V Bruselu dne 4.7.2006

KOM(2006) 367 v konecném znení

SDĚLENÍ KOMISE

Směrem ke strategii EU o právech dítěte{SEK(2006) 888}{SEK(2006) 889}

SDĚLENÍ KOMISE

Směrem ke strategii EU o právech dítěte

I. OTÁZKY, KTERÝMI SE SDěLENÍ ZABÝVÁ

Toto sdělení navrhuje vytvořit komplexní strategii EU, jejímž cílem by bylo účinně propagovat a chránit práva dítěte ve vnitřní i vnější politice Evropské unie a podporovat úsilí členských států v této oblasti. Děti, kterými se zde rozumí osoby mladší 18 let, stejně jako v Úmluvě OSN o právech dítěte (UNCRC)[1], tvoří jednu třetinu světové populace.

I.1 Dětská práva – priorita pro EU

Dětská práva jsou součástí lidských práv, která musí EU a členské státy dodržovat na základě mezinárodních a evropských smluv, zejména UNCRC a jejích opčních protokolů[2], dále na základě rozvojových cílů tisíciletí[3] a Evropské úmluvy o lidských právech[4] (ECHR). EU výslovně uznává dětská práva v Evropské chartě základních práv[5], konkrétně v článku 24.

Komise určila dětská práva za jednu ze svých hlavních priorit ve svém sdělení o strategických cílech 2005-2009: „Zvláštní prioritou musí být účinná ochrana práv dětí proti ekonomickému vykořisťování a také proti všem formám zneužívání s tím, že Unie bude inspirací pro zbytek světa“ [6]. V této souvislosti se v dubnu 2005 rozhodla skupina komisařů pro základní práva, nediskriminaci a rovné příležitosti, že zahájí zvláštní iniciativu k prosazování, ochraně a naplnění dětských práv ve vnitřní i vnější politice EU.

V březnu 2006 požádala Evropská rada členské státy, aby „přijaly nezbytná opatření k rychlému a významnému snížení dětské chudoby a poskytly tak všem dětem rovné příležitosti bez ohledu na jejich sociální zázemí“ .

Toto sdělení je uskutečněním těchto rozhodnutí.

I.2 Situace v oblasti dětských práv v EU a celosvětově

Děti mají všechna lidská práva. Je nicméně důležité, aby dětská práva byla uznávána jako samostatný soubor zájmů, nikoli pouze zahrnuta do širšího úsilí o systematické zohledňování lidských práv obecně. Je to vhodné z toho důvodu, že některá práva se výhradně nebo zvláště týkají dětí, například právo na vzdělání a právo udržovat vztahy s oběma rodiči. Téměř univerzální přijímání závazků na poli dětských práv ze strany jednotlivých států navíc vytváří zvláště silný základ pro angažovanost Evropské komise a zemí mimo EU, což je výhoda, která neplatí pro všechny otázky lidských práv. A konečně EU jasně určila podporu dětských práv za samostatnou otázku, která si vyžaduje zvláštní činnost.

Práva a potřeby dítěte je třeba vnímat společně: dodržování a podpora práv všech dětí by měly jít ruku v ruce s nezbytnými činnostmi k pokrytí jejich základních potřeb.

Je třeba zdůraznit, že při procesu evropské integrace byla právu a potřebám dětí věnována náležitá pozornost v porovnání s dramatickou situací v mnoha jiných částech světa. Nicméně situace v rámci Unie není ještě uspokojivá. Nové výzvy spjaté s globalizací a demografickým růstem mohou, pokud se jim rozhodně nepostavíme, narušit evropský způsob života. Uvedená situace by mohla mít výrazný dopad na postavení dětí v Evropě. Proto myšlenka v EU vytvořit společnost, jež bude k dětem přátelská, jde ruku v ruce s potřebou dále prohloubit a upevnit evropskou integraci.

