[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 25.04.2006 KOM(2006) 173 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán „eGovernment“ v rámci iniciativy i2010: Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech{SEK(2006) 511} OBSAH 1. Akční plán „eGovernment“ v rámci inciativy i2010 – Cíle a očekávání pro rok2010 3 2. Žádný občan nesmí zůstat stranou – větší začlenění prostřednictvím elektronické veřejné správy 5 3. Dosažení účinnosti a efektivity v praxi 6 3.1. Měření 7 3.2. Sdílení 7 4. Klíčové služby se zásadním dopadem pro občany a podniky 8 5. Realizace klíčových předpokladů 9 6. Posilování účasti a demokratického rozhodování v Evropě 11 7. Řízení a provádění akčního plánu eGovernment v rámci iniciativy i2010 12 8. Závěry 13 SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán „eGovernment“ v rámci iniciativy i2010: Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech(Text s významem pro EHP) Akční plán „eGovernment“ v rámci inciativy i2010 – Cíle a očekávání pro rok 2010 Komise v tomto sdělení představuje svůj akční plán „eGovernment“, integrální součást iniciativy i2010 pro růst a pracovní příležitosti v informační společnosti, aby tak významně přispěla k lisabonské agendě i dalším politikám Evropského společenství. Země, které dosahují výborných výsledků, pokud jde o otevřenost a efektivitu veřejného sektoru a připravenost na elektronickou veřejnou správu, jsou rovněž v čele žebříčků hospodářské výkonnosti a konkurenceschopnosti[1]. Toto pevné spojení mezi konkurenceschopností země, síle v oblasti inovací a kvalitou veřejné správy znamená, že v celosvětovém hospodářství je lepší veřejná správa nezbytnou podmínkou konkurenceschopnosti. Prostřednictvím elektronické veřejné správy (eGovernment) mohou orgány veřejné správy významně přispět k lisabonské agendě. Stejně tak je důležité urychlovat zavádění elektronické veřejné správy s cílem ji modernizovat a inovovat, neboť veřejná správa se potýká s obtížnými úkoly, například stárnutím, změnami klimatu či terorismem, navíc občané požadují lepší služby, větší bezpečnost a více demokracie a podniky požadují méně byrokracie a větší efektivitu. S tím, jak se Evropská unie nadále rozšiřuje a nabývá stále více na rozmanitosti, vyvstávají nové potřeby a požadavky – například hladké poskytování veřejných služeb přes hranice je klíčové pro zlepšování příležitostí občanů k mobilitě a podnikání v Evropě. Elektronická veřejná správa může státním správám pomoci dostát těmto úkolům a požadavkům. Úspěchy a potenciál elektronické veřejné správy jsou již nyní zřetelné v několika členských státech EU, které se řadí mezi světovou špičku. Elektronická fakturace v Dánsku ročně ušetří daňovým poplatníkům 150 milionů EUR a podnikům 50 milionů EUR. Pokud by byla zavedena v celé EU, mohly by roční úspory dosáhnout až 50 miliard EUR. Zdravotně postižení občané v Belgii mohou nyní získat podporu prostřednictvím internetu během několika sekund, zatímco předchozí postup trval 3 až 4 týdny. Takové úspory času a pohodlí se mohou rozšířit na řadu veřejných služeb a mohou sloužit všem občanům Evropy. Tímto akčním plánem Komise sleduje následující cíle: - urychlit poskytování hmatatelných výhod všem občanům a podnikům, - zajistit, aby elektronická veřejná správa zavedená na úrovni členských států nevytvářela nové překážky na jednotném trhu, které by mohly vzniknout z roztříštěnosti a nedostatečné interoperability, - rozšířit přínosy elektronické veřejné správy na úrovni EU, a to jak využitím úspor z rozsahu v iniciativách členských států, tak spoluprací na společných evropských