[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.5.2005

KOM(2005) 208 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Evropská politika v oblasti vesmíru – předběžné prvky{SEC(2005)664}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Evropská politika v oblasti vesmíru – předběžné prvky

OBSAH

ÚVOD... 3

1. STRATEGIE 4

2. ÚLOHY A OBLASTI ODPOVĚDNOSTI 6

2.1. Úlohy 6

2.2. Správa a řízení 7

3. PRIORITY A NÁKLADY 7

3.1. Priority 7

3.2. Náklady 9

4. PROVÁDĚNÍ 9

4.1. Průmyslová politika 9

4.2. Mezinárodní spolupráce 10

4.3. Nástroje 11

4.4. Řízení programů EU 12

4.5. Regulační a institucionální rámec 13

ÚVOD

„Rada pro vesmír“, jak ji vymezuje rámcová dohoda mezi ES a ESA, se sešla dne 25. listopadu 2004 za společného předsednictví EU a předsednictví Rady Evropské kosmické agentury (ESA) na úrovni ministrů a ve svých záměrech[1] se rozhodla, že její druhé zasedání:

„Rozpozná a určí priority evropského vesmírného programu, včetně odhadu možných nákladů“.

„Určí úlohy a oblasti odpovědnosti EU, ESA a jiných účastníků evropského vesmírného programu, jakož i příslušné zdroje financování“.

„Určí zásady průmyslové politiky a zásady financování související s prováděním evropského vesmírného programu“.

Toto sdělení reaguje na uvedené záměry. Sdělení vypracoval společný sekretariát ES a ESA. Tento dokument byl projednán s členskými státy ve skupině na vysoké úrovni pro politiku v oblasti vesmíru. Kromě toho se dne 5. dubna 2005 uskutečnily rozhovory se zástupci průmyslu. Konečně na základě záměrů druhé Rady pro vesmír plánované na 7. června 2005 společný sekretariát zamýšlí dále rozvinout tento dokument a přetvořit předběžné prvky v konkrétnější návrh evropské politiky v oblasti vesmíru a souvisejícího programu, který má být předložen třetí Radě pro vesmír. V konečném návrhu budou zohledněny výsledky otevřeného konzultačního procesu.

Tato evropská politika v oblasti vesmíru obsahuje strategii popisující cíle; úlohy a oblasti odpovědnosti hlavních účastníků pro dosažení uvedených cílů; evropský vesmírný program určující priority hlavních účastníků a soubor prováděcích zásad, na kterých se dohodli.

1. STRATEGIE

Činnosti v oblasti vesmíru jsou strategicky významné, protože přispívají k budování Evropy. Tyto činnosti jsou nástrojem, který má sloužit politikám Evropské unie, jejím členským státům a občanům: strategický vliv, vědecký pokrok, hospodářský růst ve znalostním hospodářství a bezpečnost.

EU je stále více globálním činitelem. Po rozšířeních se strategický vliv EU zvýšil. To vyžaduje zamyšlení, přizpůsobení a vytvoření nezbytných nástrojů, včetně politiky v oblasti vesmíru.

Definice evropské vize vesmíru a priorit, které z ní vyplývají, je předpokladem dalšího úspěchu v této oblasti. Evropské ambice je nutno srozumitelně určit, aby mohl každý účastník, institucionální nebo soukromý, vynakládat prostředky k dosažení uvedených priorit. Činnosti v oblasti vesmíru přesahují meziodvětvové politiky, jako je výzkum a vývoj. Jejich rozsah ovlivňuje mnoho politik Společenství.

Činnosti v oblasti vesmíru jsou průmyslovým odvětvím strategicky významným pro růst a zaměstnanost, a jsou tudíž součástí strategie růstu a zaměstnanosti. Aplikace v oblasti vesmíru podporují hospodářskou aktivitu a zásadní služby veřejné správy tím, že zajišťují přesah jejich významu mimo výzkumné prostředí. Jejich účinnost závisí na integraci se zemskými systémy, aby byla využita komparativní výhoda obou systémů. Jejich přínosy jsou rozšířeny v celé Evropě. Hnací silou trhů s novými aplikacemi bude inovace, zejména prostřednictvím malých a středních podniků.

