52004PC0509

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemné správní pomoci při ochraně finančních zájmů Evropského společenství proti podvodům a jiným protiprávním jednáním /* KOM/2004/0509 konecném znení - ACC 2004/0172 */


Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o vzájemné správní pomoci při ochraně finančních zájmů Evropského společenství proti podvodům a jiným protiprávním jednáním

(předlozená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. ÚČEL

Finanční zájmy Evropského společenství, které jsou úzce propojené se zájmy členských států, jsou vystaveny různým formám podvodů a protiprávních jednání, které poskozují příjmy a výdaje rozpočtu Evropského společenství [1]. Boj proti podvodům je společnou zálezitostí a společnou výzvou pro členské státy a Komisi. Je více nez kdykoli předtím důlezitým prvkem na pořadu politického jednání Komise.

[1] Podvody a nesrovnalosti skodlivé finančním zájmům Evropského společenství jsou dále v Důvodové zprávě uváděny jako ,Podvody v ES".

Podvody v ES se často opírají o organizované a mezinárodní struktury přičemz obratně vyuzívají finanční systém k praní spinavých peněz a zakrývání postupů podvodů v ES. Organizovaný zločin, který vyuzívá svobody trhu poskytované evropskou integrací, často síří svou činnost napříč několika členskými státy. Je to zejména případ v oblasti mezinárodních podvodů s DPH, praní výnosů z podvodů v ES a z podvodů ve strukturálních fondech.

Tam, kde jsou úřady členských států konfrontovány se spletitými podvodnými systémy, které zahrnují dva či více členských států, je rychlá mnohostranná spolupráce v jakémkoli setření zásadní otázkou. Mezi členskými státy musí docházet k výměně informací a musí být vytvořena spojení mezi vsemi zúčastněnými v boji proti podvodům v ES a praním spinavých peněz, za účelem rychlé a koordinované akce.

Účinnost mnohostranné akceschopné spolupráce velmi závisí na koordinaci a podpoře. Spolupráce ve věcech podvodů v oblasti jednotného trhu, který nyní zahrnuje 25 členských států, by byla stále obtíznějsí bez podpory a koordinace na evropské úrovni. Udělení podpůrné a koordinační role Komisi má tudíz velký význam, vzhledem k tomu, ze Komise má nejlepsí moznost vseobecného přehledu nad podvodnými činnostmi v ES a zároveň věnuje zájmům vsech členských států stejnou míru pozornosti. To zpětně umozní cílenějsí a efektivnějsí činnost členských států.

Existující právní rámec pro správní spolupráci je vsak nedostačující, aby umoznil aktivní úlohu Komisi v podpoře a koordinaci činností členských států, a to zejména v případě podvodů v oblasti DPH a informovanosti o praní spinavých peněz, která souvisí s podvody v ES.

2. Hlavní rysy

Tento návrh nařízení zlepsí postavení příslusných orgánů členských států, poněvadz dovolí Komisi lépe plnit její roli koordinátora činností členských států v boji proti podvodům. Dále zlepsí mnohostrannou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, například prostřednictvím koordinačních schůzek organizovaných Komisí na evropské úrovni.

Na jedné straně tato iniciativa staví na jiz existujících právních předpisech. Na straně druhé směřuje k doplnění jiz existujících nástrojů na úrovni Společenství stejně tak jako na úrovni Evropské unie a vyuzívá jejich programových bodů a rozvíjí je v nových oblastech spolupráce s cílem dosáhnout rovnocenné a účinné ochrany finančních zájmů Společenství. Pro dosazení tohoto cíle pouzívá kritéria vyvinutá v rámci ostatních nástrojů, zvlástě v nařízení Rady (ES) č. 515/97 [2] a nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 [3].

[2] Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1.

[3] Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.

Vzhledem k potřebě soustředit své úsilí podpory na případy zvlástního významu na úrovni Společenství, navrhuje Komise aplikovat toto nařízení na přesně stanovené mezní částky, a tím se zaměřit právě na slozité případy vázných podvodů, které vyzadují trestní stíhání.

Tento návrh nařízení je omezen na vzájemnou správní spolupráci. Neposkytuje Komisi zádné dalsí vysetřovací pravomoci a to ani Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Posiluje mechanismus pro spolupráci a výměnu informací. Poskytuje tudíz základnu a nástroje pro multidisciplinární spolupráci mezi významnými příslusnými orgány různých členských států a mezi nimi a Komisí.

Má-li být spolupráce proti podvodům účelná a úspěsná, musí být důlezité akce vykonávané vsemi partnery jednotně. Podle článku 280 odst. 3 Smlouvy o ES, se úzká a pravidelná spolupráce na multidisciplinárním základě vztahuje na vsechny orgány určené členskými státy jako odpovědné za ochranu finančních zájmů Společenství.

Na základě své koordinační úlohy uvedené v článku 280 Smlouvy o ES, můze Komise a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) podporovat členské státy v jejich boji proti podvodům v ES. Toho se dosáhne výměnou informací a pouzitím zařízení a infrastruktury Komise (sítě, databází, nástrojů správní spolupráce, atd.) stejně jako pomocí souvislých navazujících činností. Posledně zmíněné opatření se posílí tím, ze Komisí shromázděné nebo předané informace se budou moci pouzívat jako důkazů ve správních a právních řízeních.

Navrhované nařízení umozní Komisi nabídnout členským státům zlepsené a spolehlivé poskytování informací zahrnující podrobné zprávy a zejména, jakozto výsledek její analytické práce, jasnějsí obraz o nových tendencích podvodné činnosti a zranitelných sektorech. Nařízení také přispěje ke spojování dostupných informací s lidmi napojenými na organizovaný zločin.

A konečně, ochrana finančních zájmů Společenství vyzaduje účinnou následnou činnost.

3. specifický význam pro politické oblasti jiné nez oblasti cel a zemědělství

Předpisy Společenství kromě oblastí cel a zemědělství (nařízení Rady (ES) č. 515/97) dosud nestanoví specifická pravidla pro vzájemnou správní spolupráci s Komisí.

