SDĚLENÍ KOMISE URČENÉ PRO EVROPSKÝ PARLAMENT, RADU, EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR A VÝBOR REGIONŮ - Bílá kniha o sluzbách obecného zájmu

1. Úvod

Úloha Evropské unie při utváření budoucnosti sluzeb obecného zájmu [1] se v posledních letech stala hlavním tématem diskuze o evropském modelu společnosti. Jako projev uznání klíčového významu dobře fungujících, dostupných a vysoce kvalitních sluzeb obecného zájmu pro kvalitu zivota evropských občanů, kvalitu zivotního prostředí a konkurenceschopnosti evropských podniků Evropská komise přijala Zelenou knihu sluzeb obecného zájmu, [2] která se stala podnětem diskuze siroké veřejnosti na téma jak v Evropské unii nejlépe podpořit poskytování vysoce kvalitních sluzeb obecného zájmu. Zelená kniha se stala podnětem diskuze na téma obecné úlohy Evropské unie při definování cílů sektoru veřejných sluzeb provozovaných v rámci sluzeb obecného zájmu a způsobu jejich organizace, financování a hodnocení.

[1] Viz definice pojmů v Příloze 1

[2] COM(2003) 270, 21.5.2003

Diskuze, která vznikla na základě Zelené knihy, se setkala se značným zájmem a podpořilo ji mnoho zúčastněných stran. Komise obdrzela téměř 300 příspěvků od nejrůznějsích respondentů včetně mnoha členských států [3]. Pracovníci Komise vypracovali Zprávu o veřejné diskuzi, ve které analyzují předlozené příspěvky a předkládají podrobný materiál k aktuální verzi Bílé knihy [4].

[3] Úplný text příspěvků najdete na internetové stránce Komise na adrese http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/service_general_interest/comments/public_en.htm

[4] Zprávu o veřejné diskuzi o Zelené knize o sluzbách obecného zájmu, Pracovní knihu zaměstnanců Komise, SEC(2004) 326, 15.03.2004, najdete na adrese http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/service_general_interest

S ohledem na návrh podaný Evropským parlamentem v jeho Usnesení k Zelené knize ze dne 14. ledna 2004 [5] Komise shrnuje své závěry z diskuze v aktuální verzi Bílé knihy.

[5] Usnesení Evropského parlamentu k Zelené knize o sluzbách obecného zájmu, 14.01.2004, (T5-0018/2004)

Evropský hospodářský a sociální výbor [6] a Výbor regionů [7] dále diskutoval o otázkách uvedených v Zelené knize a zveřejnil své názory na tyto otázky.

[6] Stanovisko k Zelené knize o sluzbách obecného zájmu, CESE 1607/2003, 11.12.2003

[7] Stanovisko Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2003 k Zelené knize o sluzbách obecného zájmu, CdR 149/2003 závěrečné

Kromě toho se sluzby obecného zájmu staly předmětem intenzivní diskuze v rámci Konvence o budoucnosti Evropy.

Soudní dvůr nakonec také přezkoumal různé otázky vztahující se ke sluzbám obecného hospodářského zájmu, zejména ve vztahu k jejich financování, a vydal orientační rozhodnutí o kompenzacích ve veřejných sluzbách [8].

[8] Rozsudek ze dne 24. července 2003 v případu C-280/00 Altmark Trans

Diskuze odhalila značné rozdíly názorů a perspektiv. Zdá se ovsem, ze doslo ke konsensu v otázce potřeby zajistění harmonické kombinace trzních mechanismů a cílů veřejných sluzeb. Sluzby obecného zájmu a kontext, ve kterém jsou poskytovány, včetně samotné Evropské unie, se stále vyvíjí a budou se i nadále vyvíjet. Předlozením Bílé knihy Komise nezamýslí uzavřít diskuzi, která se rozvinula na evropské úrovni. Jejím cílem je přispět k probíhající diskuzi a posunout ji dále tím, ze definuje úlohu unie a rámec pro řádné fungování těchto sluzeb.

Bílá kniha definuje přístup Komise k rozvíjení pozitivní úlohy Evropské unie při podpoře rozvoje vysoce kvalitních sluzeb obecného zájmu a představuje hlavní body strategie, jejímz cílem je zajistit, aby vsichni občané a podniky unie měly přístup k vysoce kvalitním a dostupným sluzbám. Dokument se zaměřuje pouze na některé klíčové otázky diskuze, protoze není mozné reagovat na vsechny otázky, které byly vzneseny v průběhu veřejné diskuze. Na konkrétnějsí otázky budeme reagovat v kontextu příslusných politik.

2. Společná odpovědnost veřejných orgánů v unii

Veřejná diskuze, která se rozpoutala na základě Zelené knihy ukázala, ze zde existuje siroká shoda v otázce významu vysoce kvalitních sluzeb obecného zájmu pro evropskou společnost. Rozdělení úkolů a pravomocí mezi unii a členské státy vede ke společné odpovědnosti mezi unií a veřejnými orgány členských států, ale za podrobnou definici poskytovaných sluzeb a jejich dodávku odpovídají členské státy.

2.1. Základní prvek evropského modelu

Diskuze, která se rozpoutala na základě Zelené knihy, jasně potvrdila význam sluzeb obecného zájmu jako jednoho z pilířů evropského modelu společnosti. Někdy i přes podstatné rozdíly názorů a cílů jednotlivých účastníků tato diskuze ukázala vseobecnou shodu v otázce potřeby poskytování vysoce kvalitních a dostupných sluzeb obecného zájmu pro vsechny občany a podniky Evropské unie. Tato diskuze dále potvrdila existenci společné představy o sluzbách obecného zájmu v rámci unie. Tato představa odrází hodnoty a cíle Společenství a je zalozena na řadě společných prvků včetně univerzální sluzby, její kontinuity a kvality, dostupnosti a ochrany práv uzivatele a spotřebitele.

Sluzby obecného zájmu mají v unii klíčový význam pro zajistění sociální a územní soudrznosti a pro konkurenceschopnost evropského hospodářství. Občané a podniky právem očekávají, ze budou mít v celé Evropské unii přístup k dostupným a vysoce kvalitním sluzbám obecného zájmu. Pro vsechny občany unie je takový přístup jedním ze základních prvků evropského občanství nezbytným k tomu, aby mohli plně vyuzívat svá základní práva. Pro podniky je dostupnost vysoce kvalitních sluzeb obecného zájmu nezbytným předpokladem konkurenčního podnikatelského prostředí. Poskytování vysoce kvalitních a dostupných sluzeb obecného zájmu, které splňují potřeby spotřebitelů a podniků, je tedy důlezitým prvkem, který přispívá k dosazení strategického cíle unie formulovaného jako "stát se nejkonkurenčnějsím a nejdynamičtějsím hospodářstvím světa, které je zalozené na vyuzívání znalostí, a které je schopné trvale udrzitelného hospodářského rozvoje s větsím mnozstvím lepsích pracovních přílezitostí a větsí sociální soudrzností [9]".

[9] Zasedání Evropské rady v Lisabonu ze dne 23. a 24. března 2000, Závěry předsednictví, odstavec 5. Dalsí informace najdete na adrese http://europa.eu.int/comm/lisbon_strategy/intro_en.html

Komise v Zelené knize zdůraznila fakt, ze sluzby obecného zájmu pomohly unii dosáhnout její cíle v mnoha různých politikách Společenství. Politiky Společenství zároveň výrazně přispěly ke zlepsení kvality a nabídky velkého mnozství sluzeb obecného zájmu a ke zvýsení jejich výkonnosti.

V souladu se zásadami článku 16 Smlouvy [10] a článku 36 Listiny základních práv [11] je úkolem Komise plně si uvědomovat úlohu sluzeb obecného zájmu v politikách a činnostech, které patří do její působnosti. Jejím cílem bude zajistit, aby Evropská unie v rámci evropského modelu i nadále pozitivně přispívala k rozvoji sluzeb obecného zájmu při respektování rozmanitosti tradic, struktury a situace ve stávajících členských státech. Tohoto cíle pomůze v souladu se zásadami lepsí regulace [12] dosáhnout předchozí vyhodnocení vlivu hlavních iniciativ [13] a také průbězné hodnocení jednotlivých politik Společenství.

[10] Článek 16 zní: Bez vlivu na výklad článků 73, 86 a 87 a na základě významu sluzeb obecného hospodářského zájmu pro společné hodnoty unie a jejich úlohy při podpoře sociální a územní soudrznosti, musí unie a její členské státy na základě svých vlastních pravomocí a v rámci rozsahu platnosti této Smlouvy dbát na to, aby tyto sluzby byly provozovány podle zásad a podmínek, zejména ekonomických a finančních, které umozní naplnění cílů těchto sluzeb"

[11] Článek 36 zní: "Unie uznává a respektuje přístup ke sluzbám obecného hospodářského zájmu stanovený ve vnitrostátních právních předpisech a praxi v souladu se Smlouvou o Evropském společenství za účelem podpory sociální a územní soudrznosti unie"

[12] Evropské řízení: Lepsí tvorba zákonů, Sdělení Komise, COM(2002) 275 Konečné znění, 5.6.2002

[13] Sdělení Komise o hodnocení vlivu, COM(2002) 276, 5.6.2002

V tomto klíčovém bodě vývoje unie je třeba věnovat zvlástní pozornost vývoji v nových členských státech a jejich specifickým potřebám vyplývajícím zejména z transformace jejich ekonomik v posledních dvaceti letech.

