[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.12.2005

KOM(2005) 670 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů

{SEK(2005) 1684}{SEK(2005) 1683}

OBSAH

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů 4

1. ÚVOD 4

2. Evropská politika životního prostředí a využívání zdrojů – problematika a její řešení. 5

3. Řešení problému – cíl strategie 6

4. Využití stávající politické struktury: Zavedení přístupu životního cyklu do stávajících politik 7

5. Nové iniciativy – kladení základů pro příštích dvacet pět let 8

5.1. Budování vědomostní základny – Datového centra pro politické činitele, které bude sloužit k posílení a zdokonalení vědomostní základny o využívání zdrojů a jeho dopadu na životní prostředí 9

5.2. Vyhodnocování pokroku – vytvoření ukazatelů 9

5.3. Vnitřní dimenze – členské státy a fórum na vysoké úrovni 10

5.4. Celosvětová dimenze – Mezinárodní panel o udržitelném využívání přírodního bohatství 11

6. Očekávané dopady a výsledky 12

7. Hodnocení 12

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů

1. ÚVOD

Evropská hospodářství jsou závislá na přírodním bohatství, včetně surovin, jako jsou například nerosty, biomasa a biologické zdroje; složky životního prostředí, např. vzduch, voda a půda; pohyblivé zdroje, např. větrná, geotermální, přílivová a sluneční energie; a prostor (území). Ať už jsou zdroje využívány k výrobě, nebo jako odpadní jímky, které pohlcují emise (půda, vzduch a voda), mají klíčový význam pro fungování hospodářství a pro kvalitu našeho života. Způsob, jakým jsou obnovitelné i neobnovitelné zdroje využívány, a rychlost, s jakou jsou neobnovitelné zdroje čerpány, prudce narušují schopnost planety obnovovat zdroje a ekologické funkce, na nichž jsou založeny naše prosperita a rozvoj. Jak uvádí nedávná zpráva Hodnocení ekosystému tisíciletí[1], v průběhu uplynulých padesáti let změnili lidé ekosystémy mnohem rychleji a extenzivněji než v jakémkoliv jiném srovnatelném období v lidské historii, většinou proto, aby vyhověli rostoucí poptávce po potravinách, čerstvé vodě, dřevu, vláknech a palivu.

Bude-li se při využívání zdrojů v Evropě postupovat stejným způsobem, bude se životní prostředí dále zhoršovat a plenění přírodní bohatství bude pokračovat. Problém má i své globální dimenze. Evropská unie je velmi závislá na zdrojích pocházejících mimo Evropu a dopad využívání zdrojů EU a jinými velkými ekonomikami na životní prostředí je pociťován celosvětově. Rostoucí ekonomiky zemí rozvojového světa, jako jsou Čína, Indie a Brazílie, současně využívají přírodní zdroje zrychlujícím se tempem. Kdyby svět jako celek postupoval ve spotřebě tradičními způsoby, zvýšilo by se podle odhadů celosvětové využívání zdrojů v příštích dvaceti letech čtyřnásobně. Negativní dopad na životní prostředí by byl závažný. Jinou možností je přijmout koordinovaný přístup, předvídající nezbytnost přejít k udržitelnějším modelům využívání, což by mohlo přinést ekologický a ekonomický prospěch Evropě i celému světu.

Úkolem politických činitelů je usnadnit a podporovat rozvoj, ale zároveň zajistit, aby se stav životního prostředí nezhoršoval. Tyto cíle se vzájemně nevylučují. Efektivní využívání zdrojů přispívá k rozvoji. Neefektivní využívání a plenění obnovitelných zdrojů je z dlouhodobého hlediska brzdou rozvoje.

Udržitelné využívání přírodního bohatství, to jest i udržitelná produkce a spotřeba, je proto klíčovou složkou dlouhodobé prosperity jak v Evropské unii, tak celosvětově. Strategie EU pro růst a zaměstnanost[2], přijatá na jarním shromáždění nejvyšších představitelů v roce 2005, proto oprávněně připisuje udržitelnému využívání přírodního bohatství velký význam. Zároveň vyzývá EU, aby se ujala vedení v úsilí o nastolení udržitelné spotřeby a produkce v celosvětové ekonomice. Evropa proto potřebuje dlouhodobou strategii, která zahrne dopady využívání přírodního bohatství na životní prostředí, a to i jejich vnější dimenze (tj. dopady mimo EU, včetně rozvojových zemí) do politických rozhodnutí. Odpovědí na tuto výzvu je tato Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů („strategie“). Je třeba ji vidět v kontextu s nedávno přezkoumanou Strategií pro trvale udržitelný rozvoj (SDS)[3] jako její přínos.

Strategie zdůrazňuje význam integrace ekologických problémů do jiných politických programů, které ovlivňují dopady využívání přírodních zdrojů na životní prostředí, ale nesnaží se zavádět konkrétní iniciativy v oblastech, kde se už uplatňují osvědčené postupy. Stanoví analytický rámec s možností zabudovat dopad využívání zdrojů na životní prostředí do běžné praxe veřejné politiky. Bude-li tento přístup realizován, pomůže evropským ekonomikám dospět do situace, kdy cílů rozvoje je dosahováno efektivnějším využíváním přírodního bohatství, aniž by docházelo k dalšímu narušování základů přírodního bohatství.