3.1. Právní předpisy týkající se praní spinavých peněz a ochrany finančních zájmů Společenství.

Pojetí článku 280 Smlouvy ES se vztahuje k ,podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrozujícím finanční zájmy Společenství" včetně praní spinavých peněz z výnosů z protiprávních činností poskozujících finanční zájmy Společenství.

V případě praní spinavých peněz je obvykle nutné disponovat informacemi o podezřelých finančních transakcích za účelem zahájení setření a zjistění původního protiprávního jednání. Současně se jedná o odhalení podvodů, které ve fázi snahy o opětovné získání finančních prostředků umozňuje odhalení činností praní a oběhů spinavých peněz. Právě proto sdílení správních informací na evropské úrovni, které je zaměřené na protiprávní jednání skodlivé pro finanční zájmy Společenství, přinese významnou přidanou hodnotu.

3.2. Vzájemná správní pomoc v oblasti DPH a nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 o správní spolupráci mezi členskými státy v oblasti podvodů s DPH

Současný systém DPH, který je zalozený na sesté směrnici [4] je vůči podvodům [5] zranitelný. Škodlivé účinky podvodů s DPH na rozpočty členských států a rozpočet Společenství byly odhadnuty některými členskými státy az na 10 a více % jejich čistých příjmů z DPH.

[4] Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/15/ES (Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 61).

[5] Viz. zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o vyuzití uspořádání správní spolupráce v boji proti podvodům s DPH, KOM(2004) 260 v konečném znění.

Protoze čisté příjmy z DPH slouzí k výpočtu vlastních zdrojů DPH splatných do rozpočtu Společenství, které jsou určeny podle vnitrostátních objemů transakcí podléhajících DPH pouzitím jednotné míry 0,5%, mohou rozsáhlé podvody s DPH negativně ovlivnit příjmy z DPH členských států a následně jejich příspěvky do rozpočtu Společenství. Protoze tento aspekt ovlivňuje finanční zájmy Společenství, má Komise velký zájem a povinnost přijmout opatření na podporu akceschopných činností členských států, zaměřených na boj proti závazným podvodům s DPH.

Správní spolupráce mezi příslusnými orgány členských států, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 o správní spolupráci v oblasti DPH [6], který tento návrh doplňuje, je opravdu vhodnou a dostatečnou cestou výměny informací za účelem kontroly správného pouzívání transakcí uvnitř Společenství a tvoří vhodný nástroj v boji proti nejběznějsím případům porusení práva v oblasti DPH [7]. Existuje také naléhavá potřeba dodatečné pomoci a koordinace na evropské úrovni pro vypořádání se s nejslozitějsími a nejzávaznějsími případy podvodů s DPH, který zasahuje do několika členských států.

[6] Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.

[7] Viz. zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o vyuzití uspořádání správní spolupráce v boji proti podvodům s DPH, KOM(2004) 260 v konečném znění, odstavce 1, 4.4, 5.2.

3.3. Nástroje vzájemné spolupráce proti podvodům v oblastech výdajů Společenství mimo oblast zemědělství

Výdaje Společenství mohou zahrnovat platby, subdodavatele a přidruzené společnosti v různých členských státech, takze v případě nesrovnalostí, musí být setření provedeno ve více nez jednom členském státě. V současné době neexistují vhodné nástroje poskytující pravidla vzájemné pomoci horizontální či vertikální administrativy, které umozňují boj proti takovým podvodným činnostem. Totéz platí pro podvody v oblasti přímých výdajů ES.

4. Vztah k existujícím nástrojům proti podvodům

Tato legislativní iniciativa sleduje velmi specifický cíl správní spolupráce v oblasti potírání a předcházení podvodů a s ním souvisejícího praní spinavých peněz v ES, přičemz je součástí regulačního rámce, který se skládá z nástrojů správního a trestního práva určených na posílení boje proti podvodům, bez toho aby tyto nástroje byly v rozporu s jiz existujícími nástroji. Je zaměřená na doplnění existujících nástrojů proti podvodům, zejména nařízení (ES) č. 1073/1999 Evropského parlamentu a Rady [8] a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 [9].

[8] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[9] Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem, Úř. věst. L 292, 15.11.1996 s. 2.

Výměna informací mezi příslusnými orgány v počáteční fázi by měla podstatně přispět k zamezení protiprávním jevům, zvlástě v oblasti praní spinavých peněz [10]. Pravidla vzájemné pomoci, která jsou uvedena v tomto návrhu nařízení, jsou tudíz doplňující k nástrojům trestního práva přijatých Radou podle třetího pilíře.

[10] Viz Vysvětlující zpráva (Úř. věst. C 91, 31.3.1999, s. 8), a zvlástě oddíl o článku 7 druhého Protokolu. Viz. poznámka č. 6.

5. Nástin návrhu nařízení

Hlava I - Vseobecná ustanovení: Články 1 - 4

Článek 1 stanoví cíl a obsah pravidel tohoto nařízení o vzájemné správní pomoci mezi orgány členských států odpovědnými za ochranu finančních zájmů Společenství pro ty oblasti spolupráce Společenství, které az dodnes taková ustanovení postrádala.

Článek 2 vymezuje oblast působnosti tohoto nařízení, upřesňuje vztah k platným právním předpisům Společenství a zdůrazňuje doplňující charakter tohoto návrhu. Zásada subsidiarity se dodrzuje, neboť pouze případy zvlástního významu na úrovni Společenství jsou brány v potaz.

Článek 3 obsahuje specifické definice, které jsou důlezité pro pouzití tohoto nařízení. Ve shodě s ,horizontálním" rozsahem tohoto nařízení jsou tyto definice pouzitelné pro různé oblasti rozpočtu ES.

Pojem ,nesrovnatelnosti" pouzívaný v tomto nařízení znamená závazné chování, které je skodlivé finančním zájmům Společenství, včetně protiprávního chování podle článku 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 z 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství [11], ale není na tuto interpretaci omezen, jelikoz znamená také praní spinavých peněz a podvody s DPH.