úkolech, - zajistit spolupráci všech zúčastněných stran v rámci EU na návrhu a poskytování služeb elektronické veřejné správy. Tento akční plán staví zejména na prohlášení ministrů[2] přijatém na 3. ministerské konferenci o elektronické veřejné správě, které stanovilo jasná očekávání, pokud jde o rozšířené a měřitelné přínosy elektronické veřejné správy v roce 2010. Komise vítá toto prohlášení i pevné odhodlání členských států a soukromého sektoru[3]. Akční plán staví na výborné spolupráci s iniciativami členských států v oblasti elektronické veřejné správy prostřednictvím podskupiny pro eGovernment v rámci poradní skupiny pro eEurope. Akční plán se zaměřuje na příspěvek Evropské komise k podpoře cílů členských států a politik Společenství, zejména v oblasti lisabonské strategie, vnitřního trhu, lepších právních předpisů a evropského občanství. Akční plán se zaměřuje na pět hlavních cílů v oblasti elektronické veřejné správy, přičemž stanoví specifické cíle pro rok 2010[4]: - Žádný občan nesmí zůstat stranou: větší začlenění prostřednictvím elektronické veřejné správy, aby do roku 2010 měli všichni občané prospěch z důvěryhodných, novátorských služeb a snadného přístupu pro všechny. - Dosažení účinnosti a efektivity v praxi – do roku 2010 významně přispět k vysoké spokojenosti uživatelů, průhlednosti a odpovědnosti, ke snížení administrativní zátěže a k vyšší účinnosti. - Zavádění klíčových služeb se zásadním dopadem pro občany i podniky – do roku 2010 bude 100 % zadávaných veřejných zakázek k dispozici elektronicky, přičemž skutečná míra využívání dosáhne 50 %[5] a zároveň bude uzavřena dohoda o spolupráci na dalších službách on-line se zásadním dopadem pro občany. - Realizace klíčových předpokladů – aby občané i podniky mohli nejpozději do roku 2010 využívat výhod pohodlného, bezpečného, interoperabilního a autentizovaného přístupu k veřejným službám v celé Evropě. - Posilování účasti a demokratického rozhodování – do roku 2010 prezentovat nástroje pro účinnou veřejnou diskusi a účast na demokratickém rozhodování. ŽÁDNÝ OBčAN NESMÍ ZůSTAT STRANOU – VěTšÍ ZAčLENěNÍ PROSTřEDNICTVÍM ELEKTRONICKÉ VEřEJNÉ SPRÁVY Elektronická veřejná správa, přístupná všem občanům, znamená: - úkol překlenout digitální propast a zabránit „digitálnímu vyloučení“ z veřejných služeb poskytovaných on-line, - příležitost v oblasti politik využívajících informační a komunikační technologie přístupné každému , neboť elektronická veřejná správa nabízí nové možnosti. Veřejné služby, které využívají informační a komunikační technologie (IKT), pomáhají upevňovat sociální soudržnost a zajišťují, že se znevýhodnění lidé střetávají s menšími překážkami. Webové stránky veřejných správ mají ještě daleko k dosažení souladu s obecnými pravidly pro přístupnost elektronických technologií[6]. Vedle internetu budou uživatelé nadále požadovat i jiné možnosti přístupu k veřejným službám, například digitální televizi, mobilní a klasické telefony či osobní jednání. Členské státy se zavázaly k plnění cílů elektronické veřejné správy přístupné všem, aby do roku 2010 mohli všichni občané, včetně sociálně znevýhodněných skupin, využívat všech výhod elektronické veřejné správy a aby orgány evropské veřejné správy poskytovaly veřejné informace a služby, které budou pro veřejnost přístupnější a důvěryhodnější, a to využíváním IKT, zvyšováním povědomí všech uživatelů o výhodách elektronické veřejné správy, zlepšováním jejich dovedností a poskytováním podpory. Komise bude podporovat úsilí členských států o dosažení těchto cílů v souladu se sdělením o přístupnosti elektronických