Vesmírný výzkum a jeho aplikace sehrávají důležitou úlohu v posilování konkurenceschopnosti znalostní společnosti v Evropě. Velké úspěchy v oblasti vesmírného výzkumu pod vedením Evropské unie způsobily, že se ESA a její členské státy, evropská vědecká obec a zpracovatelský průmysl i odvětví služeb dostaly do popředí. Vědecký a průmyslový výzkum vesmíru je významnou hnací silou nového technologického vývoje s mnoha následnými aplikacemi, které jsou přínosem pro společnost a pro životní prostředí. Činnost v oblasti vesmíru je přínosem evropské integrace, nejen díky svým technickým možnostem, ale také díky globálnímu úsilí a výzvě, kterou pro Evropu představují.

Evropská bezpečnostní politika se rychle vyvíjí. Vesmírné zařízení, které umožní získávání informací o situaci a reagování na ni, bude v těchto politikách sehrávat podstatnou úlohu. Rozlišení mezí obrannou infrastrukturou a infrastrukturou a systémy vnitřní bezpečnosti se stává nejasným, a proto je nutno společné použití vyjasnit. Rada Evropské unie uznává, že by kosmická zařízení mohla přispět k tomu, aby byly rozšířeny schopnosti EU v oblasti zvládání krizí a v boji proti jiným bezpečnostním hrozbám. Proto Rada souhlasila s myšlenkou, že by se určené a dohodnuté požadavky v oblasti evropské bezpečnostní a obranné politiky měly odrážet v celkové politice EU v oblasti vesmíru a v evropském vesmírném programu[2].

Evropská unie potřebuje zaručený přístup k vyvíjeným zařízením, k vypouštění kosmických zařízení do vesmíru a jejich provozování, zajišťovaným prostřednictvím kombinace nezávislých zařízení, strategického mezinárodního partnerství a využívání tržních sil. Evropská investice do vesmírné infrastruktury a služeb je také přínosem pro sousední země, rozvojové země a mezinárodní partnery. Mezinárodní rozměr politiky v oblasti vesmíru bude tedy rozšířen.

V současné době jsou evropské společnosti nejdůležitějšími účastníky v celosvětovém trhu v oblasti výroby družic, služeb pro vypouštění do vesmíru a provozovatelů družic; Evropa má silné technologické základy a v oblasti vědy bylo dosaženo vynikajících výsledků. Toho všeho bylo dosaženo prostřednictvím veřejných výdajů v oblasti vesmíru, které jsou šestkrát nižší než odpovídající výdaje USA. Evropské vesmírné odvětví potřebuje udržet vynikající výsledky při zachování dostupných nákladů.

Členské státy při zasedání první „Rady pro vesmír“ v listopadu 2004 vyjádřily své přání, aby došlo k rozšíření rozměru EU v politice v oblasti vesmíru. Uznaly, že činnosti v oblasti vesmíru mohou přispívat k dosažení cílů evropské politiky v řadě oblastí[3], přičemž při provádění by měly být využívány stávající evropské struktury, zejména Evropská kosmická agentura a vnitrostátní kosmické agentury.

Využití úplného potenciálu vědeckých, technologických, průmyslových, jakož i hospodářských a strategických přínosů činností v oblasti vesmíru bude vyžadovat trvalé závazky financování. Kromě stávajícího způsobu financování ESA a vnitrostátních způsobů financování bude rozhodující financování ze strany EU. Vzhledem k poměrně omezenému rozsahu veřejného financování, které je k dispozici pro činnosti související s vesmírem ve srovnání s USA, je podstatné, aby byly zdroje využívány co možná nejúčinněji a ekonomicky výhodným způsobem.

Účinné rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy v činnostech souvisejících s vesmírem znamená, že finanční a nefinanční příspěvky hlavních evropských veřejných činitelů musejí být koordinovány a musejí se vzájemně doplňovat. To znamená, že je nutno si vyjasnit úlohy a oblasti odpovědnosti a zvýšit průhlednost mezi všemi účastníky, tedy dosáhnout optimalizovaného plánování a využívání zdrojů. Prokázáním stále účinnějšího a efektivnějšího využití zdrojů lze přitahovat a získávat další veřejné a soukromé investice.

Každý účastník musí v rámci úloh a oblastí odpovědnosti, které přijímá, mít odvahu stanovovat priority na základě potřeb a požadavků uživatele. Přední místo v programu budou mít aplikace (využití vesmírných systémů integrovaných se zemskými systémy). To připraví půdu pro uživatele, aby mohli přispívat k vytvoření potřebného financování, čímž bude posílen trh ve veřejném sektoru. Kromě toho EU potřebuje zaručená a konkurenceschopná zařízení pro vypouštění kosmických zařízení do vesmíru a jejich provozování v rámci evropské politiky v oblasti vesmíru.