2.2. Odpovědnost veřejných orgánů

Zatímco poskytování sluzeb obecného zájmu je mozné organizovat ve spolupráci se soukromým sektorem nebo jím pověřit soukromé nebo veřejné podniky, stanovení povinností a cílů veřejných sluzeb je úkolem veřejných orgánů na příslusné úrovni. Dalsím úkolem příslusných veřejných orgánů je regulace trhu a dohlédnutí na to, aby provozovatelé plnili cíle veřejných sluzeb, kterými byly pověřeni.

V průběhu diskuze týkající se Zelené knihy bylo zdůrazněno, ze v rámci konkurenceschopnosti vnitřního trhu si musí příslusné veřejné orgány ponechat takové pravomoci, aby mohly zajistit efektivní plnění stanovených cílů veřejných sluzeb při respektování zásad demokratické volby včetně aspektu úrovně kvality a vyplývajících nákladů. Je nutné, aby příslusné veřejné orgány disponovaly přiměřenými nástroji a odbornými znalostmi. Stávající předpisy Společenství pro jednotlivé sektory představují konkrétní právní nástroje a pravomoci členských států pro prosazování cílů veřejné politiky. Členské státy by měly předevsím věnovat pozornost stále slozitějsím úkolům regulačních orgánů a poskytovat jim k tomu nezbytné nástroje a zdroje.

2.3. Společná odpovědnost unie a jejích členských států

Komise jiz v Zelené knize uvedla, ze Smlouva poskytuje Společenství celou řadu prostředků k tomu, aby uzivatelům mohlo zajistit přístup k vysoce kvalitním a dostupným sluzbám obecného zájmu v rámci Evropské unie. Definování sluzeb obecného zájmu včetně jejich organizace, financování a kontroly je ale předevsím úkolem příslusných národních, regionálních a místních orgánů.

Tato společná odpovědnost je charakteristickým pojmem ustanovení článku 16 Smlouvy o ES, který Společenství a členské státy pověřuje, aby jednotlivě na základě svých pravomocí zajistily takovou politiku, která by provozovatelům sluzeb obecného hospodářského zájmu umoznila plnění jejich cílů. Právo členských států přidělovat hospodářským subjektům konkrétní povinnosti provozovatelů veřejných sluzeb a zajisťovat jejich dodrzování je také nepřímo stanoveno v článku 86(2) Smlouvy o ES [14].

[14] Článek 86 (2) zní: "Podniky, které byly pověřeny poskytováním sluzeb obecného hospodářského zájmu... budou podléhat pravidlům této Smlouvy, zejména pravidlům konkurence, pokud jim pouzívání těchto pravidel nepřekází ve výkonu určitých úkolů, které jim byly právně nebo fakticky přiděleny. Rozvoj obchodu nesmí být ovlivněn do takové míry, aby to odporovalo zájmům Společenství"

Diskuse v rámci Zelené knihy ukázala sirokou shodu v tom, ze není nutné Společenství propůjčovat dalsí pravomoci v oblasti sluzeb obecného zájmu. Komise s touto analýzou v zásadě souhlasí. Je toho názoru, ze současné pravomoci Společenství v oblasti sluzeb obecného zájmu jsou přiměřené a stačí na zajistění podpory a rozvoje dobře fungujících sluzeb v rámci unie.

Komise zároveň vítá změnu ustanovení aktuálního znění článku 16 Smlouvy o ES, jak ho navrhl Evropský konvent v článku III-6 návrhu Ústavní smlouvy. Článek III-6 zní takto:

"Bez vlivu na výklad článků III-55, III-56 a III-136 a na základě významu sluzeb obecného hospodářského zájmu jako sluzeb, kterým celá unie přisuzuje hodnotu včetně jejich úlohy při podpoře sociální a územní soudrznosti, musí unie a její členské státy na základě svých vlastních pravomocí a v rámci rozsahu platnosti Ústavy dbát na to, aby tyto sluzby byly provozovány podle zásad a podmínek, zejména ekonomických a finančních, které umozní naplnění cílů těchto sluzeb. Tyto zásady a podmínky stanoví evropské právo."

Jakmile Ústavní smlouva vstoupí v platnost, bude toto ustanovení tvořit doplňující právní podklad akčního programu Společenství pro oblast sluzeb obecného hospodářského zájmu v rámci pravomocí unie a rozsahu platnosti Ústavy.

3. Hlavní zásady přístupu Komise

Přístup Komise je zalozen na mnozství zásad, které se odrází v sektorální politice Společenství a je mozné je objasnit na základě výsledků diskuze o Zelené knize:

3.1. Umoznit veřejným orgánům, aby měly blíz k občanům

V průběhu diskuze bylo zdůrazněno, ze organizace sluzeb obecného zájmu a jejich regulace by měla být co nejblíze občanům a ze se musí přísně dodrzovat zásada podřízenosti.

Komise respektuje hlavní úlohu členských států a regionálních a místních orgánů v oblasti sluzeb obecného zájmu. Tato úloha se odrází v politice Společenství týkající se sluzeb obecného zájmu, která je zalozena na různých stupních akčního plánu a pouzívání různých nástrojů společně se zásadou podřízenosti.

Stejně jako v minulosti, Společenství hodlá podle potřeby předkládat návrhy na regulaci jednotlivých sektorů pouze v oblastech, které jako, jako rozsáhlá síť průmysl, mají jasný celoevropský rozměr a představují silný argument pro definování evropského pojetí obecného zájmu. Taková regulace se strany Společenství obecně stanoví pouze regulační rámec, který členské státy mohou dále rozvinout podle situace v jednotlivých zemích.

3.2. Dosazení cílů sektoru veřejných sluzeb na volných konkurenčních trzích

Společenství na základě diskuze i nadále zastává názor, ze cíle otevřeného a konkurenčního vnitřního trhu a rozvoje vysoce kvalitních a dostupných sluzeb obecného zájmu jsou navzájem slučitelné. Vytvoření vnitřního trhu skutečně významně přispělo ke zvýsení jejich efektivity a řada sluzeb obecného zájmu je nyní dostupnějsí. Navíc to vedlo k rozsíření výběru nabízených sluzeb, coz je nejlépe vidět v sektoru telekomunikací a dopravy [15].

[15] Hodnocení bude uvedeno v přístím Pracovním dokumentu zaměstnanců Komise s názvem "Vývoj výkonnosti odvětví infrastruktury poskytujících sluzby obecného zájmu - Zpráva 2004"

V určitých situacích je ale zapotřebí koordinovat dosazení cíle národní veřejné politiky s určitými cíli Společenství. Na úrovni Smlouvy jsou takové situace popsány v článku 86(2), který stanoví, ze sluzby obecného hospodářského zájmu nepodléhají uplatňování pravidel Smlouvy v tom smyslu, ze tato jsou nutná k plnění jejich cíle obecného zájmu. To znamená, ze na základě Smlouvy o ES a v souladu s podmínkami uvedenými v článku 86(2) má v případě neshody efektivní plnění úkolu obecného zájmu přednost před uplatňováním pravidel Smlouvy [16]. Takto více chráníme samotné cíle nez způsob, jakým jsou plněny. Pravidlo Smlouvy proto umozňuje sladit sledování a dosahování cílů veřejné politiky s konkurenčními cíli Evropské unie jako celku a zejména nutnosti zajistění pole působnosti pro vsechny poskytovatele a nejlepsí vyuzití veřejných prostředků.

[16] Pouzívání článku 86(2) je podrobně vysvětleno ve Sdělení Komise o sluzbách obecného zájmu v Evropě, OJ C 17, 19.1.2001, s. 4

3.3. Zajistění soudrznosti a univerzálního přístupu

Přístup vsech občanů a podniků k dostupným a vysoce kvalitním sluzbám obecného zájmu na celém území členských států je základem podpory sociální a územní soudrznosti v Evropské unii, včetně snizování nevýhod způsobených spatnou dostupností nejvzdálenějsích regionů. Komise se ve své politice zaměřuje na podporu a zvysování efektivity univerzálního přístupu ke sluzbám obecného zájmu.

Univerzální sluzba je v tomto kontextu klíčovým pojmem, který Společenství rozvíjí pro zajistění skutečné dostupnosti základních sluzeb [17]. Univerzální sluzba zakládá pro vsechny právo přístupu k určitým sluzbám, které jsou povazovány za základní sluzby, a ukládá poskytovatelům sluzeb povinnosti nabízet stanovené sluzby na základě předepsaných podmínek, včetně úplného pokrytí území a za dostupné ceny. Univerzální sluzba je dynamický a flexibilní pojem a představuje účinnou záchrannou síť pro ty, kteří by si jinak základní sluzby nemohli koupit. Pojem univerzální sluzby je mozné pravidelně přeformulovávat tak, aby odpovídal sociálnímu, hospodářskému a technologickému prostředí. Pojem univerzální sluzby umozňuje nechat definování společných zásad na úrovni Společenství a jejich provádění na členských státech a přihlízet ke specifické situaci v jednotlivých státech podle zásad podřízenosti.

