[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 29.6.2006

KOM(2006) 334 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací {SEK(2006) 816}{SEK(2006) 817}

Toto sdělení a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise zahajují veřejnou konzultaci o budoucnosti předpisového rámce pro elektronické komunikace, která bude probíhat až do 27. října 2006. Vizhttp://ec.europa.eu./information_society/policy/ecomm/tomorrow/index_en.htm Připomínky koncipované podle vzoru, který je k dispozici na uvedené internetové adrese, lze zasílat e-mailem na adresu

infso - 2006review@ec.europa.eu

Připomínky budou zveřejněny, nebude-li výslovně požadována důvěrnost. Uvádějte, prosím, jméno kontaktní osoby ve Vaší organizaci pro případné dotazy ohledně Vašeho příspěvku. Obvykle obdržíte e-mailem do 2 pracovních dnů potvrzení o přijetí. Pokud potvrzení neobdržíte, obraťte se na:

Policy Development Unit (B1)DG Information Society and MediaB-1049 BrusselsBelgieTel + 32 2 296 8633

Osobní údaje shromážděné v průběhu této konzultace budou zpracovány v souladu s platnými právními předpisy pro ochranu údajů. Viz http://ec.europa.eu./information_society/policy/ecomm/info_centre/documentation/public_consult/privacy_statement/index_en.htm

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací (Text s významem pro EHP)

SHRNUTÍ

Toto sdělení podává zprávu o fungování pěti směrnic tvořících předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací, jak uvedené směrnice vyžadují[1]. Toto sdělení rovněž zahajuje veřejnou konzultaci o budoucnosti předpisového rámce pro elektronické komunikace, do níž lze přispívat do 27. října 2006. Objasňuje, jak právní rámec plní své cíle, a určuje oblasti, které je potřeba změnit. Navrhované změny jsou popsány v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. V souladu se zásadami lepší právní úpravy bylo využito příležitosti navrhnout omezení administrativní zátěže a zrušení zastaralých opatření. Doprovodné posouzení dopadů zachycuje širší paletu možností, které byly zváženy před přijetím závěrů uvedených v tomto sdělení. S přihlédnutím k obdrženým připomínkám vypracuje Komise legislativní návrhy změn předpisového rámce, které spolu s patřičným posouzením dopadů předloží Evropskému parlamentu a Radě.

SOUVISLOSTI

Vytvoření jednotného evropského informačního prostoru s otevřeným a konkurenčním vnitřním trhem je jedním z klíčových úkolů Evropy[2] v rámci širší strategie pro růst a zaměstnanost. Elektronické komunikace jsou základem celého hospodářství a na úrovni EU se opírají o předpisový rámec, který vstoupil v platnost v roce 2003. Cílem předpisového rámce je podporovat hospodářskou soutěž a upevnit vnitřní trh elektronických komunikací ve prospěch spotřebitelů a uživatelů. Rámec je vytvořen s ohledem na konvergenci, neboť se zabývá trhy a nikoli technologiemi. Trhy jsou vymezeny v souladu se zásadami právních předpisů o hospodářské soutěži, založeny na obecných faktorech poptávky a nabídky a jsou nezávislé na změnách používaných technologií. Předpisový rámec umožňuje postupné odstranění regulace, jakmile začne fungovat účinná hospodářská soutěž. Trhy, jejichž regulace může být podle názoru Komise oprávněná, a kritéria pro stanovení těchto trhů jsou uvedena v doporučení Komise[3], které je v současné době také přezkoumáváno[4]. Tento obecný přístup umožňuje, aby předpisový rámec reagoval na měnící se technologické a tržní podmínky.

Vzhledem ke zvláštnostem mobilního roamingu ve Společenství navrhne Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady, které se bude zabývat touto specifickou oblastí. V revizi doporučení o relevantních trzích bude tato problematika zohledněna.

Regulační rozhodnutí přijímají vnitrostátní regulační orgány, nicméně na úrovni EU existuje mechanismus přezkumu (označovaný jako „postup podle článku 7“), který chrání vnitřní trh tím, že pomáhá zajistit soudržnost regulace ex ante v celé EU. Komise podala zprávu o fungování tohoto postupu v únoru 2006[5].

