10.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 65/48

(1)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisí, jelikož se všechna týkají požadavků v oblasti dohledu, které se uplatní na centrální depozitáře cenných papírů (dále jen „centrální depozitáři“). Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu osob, na něž se tato ustanovení vztahují, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy týkající se požadavků v oblasti dohledu podle nařízení (EU) č. 909/2014 do jediného nařízení.

(2)

S ohledem na globální povahu finančních trhů a vzhledem k závazkům, které Unie v této oblasti přijala, je třeba náležitým způsobem přihlížet k zásadám pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které vypracovaly Výbor pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry v dubnu 2012 (zásady CPSS-IOSCO).

(3)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování pravidel týkajících se zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Unii je třeba jasně definovat některé technické pojmy.

(4)

Je důležité zajistit odpovídající systém povolování činnosti centrálních depozitářů a dohledu nad nimi. V této souvislosti je třeba stanovit seznam příslušných orgánů, které vydávají nejdůležitější měny Unie, v nichž probíhá vypořádání, a které mají být zapojeny do procesu udělování povolení centrálnímu depozitáři a dohledu nad ním. Základem by zde měl být podíl měn, které tyto orgány vydávají, na celkové hodnotě příkazů k vypořádání proti zaplacení, které centrální depozitář ročně vypořádá, a podíl příkazů k vypořádání proti zaplacení, které centrální depozitář v některé měně Unie vypořádá, vůči celkové hodnotě příkazů k vypořádání proti zaplacení vypořádaných v dané měně všemi centrálními depozitáři v Unii.

(5)

Aby příslušné orgány mohly provést důkladné posouzení, žádající centrální depozitář (žadatel o povolení centrálního depozitáře) by měl poskytnout informace o struktuře své vnitřní kontroly a nezávislosti svých řídicích orgánů, aby příslušný orgán mohl zhodnotit, zda struktura řízení a správy společnosti zaručuje nezávislost centrálního depozitáře a zda jsou tato struktura a hierarchické vztahy, jakož i mechanismy pro řešení případného střetu zájmů, dostatečné.

(6)

Žádající centrální depozitář by měl poskytnout všechny nezbytné informace, které příslušnému orgánu umožní posoudit dobrou pověst, zkušenosti a dovednosti členů vrcholného vedení centrálního depozitáře a členů jeho vedoucího orgánu.

(7)

Informace týkající se poboček a dceřiných podniků centrálního depozitáře jsou nezbytné, aby příslušný orgán mohl jasně pochopit organizační strukturu centrálního depozitáře a zhodnotit jakákoliv rizika, která centrálnímu depozitáři mohou vyplynout z činnosti těchto poboček a dceřiných podniků.

(8)

Žádající centrální depozitář by měl příslušnému orgánu poskytnout relevantní informace, jejichž prostřednictvím prokáže, že disponuje nezbytnými finančními zdroji a že zavedl vhodná opatření pro zajištění kontinuity provozu při průběžném výkonu svých funkcí.

(9)

Kromě informací o základních činnostech jsou pro příslušný orgán důležité i informace o doplňkových službách, jež centrální depozitář, který žádá o povolení, zamýšlí poskytovat, aby příslušný orgán získal úplný přehled o službách tohoto žádajícího centrálního depozitáře.

(10)

Aby příslušný orgán mohl zhodnotit kontinuitu a řádnou funkci technických systémů žádajícího centrálního depozitáře, dotčený centrální depozitář by měl příslušnému orgánu poskytnout popis svých příslušných technických systémů a informace o tom, jakým způsobem jsou řízeny, a to i v případě, že jsou tyto činnosti zajišťovány externě.

(11)

Informace o poplatcích spojených se základními službami, které centrální depozitář poskytuje, jsou důležité a jsou součástí žádosti o povolení centrálního depozitáře, aby příslušné orgány mohly ověřit, zda jsou tyto poplatky přiměřené, nediskriminační a zda nejsou provázány s cenami jiných služeb.

(12)

Aby byla zajištěna ochrana práv investorů a vhodné řešení kolize norem, centrální depozitář při hodnocení opatření, která zamýšlí přijmout, aby svým uživatelům umožnil splnit požadavky vnitrostátních právních předpisů uvedených v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, vezme v úvahu jak emitenty, tak účastníky, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

(13)

S cílem zajistit spravedlivý a nediskriminační přístup ke službě registrace, službě centrální evidence a službě vypořádání obchodů s cennými papíry na finančním trhu byl emitentům, ostatním centrálním depozitářům a subjektům tržní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014 udělen přístup k centrálnímu depozitáři. Žádající centrální depozitář by měl tudíž příslušný orgán informovat o svých strategiích a postupech, které se tohoto přístupu týkají.

(14)

Aby příslušný orgán mohl účinně vykonávat své povinnosti, měly by mu být ze strany žádajícího centrálního depozitáře a spřízněných třetích osob, včetně těch, které pro centrálního depozitáře externě zajišťují operační funkce a činnosti, poskytnuty veškeré informace.

(15)

Pro zajištění obecné transparentnosti pravidel řízení a správy žádajícího centrálního depozitáře by měl mít příslušný orgán k dispozici dokumenty, které dokládají, že žádající centrální depozitář přijal nezbytná opatření k ustanovení nezávislého výboru uživatelů pro každý systém vypořádání obchodů s cennými papíry („vypořádací systém“), který provozuje, a to za nediskriminačních podmínek.

(16)

Aby bylo zajištěno řádné fungování základních infrastrukturních služeb na finančním trhu, žádající centrální depozitář by měl poskytnout příslušnému orgánu veškeré nezbytné informace, které dokládají, že zavedl vhodné strategie a postupy pro zajištění spolehlivého systému evidence, jakož i účinné mechanismy pro služby centrálního depozitáře, a to včetně zejména opatření pro prevenci a řešení selhání vypořádání, a pravidla týkající se celistvosti emise, ochrany cenných papírů účastníků a jejich zákazníků, neodvolatelnosti vypořádání, selhání účastníka a převodu aktiv účastníků a zákazníků v případě odnětí povolení.

(17)

Nezbytnou položkou žádosti o povolení jsou i modely řízení rizik spojené se službami poskytovanými centrálním depozitářem, který o povolení žádá, aby příslušný orgán mohl zhodnotit spolehlivost a celistvost přijatých postupů a účastníci trhu mohli činit informovaná rozhodnutí.

(18)

Aby příslušný orgán mohl ověřit bezpečnost propojení žádajícího centrálního depozitáře a zhodnotit pravidla, která se na propojené systémy uplatní, a rizika z těchto propojení plynoucí, měly by mu být ze strany centrálního depozitáře, který o povolení žádá, poskytnuty veškeré informace pro takovou analýzu relevantní, a to spolu s hodnocením propojení vypracovaným centrálním depozitářem.

(19)

Při udělování souhlasu s účastí centrálního depozitář na kapitálu jiného subjektu by měl příslušný orgán centrálního depozitáře zvážit kritéria, která zajistí, aby tato účast významným způsobem nezvýšila rizikový profil centrálního depozitáře. V zájmu zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb by centrálnímu depozitáři v důsledku jeho účasti na kapitálu právnické osoby, která neposkytuje služby vymezené v nařízení (EU) č. 909/2014, neměly vznikat neomezené finanční závazky. Centrální depozitář by měl držet dostatečný objem kapitálu na rizika plynoucí ze své účasti na kapitálu jiného subjektu.

(20)

Aby centrální depozitář nebyl závislý na ostatních akcionářích subjektů, v nichž drží účast, a to mimo jiné v souvislosti se zásadami řízení rizik, měl by mít nad těmito subjekty plnou kontrolu. Tento požadavek by měl rovněž usnadnit příslušným orgánům a dotčeným orgánům výkon dozorových a dohledových funkcí tím, že jim zajistí snadný přístup k relevantním informacím.

(21)

Centrální depozitář by měl mít pro svou účast jasný strategický důvod nad rámec pouhého dosahování zisku, a to s přihlédnutím k zájmům emitentů cenných papírů, které jsou u něho emitovány, jakož i k zájmům svých účastníků a zákazníků.

(22)

Za účelem řádného vyčíslení a označení rizik plynoucích z účasti na kapitálu jiné právnické osoby by měl centrální depozitář předložit nezávislé analýzy finančních rizik a závazků, které mu z této účasti vyplývají, odsouhlasené interním nebo externím auditorem.

(23)

Zkušenost z finanční krize ukázala, že orgány by se měly namísto následné kontroly zaměřit spíše na průběžný dohled. Při každém prověření a vyhodnocení ve smyslu nařízení (EU) č. 909/2014 je tedy nezbytné zajistit, aby byl zajištěn dostatečný průběžný přístup příslušného orgánu k informacím. Při stanovení rozsahu informací, které mají být pro účely každého prověření a vyhodnocení poskytnuty, by se ustanovení tohoto nařízení měla řídit požadavky na povolení, které centrální depozitář musí splnit na základě nařízení (EU) č. 909/2014. To se týká i podstatných změn informací, které již byly poskytnuty v rámci procesu žádosti o povolení, jakož i informací o pravidelných událostech a statistických údajů.

(24)

Aby byla zajištěna účinná dvoustranná a vícestranná výměna informací mezi příslušnými orgány, výsledky prověření a vyhodnocení činností centrálního depozitáře vypracované jedním orgánem by měly být sdíleny s ostatními příslušnými orgány, jimž tato informace pravděpodobně zjednoduší plnění jejich úkolů, aniž by přitom byly dotčeny požadavky na zachování důvěrnosti a ochrany údajů, a to nad rámec ujednání o spolupráci stanovených nařízením (EU) č. 909/2014. Měla by být zorganizována dodatečná výměna informací mezi příslušnými orgány a dotčenými orgány či orgány příslušnými v oblasti trhů finančních nástrojů, aby byly poznatky příslušného orgánu sdíleny v průběhu procesu prověřování a vyhodnocování.

(25)

S ohledem na možnou vysokou míru zátěže spojenou se shromažďováním a zpracováním velkého množství informací týkajících se činnosti centrálního depozitáře, a aby se předešlo zdvojování činností, měly by být v průběhu prověřování a vyhodnocování předkládány jen relevantní upravené dokumenty. Tyto dokumenty by měly být příslušnému orgánu předloženy v takové podobě, která umožní jasně rozeznat všechny relevantní změny ujednání, strategií, procesů a mechanismů, které centrální depozitář od získání povolení nebo od posledního prověření a vyhodnocení zavedl.

(26)

Další kategorie informací, které jsou pro příslušný orgán užitečné, aby mohl provést prověření a vyhodnocení, se týká událostí, které se ze své podstaty odehrávají opakovaně a které souvisí s činností centrálního depozitáře a poskytováním jeho služeb.

(27)

Aby příslušný orgán mohl komplexně posoudit rizika centrálního depozitáře, musí si vyžádat statistické údaje týkající se rozsahu podnikatelské činnosti centrálního depozitáře, aby mohl posoudit rizika související s činností centrálního depozitáře a rizika pro hladké fungování trhů s cennými papíry. Statistické údaje kromě toho příslušnému orgánu umožní sledovat velikost a význam obchodů s cennými papíry a jejich vypořádání, k nimž na finančních trzích dochází, jakož i zhodnotit průběžný a potenciální vliv daného centrálního depozitáře na trh cenných papírů jako celek.

(28)

Aby příslušný orgán mohl sledovat a vyhodnotit rizika, kterým centrální depozitář je nebo může být vystaven a která mohou vyvstat pro hladké fungování trhů s cennými papíry, příslušný orgán by měl být oprávněn vyžádat si dodatečné informace týkající se rizik a činností centrálního depozitáře. Příslušný orgán tedy musí být oprávněn určit jakékoliv dodatečné informace, které pro dané prověření a vyhodnocení činností centrálního depozitáře považuje za důležité, a vyžádat si je, a to jak z vlastního podnětu, tak na základě žádosti jiného orgánu.

