté musí splňovat předpisy na ochranu údajů.

Otázky

V jakých oblastech se domníváte, že integrace informací z různých detekčních technologií, by zlepšila celkový výsledek?

V jakých oblastech je zapotřebí zlepšených technik analýzy údajů?

III. POUŽÍVÁNÍ A CERTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A NÁSTROJŮ

1. OSVěDčENÉ POSTUPY A POUžÍVÁNÍ STÁVAJÍCÍCH NÁSTROJů A ZAřÍZENÍ

Ne vždy se vyžaduje, aby se na stávající či nové hrozby použila zcela nová technologická řešení. Veřejné rozpočty si je často ani nemohou dovolit. Veřejné rozpočty to často neumožňují. Pozornost je tedy třeba věnovat také možnostem efektivnějšího využívání nebo modernizace stávajících a dříve pořízených nástrojů. To může představovat způsob zlepšení účinnosti, zvýšení spolehlivosti a snížení počtu falešných poplachů bez vyšších nákladů.

Mechanismus sdílení zkušeností v této oblasti mezi jednotlivými orgány členských států chybí. Bylo by například možné sdílet informace o zlepšeních v důsledku změn v operačním postupu nebo finančně nenáročných modernizacích.

Otázky

Jaký by byl nejlepší způsob stanovení a sdílení osvědčeného postupu v této oblasti?

Stanovení osvědčeného postupu

Prostřednictvím vzájemného hodnocení nebo dotazníků zaslaných členským státům?

Šíření osvědčeného postupu

Prostřednictvím bezpečné databáze s možností vyhledávání nebo prostřednictvím schůzek a seminářů?

Můžete navrhnout nějaké další možnosti, jak co nejlépe stanovit a šířit osvědčený postup v této oblasti?

Kdyby byla považována za nezbytnou modernizace nástroje či zařízení a žádný orgán v ostatních členských státech by tuto modernizaci neprovedl, byla by přijatelná jednání o této věci se soukromým sektorem?

2. STANOVENÍ A šÍřENÍ OSVěDčENÉHO POSTUPU A POUžÍVÁNÍ NOVÝCH NÁSTROJů A ZAřÍZENÍ

Také vnitrostátní orgány mohou při své práci využívat výhod systému, který by usnadňoval výměnu informací o používání nových nástrojů a zařízení a který by jim umožňoval vzájemně se učit a stavět na zkušenostech druhých. Tyto výměny informací, zkušeností a osvědčeného postupu v souvislosti s novými nástroji a zařízeními by mohly orgánům pomoci při výběru nových zařízení pro řešení jejich konkrétních potřeb.

Kromě toho by zkoušení nových nebo experimentálních zařízení mohlo být podporováno prostřednictvím spolufinancování z rozpočtu Společenství a/nebo soukromým sektorem. Rozsáhlejší zkoušení nového či experimentálního zařízení by mohlo pomoci evropskému průmyslu přeměnit výzkum v oblasti bezpečnosti na účinné a soutěže schopné produkty.

Otázky

Jaký by byl nejlepší způsob stanovení a sdílení informací a osvědčeného postup v této oblasti?

Stanovení osvědčeného postupu

Prostřednictvím vzájemného hodnocení nebo dotazníků zaslaných členským státům?

Šíření informací a osvědčeného postupu

Prostřednictvím bezpečné databáze s možností vyhledávání nebo prostřednictvím vyhrazených jednání a seminářů?

Můžete navrhnout nějaké další možnosti, jak stanovit osvědčený postup v této oblasti a efektivně je šířit?

Experimentální a nové nástroje

Máte zájem o zkoušení nových nebo experimentálních nástrojů a zařízení?

Pokud ano/ne, prosím vysvětlete.

Měli byste zájem o částečné financování zkoušení nových nebo experimentálních nástrojů a zařízení Společenstvím a/nebo soukromým sektorem?

3. Používání nástrojů pro vyhledávání údajů a textů

Vnitrostátní a evropské bezpečnostní orgány čelí neustálému zvyšování objemu dokumentace a informací, které musejí zpracovat. Pro účinnější zvládnutí tohoto problému existují moderní softwarové nástroje pro vyhledávání údajů a textů. Tyto technologie mohou pomoci vyhledat příslušné informace z velkého množství dokumentů. Je například možné inteligentně filtrovat textová pole a dokumenty pro snažší orientaci (klastrování dokumentů) pro automatickou kategorizaci (směrování a prioritizace toku dokumentů v rámci vyšetřovacích týmů) a kontrolu platnosti používání kódů. Cílem je:

- rychlý přehled klíčových subjektů ve sbírkách dokumentů;

- předběžné zpracování pro vyhledávání cílového dokumentu;

- třídění dokumentů na základě obsahu tak, aby byly zaměřeny další analýzy;

- automatická analýza informací v různých zdrojích.