Vedle uvedené „ekonomické“ regulace se předpisový rámec snaží chránit spotřebitele tím, že stanoví zákonné povinnosti v oblastech ochrany soukromí a osobních údajů, univerzální služby a práv uživatelů. Předpisový rámec se nezabývá službami poskytování obsahu, které jsou předmětem jiných předpisů na úrovni EU, ale dává vnitrostátním regulačním orgánům pravomoc řešit situaci na nekonkurenčních trzích, pokud jsou služby poskytování obsahu svázány se službami elektronických komunikací.

POSOUZENÍ PřEDPISOVÉHO RÁMCE – DOSAžENÍ CÍLů

Vývoj trhu

Elektronické komunikace jsou v EU i nadále velmi úspěšným odvětvím. Od úplného otevření trhů hospodářské soutěži v roce 1998 se mohou uživatelé a spotřebitelé těšit z větších možností výběru, nižších cen a inovativních produktů a služeb. Mobilní služby dosáhly vysoké míry rozšíření, rychle se rozvíjí širokopásmové komunikace. Celkové tempo růstu tržeb odvětví je stále vysoké a překonává tempo růstu hospodářství EU jako celku. Podle 11. zprávy Komise o provádění[6], která poskytuje více informací o uvedeném vývoji, bylo v roce 2005 odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) oceněno částkou 614 miliard EUR. IKT rovněž přispívají na makroekonomické úrovni k růstu produktivity a ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství jako celku, jsou tedy faktorem ovlivňujícím růst a tvorbu pracovních míst.

Konzultace zúčastněných stran

Odpovědi na výzvu Komise k podávání podnětů[7] většinou hodnotily dopad předpisového rámce příznivě, i když některé zúčastněné strany soudily, že je příliš brzy na konečné závěry. Spotřebitelské a odvětvové skupiny podporovaly přístup zakotvený v předpisovém rámci, i když měly výhrady k jeho provádění. Některé zúčastněné strany soudily, že navzdory potřebě aktualizovat určité aspekty vedl předpisový rámec k robustnější právní úpravě. Mnohé zúčastněné strany volaly po zjednodušení postupů přezkumu trhů a zpravidla vítaly nová institucionální opatření pro harmonizaci spektra[8].

Nové subjekty na trhu, provozovatelé kabelové televize, poskytovatelé internetových služeb (ISP) a výrobci softwaru a zařízení uváděli, že předpisový rámec umožnil rozvoj hospodářské soutěže a inovací v celé Evropě, což usnadňuje investice a zvyšuje míru rozšíření širokopásmových služeb. Většina subjektů zavedených na trhu nicméně byla toho názoru, že regulace ex ante brání novým investicím a měla by být do roku 2015 postupně zrušena.

Inovace, investice a hospodářská soutěž

Z dostupných důkazů vyplývá, že investice do tohoto odvětví byly v Evropě v posledních letech stejně vysoké jako v jiných oblastech světa, ne-li vyšší (45 miliard EUR v roce 2005)[9]. Nové subjekty i subjekty zavedené na trhu reagují na hospodářskou soutěž investicemi do rozšíření a modernizace pevné i bezdrátové síťové infrastruktury, aby mohly poskytovat inovativní služby. V poměru k obratu investují nové subjekty více než subjekty zavedené na trhu. Investicím se může dařit v různých regulačních prostředích, avšak jejich hlavní hnací silou zůstává hospodářská soutěž. Podle studie zadané Komisí přitáhly nejvíce investic země, které používaly předpisový rámec EU účinným způsobem podporujícím hospodářskou soutěž[10].

Jasně se ukázala korelace mezi investicemi do širokopásmových služeb a hospodářskou soutěží v oblasti infrastruktury. Země se silnou soutěží mezi subjekty zavedenými na trhu a provozovateli kabelové televize mívají nejvyšší míru rozšíření širokopásmových služeb[11].

Investice potřebné pro modernizaci sítí jsou v tomto odvětví značné, ale provozní úspory z racionalizace a využívání moderních technologií jsou také výrazné[12]. Některé subjekty volají po regulační shovívavosti v zájmu podnícení investic do nových síťových infrastruktur, jenže nic nenaznačuje tomu, že by regulační „prázdniny“ generovaly nové investice bez přispění dalších faktorů, jako je hospodářská soutěž.