technologií[7] a agendou pro začlenění občanů do informační společnosti (eInclusion), která je plánována na rok 2008 jako součást iniciativy i2010 – IKT pro politiku začlenění. Na základě této agendy se od roku 2008 uskuteční další specifické akce. Evropská komise v otevřeném partnerství s členskými státy, soukromým sektorem a občanskou společností a ve spolupráci s Evropskou sítí veřejné správy (EPAN) uskuteční následující specifické akce: | 2006 | Dohoda s členskými státy na plánu postupu, v němž budou stanoveny měřitelné cíle a mezníky na cestě k tomu, aby do roku 2010 měli z elektronické veřejné správy prospěch všichni občané. | 2007 | Vypracování, spolu s členskými státy, společného a dohodnutého vodítka, které sladí rozvoj elektronické státní správy se sdělením o přístupnosti elektronických technologií. | 2008 | Vydání specifikací strategií pro poskytování služeb na více platformách, aby bylo možno ke službám elektronické veřejné správy přistupovat různými způsoby, například prostřednictvím digitální TV, mobilních a pevných telefonních sítí a dalších interaktivních prostředků. | V letech 2006 až 2010: - výzkumné projekty, zaváděcí pilotní projekty, případná podpora ze strukturálních fondů, politické studie a společné specifikace v souvisejících programech ES budou řešit potřeby uživatelů a zaměří se zejména na hospodárná řešení pro personalizaci, interakci uživatelů a mnohojazyčnost v rámci elektronické veřejné správy; - výměna a sdílení praktických zkušeností se sladí s výměnou zkušeností členských států v rámci EPAN a zaměří se na strategie využívání různých způsobů přístupu, politiky začlenění a řešení založená na osvědčených postupech. Dosažení účinnosti a efektivity v praxi Efektivní služby šetří čas a peníze a jsou pro občany, podniky a správní orgány smysluplnější, pokud jde o uvedených pět cílů tohoto akčního plánu. Jsou přínosné na třech úrovních: a) pro občany a podniky, b) pro správní orgány, c) pro společnost a hospodářství jako celek. Členské státy očekávají, že elektronická veřejná správa do roku 2010 přispěje ke zvýšení spokojenosti uživatelů s veřejnými službami a výrazně sníží administrativní zátěž občanů i podniků . Veřejný sektor by měl navíc do roku 2010 prostřednictvím inovačního používání IKT znatelně získat na účinnosti a zvýšit průhlednost a zodpovědnost. I když většinu úkolů je třeba řešit na úrovni členských států a níže, přináší Evropská komise přidanou hodnotu tím, že podporuje všech pět cílů tohoto akčního plánu, a to dvěma typy činností: měřením a sdílením. Měření Pro rozšiřování elektronické veřejné zprávy jsou nezbytné poskytování relevantních informací[8], kvantifikace, srovnávací analýzy[9], měření a porovnávání dopadů a přínosů. Pokračují práce na společném rámci pro měření zaměřeném na dopady a přínosy, který zahrnuje provádění srovnávacích analýz s použitím společných ukazatelů (měřených na vnitrostátní úrovni nebo prostřednictvím akce na evropské úrovni) a výuka na modelových případech s využitím měřitelných ukazatelů[10]. Objevují se ekonomické modely, které je třeba dále rozvíjet jako doplňkové nástroje, jež mohou pomoci nalézt způsoby využití údajů, např. odhalit vztahy mezi investicemi a produktivitou v rámci daného projektu elektronické veřejné správy, nebo určit přínos politik a programů v oblasti elektronické veřejné správy pro růst HDP, pro pracovní příležitosti či pro sociální soudržnost. Sdílení Potřeba více sdílet zkušenosti je široce uznávána[11]. Příslušné mechanismy jsou již zavedeny nebo se zavádí, například rámec pro osvědčené postupy v oblasti elektronické