2. EVROPSKÁ POLITIKA žIVOTNÍHO PROSTřEDÍ A VYUžÍVÁNÍ ZDROJů – PROBLEMATIKA A JEJÍ řEšENÍ.

Využívání zdrojů je předmětem diskuse o evropské politice životního prostředí uplynulých třiceti let. Největším problémem 70. let, vyplývajícím z první ropné krize, byla omezenost zdrojů přírodního bohatství a hranice růstu. Jak však už naznačila Komise ve svém sdělení „na cestě ke strategii“[4], ukázalo se, že omezenost zdrojů není až takovým ekologickým problémem, jak se předpokládalo. Svět nevyčerpal zásoby fosilních paliv a trh si pomocí cenových mechanismů poradil s nedostatkem. Kovy a nerosty byly využívány v menší míře spíše díky novým technologiím, a nikoliv v důsledku vyčerpání zásob. Rychle rostoucí poptávka a nedostatky v zásobování ovšem mohou způsobit akutní hospodářské a ekologické potíže, jak ukázal růst cen mnoha surovin v nedávné době.

Poškození základů přírodního bohatství proto bylo a zůstává problémem. Programy na ochranu životního prostředí se z počátku zaměřily na viditelné problémy, jež byly důsledkem emisí a odpadů, a snažily se omezit znečišťování pocházející z „jednotlivých zdrojů“, jako jsou továrny a elektrárny. Podařilo se jim uspět. Kvalita vzduchu a vody se zlepšila. Větší část vzniklého odpadu je recyklována, menší část je ukládána na skládky. Analýza nakládání s látkami a odpady v EU, včetně dovozu a vývozu, ukázala, že v posledních dvaceti letech celková spotřeba na jednoho obyvatele v EU v podstatě setrvává na zhruba 16 tunách ročně, ale růst hospodářství byl v tomto období o 50 % vyšší. To znamená, že Evropa významně zvýšila efektivnost materiální spotřeby. Přes tato zlepšení zvyšující se objemy produkce často předstihují celková zlepšení životního prostředí nebo zvýšení efektivity a současné programy nepostačují ke zvrácení v zásadě neudržitelných trendů jak v Evropě, tak ve světě.

Má-li se ekologická politika větší měrou podílet na změně těchto neudržitelných trendů, na zpomalování degradace životního prostředí a uchování základních funkcí, které přírodní bohatství poskytuje, musí se dostat za kontrolu emisí a nakládání s odpady. Je nezbytné vytvořit prostředky k identifikaci negativních ekologických účinků materiálové a energetické spotřeby v průběhu životních cyklů (často označovaných jako metoda od kolébky do hrobu ) a určit jejich význam. Takové pojetí globálních a kumulativních účinků v posloupnosti času je nezbytné pro zaměření jednotlivých opatření programu tak, aby byla co nejúčinnější pro životní prostředí a méně finančně nákladná pro veřejné orgány a hospodářské subjekty.

Nestačí však ani sledovat životní cykly izolovaně v jednotlivých zeměpisných oblastech. V éře globalizace, v rámci světové ekonomiky, jejímž aktivním účastníkem Evropa je, osvícený přístup k tvorbě politických programů vyžaduje znalosti o tom, jak zdroje postupují celosvětovou ekonomikou, čím se tento proces řídí a co se stane v případě, že jsou tyto zdroje vyčerpány a využívány.

Šestý akční program pro životní prostředí[5] (šestý EAP) to konstatoval a vyzval k vypracování „tematické strategie pro udržitelné využívání zdrojů a nakládání s nimi…“ . Tato strategie je založena na analýze využívání zdrojů v EU a stávajících analytických a politických struktur. Byla připravena v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami.[6]

Strategie dále rozvíjí pojetí, které přináší nejvyšší zisk z úsilí vloženého do ochrany životního prostředí. Zaměření konkrétních prostředků správních a hospodářských subjektů na hlavní problémy životního prostředí bude jeho součástí.

3. ŘEšENÍ PROBLÉMU – CÍL STRATEGIE

Strategický přístup k dosažení udržitelnějšího využívání přírodního bohatství by měl výhledově vést k vyšší efektivnosti využívání zdrojů spolu s oslabením jeho negativního dopadu na životní prostředí, tak aby celkové zlepšení životního prostředí kráčelo ruku v ruce s rozvojem. Hlavním cílem je proto snížení negativních dopadů na životní prostředí způsobených využíváním přírodního bohatství v rozvíjejícím se hospodářství – koncepce označovaná jako oddělování.[7] Prakticky to znamená oslabování účinků využívání zdrojů na životní prostředí a současně zvyšování jejich produktivity v celém rozsahu hospodářství EU. Pro obnovitelné zdroje to zároveň znamená zůstat pod prahem neúměrného plenění.