Předpisový rámec uvádí, že nově vznikající trhy by neměly být předmětem nepřiměřené regulace[13]. Komise považuje za nově vznikající takové trhy, které jsou tak nové a tak rychle se mění, že je předčasné rozhodovat o tom, zda splňují tři kritéria pro regulaci ex ante , která Komise stanovila ve svém doporučení[14]. Jakmile však trhy více vyzrají a splní uvedená kritéria, dává předpisový rámec regulačním orgánům značnou volnost v odměňování inovativních a riskantních investic[15]. Předpisový rámec skutečně výslovně uznává nutnost, aby regulační orgány umožnily přiměřenou návratnost nákladů na stávající jmění a řádně odměňovaly inovace a nové, rizikové investice, neboť vnitrostátní regulační orgány vyzývá, aby „zohlednily…počáteční investice majitele zařízení, s přihlédnutím k rizikům této investice“[16].

Shrnutí

Existuje prostor pro výrazné zlepšení správy spektra. Komise je konkrétně názoru, že účinnější správa spektra by plně uvolnila jeho potenciál přispět k nabídce inovativních, rozmanitých a cenově dostupných služeb evropským občanům a posílit konkurenceschopnost evropských odvětví IKT. V ostatních směrech má Komise za to, že zásady a flexibilní nástroje předpisového rámce představují, jsou-li plně a účinně používány, nejvhodnější prostředek pro podporu investic, inovací a rozvoje trhu. Komise a vnitrostátní regulační orgány mají nicméně prostor vydávat pokyny, jak by se předpisy měly používat, aby se zvýšila předvídatelnost pro zúčastněné strany.

VÝVOJ TECHNOLOGIÍ A TRHU

Úkolem tohoto přezkumu je zajistit, aby předpisový rámec byl schopen sloužit potřebám odvětví i v dalším desetiletí.

Očekává se, že v tomto období budou hlavními technologickými trendy přechod na sítě založené výlučně na protokolu IP, rozmach využívání bezdrátových komunikací a bezdrátových přístupových platforem (např. 3G, WiFi, WiMAX, družice), nasazení optických vláken v lokálních počítačových sítích (LAN) a přechod na digitální televizi. Lze očekávat dalekosáhlé dopady na stávající síťové architektury, služby a spotřebitelská zařízení. Subjekty na trhu soutěží s nově přicházejícími konkurenty a v reakci na bezprostřední změny dnešního trhu elektronických komunikací hledají nové obchodní modely.

To vše povede ke vzniku nových a inovativních služeb pro uživatele, přičemž současné služby „triple play“ (hlasové služby, internet a televize) představují předchůdce propracovanějších balíčků služeb budoucnosti. Hranice mezi produkty a službami elektronických komunikací se budou stále více stírat; objeví se nové formy mobilních a přenosných zařízení nabízející interaktivní funkce a funkce související s televizním vysíláním. Soukromí a bezpečnost budou pro uživatele nadále důležité.

Předpisový rámec se zatím byl schopen vypořádat s novými technologiemi, jako je VoIP (telefonování přes internet), a je schopen vstřebat další vývoj technologií a trhu. Pro zamezení nepřiměřené regulace je však třeba upravit ustanovení o správě rádiových zdrojů, které jsou rozhodující pro inovativní bezdrátové produkty a služby a které sdílí mnoho dalších odvětví.

PřEHLED NAVRHOVANÝCH ZMěN

Současný předpisový rámec přinesl značný užitek, ale potřebuje v několika oblastech poupravit, aby mohl být účinný i v nadcházejícím desetiletí. Dvě hlavní oblasti změn jsou:

- použití politického přístupu Komise ke správě spektra na elektronické komunikace, jak je stanoveno ve sdělení ze září 2005[17];

- snížení procedurální zátěže spojené s přezkumy trhů, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante .

Vedle těchto dvou oblastí toto sdělení uvádí další změny, jejichž cílem je:

- upevnění jednotného trhu,

- posílení zájmů spotřebitelů a uživatelů,

- zlepšení bezpečnosti a

- zrušení zastaralých ustanovení.

Toto sdělení a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise předkládají analýzu Komise a uvažované změny. Uvažované změny se budou upravovat s ohledem na veřejnou konzultaci, a to zejména ty, které se týkají způsobů posílení účinné hospodářské soutěže při přechodu od monopolu k plně konkurenčnímu prostředí.

