Referenční dokumenty

Činnost

Spalování odpadů (WI)

Spalování hnoje

Odvětví zpracování odpadu (WT)

Kompostování a anaerobní digesce hnoje

Monitorování emisí z instalací IED (ROM)

Monitorování emisí do ovzduší a vody

Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM)

Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Emise ze skladování (EFS)

Skladování materiálů a manipulace s nimi

Energetická účinnost (ENE)

Obecné aspekty energetické účinnosti

Průmysl potravin, nápojů a mléka (FDM)

Výroba krmiv

Použitý termín

Definice

Podle libosti

Zajištění volného přístupu ke krmivům nebo vodě, což zvířeti umožní, aby si samo regulovalo přísun potravy podle svých biologických potřeb.

Prostor pro zvíře

Prostor poskytnutý každému zvířeti v chovném systému s ohledem na maximální kapacitu provozu.

Ochranné zpracování půdy

Jakýkoli způsob obdělávání půdy, který na poli nechává posklizňové zbytky (například kukuřičná stébla nebo strniště) před zasetím dalších plodin, aby se snížilo riziko eroze půdy a její úbytek.

Stávající hospodářství

Hospodářství, které není nové.

Stávající provoz

Provoz, který není novým provozem.

Hospodářství

Zařízení určené v čl. 3 odst. 3 směrnice 2010/75/EU, v němž probíhá chov prasat nebo drůbeže.

Hnůj

Kejda a/nebo tuhý hnůj.

Nové hospodářství

Hospodářství poprvé povolené po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada hospodářství po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

Nový provoz

Provoz poprvé povolený v místě hospodářství po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada provozu na stávajících základech po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

Provoz

Součást hospodářství, kde probíhá jeden z následujících procesů nebo činností: chov dobytka, uskladnění hnoje, zpracování hnoje. Provoz tvoří jediná budova (nebo zařízení) a/nebo nezbytné zařízení pro provádění procesů nebo činností.

Citlivý receptor

Oblast se zvláštní potřebou ochrany proti nepříznivým vlivům, jako jsou:

Kejda

Výkaly a moč smíchané nebo nesmíchané s podestýlkovým materiálem a vodou, kdy je obsah sušiny v tekutém hnoji nejvýše asi 10 %, který vlivem gravitace odtéká a lze jej odčerpat.

Tuhý hnůj

Výkaly a moč smíchané nebo nesmíchané s podestýlkovým materiálem, který vlivem gravitace neodtéká a nelze jej odčerpat.

Celkový amoniakální dusík

Amoniakální-N (NH4-N) a jeho sloučeniny včetně kyseliny močové, které se snadno rozpadají na NH4-N.

Celkový dusík

Celkový dusík, vyjádřený jako N, obsahuje volný amoniak a amoniak (NH4-N), dusitany (NO2-N), dusičnany (NO3-N) a organické sloučeniny dusíku.

Celkový vyloučený dusík

Celkový dusík vyloučený z metabolických procesů zvířete prostřednictvím moči a výkalů.

Celkový fosfor

Celkový fosfor, vyjádřený jako P2O5, zahrnuje veškeré anorganické i organické sloučeniny fosforu, rozpuštěné nebo vázané na částice.

Celkový vyloučený fosfor

Celkový fosfor vyloučený z metabolických procesů zvířete prostřednictvím moči a výkalů.

Odpadní voda

Dešťová voda běžně smísená s hnojem, voda odvedená po čištění ploch (např. podlah) a vybavení a voda odvedená z provozu systémů čištění vzduchu. Lze ji označovat i jako znečištěnou vodu.

Použitý termín

Definice

Plemenná drůbež

Mateřský kmen (samci i samice) chovaný ke kladení vajec pro líhnutí kuřat.

Brojleři

Kuřata chovaná pro produkci masa.

Plemenná drůbež pro brojlery

Mateřský kmen (samci i samice) chovaný ke kladení vajec pro produkci brojlerů.

Plemenné prasnice

Prasnice mezi perinatálním obdobím a odstavením selat.