K dosažení tohoto cíle strategie obsahuje opatření s cílem:

- zlepšovat naše porozumění a znalosti o využívání evropského přírodního bohatství, jeho negativního dopadu na životní prostředí a významu pro EU i celý svět,

- vytvářet nástroje k monitorování a vykazování pokroku v EU, členských státech a hospodářských sektorech,

- podpořit používání strategických přístupů a postupů jak v hospodářských sektorech, tak v členských státech a povzbudit je v jejich úsilí vypracovávat příslušné plány a programy a

- zvyšovat povědomí zúčastněných stran a občanů o výrazně negativním dopadu využívání zdrojů na životní prostředí.

Strategie napomůže k rychlejšímu a snazšímu shromažďování poznatků o využívání zdrojů v ekonomice. Současně zváží i jiné iniciativy, jako např. INSPIRE[8], a bude z nich podle potřeby vycházet. To umožní identifikovat nejzávažnější dopady využívání zdrojů na životní prostředí a přijímat opatření na jejich zmírnění.

Často bude zapotřebí vyvinout úsilí v politických oblastech, které se přímo nezabývají životním prostředím. Obhajovaný přístup posílí formování politiky na všech úrovních (EU, vnitrostátní, regionální a místní). Lepší porozumění vlivu využívání zdrojů na životní prostředí v průběhu životních cyklů umožní politickým činitelům lépe stanovit priority a soustředit se na oblasti, kde je opravdu možné něco změnit.

Jedná se o dlouhodobý proces – proto je navrhován časový horizont 25 let. To si vyžaduje spojené úsilí různých činitelů na různých úrovních správy. Znamená to zvýšit účinnost současných programů, mimo jiné posílením jejich správných dimenzí využívání zdrojů a přípravou nových iniciativ, které by měly zajistit, že zvážení důsledků využívání zdrojů v průběhu životních cyklů se stane součástí utváření politiky.

V tomto počátečním stadiu strategie nestanoví kvantitavní cíle „efektivity zdrojů a jejich úsporného využívání“, jak určuje šestý akční plán pro životní prostředí, protože to není vzhledem k současnému stupni poznání a stadiu vývoje ukazatelů možné. Podpůrná data ani ukazatele neumožňují stanovení takových cílů, které by jasně sloužily účelu omezit dopady na životní prostředí v rozvíjejícím se hospodářství. Strategie nicméně aktivuje takový postup tam, kde by to bylo možné v průběhu příštích pěti nebo deseti let.

4. VYUžITÍ STÁVAJÍCÍ POLITICKÉ STRUKTURY: ZAVEDENÍ PřÍSTUPU žIVOTNÍHO CYKLU DO STÁVAJÍCÍCH POLITIK

Stanovený přístup bude zaváděn prostřednictvím stávajících a vznikajících politik životního prostředí (viz příloha 2). Negativní dopady využívání zdrojů na životní prostředí už byly vzaty v úvahu v mnoha těchto programech a budou systematicky aplikovány v budoucnu. Stále větší důraz v programu na ochranu životního prostředí je kladen na integrovaný přístup a spojení mezi prostředky životního prostředí (vzduch, voda, půda) a vznikajícími programy na témata přesahující problematiku životního prostředí, které věnují větší pozornost udržitelnému využívání zdrojů (např. změna klimatu, biodiversita atd.). Toto uvažování založené na životních cyklech se odráží zejména v Tematické strategii na omezování a recyklování odpadu.

Konkrétně na snížení negativních účinků výrobků na životní prostředí po celou dobu jejich existence, včetně výroby, užívání a likvidace, vznikly nelegislativní přístupy, jako je Integrovaná výrobková politika (IPP)[9]. Podobně Akční program pro environmentální technologie[10] (ETAP) nalezl řadu způsobů, jimiž ekologicky šetrné technologie mohou oslabit negativní dopady výroby a spotřeby na životní prostředí.

Toto uvažování na základě životního cyklu může být s prospěchem použito napříč různými oblastmi politiky. Všechny tyto programy ovlivňují využívání zdrojů, a je proto třeba, aby dále zahrnovaly tuto problematiku a její negativní účinky koordinovanou cestou. Například v oblasti dopravy Bílá kniha o evropské dopravní politice[11] stanovila jako cíl propagaci upřednostňování ekologicky šetrnějších způsobů dopravy. V energetické oblasti byla podniknuta opatření v hlavním spotřebním sektoru energetiky (konkrétně stavebnictví a dopravě), jejichž zavedením se dosáhne velkého zlepšení v dopadech na životní prostředí. Nedávné reformy v některých oblastech politiky, zejména v rybolovu a zemědělství, už dosáhly velkého pokroku na cestě k zohlednění dopadů využívání zdrojů na životní prostředí. V reakci na potřebu konzistentního, společného formování politiky napříč ekonomickým, společenským a ekologickým spektrem byla vlastně přijata Strategie pro udržitelný rozvoj.