(29)

Je důležité zajistit, aby centrální depozitář z třetí země, který zamýšlí poskytovat služby ve smyslu nařízení (EU) č. 909/2014, nenarušil řádné fungování unijních trhů.

(30)

Průběžné posuzování toho, zda centrální depozitář z třetí země plně dodržuje obezřetnostní požadavky dané třetí země, je povinností příslušného orgánu třetí země. Cílem informací, které mají být Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) žádajícím centrálním depozitářem ze třetí země poskytnuty, by nemělo být kopírovat posouzení příslušného orgánu třetí země, ale zajistit, aby žadatel podléhal účinnému dohledu a prosazování pravidel v dané třetí zemi, a tak byla zaručena vysoká úroveň ochrany investorů.

(31)

Aby orgán ESMA mohl provést úplné posouzení žádosti o uznání, měly by být informace poskytnuté žadatelem doplněny informacemi nezbytnými k posouzení účinnosti průběžného dohledu, pravomocí k prosazování pravidel a opatření přijatých příslušným orgánem třetí země. Takové informace by měly být poskytnuty v rámci dohody o spolupráci uzavřené v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014. Taková dohoda o spolupráci by měla zajistit, aby byl orgán ESMA včas informován o všech opatřeních dohledu nebo prosazování pravidel vůči centrálnímu depozitáři žádajícímu o uznání, dále o veškerých změnách podmínek, za nichž bylo povolení příslušnému centrálnímu depozitáři uděleno, jakož i o všech relevantních aktualizacích údajů, jež centrální depozitář původně poskytl v rámci postupu uznávání.

(32)

Aby byla zajištěna ochrana práv investorů a vhodné řešení kolize norem, centrální depozitář z třetí země při hodnocení opatření, která zamýšlí přijmout, aby svým uživatelům umožnil splnit požadavky vnitrostátních právních předpisů uvedených v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, by měl vzít v úvahu jak emitenty, tak účastníky, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy uvedenými v čl. 49 odst. 1 zmíněného nařízení.

(33)

Za účelem vytvoření řádného rámce řízení rizik by centrální depozitář měl přijmout integrovaný a komplexní přístup ke všem relevantním rizikům. Uvedené by mělo zahrnovat rizika, která centrálnímu depozitáři plynou z jakéhokoliv jiného subjektu, a riziko, které centrální depozitář představuje pro třetí strany, včetně jeho uživatelů a v praktické míře i jejich zákazníků, jakož i pro propojené centrální depozitáře, ústřední protistrany, obchodní systémy, platební systémy, vypořádací banky, poskytovatele likvidity a investory.

(34)

Aby bylo zajištěno, že centrální depozitář má k dispozici lidské zdroje nezbytné pro plnění všech svých povinností, a aby příslušné orgány měly možnost obrátit se na příslušné kontaktní místo stanovené v rámci centrálního depozitáře, nad kterým vykonávají dohled, centrální depozitáři by měli vyčlenit zaměstnance odpovědné za centrálního depozitáře a za svůj vlastní individuální výkon, zejména na úrovni vrcholného vedení a vedoucího orgánu.

(35)

Aby byla zajištěna náležitá kontrola činností prováděných centrálními depozitáři, měly by být zavedeny a pravidelně prováděny nezávislé audity, jejichž předmětem budou činnosti centrálního depozitáře, procesy řízení rizik, jakož i mechanismy zajišťování shody s předpisy (compliance) a vnitřní kontroly. Zajištění nezávislého auditu nutně nevyžaduje zapojení externího auditora, jestliže centrální depozitář příslušnému orgánu prokáže, že nezávislost interního auditu je řádně zajištěna. Aby byla zajištěna nezávislost funkce interního auditu, centrální depozitář by měl ustanovit i výbor pro audit.

(36)

Centrální depozitář by měl ustanovit výbor pro rizika, a to proto, aby vedoucí orgán centrálního depozitáře měl k dispozici doporučení, která se týkají současné i budoucí celkové tolerance vůči rizikům a strategie v oblasti rizik a která dosahují nejvyšší odborné úrovně. Aby byla zaručena nezávislost na výkonném vedení centrálního depozitáře a vysoká míra odbornosti, výbor pro rizika by měl být z většiny tvořen nevýkonnými členy a předsedat by mu měla osoba s odpovídajícími zkušenostmi v oblasti řízení rizik.

(37)

Při posuzování potenciálního střetu zájmů by měl centrální depozitář prošetřit nejen členy svého vedoucího orgánu, vrcholného vedení a zaměstnance, ale i osoby s těmito jedinci či samotným centrálním depozitářem přímo či nepřímo propojené, ať už jde o fyzické, anebo právnické osoby.

(38)

Centrální depozitář by měl mít ředitele útvaru řízení rizik (chief risk officer), ředitele útvaru compliance (chief compliance officer), ředitele útvaru technologií (chief technology officer) a měl by mít zavedeny funkce řízení rizik, technologií, compliance a interní kontroly, jakož i interního auditu. Centrální depozitář by měl být v každém případě schopen organizovat interní strukturu výkonu těchto funkcí podle svých potřeb. Funkce ředitele útvaru řízení rizik, ředitele útvaru compliance a ředitele útvaru technologií by měly zastávat různé osoby, a to vzhledem k tomu, že je obvykle vykonávají osoby s odlišnými akademickými a profesními profily. V tomto ohledu ustanovení tohoto nařízení těsně navazují na systém vytvořený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (2) ve vztahu k ostatním subjektům tržní infrastruktury.

(39)

Evidence vedená centrálním depozitářem by měla být strukturovaná a příslušným orgánům zapojeným do výkonu dohledu nad centrálním depozitářem umožňovat snadný přístup k uchovávaným údajům. Centrální depozitář by měl zajistit, aby evidence, již vede, včetně kompletního účetnictví ve vztahu k cenným papírům, které spravuje, byla přesná a aktuální a mohla sloužit jako spolehlivý zdroj informací pro účely výkonu dohledu.

(40)

Za účelem usnadnění podávání zpráv a zaznamenávání konzistentní sady informací při měnících se požadavcích by měla evidence, kterou centrální depozitář vede, pokrývat každou jednotlivou službu, kterou depozitář poskytuje v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014, a obsahovat alespoň ty informace, které podléhají hlášení podle pravidel zajištění disciplíny při vypořádání stanovených zmíněným nařízením.

(41)

Zachování práv emitentů a investorů je pro řádné fungování trhu s cennými papíry zásadní. Centrální depozitář by proto měl zavést odpovídající pravidla, postupy a kontroly, které zabrání neoprávněnému vytváření či odstraňování cenných papírů. Alespoň jednou denně by měl rovněž provést sesouhlasení účtů cenných papírů, které vede.

(42)

Centrální depozitář by měl udržovat důsledné účetní postupy a provádět audity za účelem ověření, že jeho evidence cenných papírů je přesná a opatření zajišťující celistvost emisí cenných papírů jsou náležitá.

(43)

Aby byla účinně zajištěna celistvost emise, měla by se na všechny centrální depozitáře uplatnit opatření pro účely sesouhlasení stanovená nařízením (EU) č. 909/2014, a to bez ohledu na to, zda tito depozitáři poskytují služby registrace a služby centrální evidence uvedené ve zmíněném nařízení v souvislosti s emisí cenných papírů.

(44)

Pokud jde o další subjekty zapojené do procesu sesouhlasení, je třeba rozlišit několik scénářů na základě různých rolí, které tyto subjekty zaujímají. Opatření pro účely sesouhlasení by měla odrážet specifickou roli těchto subjektů. V rámci modelu registru emisí cenných papírů uchovává záznamy o cenných papírech, které jsou rovněž zaznamenány v centrálním depozitáři, registr. V rámci modelu správce emise za správu účtu, na němž je vedena část emise cenných papírů zaznamenaná v centrálním depozitáři, odpovídá správce fondu nebo správce emise. V rámci modelu společného depozitáře využívají takového společného depozitáře centrální depozitáři, kteří zřídí interoperabilní propojení, přičemž společný depozitář by měl být odpovědný za celkovou celistvost emisí cenných papírů původně zaznamenaných nebo centrálně vedených centrálními depozitáři, kteří interoperabilní propojení zřídili.

(45)

Za účelem snížení operačního rizika, které zahrnuje rizika způsobená nedostatky informačních systémů, interních postupů a výkonnosti zaměstnanců nebo narušení provozu způsobená vnějšími událostmi, která vedou k omezení, zhoršení či kolapsu služeb poskytovaných centrálním depozitářem, měl by centrální depozitář identifikovat všechna rizika a sledovat jejich vývoj, a to bez ohledu na jejich původ, který může zahrnovat například uživatele centrálního depozitáře, jeho poskytovatele služeb a ostatní subjekty tržní infrastruktury, včetně dalších centrálních depozitářů. Operační rizika by měla být řízena v souladu s řádně zdokumentovaným a robustním rámcem a jasně stanovenými úkoly a odpovědností. Takový rámec by měl zahrnovat operační cíle, sledovací funkce, mechanismy hodnocení a měl by být integrován do systému řízení rizik centrálního depozitáře. V této souvislosti by za rámec pro řízení operačních rizik měl být odpovědný ředitel útvaru řízení rizik. Centrální depozitáři by si řízení svých rizik měli zajišťovat interně. V případě, že jsou vnitřní kontroly nedostatečné nebo jestliže není rozumně proveditelné odbourat některá rizika, centrální depozitář by měl být schopen zajistit finanční krytí těchto rizik prostřednictvím pojištění.

(46)

Centrální depozitáři by neměli vstupovat do investic, které by mohly ovlivnit jejich rizikový profil. Centrální depozitáři by měli uzavírat derivátové smlouvy pouze v případě, že tímto způsobem musí zajistit riziko, které nemohou snížit jiným způsobem. Takové zajištění by mělo podléhat určitým přísným podmínkám, které zajistí, že deriváty nejsou využívány pro účely jiné, než je krytí rizik, a že nejsou využívány za účelem dosahování zisku.

(47)

Aktiva centrálního depozitáře by měla být držena v bezpečí, být snadno dostupná a mělo by možné je rychle zlikvidnit. Centrální depozitář by měl proto zajistit, že strategie a postupy týkající se rychlého přístupu k vlastním aktivům jsou založeny alespoň na povaze, velikosti, kvalitě, splatnosti a umístění aktiv. Centrální depozitář by měl rovněž zajistit, aby rychlá dostupnost jeho aktiv nebyla negativně ovlivněna v důsledku externího zajištění funkce úschovy nebo investic třetí osobou.

(48)

Za účelem řízení svých potřeb likvidity by centrální depozitář měl mít ke svým hotovostním aktivům okamžitý přístup a k cenným papírům, které vede na své vlastní jméno, by měl mít přístup v tentýž obchodní den, kdy přijal rozhodnutí o zlikvidnění daného aktiva.

(49)

Za účelem zajištění vyšší míry ochrany aktiv centrálního depozitáře proti selhání prostředníka by měl centrální depozitář, který má k jinému centrálnímu depozitáři přístup prostřednictvím propojení centrálních depozitářů, vést tato aktiva na zvláštním účtu u centrálního depozitáře, s nímž je propojen. Tato úroveň oddělení by měla zajistit, aby aktiva centrálního depozitáře byla oddělena od aktiv jiných subjektů a odpovídajícím způsobem chráněna. Je nicméně nezbytné umožnit vznik propojení s centrálními depozitáři z třetích zemí i v případě, že jednotlivé oddělené účty nejsou u centrálního depozitáře z třetí země k dispozici, za předpokladu, že aktiva žádajícího centrálního depozitáře jsou v každém případě odpovídajícím způsobem chráněna a příslušné orgány informovány o rizicích plynoucích z toho, že nejsou k dispozici jednotlivé oddělené účty, a o odpovídajících opatřeních pro zmírnění těchto rizik.