[17] Viz Zelená kniha o sluzbách obecného zájmu, COM(2003) 270, 21.5.2003, odstavce 50 az 54

Společenství v rámci svých strukturálních politik pomáhá zabránit vyloučení zranitelných sociálních skupin nebo regionů z přístupu k základní sluzbám [18]. Strukturální fondy je mozné na základě určitých kritérií [19] vyuzít na spolufinancování investic do síťové infrastruktury. Politika Komise týkající se transevropských sítí navíc zlepsuje přístup k dopravním, energetickým a telekomunikačním sítím ve vzdálenějsích oblastech a pomůze propojit nové členské státy s infrastrukturou Patnáctky a udrzet tak vysokou úroveň kvality a bezpečnosti. Komise ve své Evropské iniciativě pro růst formulovala náročný program realizace nejdůlezitějsích příhraničních projektů v oblasti dopravních, energetických a sirokopásmových telekomunikační sítí [20].

[18] Nové partnerství pro soudrznost, Třetí zpráva o hospodářské a sociální soudrznosti, COM(2004) 107, 18.2.2004

[19] Viz například Pracovní kniha zaměstnanců Komise: Pokyny ke kritériím a metodách provádění strukturálních fondů při podpoře elektronických komunikací, SEC(2003) 895

[20] Sdělení Komise, Evropská iniciativa pro růst, Investice do sítí a Znalosti pro růst a pracovní přílezitosti, Závěrečná zpráva pro Evropskou radu, 11.11.2003, COM(2003) 690 závěrečná

3.4. Udrzování vysoké úrovně jakosti, bezpečnosti a ochrany

Veřejná diskuze zdůraznila rozhodující význam zajistění vysoké úrovně jakosti bezpečnosti a ochrany. Komise se shodla na tom, ze by pro vsechny občany a uzivatele měly být dostupné vysoce jakostní sluzby obecného zájmu. Dále musí být zajistěna fyzická bezpečnost spotřebitelů a uzivatelů a vsech osob, které se podílí na výrobě a poskytování těchto sluzeb, včetně siroké veřejnosti, včetně ochrany proti moznému ohrození jako například teroristickými útoky a ekologickými katastrofami. Bezpečnost při poskytování sluzeb a zejména bezpečnost dodávek navíc představuje základní pozadavek, který se musí zohlednit při definování cílů sluzeb. Podmínky poskytování sluzeb musí být také pro poskytovatele dostatečnou podporou pro udrzování odpovídající výse dlouhodobých investic. Jakost a bezpečnost dodávek pro společnost znamenají hospodářské výdaje, které by měly být dostatečně a transparentně vyvázeny očekávanými výhodami.

V souladu s politikou unie v rámci trvale udrzitelného rozvoje je také nutné dát nálezitý zřetel na úlohu sluzeb obecného zájmu při ochraně zivotní prostředí a na specifické vlastnosti sluzeb obecného zájmu, které jsou přímo spojené s ekologickým sektorem, například se sektorem vodního a odpadového hospodářství.

Komise si tyto pozadavky plně uvědomuje a zajistí, aby politika Společenství přispívala ke snadnějsímu udrzování norem jakosti a bezpečnosti. Bude provádět kontrolu pokroku zejména prostřednictvím svých průbězných hodnotících zprávách pro jednotlivé sektory.

3.5. Zajistění práv spotřebitelů a uzivatelů

Diskuze v rámci Zelené knihy ukázala sirokou shodu v tom smyslu, ze poskytování sluzeb obecného zájmu musí být organizováno takovým způsobem, aby byla zajistěna vysoká úroveň práv spotřebitelů a uzivatelů. Komise hodlá zalozit svou politiku na zásadách popsaných v Zelené knize a ve Sdělení Komise o sluzbách obecného zájmu v Evropě ze září 2000 [21].

[21] COM(2000) 580, 20.9.2000, OJ C 17, 19.1.2001. Viz zejména odstavce 8 az 13

Tyto zásady obsahují zejména přístup ke sluzbám včetně přeshraničních sluzeb na celém území unie pro vsechny skupiny obyvatelstva, dostupnost sluzeb včetně speciální podpory pro osoby s nízkými příjmy, fyzickou bezpečnost a spolehlivost, kontinuitu, vysokou jakost, výběr, transparentnost a přístup k informacím poskytovatelů a regulačních orgánů.

Uskutečňování těchto zásad obecně vyzaduje existenci nezávislých regulačních orgánů s jasně definovanými pravomocemi a povinnostmi. Tyto pravomoci a povinnosti zahrnují pravomoci sankcí (způsob kontroly přijetí a prosazování pravidel univerzální sluzby) a měly by zahrnovat pravidla pro zastoupení spotřebitelů a uzivatelů a jejich aktivní účast na definování a hodnocení sluzeb, dostupnost přiměřených nápravných a kompenzačních mechanismů a existenci evoluční klauzule, která umozňuje přizpůsobovat podmínky měnícím se potřebám a zájmům uzivatelů a spotřebitelů a změnám hospodářského a technologického prostředí. Regulační orgány by dále měly kontrolovat rozvoj trhu a poskytovat údaje pro účely hodnocení.

3.6. Kontrola a hodnocení výkonnosti

Na základě výsledků veřejné diskuze je Komise přesvědčena o tom, ze systematické hodnocení a kontrola jsou důlezitým nástrojem udrzování a rozvoje vysoce kvalitních, dostupných a efektivních sluzeb obecného zájmu v Evropské unii. Komise uznává zvlástní odpovědnost orgánů Společenství při hodnocení sluzeb, které podléhají rámci regulace jednotlivých sektorů stanovenému orgány Společenství, s pomocí údajů získaných na národní úrovni, V dalsích oblastech by také bylo mozné uvazovat o hodnocení na úrovni Společenství, pokud je mozné je stanovit v určitých případech, kde by takové hodnocení vytvořilo přidanou hodnotu.

V souladu s převazujícím názorem vyjádřeným ve veřejné diskuzi Komise uvazuje o tom, ze by veskeré hodnocení mělo mít více rozměrů a mělo by zahrnovat vsechny příslusné právní, ekonomické, sociální a environmentální aspekty. Kazdé hodnocení musí v kazdém případě brát nálezitý ohled na specifické vlastnosti hodnoceného sektoru a různou situaci v jednotlivých členských státech a jejich regionech. Mělo by být zalozené na pravidelném poskytování srovnatelných údajů ze strany členských států nebo národních regulačních orgánů.

3.7. Respektování rozmanitosti sluzeb a situací

Diskuze také zdůraznila rozdíly mezi různými sluzbami obecného zájmu a různými potřebami a preferencemi uzivatelů a spotřebitelů, které vyplývají z rozdílné hospodářské, sociální, zeměpisné nebo kulturní situace. Navíc bylo zdůrazněno, ze osobní charakter mnoha sociálních a zdravotnických sluzeb vede k pozadavkům, které se výrazně lisí od pozadavků na odvětví infrastruktury. Pokud jde o rozhlas, musí se brát v úvahu význam veřejného rozhlasového vysílání pro demokratické, sociální a kulturní potřeby kazdé společnosti [22]. Komise tyto názory podporuje.

[22] Viz také Protokol o systému of veřejného vysílání v členských státech přilozeného ke Smlouvě o ES na základě Amsterodamské smlouvy

Veskerá politika Společenství v oblasti sluzeb obecného zájmu musí brát nálezitý ohled na rozmanitost charakterizující jednotlivé sluzby obecného zájmu a situaci kolem jejich poskytování. To ovsem neznamená, ze není nutné zajistit konzistentnost přístupu Společenství k jednotlivým sektorům nebo, ze nemůze být uzitečné rozvíjet společné pojmy, které lze pouzít v několika sektorech.

V tomto kontextu je třeba poznamenat, ze návrh Komise na směrnici týkající se sluzeb na vnitřním trhu [23] zahrnuje pouze sluzby, které odpovídají hospodářské činnosti. Návrh nezahrnuje jiné nez hospodářské sluzby obecného zájmu ale pouze sluzby obecného hospodářského zájmu. Z rozsahu tohoto návrhu jsou navíc vyloučeny určité činnosti, které členské státy mohou povazovat za sluzby obecného hospodářského zájmu, jako například doprava, nebo pro ně platí odchylky ze zásady týkající se země původu, například v postovních sluzbách a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Co je důlezité, návrh Komise po členských státech nepozaduje, aby otevřely sluzby obecného hospodářského zájmu konkurenci, ani nezasahuje do způsobu jejich financování nebo organizace.

[23] COM(2004) 2, 13.1.2004.

3.8. Zvysování transparentnosti

Zásada transparentnosti je klíčovým pojmem rozvoje a realizace veřejné politiky ve smyslu sluzeb obecného zájmu. Tato zásada zajisťuje vykonávání povinností veřejných orgánů a moznost demokratické volby a její respektování. Tato zásada by měla platit pro vsechny aspekty dodávky a měla by zahrnovat definici cílů veřejných sluzeb, organizaci, financování a regulaci sluzeb a stejně tak jejich výrobu a hodnocení včetně mechanismů vyřizování reklamací.

Uplatňování práva Společenství jiz přispělo ke zvýsení transparentnosti poskytování sluzeb obecného zájmu v unii. Komise se zaměřuje na dalsí zvysování transparentnosti poskytování sluzeb ve vsech svých politikách, které se týkají sluzeb obecného zájmu. Členské státy by také měly zajistit úplnou transparentnost při provádění práva Společenství a dalsích příslusných vnitrostátních právních předpisů.