Prasata na výkrm

Prasata chovaná obvykle od živé hmotnosti 30 kg po porážku nebo první zapuštění. Do této kategorie patří dosud nezapuštěné kusy, výkrm a prasničky.

Březí prasnice

Zabřezlé prasnice včetně prasniček.

Nosnice

Dospělé slepice pro snůšku vajec po 16 až 20 týdnech věku.

Prasnice k připuštění

Prasnice připravené k zapuštění a před zabřeznutím.

Prasata

Živočich druhu prasete jakéhokoliv věku, chovaný pro plemenitbu nebo výkrm.

Selata

Prasata od narození do odstavení.

Drůbež

Slepice (kuřata), krocani, perličky, kachny, husy, křepelky, holubi, bažanti a koroptve, chované nebo držené v zajetí pro reprodukci, pro produkci masa nebo konzumních vajec nebo pro dodávku k doplnění stavu volně žijící zvěře.

Kuřice

Malá kuřatado stáří pro snášení vajec. Při chovu pro produkci vajec se kuřice stává nosnicí, když začne snášet vejce ve stáří 16 až 20 týdnů. Při chovu pro odchov se samice i samci kuřat definují jako kuřice do 20 týdnů věku.

Prasnice

Samice prasat během chovných období páření, březosti a plemenitby.

Odstávčata

Malá prasata chovaná od odstavu po výkrm, obvykle chovaná od živé hmotnosti přibližně 8 kg až 30 kg.

Technika

Použitelnost

a

Správné umístění provozu/hospodářství a prostorové rozmístění činností pro tyto účely:

Nemusí být obecně použitelná pro stávající provozy/hospodářství.

b

Vzdělávání a školení zaměstnanců, zejména v těchto oblastech:

Obecně použitelné.

c

Příprava nouzového plánu pro řešení neočekávaných emisí a nehod, jako je znečištění vodních ploch. Toto znamená například:

Obecně použitelné.

d

Pravidelná kontrola, oprava a údržba konstrukcí a vybavení, jako je:

Může sem patřit i čistota hospodářství a ochrana proti škůdcům.

Obecně použitelné.

e

Uskladnění uhynulých zvířat tak, aby se zajistila prevence nebo snížení emisí.

Obecně použitelné.

Technika (3)

Použitelnost

a

Snižovat obsah hrubých proteinů použitím stravy s vyváženým obsahem dusíku podle energetických potřeb a stravitelných aminokyselin.

Obecně použitelné.

b

Vícefázové krmení se složením stravy uzpůsobené podle zvláštních požadavků produkčního období.

Obecně použitelné.

c

Přidávání řízených množství esenciálních aminokyselin ke stravě s nízkým obsahem hrubých proteinů.

Použitelnost může být omezena, pokud nejsou ekonomicky dostupná krmiva s nízkým obsahem proteinů. Syntetické aminokyseliny nejsou použitelné pro organickou živočišnou výrobu.

d

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený dusík.

Obecně použitelné.

Parametr

Kategorie zvířat

Celkový vyloučený dusík související s nejlepšími dostupnými technikami (4)  (5)

(kg vyloučeného N/prostor pro zvíře/rok)

Celkový vyloučený dusík vyjádřený jako N.

Odstávčata

1,5–4,0

Prasata na výkrm

7,0–13,0

Prasnice (včetně selat)

17,0–30,0

Nosnice

0,4–0,8

Brojleři

0,2–0,6

Kachny

0,4–0,8

Krocani a krůty

1,0–2,3 (6)

Technika (7)

Použitelnost

a

Vícefázové krmení se složením stravy uzpůsobené podle zvláštních požadavků produkčního období.

Obecně použitelné.

b

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený fosfor (např. fytáza).

Fytáza nemusí být použitelná v případě organické živočišné výroby.

c

Používání vysoce stravitelných anorganických fosforečnanů pro částečnou náhradu běžných zdrojů fosforu v krmivu.

Obecně použitelná s omezeními souvisejícími s dostupností vysoce stravitelných anorganických fosforečnanů.