veřejné správy[12], observatoř pro elektronickou veřejnou správu (eGovernment Observatory)[13], portál Vaše Evropa[14], síť TESTA[15] a jednotný portál celních služeb[16]. Umožní se tak sdílení rizik a využití úspor z rozsahu při zkoumání inovačních řešení a replikovatelných stavebních bloků pro inovaci a sdílení osvědčených postupů. Do této oblasti by patřila i práce Komise na „e-Komisi“[17]. Měly by se více využít výsledky EPAN v oblasti inovačních veřejných služeb, a to jejich propojením s osvědčenými postupy podporovanými Komisí. V krátkodobém až střednědobém horizontu se navrhuje řešit udržitelnost infrastrukturních služeb prostřednictvím programů ES a vnitrostátního či regionálního financování. Dlouhodobou udržitelnost je stále ještě třeba zajistit[18]. Evropská komise v partnerství s členskými státy, soukromým sektorem a občanskou společností uskuteční tyto akce: | 2006 | Komise ve spolupráci s členskými státy navrhne společný rámec pro měření v oblasti elektronické veřejné správy zaměřený na dopady a následně jej doladí. | 2007 | V souladu s rámcem pro srovnávací analýzy v rámci iniciativy i2010 se pro sledování pokroku tohoto akčního plánu budou provádět srovnávací analýzy a případové analýzy dopadů a přínosů na základě společných ukazatelů a podkladů od členských států. | 2006 | Komise spolu s členskými státy prozkoumá mechanismy k zajištění dlouhodobé finanční a provozní udržitelnosti pro sdílení zkušeností, infrastruktur a služeb. | V letech 2006 až 2010 bude Komise nadále aktivně podporovat sdílení zdrojů, osvědčených postupů a zkušeností v oblasti elektronické veřejné správy. Klíčové služby s E ZÁSADNÍM DOPADEM PRO OBčANY A PODNIKY Agenda elektronické veřejné správy dosahuje pokroku díky modernizaci stovek veřejných služeb. I když většina z nich existuje na místní, regionální či vnitrostátní úrovni, řada služeb poskytovaných přes hranice může být pro občany, podniky i správní orgány velmi důležitá a může být vzorem pro evropské elektronické veřejné správy. Tyto služby rovněž mobilizují odhodlání na nejvyšší úrovni a vytvářejí významnou poptávku po klíčových prvcích, například elektronické identifikaci a interoperabilitě, čímž se vzájemně podporují s cíli uvedenými v tomto akčním plánu (viz též následující kapitola). Realizace těchto služeb se musí zaměřit na dosažení měřitelného dopadu prostřednictvím širokého využívání , nejen na pouhé zpřístupnění těchto služeb elektronickou cestou. Jednou ze služeb se zásadním dopadem je elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement). Příjmy státní správy činí přibližně 45 % HDP a orgány veřejné správy v Evropě za nákupy utratí 15 až 20 % HDP, neboli 1 500 až 2 000 miliard EUR ročně. Elektronické zadávání veřejných zakázek a elektronická fakturace mohou ušetřit přibližně 5 % z celkových nákladů na veřejné zakázky a snížit náklady na transakce o 10 a více procent, což znamená úspory v řádu desítek miliard EUR ročně. Zejména malé a střední podniky mohou těžit ze snadnějšího přístupu k trhům s veřejnými zakázkami, jakož i zvýšit své schopnosti v oblasti IKT, a tím i svou konkurenceschopnost. Vysoká úroveň využívání elektronického zadávání veřejných zakázek je tedy velmi žádoucí. Členské státy se zavázaly umožnit všem orgánům veřejné správy v Evropě provádět 100 % zadávání veřejných zakázek elektronicky (pokud to právní předpisy umožňují) a zajistit, aby se do roku 2010 elektronicky uskutečňovalo nejméně 50 % veřejných zakázek překračujících prahovou hodnotu ES[19] . V období let 2006–2010 Komise ve spolupráci s členskými státy prozkoumá služby s velkým dopadem a