3.9. Zajistění právní jistoty

V rámci diskuze o Zelené knize bylo řečeno, ze v určitých oblastech nebylo dost jasné uplatňování pravidel Společenství týkajících se sluzeb obecného zájmu. Uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory při financování sluzeb obecného zájmu a pravidel pro zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí na poskytování sluzeb byly často zvlásť zdůrazňovány. Dále byla zmíněna situace v sociálních a zdravotnických sluzbách.

Komise si je vědoma toho, ze by uplatňování práva Společenství na sluzby obecného zájmu mohlo vyvolat diskusi o komplexních problémech. Komise se proto bude trvale snazit o zvýsení právní jistoty v otázce uplatňování práva Společenství na poskytování sluzeb obecného zájmu bez ovlivňování práva Evropského soudního dvora a Soudu první instance na základě precedenčních případů. Jak je dále uvedeno, Komise jiz dokončila modernizaci stávajících pravidel pro zadávání veřejných zakázek a zahájila iniciativy v oblasti státní podpory se zřetelem na partnerství veřejného a soukromého. [24].

[24] Viz následující odstavce 4.2 a 4.3.

4. Nová orientace na soudrznou politiku

4.1. Respektování rozmanitosti v rámci soudrznosti

Jedna z klíčových otázek, o které se začalo diskutovat na základě Zelené knihy, se týkala potřeby existence rámcové směrnice pro sluzby obecného zájmu. Názory vyjádřené ve veřejné diskuzi na toto téma zůstaly rozdělené a mnohé členské státy včetně Evropského parlamentu byly v této otázce skeptické. Výsledkem bylo, ze převázily pochybnosti v otázce, zda by rámcová směrnice byla v tomto okamziku tou nejvhodnějsí cestou vpřed. Průběh diskuze navíc zatím neprokázal přidanou hodnotu horizontálního rámce ve srovnání s uplatňovaným přístupem podle jednotlivých sektorů.

Komise proto povazuje za vhodné v tomto okamziku nepřikročit k předlození návrhu a tuto otázku znovu zvázit později. V rámci tohoto zkoumání by Komise případné legislativní návrhy podrobila předchozímu posouzení hospodářských, sociálních a environmentálních důsledků návrhu s rozsířeným vlivem [25].

[25] Sdělení Komise o hodnocení vlivu, COM(2002) 276 závěrečné, 5.6.2002

Pokud jde o kalendář tohoto přezkoumání, je také mozné vzít v úvahu fakt, ze budoucí zahájení platnosti Ústavní smlouvy a navrhovaného znění článku III-6 Ústavy poskytne dalsí mozný právní základ, který doplní jiz existující právní základ. Komise povazuje za vhodné otázku přezkoumat, jakmile Ústavní smlouva vstoupí v platnost.

Komise prozatím bude, obecně řečeno, sledovat a rozvíjet svůj sektorální přístup navrhováním, kde to bude potřebné a vhodné, pravidel pro jednotlivé sektory, která umozní vzít v úvahu specifické pozadavky a situaci v jednotlivých sektorech. Bez vlivu na platnost stávajících předpisů Společenství pro jednotlivé sektory bude v mnoha specifických otázkách uplatňován horizontální přístup, například v otázce spotřebitelských zájmů, kontroly a hodnocení sluzeb obecného zájmu, uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory pro finanční kompenzace nebo vyuzití strukturálních fondů pro podporu sluzeb obecného zájmu.

Zatímco potřeba rámcového nástroje se stala předmětem ostrého sporu, nutnost zajistění konsistence a koherence opatření Společenství v oblasti sluzeb obecného zájmu získala ve veřejné diskuzi vseobecnou podporu. Zároveň bylo zdůrazněno, ze je nezbytné, aby politika Společenství respektovala a brala v úvahu odlisné vlastnosti různých sluzeb a odlisnost reality jednotlivých členských států.

Komise vystupňuje své úsilí k zajistění úplného souladu politiky Společenství v oblasti sluzeb obecného zájmu a bude dbát na úplnou koherenci své sektorální politiky s obecným přístupem k blízícímu se posouzení dotyčných sektorů [26].

[26] Viz Příloha 2

Komise dále posoudí situaci ve sféře sluzeb obecného zájmu v Evropské unii a potřebu případných horizontální opatření v roce 2005. Komise hodlá do konce roku 2005 předlozit zprávu o svých zjistěních Evropskému parlamentu, Radě, Evropské komisi pro hospodářské a sociální otázky a Výboru regionů.

Komise

* po vstupu Ústavní smlouvy v platnost přezkoumá přiměřenost potřeby rámcového práva pro sluzby obecného zájmu,

* zahájí posouzení situace ve sluzbách obecného zájmu a předlozí zprávu do konce roku 2005.

Členské státy

* by měly pokračovat v modernizaci sluzeb obecného zájmu na státní úrovni a zajistit vsem občanům přístup k jakostním sluzbám, které přizpůsobí jejich potřebám a pozadavkům.

4.2. Objasnění a zjednodusení právního rámce pro kompenzaci závazků sektoru veřejných sluzeb

Existují zejména dvě oblasti - financování a přidělování zakázek - ve kterých volné uvázení členských států při definování a navrhování cílů sluzeb obecného zájmu obvykle vzájemně působí s právem Společenství. Tento odstavec se zabývá financováním. Zadávání veřejných zakázek řesí článek 4.3.

Zásada samostatnosti členských států při rozhodování o politice sluzeb obecného hospodářského zájmu se stejně uplatňuje i při jejich financování. Členské státy mají velký podíl volnosti při rozhodování o tom, zda a jakým způsobem financovat poskytování sluzeb obecného hospodářského zájmu. Mechanismy financování uplatňované členskými státy zahrnují přímou finanční podporu ze státního rozpočtu, zvlástní nebo výhradní práva, příspěvky od účastníků trhu, průměrování sazeb a solidární financování. Obecně vzato si členské státy mohou vybrat, které mechanismy financování pouzijí. Při neexistenci harmonizace ze strany Společenství spočívá nejdůlezitějsí omezení volnosti při rozhodování v pozadavku, který říká, ze pouzitý mechanismus financování nesmí zničit konkurenci na společném trhu. Je úkolem Komise jako strázce dodrzování Smlouvy zajistit respektování tohoto pravidla ve prospěch plátců daně a hospodářství obecně.

Uplatňování tohoto pravidla v praxi je ovsem někdy slozité. Například nebylo vzdy jasné, za jakých podmínek kompenzace za sluzby obecného hospodářského zájmu skutečně znamená státní podporu. A podobně, jakmile byla potvrzena existence státní podpory, mohlo dojít k určité nejistotě v otázce, za jakých podmínek by tato pomoc mohla být povazována za slučitelnou se společným trhem. A konečně povinnost stanovená ve Smlouvě formálně informovat Komisi o plánech na poskytnutí podpory nebo její změnu je administrativní zátězí, která můze být přílis velká ve srovnání s relativně skromnými částkami podpory.

Veřejná diskuze potvrdila potřebu větsí právní jistoty a předvídatelnosti při uplatňování pravidel státní podpory v případě kompenzace veřejných sluzeb. Tento pozadavek zazněl zvlásť silně na místní úrovni v případě místních sluzeb. Je pravda, ze Soudní dvůr nedávno stanovil řadu podmínek, za kterých kompenzace za sluzby obecného hospodářského zájmu nejsou státní podporou [27]. Ale potřeba větsí právní jistoty přetrvává a je úkolem Komise zajistit ji v co největsí míře. Proto Komise předkládá řadu iniciativ.

[27] Rozsudek ze dne 24.července 2003 v případu C-280/00 Altmark Trans a rozsudek ze dne 24.listopadu 2003 ve společných případech C-34/01 az 38/01 Enirisorse SpA

Prvním navrhovaným opatřením je rozhodnutí Komise, které povazuje poskytování relativně malých částek z veřejných prostředků podnikům, které byly pověřeny provozováním, za určitých podmínek, sluzeb obecného hospodářského zájmu za slučitelné se společným trhem. Poskytování peněz z veřejných prostředků by také mělo být osvobozené od oznamovací povinnosti pod podmínkou, ze poskytnutá částka odpovídá skutečným nákladům na sluzby, a ze nebyly překročeny určité hranice. Stejná opatření Komise navrhuje pro financování sluzeb obecného hospodářského zájmu poskytovaných nemocnicemi a sociálním bydlením. Výse částky v tomto případě nerozhoduje.

Komise se tak v podstatě snazí vyjmout kompenzace pro místní poskytovatele sluzeb obecného hospodářského zájmu z oznamovací povinnosti. Jakmile se hranice nastaví podle výsledků aktuálně probíhající diskuze, dojde k podstatnému zvýsení právní jistoty při poskytování relativně malých částek z veřejných prostředků.

Komise navíc navrhuje zvýsení právní jistoty u kompenzace za sluzby obecného hospodářského zájmu, která převysuje výse uvedené hranice - a tak bude povinnost ji Komisi oznámit - prostřednictvím rámce Společenství, který nastaví kritéria hodnocení kompenzací za sluzby obecného hospodářského zájmu.

Komise dále hodlá změnit Směrnici 80/723/EEC o transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky. Tato změna stanoví, ze se směrnice vztahuje na kompenzace ve veřejných sluzbách bez ohledu na jejich právní označení podle článku 87 Smlouvy. Rozhodnutí Komise ani rámec Společenství se nebude vztahovat na sektor dopravy [28].