(50)

V zájmu zajištění toho, aby centrální depozitář investoval své finanční prostředky do vysoce likvidních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem a aby tyto investice bylo možné rychle zlikvidnit s minimálním vlivem na cenu, měl by centrální depozitář diverzifikovat své portfolio a stanovit vhodné souhrnné limity (limity koncentrace) pro emitenty nástrojů, do kterých investuje své zdroje.

(51)

V zájmu zajištění bezpečnosti a efektivity propojení centrálního depozitáře s jiným centrálním depozitářem by měl centrální depozitář identifikovat, sledovat a řídit všechny potenciální zdroje rizik plynoucích z tohoto propojení. Propojení centrálních depozitářů by mělo mít ve všech příslušných jurisdikcích solidní právní základ, který podpoří jeho koncepci a zajistí odpovídající míru ochrany centrálních depozitářů účastnících se na propojení. Propojení centrální depozitáři by měli měřit, sledovat a řídit úvěrové riziko a riziko likvidity, které jim navzájem vzniká.

(52)

Žádající centrální depozitář, který pro správu propojení s hostitelským centrálním depozitářem využívá nepřímého propojení centrálních depozitářů nebo prostředníka, by měl měřit, sledovat a řídit dodatečná rizika plynoucí z využití prostředníka – včetně rizika plynoucího z úschovy, jakož i úvěrového, právního a operačního rizika – za účelem zajištění bezpečnosti a efektivity ujednání o propojení.

(53)

Za účelem zajištění celistvosti emise v případě, že cenné papíry jsou vedeny u několika centrálních depozitářů prostřednictvím propojení centrálních depozitářů, by měli centrální depozitáři uplatňovat zvláštní opatření pro účely sesouhlasení a svůj postup koordinovat.

(54)

Centrální depozitáři by měli poskytovat spravedlivý a otevřený přístup ke svým službám při řádném zohlednění rizik pro finanční stabilitu a řádné fungování trhu. Centrální depozitáři by měli kontrolovat rizika vyplývající z jejich účastníků a dalších uživatelů tak, že pro poskytování svých služeb stanoví riziková kritéria. Centrální depozitáři by měli zajistit, aby jejich uživatelé, jako jsou účastníci, další centrální depozitáři, ústřední protistrany, obchodní systémy či emitenti, jimž je umožněn přístup ke službám centrálního depozitáře, tato kritéria splňovali a disponovali požadovanými operačními kapacitami, finančními prostředky, pravomocemi a odborností v oblasti řízení rizik nezbytnými pro zabránění rizik pro centrální depozitáře a ostatní uživatele.

(55)

Za účelem zajištění bezpečnosti a efektivity svého vypořádacího systému by měl centrální depozitář průběžně sledovat soulad se svými požadavky na přístup a mít jasně stanovené a zveřejněné postupy umožňující pozastavení účasti a spořádané ukončení účasti žádající strany, která poruší nebo přestane splňovat tyto požadavky na přístup.

(56)

V případě žádosti o povolení k poskytování bankovních doplňkových služeb by měl centrální depozitář předložit žádost příslušnému orgánu spolu se všemi aspekty nezbytnými pro zajištění toho, že poskytování bankovních doplňkových služeb nebude mít vliv na hladké poskytování základních služeb centrálního depozitáře. Po subjektech, které již byly jako centrální depozitáři povoleny, by nemělo být vyžadováno, aby znovu doložily některé aspekty, které již doložily v rámci procesu žádosti o povolení k činnosti centrálního depozitáře v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014.

(57)

Z důvodů zajištění právní jistoty a jednotného uplatňování právních předpisů by měly některé požadavky, které toto nařízení stanoví ve vztahu k opatřením pro zajištění disciplíny při vypořádání, nabýt účinnosti od data, kdy tato opatření vstoupí v platnost.

(58)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.

(59)

Při přípravě technických norem obsažených v tomto nařízení orgán ESMA úzce spolupracoval se členy Evropského systému centrálních bank a Evropským orgánem pro bankovnictví.

(60)

Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3),

a)

„prověřovaným obdobím“ období, které je předmětem prověřování a které začíná v den, který následuje po ukončení předchozího prověřovaného a vyhodnocovaného období;

b)

„příkazem k vypořádání“ převodní příkaz ve smyslu čl. 2 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (4);

c)

„omezením vypořádání“ taková blokace, rezervace či vyčlenění cenných papírů, v jejichž důsledku nelze provést vypořádání, anebo taková blokace či rezervace hotovosti, v jejímž důsledku nelze provést vypořádání;

d)

„fondem obchodovaným v obchodním systému“ (ETF) fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 46 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (5);

e)

„centrálním depozitářem emitenta“ centrální depozitář cenných papírů, který poskytuje základní služby uvedené v bodě 1 nebo 2 oddílu A přílohy nařízení (EU) č. 909/2014 v souvislosti s emisí cenných papírů;

f)

„centrálním depozitářem investora“ centrální depozitář cenných papírů, který je buď účastníkem vypořádacího systému provozovaného jiným centrálním depozitářem, anebo který využívá třetí strany či prostředníka, který je účastníkem vypořádacího systému, jejž provozuje jiný centrální depozitář, v souvislosti s emisí cenných papírů;

g)

„trvalým nosičem dat“ jakýkoliv nástroj, který umožňuje uchování informací způsobem, který zajistí jejich dostupnost po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě.

a)

za období jednoho roku počítaný relativní podíl každé z měn Unie na celkové hodnotě, jíž dosáhne centrálním depozitářem provedené vypořádání příkazů k vypořádání proti zaplacení, za předpokladu, že každý jednotlivý podíl přesáhne 1 %;

b)

za období jednoho roku počítaný relativní podíl příkazů k vypořádání proti zaplacení, které centrální depozitář vypořádá v některé měně Unie, v porovnání s celkovou hodnotou příkazů k vypořádání proti zaplacení, které v dané měně vypořádají všichni centrální depozitáři v Unii, za předpokladu, že každý jednotlivý podíl přesáhne 10 %.

a)

kontaktní údaje osoby odpovědné za vyřizování žádosti;

b)

kontaktní údaje osoby nebo osob, které na straně žádajícího centrálního depozitáře odpovídají za funkci compliance a interní kontroly;

c)

obchodní firmu žádajícího centrálního depozitáře, identifikační kód právnické osoby (LEI) a sídlo v Unii;

d)

zakladatelskou smlouvu a stanovy či jinou ustavující a zákonem předepsanou dokumentaci žádajícího centrálního depozitáře;

e)

výpis z příslušného obchodního nebo soudního rejstříku nebo jinou úředně ověřenou formu dokladu o sídle a předmětu podnikání žádajícího centrálního depozitáře, platného k datu žádosti;

f)

určení vypořádacích systémů, které žádající centrální depozitář provozuje nebo zamýšlí provozovat;

g)

kopii rozhodnutí vedoucího orgánu týkajícího se žádosti o povolení a zápis z jednání, na kterém vedoucí orgán schválil podobu žádosti o povolení a její podání;

h)

diagram zobrazující vlastnické vztahy mezi mateřským podnikem, dceřinými podniky a dalšími přidruženými subjekty a pobočkami, přičemž každý subjekt je v diagramu uveden pod úplnou obchodní firmou, s uvedením právní formy, adresy sídla, daňového identifikačního čísla nebo identifikačního čísla společnosti;

i)

popis podnikatelských činností dceřiných podniků žádajícího centrálního depozitáře a dalších právnických osob, v nichž tento žádající centrální depozitář drží účast, včetně informace o míře jeho účasti;

j)

seznam obsahující:

k)

seznam obsahující:

l)

seznam základních služeb uvedených v oddíle A přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, které žádající centrální depozitář poskytuje nebo zamýšlí poskytovat;

m)

seznam doplňkových služeb výslovně uvedených v oddíle B přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, které žádající centrální depozitář poskytuje nebo zamýšlí poskytovat;

n)

seznam všech dalších doplňkových služeb, které jsou podle oddílu B přílohy nařízení (EU) č. 909/2014 povoleny, avšak nejsou v něm výslovně uvedeny, a které žádající centrální depozitář poskytuje nebo zamýšlí poskytovat;

o)

seznam investičních služeb uvedených v písmeni n), na něž se vztahuje směrnice 2014/65/EU;

p)

seznam služeb a činností, které si žádající centrální depozitář nechává nebo zamýšlí nechávat zajišťovat externě třetí stranou v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 909/2014;

q)

měnu či měny, které žádající centrální depozitář používá nebo zamýšlí používat v souvislosti se službami, které poskytuje, bez ohledu na to, zda je hotovost vypořádána na účtu centrální banky, účtu centrálního depozitáře či na účtu určené úvěrové instituce;

r)

informace o všech probíhajících či ukončených soudních, správních, rozhodčích či jiných právních řízeních, jejichž účastníkem žádající centrální depozitář je a které mohou vést ke vzniku finančních či jiných nákladů.

a)

členský stát nebo členské státy, v nichž žádající centrální depozitář hodlá působit;

b)

podnikatelský plán, v němž jsou uvedeny především služby, které žádající centrální depozitář v hostitelském členském státě poskytuje nebo zamýšlí poskytovat;

c)

měnu či měny, které žádající centrální depozitář používá nebo zamýšlí používat v procesu vypořádání v hostitelském členském státě;

d)

jsou-li služby poskytovány prostřednictvím pobočky, anebo mají-li být takto podle záměru poskytovány, informace o organizační struktuře pobočky a jména osob odpovědných za její řízení;

e)

v relevantních případech posouzení opatření, která žádající centrální depozitář zamýšlí přijmout, aby svým uživatelům umožnil dodržovat vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014.

a)

pracovní zařazení osob odpovědných za schvalování a provádění strategií a postupů;

b)

popis opatření pro zajištění a sledování souladu se strategiemi a postupy.

a)

podrobný popis služeb uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. l) až p);

b)

postupy, které se uplatní při poskytování služeb uvedených v písmenu a).

a)

strategie a postupy uvedené v čl. 26 odst. 7 nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

informace o složení vrcholného vedení, vedoucího orgánu a o vlastnické struktuře mateřského podniku a ostatních podniků dané skupiny;

c)

služby a klíčové osoby jiné než osoby ve vrcholném vedení, které má žádající centrální depozitář společné s ostatními podniky ve skupině.

a)

adresu sídla mateřského podniku žádajícího centrálního depozitáře;

b)

je-li mateřský podnik subjektem povoleným či registrovaným a podléhajícím dohledu v působnosti Unie nebo třetí země, číslo relevantního povolení či registrace a název orgánu či orgánů odpovědných za dohled nad tímto mateřským podnikem.

a)

finanční zprávy, včetně kompletní sady účetních závěrek za tři předchozí roky a zprávy o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (6) za tři předchozí roky;

b)

jestliže žádající centrální depozitář podléhá auditu externím auditorem, jméno a národní identifikační číslo externího auditora;

c)

podnikatelský záměr, včetně finančního plánu a odhadovaného rozpočtu, který předpokládá různé podnikatelské scénáře ve vztahu ke službám žádajícího centrálního depozitáře za referenční období nejméně tří let;

d)

plány na zřízení poboček nebo dceřiných podniků a jejich umístění;

e)

popis podnikatelských činností, které žádající centrální depozitář zamýšlí provádět, včetně podnikatelských činností jeho poboček a dceřiných podniků.