Parametr

Kategorie zvířat

Celkový vyloučený fosfor související s nejlepšími dostupnými technikami (8)  (9)

(kg vyloučeného P2O5/prostor pro zvíře/rok)

Celkový vyloučený fosfor vyjádřený jako P2O5.

Odstávčata

1,2–2,2

Prasata na výkrm

3,5–5,4

Prasnice (včetně selat)

9,0–15,0

Nosnice

0,10–0,45

Brojleři

0,05–0,25

Krocani a krůty

0,15–1,0

Technika

Použitelnost

a

Vedení záznamů o používání vody.

Obecně použitelné.

b

Detekce a oprava úniků vody.

Obecně použitelné.

c

Používání vysokotlakých čističů na čištění ustájení zvířat a vybavení.

Nepoužitelné pro drůbežářské provozy využívající suché čištění.

d

Volba a používání vhodného vybavení (např. kapátkových napáječek, vodních žlabů) pro konkrétní kategorii zvířat při zajištění dostupnosti vody (podle libosti).

Obecně použitelné.

e

Ověření a (podle potřeby) pravidelná úprava kalibrace zařízení na pitnou vodu.

Obecně použitelné.

f

Opakované používání neznečištěné dešťové vody na čištění.

Nemusí být použitelná pro stávající hospodářství kvůli vysokým nákladům.

Použitelnost mohou omezit rizika biologické bezpečnosti.

Technika (10)

Použitelnost

a

Minimalizace znečištěných ploch.

Obecně použitelné.

b

Minimalizace používání vody.

Obecně použitelné.

c

Oddělení neznečištěné dešťové vody od toku odpadní vody, která vyžaduje vyčištění.

Nemusí být použitelná pro stávající hospodářství.

Technika (11)

Použitelnost

a

Odvod odpadní vody do zvláštní nádrže nebo do jímky kejdy.

Obecně použitelné.

b

Vyčištění odpadní vody.

Obecně použitelné.

c

Aplikace odpadní vody např. v rámci zavlažovacího systému, jako je postřikovač, pojízdný zavlažovač, cisternový vůz, hadicový injektor.

Použitelnost může být omezena kvůli omezené dostupnosti vhodných pozemků v sousedství hospodářství.

Použitelná pouze pro odpadní vodu s prokazatelně nízkou mírou znečištění.

Technika (12)

Použitelnost

a

Vysoce účinný ohřev/chlazení a systémy odvětrávání.

Nemusí být použitelná pro stávající hospodářství.

b

Optimalizace ohřevu/chlazení a odvětrávání a jejich řízení, zejména v případě používání systémů čištění vzduchu.

Obecně použitelné.

c

Izolace stěn, podlah a/nebo stropů ustájení zvířat.

Nemusí být použitelná pro provozy využívající přirozené odvětrávání. Izolace nemusí být použitelná pro stávající provozy kvůli konstrukčním omezením.

d

Používání úsporného osvětlení.

Obecně použitelné.

e

Použití tepelných výměníků. Lze použít jeden z následujících systémů:

Tepelné výměníky vzduch-země lze použít pouze tehdy, když je k dispozici dostatečný prostor kvůli značné ploše pozemku.

f

Používání tepelných čerpadel pro regeneraci tepla.

Použitelnost tepelných čerpadel na základě regenerace geotermálního tepla je omezena při používání vodorovných potrubí, jelikož vyžadují dostupný prostor.

g

Regenerace tepla s vyhřívanou a chlazenou podlahou s podestýlkou (systém Combideck).

Nelze použít pro chov prasat.

Použitelnost závisí na možnosti instalovat uzavřené podzemní úložiště obíhající vody.

h

Použití přirozené ventilace.

Nelze použít v provozech s centrálním větráním.

V provozech chovu prasat to nemusí být použitelné pro:

V provozech chovu drůbeže to nemusí být použitelné:

Technika

Popis

Použitelnost

a

Zajištění vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými receptory.

Ve fázi projektování provozu/hospodářství se zajistí vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými receptory za pomoci použití minimálních standardních vzdáleností.

Nemusí být obecně použitelná pro stávající provozy/hospodářství.

b

Umístění zařízení.