Evropská unie musí vzít v úvahu, že velká část infrastruktury, na kterou bude Evropa spoléhat, je vlastněna členskými státy a nemusí být nutně sdílena na úrovni EU, že zejména v systémech souvisejících s obranou jsou mezery, které nebudou odstraněny současnými plány, a že dokonce ani pro stávající a plánované družice nejsou datová rozhraní vždy harmonizována. V současné době jsou nejpokročilejšími aplikačními projekty Galileo a Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES). Činnosti v oblasti vesmíru jsou stále více klíčovým prvkem politik EU, včetně dopravy, zemědělství, životního prostředí, bezpečnosti a informační společnosti, který je integrován se zemskými součástmi v monitorovacích a komunikačních sítích a službách.

Provádění evropské politiky v oblasti vesmíru bude doprovázeno vývojem:

1. průmyslové politiky pro určité odvětví, která umožní, aby si Evropa zajistila požadované průmyslové a rozhodující technologické zdroje, a současným vývojem celosvětově konkurenceschopného průmyslu v oblasti vesmíru;

2. politiky mezinárodní spolupráce, která splňuje širší geopolitické cíle evropských politik vnějších vztahů, včetně politiky sousedských vztahů, a účinného každodenního provozování vesmírných systémů;

3. nástrojů k investování do programů a pro zajištění jejich účinného řízení.

2. ÚLOHY A OBLASTI ODPOVĚDNOSTI

2.1. Úlohy

Úlohy a oblasti odpovědnosti v rámci evropské politiky v oblasti vesmíru je nutno vymezit tak, aby bylo dosaženo jasného a vzájemně se doplňujícího rozdělení úkolů, které je v souladu se stávajícími právními ustanoveními. Pro nastávající období hlavní účastníci určili své hlavní úlohy s ohledem na záměry jednotlivých účastníků.

Úlohou EU bude:

- vymezit priority a požadavky pro vesmírné systémy, které mají sloužit hlavním cílům a politikám EU a potřebám občanů;

- k tomuto účelu sdružit politickou vůli a poptávku uživatelů;

- financováním příslušného základních výzkumných činností zajistit dostupnost a kontinuitu služeb podporujících politiky EU; nakoupit služby nebo případně zajistit zavádění a provozní fáze vesmírných systémů a případně podporovat uživatelské financování;

- zajistit integraci vesmírných systémů s příslušnými zemskými systémy a systémy na místě při podporování vývoje uživatelských aplikačních služeb podporujících politiky EU;

- vytvořit optimální regulační prostředí pro usnadnění inovace;

- podporovat koordinaci postavení EU v mezinárodní spolupráci.

Činnosti EU v oblasti vesmíru budou prováděny prostřednictvím stávajících evropských struktur, zejména prostřednictvím Evropské kosmické agentury a vnitrostátních kosmických agentur, průmyslu atd. Evropská unie také podněcuje vývoj inovačních služeb pro využití vesmírných systémů, které jsou přínosem pro celou Evropu, pro průmysl i občany.

Úlohou ESA na základě rozhodnutí jejích členských států a spolupracujících států bude:

- podporovat technickou specifikaci vesmírné součásti vesmírných aplikačních programů, zejména s ohledem na požadavky EU;

- vyvíjet a provádět technologie v oblasti vesmíru, zejména co se týče přístupu do vesmíru, vědy a výzkumu;

- provádět vynikající vědecký výzkum ve vesmíru, výzkum vesmíru a výzkum z vesmíru;

- poskytovat Evropské unii poradenství o požadavcích vesmírné části pro podporu dostupnosti a kontinuity služeb;

- provádět mezinárodní spolupráci v rámci programů řízených agenturou ESA.

Jednotlivé členské státy zastoupené v „Radě pro vesmír“ určí v rámci evropské politiky v oblasti vesmíru odůvodnění pro vnitrostátně prováděné programy, s ohledem na zásadu subsidiarity, a navrhnou, jakou roli by tyto programy měly sehrávat v celkovém evropském vesmírném programu, kde tyto programy přispívají k jeho cílům.

Většina členských států EU a ESA již investuje do družic pro meteorologické sledování, sledování klimatu a životního prostředí prostřednictvím svého členství v organizaci EUMETSAT a mohla by s dalšími členy organizace EUMETSAT zvážit jejich úlohu ve vztahu k provozovaným službám GMES.