[28] Rozhodnutí můze být pouzitelné pro určité námořní spojení na ostrovy, na kterých roční provoz nepřesahuje stanovený limit

Komise plánuje dále vyjasnit podmínky, za kterých můze kompenzace znamenat státní podporu, a to podle nového práva Soudního dvora vytvořeného na základě precedenčních případů. Na základě řady připomínek, které se objevily ve veřejné diskuzi v rámci Zelené knihy, se bude jednat i o dalsí vyjasnění rozdílu mezi ekonomickými činnostmi a jinými nez ekonomickými činnostmi [29].

[29] Dalsí informace najdete ve Sdělení Komise o sluzbách obecného zájmu v Evropě, OJ C 17, 19.1.2001, s. 4 (odstavce 28 az 30) a v Zelené knize o sluzbách obecného zájmu, COM(2003) 270, 270, 21.5.2003, odstavce 43 az 45

Shrneme-li to pak, opatření vypracovaná na základě siroké diskuze se zúčastněnými stranami pravděpodobně zajistí právní jistotu a předvídatelnost jak pro provozovatele, tak pro orgány, a to v největsím mozném rozsahu. Komise bude navíc pokračovat ve svém pragmatickém přístupu při hodnocení kompenzací za povinnosti provozovatelů veřejných sluzeb, aby zajistila, ze budou i nadále poskytovány vysoce kvalitní a dostupné sluzby obecného zájmu, které budou při respektování společných základních pravidel blízko občanům.

Komise

* přijme Rozhodnutí o pouzitelnosti článku 86 Smlouvy pro státní podporu ve formě kompenzace ve veřejných sluzbách poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním sluzeb obecného hospodářského zájmu do července 2005,

* přijme rámec Společenství pro státní podporu ve formě kompenzace ve veřejných sluzbách do července 2005,

* přijme změnu Směrnice 80/723/EEC o transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky do července 2005,

* dále vyjasní podmínky, za kterých mohou kompenzace ve veřejných sluzbách znamenat státní podporu ve smyslu článku 87 (1) do července 2005.

Členské státy

* by měly Komisi pomáhat při uplatňování nového právního rámce, zejména jasným definováním povinností provozovatelů veřejných sluzeb a uplatňováním transparentních pravidel kompenzace.

4.3. Vytvoření jasného a transparentního rámce pro výběr podniků pověřených poskytováním sluzby obecného zájmu

Členské státy mají v zásadě mají velkou volnost v rozhodování o organizaci sluzeb obecného zájmu. V případě neexistence harmonizace ze strany Společenství mohou příslusné veřejné orgány členských států v podstatě samy rozhodnout o tom, zda budou samy poskytovat určitou sluzbu obecného zájmu nebo zda jejím poskytováním pověří jiný (veřejnoprávní nebo soukromý) subjekt [30]. Poskytovatelé sluzeb obecného hospodářského zájmu včetně poskytovatelů podnikových sluzeb jsou podniky, a proto pro ně platí pravidla konkurence uvedená ve Smlouvě [31]. Členské státy v praxi stále více vyuzívají veřejně soukromé programy včetně zakázek typu navrhni-postav-financuj-provozuj, koncesemi a zakládáním společností zalozených na smísené ekonomice pro zajistění dodávky projektů infrastruktury nebo sluzeb obecného zájmu.

[30] Pokud jde o vnitrozemní dopravu, Komise navrhla právo, které by po členských státech vyzadovalo pouzívání koncesí na veřejné sluzby. Srov. pozměněný návrh na Nařízení Evropského parlamentu a Rady o činnosti členských států v oblasti pozadavků na veřejné sluzby a přidělování zakázek na veřejné sluzby v osobní zelezniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravě, OJ C 151 E, 25.6.2002, s. 146

[31] Dalsí informace najdete v Zelené knize o sluzbách obecného zájmu, COM(2003) 270, 21.5.2003, odstavce 79 az 83

Veřejná diskuze vyzvala k objasnění řady otázek spojených s pravidly Společenství pouzitelnými pro takové projekty a zejména rozsahu a podstaty pravidel Společenství, které veřejné orgány případně musí respektovat, pokud pověří plněním cílů veřejné sluzby jiný subjekt.

Za účelem objasnění pouzitelných pravidel vyvinulo Společenství úsilí směřující ke zjednodusení a objasnění směrnic pro zadávání veřejných zakázek [32]. Nové směrnice přijaté Evropským parlamentem a Radou loni v březnu musí být přijaty vsemi členskými státy do ledna 2006 a měly by vsem příslusným orgánům odpovědným za přidělování zakázek usnadnit plnění jejich povinnosti transparentnosti ve smyslu Smlouvy o ES.

[32] Směrnice 2004/18 ze dne 31.března 2004 o koordinaci postupu při přidělování zakázek na veřejné práce, zakázek na veřejné dodávky a zakázek na veřejné sluzby a Směrnice 2004/17 ze dne 31.března 2004 koordinující postupy přidělování zakázek podnikům, které poskytují sluzby v sektoru vodního hospodářství, energetiky, dopravy a postovních sluzeb, OJ L 134, 30.4.2004, s. 1 a s. 114

Z důvodu rozhodnutí, zda by mělo být navrzeno zvlástní právo Společenství týkající se transparentního přidělování koncesí na poskytování sluzeb ze strany veřejných orgánů a dalsích forem spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, Komise nedávno přijala Zelenou knihu o partnerství veřejného a soukromého sektoru v Evropské unii [33]. Tato Zelená kniha se stala podnětem siroké diskuze o aspektech partnerství veřejného a soukromého sektoru.

[33] Zelená kniha o partnerství veřejného a privátního sektoru a o právu Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí, COM(2004) 327, 30.4.2004

Komise

* zahájí veřejnou diskuzi o Zelené knize o aspektech partnerství veřejného a soukromého sektoru

* podle potřeby předlozí na základě výsledků veřejné diskuze návrhy do konce roku 2004.

Členské státy

* by měly zajistit, aby národní rámce pro přidělování zakázek na poskytování veřejných sluzeb byly zalozeny na transparentních a nediskriminačních pravidlech.

4.4. Plné uznání obecného zájmu v sektoru sociálních a zdravotnických sluzeb

Zelená kniha o sluzbách obecného zájmu vyvolala značný zájem zúčastněných stran o oblast sociálních sluzeb včetně zdravotnických sluzeb, dlouhodobé péče, sociálního zabezpečení, sluzeb zaměstnanosti a sociálního bydlení. Sociální sluzby obecného zájmu hrají specifickou úlohu jako nedílná součást evropského modelu společnosti. Sociální a zdravotnické sluzby obecného zájmu jsou zalozené na zásadě solidarity, jsou zaměřené na občana a zajisťují občanům moznost efektivního vyuzívání jejich základních práv a vysokou úroveň sociální ochrany a posilují sociální a územní soudrznost. Jejich poskytování, rozvoj a modernizace je plně v souladu s dosahováním cílů vytyčených na zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 a zejména s cílem dosazení pozitivního propojení hospodářské a sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Veřejná diskuze ukázala, ze poskytovatelé sociálních sluzeb jsou připraveni se zapojit do procesu modernizace s cílem lépe reagovat na měnící se potřeby evropských občanů. Poskytovatelé těchto sluzeb také vyjádřili potřebu větsí srozumitelnosti a předvídatelnosti, která je nutná pro zajistění hladkého vývoje sociálních sluzeb včetně zdravotnických sluzeb.

I kdyz definování cílů sociálních a zdravotnických sluzeb v zásadě patří do kompetence členských států, pravidla Společenství mohou mít vliv na nástroje jejich dodávky a financování. Jednoznačné rozeznání rozdílu mezi cíli a nástroji by mělo pomoci více objasnit modernizaci těchto sluzeb v kontextu vývoje potřeb uzivatelů při zachování jejich specifické povahy ve smyslu zvlástních pozadavků na, mimo jiné, solidaritu, dobrovolnou sluzbu a začlenění zranitelných skupin občanů. Objasnění tohoto rozdílu pomůze zejména členským státům, které pro dodávku sociálních a zdravotnických sluzeb pouzívají trzní systémy v očekávání případného vlivu zákona EU o hospodářské soutězi. Samozřejmě bude i nadále věcí politického rozhodnutí členských států, zda pouzijí takové systémy nebo zda budou poskytovat sluzby přímo prostřednictvím státních agentur, které jsou placené z daní.

Komise je toho názoru, ze je uzitečné rozvíjet systematický přístup k identifikaci a rozpoznání specifických vlastností sociálních a zdravotnických sluzeb obecného zájmu a objasnění rámce, v němz jsou provozovány a v němz je mozná jejich modernizace. Tento přístup bude popsán ve Sdělení o sociálních sluzbách obecného zájmu včetně zdravotnických sluzeb, které má být přijato v průběhu roku 2005.

Toto Sdělení zvází politiku Společenství spojenou s poskytováním sociálních a zdravotnických sluzeb obecného zájmu. Popíse také způsoby organizace sociálních a zdravotnických sluzeb a jejich fungování v členských státech. Tento popis bude vypracován v těsné spolupráci s členských státy [34] a organizacemi tvořícími občanskou společnost.