a)

doklady prokazující dostatečné finanční zdroje na období šesti měsíců po udělení povolení;

b)

mezitímní finanční zprávu;

c)

výkaz o finanční situaci žádajícího centrálního depozitáře, včetně rozvahy, výsledovky, změn ve vlastním kapitálu a peněžních tocích a souhrnu účetních pravidel a dalších relevantních vysvětlivek;

d)

auditované roční účetní závěrky mateřských podniků za tři účetní období předcházející datu žádosti.

a)

přehledu o plánu a jeho provedení;

b)

určení nejdůležitějších operací žádajícího centrálního depozitáře, stresových scénářů a událostí, které spouštějí ozdravný plán, a popisu nástrojů, které žádající centrální depozitář využije při realizaci ozdravného plánu;

c)

zhodnocení všech dopadů, které může ozdravný plán mít na ty zúčastněné strany, které pravděpodobně budou jeho prováděním dotčeny;

d)

posouzení právní vymahatelnosti ozdravného plánu, a to s přihlédnutím ke všem právním omezením vycházejícím z právních předpisů Unie, vnitrostátních právních předpisů či právních předpisů třetích zemí.

a)

identitu a úkoly osob odpovědných za následující pozice:

b)

počet zaměstnanců v každé divizi a operačním útvaru.

a)

popis zásad odměňování, včetně informací o fixní a variabilní složce odměny členů vrcholného vedení, vedoucího orgánu a zaměstnanců činných ve funkcích řízení rizik, compliance a vnitřní kontroly, interního auditu a technologií žádajícího centrálního depozitáře;

b)

opatření, která žádající centrální depozitář přijal za účelem zmírnění rizika plynoucího z přílišného spoléhání na odpovědnost svěřenou jakémukoliv jedinci.

a)

popis systémů řízení a správy žádajícího centrálního depozitáře zavedených v souladu s čl. 47 odst. 2;

b)

strategie, postupy a systémy zavedené v souladu s čl. 47 odst. 1;

c)

popis složení, úlohy a odpovědností členů vedoucího orgánu, vrcholného vedení a výborů ustavených v souladu s článkem 48.

a)

popisu nástrojů pro sledování a hodnocení přiměřenosti a účinnosti systémů interního auditu žádajícího centrálního depozitáře;

b)

popis kontrolních nástrojů pro potřeby systémů pro zpracování dat žádajícího centrálního depozitáře a souvisejících ochranných opatření;

c)

popis tvorby a uplatnění metodiky interního auditu žádajícího centrálního depozitáře;

d)

pracovní plán funkce interního auditu na období tří let od data žádosti;

e)

popis úloh a kvalifikací každého jednotlivce, který je odpovědný za výkon interního auditu podle čl. 47 odst. 3 písm. d) pod dohledem výboru pro audit uvedeného v čl. 48 odst. 1 písm. b).

a)

popis úloh a kvalifikací jednotlivců, kteří jsou odpovědní za funkci compliance a vnitřní kontroly, a všech ostatních zaměstnanců podílejících se na hodnocení compliance, včetně popisu prostředků pro zajištění nezávislosti funkce compliance a vnitřní kontroly na zbývajících provozních útvarech;

b)

strategie a postupy funkce compliance a vnitřní kontroly, včetně popisu úlohy vedoucího orgánu a vrcholného vedení při zajišťování compliance;

c)

nejnovější dostupnou vnitřní zprávu, kterou vypracovala osoba odpovědná za funkci compliance a vnitřní kontroly nebo jiný zaměstnanec zapojený do činnosti compliance v rámci žádajícího centrálního depozitáře.

a)

kopii životopisu s uvedením zkušeností a znalostí každého člena;

b)

podrobnosti týkající se trestních a správních sankcí uložených některému členovi v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb nebo v souvislosti s podvodem nebo zneužitím finančních prostředků, a to ve formě úředního potvrzení, je-li v daném členském státě vystavováno;

c)

čestné prohlášení o vlastní bezúhonnosti v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb, v němž všichni členové vrcholného vedení a vedoucího orgánu uvedou, zda:

a)

doklad o zajištění souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

popis úloh a odpovědností členů vedoucího orgánu;

c)

údaje o cílovém zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu, relevantní strategii dosažení tohoto cíle a způsobu, jímž žádající centrální depozitář zajistil zveřejnění tohoto cíle, strategie a způsobu jejího provádění.

a)

popis vlastnické struktury žádajícího centrálního depozitáře uvedeného v čl. 4 odst. 2 bodu i), včetně popisu druhu a rozsahu zájmů subjektů nacházejících se v pozici, v níž mohou vykonávat kontrolu nad činností žádajícího centrálního depozitáře;

b)

seznam akcionářů a osob, které se nacházejí v pozici, v níž mohou vykonávat přímou či nepřímou kontrolu nad řízením žádajícího centrálního depozitáře.

a)

popis strategií a postupů týkajících se identifikace a řešení případných střetů zájmů a informování příslušného orgánu o těchto střetech zájmů a postupů pro zajištění informovanosti zaměstnanců žádajícího centrálního depozitáře o těchto strategiích a postupech;

b)

popis kontrolních a jiných opatření, jejichž účelem je zajistit splnění požadavků týkajících se řešení střetů zájmů uvedených v písmeni a);

c)

popis následujících prvků:

a)

informace o účastnících, zákaznících, emitentech či jiných uživatelích služeb žádajícího centrálního depozitáře;

b)

jiné informace, které má žádající centrální depozitář k dispozici na základě své podnikatelské činnosti a které není dovoleno používat pro komerční účely.

a)

interní postupy, jež se týkají povolování přístupu k informacím a zajišťují zabezpečený přístup k údajům;

b)

popis případných omezení pro využití údajů z důvodu jejich důvěrnosti.

a)

mandát výboru uživatelů;

b)

systémy řízení a správy výboru uživatelů;

c)

pracovní postupy výboru uživatelů;

d)

podmínky volitelnosti a způsob volby členů výboru uživatelů;

e)

seznam navržených členů výboru uživatelů a uvedení zájmů, které zastupují.

a)

analýzu, do jaké míry jsou stávající systémy, strategie a postupy žádajícího centrálního depozitáře, jež slouží vedení evidence, v souladu s požadavky článku 54;

b)

prováděcí plán s podrobným vymezením způsobu, jímž žádající centrální depozitář zajistí soulad s požadavky uvedenými v článku 54 do dne, k němuž se uvedený článek stane použitelným.

a)

kritéria pro účast, která umožňují spravedlivý a otevřený přístup všem právnickým osobám, které zamýšlejí stát se účastníky vypořádacích systémů, jež žádající centrální depozitář provozuje;

b)

postupy pro uplatňování kárných opatření proti účastníkům, kteří neplní kritéria pro účast.

a)

o postupech a opatřeních k prevenci selhání vypořádání v souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

o opatřeních k řešení selhání vypořádání v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 909/2014.

a)

pravidla a postupy k omezení a řízení rizik spojených s úschovou cenných papírů;

b)

podrobný popis různých úrovní oddělení, které žádající centrální depozitář nabízí, popis nákladů spojených s jednotlivými úrovněmi, komerční podmínky, za kterých jsou nabízeny, jejich hlavní právní důsledky a určení použitelného insolvenčního práva;

c)

pravidla a postupy pro získání souhlasu podle čl. 38 odst. 7 nařízení (EU) č. 909/2014.

a)

kopii dohody o externím zajišťování služeb nebo činností;

b)

informace o metodách používaných pro sledování úrovně služeb a činností zajišťovaných externě.

a)

žádající centrální depozitář drží svá finanční aktiva v souladu s čl. 46 odst. 1, 2 a 5 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XI tohoto nařízení;

b)

investice žádajícího centrálního depozitáře jsou v souladu s čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XI tohoto nařízení.

a)

informace prokazující, že kapitál žádajícího centrálního depozitáře, včetně jeho nerozděleného zisku a rezervních fondů, je v souladu s požadavky článku 47 nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

plán uvedený v čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014 a případné aktualizace tohoto plánu, jakož i doklad o schválení tohoto plánu vedoucím orgánem nebo příslušným výborem vedoucího orgánu žádajícího centrálního depozitáře.

a)

popis propojení centrálních depozitářů doplněný o hodnocení žádajícího centrálního depozitáře, jehož předmětem jsou případné zdroje rizik plynoucích z těchto propojení;

b)

očekávaný či skutečný objem vypořádání a hodnoty vypořádání prováděného prostřednictvím propojení centrálních depozitářů;

c)

postupy týkající se identifikace, vyhodnocování, sledování a řízení všech případných zdrojů rizik, která žádajícímu centrálnímu depozitáři a jeho účastníkům plynou z propojení, a vhodná opatření k jejich zmírnění;

d)

zhodnocení použitelnosti insolvenčních zákonů, které se uplatní na fungování propojení centrálních depozitářů, a zhodnocení jejich dopadů na žádajícího centrálního depozitáře;

e)

další relevantní informace, které si příslušný orgán vyžádá za účelem posouzení souladu propojení centrálních depozitářů s požadavky článku 48 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitole XII tohoto nařízení.

a)

ze strany právnických osob, které se chtějí stát účastníky v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XIII tohoto nařízení;

b)

ze strany emitentů v souladu s článkem 49 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XIII tohoto nařízení;

c)

ze strany jiných centrálních depozitářů v souladu s článkem 52 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XIII tohoto nařízení;

d)

ze strany jiných subjektů tržní infrastruktury v souladu s článkem 53 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XIII tohoto nařízení;

a)

rozsah finančních závazků, které centrálnímu depozitáři v souvislosti s touto účastí vzniknou;

b)

skutečnost, zda centrální depozitář drží dostatečné finanční zdroje splňující kritéria uvedená v článku 46 nařízení (EU) č. 909/2014 ke krytí rizik plynoucích ze:

c)

skutečnost, zda právnická osoba, v níž centrální depozitář účast drží, poskytuje doplňkové (komplementární) služby k základním službám nabízeným centrálním depozitářem podle čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. 909/2014, například:

d)

skutečnost, zda účast zajišťuje centrálnímu depozitáři nad právnickou osobou kontrolu ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) č. 909/2014;

e)

analýza vypracovaná centrálním depozitářem na téma rizik, která z takové účasti vyplývají, včetně případných analýz schválených interním nebo externím auditorem, ze které vyplývá, že všechna rizika plynoucí z účasti jsou odpovídajícím způsobem řízena. Příslušné úřady vezmou v úvahu zejména následující aspekty analýzy centrálního depozitáře:

a)

informace uvedené v článcích 41 a 42;

b)

zprávu o činnostech centrálního depozitáře a podstatných změnách uvedených v čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 909/2014 učiněných během prověřovaného období a všechny související dokumenty;

c)

doplňující informace, které si příslušný orgán vyžádá a které jsou nezbytné pro posouzení souladu centrálního depozitáře a jeho činností s nařízením (EU) č. 909/2014 po dobu prověřovaného období.