Hladiny hluku lze omezit těmito kroky:

V případě stávajících provozů může být přemístění zařízení znemožněno nedostatkem místa nebo přílišnými náklady.

c

Operativní opatření:

Mezi ně patří například taková opatření:

Obecně použitelné.

d

Zařízení s nízkou hlučností.

Sem patří například následující vybavení:

BAT 7.d.iii se používá jen v chovech prasat.

Pasivní adlibitní dávkovače se používají pouze tehdy, když je zařízení nové nebo vyměněné nebo když zvířata nevyžadují omezený přísun krmiv.

e

Zařízení pro kontrolu hluku.

To zahrnuje:

Použitelnost může být omezena dostupným prostorem a otázkami ochrany zdraví a bezpečnosti.

Nelze použít pro materiály pohlcující hluk, které brání účinnému čištění provozu.

f

Snížení hluku.

Šíření zvuku lze omezit tím, že se mezi zdroje hluku a jeho příjemce umístí překážky.

Nemusí být obecně použitelné z důvodů biologické bezpečnosti.

Technika (13)

Použitelnost

a

Snižování prašnosti uvnitř budov s hospodářskými zvířaty. Pro tento účel lze použít kombinaci následujících technik:

1.

Dlouhou slámu nelze použít u kejdových systémů.

Obecně použitelné.

Obecně použitelné.

Obecně použitelné.

Obecně použitelné.

Použitelnost může být omezena s ohledem na životní podmínky zvířat.

b

Snižování koncentrací prachu uvnitř budov pomocí jedné z následujících technik:

Použitelnost může být omezena z důvodu nižší pocitové teploty u zvířat během postřiku, zejména v citlivých fázích života zvířat nebo v chladném či vlhkém podnebí.

Použitelnost může být omezena i u některých systémů s tuhým hnojem na konci chovného období z důvodu vysokých emisí amoniaku.

Použitelné pouze v drůbežářských provozech s kusy staršími než přibližně 21 dní. Použitelnost v provozech pro nosnice může být omezena kvůli riziku znečištění zařízení v hale.

Nemusí být použitelná v provozech s prasaty nebo ve stávajících drůbežárnách kvůli technickým nebo ekonomickým důvodům.

c

Čištění výstupního vzduchu pomocí systému čištění vzduchu, jako je:

Použitelné pouze v provozech s tunelovým větráním.

Použitelné pouze v drůbežárnách s tunelovým větráním.

Tato technika nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

Použitelné pouze pro kejdové provozy.

Pro umístění filtračních sad je nutná dostatečná plocha mimo budovu se zvířaty.

Tato technika nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

Technika (14)

Použitelnost

a

Zajištění vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými receptory.

Nemusí být obecně použitelná pro stávající hospodářství/provozy.

b

Použití systému ustájení, který zavede jednu z následujících zásad nebo jejich kombinaci:

Snižování teploty vnitřního prostředí, proudění vzduchu a rychlosti nemusejí být použitelné kvůli otázkám životních podmínek zvířat.

Odstraňování kejdy oplachováním nelze z důvodu vysokého zápachu použít u hospodářství s prasaty, jež se nacházejí v blízkosti citlivých receptorů.

Viz použitelnost pro ustájení zvířat v BAT 30, BAT 31, BAT 32, BAT 33 a BAT 34.

c

Optimalizace podmínek uvolňování emisí do ovzduší z ustájení zvířat pomocí jedné z následujících technik nebo jejich kombinace:

Zarovnání osy vrcholu není použitelné u stávajících provozů.

d

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Tato technika nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

Biofiltr je použitelný pouze pro kejdové provozy.

U biofiltru je pro umístění filtračních sad nutná dostatečná plocha mimo budovu se zvířaty.

e

Použití jedné z následujících technik uskladnění hnoje nebo jejich kombinace:

Viz použitelnost BAT 16.b pro kejdu.

Viz použitelnost BAT 14.b pro tuhý hnůj.

Obecně použitelné.

Obecně použitelné.

f

Zpracování hnoje pomocí jedné z následujících technik, aby se omezily emise pachových látek během aplikace (nebo před ní):

Viz použitelnost BAT 19.d.