Kromě toho budou v evropském vesmírném programu zohledněni účastníci ze soukromého sektoru. Řízení programu co nejvíce zvýší úsilí v oblasti vývoje výrobků a služeb, které má soukromý sektor poskytovat zákazníkům ve veřejné správě a komerčním zákazníkům. Zejména budou prozkoumána partnerství veřejného a soukromého sektoru se sdílením rizik, pokud to bude možné. Všichni účastníci budou konzultováni při sestavování a při pravidelném přezkumu programu.

2.2. Správa a řízení

Evropská unie musí podporovat vědeckotechnický pokrok, konkurenceschopnost průmyslu a provádění svých politik, na základě evropské politiky v oblasti vesmíru. Vyšší integrace činností v oblasti vesmíru a politik EU, které mohou tyto činnosti podporovat, zvýší účinnost těchto politik i politiky v oblasti vesmíru. V Evropě je mnoho účastníků činností souvisejících s vesmírem. Je nutno zajistit vzájemné doplňování jejich činností. Proto je zapotřebí, aby Evropa optimalizovala své scénáře správy a řízení pro oblast vesmíru.

Účastníci budou využívat evropské technické kapacity propojené do sítí v závislosti na činnosti, takzvané „sítě center“. ESA bude koordinovat úsilí o restrukturalizaci veřejné infrastruktury související s vesmírem se záměrem zvýšit účinnost programů. Omezení veřejného financování vyžaduje posílení finančních zdrojů.

3. PRIORITY A NÁKLADY

3.1. Priority

Při sestavování evropského vesmírného programu budou hlavní účastníci projednávat své priority a na základě dosažené dohody o odpovídajících oblastech odpovědnosti budou před přijetím konečných rozhodnutí brát v úvahu návrhy ostatních účastníků. Tak program dosáhne větších výsledků, než by dosáhly jeho jednotlivé části samostatně.

Priority se určují podle využívání cílů a průzkumu vesmíru. Využívání je řízeno uživateli a zaměřuje se na vesmír jako na nástroj k plnění cílů politiky. Průzkum se zaměřuje na specifické cíle v oblasti vesmíru a týká se vesmíru jakožto místa pro objevování, včetně vývoje základních nástrojů a zlepšení vědeckých znalostí. Další informace o níže popsaných prioritách jsou uvedeny v příloze B.

Jelikož budou zájmy EU řízeny především schopností činností v oblasti vesmíru přispívat k uskutečnění jejích politik, budou její činnosti zaměřeny na aplikace. Potřeby související s prováděním politik Společenství již představují značné množství činností využívajících informací odvozených z činností v oblasti vesmíru. Tyto potřeby se budou rozšiřovat, zejména proto, že úloha EU, jakožto globálního činitele, se rozšiřuje a závisí na nezávislém posouzení globálního životního prostředí, přírodních zdrojů a bezpečnostních zájmů. Evropská unie vezme v úvahu zejména hospodářský potenciál aplikace (ať už pro komerční využití nebo využití ve veřejných službách, včetně bezpečnosti), stupeň vývoje technologií pro průzkum a to, zda pouze tržní síly poskytnou evropským uživatelům nezbytné systémy.

Priority pro EU proto budou:

- Galileo, uživateli řízený aplikační program, který má být uskutečněn a využíván.

- GMES, v ranném stádiu a vyžadující integraci vesmírných a zemských struktur pro monitorování v provozních aplikačních službách řízených uživateli. Stává se druhou vlajkovou lodí EU, schopnou přimět evropské účastníky a zdroje k podpoře politiky životního prostředí a bezpečnostní politiky. GMES bude úzce koordinován s iniciativou skupiny pro pozorování Země (GEO), navrženou k tomu, aby poskytovala ucelenější a trvalejší pozorování Země na mezinárodní úrovni, pro podporu výzkumu životního prostředí a udržitelného rozvoje.

- Dlouhodobý výzkum satelitních komunikačních technologií v rámci iniciativy „i2010“ (Evropská informační společnost v roce 2010), jakožto součást integrovaného přístupu k informacím a elektronické komunikaci, zůstává významný.