I.3 Právní základ pro strategii EU

Podle Smluv a judikatury Soudního dvora[7] nemá EU obecnou pravomoc v oblasti základních práv včetně práv dětských. Nicméně podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (TEU) musí EU dodržovat základní práva ve všech opatřeních, která přijme v souladu se svými pravomocemi. Tato práva zahrnují zvláště ECHR, která obsahuje ustanovení o dětských právech. Dále je třeba plně přihlížet k ustanovením UNCRC. Chartu základních práv, bez ohledu na její právní postavení, je možno považovat za zvláště věrné vyjádření základních práv zaručených jakožto obecné právní zásady.

Závazek EU dodržovat základní práva včetně práv dětských znamená nejen obecnou povinnost zdržet se jednání, které tato práva porušuje, ale i povinnost brát na ně ohled, kdykoli je to příslušné při provádění vlastních politik podle různých právních základů Smluv (systematické zohledňování). Bez ohledu na výše uvedenou neexistenci obecné pravomoci[8] navíc některé pravomoci vyplývající ze Smluv umožňují podniknout určité pozitivní kroky k ochraně a podpoře dětských práv. Každý takový krok musí dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality a nesmí zasahovat do pravomoci členských států. Je možno počítat s mnoha různými nástroji a metodami, včetně legislativních opatření, právně nevynutitelných předpisů (soft law), finanční pomoci nebo politického dialogu.

I.4 Situace dětí dnes

Jak bylo zdůrazněno během zvláštního zasedání OSN o dětech v roce 2002, existuje obrovský rozdíl mezi dobrými úmysly mezinárodních smluv a životní skutečností, kdy jsou miliony dětí na celém světě nuceny snášet chudobu, zanedbávání a vykořisťování. Přestože bylo v některých oblastech dosaženo pokroku, zbývá toho ještě hodně udělat[9].

Od narození po dospělost mají děti v různých vývojových stádiích svého života velmi různé potřeby. V prvních pěti letech potřebuje dítě zvláště ochranu a zdravotní péči. Mezi 5. a 12. rokem děti i nadále potřebují ochranu, ale mají i další potřeby: právo na vzdělání je pro děti samozřejmě zásadní, aby se mohly ve společnosti rozvíjet. Jako dospívající mají děti nové potřeby a odpovědnosti. Adolescenti například potřebují vyjadřovat své názory na rozhodnutí, která ovlivňují jejich životy. Navíc chudoba rodičů a sociální vyloučení vážně omezují možnosti dětí a jejich přístup k vlastním právům, což ohrožuje budoucí prosperitu společnosti jako celku. Situaci dětí navíc ovlivňuje i místo, kde žijí.

I.4.1 Globální situace

Ze 2,2 miliard dětí na světě jich 86 % žije v rozvojových zemích a více než 95 % dětí, které zemřou před dosažením pěti let věku, nemají přístup k základnímu vzdělání nebo trpí nucenou prací nebo sexuálním zneužíváním, žije v rozvojových zemích. Více než polovina všech matek na světě nemá odpovídající práva včetně péče během těhotenství a porodu. Tato situace nepříznivě ovlivňuje budoucnost mnoha dětí od chvíle jejich narození.

Během prvních pěti let života trpí jedna třetina dětí nedostatkem jídla a objeví se u nich určitý stupeň podvýživy. To ovlivní nejen jejich zdraví a vyhlídky na přežití, ale i jejich schopnost učit se a rozvíjet. Kromě toho, že se jim nedostává dostatečné výživy, žije mnoho dětí v podmínkách s omezeným přístupem k nezávadné vodě, v podmínkách špatné hygieny a znečištění ubmitř místností a špatného přístupu k přiměřené prevenci chorob a ke zdravotní péči. V důsledku toho umírá každoročně více než deset milionů dětí mladších pěti let na choroby, kterým lze snadno předcházet nebo je léčit, a jedna miliarda dětí trpí narušením fyzického, intelektuálního anebo duševního vývoje, který je často nezvratný.

Jedna šestina všech dětí (převážně dívek) nechodí do základní školy a nebude mít možnost vzdělávat se, rozvíjet a začlenit do společnosti. Přibližně 218 milionů dětí na celém světě pracuje[10]. Více než 5,7 milionu dětí (z nichž někteří dosud nejsou ani adolescenty) pracuje ve zvláště hrozných podmínkách, včetně faktického otroctví při odpracovávání dluhu, a přibližně 1,2 milionu dětí jsou obětmi obchodu s lidmi[11]. V kteroukoli dobu bojuje přibližně 300 000[12] dětí jako dětští vojáci ve více než 30 ozbrojených konfliktech po celém světě.