Viz použitelnost BAT 19.f.

Viz použitelnost BAT 19.b.

g

Použití jedné z následujících technik aplikace hnoje do půdy nebo jejich kombinace:

Viz použitelnost BAT 21.b, BAT 21.c nebo BAT 21.d.

Viz použitelnost BAT 22.

Technika (15)

Použitelnost

a

Snižování poměru mezi emisní plochou a objemem hromady tuhého hnoje.

Obecně použitelné.

b

Zakrývání hromad tuhého hnoje.

Obecně použitelné v případě, že hnůj vysychá nebo se předem suší v ustájení zvířat. Nemusí být použitelné pro nevysušený tuhý hnůj v případě častého přidávání na hromadu.

c

Skladování sušeného tuhého hnoje v zakrytém objektu.

Obecně použitelné.

Technika (16)

Použitelnost

a

Skladování sušeného tuhého hnoje v zakrytém objektu.

Obecně použitelné

b

Použití betonového sila pro uskladnění tuhého hnoje.

Obecně použitelné.

c

Skladování tuhého hnoje na pevné nepropustné zemi vybavené odvodňovacím systémem a záchytnou nádrží pro odtékající látky.

Obecně použitelné.

d

Výběr skladu s dostatečnou kapacitou pro přechovávání tuhého hnoje v obdobích, kdy není aplikace možná.

Obecně použitelné.

e

Uložení tuhého hnoje v hromadách mimo povrchové nebo podzemní vodní toky, do nichž by odtékající látky mohly proniknout.

Použitelné pouze pro dočasné hromady na poli, jejichž umístění se každý rok mění.

Technika (17)

Použitelnost

a

Vhodné plánování a řízení úložiště kejdy pomocí kombinace následujících technik:

Nemusí být obecně použitelná pro stávající úložiště.

Příliš vysoká úložiště kejdy nemusí být použitelná kvůli vysokým nákladům a bezpečnostním rizikům.

Nemusí být obecně použitelná pro stávající úložiště.

Obecně použitelné.

b

Zakrytí úložiště kejdy. Pro tento účel lze použít jednu z následujících technik:

Nemusí být použitelné u stávajících provozů kvůli ekonomickým důvodům a konstrukčním vyžadujícím dodatečnou zátěž.

Pružné zakrytí nelze použít v oblastech, kde převažující povětrnostní podmínky mohou ohrozit jejich konstrukci.

Použití plastových pelet, lehkých sypaných materiálů a geometrických plastových dlaždic není použitelné pro kejdu s přirozenou krustou.

Míchání kejdy během homogenizace, plnění a vyprazdňování může být omezením pro použití některých plovoucích materiálů, které mohou způsobit sedimentaci nebo zablokování čerpadel.

Přirozená krusta nemusí být použitelná v chladném podnebí nebo u kejdy s nízkým obsahem sušiny.

Přirozená krusta není použitelná u úložišť, kde míchání, plnění nebo vypouštění kejdy znemožňuje vznik stabilní přirozené krusty.

c

Zvýšení kyselosti kejdy.

Obecně použitelné.

Technika (18)

Použitelnost

a

Minimalizace pohybů s kejdou.

Obecně použitelné.

b

Zakrytí úložiště kejdy se zemními okraji (lagunu) pružným nebo plovoucím krytem, jako jsou:

Plastové plachty nemusí být použitelné u velkých stávajících lagun z konstrukčních důvodů.

Sláma a lehké sypané materiály nemusí být použitelné u velkých lagun, kde proudění větru neumožňuje trvale zakrýt celou plochu laguny.

Použití lehkých sypaných materiálů není použitelné pro kejdu s přirozenou krustou.

Míchání kejdy během homogenizace, plnění a vyprazdňování může zabránit použití některých plovoucích materiálů, které mohou způsobit sedimentaci nebo zablokování čerpadel.

Přirozená krusta nemusí být použitelná v chladném podnebí nebo u kejdy s nízkým obsahem sušiny.

Přirozená krusta není použitelná u lagun, kde míchání, plnění nebo vypouštění kejdy znemožňuje vznik stabilní přirozené krusty.