Potenciál těchto moderních nástrojů není v členských státech dostatečně využíván. Při prosazování těchto technologií je však zapotřebí vzít v úvahu, že jejich využívání v určitých aplikacích, například při monitorování elektronické pošty, ve své podstatě znamená porušení základního práva občanů na soukromí. Elektronická pošta je korespondence a jako taková podléhá právu na důvěrnost komunikace, kterou stanoví Evropská úmluva o lidských právech. Používání jakékoli techniky vyhledávání údajů a textů proto musí být v souladu se zákonem, v demokratické společnosti nezbytné k ochraně důležitého veřejného zájmu a musí být úměrné sledovanému veřejnému zájmu. Podpora dodržování základních práv a zásad ochrany údajů by měla být v takových nástrojích a při jejich používání zakotvena. Konečně pak budou tyto činnosti prováděny pod kontrolou a dohledem orgánů veřejné moci.

Otázky

Zvyšování povědomí

Měly by členské státy a příslušné evropské orgány zájem sdílet osvědčený postup a potenciální výhody používání nástrojů pro vyhledávání údajů a textů?

Byly by orgány členských států využívající tuto technologii ochotny sdílet zkušenosti s orgány na stejné úrovni?

Byly by vyhrazené semináře organizované členskými státy, Europolem nebo OLAF prospěšné?

Rozšiřování kapacity EU v oblasti vyhledávání údajů a textů

Pomohlo by prvotřídní evropské centrum dostupné všem členským státům a jejich příslušným orgánům využít potenciál těchto nástrojů v praxi?

Pokud ne, jaké jiné možnosti byste navrhovali k maximalizaci potenciálu těchto nástrojů?

Stanovení a šíření osvědčenho postupu

Pomohly by vzájemná hodnocení nebo dotazníky zaslané členským státům stanovit osvědčený postup při používání těchto nástrojů?

Pokud ne, jaké jiné přístupy byste navrhovali ke stanovení osvědčeného postupu v této oblasti?

Rozšiřování regionální kapacity v oblasti vyhledávání údajů a textů

Měly by členské státy a evropské orgány volnou kapacitu na pomoc členským státům, které tuto technologii při práci se svými dokumenty nemají?

Pokud by tyto členské státy žádnou takovou kapacitu neměly nebo měly kapacitu pouze omezenou, bylo by zvýšení kapacity v členských státech nebo na evropské úrovni financované EU prospěšné a praktické?

Uvažovaly by členské státy, které pro vyhledávání údajů a textů nemají dostatečnou kapacitu, o využití nástrojů ostatních členských států, pokud by byly k dispozici?

Bylo by možné vytvořit evropské nebo regionální centra pro vyhledávání údajů a textů, která by mohlo využívat více členských států a jejich orgány k vyhledávání údajů a textů?

Zabývají se stávající nástroje k vyhledávání údajů a textů dostatečně různými evropskými jazyky?

Existují přiměřené nástroje, které by podpořily orgány zabývající se zněním a dokumenty v cizích jazycích?

Ostatní

Pokud nesouhlasíte s kteroukoli z výše uvedených možností, jak byste řešili problémy uvedené v tomto bodu?

4. TESTOVÁNÍ A CERTIFIKACE KVALITY ZAřÍZENÍ A NÁSTROJů

Trh již nabízí řadu detekčních produktů. Velmi často je však obtížné stanovit, které nástroje a produkty jsou nejlepší, nebo alespoň splňují určité minimální požadavky. Systém certifikace a srovnávací analýzy (tzv. benchmarking) kvalitních nástrojů platný v rámci EU, navržený ke zjednodušení procesu výběru nástrojů nebo zařízení, které splňují konkrétní potřeby konkrétního orgánu, by mohl tento nedostatek řešit. To by mohlo usnadnit rozhodování vnitrostátních orgánů při nákupu zařízení a nástrojů. Mohlo by to také pomoci orgánům optimálně využívat nedostatečné zdroje.