celoevropským rozměrem, které nejvíce přispívají k dosažení cílů lisabonské agendy. Zvláštní pozornost bude věnována službám umožňujícím mobilitu občanů, například vylepšeným službám pro hledání zaměstnání v Evropě, službám sociálního zabezpečení týkajícím se zdravotních záznamů, elektronického předepisování léků, podpor a důchodů v Evropě, jakož i vzdělávacím službám souvisejícím se studiem v zahraničí. Další klíčové služby, které je nutno zvážit, zahrnují registraci společností a vracení DPH podnikům. Rovněž je třeba využít příležitostí pro součinnost se strukturálními fondy a místním či regionálním rozvojem. Přeshraniční elektronické zadávání zakázek bylo zvoleno jako první aplikace, které se bude věnovat pozornost. Práce v této oblasti má podpořit akční plán pro elektronické zadávání veřejných zakázek dohodnutý s členskými státy v roce 2004[20]. Má pomoci urychlit pokrok v členských státech na cestě k realizaci přeshraničních řešení. Evropská komise v partnerství s členskými státy, soukromým sektorem a občanskou společností uskuteční tyto akce: | 2006 | Dohoda s členskými státy na plánu postupu, v němž budou stanoveny měřitelné cíle a mezníky, aby do roku 2010 bylo dosaženo 100% dostupnosti a 50% využívání elektronického zadávání veřejných zakázek. | 2007 | Na základě stávajících nebo vyvíjených řešení členských států bude urychlena tvorba společných specifikací klíčových prvků pro přeshraniční elektronické zadávání veřejných zakázek a budou spuštěny pilotní projekty. | 2009 | Posouzení pilotních projektů a šíření výsledků v celé EU. | 2010 | Zhodnocení pokroku v oblasti aplikací pro přeshraniční elektronické zadávání veřejných zakázek v členských státech. | V letech 2006 až 2010 se s členskými státy dohodne spolupráce na dalších službách elektronické veřejné správy s velkým dopadem. Realizace klíčových předpokladů Elektronická veřejná správa je na kritickém rozcestí. Další výrazný pokrok vyžaduje splnění určitých klíčových předpokladů, které jsou nezbytné zejména pro účinnost služeb se zásadním dopadem. Za rozhodující klíčové předpoklady jsou považovány interoperabilní správa elektronické identifikace (eIDM) pro přístup k veřejným službám, elektronické ověřování pravosti dokumentů a elektronická archivace. Členské státy EU již zavádí eIDM, přičemž berou v úvahu potřeby vnitrostátních služeb, kulturní tradice a preference v oblasti ochrany osobních údajů. Jednotné vnitrostátní průkazy totožnosti mohou být konkrétním prostředkem pro zavedení eIDM pro veřejné služby, ale volba je na členských státech. Biometrické vnitrostátní průkazy totožnosti a eIDM pro veřejné služby se značně liší: vnitrostátní průkazy totožnosti slouží účelům veřejné bezpečnosti, například usnadňují ucelenou správu hranic a podporují boj proti terorismu, zatímco elektronická identifikace pro účely veřejných služeb má za cíl usnadnit přístup a nabídnout personalizované a inteligentní služby. Členské státy uznávají důležitost eIDM pro zajištění toho, aby do roku 2010 mohli evropští občané a podniky využívat bezpečné a pohodlné elektronické prostředky vydávané na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni a splňující právní předpisy o ochraně osobních údajů, kterými mohou veřejným službám prokázat svou totožnost, a to ve svém vlastním i v jakémkoli jiném členském státu EU . Evropská komise navrhuje pragmatický přístup k interoperabilitě různých systémů eIDM. Cílem je respektovat různé vnitrostátní přístupy a řešení, aniž by vznikly překážky pro přeshraniční používání veřejných služeb. Bude zvážena širší veřejná konzultace, aby se získaly