Technika (19)

Použitelnost

a

Používání úložišť odolných vůči mechanickým, chemickým a tepelným vlivům.

Obecně použitelné.

b

Výběr úložiště s dostatečnou kapacitou na přechovávání kejdy v obdobích, kdy není aplikace možná.

Obecně použitelné.

c

Konstrukce nepropustných zařízení a vybavení pro sběr a přepravu kejdy (např. studny, kanály, drenáže, čerpací stanice).

Obecně použitelné.

d

Skladování kejdy v úložištích se zemními okraji (laguny) s nepropustnou základnou a stěnami např. s použitím jílu nebo plastového obložení (nebo dvojitého obložení).

Obecně použitelné pro laguny.

e

Instalace systému pro detekci úniku, např. s použitím geotextílie, drenážní vrstvy a drenážního potrubí.

Použitelné pouze pro nové provozy.

f

Kontrola neporušenosti konstrukce úložišť alespoň jednou ročně.

Obecně použitelné.

Technika (20)

Použitelnost

a

Mechanická separace kejdy. Sem patří např.:

Šnekový separátor;

Použitelné pouze v těchto případech:

Použití polyakrylamidu jako flokulantu nemusí být možné kvůli riziku vzniku akrylamidu.

b

Anaerobní digesce hnoje v bioplynové instalaci.

Tato technika nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

c

Použití vnějšího tunelu na sušení hnoje.

Použitelné pouze pro hnůj z provozů pro nosnice. Nelze použít ve stávajících provozech bez pásů na hnůj.

d

Aerobní digesce (zvětrávání) kejdy.

Použitelná pouze tehdy, když je před aplikací zásadní snížit patogeny a zápach. V chladném podnebí může být obtížné udržet požadovanou úroveň odvětrávání během zimy.

e

Nitrifikace-denitrifikace kejdy.

Nepoužitelné pro nové provozy/hospodářství. Použitelné pouze pro stávající provozy/hospodářství, kdy je eliminace dusíku nezbytná kvůli omezené dostupné ploše pro aplikaci hnoje.

f

Kompostování tuhého hnoje.

Použitelné pouze v těchto případech:

Technika

a

Vyhodnocení plochy pro aplikaci hnoje a zjištění rizik splavení, přičemž je nutno zvážit:

b

Zajištění dostatečné vzdálenosti mezi plochami pro aplikaci (s ponecháním neobdělaného pásu půdy) a:

c

Neaplikování hnoje do půdy v místech značného rizika stékání. Hnůj se nesmí aplikovat především tehdy, pokud:

d

Upravení množství aplikovaného hnoje s ohledem na obsah dusíku a fosforu v hnoji a s ohledem na parametry půdy (např. obsah živin), sezónní požadavky plodin a podmínky počasí a stav pole, které by mohly způsobit stékání.

e

Sladění aplikace hnoje do půdy s požadavky plodin na přísun živin.

f

Pravidelná kontrola pole pro aplikaci, aby se odhalily jakékoli známky odtékání a bylo možno v případě potřeby náležitě zareagovat.

g

Zajištění vhodného přístupu k úložišti hnoje a účinného nakládání hnoje bez jakéhokoli úniku.

h

Kontrola strojů pro aplikaci hnoje do půdy, které musejí být v dobrém provozním stavu a nastavené na správnou dávku aplikovaného hnoje.

Technika (21)

Použitelnost

a

Ředění kejdy, doplněné o takové postupy, jako je nízkotlaký systém zavlažování vodou.

Nepoužitelné pro vzrostlé plodiny určené ke spotřebě v syrovém stavu kvůli nebezpečí kontaminace.

Nepoužitelné, pokud typ půdy neumožňuje rychlé vsáknutí ředěné kejdy do půdy.

Nepoužitelné, pokud plodiny nevyžadují zavlažování.

Použitelné pro pole se snadným napojením na hospodářství pomocí potrubí.

b

Pásový aplikátor, pomocí jedné z následujících technik:

Použitelnost může být omezena, pokud je příliš vysoký obsah slámy v kejdě nebo pokud je obsah sušiny v kejdě vyšší než 10 %.