[11] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

Omezení na případy mající ,zvlástní význam na úrovni Společenství" umozňuje Komisi se soustředit na případy, při kterých lze členským státům poskytnout významnou přidanou hodnotu. To také napomáhá tomu, aby nebyly sluzby Komise přetízeny informacemi a zádostmi, které souvisí s případy mensího významu. Významné případy musí být rozsířeny nebo propojeny do ostatních členských států. Pro oblast DPH je stanovena minimální částka 500 000 eur pro odhadovanou daňovou skodu způsobenou členským státům. V ostatních oblastech pokrytých tímto nařízením je minimální částka odhadovaných skod 100 000 eur. Tyto meze mohou být během zavádění pravidel zvýseny.

Článek 4 odst. 1 stanoví ,příslusné orgány" mezi které patří příslusné orgány členských států určené na základě komplexního a multidisciplinárního postupu stejně jako Komise, která se účastní nebo koordinuje vzájemnou správní pomoc a výměnu informací mezi členskými státy.

Článek 4 odst. 2 se týká vnitrostátního statutu příslusných orgánů a stanovuje pravidlo, ze spolupráci nesmí být zabráněno z důvodu rozdílnosti statutů těchto orgánů v rámci vnitrostátního práva členských států.

Hlava II - Povinnosti spolupráce: Články 5 - 14

Hlava II přijímá ustanovení o správní spolupráci a výměně informací mezi příslusnými orgány včetně Komise.

Kapitola I - Vzájemná pomoc a výměna informací

Oddíl 1 - Pomoc na dozádání

Článek 5 zakládá moznost pomoci na zádost a povinnost vyhovět takové zádosti. Tento článek je zaměřen na usnadnění spolupráce mezi příslusnými orgány. Určuje jak mají být informace shromazďovány a vyměňovány.

Článek 6 se řídí článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vykonávání zvlástního dohledu.

Článek 7 stanoví pravidla pro řízení správních setření na vyzádání příslusných orgánů a pro účast úředníků dozadujícího orgánu při setření.

Článek 8 opravňuje úředníka příslusného orgánu k činnosti, která souvisí s přístupem k dokumentům v kancelářích dozádaného orgánu - podle podobných ustanovení v nařízení Rady (ES) č. 515/97 a v nařízení Rady (ES) č. 1798/2003.

Článek 11 odst. 1 umozňuje Komisi přístup do záznamů členských států o transakcích přes VIES (systém výměny informací v oblasti DPH) [12]. Jde o důlezitý informační prvek pro koordinační schopnost Komise.

[12] VIES = Systém výměny informací o DPH, vytvořený nařízením Rady (EHS) č. 218/92 a obnovený nařízením Rady (ES) č 1798/2003.

Oddíl 2 - Spontánní pomoc

Podle článku 12 je Komise informována o činnostech, které jsou zdrojem nebo zdají se být zdrojem nesrovnatelností, tj. o případech, kde je důvodné podezření, ze doslo k nesrovnalosti. Informace jsou Komisí shromázděny a analyzovány s cílem poskytnout členským státům dokonalejsí informační podporu a koordinaci.

Článek 13 stanoví pravidla pro řízení zvlástního dohledu bez specifického vyzádání pro účely tohoto nařízení a pro sdělování příslusných informací.

Článek 14 stanoví pravidla o sdělování obecných informací členskými státy za účelem vytvoření právních předpisů Společenství odolných proti podvodům a umoznění zavedení souhrnné politiky proti podvodům v rámci celého Společenství.

Kapitola II - Pouzívání informací

Článek 15 obsahuje podobné pravidlo jako článek 12 nařízení Rady č. (ES) 515/97 pro uzívání dokumentů a materiálů získaných podle navrhovaného nařízení jako důkazu ve správních nebo soudních řízeních s cílem posílit navazující činnost v setření členskými státy.

Článek 16 usnadňuje výměnu informací shromázděných Komisí v kontextu multidisciplinární spolupráce.

Článek 17 zabezpečuje to, ze jakmile se jednou stanou nesrovnalosti předmětem vzájemné pomoci podle tohoto nařízení, členské státy budou Komisi informovat o průběhu následných setření.

Článek 18 stanoví, ze informace lze pouze vyměňovat a pouzívat pro účely tohoto navrhovaného nařízení, na základě principu potřeby znalosti určitých skutečností. Výměna informací musí být organizována v souladu s pravidly důvěrnosti a je profesním tajemstvím.

Článek 19 stanoví povinnost poskytnout za určitých podmínek informace obdrzené podle tohoto navrhovaného nařízení od třetí strany, pro účely ochrany finančních zájmů Společenství.

Článek 20 stanoví, ze Komise bude mít moznost vyuzívat schopností vlastní rizikové analýzy za účelem poskytnutí zpráv a informací o rizikách orgánům členských států pro zlepsení jejich účinného boje proti podvodům.

Článek 21 stanoví pravidla pro zavedení tohoto návrhu nařízení. Pravidla pro zavedení se přijmou Komisí podle regulačního postupu jak je stanoven podle rozhodnutí o postupech projednávání ve výborech 1999/468/EC [13].

[13] Úř. věst. L 187, 17.7.1999, s. 23.

Článek 22 stanoví, ze Komisi bude pomáhat regulační výbor za účelem přijetí zaváděcích opatření. Výbor bude vykonávat své funkce podle nařízení Rady (ES) č. 515/97 bez dotčení pravomocí ostatních výborů, zejména výboru podle nařízení (ES) č. 1798/2003. Komise musí úzce koordinovat činnost s ostatními výbory.

2004/0172 (COD)

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o vzájemné správní pomoci při ochraně finančních zájmů Evropského společenství proti podvodům a jiným protiprávním jednáním

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o zalození Evropského společenství, a zejména na článek 280 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [14],

[14] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

s ohledem na stanovisko Účetního dvora [15],

[15] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [16],

[16] Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Společenství a členské státy přikládají velkou důlezitost ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrozujícím tyto zájmy.