a)

kompletní sadu poslední auditované účetní závěrky centrálního depozitáře, včetně účetní závěrky konsolidované na úrovni skupiny;

b)

zkrácenou verzi nejnovější mezitímní účetní závěrky centrálního depozitáře;

c)

případná rozhodnutí vedoucího orgánu učiněná na základě doporučení výboru uživatelů, jakož i rozhodnutí vedoucího orgánu neřídit se doporučeními výboru uživatelů;

d)

informace o probíhajících občanskoprávních, správních či jiných soudních či mimosoudních řízeních, jichž se centrální depozitář účastní, zejména ve vztahu k daňovým záležitostem a insolvenci, popřípadě záležitostem, které mohou centrálnímu depozitáři přinést finanční náklady či poškodit pověst;

e)

informace o probíhajících občanskoprávních, správních či jiných soudních či mimosoudních řízeních, jichž se účastní člen vedoucího orgánu nebo vrcholného vedení a která mohou mít negativní vliv na centrálního depozitáře;

f)

případná konečná rozhodnutí vydaná v řízeních uvedených v písmenech d) a e);

g)

kopii výsledků zátěžového testu zajištění kontinuity provozu nebo jiných podobných úkonů provedených v průběhu prověřovaného období;

h)

zprávu o nežádoucích provozních incidentech, k nimž v průběhu prověřovaného období došlo a které ovlivnily hladké poskytování základních služeb, o opatřeních přijatých k řešení těchto incidentů a o výsledcích těchto opatření;

i)

zprávu o výkonnosti vypořádacího systému, včetně hodnocení jeho dostupnosti v průběhu prověřovaného období, měřené denně jako procento času, po který je systém v provozu a funguje v souladu s dohodnutými parametry;

j)

přehled typů manuálních zákroků, které centrální depozitář provedl;

k)

informace týkající se identifikace nejdůležitějších operací centrálního depozitáře, jakýchkoliv podstatných změn ozdravného plánu, výsledků stresových scénářů, spouštěčů ozdravného plánu a ozdravných nástrojů centrálního depozitáře;

l)

informace o formálních stížnostech, které centrální depozitář obdržel v průběhu prověřovaného období, s uvedením těchto aspektů:

m)

informace týkající se případů, kdy centrální depozitář odepřel přístup ke svým službám stávajícímu nebo potenciálnímu účastníkovi, emitentovi, jinému centrálnímu depozitáři či jinému subjektu tržní infrastruktury v souladu s čl. 33 odst. 3, čl. 49. odst. 3, čl. 52 odst. 2 a čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014;

n)

zprávu o změnách, které mají vliv na propojení centrálních depozitářů vytvořená centrálními depozitáři, včetně změn mechanismů a postupů používaných pro vypořádání v těchto propojeních;

o)

informace týkající se všech případů identifikovaných střetů zájmů, které se projevily v průběhu prověřovaného období, včetně popisu jejich řešení;

p)

informace týkající se vnitřních kontrol a auditů provedených centrálním depozitářem v průběhu prověřovaného období;

q)

informace o případném identifikovaném porušení nařízení (EU) č. 909/2014, včetně porušení identifikovaných prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu ve smyslu čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 909/2014;

r)

podrobné informace o případných kárných opatřeních přijatých ze strany centrálního depozitáře, včetně případů pozastavení účasti účastníka v souladu s čl. 7 odst. 9 nařízení (EU) č. 909/2014, a to s uvedením délky trvání a důvodu tohoto pozastavení;

s)

obecnou podnikatelskou strategii centrálního depozitáře pokrývající období nejméně tří let od posledního prověření a vyhodnocení a podrobný podnikatelský záměr, jehož předmětem jsou služby poskytované centrálním depozitářem a který pokrývá období nejméně jednoho roku od posledního prověření a vyhodnocení.

a)

seznam účastníků každého vypořádacího systému, který centrální depozitář provozuje, a to s uvedením jejich země registrace;

b)

seznam emitentů a seznam emisí cenných papírů zachycených na účtech cenných papírů vedených centrálně či necentrálně v každém vypořádacím systému, který centrální depozitář provozuje, a to s uvedením země registrace těchto emitentů a identifikace emitentů, kterým centrální depozitář poskytuje služby uvedené v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014;

c)

celkovou tržní hodnotu a nominální hodnotu cenných papírů zachycených na účtech cenných papírů vedených centrálně či necentrálně v každém vypořádacím systému, který centrální depozitář provozuje;

d)

nominální a tržní hodnotu cenných papírů uvedených v písmenu c), konkrétně:

e)

nominální a tržní hodnotu cenných papírů původně zaúčtovaných v každém z vypořádacích systémů, které centrální depozitář provozuje;

f)

nominální a tržní hodnotu cenných papírů uvedených v písmenu e), konkrétně:

g)

celkový počet a hodnoty příkazů k vypořádání proti zaplacení a celkový počet a hodnoty bezplatných (free of payment) příkazů k vypořádání, jež byly v každém vypořádacím systému, který centrální depozitář provozuje, vypořádány;

h)

celkový počet a hodnoty příkazů k vypořádání roztříděných podle:

i)

počet a hodnotu transakcí náhradní koupě uvedených v čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014;

j)

počet a hodnotu sankcí uvedených v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014 podle účastníků;

k)

celkovou hodnotu zápůjčních a výpůjčních operací s cennými papíry, které centrální depozitář zpracoval jako zúčtovatel či na vlastní účet, v členění dle jednotlivých typů finančních nástrojů uvedených v písm. d) bodě i);

l)

celkovou hodnotu příkazů k vypořádání vypořádaných prostřednictvím každého propojení centrálních depozitářů, a to s uvedením, zda centrální depozitář vystupuje jako žádající, nebo jako hostitelský centrální depozitář;

m)

hodnotu záruk a závazků přijatých či poskytnutých centrálním depozitářem ve vztahu k zápůjčkám a výpůjčkám cenných papírů;

n)

hodnotu korporátních činností s devizami a převoditelnými cennými papíry souvisejících s řízením dlouhodobých zůstatků účastníků, včetně uvedení kategorií institucí, jejichž dlouhodobý zůstatek centrální depozitář řídí;

o)

počet procesů sesouhlasení, při nichž bylo odhaleno neoprávněné vytvoření či odstranění cenných papírů podle čl. 65 odst. 2, jestliže se tyto procesy týkají emisí cenných papírů zachycených na účtech cenných papírů, které centrálně či necentrálně vede centrální depozitář;

p)

průměr, medián a modus času potřebného ke zjednání nápravy chyby identifikované v souladu s čl. 65 odst. 2.

a)

v případě příkazů k vypořádání proti zaplacení jako hodnota vypořádání peněžní složky;

b)

v případě bezplatných příkazů k vypořádání jako tržní hodnota finančních nástrojů, a pokud není možné ji určit, pak jako nominální hodnota finančních nástrojů.

a)

v případě finančních nástrojů uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (7) přijatých k obchodování v obchodním systému v Unii se tržní hodnota určí jako uzavírací cena na z hlediska likvidity nejrelevantnějším trhu uvedeném v čl. 4 odst. 6 písm. b) zmíněného nařízení;

b)

v případě finančních nástrojů přijatých k obchodování v obchodním systému v Unii jiných než uvedených v písmenu a) se tržní hodnota určí jako uzavírací cena v obchodním systému s nejvyšším obratem v Unii;

c)

v případě finančních nástrojů jiných než uvedených v písmenech a) a b) se tržní hodnota určí na základě ceny vypočtené pomocí předem určené metodiky, která zahrnuje kritéria týkající se tržních dat, jako jsou tržní ceny dostupné napříč obchodními systémy či investičními podniky.

a)

informaci, zda je dokument předkládán poprvé, anebo zda již byl předložen dříve a byl v rámci prověřovaného období aktualizován;

b)

jedinečné referenční číslo přidělené dokumentu centrálním depozitářem;

c)

název dokumentu;

d)

upřesnění, ve které kapitole, oddílu nebo na které straně byly v průběhu prověřovaného období provedeny změny, a další vysvětlení týkající se změn provedených během prověřovaného období.

a)

zprávu příslušného orgánu o posouzení rizik, jimž centrální depozitář je nebo může být vystaven, anebo které tento depozitář představuje pro hladké fungování trhů s cennými papíry;

b)

případná předpokládaná nebo konečná nápravná opatření nebo sankce uložené centrálnímu depozitáři v důsledku prověření a vyhodnocení.

a)

svou zprávu o posouzení rizik, jimž centrální depozitář je nebo může být vystaven, anebo které představuje pro hladké fungování trhů s cennými papíry;

b)

případná předpokládaná nebo konečná nápravná opatření nebo sankce uložené centrálnímu depozitáři v důsledku prověření a vyhodnocení.

a)

být poskytnuta na trvalém nosiči dat;

b)

být předložena jak v papírové, tak elektronické podobě, přičemž elektronická verze musí být předložena ve formátu s otevřeným zdrojovým kódem, který lze snadno přečíst;

c)

být předložena v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, včetně překladu v případě, že původní dokumenty nebyly vypracovány v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí;

d)

uvádět jedinečné referenční číslo každého dokumentu, který je v žádosti obsažen.

a)

složení, úlohu, povinnosti, postupy jmenování, hodnocení výkonu a odpovědnost vedoucího orgánu a jeho výborů pro sledování rizik;

b)

strukturu, úlohu, povinnosti, postupy jmenování a hodnocení výkonu vrcholného vedení;

c)

hierarchické vztahy mezi vrcholným vedením a vedoucím orgánem.

a)

funkce řízení rizik;

b)

technologické funkce;

c)

funkce compliance a vnitřní kontroly;

d)

funkce interního auditu.

a)

výbor pro rizika, poskytující vedoucímu orgánu konzultace ohledně celkové současné i budoucí tolerance centrálního depozitáře vůči riziku a ohledně jeho strategie v oblasti rizik;

b)

výbor pro audit, poskytující vedoucímu orgánu konzultace týkající se výkonu funkce interního auditu centrálního depozitáře, nad kterým tento výbor dohlíží;

c)

výbor pro odměňování, poskytující vedoucímu orgánu konzultace týkající se zásad odměňování centrálního depozitáře, na které tento výbor dohlíží.

a)

zavést jasně zdokumentované strategie, postupy a procesy, jimiž se vedoucí orgán, vrcholné vedení a výbory řídí;

b)

stanovit jasné cíle a strategie centrálního depozitáře;

c)

účinně sledovat vrcholné vedení;

d)

zavést odpovídající zásady odměňování;

e)

zajistit dozor nad funkcí řízení rizik a činit rozhodnutí spojená s řízením rizik;

f)

funkcím uvedeným v čl. 47 odst. 3 zajistit nezávislost a odpovídající zdroje;

g)

sledovat dohody o externím zajištění služeb nebo činností;

h)

sledovat a zajistit soulad se všemi relevantními regulatorními a dohledovými požadavky;

i)

nést odpovědnost vůči akcionářům a jiným vlastníkům, zaměstnancům, uživatelům a jiným dotčeným zainteresovaným stranám;

j)

schvalovat plány a kontroly interního auditu;

k)

pravidelně přezkoumávat a aktualizovat systémy řízení a správy centrálního depozitáře.

a)

zajistit soudržnost činností centrálního depozitáře s jeho cíli a strategiemi, které stanovil vedoucí orgán;

b)

vytvořit a zavést postupy řízení rizik, technologické postupy a postupy compliance a vnitřní kontroly, které podporují cíle centrálního depozitáře;

c)

podrobovat postupy řízení rizik, technologické postupy a postupy compliance a vnitřní kontroly pravidelnému přezkumu a testování;

d)

zajistit, aby na řízení rizik, technologie, compliance a vnitřní kontrolu a interní audit byly vyčleněny dostatečné zdroje.

a)

má osobní zájem na využívání služeb, materiálů a vybavení centrálního depozitáře pro účely jiné komerční činnosti;

b)

má osobní nebo finanční zájem v jiném subjektu, který uzavírá smlouvy s centrálním depozitářem;

c)

drží účast nebo má osobní zájem v jiném subjektu, který poskytuje služby využívané centrálním depozitářem, včetně subjektu, který pro centrálního depozitáře zajišťuje služby nebo činnosti externě;

d)

má osobní zájem v subjektu, který využívá službu centrálního depozitáře;

e)

je spojen s právnickou nebo fyzickou osobou, která má vliv na činnost subjektu, který poskytuje služby využívané centrálním depozitářem, případně využívá služby poskytované centrálním depozitářem;

f)

je členem vedoucího orgánu nebo jiných orgánů nebo výborů subjektu, který poskytuje služby využívané centrálním depozitářem, případně využívá služby poskytované centrálnímu depozitáři.