K řešení absence tohoto systému určování kvality nástrojů by mohla vzniknout síť vnitrostátních certifikačních orgánů sdílejících zkušenosti a znalosti. Tyto orgány by se také dohodly na normách pro srovnávací analýzu a certifikaci kvalitních technologických řešení. Tento typ certifikace by mohl být používán nejen jako pomoc vnitrostátním orgánům při rozhodování, zda je nějaký nástroj dobrý či nikoli, ale také jako propagace evropských řešení na jiných trzích. Je evidentní, že z bezpečnostních důvodů nemůže být vývoj zkušebních protokolů předmětem veřejné diskuse.

Otázky

Bylo by vytvoření sítě vnitrostátních certifikačních orgánů sdílejících zkušenosti a znalosti společně se systémem certifikace jakosti a srovnávací analýzy prospěšné?

Pokud ne, jaké jiné řešení byste navrhovali k vyřešení uvedeného problému?

Pomohly by společné normy pro certifikaci a srovnávací analýzu?

Pokud ne, jak byste zajistili průhlednost tohoto procesu a použitelnost výsledků v rámci EU?

IV. STUDIE [5]

ÚčASTNÍCI KONFERENCE STANOVILI NěKOLIK TÉMAT, KTERÉ VYžADUJÍ DALšÍ STUDIE. PROTO KOMISE NAVRHUJE PROVÉST NÁSLEDUJÍCÍ STUDIE:

1. technologie a ochrana masových událostí;

2. překážky spolupráce a sdílení informací mezi soudními laboratořemi a institucemi pro výzkum v oblasti bezpečnosti;

3. zákonná ustanovení upravující používání konkrétní detekční technologie;

4. praktické využití konkrétní detekční technologie;

5. právní rámec upravující používání systémů pro hledání osob (včetně sledování) v rámci EU;

6. úrovně přijatelnosti hledání osob (včetně sledování a používání biometrických údajů) v rámci EU.

Obecně je cílem těchto studií jejich využití jako nástroje k rozšiřování znalostí příslušných zúčastněných subjektů a k zajištění shody se stávajícími právními rámci při přípravě nebo používání detekčních technologií. V jiných případech by studie mohly být využity k zohlednění možností politik a možností dalších praktických kroků.

Otázky

Měli byste zájem získat studie o těchto tématech vycházející ze základních informací uvedených v příloze?

Pokud ne, uveďte prosím důvod a navrhněte alternativy řešení uvedené problematiky.

V. PROVÁDĚNÍ VÝSLEDKŮ KONZULTACÍ

1. POSÍLENÍ SPECIFICKÉHO DIALOGU MEZI VEřEJNÝM A SOUKROMÝM SEKTOREM O DETEKčNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH TECHNOLOGIÍCH

TATO ZELENÁ KNIHA ODRÁžÍ řADU MOžNÝCH AKTIVIT, KTERÉ MOHOU PřISPěT KE ZLEPšENÍ VEřEJNO-SOUKROMÉ INTERAKCE V OBLASTI DETEKčNÍCH TECHNOLOGIÍ, A TAK POMOCI BEZPEčNOSTNÍM ORGÁNůM čLENSKÝCH STÁTů ZÍSKAT PřÍSTUP K NEJLEPšÍM DOSTUPNÝM NÁSTROJůM, řEšENÍM A OSVěDčEN ému postupu. Na druhé straně mohou tyto aktivity pomoci soukromému sektoru soustředit své investice a sladit je s potřebami veřejného sektoru. Je však nutné posílit v této oblasti specifický dialog mezi veřejným a soukromým sektorem. Bylo by možné to učinit různými způsoby, mimo jiné tím, že se zřídí zvláštní orgán nebo založí zvláštní skupina v rámci používání horizontálního veřejno-soukromého partnerství s uvisejícího s bezpečností, což by se mělo stát v blízké budoucnosti.

Cílem této činnosti by nebylo soutěžit se stávajícími orgány (např. ESRAB), ale spíše řešit nedostatky v interakci mezi veřejným a soukromým sektorem a zapojit příslušné bezpečnostní orgány na evropské úrovni. Tato pracovní skupina by však neměla být trvalým orgánem; měla by jasně definované cíle, po jejichž naplnění, by přestala existovat. Sloužila by jako fórum pro odborníky z veřejného i soukromého sektoru a přispívala by k řešení problematik uvedených v tomto dokumentu nebo nových problémů, které se mohou objevit během provádění výsledků veřejné diskuse o tomto dokumentu.