(2) Rámec vzájemné pomoci Společenství by měl umoznit úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslusnými orgány členských států, stejně jako mezi členskými státy a Komisí v zájmu ochrany finančních zájmů Společenství ve vsech oblastech finančních zdrojů a výdajů Společenství.

(3) Ustanovení tohoto nařízení by se neměla dotknout řízení vysetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům vyuzíváním vysetřovacích pravomocí a při plnění ochranných opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1073/1999 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. května 1999 o vysetřování řízeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) [17]. Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být omezena na určité formy pomoci, výměnu informací a koordinaci, které mohou předcházet, následovat nebo doprovázet vysetřovací činnosti OLAF.

[17] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(4) Zavedením nových opatření Společenství by nemělo být dotčeno pouzití vnitrostátního trestního práva a pravidel o vzájemné spolupráci v trestních věcech a organizaci soudnictví členských států.

(5) Boj proti mezinárodním podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrozujícím finanční zájmy Společenství vyzaduje lepsí koordinaci na úrovni Společenství, stejně jako víceoborovou spolupráci s orgány členských států v oblasti podvodů a jiných protiprávních jednání, které jsou v mnohých případech napojeny na struktury organizovaného zločinu a jsou skodlivé finančním zájmům Společenství. Toto nařízení by mělo dále umoznit spolupráci mezi vsemi příslusnými orgány členských států a mezi členskými státy a Komisí.

(6) Opatření tohoto nařízení by se neměla dotknout právních předpisů Společenství, které umozňují konkrétnějsí nebo rozsáhlejsí spolupráci mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a Komisí, jak je uvedeno v nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajistění řádného pouzívání celních a zemědělských předpisů [18], a v nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty a o zrusení nařízení (EHS) č. 218/92 [19].

[18] Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

[19] Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

(7) Výměna informací je klíčovým prvkem v boji proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrozujícím finanční zájmy Společenství. Informace poskytované členskými státy Komisi by měla Komise pouzít k vytvoření uceleného obrazu podvodů a jiných protiprávních jednání napříč celou Evropou a ten poskytnout členským státům.

(8) Podvody a jiná protiprávní jednání ohrozující finanční zájmy Společenství, zejména v případech transakcí, jez často zahrnují mezinárodní organizovanou podvodnou činnost ve dvou nebo více členských státech, lze předcházet a potírat účinněji, pokud se informace pracovního, statistického či vseobecného charakteru analyzují a podrobí analýze rizik na úrovni Společenství za podstatného vyuzití schopností Komise, a obzvlástě OLAF, shromazďovat informace a provádět analýzy rizik.

(9) Boj proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrozujícím finanční zájmy Společenství dále vyzaduje konzistentní návazný postup. Informace shromázděné nebo poskytnuté Komisí by proto měly být přípustné jako důkazy při správních a soudních řízeních.

(10) V zájmu úspěsné spolupráce mezi příslusnými orgány členských států a Komisí, by měla být výměna informací organizována v souladu s pravidly důvěrnosti v případech, kdy informace podléhají profesnímu tajemství, a při zpracování osobních údajů podle nových ustanovení by měla být zajistěna jejich řádná ochrana.

(11) V úvahu by se měla nálezitě vzít pravidla na ochranu údajů, která se vztahují na orgány Společenství, stanovená v článku 286 Smlouvy a v nařízení (ES) č. 45/2001 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů [20], stejně jako pravidla, která se vztahují na členské státy podle směrnice 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů [21].

[20] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[21] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 Evropského parlamentu a Rady (Úř. věst. č. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(12) Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení se přijmou v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [22].

[22] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(13) Protoze cílů boje proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrozujícím finanční zájmy Společenství nemůze být dosazeno uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu rozsahu a účinků těchto kroků, jich můze být lépe dosazeno na úrovni Společenství, můze Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosazení výse uvedených cílů.

(14) Toto nařízení ctí základní práva a dodrzuje zásady uznané zejména v Chartě základních práv Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví právní rámec pro vzájemnou správní pomoc a výměnu informací mezi příslusnými orgány členských států a těmito orgány a Komisí s cílem zajistit přiměřenou a účinnou ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům a jiným protiprávním jednáním.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na případy podvodů a protiprávních jednání, které ohrozují finanční zájmy Společenství a které jsou zvlásť významné na úrovni Společenství.

Příslusné orgány členských států si mohou rovněz vyměnit informace a poskytnout pomoc v souladu s tímto nařízením v jiných případech, v nichz usoudí, ze taková výměna informací a pomoc na úrovni Společenství je nezbytná v boji proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrozujícím finanční zájmy Společenství.

2. Ustanovení tohoto nařízení se nepouzijí v případě, ze právní předpisy Společenství umozňují konkrétnějsí spolupráci mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí nebo umozňují sirsí přístup k informacím Komise.

Tímto nařízením není obzvlástě dotčeno pouzití nařízení (ES) č. 515/97 a spolupráci mezi členskými státy podle nařízení (ES) č. 1798/2003.

3. Tímto nařízením není dotčeno pouzití nařízení (ES) č. 1073/1999.

4. Tímto nařízením není dotčeno pouzití vnitrostátního trestního práva a pravidel o vzájemné spolupráci v trestních věcech a organizaci soudnictví členských států.

5. Povinnost poskytnout pomoc stanovená v tomto nařízení se nevztahuje na poskytnutí informací nebo dokumentů obdrzených příslusnými orgány působícími se souhlasem nebo na dozádání soudního orgánu.

V případě zádostí o pomoc se vsak takové informace nebo dokumenty poskytnou, pokud soudní orgány, které mají být v zálezitosti konzultovány, k tomu dají svůj souhlas.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení platí následující definice:

1. ,nesrovnalostí" se rozumí podvod nebo jiné protiprávní jednání se zvlástním významem na úrovni Společenství ohrozující finanční zájmy Společenství, a zejména:

a) jakékoli porusení práva Společenství, které je důsledkem jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, včetně porusení smluv vyplývajících z právních předpisů Společenství, které má nebo by mělo skodlivý účinek na souhrnný rozpočet Společenství nebo jím řízené rozpočty, a to buď snízením, nebo ztrátou příjmů z vlastních zdrojů vybíraných přímo ve prospěch Společenství;

b) jakékoli porusení předpisů souvisejících s daní z přidané hodnoty (DPH) podle směrnice Rady 77/388/EHS [23], které vede nebo by vedlo ke zmensení vlastních zdrojů Společenství podle nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 [24];

[23] Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1.