[34] Zejména s Výborem pro sociální ochranu a nově zřízenou Ť Skupinou o zdravotnických sluzbách a lékařské péči na vysoké úrovni ť

Sdělení dále stanoví, v souladu s obecnými zásadami Společenství týkajícími se hodnocení, mechanismus pravidelného hodnocení národních rámců pro poskytování sociálních sluzeb obecného zájmu. Stávající otevřené způsoby koordinace v oblasti sociálního začlenění a sociální ochrany by k tomuto účelu mohly být pouzity. Komise nedávno navrhla otevřený způsob koordinace v oblasti zdravotní péče a dlouhodobé péče, která by prospěla výměně nejlepsích postupů v oblasti zdravotnických sluzeb a podpořila by reformy prováděné v této oblasti [35].

[35] Sdělení Komise o modernizaci sociální ochrany pro rozvoj viscose kvalitní, dostupné a udrzitelné zdravotní péče a dlouhodobé péče: podpora národních strategií pomocí "otevřeného způsobu koordinace", COM(2004) 304, 20.4.2004

Komise v současné době také pracuje na dalsím kroku k dosazení vysoké úrovně procesu reflexe v oblasti mobility pacienta a rozvoje zdravotní péče a v dubnu 2004 přijala Sdělení [36], které připomíná zásady práva Evropského soudního dvora na základě precedenčních případů a stanoví řadu iniciativ týkajících se například problematiky sdílení volné kapacity a spolupráce v oblasti příhraniční péče, identifikace a vytváření sítí spolupráce evropských referenčních center a koordinace hodnocení nových zdravotnických technologií. Průvodní rozhodnutí zřizuje novou skupinu na vysoké úrovni pro usnadnění spolupráce členských států v této oblasti.

[36] Sdělení Komise, Dalsí krok k dosazení vysoké úrovně procesu reflexe v oblasti mobility pacienta a rozvoje zdravotní péče v Evropské unii, COM(2004) 301, 20.4.2004

Komise

* předlozí Sdělení o sociálních a zdravotnických sluzbách obecného zájmu v průběhu roku 2005.

* usnadní spolupráci členských států ve zdravotnických sluzbách a lékařské péči s cílem přispět k zajistění vysoké úrovně ochrany zdraví v unii.

Členské státy

* by měly zlepsit spolupráci ve zdravotnických sluzbách a lékařské péči s cílem zajistění vysoké úrovně ochrany zdraví v unii.

4.5. Hodnocení výsledků a výkonnosti

Veřejná diskuze potvrdila názor Společenství, ze hodnocení výkonnosti na úrovni Společenství i na národní úrovni je rozhodující pro zajistění rozvoje vysoce kvalitních a dostupných sluzeb obecného zájmu ve stále se měnícím prostředí. Mezi přispěvateli diskuze navíc doslo k siroké shodě v tom, ze by takové hodnocení nemělo být zalozené jen na kritériích hospodářské výkonnosti, ale také na sirsích sociálních, ekonomických a ekologických kritériích.

V posledních letech Komise zvýsila své úsilí při hodnocení sluzeb obecného zájmu. V oblasti průmyslových sítí strategie hodnocení Komise zahrnuje pravidelné sektorální i horizontální hodnocení a zahrnuje ostatní instituce a orgány Evropské unie a zúčastněné strany [37]. Za předpokladu, ze Komise začala provádět horizontální hodnocení v roce 2001 a v roce 2004 předlozí svou první zprávu o horizontálním hodnocení, která je provedena přesně podle metodiky zavedené v roce 2002, se zdá, ze je vhodné získat na základě tohoto procesu více zkuseností před zvazováním dalsích hodnotících mechanismů.

[37] Dalsí informace najdete ve Sdělení Komise: Metodologická poznámka k horizontálnímu hodnocení sluzeb obecného hospodářského zájmu (EU, COM(2002)331 závěrečná, 18.6.2002

Zároveň zde existuje prostor pro vyssí míru zapojení vsech příslusných stran. Komise proto zvází, jak změnit současnou metodiku a postupy tak, aby doslo k plnému zapojení vsech zúčastněných stran včetně veřejných orgánů, spotřebitelů, uzivatelů, poskytovatelů a zaměstnanců. Komise také přezkoumá potřebu případných změn hodnocení vlivu liberalizace na občany, podniky a zaměstnance.

Mělo by se uvazovat o lepsí integraci současných hodnotících snah, které se zaměřují výhradně na sluzby obecného zájmu, a sirsího spektra nástrojů výkaznictví Komise. Ta by zajistila sirsí a ucelenějsí přístup k hodnocení sluzeb obecného zájmu a mohla by tak vytvořit skutečnou přidanou hodnotu bez zvysování pozadavků na přípravu výkazů a statistik určených pro Společenství, členské státy, podniky a samozřejmě samotné občany.

V tomto kontextu je propojení mezi výse uvedeným sektorálním a horizontálním hodnocením na jedné straně a "Prováděcím balíkem" na straně druhé - sestávajícím ze Zprávy o provádění pokynů pro liberální hospodářskou politiku, Zprávy o společném zaměstnání a Prováděcí zprávy o strategii vnitřního trhu, které se předkládají společně se Zprávou pro jarní zasedání Evropské rady - důlezité a mělo by se udrzovat.

Hodnocení sluzeb obecného zájmu by se navíc mohlo začlenit do analýzy, kterou pro několik politik Společenství pravidelně provádí Komise. To by bylo vhodné zejména v oblasti sociálních a zdravotnických sluzeb.

Komise na základě vlastních zkuseností s pouzíváním pozměněné metodiky přezkoumá své hodnotící mechanismy včetně jejich rozsahu při hodnocení svého přístupu v roce 2006, jak je stanoven v jejím Sdělení ze dne 18. června 2002. V rámci tohoto přezkoumání také posoudí potřebu dalsích opatření, jejichz cílem je zlepsení dostupnosti a kvality údajů, výměny informací a nejlepsích postupů, a účast zúčastněných stran.

* Komise

* předlozí své první horizontální hodnocení sluzeb obecného zájmu na základě své vlastní metodiky hodnocení v roce 2004,

* přezkoumá své hodnotící mechanismy sluzeb obecného zájmu v roce 2006.

Členské státy

* by měly Komisi pomáhat ve vývoji a pouzívání hodnotících mechanismů,

* by měly podle potřeby zvázit vývoj hodnotících nástrojů na národní, regionální a místní úrovni.

4.6. Přezkoumání sektorální politiky

V současné době regulace jednotlivých sektorů na úrovni Společenství zahrnuje převázně významná odvětví infrastruktury jako například telekomunikace, postovní sluzby, sektor dopravy a energetiku, které mají jasný transevropský rozměr. Podle názoru Komise veřejná diskuze tento přístup potvrzuje. Pokud jde o sektor vodního hospodářství, Komise do konce roku zveřejní výsledky hodnocení, které provedla [38].

[38] Strategie vnitřního trhu, Priority 2003 - 2006, COM(2003)238, 7.5.2003

Veřejná diskuze potvrdila význam a důlezitost souboru závazků, na kterém je zalozeno současné právo Společenství pro jednotlivé sektory, a které jsou uvedené v Zelené knize (univerzální sluzba, kontinuita, jakost sluzby, dostupnost, ochrana práv uzivatelů a spotřebitelů, bezpečnost, přístup a propojitelnost). Komise podle potřeby podá na základě předpokládaných sektorálních posudků návrhy na přizpůsobení těchto závazků.

Pokud jde o pluralismus v médiích, veřejná diskuze zdůraznila, ze ve světle rozdílů mezi členskými státy by tato otázka měla být v tomto okamziku ponechána na členských státech. Komise dosla k závěru, ze by v současné době nebylo vhodné předkládat iniciativu Společenství pro pluralismus. Komise bude i nadále důkladně sledovat situaci.

Pokud jde o institucionální rámec regulace, byla mnohokrát zdůrazňována potřeba těsnějsí spolupráce mezi Komisí a národními regulačními orgány. Komise hodlá podporovat vytváření a rozvoj těsné spolupráce mezi regulačními orgány v rámci existující sítě regulačních orgánů [39]. Komise bude podle potřeby předkládat návrhy na posílení právního rámce regulace.

[39] Dalsí informace najdete v bodech 53 - 59 Přílohy k Zelené knize o sluzbách obecného zájmu

Komise vezme v úvahu výse uvedené postoje a případné dalsí výsledky veřejné diskuze v rámci Zelené knihy v předpokládaných posudcích jednotlivých sektorů.

Komise

* podpoří spolupráci národních regulačních orgánů na základě sítí regulačních orgánů,

* vezme v úvahu výsledky veřejné diskuze v rámci Zelené knihy v předpokládaných přezkumech jednotlivých sektorů, zejména:

* - posudek rozsahu univerzální sluzby v elektronických komunikacích do července 2005

* - přezkum balíku elektronických komunikací do července 2006

* - přezkum směrnice pro postovní sluzby do konce roku 2006

* - přezkum vnitřního trhu elektřiny do 1. ledna 2006

* - přezkum vnitřního trhu plynu do 1. ledna 2006

* - přezkum směrnice nazvané "Televize bez hranic" na začátku roku 2005

* - hodnocení sektoru vodního hospodářství do konce roku 2004.

(Dalsí údaje najdete v orientační tabulce v Příloze).