Komise má v úmyslu vytvořit oborové iniciativy pro jednotlivá hospodářská odvětví v rámci, mimo jiné, strategie EU pro růst a zaměstnanost, spolu s iniciativami, které ohlásila ve svém nedávném sdělení o průmyslové politice.[12] To by přispělo nejen k posílení konkurenceschopnosti a celkového výkonu, ale i ke snížení negativních dopadů na životní prostředí. Prosazování posílené eko-efektivity může také podpořit vznik nových iniciativ, zvýšené produktivity a tedy i konkurenceschopnosti a rozvoje (viz příloha 4).

Důležitým prostředkem zavádění teorie životního cyklu budou celková zhodnocení dopadů Komisí, která zohlední ekonomické, sociální a ekologické dopady různých programových možností na hlavní politické návrhy[13]. Na národní úrovni mohou členské státy k oslabení negativních ekologických dopadů v důsledku využívání zdrojů jednotlivými projekty nebo plány, programy a politikami využívat výsledků hodnocení ekologických dopadů[14], jakož i strategických ekologických hodnocení[15].

5. NOVÉ INICIATIVY – KLADENÍ ZÁKLADů PRO PřÍšTÍCH DVACET PěT LET

Má-li být tato strategie úspěšně zavedena do praxe, bude zapotřebí nových iniciativ na všech úrovních správy – v EU, na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Na úrovni EU to znamená spojené úsilí o vybudování nové vědomostní základny, vytvoření ukazatelů, které bude možno použít při projednávání programu a zahájení nových iniciativ u hospodářských subjektů. Protože využívání zdrojů v EU má značný globální rozměr a protože je třeba, aby ho vzali do úvahy političtí činitelé EU, bude ustanoveno mezinárodní fórum odborníků, aby posoudilo globální aspekty využívání zdrojů a jeho negativní dopady na životní prostředí.

5.1. Budování vědomostní základny – Datového centra pro politické činitele, které bude sloužit k posílení a zdokonalení vědomostní základny o využívání zdrojů a jeho dopadu na životní prostředí

V určitých případech existuje nedostatek informací o spletitých nahodilých vztazích v pozadí difúzního znečišťování a využívání zdrojů. Pro politické činitele není snadné tyto informace v použitelné formě získat. Do analýzy využívání zdrojů jsou zapojeny různé instituce, které poskytují údaje a informace – v rámci Komise GŘ Eurostat, Společné výzkumné středisko (GŘ JRC) a generální ředitelství pro výzkum (GŘ RTD), jakož i Evropská agentura životního prostředí (EEA), Výkonná agentura pro inteligentní energii, vnitrostátní ústavy, univerzity a komerční zdroje. Výměna informací však není vždy optimální.

Mezery a překrývání ukazují na nezbytnost Datového centra pro přírodní zdroje, vedoucí či ústřední službu, která by fungovala jako „informační středisko“ shromažďující všechny dostupné relevantní informace, monitorovala a analyzovala je a poskytovala je rozhodujícím činitelům. Sloučením existujících základních údajů, poznatků, vědeckých odborných znalostí a organizačních schopností shora uvedených orgánů bude Komise reagovat na požadavek Rady pro životní prostředí „zlepšit kvalitu informací využitím strategické evropské schopnosti shromažďovat a sdílet poznatky o využívání zdrojů a dopadech a příslušných politických hodnocení, aby bylo možno rozhodnout, které dopady řešit a vytvářet možnosti volby, jak je snížit v rozvíjejícím se hospodářství“.[16]

Ti, kdo budou informace poskytovat, budou mít svou úlohu i v jiných složkách strategie: rozvíjet a upevňovat vhodné ukazatele pro měření pokroku strategie, pomáhat členským státům v přípravě konkrétních akčních plánů nezbytných pro realizaci cílů strategie, poskytovat podporu mezinárodnímu panelu při plnění jeho úkolů a každých pět let, počínaje rokem 2010, vypracovat průběžnou zprávu o zavádění strategie, která bude zapracována do hodnotícího procesu Komise.

Výzkum a vývoj na všech úrovních, včetně mezinárodních, evropských, vnitrostátních a odvětvových programů a projektů, může hrát ve vývoji a realizaci strategie vícenásobnou roli. Sedmý rámcový program pro výzkum[17] bude klást větší důraz na vývoj nástrojů k hodnocení ekologických, ekonomických a sociálních dopadů.

5.2. Vyhodnocování pokroku – vytvoření ukazatelů

Práce na plnění cílů strategie vyžaduje, aby byl pokrok hodnocen přiměřeně a aby k informacím měli přístup politici i občané. Je třeba vytvořit další skupinu ukazatelů a vycházet přitom ze značné práce, která již byla v oblasti hodnocení životního prostředí, pohybu materiálu a životního cyklu vykonána. Do roku 2008 Komise vyvine:

- ukazatele k vyhodnocování pokroku v efektivnosti a produktivitě ve využívání přírodního bohatství, včetně energie,

- zvláštní ukazatele pro měření zdrojů, aby bylo možno zhodnotit, jak negativní vlivy na životní prostředí byly odloučeny od využívání zdrojů, a

- celkový ukazatel k hodnocení pokroku ve snižování tlaku, kterým působí na životní prostředí využívání zdrojů v EU (ukazatel ekologické efektivity).