a)

vytvářela, prováděla a udržovala ucelený plán auditu zaměřený na posouzení a zhodnocení přiměřenosti a účinnosti systémů centrálního depozitáře, procesů řízení rizik, vnitřních kontrolních mechanismů, zásad odměňování, systémů řízení a správy, činností a operací včetně činností zajišťovaných externě;

b)

nejméně jednou ročně přezkoumávala plán auditu a podávala o něm zprávu příslušnému orgánu;

c)

zavedla komplexní audit založený na analýze rizika;

d)

vydávala doporučení na základě výsledků práce provedené v souladu s písmenem a) a ověřovala dodržování těchto doporučení;

e)

podávala vedoucímu orgánu zprávy o záležitostech interního auditu;

f)

byla nezávislá na vrcholném vedení a podléhala přímo vedoucímu orgánu;

g)

zajistila, aby bylo možno během krátké lhůty provádět zvláštní audity vyvolané konkrétními událostmi.

a)

je oddělena od jiných funkcí a činností skupiny a je na nich nezávislá;

b)

je přímo podřízena vedoucímu orgánu centrálního depozitáře;

c)

opatření týkající se funkce interního auditu nebrání výkonu funkcí dohledu a dozoru včetně kontrol na místě za účelem získání všech relevantních informací potřebných pro plnění těchto funkcí.

a)

pokud se tyto závěry týkají kritérií pro přijímání emitentů nebo uživatelů do jednotlivých vypořádacích systémů, jež centrální depozitáři provozují;

b)

pokud se tyto závěry týkají jakéhokoli jiného aspektu mandátu výboru uživatelů;

c)

pokud tyto závěry mohou ovlivnit úroveň poskytování služeb centrálním depozitářem včetně zajištění kontinuity provozu.

a)

je možné rekonstruovat každou klíčovou fázi zpracování evidence, kterou centrální depozitář provedl;

b)

je možné zaznamenat, zpětně vysledovat a získat původní obsah evidence před provedením veškerých oprav nebo jiných změn;

c)

jsou zavedena opatření s cílem zabránit neoprávněným úpravám evidence;

d)

jsou zavedena opatření zajišťující bezpečnost a důvěrnost evidovaných údajů;

e)

systém evidence obsahuje mechanismus pro odhalování a opravu chyb;

f)

v případě selhání systému je v systému evidence zajištěna včasná obnova záznamů.

a)

druh příkazu k vypořádání uvedený v čl. 42 odst. 1 písm. h) bodě v):

b)

následující druh obchodu:

c)

jedinečné označení příkazu účastníka;

d)

den obchodu;

e)

určený den vypořádání;

f)

časové razítko vypořádání;

g)

časové razítko okamžiku, kdy je příkaz k vypořádání vložen do vypořádacího systému;

h)

časové razítko okamžiku neodvolatelnosti příkazu k vypořádání;

i)

časové razítko spárování v případě párování příkazů k vypořádání;

j)

identifikátor účtu cenných papírů;

k)

identifikátor peněžního účtu;

l)

identifikátor vypořádací banky;

m)

identifikátor účastníka, který dává příkaz;

n)

identifikátor protistrany účastníka, který dává příkaz;

o)

identifikátor zákazníka účastníka, který dává příkaz, pokud je centrálnímu depozitáři znám;

p)

identifikátor zákazníka protistrany účastníka, který dává příkaz, pokud je centrálnímu depozitáři znám;

q)

identifikátor cenných papírů;

r)

vypořádací měna;

s)

výše peněžního vypořádání;

t)

množství nebo jmenovitá hodnota cenných papírů;

u)

stav příkazu k vypořádání, který zahrnuje:

a)

zda je příkaz spárován, či nikoli;

b)

zda lze příkaz vypořádat částečně;

c)

zda je příkaz pozdržen;

d)

popřípadě jaké jsou důvody pro to, že příkaz dosud nebyl proveden nebo selhal;

e)

místo obchodování;

f)

místo clearingu, je-li to relevantní;

i)

konečných výsledků postupu náhradní koupě nejpozději v poslední obchodní den doby odkladu, včetně počtu a hodnoty finančních nástrojů v případě, že byla náhradní koupě částečně nebo zcela úspěšná,

ii)

platby peněžité náhrady včetně výše peněžité náhrady, pokud se náhradní koupě neuskuteční, není možná nebo je úspěšná jen částečně,

iii)

zrušení původního příkazu k vypořádání,

iv)

pro každé selhání vypořádání výše sankcí uvedených v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014.

a)

identifikátor každého emitenta, kterému centrální depozitář poskytuje základní službu uvedenou v oddíle A bodu 1 nebo 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

identifikátor každé emise cenných papírů, u které centrální depozitář poskytuje základní služby uvedené v oddílu A bodech 1 nebo 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, právní řád, jímž se cenné papíry evidované centrálním depozitářem řídí, a země registrace emitentů jednotlivých emisí cenných papírů;

c)

identifikátor každé emise cenných papírů zaznamenané na účtech cenných papírů, které centrální depozitář vede necentrálně, právní řád, jímž se cenné papíry evidované centrálním depozitářem řídí, a země registrace emitentů jednotlivých emisí cenných papírů;

d)

identifikátor centrálního depozitáře emitenta nebo příslušného subjektu ze třetí země plnícího podobné funkce jako centrální depozitář emitenta, a to u každé emise cenných papírů uvedené v písmenu c);

e)

identifikátory účtů cenných papírů emitentů v případě centrálních depozitářů emitentů;

f)

identifikátory peněžních účtů emitentů v případě centrálních depozitářů emitentů;

g)

identifikátory vypořádacích bank využívaných jednotlivými emitenty v případě centrálních depozitářů emitentů;

h)

identifikátory účastníků;

i)

země registrace účastníků;

j)

identifikátory účtů cenných papírů účastníků;

k)

identifikátory peněžních účtů účastníků;

l)

identifikátory vypořádacích bank využívaných jednotlivými účastníky;

m)

země registrace vypořádacích bank využívaných jednotlivými účastníky.

a)

identifikátory účastníků a jiných majitelů účtů;

b)

druh účtů cenných papírů podle toho, zda účet cenných papírů patří účastníkovi („vlastní účet účastníka“), jednomu z jeho zákazníků („oddělení jednotlivých zákazníků“) nebo více jeho zákazníkům („souhrnné oddělení zákazníků“);

c)

za každý identifikátor emise cenných papírů (ISIN): denní konečné zůstatky na účtech cenných papírů uvádějící počet cenných papírů;

d)

za každý účet cenných papírů a ISIN podle písmene c): počet cenných papírů, na které se vztahují omezení vypořádání, druh těchto omezení a totožnost osoby, v jejíž prospěch jsou tato omezení stanovena, a to dle stavu na konci dne.

a)

organizační schémata vedoucího orgánu, vrcholného vedení, příslušných výborů, operačních útvarů a veškerých ostatních útvarů nebo divizí centrálního depozitáře;

b)

totožnost akcionářů bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby, kteří vykonávají přímou či nepřímou kontrolu nad řízením centrálního depozitáře nebo kteří mají účast na jeho kapitálu, a výši těchto účastí;

c)

účasti centrálního depozitáře na kapitálu jiných právních subjektů;

d)

dokumenty dokládající strategie, postupy a procesy požadované v souladu s organizačními požadavky centrálního depozitáře a v souvislosti se službami, jež centrální depozitář poskytuje;

e)

zápisy ze schůzí vedoucího orgánu a ze schůzí výborů vrcholného vedení a dalších výborů;

f)

zápisy ze schůzí výborů uživatelů;

g)

zápisy z případných konzultačních skupin s účastníky a zákazníky;

h)

zprávy o interním a externím auditu, zprávy o řízení rizik, zprávy o vnitřní kontrole a compliance včetně reakcí vrcholného vedení na tyto zprávy;

i)

všechny dohody o externím zajišťování služeb nebo činností;

j)

strategii zajištění kontinuity provozu a plán obnovy provozu po havárii;

k)

evidenci zohledňující všechny účty zachycující aktiva, závazky a kapitál centrálního depozitáře;

l)

evidenci zohledňující všechny náklady a výnosy včetně nákladů a výnosů, které jsou účtovány odděleně v souladu s čl. 34 odst. 6 nařízení (EU) č. 909/2014;

m)

obdržené formální stížnosti včetně informací o jménu a adrese stěžovatele; datum doručení stížnosti; jména všech osob uvedených ve stížnosti; popis povahy a obsahu stížnosti; a datum, kdy byla stížnost vyřešena;

n)

evidenci každého přerušení služeb nebo dysfunkce včetně podrobné zprávy o časovém průběhu, dopadech a nápravných opatřeních týkajících se tohoto přerušení či dysfunkce;

o)

evidenci výsledků zpětných a zátěžových testů prováděných centrálními depozitáři poskytujícími bankovní doplňkové služby;

p)

písemnou komunikaci s příslušným orgánem, s orgánem ESMA a s dotčenými orgány;

q)

právní stanoviska obdržená v souladu s příslušnými právními předpisy o organizačních požadavcích v souladu s kapitolou VII tohoto nařízení;

r)

dokumentaci týkající se propojení v souladu s kapitolou XII tohoto nařízení;

s)

tarify a poplatky uplatňované na jednotlivé služby včetně veškerých slev nebo rabatů.

a)

denní konečné sesouhlasení zůstatků jednotlivých účtů cenných papírů vedených centrálním depozitářem se zůstatky příslušné evidence cenných papírů vedené tímto subjektem, pokud byly cenné papíry převedeny v průběhu daného obchodního dne;

b)

alespoň jednou za dva týdny úplné sesouhlasení všech zůstatků v emisi cenných papírů se všemi zůstatky v odpovídající evidenci cenných papírů vedené tímto subjektem.

a)

souhrnný zůstatek účtu cenných papírů na začátku daného obchodního dne;

b)

jednotlivé převody cenných papírů na účet cenných papírů nebo z tohoto účtu v průběhu daného obchodního dne;

c)

souhrnný zůstatek účtu cenných papírů na konci daného obchodního dne.

a)

objemy a hodnoty jejich obchodů;

b)

významné závislosti mezi jeho účastníky a zákazníky jeho účastníků – pokud jsou tito zákazníci centrálnímu depozitáři známi –, které by mohly centrálního depozitáře ovlivnit;

c)

jejich potenciální dopad na jiné účastníky a na svůj vypořádací systém jako celek v případě operačního problému ovlivňujícího hladké poskytování služeb centrálního depozitáře.

i)

zákazníky účastníků, kteří jsou odpovědní za významný podíl obchodů zpracovávaných centrálním depozitářem,

ii)

zákazníky účastníků, jejichž obchody jsou na základě svého objemu a hodnot významné z pohledu kapacity těchto účastníků pro řízení rizik.

a)

druhý centrální depozitář nebo jiný subjekt finančnětržní infrastruktury informoval centrálního depozitáře o všech poskytovatelích kritických služeb, které tento druhý depozitář nebo subjekt využívá;

b)

systémy řízení a správy a procesy řízení druhého centrálního depozitáře nebo jiného subjektu tržní infrastruktury neovlivňovaly hladké poskytování služeb centrálního depozitáře včetně opatření k řízení rizik a nediskriminačních podmínek přístupu.