Odhaduje se, že 130 milionům dívek a žen na celém světě byly zmrzačeny pohlavní orgány, přičemž každým rokem tyto praktiky postihují další dva miliony dívek, a to často během iniciačních rituálů na prahu dospívání. Jedna třetina všech dívek je vystavena nuceným sexuálním vztahům, jedna pětina žije v nucených manželstvích[13] a přibližně 14 milionů dívek ve věku 15 až 19 let každoročně porodí dítě. Více než jeden milion adolescentů, z toho dvě třetiny dívek, se vloni nakazilo virem HIV. Více než jeden milion dětí na celém světě žije v zajetí v důsledku konfliktu se zákonem a velkému procentu se nedostává zvláštní péče a ochrany, kterou potřebují. Existují rovněž děti, jejichž práva a potřeby vyžadují zvláštní pozornost: více než 200 milionů dětí žije s vážnými postiženími a 140 milionů dětí jsou sirotci, což je číslo, které kvůli HIV/AIDS roste.

I.4.2 V EU

Evropská unie dnes zažívá významné hospodářské, politické a sociální změny a změny v životním prostředí, které se dotýkají i dětí. Děti v EU jsou vystaveny vyššímu riziku relativní chudoby než populace jako celek (20 % u dětí ve věku 0 – 15 let a 21 % u dětí ve věku 16 – 24 let, v porovnání se 16 % dospělých). Děti, které žijí s chudými rodiči nebo které nemohou žít se svými rodiči, stejně jako děti z různých etnických komunit, jako jsou Romové, jsou zvláště vystaveny chudobě, vyloučení a diskriminaci. Navíc děti, zvláště ty chudé, mnohem více trpí zhoršováním životního prostředí. Evropská unie se začala s těmito výzvami potýkat tím, že své strategii o udržitelnější růst a o více lepších pracovních míst vyčlenila přední místo v evropském programu. Její úspěch je předpokladem pro fungování evropských společností, jež budou otevřeny sociálnímu začlenění a v nichž budou rovněž pevně zakotvena práva a potřeby dětí této a budoucích generací.

V nedávných letech se v Evropě rovněž dostaly do popředí otázky identity. Vedle přetrvávajících projevů všech forem rasismu, se nepřátelství a strach z cizinců staly stále znepokojivějším jevem společností EU. Děti pocházející z menšin jsou snadnými cíli tohoto rasismu. Naopak některé děti z většinové populace se mohou nechat snadno ovlivnit jednoduchými řešeními, která předkládají extremističtí politici a strany.

V posledních letech se EU stále více zabývá násilím na dětech. Toto násilí má celou řadu podob, od násilí v rodině a ve školách, po záležitosti nadnárodního rozměru, včetně obchodu s dětmi a jejich vykořisťování, sexuální turistiky v souvislosti s dětmi a dětské pornografie na internetu. Dalším úkolem je zajistit, aby v právních předpisech a politikách EU a členských států byla plně dodržována práva dětí v postavení přistěhovalců, žadatelů o azyl a uprchlíků.

Po desítky let více než 50 % léků používaných k léčbě dětí nebylo testováno a povoleno k užívání dětmi, takže se pak obtížně zjišťuje, zda bude zvolený lék skutečně účinný a jaké mohou být jeho vedlejší účinky. Tento problém se nyní řeší prostřednictvím pediatrického nařízení, které bude zanedlouho přijato.

II. Proč je strategie EU pro dětská práva potřebná

II.1 Přidaná hodnota činnosti EU

Jak bylo uvedeno výše, dětská práva se ještě zdaleka obecně nedodržují a základní potřeby každého dítěte v EU nejsou plněny.