ESA se zaměří na průzkum vesmíru a na základní nástroje, na nichž využívání i výzkum vesmíru závisejí: přístup do vesmíru, vědecké znalosti a technologie v oblasti vesmíru. Její priority budou v souladu s tímto zaměřením spočívat v zajišťování zaručeného a konkurenčního přístupu do vesmíru prostřednictvím řady nosných raket; v pokračování ve vynikající úrovni vědy o vesmíru (povinný vědecký program), z vesmíru (věda o Zemi prostřednictvím programu pro pozorování Země (EOEP)) a ve vesmíru (vědy o živé přírodě a fyzikální vědy na mezinárodní vesmírné stanici); ve využívání know-how v oblasti průzkumu planetárního systému prováděného roboty a lidmi a ve vyvíjení technologií pro zachování konkurenceschopného průmyslu v oblasti vesmíru vybaveného k tomu, aby splňoval potřeby budoucího evropského systému v oblasti vesmíru.

Členské státy v „Radě pro vesmír“ byly vyzvány k tomu, aby představením svých priorit přispěly k přípravě evropského vesmírného programu a aby přitom důkladně zohlednily své již plánované programové priority v rámci ESA a EU.

3.2. Náklady

Náklady těchto priorit pro EU, ESA a vnitrostátní programy členských států budou určeny v následujících měsících a budou podléhat běžným postupům schvalování rozpočtu a programu. Toto sdělení zejména nepředjímá probíhající debaty o finančních výhledech EU. Koordinací svého úsilí účastníci zajistí, že nové investice přinesou další výsledky.

4. PROVÁDĚNÍ

4.1. Průmyslová politika

Vesmírné odvětví je řízeno vládou v celém světě, co se týče investic do výzkumu a vývoje a do infrastruktury, využití a způsobu, kterým je regulováno. Komerční trh působí v telekomunikaci/vysílání, některých službách spojených s navigací a pozorováním Země a v omezené míře i ve službách pro vypouštění do vesmíru. Trh je charakterizován omezeným počtem dodavatelů a také velkou veřejnou poptávkou. Ve vesmírném odvětví probíhá technologicky velmi rizikový vývoj s dlouhými investičními cykly. Toto odvětví vyžaduje zařízení pro návrh, vývoj a výrobu.

Pro dosažení evropských hospodářských a politických cílů a tedy i k přispění k strategii růstu a zaměstnanosti je nezbytný mezinárodně konkurenceschopný průmysl v oblasti vesmíru. Tento průmysl zaměstnává vysoce kvalifikované pracovní síly, které jsou klíčové pro hospodářství založené na znalostech. Provádění evropské politiky v oblasti vesmíru vyžaduje průmyslovou politiku specifickou pro toto odvětví, která Evropě umožňuje, aby si zachovala know-how a nezávislost v rozhodujících technologiích, jakož i konkurenceschopnost, aniž by byla narušena hospodářská soutěž.

Evropský průmysl v oblasti vesmíru je velmi závislý na obchodních smlouvách otevřených celosvětové hospodářské soutěži. Nízká úroveň evropských komerčních a institucionálních trhů, které jsou také často otevřeny zámořským dodavatelům, činí toto odvětví zranitelným vůči jakémukoli tržnímu poklesu. Je nutno, aby politiky zohledňovaly potřebu zachování strategických zařízení a schopností v Evropě a aby byla zajištěna produktivita.

Využívání vesmírných systémů zemskou částí a odvětvími služeb je ještě větším zdrojem růstu a zaměstnanosti. Uživatelem řízený přístup a integrace s dalšími technickými infrastrukturami způsobí zvýšení počtu komerčních a veřejných služeb, u kterých se očekává, že napomohou hospodářství a vytváření pracovních míst.

Průmyslová politika EU bude zahrnovat:

4. Regulační a normalizační činnosti, včetně zajištění přístupu k spektru a orbitálním zdrojům a zřízení vhodného právního rámce, který bude usnadňovat a podporovat využívání služeb v oblasti vesmíru ve všech oborech. Zohledněna bude interoperabilita vesmírných a zemských systémů.

5. Bude uplatňována politika veřejných zakázek , která je rentabilní, přizpůsobená novému průmyslovému prostředí EU a v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství. To bude důsledkem systémů v oblasti vesmíru integrovaných se sledovacími a jinými zemskými systémy na místě, které jsou řízeny a případně financovány prostřednictvím uživatelských politik.

6. Opatření pro zlepšení mezinárodních trhů . Nepřítomnost rovných podmínek s ohledem na zahraniční konkurenty, kteří mají prospěch z důležitých a chráněných institucionálních trhů (Spojené státy, Rusko) je zásadní a vyžaduje pozornost.

