14.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/23

(1)

Článek 13 nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví mechanismus, jenž má v oblasti, na niž se uvedené nařízení vztahuje, najít řešení zajišťující soulad mezi právními požadavky Unie a právními požadavky třetích zemí. V rámci těchto řešení je Komise zmocněna přijímat rozhodnutí, jimiž se právní, dohledové a vynucovací předpisy určité třetí země prohlašují za rovnocenné požadavkům stanoveným v článcích 4, 9, 10 a 11 nařízení (EU) č. 648/2012, takže v případě smluvních stran, které provádějí transakci, na niž se vztahuje uvedené nařízení, přičemž alespoň jedna z těchto smluvních stran je usazena v uvedené třetí zemi, se má za to, že splněním požadavků stanovených právním režimem dotyčné třetí země uvedené požadavky splnily. Díky uvedenému prohlášení o rovnocennosti se lze vyhnout uplatnění duplicitních nebo konfliktních pravidel, čímž přispívá k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížení systémového rizika a zvýšení transparentnosti trhů s deriváty zajištěním mezinárodně konzistentního uplatňování zásad dohodnutých s mezinárodními partnery Unie a stanovených v uvedeném nařízení.

(2)

Ustanovení čl. 11 odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU) č. 648/2012, upřesněná technickými normami přijatými na základě čl. 11 odst. 14 písm. a) a b) a čl. 11 odst. 15 uvedeného nařízení, stanoví právní požadavky Unie týkající se včasného potvrzení podmínek, komprese a srovnávání portfolií použitelné na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, povinností v oblasti oceňování a řešení sporů vztahující se na uvedené smlouvy („operační techniky snižování rizika“), jakož i povinnosti týkající se výměny kolaterálu („marže“) mezi smluvními stranami.

(3)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o operační techniky snižování rizika a maržové požadavky, měl by být hmotněprávní výsledek použitelných právních, dohledových a vynucovacích předpisů rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti proto je ověřit, že právní, dohledové a vynucovací předpisy Spojených států amerických (USA) zajišťují, že OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana a uzavírá je alespoň jedna smluvní strana usazená v uvedené třetí zemi, nevystavují finanční trhy v Unii vyššímu riziku, než jakému by uvedené trhy byly vystaveny uvedeným druhem derivátových smluv uzavřených smluvními stranami usazenými v Unii, a že tedy v Unii nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika.

(4)

Komise dne 1. září 2013 obdržela odborné doporučení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ohledně právních, dohledových a vynucovacích předpisů v USA (2), týkající se mimo jiné operačních technik snižování rizika použitelných na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana. Orgán ESMA ve svém odborném doporučení shledal, že právně závazné požadavky ohledně včasného potvrzení podmínek, srovnávání a komprese portfolií v USA jsou rovnocenné právně závazným požadavkům použitelným podle nařízení (EU) č. 648/2012. Orgán ESMA nicméně dospěl k závěru, že v době jeho posouzení nebyl režim řešení sporů platný v USA rovnocenný režimu podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012. Orgán ESMA rovněž konstatoval, že rovnocennost mezi režimy pro dvoustranné marže nebylo v dané době možné posoudit, jelikož technické normy upřesňující pravidla ohledně dvoustranných marží v Unii dosud nebyly vypracovány.

(5)

Komise při provádění svého posouzení vzala v úvahu doporučení orgánu ESMA spolu s regulačním vývojem, k němuž od té doby došlo. Toto rozhodnutí však není založeno pouze na srovnávací analýze právních, dohledových a vynucovacích požadavků platných v USA, ale také na posouzení výsledku uvedených požadavků a jejich adekvátnosti za účelem snížení rizik vyplývajících z uvedených smluv způsobem považovaným za rovnocenný výsledku požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012.

(6)

Právní, dohledové a vynucovací předpisy platné v USA pro OTC derivátové smlouvy jsou stanoveny v hlavě VII zákona „Dodd Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act“ (dále jen „Dodd-Frankův zákon“) a ve specifických prováděcích pravidlech, která přijala Komise pro obchodování s komoditními futures (Commodity Futures Trading Commission) – dále jen „předpisy CFTC“). Dodd-Frankův zákon, jenž vstoupil v platnost v červenci 2010, zavedl pro některé OTC deriváty, jež jsou v § 1a bodě 47 zákona o komoditních burzách (Commodity Exchange Act – dále jen „CEA“) definovány jako swapy, nový regulační rámec, jehož cílem je snížit systémové riziko, zvýšit transparentnost a podpořit integritu trhu ve finančním systému. Jurisdikci nad swapy vykonává CFTC a u většiny normativních ustanovení hlavy VII Dodd-Frankova zákona nastala použitelnost v roce 2011.