Řada návrhů počítá s tím, že Evropský parlament a Rada vymezí cíle právní úpravy a ponechají na Komisi, aby přijala podrobná technická opatření potřebná pro provedení těchto cílů. To umožní, aby regulace ex ante mohla citlivě reagovat na změny v odvětví při současném dodržení cílů a zásad stanovených zákonodárcem.

Lepší přístup ke správě spektra pro elektronické komunikace

Služby elektronických komunikací sdílejí rádiové spektrum s jinými odvětvími (letectví, námořnictvo, kosmonautika, bezpečnostní a obranné složky, pozorování Země apod.). Je proto potřeba sladit zájmy těchto odvětví a vzít na zřetel evropský rozměr.

Rychlý technický rozvoj a konvergence stále více podtrhují význam spektra jako cenného zdroje, avšak správa spektra v EU s tímto vývojem nedržela krok. Odhaduje se, že celková hodnota služeb elektronických komunikací, které jsou závislé na využívání rádiové spektra, v EU přesahuje 200 miliard EUR, což představuje 2 % až 2,5 % ročního evropského HDP[18]. Maximalizace sociálního a ekonomického potenciálu využívání rádiového spektra je nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů politiky EU stanovených v iniciativě i2010, jakož i pro podporu obnovené strategie pro růst a zaměstnanost. Zdokonalení současného systému správy spektra na úrovni EU navíc umožní provozovatelům účinněji využívat vnitřní trh.

Je zapotřebí nový systém správy spektra, který umožní, aby vedle sebe existovaly různé modely udělování licencí k využívání spektra (tradiční administrativní přístup, bezlicenční přístup a nové tržní přístupy), a podpoří tak ekonomickou a technickou efektivitu ve využívání tohoto cenného zdroje. Větší flexibilitu by bylo možno do správy spektra vnést prostřednictvím většího důrazu na používání všeobecných oprávnění založených na společných pravidlech EU vždy, kdy to bude možné. V případech, kdy všeobecné oprávnění možné nebude, by držitelé práv na využití spektra neměli být nepřiměřeně omezováni, avšak měli by podléhat určitým ochranným opatřením a měli by mít možnost svobodně se rozhodnout poskytovat jakýkoli typ služby elektronických komunikací („neutralita vůči službám“) za použití jakékoli technologie nebo normy v souladu se společnými podmínkami („technologická neutralita“).

Za pomoci kritérií založených na ekonomické efektivitě by vybraná pásma, dohodnutá na úrovni EU prostřednictvím postupu projednávání ve výborech, byla zpřístupněna pro využívání na základě všeobecných oprávnění, nebo by se stala předmětem sekundárního obchodování v rámci EU. Stejným postupem by též byly v příslušných případech stanoveny společné podmínky pro udělování oprávnění k využívání rádiového spektra (viz oddíl 5.3.3).

Administrativní model bude nadále důležitý zejména v situacích, kdy mají po bližší úvaze prioritu otázky právní jistoty a řízení rušení a v nichž jsou v sázce cíle veřejného zájmu.

Zefektivnění přezkumů trhů

V únoru 2006 podala Komise zprávu o svých zkušenostech s „postupem podle článku 7“[19] a dospěla k závěru, že tento postup představuje důležitý krok na cestě k vytvoření vnitřního trhu pro elektronické komunikace. Toto sdělení v návaznosti na uvedenou zprávu navrhuje omezit administrativní zátěž spojenou s postupem přezkumu trhu prostřednictvím zjednodušení oznamovací povinnosti pro některé návrhy vnitrostátních opatření, jelikož do úplného provedení takových změn získají vnitrostátní regulační orgány s celým procesem podstatně více zkušeností.

Tento přístup je v souladu s programem zlepšení právní úpravy, kterým Komise usiluje o dosahování týchž politických cílů jednoduššími způsoby. Regulační orgány by stále musely provádět přezkumy trhů a pořádat vnitrostátní a celoevropské konzultace, ale pro některé analýzy trhů a některá oznámení by již nebyla vyžadována současná podrobnost. V některých předem stanovených kategoriích případů by byl zaveden zjednodušený oznamovací postup. To by umožnilo Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům zaměřit se na případy, v nichž by mohly vzniknout závažné problémy.