[24] Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 9.

c) praní spinavých peněz, ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Rady 91/308/EHS [25], v souvislosti s výnosy z porusení předpisů uvedeného v písmenech a) a b) tohoto bodu;

[25] Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77.

2. ,nesrovnalosti zvlástního významu na úrovni Společenství" se rozumí nesrovnalosti:

a) které mají nebo mohou mít následky v ostatních členských státech nebo kde jsou zřejmá spojení s činnostmi prováděnými v ostatních členských státech; a

b) u kterých se odhaduje, ze způsobí celkovou finanční skodu v členských státech nad 500 000 eur v oblasti DPH nebo způsobí skodu finančním zájmům Společenství nejméně 100 000 eur v ostatních případech uvedených v tomto nařízení; v případě praní spinavých peněz platí mezní částka pro hlavní protiprávní čin;

3. ,právními předpisy souvisejícími s DPH" se rozumí vsechny předpisy Společenství, které upravují daň z přidané hodnoty, a právní a správní předpisy přijaté členskými státy za účelem sladění s těmito předpisy Společenství;

4. ,dozadujícím orgánem" se rozumí příslusný orgán, který podává zádost o pomoc;

5. ,dozádaným orgánem" se rozumí příslusný orgán, kterému je podána zádost o pomoc;

6. ,správním setřením" se rozumí vsechny kontroly, prověrky a ostatní kroky prováděné příslusnými orgány při plnění jejich povinností s cílem zjistit, zda doslo k nesrovnalostem, s výjimkou činností provedených na dozádání soudního orgánu nebo na základě jeho přímého pověření;

7. ,finančními informacemi" se rozumí informace o podezřelých transakcích obdrzených příslusnými vnitrostátními kontaktními místy podle směrnice 91/308/EHS a ostatní informace, které jsou vhodné pro sledování finančních transakcí souvisejících s nesrovnalostmi v oblasti působnosti tohoto nařízení;

8. ,příslusnými orgány" se rozumí vnitrostátní orgány nebo orgány Společenství podle článku 4 odst. 1.

Mezní částky uvedené v bodě 2 písm. b) mohou být zvýseny v souladu s postupem stanoveným v čl. 22 odst. 2.

Článek 4

Příslusné orgány

1. Spolupráce podle tohoto nařízení zahrnuje následující příslusné orgány působící v rámci jejich pravomocí:

a) orgány členských států které jsou:

(i) přímo odpovědné za správu finanční prostředků pocházejících z rozpočtu Společenství a jsou jmenované na základě příslusných předpisů práva Společenství a vnitrostátního práva; nebo

(ii) podle příslusných vnitrostátních předpisů správního práva odpovědné za předcházení a potírání podvodů a jakýchkoli protiprávních jednání ohrozujících finanční zájmy Společenství; nebo

(iii) příslusnými orgány vyjmenovanými v nařízení (ES) č. 1798/2003, příslusnými ústředními kontaktními orgány a kontaktními útvary určenými podle uvedeného nařízení, jinými orgány příslusnými pro vysetřování podvodů s DPH nebo příslusnými orgány uvedenými ve směrnici Rady 92/12/EEC [26], pokud shromázděné informace mohou poskytnout důkaz o podvodech s DPH; nebo

[26] Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 1.

(iv) ustanoveny jako "finanční zpravodajské jednotky" členskými státy v souladu s rozhodnutím Rady 2000/642/SVZ [27] pro shromazďování a analyzování informací obdrzených podle ustanovení směrnice 91/308/EHS;

[27] Úř. věst. L 271, 24.10.2000, s. 4.

b) Komise včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajistění výměny informací mezi jejich příslusnými orgány, bez ohledu na jejich pravomoci a vnitrostátní postavení, a mezi těmito orgány a Komisí.

HLAVA II

POVINNOSTI SPOLUPRÁCE

Kapitola 1

Vzájemná správní pomoc a výměna informací

ODDÍL 1

POMOC NA DOÁDÁNÍ

Článek 5

Pomoc na dozádání

1. Příslusné orgány si navzájem pomohou na dozádání při předcházení a odhalování nesrovnalostí. Na zádost dozadujícího orgánu dozádaný orgán v rozsahu nutném pro uspokojení zádosti a v souladu s cíli tohoto nařízení předá dozadujícímu orgánu veskeré důlezité informace pro předcházení a odhalení nesrovnalostí. Mezi informace, které mají být předány, patří informace o činnostech, které představují nesrovnalost, stejně jako finanční informace jak o činnostech, které k nim vedly, tak o zapojených fyzických či právnických osobách.

2. Za účelem získání hledaných informací postupuje dozádaný orgán nebo správní orgán, na který se dozádaný orgán obrátí, jako by postupoval při plnění vlastních úkolů nebo na dozádání jiného orgánu svého členského státu.

3. Dozádaný orgán zpřístupní jakékoli informace, které má k dispozici nebo které získal a které se týkají odhalených nebo plánovaných činností nebo transakcí, které představují nebo které se jeví dozadujícímu orgánu jako nesrovnalosti nebo případně informace související se zvlástním dohledem provedeným podle článku 6.

Dozádaný orgán dodá dozadujícímu orgánu jakékoli svědectví, dokument nebo ověřený opis dokumentu, které má k dispozici nebo které obdrzel. Nicméně prvopisy dokumentů a jejich části mohou být poskytnuty pouze tehdy, jestlize to není v rozporu s právními předpisy platnými v členském státě, ve kterém sídlí dozádaný orgán.