(7)

Na obchodníky se swapy (swap dealers) a významné účastníky swapových operací (major swap participants) se vztahují operační techniky snižování rizika použitelné na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, a to v důsledku doplnění nového ustanovení § 4s bodu i) do zákona CEA prostřednictvím § 731 Dodd-Frankova zákona. Toto rozhodnutí by se proto mělo vztahovat na právní, dohledové a vynucovací předpisy týkající se včasného potvrzení podmínek, komprese a srovnávání portfolií, povinností v oblasti oceňování a řešení sporů, jakož i maržových požadavků použitelných na obchodníky se swapy a významné účastníky swapových operací usazené v USA, kteří dostali povolení a podléhají dohledu v souladu s předpisy CFTC. Toto rozhodnutí by se však nemělo vztahovat na právní, dohledové a vynucovací předpisy USA použitelné na osoby registrované u Komise pro cenné papíry a burzu (Securities and Exchange Commission), jako jsou obchodníci se swapy založenými na cenných papírech (security-based swap dealer) nebo významní účastníci swapových operací založených na cenných papírech (major security-based swap participant) podle zákona o obchodování na burze (Securities Exchange Act) z roku 1934 (ustanovení 15 U.S.C. 78a a násl.).

(8)

Předpisy CFTC týkající se operačních technik snižování rizika použitelných na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, obsahují podobné povinnosti, jako jsou ty stanovené v čl. 11 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012. Konkrétně podčást I části 23 předpisů CFTC obsahuje specifické podrobné požadavky týkající se včasného potvrzení podmínek, komprese a srovnávání portfolií, oceňování transakcí a řešení sporů použitelné na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana. Ve všech níže uvedených aspektech jsou požadavky stanovené v předpisech CFTC rovnocenné příslušným požadavkům nařízení (EU) č. 648/2012: i) frekvence a prahové hodnoty pro srovnávání portfolií; ii) lhůty pro včasné potvrzení podmínek; iii) požadavky na kompresi portfolia podle zásady „dodržuj, nebo vysvětli“; iv) požadavky na každodenní oceňování transakcí, u nichž nebyl proveden clearing. Jelikož má odlišný rozsah požadavků na dohody o řešení sporů malý dopad, měly by být uvedené požadavky rovněž považovány za rovnocenné požadavkům nařízení (EU) č. 648/2012 týkajícím se řešení sporů.

(9)

Na základě výše uvedených skutečností by měly být právní, dohledové a vynucovací předpisy použitelné na obchodníky se swapy a významné účastníky swapových operací, pokud jde o swapy, nad nimiž vykonává jurisdikci CFTC ve smyslu § 1a bodu 47 zákona CEA, považovány za rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012 týkajícím se včasného potvrzení podmínek, komprese a srovnávání portfolií a povinností v oblasti oceňování transakcí a řešení sporů použitelným na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, jež jsou stanoveny v čl. 11 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení.

(10)

Pokud jde o marže u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, představují právně závazné požadavky CFTC Margin Requirements for Uncleared Swaps for Swap Dealers and Major Swap Participants zveřejněné v lednu 2016 (dále jen „pravidlo konečné marže“) a Margin Requirements for Uncleared Swaps for Swap Dealers and Major Swap Participants – Cross Border Application of the Margin Requirements (dále jen „pravidlo přeshraniční marže“) zveřejněné v srpnu 2016.

(11)

Zatímco předpisy CFTC týkající se operačních technik snižování rizika použitelných na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, se vztahují na všechny obchodníky se swapy a významné účastníky swapových operací, předpisy CFTC týkající se marží uvedených OTC derivátových smluv se vztahují pouze na ty obchodníky se swapy a významné účastníky swapových operací, kteří nepodléhají obezřetnostnímu regulačnímu orgánu. Definice „obezřetnostního regulačního orgánu“ v zákoně CEA zahrnuje tyto subjekty: Board of Governors of the Federal Reserve System, Office of the Comptroller of the Currency, Federal Deposit Insurance Corporation, Farm Credit Administration a Federal Housing Finance Agency.

(12)

Předpisy CFTC použitelné na marže OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, vyžadují pouze výměnu počáteční marže s „krytou smluvní stranou“ ve smyslu bodu 23.151 předpisů CFTC. Krytá smluvní strana je smluvní strana, která je „finančním konečným uživatelem s významnou expozicí vůči swapům nebo subjekt swapu, který uzavře swap s krytým subjektem swapu. Podle bodu 23.150 předpisů CFTC představuje významná expozice vůči swapům průměrnou denní pomyslnou hodnotu OTC derivátů, u nichž nebyl proveden clearing, jež převyšuje 8 miliard USD, zatímco analogická prahová hodnota stanovená v článku 28 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 (3) činí 8 miliard EUR. V Unii nemá požadavek na výměnu variační marže práh významnosti a použije se na veškeré smluvní strany, na něž se vztahuje čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012. Předpisy CFTC (pravidlo konečné marže) stanoví kombinovanou minimální hodnotu převodu počáteční a variační marže 500 000 USD, zatímco odpovídající požadavek stanovený v článku 25 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 činí 500 000 EUR. Vzhledem k malému dopadu rozdílu v měnách by tyto částky měly být považovány za rovnocenné.