Všechny ukazatele by v ideálním případě měly být co nejúplnější, srozumitelné a založené na dosavadní práci v členských státech, EU i na mezinárodní úrovni (viz příloha 3). V případě, že nebude dosaženo úplnosti (na příklad z důvodů metodologických nebo technických potíží), bude místo toho k hodnocení pokroku na cestě k udržitelnému využívání přírodního bohatství použito základních košů.[18] Ukazatele také pomohou identifikovat takové využívání přírodního bohatství, které v nejvyšší míře přispívá k negativním dopadům na životní prostředí. Rovněž budou pomáhat stanovit politické priority, zejména při určování sektorů, které by se měly podílet na rozvíjení iniciativ v jednotlivých odvětvích. V úvodní fázi bude Komise vycházet z předběžných výsledků dosavadních studií.

5.3. Vnitřní dimenze – členské státy a fórum na vysoké úrovni

Mnohá z opatření nezbytných k zavedení této strategie budou moci být nejlépe realizována na vnitrostátní úrovni. S výjimkou zemědělství a rybolovu většina politik vztahujících se na přírodní bohatství nespadá do výlučných pravomocí Společenství. Členské státy mají k dispozici určité politické nástroje, jako např. ekonomické, které se obtížně používají na úrovni Společenství. Členské státy také zodpovídají za vzdělání a učební osnovy a mají lepší předpoklady k prosazování spotřebitelských programů zaměřených na změnu chování.

Komise navrhuje, aby si každý členský stát EU pro dosažení cílů strategie vytvořil opatření a programy na podporu udržitelného využívání přírodního bohatství na vnitrostátní úrovni. Tato opatření a programy by se měly zaměřit na využívání zdrojů, které má nejvýznamnější dopady na životní prostředí. Členské státy by rovněž měly přijmout mechanismy na hodnocení pokroku a tam, kde je to možné, stanovit cíle. V příloze 5 je navrženo několik opatření, která by členské státy měly zvážit.

Aby usnadnila vznik těchto opatření na vnitrostátní úrovni, Komise vytvoří fórum na vysoké úrovni, sestávající z vedoucích úředníků zodpovědných za vývoj politiky životního prostředí v členských státech, zástupců Komise a podle potřeby spotřebitelských organizací, ekologických nevládních organizací, průmyslu, akademické obce a dalších zúčastněných stran s konkrétním zájmem a odbornými znalostmi v daných případech.

Obdobně bude Komise také vyhledávat opatření přijatá členskými státy, která by bylo možné použít pro celou Evropskou unii, a vyzve členské státy, aby určily ty ekologické problémy, o nichž se domnívají, že by mohly být efektivně řešeny s použitím tržních nástrojů, avšak neexistence koordinovaného postupu na úrovni EU je považována za překážku jejich použití. Využívání tržních nástrojů ke spravování přírodního bohatství bude konkrétně zvažováno Komisí na fóru na vysoké úrovni, jakož i v procesu hodnocení této strategie, jak je uvedeno v oddíle 7.

5.4. Celosvětová dimenze – Mezinárodní panel o udržitelném využívání přírodního bohatství

Stále větší pozornost je věnována využívání zdrojů na mezinárodní úrovni.[19] Konkrétně OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) stanovila cíl oddělení ekologických tlaků od hospodářského růstu.[20] OECD/DAC (Výbor pro rozvojovou pomoc OECD) také zveřejnil společný mezioborový dokument[21] o Ekologické fiskální reformě (EFR), který zdůrazňuje, jak EFR může přispět k udržitelnějšímu rozvoji přírodního bohatství, a poskytuje užitečné pokyny, jak postupovat.

Kromě toho podle DCECI[22] Komise počínaje rokem 2007 navrhne tematický program pro životní prostředí a udržitelné nakládání s přírodními zdroji, včetně energie.

A konečně, na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002 se všechny země zavázaly, že změní neudržitelné vzorce spotřeby a výroby.

V zájmu centralizace a udržení těchto snah v ohnisku pozornosti Komise navrhuje vytvoření mezinárodního panelu o udržitelném využívání přírodního bohatství ve spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí UNEP a možná dalšími mezinárodními partnery a iniciativami, jako je například UNIDO a Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jeho úlohou bude vyhodnocovat a poskytovat informace o globálních aspektech využívání zdrojů a dopadů na životní prostředí. Panel bude (viz příloha 6):

- poskytovat Komisi nezávislé rady o vlivu využívání přírodního bohatství na životní prostředí v globálním kontextu, přičemž bude brát v úvahu ekonomické a sociální dopady;

- přispívat k budování vědomostní základny a vyhodnocování pokroku;

- určovat horní hranice udržitelnosti těžby, sklizně, dopravy a skladování materiálů a výrobků přicházejících do EU zvenčí, které budou zahrnovat nejen měřítka kvality materiálů, ale i měřítka kvality výroby, přičemž zohlední sociální a ekologické otázky;

- poskytovat rady rozvojovým zemím jak rozvíjet své možnosti hodnocení dopadů, jaké má na životní prostředí využívání přírodního bohatství a programy jeho řízení v jejich zemi (což bude později možné použít jako součást programů spolupráce s třetími zeměmi);

- poskytovat rady o vlivu využívání přírodního bohatství na životní prostředí v širším globálním kontextu, na příklad jako součást iniciativ pod vedením UNEP o udržitelné výrobě a spotřebě.