a)

systému klasifikace incidentů s přihlédnutím k jejich dopadu na hladké poskytování služeb centrálního depozitáře;

b)

systému podávání zpráv o závažných provozních incidentech vrcholnému vedení, vedoucímu orgánu a příslušnému orgánu;

c)

přezkumu po incidentu, který je prováděn po každém závažném narušení činností centrálního depozitáře a jehož cílem je identifikovat příčiny a nezbytná zlepšení operací nebo strategie zajištění kontinuity provozu a plánu obnovy provozu po havárii, včetně strategií a plánů uživatelů centrálního depozitáře. Výsledek tohoto přezkumu musí být neprodleně sdělen příslušnému orgánu a dotčeným orgánům.

a)

vytvářet strategie, politiky a postupy k identifikaci, měření a sledování operačních rizik a podávání zpráv o nich;

b)

vytvářet postupy umožňující kontrolu a řízení operačních rizik včetně zavádění veškerých nezbytných úprav systému pro řízení operačního rizika;

c)

zajistit řádné uplatňování strategií, politik a postupů uvedených v písmenech a) a b).

a)

být odolné, a to i v krizových podmínkách na trhu;

b)

mít dostatečnou kapacitu ke zpracování dalších informací v důsledku zvyšujících se objemů vypořádání;

c)

dosahovat cílů centrálního depozitáře v oblasti úrovně služeb.

a)

uživatele;

b)

poskytovatele kritické technické infrastruktury a kritických služeb;

c)

jiné centrální depozitáře;

d)

jiné subjekty tržní infrastruktury;

e)

jiné instituce, ve vztahu k nimž byly v rámci strategie zajištění kontinuity provozu zjištěny vztahy vzájemné závislosti.

a)

kontroly přístupu do systému;

b)

adekvátní záruky proti nežádoucím zásahům zvnějšku a zneužití údajů;

c)

zvláštní zařízení k zachování pravosti a celistvosti údajů, včetně šifrovacích technik;

d)

spolehlivé sítě a postupy pro přesný a rychlý přenos údajů bez významného narušení; a

e)

auditní stopy.

a)

schválen vedoucím orgánem;

b)

předmětem auditorských hodnocení, o nichž jsou podávány zprávy vedoucímu orgánu.

a)

identifikovala všechny jeho nejdůležitější operace a kritické systémy informačních technologií a stanovila minimální úroveň služeb, kterou je u těchto operací nutno zachovat;

b)

obsahovala strategii a cíle centrálního depozitáře, které vedou k zajištění kontinuity operací a systémů uvedených v písmenu a);

c)

zohledňovala veškerá propojení a vzájemné závislosti minimálně ve vztahu k:

d)

definovala a dokumentovala opatření, která mají být použita v případě naléhavé situace ohrožující kontinuitu provozu nebo významného narušení operací centrálního depozitáře s cílem zajistit minimální úroveň služeb kritických funkcí centrálního depozitáře;

e)

identifikovala maximální přijatelnou dobu, po kterou mohou být kritické funkce a systémy informačních technologií mimo provoz.

a)

vypracovat seznam všech procesů a činností, které se podílejí na poskytování jeho služeb;

b)

identifikovat a vytvořit soupis všech složek svého systému informačních technologií, které podporují procesy a činnosti identifikované v písmenu a), jakož i jejich vzájemných závislostí;

c)

identifikovat a zdokumentovat kvalitativní a kvantitativní dopady scénáře obnovy provozu po havárii na jednotlivé procesy a činnosti uvedené v písmenu a) a uvést, jak se tyto dopady v případě narušení provozu v průběhu času mění;

d)

definovat a zdokumentovat minimální úrovně služeb považované za přijatelné a přiměřené z pohledu uživatelů centrálního depozitáře;

e)

identifikovat a zdokumentovat minimální požadavky na zdroje týkající se personálu a dovedností, pracovního prostoru a informačních technologií, které umožní provádět veškeré kritické funkce na minimální přijatelné úrovni.

a)

aby byly aktualizovány;

b)

aby byly přezkoumávány po významném incidentu nebo po provedení významných provozních změn, nejméně však jednou za rok;

c)

aby zohledňovaly veškerý relevantní vývoj včetně vývoje na trhu a v oblasti informačních technologií.

a)

dostupnost vhodných lidských zdrojů;

b)

dostupnost dostatečných finančních zdrojů;

c)

automatické přepnutí na zálohu (failover) a opětovné zahájení operací na sekundárním místě zpracování.

a)

poskytuje úroveň služeb nezbytnou k zajištění toho, že centrální depozitář bude moci provádět své nejdůležitější operace v rámci cílové doby potřebné k obnovení provozu;

b)

musí být umístěno v takové zeměpisné vzdálenosti od primárního místa zpracování, která umožňuje, aby sekundární místo zpracování mělo odlišný rizikový profil, a zabraňuje tomu, aby bylo zasaženo událostí ovlivňující primární místo zpracování;

c)

je okamžitě dostupné zaměstnancům centrálního depozitáře za účelem zajištění kontinuity jeho nejdůležitějších operací v případě, že není k dispozici primární místo zpracování.

a)

identifikace, zaznamenávání a oznamování všech událostí, které znamenají narušení operací centrálního depozitáře;

b)

opatření reagujících na provozní incidenty a naléhavé situace;

c)

posuzování škod a vhodných plánů pro aktivaci reakčních opatření uvedených v písmenu b);

d)

krizového řízení a komunikace včetně příslušných kontaktních míst s cílem zajistit předávání spolehlivých a aktuálních informací příslušným zúčastněným stranám a příslušnému orgánu;

e)

aktivace alternativních provozních a obchodních míst a přechodu na ně;

f)

obnovy provozu informačních technologií včetně aktivace sekundárního místa zpracování informačních technologií a automatického přepnutí na zálohu.

a)

scénáře havárií velkého rozsahu;

b)

přechody mezi primárním a sekundárním místem zpracování;

c)

případně účast:

a)

jsou emitovány nebo zaručeny:

b)

centrální depozitář může příslušnému orgánu doložit, že finanční nástroje mají nízké úvěrové a tržní riziko na základě interního hodnocení provedeného centrálním depozitářem;

c)

jsou denominovány v kterékoli z těchto měn:

d)

jsou volně převoditelné a nevztahují se na ně žádná regulatorní omezení ani žádné nároky třetí osoby, které by narušily zlikvidnění;

e)

mají i za krizových podmínek aktivní trh přímého prodeje nebo aktivní repo trh s různorodou skupinou kupujících a prodávajících, přičemž centrální depozitář má k tomuto trhu spolehlivý přístup;

f)

jsou pravidelně veřejně dostupné spolehlivé údaje o cenách těchto nástrojů.

a)

jsou uzavírány za účelem zajištění měnového rizika vyplývajícího z vypořádání ve více než jedné měně ve vypořádacím systému, jejž centrální depozitář provozuje, nebo za účelem zajištění úrokového rizika, které může ovlivnit aktiva centrálního depozitáře, a v obou případech je lze považovat za zajišťovací smlouvu podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) přijatých v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (9);

b)

jsou pravidelně zveřejňovány spolehlivé údaje o cenách těchto derivátových smluv;

c)

jsou uzavírány na určité časové období nezbytné ke snížení měnového nebo úrokového rizika, kterému je centrální depozitář vystaven.

a)

zeměpisné rozdělení subjektů, u nichž centrální depozitář drží svá finanční aktiva;

b)

vztahy vzájemné závislosti, které subjekt držící finanční aktiva či subjekty z jeho skupiny případně mají s centrálním depozitářem;

c)

úvěrové riziko subjektu, který drží finanční aktiva.

a)

žádající centrální depozitář splňuje požadavky hostitelského centrálního depozitáře na pravidla účasti;

b)

žádající centrální depozitář provádí analýzu finančního zdraví hostitelského centrálního depozitáře ze třetí země, jeho systémů řízení a správy, kapacity zpracování, operační spolehlivosti a případného využívání třetí strany jako poskytovatele kritických služeb;

c)

žádající centrální depozitář přijme veškerá nezbytná opatření, která mu umožní sledovat a řídit rizika identifikovaná na základě analýzy uvedené v písmenu b);

d)

žádající centrální depozitář svým účastníkům zpřístupní všechny právní a provozní podmínky propojení a umožní jim posuzovat a řídit příslušná rizika;

e)

před zřízením propojení centrálních depozitářů s centrálním depozitářem ze třetí země provede žádající centrální depozitář posouzení místních právních předpisů vztahujících se na hostitelského centrálního depozitáře;

f)

propojení centrální depozitáři zajistí důvěrnost informací v souvislosti s fungováním daného propojení. Schopnost zajistit důvěrnost musí být doložena informacemi, které centrální depozitáři poskytnou, včetně případných relevantních právních stanovisek nebo ujednání;

g)

propojení centrální depozitáři se dohodnou na sladění norem a postupů týkajících se operačních otázek a komunikace v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 909/2014;

h)

než toto propojení začne fungovat, žádající a hostitelský centrální depozitář:

i)

hostitelský a žádající centrální depozitář nejméně jednou ročně přezkoumávají všechna propojení, přičemž zohledňují veškerý relevantní vývoj včetně vývoje trhu a informačních technologií a rovněž veškerý vývoj místních právních předpisů uvedených v písmenu e);

j)

u propojení centrálních depozitářů, která nezajišťují vypořádání formou dodání proti zaplacení, zahrnuje roční přezkum uvedený v písmenu i) rovněž posouzení veškerého vývoje, který případně umožní podporu vypořádání formou dodání proti zaplacení.

i)

nárok žádajícího centrálního depozitáře na cenné papíry včetně práva, které je rozhodné pro aspekty vlastnického práva, povahy práv žádajícího centrálního depozitáře na cenné papíry a možnosti zatížit cenné papíry,

ii)

dopad úpadkového řízení zahájeného proti hostitelskému centrálnímu depozitáři ze třetí země na žádajícího centrálního depozitáře, pokud jde o požadavky na oddělení, neodvolatelnost vypořádání a postupy a lhůty pro uplatnění nároku na tyto cenné papíry v příslušné třetí zemi.

a)

žádající centrální depozitář posuzuje a zmírňuje další rizika vyplývající z vypořádání peněžních prostředků;

b)

centrální depozitář, který nemá povolení poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s článkem 54 nařízení (EU) č. 909/2014 a který se podílí na provádění peněžního vypořádání jménem svých účastníků, nezískává úvěr a ve vztahu k vypořádáním formou dodání proti zaplacení, která mají být zpracována prostřednictvím tohoto propojení, využije mechanismů předfinancování, které hradí jeho účastníci;

c)

centrální depozitář, který pro peněžní vypořádání využívá prostředníka, zajistí, aby tento prostředník prováděl toto vypořádání efektivně. Centrální depozitář provádí každoroční přezkumy ujednání s daným prostředníkem.

a)

propojení centrální depozitáři se dohodnou na rovnocenných normách týkajících se sesouhlasování a na provozní době pro zpracování vypořádání, úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech a časů uzávěrek;

b)

propojení centrální depozitáři zavedou rovnocenné postupy a mechanismy pro předávání příkazů k vypořádání s cílem zajistit jejich řádné, bezpečné a přímé zpracování;

c)

pokud interoperabilní propojení podporuje vypořádání formou dodání proti zaplacení, propojení centrální depozitáři zohlední výsledky tohoto vypořádání nejméně jednou denně a bez zbytečného odkladu ve své evidenci;

d)

propojení centrální depozitáři se dohodnou na rovnocenných modelech řízení rizik;

e)

propojení centrální depozitáři se dohodnou na rovnocenných pravidlech a postupech při nepředvídaných situacích a případech selhání uvedených v článku 41 nařízení (EU) č. 909/2014.