V krátkodobém horizontu se navrhuje vydat revidovanou verzi procedurálního doporučení, aby se od roku 2007 mohly začít používat zjednodušené oznamovací postupy; v dlouhodobém horizontu se navrhuje upravit předpisový rámec tak, aby umožňoval sloučení všech procedurálních prvků do jediného nařízení.

Upevnění vnitřního trhu

Aby Evropa přitahovala investice a mohla mít užitek z vnitřního trhu, musí zajistit jednotný regulační přístup ve všech 25 členských státech. Sjednocený vnitřní trh nabízí dodavatelům v EU rozsáhlou domácí základnu pro vývoj inovativních produktů, což je obzvláště důležité v oblastech, kde se uplatňují úspory z rozsahu, jako jsou bezdrátové komunikace. I přes dosažený pokrok zatím není vnitřní evropský trh pro elektronické komunikace a pro rádiová zařízení[20] skutečností a jsou navrhována další opatření.

Nápravná opatření na základě postupu podle článku 7

Postup podle článku 7 přispěl k větší soudržnosti, pokud jde o vymezení trhů a posuzování „významné tržní síly“ vnitrostátními regulačními orgány. Komise nicméně shledala, že je třeba zajistit větší jednotnost v používání nápravných opatření[21].

Řada připomínek, které Komise vznesla k návrhům opatření předloženým vnitrostátními regulačními orgány, se týkala přiměřenosti navrhovaných nápravných opatření. Komise vyjádřila znepokojení zejména ohledně nápravných opatření, která řešila pouze část zjištěného problému s hospodářskou soutěží[22], nápravných opatření, která se jevila jako nepostačující[23], a nápravných opatření, u nichž hrozilo, že by přinesla kýžené výsledky příliš pozdě[24]. V zájmu zajištění výhod vnitřního trhu se navrhuje rozšířit právo veta, kterým Komise disponuje, i na navrhovaná nápravná opatření.

Opravné prostředky

Velkým problémem při provádění předpisového rámce je praxe, kdy soudy navzdory ustanovení článku 4 rámcové směrnice odkládají účinnost rozhodnutí regulačních orgánů. Soudy se často v používání předběžných opatření velmi rozcházejí. Navrhuje se vyřešit problém rutinního odkládání účinnosti rozhodnutí regulačních orgánů některými vnitrostátními soudy v průběhu lhůty pro podání opravných prostředků prostřednictvím stanovení rovných kritérií pro poskytnutí odkladu účinnosti rozhodnutí regulačního orgánu na úrovni EU.

Společný přístup k udělování oprávnění pro služby pro celou Evropu nebo vnitřní trh

Za udělování oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací zodpovídají členské státy. Podmínky, které se vztahují na podniky – včetně práv na užívání čísel a rádiových frekvencí – se v různých členských státech liší, následkem čehož je obtížné uvádět na trh služby určené pro celou Evropu nebo celý vnitřní trh.

Pro takové služby se navrhuje zavést postup Společenství s cílem dosáhnout na úrovni EU dohody o společných podmínkách využívání a o společných přístupech k udělování oprávnění, čímž by se umožnilo koordinované zavádění služeb. Tento systém udělování oprávnění by doplňoval současný systém a používal by se ve zvláštních případech (např. pro služby družicové komunikace). Autorizační směrnice by byla změněna tak, aby umožňovala Komisi přijímat s pomocí výboru rozhodnutí, zatímco o monitorování a prosazování souladu s podmínkami oprávnění pro takové služby by se i nadále staraly členské státy na vnitrostátní úrovni. Jakmile by byla oprávnění prostřednictvím tohoto společného mechanismu harmonizována, oprávnění udělené v jednom členském státě by postačovalo pro zavedení služeb v celé Evropě.

Další navrhované změny

Další změny, které by měly přispět k posílení vnitřního trhu, mají za cíl: zajistit, aby uživatelé měli přístup ke službám informační společnosti poskytovaným v jiných členských státech (např. bezplatným telefonním číslům); posílit možnosti vnitrostátních regulačních orgánů ukládat sankce za porušení regulačních povinností; rozšířit oblast působnosti technických prováděcích opatření, která může Komise přijímat, např. o oblasti, jako je přidělování čísel; zavést mechanismus schvalování opatření, která přijímají vnitrostátní regulační orgány podle čl. 5 odst. 1 směrnice o přístupu a propojení, Komisí; vyžadovat v určité lhůtě přezkum povinností provozovat určené kanály a služby („must carry“); a stanovit postup, který usnadní dosažení dohody na úrovni EU o společných požadavcích na sítě a služby.