Členské státy

* by měly zajistit přijetí a uplatňování stávajícího práva pro jednotlivé sektory v celém rozsahu,

* by měly národním regulačním orgánům poskytnout vsechny nezbytné nástroje a prostředky.

* by měly Komisi pomáhat v podpoře těsnějsí spolupráce v rámci sítí regulačních orgánů.

4.7. Obraz nasí vnitřní politiky v nasí mezinárodní obchodní politice

Jak Komise zdůraznila v Zelené knize, závazky, ke kterým se Společenství přihlásilo v kontextu Světové obchodní organizace (WTO) nebo dvoustranných dohod, jsou plně v souladu s pravidly vnitřního trhu platnými pro tyto sluzby a dosud nezpůsobily zádné problémy v praxi organizace, poskytování a financování sluzeb obecného zájmu. To platí i pro nové závazky, jejichz přijetí je navrhováno v rámci probíhajících jednání.

Veřejná diskuze ukázala, ze existuje velice rozsířený pozadavek na zajistění trvalého souladu mezi vnitřním regulačním rámcem Společenství a závazky, které přijalo Společenství a jeho členské státy v rámci mezinárodních obchodních dohod, zejména WTO. Existuje zde velké očekávání v tom, ze by mezinárodní obchodní dohody neměly jít za postoje smluvené v rámci Evropské unie.

Při prosazování obchodní politiky Společenství se Komise plně zaměřuje na zajistění tohoto souladu a v tomto ohledu počítá s podporou členských států a Evropského parlamentu. Za tímto účelem bude Komise i nadále plně vyuzívat institucionálního rámce, který jí poskytuje Smlouva (články 133 a 300), a začlení Evropský parlament do formulování obchodní politiky bez ohledu na omezené pravomoci, které jí tento rámec poskytuje a zároveň bude očekávat zádoucí zvýsení těchto pravomocí na základě návrhu Ústavní smlouvy. Komise i nadále povede stálý dialog s občanskou společností, aby mohla zajistit maximální transparentnost obchodních jednání, příkladem čehoz je zveřejnění první nabídky Společenství v probíhající jednáních v rámci GATT.

Komise

* bude i nadále zajisťovat, aby postoje Společenství v mezinárodních obchodních jednáních byly plně v souladu s vnitřním regulačním rámcem EU pro sluzby obecného zájmu.

Členské státy

* by měly společně s Komisí zajistit, aby se postoje vnitřní politiky plně odrázely v nasí obchodní politice.

4.8. Podpora sluzeb obecného zájmu v rozvojové spolupráci

V rámci diskuze o Zelené knize byl vseobecně uznán klíčový význam základních sluzeb obecného zájmu pro rozvoj nejchudsích zemí. Bylo zdůrazněno, ze absence investic je hlavní překázkou zvysování úrovně těchto sluzeb v nejchudsích zemích. V souladu s doporučeními uvedenými ve Sdělení Komise o reformě státních podniků v rozvojových zemích [40] Komise hodlá i nadále pomáhat ve vytváření zdravého regulačního a institucionálního rámce v rozvojových zemích, který je klíčovým předpokladem pro podporu investic do základních sluzeb obecného zájmu a přístupu k jejich financování.

[40] Reforma státních podniků v rozvojových zemích se zaměřením na veřejné podniky: Potřeba přístupu ke vsem moznostem, Sdělení Komise, COM(2003) 326, 3.6.2003

Cílem Iniciativ EU v oblasti energetiky a vodního hospodářství, které byly zahájeny na Světovém summitu o trvale udrzitelném rozvoji, je přispět k dosazení Rozvojových cílů tisíciletí na základě poskytování moderních a dostupných sluzeb chudým. Do iniciativ se zapojují členské státy a třetí osoby z občanské společnosti a ze soukromého sektoru. Rozvíjení iniciativ probíhá na základě trvalého dialogu zalozeného na klíčové zásadě vlastnictví s partnery z Afriky a dalsích regionů a jeho cílem je podněcovat činnosti na národní a regionální úrovni. Iniciativy v oblasti energetiky a vodního hospodářství směřují k vytváření institucionální kapacity, plánování mezi jednotlivými sektory a rozvoji trhu prostřednictvím cílené technické spolupráce a rozsířené spolupráce s finančními institucemi.

Komise

* bude pomáhat rozvojovým zemím ve vytváření zdravého regulačního a institucionálního rámce, který je klíčovým předpokladem pro podporu investic do základních sluzeb obecného zájmu a přístupu k jejich financování.

PŘÍLOHA 1 Definice pojmů [41]

[41] Tyto pojmy jsou zalozeny na pojmech pouzívaných v Zelené knize o sluzbách obecného zájmu, COM(2003)270, 21.5.2004

Terminologické rozdíly, zmatení významu a rozdílná tradice jednotlivých členských států vedou k mnoha nedorozuměním v rámci diskuze na evropské úrovni. Členské státy pouzívají v kontextu sluzeb obecného zájmu různé termíny a definice, ve kterých se odrází jejich odlisný historický, hospodářský, kulturní a politický vývoj. Terminologie Společenství se snazí brát tyto rozdíly v úvahu.

Sluzby obecného zájmu

Termín Ťsluzby obecného zájmuť v samotné Smlouvě nenajdete. V praxi Společenství se odvozuje od termínu Ťsluzby obecného hospodářského zájmuť, který pouzívá Smlouva. Tento termín má sirsí význam nez termín Ťsluzby obecného hospodářského zájmuť a zahrnuje trzní sluzby i sluzby, které nemají trzní charakter, a které veřejné orgány řadí mezi sluzby obecného zájmu, jejichz provozovatelé mají specifické povinnosti.

Sluzby obecného hospodářského zájmu

Termín Ťsluzby obecného hospodářského zájmuť se pouzívá v článku 16 a 86(2) Smlouvy. Tento termín není definován ve Smlouvě ani v sekundární legislativě. V praxi Společenství existuje vseobecná shoda v tom, ze se tento termín vztahuje k sluzbám ekonomické povahy, ke kterým Společenství nebo členské státy přiřazují specifické povinnosti provozovatelů veřejných sluzeb podle kritéria obecného zájmu. Pojem sluzeb obecného hospodářského zájmu tak zahrnuje zejména určité sluzby poskytované významnými odvětvími infrastruktury, ke kterým patří například doprava, postovní sluzby, energetika a komunikace. Tento termín se vztahuje i na případnou dalsí hospodářskou činnost, k níz se vází povinnosti provozovatelů veřejných sluzeb.

Stejně jako Zelená kniha i Bílá kniha se hlavně, nikoli výhradně, zaměřuje na otázky spojené se Ťsluzbami obecného hospodářského zájmuť, protoze samotná Smlouva se zaměřuje hlavně na ekonomické činnosti. Termín Ťsluzby obecného zájmuť se pouzívá v Bílé knize pouze tam, kde se text vztahuje také k sluzbám, které nemají ekonomický charakter nebo tam, kde není nutné specifikovat ekonomický nebo jiný charakter příslusné sluzby.

Veřejné sluzby

Termín Ťsluzba obecného zájmuť a Ťsluzba obecného hospodářského zájmuť se nesmí zaměňovat s termínem Ťveřejná sluzbať. Tento termín je méně přesný. Můze mít různý význam a proto můze dojít k záměně. Tento termín se někdy vztahuje ke skutečnosti, ze sluzba je nabízena siroké veřejnosti, někdy zdůrazňuje, ze sluzbě byla přiřazena specifická úloha ve veřejném zájmu, a někdy se vztahuje k vlastnictví nebo statutu subjektu, který sluzbu poskytuje [42]. Proto se tento termín v Bílé knize nepouzívá.

[42] Často dochází k záměně pojmů mezi pojmem Ťveřejná sluzbať a pojmem Ťveřejný sektorť. Pojem Ťveřejný sektorť zahrnuje veskerou veřejnou správu společně se vsemi podniky řízené veřejnými orgány

Povinnosti poskytovatelů veřejných sluzeb

Termín Ťpovinnosti poskytovatelů veřejných sluzebť se pouzívá v Bílé knize. Vztahuje se ke specifickým pozadavkům, které veřejné orgány stanoví pro poskytovatele sluzby a které mají zajistit splnění určitých cílů veřejného zájmu například co se týče letecké, zelezniční a silniční dopravy a energetiky. Tyto povinnosti se mohou realizovat na úrovni Společenství a na národní nebo regionální úrovni.

Veřejný podnik

Termín Ťveřejný podnikť se také bězně pouzívá k označení formy vlastnictví poskytovatele sluzeb. Smlouva je přísně neutrální. Podle práva Společenství není podstatné, zda jsou poskytovatelé sluzeb obecného zájmu veřejné nebo soukromé subjekty; mají stejná práva povinnosti.

PŘÍLOHA 2: Hlavní výsledky veřejné diskuze [43]

[43] Následující body jsou zalozené na Pracovní knize zaměstnanců Komise, Zprávě o veřejné diskuzi o Zelené knize o sluzbách obecného zájmu, SEC (2004) 326, 15.3.2004

1. Význam sluzeb obecného zájmu

* Ve věci klíčového významu sluzeb obecného zájmu pro evropskou společnost existuje vseobecná shoda. Obecná shoda panuje také v tom, ze by uzivatelé měli být při poskytování těchto sluzeb na prvním místě.

* O vztahu mezi sluzbami obecného zájmu a zásadami trhu nebyla uzavřena zádná dohoda.