4. K zádosti o pomoc a výměnu informací je připojeno stručné sdělení o skutečnostech známých dozadujícímu orgánu.

5. Pokud dozadující orgán předlozí svou zádost orgánu, který není příslusný pro poskytnutí pozadované pomoci, předá daný orgán okamzitě danou zádost příslusnému orgánu.

Článek 6

Zvlástní dohled

Pokud je to mozné, dozádaný orgán v rámci své působnosti na zádost dozadujícího orgánu vykonává zvlástní dohled nebo zajistí jeho vykonávání:

a) nad osobami a zejména nad jejich pohybem, pokud lze důvodně předpokládat, ze se dopoustějí nesrovnalostí,

b) nad místy, kde je zbozí skladováno způsobem, který zakládá důvodné podezření, ze jejich účelem jsou činnosti představující nesrovnalosti,

c) nad pohybem zbozí označeného za předmět mozných nesrovnalostí,

d) nad způsoby dopravy a finančními transakcemi, pokud lze důvodně předpokládat, ze jsou vyuzívány k páchání nesrovnalostí.

Článek 7

Správní setření na dozádání

1. Na zádost dozadujícího orgánu provede dozádaný orgán správní setření, které se týká činností, které představují nebo se jeví dozadujícímu orgánu jako nesrovnalost, nebo zajistí provedení takového setření.

Dozádaný orgán nebo správní orgán, na který se dozádaný orgán obrátí, provede tato správní setření tak, jako by postupoval při plnění vlastních úkolů nebo na dozádání jiného orgánu svého členského státu. Výsledky setření poskytne dozadujícímu orgánu.

2. Na základě dohody mezi dozadujícím orgánem a dozádaným orgánem, mohou být správnímu setření stanovenému v odstavci 1 přítomni úředníci určení dozadujícím orgánem. Šetření provádí po celou dobu úředníci dozádaného orgánu.

Úředníci dozadujícího orgánu nemohou z vlastního podnětu vykonávat pravomoci inspekce nálezející úředníkům dozádaného orgánu, nicméně mají přístup výhradně pro účely správního setření do stejných zařízení a ke stejným dokumentům jako úředníci dozádaného orgánu prostřednictvím úředníků dozádaného členského státu.

3. Pokud vnitrostátní předpisy o trestním řízení vyhrazují určité úkony úředníkům zvlásť určeným vnitrostátním právem, neúčastní se těchto úkonů úředníci dozadujícího orgánu. V zádném případě se neúčastní zejména domovních prohlídek nebo formálního dotazování osob podle trestního práva.

Článek 8

Činnost úředníků v jiném členském státě nebo na sluzební cestě v členském státě

Na základě dohody mezi dozadujícím orgánem a dozádaným orgánem a v souladu s pokyny dozádaného orgánu mohou úředníci řádně zmocnění dozadujícím orgánem získat v úřadovnách, v nichz vykonávají svou činnost správní orgány členského státu, ve kterém má dozádaný orgán sídlo, informace o nesrovnalostech.

Tyto informace musí být potřebné pro dozadující orgán a musí pocházet z dokladů, ke kterým mají úředníci těchto úřadů přístup.

Úředníci dozadujícího orgánu jsou oprávněni pořizovat si z uvedených dokladů opisy.

Článek 9

Písemné zmocnění úředníků

Úředníci dozadujícího orgánu, kteří jsou ve druhém členském státě nebo na sluzební cestě v členském státě, musí být v souladu s články 7 a 8 vzdy schopni předlozit písemné zmocnění udávající jejich totoznost a úřední zařazení.

Článek 10

Lhůta pro poskytnutí pomoci a informací

1. Dozádaný orgán poskytne pomoc a informace uvedené v článcích 5 a 7 tak rychle, jak je to mozné, a nejpozději do sesti týdnů od přijetí zádosti. Má-li vsak dozádaný orgán tyto informace jiz k dispozici, činí lhůta čtyři týdny.

2. Ve zvlástních případech mohou dozádaný a dozadující orgán stanovit lhůty odlisné od lhůt uvedených v odstavci 1.

3. Pokud dozádaný orgán není schopen odpovědět na zádost v termínu, uvědomí okamzitě dozadující orgán o příčinách nesplnění povinnosti a oznámí, kdy bude schopen na zádost odpovědět.

Článek 11

Údaje o DPH

1. Pro účel poskytnutí pracovní a technické pomoci, popřípadě pomoci příslusným orgánům členských států při odhalování a vysetřování nesrovnalostí podle čl. 3 prvního odstavce bodu 1 písm. b) tohoto nařízení, má Komise přístup k záznamům členských států ulozeným ve vnitrostátních databázích uvedených v článku 22 nařízení (ES) č. 1798/2003.

Podrobná pravidla tohoto přístupu včetně pravidel o důvěrnosti a ochraně údajů stejně jako o pouzívání získaných informací ze záznamů členských států se stanoví v souladu s postupem stanoveným v čl. 22 odst. 2.

2. Pokud jde o poskytnutí důkazů o nepravidelnostech podle čl. 3 prvního odstavce bodu 1 písm. b), poskytnou orgány členských států Komisi informace shromázděné na základě směrnice 92/12/EHS.

ODDÍL 2

SPONTÁNNÍ POMOC

Článek 12

Poskytnutí informací o činnostech nebo transakcích

1. Příslusné orgány členských států poskytnou Komisi bez předchozího vyzádání jakékoli důlezité informace ohledně činností nebo transakcí, které představují nebo se jeví jako nesrovnalosti.

2. S pomocí vhodné technické podpory analyzuje Komise poskytnuté informace a předá členským státům odpovídající analytické výsledky s ohledem na technickou a pracovní pomoc při odhalování a vysetřování nesrovnalostí. Pokud se Komise domnívá, ze v jednom nebo několika členských státech doslo k nesrovnalostem, příslusné členské státy o tom informuje.

3. Povinnost spontánní výměny finančních informací mezi členskými státy a Komisí probíhá bez ohledu na to, zda je transakce prováděna jedním úkonem nebo v několika úkonech, které se zdají být propojeny.