(13)

Požadavky pravidla konečné marže se vztahují na swapy, jež zahrnují téměř všechny smlouvy definované v nařízení (EU) č. 648/2012 jako OTC deriváty, s výjimkou měnových forwardů a měnových swapů, pro něž pravidlo konečné marže žádné požadavky nestanoví. Předpisy CFTC navíc nepředpokládají žádné zvláštní zacházení se strukturovanými produkty včetně krytých dluhopisů a sekuritizací. V Unii jsou měnové swapy a měnové forwardy vyňaty z požadavků na počáteční marži a deriváty spojené s krytými dluhopisy pro účely zajištění mohou být z požadavků na počáteční marži rovněž vyňaty. Toto rozhodnutí by se proto mělo použít pouze na OTC deriváty, jež podléhají maržovým požadavkům podle právních předpisů Unie i CFTC.

(14)

Požadavky na výpočet počáteční marže v předpisech CFTC jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012. Stejně jako příloha IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 umožňují předpisy CFTC použití standardizované metody. Alternativně lze pro výpočet využít interní metody nebo metody třetích stran, pokud tyto metody obsahují některé specifické parametry včetně minimálních intervalů spolehlivosti a období krytí rizika marží a některé historické údaje včetně krizových období. Tyto metody musí schválit CFTC nebo registrované sdružení pro futures.

(15)

Požadavky stanovené v předpisech CFTC na způsobilý kolaterál a na to, jak má být tento kolaterál držen a oddělen, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251. Předpisy CFTC obsahují rovnocenný seznam druhů způsobilého kolaterálu a preambule k pravidlu konečné marže stanoví, že obchodníci se swapy a významní účastníci swapových operací, kteří nepodléhají obezřetnostnímu regulačnímu orgánu, by měli vzít v úvahu koncentraci kolaterálu. Požadavky CFTC na marže u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, by proto měly být považovány za rovnocenné požadavkům podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

(16)

Pokud jde o rovnocennou míru ochrany služebního tajemství, vztahuje se v USA na informace v držení CFTC, jakož i ostatních federálních regulačních orgánů, zákon o ochraně soukromí (Privacy Act) a zákon o svobodě informací (Freedom of Information Act – FOIA). Podle zákona FOIA musí fyzická osoba nebo organizace v mnoha případech podniknout kroky k zajištění důvěrného zacházení s poskytnutými informacemi. Zákon o ochraně soukromí a zákon FOIA proto poskytují záruky služebního tajemství včetně ochrany obchodních tajemství, která příslušné orgány sdílejí se třetími stranami, jež jsou rovnocenné zárukám stanoveným v hlavě VIII nařízení (EU) č. 648/2012. Požadavky USA by měly být považovány za poskytující rovnocennou míru ochrany služebního tajemství, jakou zaručuje nařízení (EU) č. 648/2012.

(17)

Pokud jde o účinný dohled a vynucování právních předpisů v USA, má CFTC široké vyšetřovací a kontrolní pravomoci pro účely posuzování souladu s povinnostmi týkajícími se včasného potvrzení podmínek, komprese a srovnávání portfolií a povinnostmi v oblasti oceňování transakcí a řešení sporů, které se vztahují na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana. CFTC může přijmout širokou škálu opatření v oblasti dohledu, aby ukončila případné porušení použitelných požadavků. Kromě toho právní rámec USA stanoví v případě porušení použitelných požadavků občanskoprávní sankce včetně pokut a dočasných nebo stálých soudních zákazů či příkazů zdržet se jednání, jakož i trestněprávní sankce. Uvedená opatření by proto měla být považována za opatření zajišťující účinné uplatňování příslušných právních, regulačních a vynucovacích předpisů na základě Dodd-Frankova zákona, zákona CEA a předpisů CFTC spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování.

(18)

Komise by měla ve spolupráci s orgánem ESMA nadále pravidelně monitorovat vývoj a účinné uplatňování právních, dohledových a vynucovacích předpisů pro OTC derivátové smlouvy v USA, které se týkají včasného potvrzení podmínek, komprese a srovnávání portfolií, oceňování transakcí, řešení sporů a maržových požadavků použitelných na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato. Neměla by tím být dotčena možnost, aby Komise kdykoli uskutečnila specifický přezkum, pokud si relevantní vývoj vynutí, aby Komise status rovnocennosti přiznaný tímto rozhodnutím opětovně posoudila. Na základě tohoto opětovného posouzení by mohlo být toto rozhodnutí zrušeno.

(19)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,