Evropská unie může přinést zásadní a podstatnou přidanou hodnotu na poli dětských práv. Především může stavět na své dlouhé tradici a právních a politických závazcích týkajících se obecně lidských práv a zvláště práv dětských. Má nezbytnou váhu a legitimitu, aby dětská práva prosadila na přední místo mezinárodních pořadů jednání a může využít své globální přítomnosti a vlivu k účinnému prosazování všeobecných lidských práv na vnitrostátní úrovni po celém světě, zvláště ve vztahu k dětem. Může rovněž propagovat a podporovat zájem o potřeby dětí vycházejíc z evropského modelu sociální ochrany a jeho politických závazků a programů v různých oblastech.

Unie může podporovat členské státy v jejich úsilí, jednak tím, že jim bude v určitých oblastech pomáhat v tom, aby braly ve svých činnostech ohled na práva dítěte, a jednak tím, že vytvoří rámec pro vzájemnou výměnu vědomostí, v němž mohou členské státy objevovat a přejímat mnohé správné praxe, které lze v Unii nalézt. Takový přístup, založený na široké a koordinované činnosti, by přidal hodnotu úsilí členských států a posílil uznání a dodržování zásad UNCRC jak v rámci Unie, tak mimo ni.

Proto existuje naléhavá potřeba přijmout komplexní strategii EU, aby se zvýšil rozsah a účinnost závazků EU globálně zlepšit situaci dětí a ukázala skutečná politická vůle na nejvyšší úrovni, která by zajistila, že se podpoře a ochraně dětských práv dostane takového místa na pořadu jednání EU, jaké si zaslouží.

II.2 Dosavadní reakce EU: podniknuté kroky

V posledních letech učinila EU významný pokrok v této oblasti a vypracovala různé konkrétní politiky a programy v oblasti dětských práv na různých právních základech. Ty zahrnují vnitřní i vnější politiky a pokrývají širokou škálu témat, jako je obchod s dětmi a prostituce, násilí na dětech, diskriminace, chudoba dětí, sociální vyloučení, dětská práce (včetně obchodních dohod zavazujících se ke zrušení dětské práce), zdraví a vzdělávání.

V příloze lze nalézt neúplné shrnutí kroků EU, které mají vliv na práva dětí.

V rámci EU připisují Komise a členské státy zvláště velkou prioritu otázce dětské chudoby, a to na základě otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování, která tvoří rámec pro vzájemnou výměnu vědomostí mezi členskými státy založený na sérii společných cílů a ukazatelů, a přijetí vnitrostátních strategií k podpoře přístupu k systémům sociální ochrany a jejich kvality.

Proces rozšiřování je dalším účinným nástrojem, který poskytuje příležitost k podpoře dětských práv. Jedním z kritérií členství v EU je povinnost, aby kandidátská země dosáhla stability institucí, které zaručují demokracii, právní řád, lidská práva a respekt pro menšiny a jejich ochranu. V rámci těchto takzvaných politických kritérií stanovených na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 podporovala Komise po celou dobu přístupového procesu reformu ochrany dětí a bedlivě sledovala pokrok v oblasti dětských práv ve všech přistupujících a kandidátských zemích.

Evropská politika sousedství a strategické partnerství s Ruskem jsou významnými nástroji pro podporu práv dětí v zemích sousedících s EU. První akce v tomto směru již byly zahájeny.

II.3 Potřeba účinnosti

Aby se maximalizovala hodnota kroků EU v oblasti dětských práv, je třeba se zabývat několika úkoly, což by mělo přinést:

- komplexnější analýzu potřeb a priorit a dopadu příslušných kroků EU, které byly dosud podniknuty,

- účinnější začleňování dětských práv do politik, strategií nebo programů EU a lepší koordinaci v rámci Evropské komise,

- lepší spolupráci s klíčovými zúčastněnými stranami včetně dětí,

- intenzivnější komunikaci a vyšší povědomí o dětských právech a krocích EU v této oblasti.

III. SMĚREM KE STRATEGII EU O PRÁVECH DÍTĚTE

Aby bylo možno se vypořádat s výše uvedenými úkoly, představuje toto sdělení zahájení dlouhodobé strategie Komise, která má zajistit, aby kroky EU aktivně podporovaly a chránily dětská práva, a podpořit úsilí členských států na tomto poli. Tato strategie je postavena na šesti konkrétních cílech, z nichž každý je podpořen sérií kroků.