6. OčEKÁVANÉ DOPADY A VÝSLEDKY

Realizace této strategie vytvoří podmínky pro lepší, ekologicky efektivnější využívání zdrojů a podněty na cestě k udržitelnější produkci a spotřebním modelům. To bude mít pozitivní dopady na ekonomiku, zejména proto, že tyto pobídky pomohou podnikům v inovaci a zvýšení konkurenceschopnosti. Političtí činitelé tak budou moci na základě lepších informací přijímat vhodnější rozhodnutí a poskytovat prostředky (ukazatele, údaje) k vyhodnocování pokroku. Hodnocení dopadu, které je k tomuto sdělení přiloženo, předkládá možnosti volby a hodnotí dopady jak akcí, uvedených shora, tak akcí, které nebyly posouzeny jako vhodné.

7. HODNOCENÍ

Komise provede přezkum pokroku na cestě k dosažení cíle strategie v roce 2010 a dále každých pět let. Toto hodnocení bude začleněno do konečného hodnocení šestého EAP.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů („strategie“).

2. RÁMEC ABM/ABB

Oblast politiky: 07 – Životní prostředí

Činnost: 07 04 – Plnění politiky v oblasti životního prostředí

3. ROZPOČTOVÉ LINIE:

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

07 01 04 01 - Právní předpisy, zvyšování povědomí a ostatní obecné akce vycházející z akčních programů Společenství v oblasti životního prostředí - výdaje na správu a řízení.

07 04 02 - Zvyšování povědomí a ostatní obecné akce vycházející z akčních programů Společenství v oblasti životního prostředí.

07 02 01 – Příspěvek mezinárodním ekologickým aktivitám

Od roku 2007 budou finanční aspekty vztahující se k cílům Datové centrum a „ukazatele“ zahrnuty do programu „LIFE +“. Finanční aspekty spojené s plánem „Mezinárodní panel“ budou zahrnuty v nástrojích vnější pomoci podle okruhu 4 navrhovaného finančního rámce.

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Strategie má časové rozpětí 25 let (2006–2030). Proces nastartují přímé akce plánované ve sdělení. Současný přehled o pracovních silách zahrnuje finanční aspekty vztahující se k prvním šesti rokům (2006-2011).

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek EFTA | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

07 04 02 | Nepov. | Rozl.[23] | NE | NE | NE | č. 3 |

07 02 01 | Nepov. | Rozlišené | NE | NE | NE | č. 4 |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

Potřeby lidských a správních zdrojů by měly být pokryty v rámci přídělů poskytnutých řídícím generálním ředitelstvím (GŘ pro životní prostředí a jiným) v rámci postupu pro roční příděly.

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | Rok 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 a násl. | Celkem |

Provozní výdaje[24] – 07 04 02 |

Položky závazků (PZ) | 8.1 | a | 0,200 | 0,580 | 0,980 | 1,780 | 1,630 | 1,600 | 6,7706 |

Položky plateb (PP) | b | 0,133 | 0,427 | 0,796 | 1,460 | 1,573 | 2,381 | 6,770 |

Provozní výdaje[25] – 07 04 01 |

Položky závazků (PZ) | 8.1 | a | 0,240 | 0,610 | 0,640 | 0,750 | 0,600 | 0,710 | 3,550 |

Položky plateb (PP) | b | 0,160 | 0,455 | 0,581 | 0,709 | 0,635 | 1,010 | 3,550 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[26] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4 | c | 0,150 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,150 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 0,590 | 1,190 | 1,620 | 2,530 | 2,230 | 2,310 | 10,470 |

Položky plateb | b+c | 0,443 | 0,881 | 1,377 | 2,169 | 2,209 | 3,391 | 10,470 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[27] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5 | d | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 4,698 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6 | e | 0,002 | 0,026 | 0,056 | 0,058 | 0,058 | 0,060 | 0,260 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 1,375 | 1,999 | 2,459 | 3,371 | 3,071 | 3,153 | 15,428 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 1,228 | 1,690 | 2,216 | 3,010 | 3,050 | 4,234 | 15,428 |

Podrobnosti o spoluúčasti

Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky):

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | Rok n | n + 1 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem |

…………………… | f |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f |

Jedna z akcí plánovaných v rámci strategie (viz současný přehled o pracovních silách, bod 3 v oddíle 5.3) proběhne ve spolupráci s UNEP a vyžádá si založení sekretariátu. Práce sekretariátu bude financována prostřednictvím „svěřeneckého fondu“, do něhož budou moci přispívat různé orgány a organizace. V této fázi však není možné předvídat objem spolufinancování členskými státy nebo jinými subjekty.