Posílení práv spotřebitelů a uživatelů

Ústředním cílem předpisového rámce je přinášet co největší užitek spotřebitelům. Toho se z velké části dosahuje tím, že se v oblasti poskytování možností výběru, inovativních služeb a užitné hodnoty spotřebitelům spoléhá na rozvinutou hospodářskou soutěž. Hospodářskou soutěž doplňují konkrétní opatření na ochranu spotřebitele, včetně povinností univerzální služby, které chrání potřeby uživatelů.

Reakce na výzvu Komise k podávání podnětů pro přezkum, společně s podněty, které Komise obdržela v rámci konzultace o rozsahu univerzální služby[25], svědčí o tom, že je zapotřebí zásadního zamyšlení nad úlohou a pojetím univerzální služby v 21. století, a nastolují otázky o rovnováze mezi odvětvovými a horizontálními pravidly na ochranu spotřebitele a o proveditelnosti jednotného přístupu k univerzální službě v Unii tvořené 25 členskými státy. Z těchto důvodů hodlá Komise zveřejnit v roce 2007 zelenou knihu o univerzální službě s cílem zahájit širokou diskusi na toto téma.

Ať už bude výsledek této diskuse jakýkoli, řada ustanovení směrnice o univerzální službě je spojena s tradičními telefonními službami a je třeba je modernizovat. Další navrhované změny zlepší kvalitu informací o cenách, které jsou poskytovány spotřebitelům, umožní třetím stranám podávat žaloby na „spammery“, zajistí, aby tísňové služby měly k dispozici informace o poloze volajícího, a usnadní přístup k tísňovým službám zdravotně postiženým uživatelům.

Zlepšení bezpečnosti

Bezpečnost je označena v iniciativě i2010 za jeden ze čtyř hlavních úkolů pro vytvoření jednotného evropského informačního prostoru. Moderní sítě a služby elektronických komunikací se stávají nezbytností pro každodenní život, pracovní i soukromý. Dostupnost komunikačních služeb může být ohrožena selháním techniky, organizace nebo lidského faktoru. Příklon k technologii IP navíc znamená, že sítě jsou obecně otevřenější a zranitelnější než v minulosti. Bujení spamu, virů, spywaru a dalších forem malwaru, které podrývá důvěru uživatelů v elektronické komunikace, je částečně důsledkem této otevřenosti a částečně důsledkem nedostatku vhodných bezpečnostních opatření. Sdělení o strategii pro bezpečnou informační společnost (KOM(2006) 251) poukázalo na potřebu zajistit správnou rovnováhu mezi technickým rozvojem, samoregulací a regulačními opatřeními. V souvislosti s tímto přezkumem se navrhují zvláštní regulační opatření.

V zájmu posílení důvěry podniků a jednotlivých uživatelů v elektronické komunikace se navrhuje řada opatření: 1) uložit poskytovatelům elektronických komunikací konkrétní povinnosti hlásit některá narušení bezpečnosti a průběžně informovat uživatele; 2) poskytnout příslušným vnitrostátním orgánům pravomoc vyžadovat zvláštní bezpečnostní opatření v rámci provádění doporučení nebo rozhodnutí Komise; a 3) modernizovat ustanovení o integritě sítí.

Zlepšení právní úpravy: zrušení zastaralých ustanovení

Navrhuje se zrušit ustanovení týkající se minimálního souboru pronajatých okruhů ve směrnici o univerzální službě, neboť existují jiná ustanovená, která umožňují vnitrostátním regulačním orgánům řešit problémy v této oblasti. Taktéž je na čase zrušit nařízení o zpřístupnění účastnického vedení[26], neboť ve chvíli, kdy všechny vnitrostátní regulační orgány dokončí analýzu trhu pro zpřístupnění účastnického vedení, bude toto nařízení zbytečné a bude moci být zrušeno.