III.1 Konkrétní cíle strategie EU o dětských právech

1. Využívání stávajících činností při řešení naléhavých potřeb

Komise bude maximalizovat využívání svých stávajících politik a nástrojů, zvláště těch, které navazují na sdělení o boji proti obchodování s lidmi[14] a příslušný akční plán[15], dále otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování, strategického partnerství s Mezinárodní organizací práce v boji proti dětské práci a směrnic EU o dětech v ozbrojených konfliktech[16]. Komise bude i nadále financovat zvláštní projekty na podporu dětských práv.

V rámci vnějších vztahů, včetně předvstupního období a během jednání o přistoupení, bude Komise nadále podporovat ratifikaci a provádění UNCRC a jejích opčních protokolů, úmluv MOP o odstranění nejhorších forem dětské práce a minimálním věku pro zaměstnání a dalších příslušných mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv. Bude se zabývat dětskými právy v politickém dialogu se třetími zeměmi, včetně občanské společnosti a sociálních partnerů, a využívat své další nástroje politiky a programy spolupráce k podpoře a řešení dětských práv na celém světě.

Z krátkodobého hlediska a zejména z důvodu naléhavosti některých úkolů přijme Komise zvláště tato další opatření:

- v rámci EU přidělit jedno šestimístné telefonní číslo (116xyz) pro dětskou linku důvěry a jedno pro dětskou horkou linku určenou pro pohřešované a pohlavně zneužívané děti (konec roku 2006)

- podporovat odvětví bankovnictví a kreditní společnosti v boji proti používání kreditních karet při nákupu obrázků dětí pornografické povahy na internetu (2006)

- zahájit akční plán týkající se dětí v rozvojové spolupráci, který se bude zabývat přednostními potřebami dětí v rozvojových zemích (2007)

- podporovat seskupování činností v oblasti dětské chudoby v EU (2007)

2. Určování priorit pro budoucí činnost EU

Aby určila hlavní priority pro budoucí činnost, provede Komise analýzu rozsahu a příčin překážek, které dětem brání v plném užívání jejich práv. Na tomto základě Komise zhodnotí účinnost své stávající činnosti (legislativní i nelegislativní, vnitřní i vnější), která se týká dětí. Tato analýza bude čerpat ze stávajících iniciativ (UNICEF, Rada Evropy, ChildONEurope atd.).

Toto hodnocení je třeba aktualizovat každých pět let a zabývat se postupně některými klíčovými oblastmi, spíše než se od začátku snažit pokrýt všechny důležité oblasti. Tuto aktualizaci podpoří údaje o dětských právech, která bude poskytovat EUROSTAT, členské státy, Rada Evropy, síť ChildONEurope a budoucí Agentura EU pro základní práva.

Na základě této analýzy Komise zahájí široké veřejné konzultace včetně konzultací dětí, které EU umožní zabývat se dětskými právy komplexně a určit hlavní priority pro budoucí činnost.

- vyhodnotit dopad stávajících činností EU, které mají vliv na dětská práva (2007-8)

- vydat dokument o konzultacích s cílem urči t budoucí činnosti (2008)

- shromažďovat srovnatelné údaje o dětských právech (2007 a dále)

3. Systematické zohledňování dětských práv do činností EU

Je důležité zajistit, aby veškeré vnitřní a vnější politiky EU respektovaly dětská práva v souladu se zásadami práva EU a aby byly plně slučitelné se zásadami a ustanoveními UNCRC a dalších mezinárodních nástrojů. Tento proces, který se běžně označuje jako „systematické zohledňování“, se již používá v několika politikách Společenství, např. v politice rovnosti pohlaví a základních práv. Tento proces vezme v úvahu činnost prováděnou v rámci programu Rady Evropy „Budování Evropy pro děti a s dětmi (2006 – 2008)“, jejímž cílem je účinně prosazovat respektování dětských práv a ochranu dětí před všemi formami násilí.