Na druhé straně je jasné, že řada možných akcí navržených v tomto dokumentu by vyžadovala aktivitu na straně členských států, do které by soukromý sektor nebyl zapojen. Navíc, definování úkolů takové spolupráce by bylo předmětem dohody mezi veřejným i soukromým sektorem, a členské státy by tak na základě svého členství byly schopny ovlivňovat úlohu a zaměření. Tato pracovní skupina by také měla řešit problematiku sdílení důvěrných informací mezi veřejným a soukromým sektorem, ačkoli je zapotřebí zdůraznit, že veřejný sektor není jedinou studnicí citlivých informací.

Otázky

Pomohl by nástroj jako posílený specifický dialog mezi veřejným a soukromým sektoremo detekčních a souvisejících technologiích při provádění výsledků veřejné diskuse o tomto dokumentu?

Pokud ano, souhlasili byste s výše uvedenými návrhy, nebo máte jiné představy?

Pokud ne, jaké jiné mechanismy byste navrhovali k navázání na výsledky veřejné diskuse o tomto dokumentu?

Měli byste zájem přispět k práci pracovní skupiny nebo se stát přímo jejími členy?

2. AKčNÍ PLÁN

Na vnitrostátní i evropské úrovni se akční plány ukázaly jako úspěšný nástroj kontroly akce v komplexních oblastech jako např. boj proti terorismu nebo trestné činnosti. Konference i tento dokument vyvolaly řadu otázek k detekčním a souvisejícím technologiím v práci příslušných bezpečnostních orgánů. Pro sledování postupu v této oblasti a stanovení cílů by mohl být zpracován akční plán vycházející z odpovědí na tyto otázky a opřípadě z dalších diskusí.

Otázka

Byl by akční plán užitečným nástrojem k provádění opatření stanovených na základě odpovědí na otázky uvedené v tomto dokumentu?

Závěrečná poznámka

Odpovědi na otázky uvedené v tomto dokumentu je třeba zaslat elektronickou poštou do 10. ledna 2007 na následující e-mailovou adresu: JLS-D1-Detection@ec.europa.eu . Veškeré odpovědi jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru budou zveřejněny na internetových stránkách Komise, pokud respondenti výslovně neuvedou přání, aby byly určité informace uchovány v tajnosti.

ANNEX

I. Background information on the preparation of the Green Paper

This Green Paper is based on the results of the conference and raises themes and issues that featured prominently in the discussions (e.g. standardisation, security research, improvement of technological solutions, protection of privacy, the legal framework and other guidelines by which technologies have to abide, etc.). Over one hundred participants from business, industry and the public sector engaged in the debate. The public sector was represented by the members of law enforcement, customs and other security authorities, by the Commission and by representatives of the Member States. The title of the conference suggests that it focused on the fight against terrorism. However, it became clear from the outset that a broader security approach was inevitable if important security concerns were not to be omitted. This broad approach was reaffirmed by the December 2005 Council decision to base European critical infrastructure protection on an 'all hazards' approach. Moreover, the conference took a holistic approach by bringing together stakeholders from different areas of expertise to discuss the following topics:

- Detection technologies in the protection of infrastructure

- Personal detection technologies and biometrics

- Detection of explosives and chemical, biological, radiological and nuclear (CBRN) substances.

All themes focused on the work of law enforcement, security and customs authorities. This approach enabled the conference to identify numerous areas of common concern for both public and private sectors (e.g. interaction between solution-providers and those who need solutions in the public sector). This is reflected throughout the document.

Definition of detection technologies and relevant categories

For the purposes of the consultation, the term 'detection technology' is used in the broadest sense. Detection technologies can be "in situ" or external and probably the more sophisticated means to deal with some of the security challenges in various scenarios are when integrated into the complex system (such as transport system). A detection technology can be almost anything used to detect something in a security or safety context, with the focus on law enforcement, customs or security authority. It is possible to identify several categories[6] which, if taken into consideration when responding to the questions outlined in this document, may help to sharpen the answers:

- Hand-held detectors

- Detection portals

- Surveillance solutions

- Detection of biometrics

- Data- and text-mining tools

- Other software-based detection tools, etc.

Furthermore, respondents should also consider associated technologies when replying to the questions, as technologies which help humans to make sense of the data collected by the detectors are also important for effective solutions. Technology is needed to integrate solutions and to make systems interoperable. Despite having highlighted these categories, respondents should not feel constrained by them, and are encouraged to go beyond them.