4.1.2. Soulad s finančním plánem

X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh si může vyžádat uplatnění ustanovení interinstitucionální dohody[28] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy.

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

PředakcíRok n-1] | Situace po skončení akce |

Celkový objem lidských zdrojů | 7,25 | 7,25 | 7,25 | 7,25 | 7,25 | 7,25 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V zájmu řešení problematiky životního prostředí, která se týká využívání přírodních zdrojů (např. surovin a půdy), strategie zavede opatření, jejichž cílem bude sledovat a monitorovat využívání přírodních zdrojů v celém životním cyklu – „od kolébky do hrobu“ – a vypracuje postupy nezbytné pro oslabení jejich dopadu na životní prostředí. Strategie se v průběhu celých 25 let svého trvání zaměří na odhalování nejzávažnějších dopadů, které má na životní prostředí využívání přírodních zdrojů, na podporu takových řešení a postupů, které povedou k jejich překonávání tím, že o nich poskytnou dokonalejší poznatky a snadný přístup k nim.

5.2. Přidaná hodnota intervence Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Vzhledem k tomu, že hnací silou využívání přírodních zdrojů v Evropě je hospodářský růst, ale hospodářský růst je zároveň hlavním cílem politiky EU, jedinou možností jak dosáhnout oslabení dopadů na životní prostředí je oddělit nebo uvolnit využívání zdrojů a s ním související ekologické dopady od jejich hnacího motoru: hospodářského růstu, a to na evropské úrovni. Obchod s přírodními zdroji je významný (v pravomoci EU) a využívání produktů i služeb je sdílená pravomoc; existuje proto zřejmý důvod pro intervenci Společenství.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Cílem strategie je připravit řadu opatření, která v dlouhodobém měřítku umožní, budou-li vhodně použita, oddělení ekologických dopadů od hospodářského růstu.

Za tímto účelem se chystá řada konkrétních kroků:

1) Založení Datového centra pro informační účely,

2) Rozvoj ukazatelů pro účely strategie,

3) Ustanovení Mezinárodního panelu pro udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Další podrobnosti o očekávaných výsledcích a jejich účincích jsou obsaženy ve sdělení a zhodnocení účinků, které je jeho přílohou.

5.4. Způsob provádění (orientační)

X Centralizované řízení

X přímo ze strany Komise

X nepřímo na základě svěřené pravomoci:

( výkonným agenturám

X subjektům, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu s třetími zeměmi

X Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky: Většina opatření plánovaných v rámci strategie bude přímo zaváděna Komisí (zahájení studií, organizace schůzí, realizace zakázek na poskytování služeb atd.)

Jedna z akcí plánovaných v rámci strategie (Mezinárodní panel – viz současný přehled o pracovních silách, bod 3 v oddíle 5.3) však proběhne ve spolupráci s UNEP. Nejprve udělí Komise grant UNEP, aby vytvořil sekretariát panelu, s ohledem na jeho znalosti a kvalifikaci v oblasti řízení mezinárodních sekretariátů v minulosti (např. sekretariátu IPCC v Ženevě). Ve druhé fázi si provoz sekretariátu možná vyžádá sdílení zdrojů s řadou dárců, a nebude proto logicky možné ani vhodné přidělit podíl, kterým konkrétní dárce přispěje, konkrétnímu typu výdaje.

Další z plánovaných akcí (Datové centrum – viz současný přehled o pracovních silách, bod 1 v oddíle 5.3) proběhne ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) vzhledem k jejím znalostem a kvalifikaci v oblasti přírodních zdrojů a budování sítě odborníků.

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Komise navrhuje přezkoumávat účinnost strategie každých pět následně po zveřejnění sdělení. K tomuto účelu připraví Komise zprávu, která bude zveřejněna a předložena institucím.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante)

Strategie byla podrobena zhodnocení z hlediska dopadu, které bude zveřejněno současně s přijetím sdělení.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném/následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Přístup formování politiky s použitím nástroje tematické strategie je novinkou šestého akčního programu pro životní prostředí (EAP).[30] Opatření obsažená v této konkrétní strategii však nepřesahují rámec běžné administrativní praxe (zahájení studií, organizace setkání odborníků, zakázky na poskytování služeb za relativně malé finanční částky), na niž se vztahují příslušné postupy finančních záruk.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Komise navrhuje přezkoumávat účinnost strategie každých pět následně po zveřejnění sdělení. K tomuto účelu připraví Komise zprávu, která bude zveřejněna a předložena institucím.

7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM

Navrhované aktivity obsahují pouze výdaje na zaměstnance, setkání odborníků a smlouvy o studiích. Ty budou podléhat obvyklým kontrolním mechanismům Komise, a proto není třeba zavádět další opatření proti podvodům.