Vlečená botka není použitelná na orné půdě pro rostoucí plodiny s pevnými semeny.

c

Mělký injektor (otevřený otvor).

Nelze použít na kamenité, mělké nebo zhutnělé půdě, kde je obtížné dosáhnout rovnoměrného průniku.

Použitelnost může být omezena, pokud hrozí poškození plodin od strojů.

d

Hloubkový injektor (uzavřený otvor).

Nelze použít na kamenité, mělké nebo zhutnělé půdě, kde je obtížné dosáhnout rovnoměrného průniku a účinného uzavření rýhy.

Nelze použít během vegetačního období plodin. Nelze použít na travnaté zemi, pokud se nepřechází na ornou půdu nebo na opětovné setí.

e

Zvýšení kyselosti.

Obecně použitelné.

Parametr

Časový rozestup související s nejlepší dostupnou technikou mezi aplikací hnoje a zapracováním do půdy (v hodinách)

Doba

0 (22) – 4 (23)

Technika (24)

Frekvence

Použitelnost

a

Výpočty pomocí hmotnostní bilance dusíku a fosforu podle přísunu krmiv, obsahu hrubých proteinů ve stravě, celkového fosforu a užitkovosti zvířat.

Jednou ročně u každé kategorie zvířat.

Obecně použitelné.

b

Odhad s použitím analýzy hnoje zaměřené na celkový obsah dusíku a fosforu.

Technika (25)

Frekvence

Použitelnost

a

Odhad s použitím hmotnostní bilance podle vyloučení a celkového dusíku (nebo celkového amoniakálního dusíku) v každé fázi zpracovávání hnoje.

Jednou ročně u každé kategorie zvířat.

Obecně použitelné.

b

Výpočet koncentrace amoniaku a míry odvětrávání s pomocí postupů norem ISO, národních či mezinárodních norem nebo jiných postupů, které zaručí data srovnatelné vědecké kvality.

Při každé výrazné změně alespoň u jednoho z následujících parametrů:

Použitelné pouze pro emise z každého ustájení.

Nelze použít v provozech s nainstalovaným systémem čištění vzduchu. V takovém případě platí BAT 28.

Z důvodu nákladnosti měření nemusí být tato technika obecně použitelná.

c

Odhad s použitím emisních faktorů.

Jednou ročně u každé kategorie zvířat.

Obecně použitelné.

Technika (26)

Frekvence

Použitelnost

a

Výpočet měřící koncentraci prachu a míru odvětrávání s pomocí postupů normy EN nebo jiných postupů (ISO, národní či mezinárodní), které zaručí data srovnatelné vědecké kvality.

Jednou ročně.

Použitelné pouze pro emise prachu z každého ustájení.

Nelze použít v provozech s nainstalovaným systémem čištění vzduchu. V takovém případě platí BAT 28.

Z důvodu nákladnosti měření nemusí být tato technika obecně použitelná.

b

Odhad s použitím emisních faktorů.

Jednou ročně.

Z důvodu nákladnosti zjišťování faktorů emisí nemusí být tato technika obecně použitelná.

Technika (27)

Frekvence

Použitelnost

a

Kontrola účinnosti systému čištění vzduchu pomocí měření amoniaku, zápachu nebo prachu v provozních podmínkách hospodářství a podle předepsaného protokolu měření a s použitím postupů normy EN nebo jiných postupů (ISO, národní či mezinárodní) zaručujících data srovnatelné vědecké kvality.

Jednou

Nepoužitelné, pokud proběhla kontrola systému čištění vzduchu v kombinaci s podobným systémem ustájení a provozními podmínkami.

b

Kontrola účinnosti funkce systému čištění vzduchu (např. průběžným zaznamenáváním provozních parametrů nebo použitím systémů alarmu).

Denně

Obecně použitelné.

Parametr

Popis

Použitelnost

a

Spotřeba vody.

Záznamy např. pomocí vhodných měřičů nebo faktur.

Hlavní procesy se spotřebou vody v ustájeních (čištění, krmení atd.) lze sledovat odděleně.