a)

prostředník byl jedním z následujících subjektů:

b)

prostředník dodržuje pravidla a požadavky žádajícího centrálního depozitáře, jak dokládají informace poskytované daným prostředníkem, včetně veškerých relevantních právních stanovisek nebo ujednání;

c)

prostředník zajišťuje důvěrnost informací týkajících se provozu propojení centrálních depozitářů, jak dokládají informace poskytované daným prostředníkem, včetně veškerých relevantních právních stanovisek nebo ujednání;

d)

prostředník má operační kapacitu a systémy umožňující:

e)

prostředník dodržuje a plní strategie a postupy řízení rizik žádajícího centrálního depozitáře a disponuje příslušnými odbornými znalostmi v oblasti řízení rizik;

f)

prostředník má zavedena opatření, která zahrnují strategie zajištění kontinuity provozu a související plány zajištění kontinuity provozu a obnovy provozu po havárii s cílem zajistit kontinuitu svých služeb, včasnou obnovu svých operací a plnění svých povinností při událostech, které představují významné riziko narušení jeho operací;

g)

prostředník drží dostatečné finanční zdroje, které mu umožňují plnit povinnosti vůči žádajícímu centrálnímu depozitáři a pokrýt veškeré ztráty, za které je případně činěn odpovědným;

h)

pro operace v rámci propojení centrálních depozitářů je využíván individuálně oddělený účet u hostitelského centrálního depozitáře;

i)

je splněna podmínka uvedená v čl. 84 odst. 1 písm. e);

j)

žádající centrální depozitář je informován o mechanismech kontinuity činnosti mezi prostředníkem a hostitelským centrálním depozitářem;

k)

výnosy z vypořádání jsou neprodleně převáděny na žádajícího centrálního depozitáře.

a)

prostředník neměl žádný nárok na držené cenné papíry;

b)

byl účet v evidenci hostitelského centrálního depozitáře otevřen jménem žádajícího centrálního depozitáře a aby závazky a povinnosti týkající se registrace, převodu a úschovy cenných papírů byly vymahatelné pouze mezi oběma centrálními depozitáři;

c)

žádající centrální depozitář měl okamžitý přístup k cenným papírům drženým u hostitelského centrálního depozitáře, a to i v případě změny nebo insolvence prostředníka.

a)

hostitelský centrální depozitář předá žádajícímu centrálnímu depozitáři denní výkazy s následujícími informacemi týkajícími se jednotlivých účtů cenných papírů a emisí cenných papírů:

b)

žádající centrální depozitář provádí denní porovnání počátečního zůstatku a konečného zůstatku, které mu sdělí hostitelský centrální depozitář nebo prostředník, s evidencí, kterou vede sám žádající centrální depozitář.

a)

po vypořádání formou dodání proti zaplacení existuje na trhu poptávka, doložená prostřednictvím žádosti od kteréhokoli z výborů uživatelů jednoho z propojených centrálních depozitářů;

b)

nedohodnou-li se propojení centrální depozitáři jinak, mohou si za vypořádání formou dodání proti zaplacení účtovat přiměřený komerční poplatek na základě přirážky k nákladům;

c)

existuje bezpečný a efektivní přístup k peněžním prostředkům v měnách, jež pro vypořádání obchodů žádajícího centrálního depozitáře a jeho účastníků s cennými papíry používá hostitelský centrální depozitář.

a)

hostitelský centrální depozitář ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k čl. 89 odst. 1, 4, 9, 13 a 14 a článku 90 tohoto nařízení;

b)

centrální depozitář, který obdrží žádost od účastníka, emitenta, ústřední protistrany nebo obchodního systému o přístup ke svým službám v souladu s čl. 33 odst. 2, čl. 49 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k čl. 89 odst. 1 až 3, 5 až 8 a 10 až 14 a článku 90 tohoto nařízení;

c)

ústřední protistrana, která obdrží žádost od centrálního depozitáře o přístup k údajům této protistrany o obchodech v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k článku 90 tohoto nařízení;

d)

obchodní systém, který obdrží žádost od centrálního depozitáře o přístup k údajům tohoto systému o obchodech v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k článku 90 tohoto nařízení.

a)

žádající centrální depozitář ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k čl. 89 odst. 1, 4, 9 a 13 a článku 90 tohoto nařízení;

b)

účastník, emitent, ústřední protistrana nebo obchodní systém, kteří žádají o přístup do vypořádacího systému, jejž centrální depozitář provozuje, nebo k jiným službám, jež centrální depozitář poskytuje, v souladu s čl. 33 odst. 2, čl. 49 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k čl. 89 odst. 1 až 3, 5 až 8 a 10 až 14 a článku 90 tohoto nařízení;

c)

centrální depozitář, který žádá o přístup k údajům o obchodech ústřední protistrany v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k článku 90 tohoto nařízení;

d)

centrální depozitář, který žádá o přístup k údajům o obchodech obchodního systému v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k článku 90 tohoto nařízení.

a)

právní rizika;

b)

finanční rizika;

c)

operační rizika.

a)

žádající účastník není schopen splnit právní požadavky pro účast ve vypořádacím systému, jejž centrální depozitář provozuje, případně neposkytne centrálnímu depozitáři informace nezbytné k tomu, aby centrální depozitář mohl posoudit, zda tyto požadavky plní, včetně všech požadovaných právních posudků nebo právních opatření;

b)

žádající účastník není schopen zajistit důvěrnost informací, jež jsou prostřednictvím vypořádacího systému poskytovány, v souladu s pravidly platnými v domovském členském státě centrálního depozitáře, případně neposkytuje centrálnímu depozitáři informace potřebné k tomu, aby centrální depozitář mohl posoudit jeho schopnost dodržovat tato pravidla důvěrnosti včetně všech požadovaných právních posudků nebo právních opatření;

c)

pokud je žádající účastník usazen ve třetí zemi, kteroukoli z následujících možností:

a)

emitent není schopen splnit právní požadavky na poskytování služeb centrálního depozitáře;

b)

emitent není schopen zaručit, že cenné papíry byly emitovány způsobem, který umožňuje centrálnímu depozitáři zajistit celistvost emise v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 909/2014.

a)

kritéria uvedená v odst. 2 písm. b);

b)

pokud je obchodní systém usazen ve třetí zemi, nepodléhá žádající obchodní systém regulatornímu a dohledovému rámci, který je srovnatelný s regulatorním a dohledovým rámcem použitelným na obchodní systém v Unii.

a)

žádající účastník nemá operační kapacitu na účast v centrálním depozitáři;

b)

žádající účastník nesplňuje pravidla řízení rizik hostitelského centrálního depozitáře nebo postrádá potřebné odborné znalosti v tomto ohledu;

c)

žádající účastník nezavedl strategie zajištění kontinuity provozu či plány obnovy provozu po havárii;

d)

poskytnutí přístupu vyžaduje, aby hostitelský centrální depozitář provedl významné změny svých operací, které by ovlivnily jeho postupy řízení rizik a ohrozily hladké fungování vypořádacího systému, jejž provozuje, včetně provádění průběžného manuálního zpracování centrálním depozitářem.

a)

kritérium uvedené v odst. 11 písm. d);

b)

vypořádací systém, jejž centrální depozitář provozuje, nemůže zpracovávat měny požadované emitentem.

a)

příslušný orgán místa usazení žádajícího účastníka v souladu s čl. 33 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014;

b)

příslušný orgán místa usazení žádajícího emitenta v souladu s čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) č. 909/2014;

c)

příslušný orgán žádajícího centrálního depozitáře a dotčený orgán uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 909/2014, příslušný pro dohled nad vypořádacím systémem, jejž žádající centrální depozitář provozuje, v souladu s čl. 52 odst. 2 a čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014;

d)

příslušný orgán žádající ústřední protistrany nebo obchodního systému v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014 a dotčený orgán uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 909/2012, příslušný pro dohled nad vypořádacími systémy v členském státě, v němž jsou usazeny žádající ústřední protistrana a obchodní systém, v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014.

a)

kopii rozhodnutí požádat o povolení, vydaného vedoucím orgánem žádajícího centrálního depozitáře, a zápis ze zasedání, na němž vedoucí orgán schválil obsah dokumentace žádosti a její předložení;

b)

kontaktní údaje osoby odpovědné za žádost o povolení, pokud tato osoba není totožná s osobou, která předkládá žádost o povolení uvedenou v článku 17 nařízení (EU) 909/2014;

c)

důkazy, které prokazují existenci povolení uvedeného v čl. 54 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 909/2014;

d)

důkazy o tom, že žádající centrální depozitář splňuje obezřetnostní požadavky uvedené v čl. 59 odst. 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. 909/2014 a požadavky týkající se dohledu uvedené v článku 60 zmíněného nařízení;

e)

důkazy obsahující veškeré příslušné dokumenty včetně stanov, účetní závěrky, auditních zpráv a zpráv výborů pro rizika, které prokazují, že žádající centrální depozitář je v souladu s čl. 54 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 909/2014;

f)

informace týkající se ozdravného plánu uvedeného v čl. 54 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 909/2014;

g)

podnikatelský plán, který splňuje tyto podmínky:

h)

důkazy opodstatňující důvody, proč vypořádání peněžních plateb ve vypořádacím systému centrálního depozitáře nemá být prováděno prostřednictvím účtů vedených u centrální banky, která vydává měnu země, v níž vypořádání probíhá;

i)

podrobné informace o opatřeních, která zajišťují, že poskytování zamýšlených bankovních doplňkových služeb neovlivní hladké poskytování základních služeb centrálního depozitáře uvedených v oddíle A přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, včetně:

a)

kopii rozhodnutí požádat o povolení, vydaného vedoucím orgánem žádajícího centrálního depozitáře, a zápis ze zasedání, na němž vedoucí orgán schválil obsah dokumentace žádosti a její předložení;

b)

kontaktní údaje osoby odpovědné za žádost o povolení, pokud tato osoba není totožná s osobou, která předkládá žádost o povolení uvedenou v článku 17 nařízení (EU) č. 909/2014;

c)

obchodní firmu úvěrové instituce, která má být určena v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 909/2014, její právní formu a adresu sídla v Unii;

d)

důkazy o tom, že úvěrová instituce uvedená v písmenu c) získala povolení uvedené v čl. 54 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 909/2014;

e)

stanovy a jinou zákonem předepsanou dokumentaci určené úvěrové instituce;

f)

vlastnickou strukturu určené úvěrové instituce včetně totožnosti jejích akcionářů;

g)

identifikaci všech společných akcionářů žádajícího centrálního depozitáře a určené úvěrové instituce a veškerých účastí mezi tímto depozitářem a touto institucí;

h)

důkazy o tom, že určená úvěrová instituce splňuje obezřetnostní požadavky uvedené v čl. 59 odst. 1, 3 a 4 nařízení (EU) č. 909/2014 a požadavky týkající se dohledu uvedené v článku 60 zmíněného nařízení;

i)

důkazy včetně zakladatelské smlouvy, účetních závěrek, auditních zpráv, zpráv výborů pro rizika nebo jiných dokumentů, které prokazují, že určená úvěrová instituce splňuje požadavky čl. 54 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) č. 909/2014;

j)

podrobné informace o ozdravném plánu uvedeném v čl. 54 odst. 4 písm. g) nařízení EU č. 909/2014;

k)

podnikatelský plán, který splňuje tyto podmínky:

l)

důkazy opodstatňující důvody, proč vypořádání peněžních plateb ve vypořádacím systému centrálního depozitáře nemá být prováděno prostřednictvím účtů vedených u centrální banky, která vydává měnu země, v níž vypořádání probíhá;

m)

podrobné informace týkající se následujících aspektů vztahu mezi centrálním depozitářem a určenou úvěrovou institucí:

a)

informace uvedené v článku 91 pro každou určenou úvěrovou instituci;

b)

popis úlohy každé určené úvěrové instituce a vztahy mezi nimi.