II. Standardisation and the exchange of personal data

The Commission points out that, in terms of handling personal data, Directive 95/46/EC already provides the legal framework for exchange of information containing personal data in respect of activities relating to the "first pillar". As regards exchange of information as part of judicial and criminal cooperation, and under the principle of availability, the Commission has tabled a legislative proposal, which is under discussion.

III. Studies

1. Protection of mass events

Every year EU Member States organise several public mass events of national, European, but also of international importance. In today’s security environment the costs of security for such events may take up a substantial part of their budgets. All Member States could benefit from a common approach to this problem.

To prepare the ground for eventual steps to be taken in this area, the Commission proposes to organise a study on the protection of mass events. The study would analyse what security tools, equipment and expertise applied in the protection of mass events are transferable from one event/site to another. The study would also consider the practicality and implications of Community-owned equipment, of Community-shared equipment, of developing a business model for services provided by the private sector or of a combination of all three approaches. This part of the study should determine which solution:

- is the most cost-effective and flexible enough to fit diverse Member States’ needs;

- can ensure access to this solution by all Member States together with appropriate sharing of the costs by the Member States.

When the results of the study are ready, the Commission would consider further steps in this area in conjunction with the Member States and other relevant stakeholders.

2. Cooperation and information-sharing among forensic laboratories and security research institutes

The participants in the conference highlighted the fact that legal and other obstacles exist at national level which prevent effective cooperation and information-sharing among national forensic institutes at European level. Therefore, the Commission suggests conducting a study on the subject. This study could also address options for remedying the situation.

A similar concern was raised regarding cooperation and information exchange among security research institutes. A separate study addressing this issue could also be conducted.

3. Law and specific detection technology

Law enforcement, customs and other security authorities are often scrutinised for whether they comply with applicable legal standards. Even if the technology as such is not in breach of legal standards, its use by a human being may raise concerns. Accordingly, identifying the legal framework governing the use of, and setting limits for, technological solutions could help to raise greater awareness in both public and private sectors and to facilitate compliance with these existing standards. The private sector could also benefit from such a study when proposing and designing technological solutions and services for the public sector.

4. Specific detection technology and its practical use

Similarly, the use of technologies, particularly detection technologies, has to take account of how law enforcement/users of detection technologies behave/perform their activity in practice when using detection technologies, and how they act vis-à-vis persons subject to detection when it comes to making proper and correct use of those technologies. A specific technology as such is often not in breach of legal standards, but its use by a human being may raise concerns. On the other hand, the application of existing detection technologies and the development of new technologies may put the respective users in situations where a law for regulating their use does not exist or a particular use of technology is not in breach of the law, but it does run counter to guidelines for best practices or codes of conducts developed to supplement legal provisions and to provide a framework for the use of a detection technology. Furthermore, knowledge of regulations (instruments) of this kind might provide hints and guidance on whether they comply with the legal framework (in particular fundamental rights and data protection) and on what is acceptable or not in a situation where legal provisions have not been developed.

5. Personal detection technologies and biometrics

Personal detection (including surveillance) and biometrics are issues which affect individuals directly, and therefore a sensitive political debate is ongoing on the use of these tools for the purposes of improving security in Europe. The Commission suggests that a study should be undertaken to identify the legal framework governing personal detection technology and biometrics. This study would analyse the legal systems of the Member States and the EU and thereby establish what existing rules govern personal detection and biometrics. A study of this kind is particularly important when making technological solutions proposed by the private sector compliant with the law. In simple terms, it would help the private sector to understand the legal and other constraints of technological solutions developed through its activities and design of tools.

Special studies could also be drawn up on the levels of acceptance of surveillance and biometrics by the population in individual Member States and in the EU. The methodology of these studies would have to ensure that there is no confusion between the two subjects – surveillance and biometrics. Such studies could help the EU and national governments to deploy adequate communication strategies on these issues. In general, both studies would further contribute to the political debate in Europe on these important matters.

[1] Další základní informace jsou uvedeny v části I přílohy.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, Úř. věst. L355 ze dne 30.12.2002, str.1, a Nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, Úř. věst. L89 ze dne 5.4.2003, str. 9.

[3] Více informací o právních ustanoveních upravujících výměnu osobních údajů je k dispozici v části II přílohy.

[4] Je zapotřebí vzít v úvahu i jiné než pouze informační systémy.

[5] Další informace o pozadí této potřeby studií jsou k dispozici v části III přílohy.

[6] This is a non-exhaustive list of categories.