2. Úloha Evropské unie

* Zatímco názory na potřebu změny Smlouvy se lisí, existuje vseobecná shoda v tom, ze by Společenství nemělo získat dalsí pravomoci v oblasti sluzeb obecného zájmu.

* Povinnosti Společenství a členských států se zdají jasné. V některých oblastech se přesto pozaduje objasnění pravidel Společenství.

* Existuje vseobecná shoda v tom, ze se regulace jednotlivých sektorů nesmí rozsířit na vsechny sluzby. U některých sluzeb (vodní a odpadové hospodářství, místní veřejná doprava) panují rozdílné názory na to, zda je vhodné na úrovni Společenství uplatňovat specifický regulační rámec. Zdůrazňuje se potřeba brát v úvahu specifika takových sektorů, jakým je například zdravotnictví.

* Vseobecná shoda panuje v tom, ze v tomto okamziku není zapotřebí vytvářet evropské regulační orgány. Zdá se, ze se dává přednost sítím národních regulačních orgánů s koordinací na evropské úrovni.

3. Právo pro jednotlivé sektory a vseobecný právní rámec

* Názory na potřebu vseobecného právního rámce se i nadále různí. Existuje ale shoda v tom, ze i nadále trvá potřeba práva pro jednotlivé sektory.

* Mnohé příspěvky zdůrazňují výhody stávajících sektorálních politik. Dalsí poukazují na negativní sociální a ekonomické důsledky liberalizace.

4. Sluzby obecného hospodářského zájmu a sluzby, které nemají ekonomický charakter

* Mnoho přispěvatelů si myslí, ze jejich rozlisení je důlezité. Mnozí dalsí ale pozadují jiná kritéria nez rozlisení ekonomický - neekonomický z důvodu vytvoření větsí právní jistoty.

* Na jedné straně je určitý zájem o dalsí objasnění situace organizací, které poskytují sociální sluzby podle práva Společenství, a ochranu sluzeb obecného zájmu, které nemají ekonomický charakter, jako součásti evropského sociálního modelu, na druhé straně existuje vseobecná shoda v tom, ze by Společenství neměly být přiznány dalsí pravomoci v oblasti sluzeb, které nemají ekonomický charakter.

5. Společný soubor závazků

* Názory na potřebu a přiměřenost stanovení společného souboru závazků na úrovni Společenství se lisí. Někteří přispěvatelé zdůrazňují potřebu stanovit povinnosti poskytovatelů veřejných sluzeb v jednotlivých sektorech, dalsí si myslí, ze je nutné a vhodné připravit společnou koncepci.

* Pravděpodobně panuje vseobecná shoda v názoru, by regulace na úrovni Společenství měla stanovit zásady a cíle a členské státy by měly být schopné určit pravidla a pouzívat je v souladu se specifickou situací a potřebami na národní a regionální úrovni.

* Absence shody je v otázce účinného uplatňování pozadavků práva Společenství nebo v otázce vlivu těchto pozadavků na sociální a územní soudrznost. Příspěvky naznačují, ze na vytvoření názoru je přílis brzy a ze je nezbytné provést podrobnějsí hodnocení.

* Názory se lisí také na potřebu stanovení dalsích povinností na úrovni Společenství a na potřebu rozsíření stávajících pozadavků na dalsí sluzby obecného zájmu.

6. Povinnosti jednotlivých sektorů

* Zdá se, ze zavedení dalsích povinností jednotlivých sektorů na úrovni Společenství má v tomto okamziku malou podporu. Navrhuje se důkladně sledovat situaci v jednotlivých sektorech, zejména zajistění dodávek. Existuje také několik pozadavků na zlepsení přístupu a propojitelnosti některých sektorů.

* Absence shody je v otázce otevření sektoru vodního hospodářství na úrovni Společenství.

* Vseobecná shoda panuje v názoru na to, ze by v tomto okamziku neměla být přijata zádná specifická opatření Společenství pro pluralismus v médiích a ze by ochrana pluralismu měla být ponechána na členských státech.

7. Definice povinností a výběr organizace

* Některé příspěvky zdůrazňují problémy, které podle respondentů vznikají kvůli uplatňování práva Společenství zejména v oblasti veřejných zakázek a státní podpory. Je zde pozadavek na objasnění pravidel koncesí a veřejně soukromých společností. Některé připomínky se vztahují k situacím, kdy dojde k vytvoření překázky dokončení vnitřního trhu na národní úrovni.

* Připomínky se často shodují na tom, ze dalsí harmonizace povinností poskytovatelů veřejných sluzeb na úrovni Společenství není zádoucí.

* Mnohé příspěvky vyjadřují zájem o flexibilní a nebyrokratickou výměnu nejlepsích postupů a porovnávání úrovně v oblasti organizace sluzeb obecného zájmu.

8. Financování sluzeb obecného zájmu

* Existuje jasný pozadavek na objasnění a zjednodusení pravidel, která se vztahují k financování sluzeb obecného zájmu a zejména na státní podporu. Nový rozsudek ESD v případu Altmark je vnímán pozitivně, ale přesto jako nedostatečný.

* Panuje vseobecná shoda v názoru, ze členským státům musí zůstat právo rozhodnout o nejvhodnějsím způsobu financování sluzby obecného zájmu, a to za předpokladu, ze nedojde k přílisnému potlačení konkurence.

9. Hodnocení sluzeb obecného zájmu

* Na celkový význam hodnocení jsou různé názory, ale v tom, ze by hodnocení mělo být zevrubné a mělo by brát v úvahu politická, sociální a ekonomická kritéria a kritéria zivotního prostředí, panuje vseobecná shoda.

* Absence shody je v otázce rozsahu sluzeb, které mají být hodnoceny, nebo v otázce nezbytných procedurálních a institucionálních mechanismů.

10. Mezinárodní rozměr

* Existuje jasný pozadavek na zajistění toho, aby postoje, které Společenství zastává v mezinárodních obchodních jednáních, byly plně v souladu s vnitřním regulačním rámcem EU.

* Mnoho připomínek pozaduje větsí informovanost a transparentnost v otázkách mezinárodních obchodních jednání.

* Vseobecně se uznává klíčový význam nezbytných základních sluzeb pro rozvoj nejchudsích zemí. Za hlavní problém se označuje přístup k financím a získávání zahraničních investic.

Příloha 3: Přehled důlezitých sektorálních přezkumů

Elektronické komunikace

- Přezkum akčního plánu eEurope do června 2004.

- Přezkum pravidel Směrnice Komise 2002/77/EC pro kabelovou televizní síť do konce roku 2004.

- Přezkum rozsahu univerzální sluzby podle Směrnice o univerzální sluzbě 2002/22/EC do července 2005.

- Přezkum balíku elektronických komunikací do července 2006.

Postovní sluzby

- Zpráva o provádění postovní směrnice do konce roku 2004 a poté kazdé dva roky.

- Zpráva o vlivu úplného dokončení vnitřního postovního trhu v roce 2009 na univerzální sluzbu vypracovaná na základě perspektivní analýzy do konce roku 2006. Návrh, kterým se podle potřeby potvrzuje rok 2009 jako termín úplného dokončení vnitřního postovního trhu nebo kterým se stanoví případný dalsí krok s ohledem na závěry analýzy.

Elektřina

- Výroční zprávy o provádění Směrnice 2003/54/EC včetně zprávy o povinnostech poskytovatelů veřejných sluzeb kazdý druhý rok.

- Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu elektřiny do 1. ledna 2006. Podle potřeby návrhy pro EP a Radu pro zajistění vysoké úrovně veřejných sluzeb.

- Zpráva o provádění Nařízení 1228/2003 o přístupu do sítí v rámci příhraniční výměny elektřiny do července 2006.

- Podle potřeby návrhy pro EP a Radu pro zajistění úplné a skutečné nezávislosti provozovatelů rozvodných soustav do 1. července 2007. Tyto návrhy mohou podle potřeby také řesit otázky dominantního postavení na trhu, koncentrace trhu a bezohledného nebo nesoutězního jednání.

Plyn

- Výroční zprávy o provádění Směrnice 2003/55/EC včetně zprávy o povinnostech poskytovatelů veřejných sluzeb kazdý druhý rok.

- Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu plynu do 1. ledna 2006. Podle potřeby návrhy pro EP a Radu pro zajistění vysoké úrovně veřejných sluzeb.

- Podle potřeby návrhy pro EP a Radu pro zajistění úplné a skutečné nezávislosti provozovatelů rozvodných soustav do 1. července 2007. Tyto návrhy mohou podle potřeby také řesit otázky dominantního postavení na trhu, koncentrace trhu a bezohledného nebo nesoutězního jednání.

Voda

- Prezentace výsledků hodnocení sektoru vodního hospodářství Komisí do konce roku 2004.

Doprava

- 2004: Přijetí druhého zelezničního balíku, který je v současné době ve stadiu dohody, EP a Radou.

- Přijetí třetího zelezničního balíku EP a Radou do konce roku 2004.

- Přijetí navrhovaného nařízení o pozadavcích na veřejné sluzby a přidělování zakázek na veřejné sluzby v osobní zelezniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravě EP a Radou do konce roku 2004.

Rozhlas

- Podle potřeby zpráva o provádění směrnice s názvem "Televize bez hranic" doplněná legislativními návrhy na začátku roku 2005.