- systematicky zohledňovat dětská práva při navrhování legislativních i nelegislativních činností ES, které se jich mohou týkat (2007 a dále)

4. Zavádění účinných mechanismů koordinace a konzultace

Komise posílí spolupráci mezi hlavními zúčastněnými stranami za optimálního využití stávajících sítí a mezinárodních organizací nebo subjektů zabývajících se dětskými právy. Za tímto účelem Komise pro tyto zúčastněné strany uspořádá Evropské fórum pro práva dítěte. Toto fórum zahrne všechny příslušné zúčastněné strany[17], přispěje k navržení a monitorování činností EU a bude fungovat jako prostor pro výměnu správné praxe.

Komise zváží, jakým způsobem by mohla tento mechanismus zopakovat ve třetích zemích, kde by delegace ES mohly zahájit systematický dialog s mezinárodními a vnitrostátními partnery, kteří jsou aktivní v oblasti dětských práv.

Aby zvýšila zapojení všech příslušných zúčastněných stran, zřídí Komise diskusní a pracovní platformu[18] na internetu. Tato platforma bude nástrojem k prosazování a podpoře účinné výměny informací za použití dostupných zkušeností v dané oblasti. Členové této platformy budou mít přístup ke knihovně dokumentů a budou moci zahajovat diskuse nebo provádět průzkumy mezi členy.

Jak se uvádí v článku 12 UNCRC, děti musí mít možnost vyjadřovat své názory v dialozích a rozhodnutích, která mají vliv na jejich životy. Komise bude podporovat a posilovat vytváření sítí a zastoupení dětí v EU i globálně a postupně je formálně zapojí do všech konzultací a činností, které se týkají jejich práv a potřeb. Jak fórum, tak internetová platforma přispějí k zapojení dětí.

Komise rovněž zlepší koordinaci svých různých činností, aby zvýšila soudržnost a účinnost tím, že ustanoví formální meziútvarovou skupinu pro práva dítěte složenou ze jmenovaných kontaktních osob, které budou odpovědné za následné rozvíjení strategie. Bude jmenován koordinátor Komise pro práva dítěte.

- dát dohromady zúčastněné strany na Evropském fóru pro práva dítěte (2006)

- zřídit diskusní a pracovní platformu na internetu (2006)

- zapojit děti do rozhodovacího procesu (2007 a dále)

- ustanovit meziútvarovou skupinu Komise a jmenovat koordinátora pro práva dítěte (2006)

5. Posilování schopností a odborných znalostí o dětských právech

Všechny zúčastněné strany zapojené do provádění a systematického zohledňování dětských práv ve vnitřní i vnější politice Společenství by měly získat potřebné znalosti a dovednosti. Za tímto účelem buse Komise i nadále zpřístupňovat školení. Navíc je třeba zlepšovat a šířit praktické nástroje, jako jsou orientační poznámky a pokyny, a používat je jako školicí materiál.

- poskytnout nezbytné dovednosti a nástroje zúčastněným stranám, které jsou zapojeny do systematického zohledňování dětských práv v politikách Společenství (2007 a dále)

6. Účinnější komunikace o dětských právech

Děti mohou vykonávat svá práva pouze tehdy, pokud si je řádně uvědomují a mohou je používat.

Dětská práva obecně i činnost EU na tomto poli mají velmi malou publicitu. Aby se zvýšilo povědomí o těchto otázkách, navrhne Komise komunikační strategii o dětských právech. To pomůže jak dětem, tak jejich rodičům zlepšit si znalosti o dětských právech a přispěje k šíření příslušných zkušeností a správné praxe mezi dalšími zainteresovanými stranami.

Klíčová opatření EU s přímým dopadem na dětská práva budou zveřejněna způsobem vhodným pro děti. Za tímto účelem Komise vytvoří internetovou stránku vhodnou pro děti věnovanou dětským právům, nejlépe za úzké spolupráce s Radou Evropy, a spojenou s podobnými iniciativy členských států, OSN a občanské společnosti.