7. Vesmírná oblast je již svou povahou technologií pro mnoho využití. Průmyslová politika EU by měla zohledňovat civilní i bezpečnostní aplikace.

Pro ESA se nyní pravidlo průmyslové návratnosti, používané od jejího vytvoření jako mechanismus pro vývoj evropských průmyslových struktur, logicky odůvodňuje. Příspěvky jejích členských států k programům zohledňují očekávaný průmyslový přínos původního programu. ESA zavedla systém „spravedlivých příspěvků“ jakožto úpravu „spravedlivého vyrovnání“, v němž se pokud možno přizpůsobují příspěvky uděleným smlouvám. Nicméně je nutno posoudit dopad způsobu, jakým je systém používán, a zvážit jej ve srovnání s potenciálními náklady, pokud jde o konkurenceschopnost, společně se vztahem k motivaci členských států přispívat k programům.

4.2. Mezinárodní spolupráce

Činnosti v oblasti vesmíru mají globální povahu. Často jsou jejich cíle globální a zahrnují výrazné a riskantní výdaje, které nemůže nést pouze jeden investor. Obvykle se provádějí na základě společného zájmu, aniž by docházelo k výměně financí. Mezinárodní spolupráce bude i nadále klíčovým prvkem určujícím evropskou politiku v oblasti vesmíru.

Evropa musí posílit strategie a mezinárodní iniciativy v mnoha oblastech, včetně průzkumu. Co se týče širšího politického přístupu, Evropa by měla i nadále budovat své partnerství v oblasti vesmíru s Ruskem; udržovat a rozvíjet dlouhodobou spolupráci se Spojenými státy v oblastech vědy a aplikací; zahájit nebo rozšířit spolupráci s rychle se rozvíjejícími vesmírnými velmocemi a posilovat úlohu Evropy v mezinárodních organizacích a iniciativách souvisejících s vesmírem.

V souladu s cíli evropské politiky sousedství bude podněcována spolupráce v oblasti vesmíru pro podporu hospodářského a sociálního vývoje ve východních a jižních sousedních zemích.

Vztahy s rozvojovými zeměmi se posilují prostřednictvím EU, ESA, vnitrostátních programů a programů EUMETSAT, s rostoucím zapojením těch, kdo v Evropě odpovídají za rozvojovou politiku. K tomu dochází v návaznosti na dohody uzavřené se zeměmi o provozu zemské části v rámci vesmírných programů.

Galileo se vyznačuje výrazným rozměrem mezinárodní spolupráce a k úplnému využití svého potenciálu potřebuje globální partnery. Galileo nebude jen výsledkem spolupráce mezi evropskými zeměmi, nýbrž bude podporovat vývoj rychle rostoucího počtu jiných zemí. Spolupráce s těmito zeměmi povede k lepší technické harmonizaci s jinými družicovými navigačními systémy ve světě, posílí celosvětovou infrastrukturu potřebnou k provozování systému a bude rozvíjet a stimulovat trhy v celém světě. Byly uzavřeny dohody se Spojenými státy, Čínou a Izraelem. Byly zahájeny rozhovory s nejméně deseti dalšími zeměmi. GMES bude hlavním evropským přínosem pro globální systém systémů pozorování Země (GEOSS) v koordinaci se systémy EUMETSAT a systémy členských států sdružených v iniciativě GEO. V oblasti komunikačních systémů budou činnosti mezinárodní spolupráce prováděny v zájmu zvýšení přínosu družicových služeb a aplikací pro třetí země.

4.3. Nástroje

Evropská unie bude přispívat k financování činností v oblasti vesmíru prostřednictvím různých zdrojů. Zavádění a provozování systému Galileo se provádí na základě programu partnerství veřejného a soukromého sektoru (koncese), pro které bude financování pocházet ze specifické rozpočtové položky v rámci politiky transevropských sítí. Sedmý rámcový program pro výzkum a technický rozvoj RTD (7. RP) bude rovněž zahrnovat aplikace a předběžný vývoj druhé generace technologií Galileo.