aktuální názory, pokud jde o přijatelnost pro veřejnost. Technologii, jež může být v procesu eIDM použita, představují elektronické podpisy. Komise bude při provádění kroků navazujících na směrnici o elektronických podpisech aktivně podporovat vzájemné uznávání a interoperabilitu digitálních podpisů, aby se odstranily překážky na jednotném trhu. Komise rovněž zváží, zda jsou pro rozvoj elektronické identifikace a ověřování pravosti pro účely veřejných služeb zapotřebí regulační opatření. Pro mnoho služeb budou navíc nezbytné elektronické dokumenty, např. smlouvy o veřejných zakázkách, předpisy na léky vystavené na dálku nebo osvědčení v oblasti vzdělávání. Mezi roky 2006 a 2010 Komise spolu s členskými státy vypracuje referenční rámec pro ověřené elektronické dokumenty v rámci EU a navrhne a realizuje pracovní program pro užší spolupráci na správě a ověřování pravosti elektronických záznamů a archivů orgánů veřejné správy a na lepším přeshraničním přístupu k nim. A konečně, obecným předpokladem je interoperabilita. Interoperabilní základní infrastrukturní služby (např. služby pro zabezpečenou komunikaci mezi správními orgány nebo pro přeshraniční přístup k rejstříkům), společné specifikace, pravidla pro interoperabilitu a opakovaně použitelný software – to vše jsou stavební bloky elektronické veřejné správy se zásadním dopadem. Probíhá práce na přijetí aktualizovaného evropského rámce pro interoperabilitu, jakož i propagace a zvyšování povědomí o interoperabilních službách elektronické veřejné správy založených na normách, otevřených specifikacích a otevřených rozhraních, jak bylo plánováno ve sdělení o interoperabilitě[21]. Komise spolu s členskými státy, soukromým sektorem a občanskou společností uskuteční tyto akce: | 2006 | Dohoda s členskými státy na plánu postupu, v němž budou stanoveny měřitelné cíle a mezníky na cestě k evropskému rámci pro správu elektronické identifikace (eIDM) do roku 2010 na základě interoperability a vzájemného uznávání vnitrostátních systémů eIDM. | 2007 | Dohodnutí společných specifikací pro interoperabilní eIDM v EU. | 2008 | Sledování rozsáhlých pilotních projektů v oblasti interoperabilních systémů eIDM pro přeshraniční služby a zavádění společně dohodnutých specifikací. | 2009 | Elektronické podpisy v elektronické veřejné správě: přezkum využívání ve veřejných službách. | 2010 | Přezkum využívání evropského rámce eIDM pro interoperabilní systémy eIDM členskými státy. | Posilování účasti a demokratického rozhodování v Evropě Demokratické rozhodování a účast stojí před několika problémy. Účast ve volbách v Evropě (pokud není povinná) na vnitrostátní i evropské úrovni je obecně nízká. Rozhodování často vzbuzuje pocit, že se stává složitějším, zahrnuje více stran i zájmů a složitější kompromisy. Občané jsou stále lépe informováni a vyžadují větší účast. Státní správy usilují o širokou podporu veřejné politiky ze všech stran, aby zajistily účinné provádění a zabránily novým demokratickým i společenským rozdílům. Lepší rozhodování a širší účast občanů ve všech fázích demokratického rozhodování, včetně rozhodování na evropské úrovni, je kritické pro soudržnost evropské společnosti. Současně se naskýtají nové příležitosti: zejména IKT mají velký potenciál zapojit do veřejné diskuse a rozhodování velmi mnoho občanů, a to na úrovni obcí i Evropy. Internet již dal vzniknout novým formám vyjadřování politických názorů a vedení veřejných diskusí, například blogům. E-demokracie je rozhraním mezi demokracií, novými technologiemi a novými formami organizování a řízení společnosti. 