Mezi další kandidáty na zrušení patří ustanovení o evropském telefonním číslovacím prostoru (ETNS) ve směrnici o univerzální službě, jakož i různé další zastaralé články uvedené v doprovodném pracovním dokumentu.

ZÁVěRY

Současný předpisový rámec přinesl značný užitek, ale potřebuje v několika oblastech poupravit, aby mohl být účinný i v nadcházejícím desetiletí. Dva hlavní návrhy se týkají provedení politického přístupu Komise ke správě spektra a snížení prostředků spojených s přezkumy relevantních trhů prostřednictvím zefektivnění příslušných postupů. Další navrhované změny by posílily jednotný trh, upevnily zájmy spotřebitelů, zlepšily bezpečnost a obecně modernizovaly předpisový rámec.

Pracovní dokument útvarů Komise popisuje tyto návrhy podrobněji. Zhodnocení těchto změn spolu s dalšími uvažovanými možnostmi lze nalézt v doprovodném posouzení dopadů.

[1] Směrnice 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7) a 2002/58/ES (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37). Viz též příloha I posouzení dopadů.

[2] KOM(2005) 24, 2.2.2005.

[3] Doporučení Komise o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante , K(2003) 497.

[4] Pracovní dokument útvarů Komise k doporučení o relevantních trzích.

[5] KOM(2006) 28, 6.2.2006.

[6] KOM(2006) 68, 20.2.2006.

[7] Odpovědi jsou k dispozici na adresehttp://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/info_centre/documentation/public_consult/review/index_en.htm.

[8] Rozhodnutí 676/2002/ES o rádiovém spektru umožňuje technickou harmonizaci podmínek pro využívání rádiového spektra (prostřednictvím Výboru pro rádiové spektrum) a strategické poradenství v oblasti politiky rádiového spektra (prostřednictvím Skupiny pro politiku rádiového spektra).

[9] Viz poznámka pod čarou 6.

[10] London Economics ve spolupráci s PricewaterhouseCoopers, studie pro GŘ Evropské komise pro informační společnost a média na téma „Posouzení předpisového rámce pro elektronické komunikace – růst a investice v odvětví elektronických komunikací v EU“ („An assessment of the Regulatory Framework for Electronic Communications - Growth and Investment in the EU e-communications Sector’) (dosud nezveřejněno).

[11] Viz doprovodný pracovní dokument útvarů Komise, oddíl 2.

[12] Tamtéž.

[13] 27. bod odůvodnění rámcové směrnice.

[14] Uvedená 3 kritéria jsou: a) existují značné překážky pro vstup na trh, které nejsou přechodné povahy; b) trh má takové vlastnosti, že v průběhu času nebude směřovat k účinné hospodářské soutěži; c) právní přepisy o hospodářské soutěži nejsou samy o sobě schopny vyřešit selhání trhu (bez regulace ex ante ). Viz pracovní dokument útvarů Komise k doporučení o relevantních trzích.

[15] Ustanovení čl. 12 odst. 2 přístupové směrnice.

[16] Tamtéž.

[17] KOM(2005) 411, 6.9.2005.

[18] Viz studie o „podmínkách a možnostech zavedení sekundárního obchodování s rádiovým spektrem v Evropském společenství“, Analysys et al., 2004, s. 12.

[19] Viz poznámka pod čarou 5.

[20] Směrnice 1999/5/ES o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10) harmonizuje požadavky na zařízení, ale neharmonizuje přidělování spektra.

[21] Viz poznámka pod čarou 5.

[22] Například v případě, kdy byly poplatky za ukončení volání v mobilních sítích regulovány pouze u hovorů pocházejících z mobilních sítí nebo ze zahraničí, ale nikoli u hovorů z pevných sítí.

[23] Např. tehdy, když regulace cen nevycházela z nejvhodnějšího nákladového modelu, nebo když byl výběr nákladového modelu a pravidel pro nákladové účetnictví ponechán na dotčených subjektech.

[24] Např. tehdy, když byly nákladově orientované ceny za ukončení volání v mobilních sítích založené na nákladovém modelu LRIC nejprve ponechány na soukromé dohodě mezi provozovateli, a regulační orgán zasáhl až posléze v rámci urovnávání sporů.

[25] KOM(2005) 203, 24.5.2005.

[26] Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 4.