Zejména případní příjemci a smluvní partneři musí dodržovat ustanovení finančního nařízení a poskytnout důkaz své finanční a právní způsobilosti. U grantů musejí předložit dočasné prohlášení o příjmu a vydání vztahující se k projektu/činnosti, pro něž požadují finanční zajištění. Platby se provádějí na základě lhůt a podmínek vztahujících se ke grantové smlouvě a na základě prohlášení o výdajích a příjmech řádně potvrzených příjemcem a zkontrolovaných příslušným útvarem Komise. Je možné provádět i kontroly na místě a příjemci musí uchovávat všechny podrobnosti a průvodní doklady po dobu pěti let po skončení projektu.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok 2006 | Rok 2007 | Rok 2008 | Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[32] (XX 01 01) | A*/AD | 5,25 | 5,25 | 5,25 | 5,25 | 5,25 | 5,25 |

B*, C*/AST | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |

Zaměstnanci financovaní[33] dle čl. XX 01 02 |

Ostatní zaměstnanci[34] financovaní podle čl. XX 01 04/05 |

CELKEM | 7,25 | 7,25 | 7,25 | 7,25 | 7,25 | 7,25 |

V této tabulce jsou zahrnuty všechny lidské zdroje potřebné pro zavedení strategie napříč různými útvary Komise (např. GŘ ENV, Společné výzkumné středisko JRC, Eurostat).[35]

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

Plánované úkoly jsou prováděny v rámci běžné administrativní praxe a zahrnují zahájení studií, organizaci setkání odborníků, řízení zakázek na provádění služeb apod.

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

X Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce ( XX 01 04/05 - Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok 2006 | Rok 2007 | Rok 2008 | Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

- interní (intra muros) |

–externí (extra muros) | 0,150 | 0,150 |

Technická a administrativní pomoc celkem | 0,150 | 0,150 |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | Rok 2006 | Rok 2007 | Rok 2008 | Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 a násl. |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 |

Zaměstnanci financovaní dle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 | 0,783 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci

Každý pracovník na plný úvazek je oceněn částkou 108 000 EUR ročně.

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02

Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) |

Rok 2006 | Rok 2007 | Rok 2008 | Rok 2009 | Rok 2010 | Rok 2011 a násl. | CELKEM |

XX 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,002 | 0,006 | 0,006 | 0,008 | 0,008 | 0,010 | 0,040 |

XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | 0,020 | 0,050 | 0,050 | 0,050 | 0,050 | 0,220 |

XX 01 02 11 03 – Výbory[37] |

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

XX 01 02 11 05 - Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | 0,002 | 0,026 | 0,056 | 0,058 | 0,058 | 0,060 | 0,260 |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,002 | 0,026 | 0,056 | 0,058 | 0,058 | 0,060 | 0,260 |

Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

Předpokládá se, že náklady na průměrnou misi by měly činit 1 000 EUR.

[1] Millennium Ecosystem Assessment, Ecosystems and Human Well-being: Synthesis, Island Press, Washington, DC, 2005, str. 1-6 (http://www.millenniumassessment.org/en/index.aspx).

[2] KOM(2005) 141.

[3] KOM(2001) 264 a KOM(2005) 658.

[4] KOM(2003) 572.

[5] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/(ES) ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (Úř.věst. L 242, 10.9.2002, s. 1).

[6] http://www.europa.eu.int/comm/environment/natres/index.htm

[7] Pro názorný příklad oddělovacího procesu v souvislosti s produktivitou zdrojů viz příloha 1.

[8] SEK(2004) 980; http://www.ec-gis.org/inspire/

[9] KOM(2003) 302.

[10] KOM(2004) 38.

[11] KOM(2001) 370.

[12] KOM(2005) 474.

[13] KOM(2002) 276.

[14] Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.

[15] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.

[16] Závěry přijaté Radou pro životní prostředí na zasedání 28. června 2004 (dok. 10988/04 z 1. 7. 2004).

[17] KOM(2005) 119.

[18] Příklady základních ukazatelů jsou emise CO2, NOx a SO2, rozšiřování zastavěné plochy, znečišťování vody, překračování kritických dávek znečištění atd.

[19] Pro Japonsko viz http://www.env.go.jp/en/pol/wemj/outline.pdf a pro Čínu http://eng.cciced.org/cn/ company/Tmxxb143/card143.asp?lmid=5209&siteid=1&tmid=320&flbh=143.

[20] “Environmental Strategy for the First Decade of the 21st Century”, OECD, 16. května 2001.

[21] S přispěním Světové banky, DFID, Komise a řady dalších organizací

[22] Nástroj pro rozvojovou spolupráci a hospodářskou spolupráci

[23] Rozlišené položky.

[24] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[25] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx.

[26] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx.

[27] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05.

[28] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[29] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce.

[30] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1).

[31] Jak je popsáno v oddíle 5.3.

[32] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[33] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[34] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[35] Kvóta pro GŘ ENV činí 2, 25 pro A*/AD a 1 pro B*/AST.

[36] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur.

[37] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.