4. V souladu s postupem stanoveným v čl. 22 odst. 2. se přijmou pravidla o důvěrnosti a ochraně údajů.

Článek 13

Zvlástní dohled bez dozádání

V případech, kdy to příslusné orgány povazují za uzitečné pro ochranu finančních zájmů Společenství proti nesrovnalostem:

a) vykonávají nebo zajistí zvlástní dohled podle článku 6,

b) poskytnou Komisi popřípadě příslusným orgánům členských států jakékoli informace, které mají k dispozici, zejména zprávy a ostatní dokumenty nebo úředně ověřené opisy nebo jejich části, které souvisí s činnostmi, jez ohrozují finanční zájmy Společenství nebo u nichz se zdá, ze je ohrozují.

Článek 14

Poskytnutí vseobecných informací

1. Příslusné orgány členských států poskytnou Komisi vseobecné informace o nových způsobech, prostředcích, metodách a praktikách pouzívaných při páchání nesrovnalostí, stejně jako o předcházení a odhalování nesrovnalostí, které by mohly přispět k tvorbě příslusných právních předpisů na ochranu proti podvodům, jakmile jsou jim takové informace k dispozici.

2. Komise poskytne příslusným orgánům kazdého členského státu, jakmile jsou jim k dispozici, jakékoli informace, které by jim umoznily předcházet nesrovnalosti a prosazovat příslusné právní předpisy.

Kapitola 2

Vyuzívání informací

Článek 15

Pouzití informací jako důkazu

Zjistění, potvrzení, informace, dokumenty, úředně ověřené opisy a jakékoli vědomosti poskytnuté příslusnému orgánu během pomoci podle článků 5, 6, 7 a 12 představují přípustný důkaz v rámci správního a soudního řízení v jakémkoli členském státě tak, jako kdyby byly získány v členském státě, kde probíhá řízení.

Článek 16

Výměna informací

Informace získané na základě tohoto nařízení stejně jako na základě jiných předpisů Společenství mohou být Komisí vyměněny s ostatními příslusnými orgány v souladu s tímto nařízením a pro účel tohoto nařízení v rozsahu slučitelném s předpisy Společenství, podle kterých byly informace získány.

Článek 17

Návazný postup

Příslusné orgány členských států uvědomí Komisi o jakékoli aktualizaci poskytnutých informací a správních setření prováděných podle tohoto nařízení, a zejména o zahájených správních a soudních řízeních, pokud je to v souladu s vnitrostátním trestním právem.

Článek 18

Pravidla o zachování důvěrnosti a ochraně údajů

1. Informace poskytnuté nebo získané v jakékoli podobě podle tohoto nařízení podléhají profesnímu tajemstvím a jsou chráněny stejným způsobem jako jsou podobné informace chráněny vnitrostátními právními předpisy členských států, které je získaly, a příslusnými předpisy vztahujícími se na orgány a instituce Společenství.

Tyto informace nesmí být poskytovány jiným osobám a orgánům nez osobám a orgánům v rámci orgánů a institucí Společenství a členských států, jejichz funkce vyzadují znalost těchto informací, a nesmí být pouzity pro jiné účely nez na účinnou ochranu finančních zájmů Společenství.

2. Komise a členské státy zajistí, aby zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení bylo v souladu s předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy o ochraně údajů, zejména se směrnicí 95/46/ES a případně s nařízením (ES) č. 45/2001.

Před stanovením prováděcích pravidel uvedených v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 12 odst. 4 a článku 21 je konzultován Evropský úřad pro dohled nad ochranou osobních údajů.

Článek 19

Vztahy se třetími zeměmi

1. Informace získané členskými státy nebo Komisí od třetí země, na něz se vztahuje toto nařízení, se poskytnou příslusným orgánům členského státu nebo Komisi, pokud jim to umozní předcházet nebo čelit nesrovnalostem.

2. V případě, ze se dotyčná třetí země právně zavázala poskytnout pomoc potřebnou ke shromázdění důkazů o protiprávním charakteru činností, které se jeví jako nesrovnalosti, informace získané podle tohoto nařízení mohou být poskytnuty této třetí zemi jako součást dohodnuté akce se souhlasem příslusných orgánů poskytujících informace v souladu s jejich vnitrostátními předpisy o ochraně osobních údajů a s články 25 a 26 směrnice 95/46/ES, popřípadě s článkem 9 nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 20

Analýza rizik prováděná Komisí

Komise můze pouzít jakékoli informace vseobecné nebo pracovní povahy poskytnuté členskými státy na základě tohoto nařízení pro vyhodnocení strategických a taktických rizik a s vyuzitím nálezité podpory informačních technologií na jejich základě vypracovat zprávy a varování určené pro lepsí pochopení zjistěných nebezpečí, a tak zvýsit účinnost příslusných operativních opatření přijatých příslusnými vnitrostátními orgány a Komisí v rámci jejích pravomocí.

HLAVA III

závěrečná ustanovení

Článek 21

Prováděcí pravidla

Podrobná prováděcí pravidla pro vzájemnou pomoc a výměnu informací podle hlavy II kapitoly 1 se stanoví v souladu s postupem podle článku 22 odst. 2.

Vedle zálezitostí uvedených v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 12 odst. 4 se mohou tato pravidla dotýkat:

a) nesrovnalostí ve smyslu čl. 3 prvního odstavce bodu 1 písm. b);

b) nesrovnalostí ve smyslu čl. 3 prvního odstavce bodu 1 písm. c);

c) nesrovnalostí v oblasti strukturálních fondů.

Článek 22

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen "výbor"), který je ustanoven podle článku 43 nařízení (ES) č. 515/97.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, pouzijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanovena na tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 23

Hodnotící zpráva

Kazdé tři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, předlozí Komise zprávu Evropskému parlamentu, Účetnímu dvoru a Radě o pouzívání tohoto nařízení.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlásení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo pouzitelné ve vsech členských státech.

V Bruselu dne [...]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

[...] [...]