Předpokládá se, že tematická priorita „Bezpečnost a vesmír“ v rámci specifického programu „Spolupráce“ sedmého rámcového programu bude významným zdrojem financování pro novou vlajkovou loď GMES. Počáteční provozní služby budou prováděny prostřednictvím postupného přístupu a budou zaměřeny na všechny součásti GMES, od omezeného počtu urychlených služeb na základě konsolidovaných priorit. Výběr těchto služeb bude založen v první řadě na stavu poptávky uživatelů. Potřeby lze znovu seskupit a integrovat do společných služeb. GMES bude rovněž přispívat k doplňkovému návrhu směrnice INSPIRE[4] a bude jej využívat.

GMES bude hlavním evropským příspěvkem k desetiletému prováděcímu plánu pro systém GEOSS. GEOSS bude rozděleným systémem systémů pro pozorování Země, který bude navazovat na současné úsilí v oblasti spolupráce. GMES bude využívat integraci a vývoj pozorovacích výzkumných činností GEOSS na místě, které budou podporovány tematickou prioritou „Životní prostředí (včetně změny klimatu)“ sedmého rámcového programu. Dále bude využívat činnosti integrace a správy dat, které budou prováděny v rámci tematické priority „Informační a komunikační technologie“ sedmého rámcového programu.

Tematická priorita „Informační a komunikační technologie“ sedmého rámcového programu bude i nadále zahrnovat inovační družicové komunikace a lokalizované systémy a služby.

Další financování pro činnosti související s vesmírem by mohlo pocházet z dalších horizontálních specifických programů 7. RP, jako jsou Kapacity (např. Výzkumné infrastruktury) a „Lidé“, v závislosti na konkurenčních poptávkách. Také EU bude přispívat z tematické priority 7. RP „Bezpečnost a vesmír“ k hlediskům těch programů řízených agenturou ESA, které tvoří základ soudržného programu, zejména v oblastech průzkumu vesmíru, přístupu do vesmíru a vědy, se zaměřením na posílení základního výzkumu. Konečně některé finance, například pro rozhodující technologie, transfer technologií a specifická opatření pro malé a střední podniky, služby pro archivaci a šíření dat, budou pocházet z dalších zdrojů, jako je program pro konkurenceschopnost a inovace.

Část přímých akcí 7. RP prováděná Společným výzkumným střediskem také předpokládá poskytování podpory řadě uživatelských politik, které vyžadují služby v oblasti vesmíru. Ty zahrnují příspěvky v oblasti bezpečnosti, zemědělství, životního prostředí, rozvojové pomoci, globální změny a správy přírodních zdrojů. Družicové centrum EU, služby Evropské komise a ESA by měly posílit svou spolupráci se zaměřením na posílení součinností a tedy na přispění k jádru evropského systému pro pozorování Země.

Programy ESA lze zařadit do dvou kategorií: povinné činnosti a nepovinné činnosti. Povinné činnosti, které zahrnují převážně vesmírný vědecký program a určité základní technologické činnosti, představují přibližně 20 % ročního rozpočtu ESA. Tuto úroveň určuje pětiletá úroveň zdrojů. Vědecké mise jsou hodnoceny na základě vzájemného hodnocení a schvalovány členskými státy ESA.

Jak už název naznačuje, členské státy ESA se rozhodují, zda se nepovinných činností účastní, popřípadě na jaké úrovni. Příslušná rozhodnutí činí pouze zúčastněné státy. Obvykle se tyto státy rozhodují na základě toho, zda je jejich průmysl schopen zajistit rozvojové smlouvy v tomto programu pod podmínkou, že se příspěvky (v rámci určitých omezení) přizpůsobí skutečnému výsledku výběrových řízení – „spravedlivé příspěvky“.

4.4. Řízení programů EU

Společný podnik GALILEO zajišťuje řízení programu v průběhu fáze vývoje včetně výběru koncesionáře. Za řízení příspěvku Společenství k programu GALILEO bude odpovídat evropský dozorčí orgán GNSS. Budování a řízení systému bude svěřeno soukromému konsorciu na dobu 20 let. V současné době odpovídá za bezpečnostní otázky bezpečnostní rada pro Galileo (GBS). Ta bude nahrazena střediskem pro ochranu a bezpečnost v rámci dozorčího orgánu.