65 % respondentů v on-line průzkumu o politice v oblasti elektronické veřejné správy očekává, že e-demokracie pomůže odstranit nedostatky v oblasti demokracie[22] a že existují dobré příklady e-demokracie. Přesto je však třeba vyřešit mnoho otázek a obav, od začlenění po kvalitu rozhodování. Úlohou Evropské komise je umožnit spolupráci na evropské úrovni, zejména v oblasti elektronické účasti (eParticipation), aby se zvýšilo porozumění, zrychlil pokrok prostřednictvím sdílení opakovaně použitelných řešení v celém světě a aby se pomocí IKT podpořila průhlednost evropských orgánů a zapojení občanů. Iniciativa e-Komise a Evropská iniciativa pro transparentnost k tomu také přispějí[23]. Navíc se po konzultaci s parlamenty v EU a dalšími zúčastněnými stranami prozkoumají osvědčené postupy a společné specifikace v oblasti nástrojů, které občany přiblíží parlamentním rozhodovacím procesům. Komise po konzultaci se zúčastněnými stranami uskuteční tyto akce: | 2006-2010 | Testování nástrojů založených na IKT, které usnadňují účast veřejnosti na demokratickém rozhodování i jeho průhlednost. Podpora výměny zkušeností. | 2006 | Zahájení přípravných prací v oblasti nástrojů pro lepší parlamentní rozhodování založených na IKT. | 2007-2013 | Stanovení pokročilých forem e-demokracie jako priority výzkumného programu v oblasti technologií informační společnosti podle 7. rámcového programu. | Řízení a provádění akčního plánu eGovernment v rámci iniciativy i2010 Provádění tohoto akčního plánu ve značné míře závisí na spoluprácí s členskými státy a ostatními zúčastněnými stranami. Na úrovni EU akční plán podporují například programy Modinis[24], eTEN[25], IST[26], IDABC[27] a budoucí program CIP[28] (Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace). Vzhledem k důležité úloze podskupiny „eGovernment“ složené z vedoucích představitelů a zástupců vnitrostátních iniciativ pro elektronickou veřejnou správu, jejím pracovním metodám a pracovním vztahům s EPAN navrhne Komise po konzultaci s členskými státy, aby skupina na strategické úrovni pokračovala v rámci iniciativy i2010. Komise bude ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci se zúčastněnými stranami provádět strategické monitorování, vytvářet plány postupu a kontrolovat evropský akční plán „eGovernment“. Skupina bude podávat zprávy o integrování akčního plánu do plánů členských států v oblasti elektronické veřejné správy (členské státy se zavázaly podat zprávu v roce 2006) a vypracovávat strategie na konkrétní témata, jakými jsou např. elektronická veřejná správa přístupná každému a služby se zásadním dopadem zaměřené na občany. Předpokládá se, že ucelený přezkum pokroku, stanovení nových směrů pro politické priority a následná aktualizace tohoto akčního plánu, proběhne v rámci výroční zprávy iniciativy i2010 a ministerských konferencí konaných jednou za dva roky, přičemž budou zdůrazněny dosažené úspěchy a budou podpořena opakovaně použitelná řešení. Komise společně s nadcházejícím portugalským předsednictvím připraví 4. ministerskou konferenci o elektronické veřejné správě, která se uskuteční v Portugalsku v roce 2007. Ačkoli je hlavním cílem tohoto akčního plánu pomoci Evropě, získané zkušenosti mohou být prospěšné pro prohlubování mezinárodní spolupráce, včetně spolupráce s rozvojovými zeměmi. Závěry Pro konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku je nezbytná efektivní a inovační veřejná správa. Klíčem k uvolnění potenciálu veřejného sektoru je elektronická veřejná správa (eGovernment). Tento akční plán, který byl vyhlášen v rámci iniciativy i2010, rýsuje cestu kupředu v oblasti