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

Policy area(s): Anti-fraud

Activities: Mutual administrative cooperation and exchange of information

Title of action: Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on mutual administrative assistance for the protection of the financial interests of the Community against fraud and any other illegal activities

1. BUDGET LINE(S) + HEADING(S)

24.0106 (fight against fraud)

2. OVERALL FIGURES:

2.1. Total allocation for action (Part B): EUR million for commitment: -

2.2. Period of application: From entering into force on.

2.3. Overall multi-annual estimate of expenditure

(a) Schedule of commitment appropriations/payment appropriations (financial intervention) (see point 6.1.1) - (not applicable see point 5.1.1)

EUR million (to three decimal places)

>TABELPOSITION>

(b) Technical and administrative assistance and support expenditure(see point 6.1.2)

>TABELPOSITION>

>TABELPOSITION>

(c) Overall financial impact of human resources and other administrative expenditure

(see points 7.2 and 7.3)

>TABELPOSITION>

(The first two years include each an amount of EUR 100 000 for the development of information systems for internal use of the Commission, see point 7.3)

>TABELPOSITION>

2.4. Compatibility with financial programming and financial perspective

[X] Proposal is compatible with existing financial programming.

2.5. Financial impact on revenue:

[X] Proposal has no financial implications (involves technical aspects regarding implementation of a measure)

3. BUDGET CHARACTERISTICS

>TABELPOSITION>

4. LEGAL BASIS

Article 280(4) of the EC Treaty.

5. DESCRIPTION AND GROUNDS

5.1. Need for Community intervention

5.1.1. Objectives pursued

The initiative for a regulation on the basis of article 280 of the EC Treaty concerns a framework dedicated to administrative mutual assistance necessary to strengthen the protection of the financial interests of the Community.

For the purpose of the protection of the financial interests of the Community the Member States and the Commission shall assist each other and exchange information in particular in the field of money laundering of the proceeds of EC fraud, of fraud on VAT and any other illegal activities detrimental to the Community's financial interests in particular those in the field of structural funds.

Background

Fraud and any other illegal activities affecting the financial interests of the Community warrant a more comprehensive framework for administrative cooperation between Member States authorities and with the Commission. This is reflected by the Commission's firm commitment to the fight against fraud in order to protect the Community's financial interests which is clearly demonstrated in its Communication, adopted on 28 June 2000, on an overall strategic approach for the protection of the Community's financial interests and the fight against fraud [28]. This approach underlines the importance of an overall anti-fraud legislative policy by following a horizontal and cross-pillar legislative approach. This legislative policy must be given concrete expression with the drawing up of specific rules, in particular for information exchanges, and close and regular cooperation between the Member States and between the latter and the Commission.

[28] Communication from the Commission, Protection of the Communities' financial interests, The fight against fraud - For an overall strategic approach, COM(2000) 358 final. See especially paragraph 1 and 1.2.2 of this communication. The Council (ECOFIN) adopted this communication on 17 July 2000 and the European Parliament, which approved the guidelines. The Parliament approved the guidelines presented in its Resolution of 13 December 2000.

On the basis of this legislative policy the Commission mentions in its working programme for 2003 the preparation of a proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a cooperation mechanism between the competent authorities of the member States and the Commission in order to ensure the protection of the Community's financial interests against illegal activities including matters such as VAT fraud, money laundering and other financial transactions in relation to the proceeds of EC fraud as well as any other illegal activities detrimental to the Community's financial interests in particular concerning fraud concerning structural funds.

The Commission has reiterated in its Communication containing an Action Plan for 2001-2003 [29], the importance of reinforcing cooperation to prevent money laundering of proceeds from fraud and any other illegal activities detrimental to the Community's financial interests and VAT fraud in order to be able to realise an effective action against organised crime, particularly economic and financial crime (including fraud and money laundering). To combat this type of crime, the European Union should take co-ordinated action and have a strategy of cooperation and mutual information between all public partners in addition to existing programmes as Fiscalis in the sector of VAT.

[29] Adopted by the Commission on 23 May 2001, COM(2001) 254 final. See especially paragraph 2.2.1.

5.1.2. Measures taken in connection with ex ante evaluation NOT APPLICABLE

5.1.3. Measures taken following ex post evaluation NOT APPLICABLE

5.2. Action envisaged and budget intervention arrangements

NOT APPLICABLE: see point 5.1.1.

5.3. Methods of implementation

NOT APPLICABLE: see point 5.1.1.

6. FINANCIAL IMPACT

NOT APPLICABLE: see point 5.1.1.

6.1. Total financial impact on Part B - (over the entire programming period)

(The method of calculating the total amounts set out in the table below must be explained by the breakdown in Table 6.2.)

6.1.1. Financial intervention

Commitments (in EUR million to three decimal places)

>TABELPOSITION>

6.2. Calculation of costs by measure envisaged in Part B (over the entire programming period)

7. IMPACT ON STAFF AND ADMINISTRATIVE EXPENDITURE

7.1. Impact on human resources

>TABELPOSITION>

7.2. Overall financial impact of human resources

>TABELPOSITION>

The amounts are total expenditure for twelve months.

7.3. Other administrative expenditure deriving from the action

>TABELPOSITION>

The amounts are total expenditure for twelve months.

1 Specify the type of committee and the group to which it belongs.

I. Annual total (7.2 + 7.3)

// EUR 1 851 340 (year 1 and 2)

EUR 1 751 340

(from year 3)

II. Duration of action // does not apply

III. Total cost of action (I x II) // does not apply

The needs for human and administrative resources shall be covered within the allocation granted to the managing DG in the framework of the annual allocation procedure.

8. FOLLOW-UP AND EVALUATION

8.1. Follow-up arrangements

The Committee shall adopt an implementing regulation following the comitology procedure in order to determine the relevant implementing modalities of mutual assistance and exchange of information in specific areas covered by the proposed regulation.

8.2. Arrangements and schedule for the planned evaluation

Every three years after the date of entry into force of the regulation, the Commission shall report to the European Parliament, the Court of Auditors and the Council on the application of the measures provided for in the regulation.

9. ANTI-FRAUD MEASURES

NOT APPLICABLE.