- navrhnout komunikační strategii o dětských právech (2007 a dále)

- poskytovat informace o dětských právech způsobem vhodným pro děti (2007 a dále)

7. Podpora práv dítěte v rámci vnějších vztahů

Evropská unie bude nadále aktivně a více podporovat práva dítěte na mezinárodní scéně a ve svých vztazích se třetími zeměmi. Úloha a dopad činností EU byly posíleny díky dobré koordinaci a poskytování harmonizovaných a jednotných zpráv v rámci fora OSN zabývajícího se lidskými právy.

Evropská unie bude nadále věnovat zvláštní pozornost právům dívek a dětí z menšin. Evropská unie bude rovněž pokračovat ve své práci týkající se dětí v ozbrojených konfliktech. EU rovněž posoudí celosvětovou studii o násilí na dětech, kterou v současné době vede Paulo Sergio Pinheiro, nezávislý odborník pověřený generálním sekretariátem OSN.

- dále posilovat aktivní úlohu EU při prosazování práv dítěte na mezinárodní scéně.

III.2 Zdroje a poskytování zpráv

Komise je odhodlána přidělit potřebné lidské a finanční zdroje na provádění této strategie. Bude vyvinuto úsilí k zajištění finančních zdrojů potřebných k financování činností navrhovaných v tomto sdělení a budoucí strategie. Aby se zajistila účinnost programů, které mají vliv na dětská práva, bude meziútvarová skupina věnovat řádnou pozornost možným synergiím.

Každý rok se bude předkládat zpráva o pokroku, aby se zvýšila průhlednost a sledoval vývoj.

IV. Závěr

Komise:

- vypracuje komplexní strategii s cílem zajistit, že Evropská unie přispěje k podpoře a ochraně dětských práv ve všech svých vnitřních a vnějších činnostech a podpoří úsilí členských států na tomto poli,

- vyzývá členské státy, evropské orgány a další zúčastněné strany, aby se aktivně podílely na vytvoření této strategie a přispěly tak k jejímu úspěchu.

[1] Úmluva o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989. Úplné znění je k dispozici na adrese http://www.unicef.org/crc/crc.htm.

[2] Protokol OSN o prevenci, potírání a trestání obchodu s lidmi, zvláště se ženami a dětmi; Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie; pravidla OSN pro výkon soudnictví nad mládeží, zejména pekingská pravidla; Směrnice OSN pro prevenci delikvence mladistvých (rijádské směrnice) a Pravidla OSN na ochranu mladistvých zbavených svobody.

[3] Valné shromáždění OSN, Deklarace tisíciletí OSN, 55. zasedání, 18. září 2000.

[4] Úplné znění je k dispozici na http://www.echr.Council of Europe.int/ECHR/EN/Header/Basic+Texts.

[5] Charta základních práv Evropské unie, Úř. věst. C 364, 18.12.2000, k dispozici na http://europa.eu.int/comm/justice_home/unit/charte/index_en.html.

[6] Strategické cíle 2005 – 2009. Evropa 2010: Partnerství pro evropskou obnovu Prosperita, solidarita a bezpečnost, KOM (2005) 12 v konečném znění, 26.1.2005.

[7] Viz zvláště stanovisko 2/94, Sb. rozh. 1996 s. I-175.

[8] Viz čl. 51 odst. 2 Listiny základních práv.

[9] Vyjádření EU k 57. zasedání UNGASS, 2003.

[10] The end of child labour: Within reach (Konec dětské práce: na dosah), Globální zpráva o následných opatřeních po ILO Declaration on Fundamental Principles and Rights at Work (Deklaraci MOP o základních principech a pracovních právech), zpráva pro 95. zasedání International Labour Conference (Mezinárodní konference práce), Ženeva, 2006.

[11] Zdroj:UNICEF.

[12] Tamtéž.

[13] Zdroj: UNIFEM.

[14] KOM(2005) 514 v konečném znění.

[15] Úř. věst. C 311, 9.12.2005.

[16] Dokument Rady Evropské unie č. 15634/03.

[17] Včetně členských států, agentur OSN, Rady Evropy, občanské společnosti a samotných dětí.

[18] Spolu s elektronickou sítí SINAPSE (Scientific Information for Policy Support in Europe, http://europa.eu.int/sinapse/sinapse).