Iniciativa GMES se bude zabývat vývojem provozních služeb, zajištěním nezbytné pozemní a vesmírné infrastruktury, zjišťováním mezer a bude výrazně zaměřena na budoucí potřeby uživatelů. Bude navázán dialog mezi uživateli a poskytovateli technologie. Ten se bude muset vyvíjet:

- z volného souboru projektů a neúplných sítí pro sběr informací, s ohledem na pilotní fáze již určené v počáteční fázi GMES;

- v koordinovaný soubor činností odpovídající potřebám uživatele a vedoucí k původním provozním službám, na základě evropských a globálních monitorovacích sítí a při dodržení přísných ověřovacích kritérií;

- bude muset zahrnovat zařízení v jednotlivých členských státech;

- bude muset zajišťovat spolupráci a úplné vzájemné doplňování s vývojem v GEO a

- prostřednictvím výrazného zvýšení vyhrazených ročních finančních prostředků, s podporou ze strany přiměřené komunikační strategie.

Je nutno vybudovat účinnou řídící strukturu, která by zajistila tuto transformaci GMES. Jak je uvedeno ve sdělení Komise „Budování evropského výzkumného prostoru (ERA) znalostí pro růst“[5], „V této fázi se plánují společné technologické iniciativy, které mohou mít podobu společných podniků, v oblasti […] globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti“. O společné technologické iniciativě může být rozhodnuto na základě článku 171 Smlouvy. Je nutno vybrat nejvhodnější nástroje pro dosažení cílů.

Vývoj satelitních komunikací bude případně prováděn společně s ESA.

4.5. Regulační a institucionální rámec

Aby bylo možné dosáhnout cílů evropské politiky v oblasti vesmíru, budou přijata prováděcí opatření a přiměřené právní nástroje zajistí přijetí nezbytných opatření. Aktuální zásady správy a řízení činností EU v oblasti vesmíru se tedy budou moci vyvíjet, zatímco bude zajištěno dlouhodobé politické uznání strategického přínosu činností v oblasti vesmíru a agentura ESA může zůstat zachována jako evropské centrum excelence.

Právní rámec by se měl měnit souběžně s institucionálním vývojem. Je plánováno několik scénářů. Tyto příklady nejsou vyčerpávající ani se vzájemně nevylučují:

8. EU může přijmout podstatně více odpovědnosti za i) určení a shromáždění potřeb uživatelů, ii) sdružení a zajištění politické podpory těchto potřeb, iii) zajištění potřebného technologického vývoje pro splnění těchto potřeb a iv) zajištění dostupnosti a kontinuity služeb na jejich podporu a podporu souvisejících politik. EU také může zvýšit své investice do veřejných infrastruktur souvisejících s vesmírem (včetně přístupu do vesmíru), které jsou potřebné pro zavádění integrovaných provozních služeb;

9. ESA se může zabývat tím, jak reagovat na vývoj jejího vztahu s rozšířenou a stále se rozšiřující EU, s ohledem na dobu trvání rámcové dohody mezi ES a ESA;

10. EU bude možná muset zvážit, zda má vhodné mechanismy pro řízení svých činností v oblasti vesmíru;

11. jednotlivé členské státy a jejich vnitrostátní kosmické agentury by mohly zvážit, zda je vhodné rozšiřovat spolupráci prostřednictvím sítí technických středisek s evropskými a vnitrostátními partnery, a

12. ostatní organizace, například organizace s provozními úkoly ve vesmíru, by mohly zvážit svůj dlouhodobý vztah se svými členskými státy a svůj přínos, který mají pro evropský vesmírný program.

Je třeba provést úplné posouzení těchto scénářů a vlivu současných politik a postupů na konkurenceschopnost. Toto posouzení by mělo být důkladné a objektivní a měla by při něm být brána v úvahu veškerá hlediska, včetně připravenosti průmyslu a členských států investovat, zatímco se Evropa chystá provádět svůj první vesmírný program. Při tomto posouzení by měla být zohledněna již známá hlavní rozhodnutí v evropském kalendáři.

[1] Příloha II 15000/04 přijatá při 2624. zasedání Rady EU ve složení pro konkurenceschopnost (15259/04 odstavec 11).

[2] Dokument Rady 11616/1/04 REV 1 schválený v listopadu 2004 (věstník EU 11-2004 bod 1.6.16)

[3] 2624. zasedání Rady Evropské unie ve složení pro konkurenceschopnost (15259/04 odstavec 31)

[4] Záměrem INSPIRE je vytvořit evropskou infrastrukturu pro informace o vesmíru, která poskytuje integrované služby týkající se informací o vesmíru. Tyto služby by měly umožnit přístup k informacím o vesmíru z široké škály zdrojů od místní úrovně až po celosvětovou úroveň.

[5] KOM(2005) 118 v konečném znění, 6. dubna 2005.