elektronické veřejné správy v Evropě a představuje styčný bod programů, iniciativ a politik Společenství v letech 2006–2010, jakož i praktickou cestu kupředu prostřednictvím plánů postupu a strategického sledování v prioritních oblastech. Úspěšné provádění tohoto akčního plánu bude vyžadovat spolupráci všech zúčastněných stran. [1] Zprávy Světového hospodářského fóra o celosvětové konkurenceschopnosti; Výhledy a trendy v oblasti inovací vypracované Evropskou komisí; Zprávy OSN o celosvětové připravenosti na elektronickou veřejnou správu z let 2003, 2004 a 2005. [2] 24. listopadu 2005, Manchester, Spojené království.http://www.egov2005conference.gov.uk/documents/proceedings/pdf/051124declaration.pdf. [3] Prohlášení Evropské průmyslové asociace pro informační systémy, komunikační technologie a spotřební elektroniku (EICTA) k elektronické veřejné správě, 25. listopadu 2005. [4] Cíle 1–4 jsou shrnuty z prohlášení ministrů. [5] Veřejné zakázky přesahující práh ES; viz oddíl 4. [6] Elektronická přístupnost služeb veřejného sektoru v EU, listopad 2005, zpráva předsednictví Spojeného království. [7] Sdělení o přístupnosti elektronických technologií, KOM(2005) 425. [8] Průzkumy Eurostatu týkající se domácností a podniků v členských státech poskytují důležité informace o elektronické veřejné správě přístupné každému a o elektronickém zadávání zakázek. [9] MODINIS – porovnání základních služeb elektronické veřejné správy on-line – 6. měření (2006), jakož i nový pilotní projekt pro zlepšení srovnávacích ukazatelů pro elektronickou veřejnou správu. [10] MODINIS – studie eGEP týkající se financování, přínosů a ekonomických aspektů elektronické veřejné správy, http://europa.eu.int/egovernment_research. [11] Prohlášení ministrů, druhá ministerská konference, Como, Itálie, 7. července 2003; Sdělení o elektronické veřejné správě, KOM(2003) 567; Závěry Rady o elektronické veřejné správě, prosinec 2003. [12] http://egov-goodpractice.org [13] eGovernment Observatory: http://europa.eu.int/egovo [14] http://europa.eu.int/youreurope [15] http://europa.eu.int/idabc/en/document/2097/556 [16] http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/common/publications/com_reports/customs/index_en.htm [17] E-Komise 2006–2010: zvýšení účinnosti a průhlednosti, 22. listopadu 2005. [18] Pokud jde o program IDABC, ustanovení čl. 10 odst. 8 a čl. 3 písm. d) rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES (Úř. věst. L 144, 30.4.2004, oprava v Úř. věst. L 181, 18.5.2004, s. 25) ze dne 21. dubna 2004 stanoví, že je nutno definovat mechanismy k zajištění finanční a provozní udržitelnosti infrastrukturních služeb programu IDABC. [19] Od cca 50 000 EUR pro jednoduché veřejné služby po 6 000 000 EUR pro stavební práce. [20] KOM(2004) 841; právní rámec v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek podle směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES. [21] Interoperabilita pro celoevropské služby elektronické veřejné správy, KOM(2006) 45. [22] On-line konzultace uspořádaná generálním ředitelstvím pro informační společnost a média, říjen–prosinec 2005. [23] Sdělení předsedy Komise, komisařky Wallströmové, komisaře Kallase, komisařky Hübnerové a komisařky Fisher Boelové určené Komisi a týkající se spuštění Evropské iniciativy pro transparentnost, SEK(2005) 1300. [24] http://europa.eu.int/information_society/eeurope/2005/all_about/modinis/ [25] http://europa.eu.int/information_society/activities/eten/ [26] http://www.cordis.lu/ist/ [27] http://europa.eu.int/idabc/ [28] http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/cip/