Oddělené sledování hlavních procesů spotřebovávajících vodu nemusí být použitelné pro stávající hospodářství v závislosti na konfiguraci rozvodné vodovodní sítě.

b

Spotřeba elektrické energie.

Záznamy např. pomocí vhodných měřičů nebo faktur. Spotřeba elektřiny v ustájeních se sleduje odděleně od jiných provozů v rámci hospodářství. Hlavní procesy náročné na elektřinu v ustájeních (vyhřívání, ventilace, osvětlení atd.) lze sledovat odděleně.

Oddělené sledování hlavních procesů náročných na elektřinu nemusí být použitelné pro stávající hospodářství v závislosti na konfiguraci rozvodné sítě elektrické energie.

c

Spotřeba paliva.

Záznamy např. pomocí vhodných měřičů nebo faktur.

Obecně použitelné.

d

Počet vstupujících a vystupujících zvířat případně včetně porodů a úhynu.

Záznamy např. pomocí stávajících registrů.

e

Spotřeba krmiv.

Záznamy např. pomocí faktur nebo stávajících registrů.

f

Generování hnoje.

Záznamy např. pomocí stávajících registrů.

Technika (28)

Kategorie zvířat

Použitelnost

a

Jedna z následujících technik, kterou se zavede jedna z následujících zásad nebo jejich kombinace:

Všechna prasata

Nepoužitelné pro nové provozy, pokud hluboká jímka není v kombinaci se systémem čištění vzduchu, chlazením kejdy nebo snižováním pH kejdy.

Všechna prasata

Nemusí být všeobecně použitelná ve stávajících provozech kvůli technickým nebo ekonomickým důvodům.

Všechna prasata

Všechna prasata

Všechna prasata

Nemusí být všeobecně použitelná ve stávajících provozech kvůli technickým nebo ekonomickým důvodům.

Pokud se tekutá složka kejdy používá k oplachování, nemusí být tato technika kvůli vysokému zápachu během oplachování použitelná u hospodářství, jež se nacházejí v blízkosti citlivých receptorů.

Prasnice k připuštění a březí prasnice

Nemusí být všeobecně použitelná ve stávajících provozech kvůli technickým nebo ekonomickým důvodům.

Prasata na výkrm

Prasnice k připuštění a březí prasnice

Systémy s tuhým hnojem nejsou použitelné pro nové provozy, pokud nejsou opodstatněné z důvodu životních podmínek zvířat.

Nemusí být použitelné pro přirozeně odvětrávané provozy umístěné v teplém podnebí a ve stávajících provozech s nucenou ventilací pro odstávčata a prasata na výkrm.

BAT 30.a7 může vyžadovat dostupnost velkého prostoru.

Odstávčata

Prasata na výkrm

Prasnice k připuštění a březí prasnice

Odstávčata

Prasata na výkrm

Odstávčata

Prasata na výkrm

Odstávčata

Nemusí být všeobecně použitelná ve stávajících provozech kvůli technickým nebo ekonomickým důvodům.

Prasata na výkrm

Plemenné prasnice

Prasnice k připuštění a březí prasnice

Nelze použít ve stávajících provozech bez pevných betonových podlah.

Plemenné prasnice

Obecně použitelné.

Odstávčata

Nemusí být všeobecně použitelná ve stávajících provozech kvůli technickým nebo ekonomickým důvodům.

Prasata na výkrm

Prasata na výkrm

Plemenné prasnice

Prasata na výkrm

Nepoužitelné v chladném podnebí.

Nemusí být všeobecně použitelná ve stávajících provozech kvůli technickým nebo ekonomickým důvodům.

b

Chlazení kejdy.

Všechna prasata

Nepoužitelné, pokud:

c

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Všechna prasata

Nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

d

Zvýšení kyselosti.

Všechna prasata

Obecně použitelné.

e

Používání plovoucích balónů v kanále na hnůj.

Prasata na výkrm

Nelze použít v provozech vybavených jímkami se zkosenými stěnami a v provozech používajících odstraňování kejdy oplachováním.

Parametr

Kategorie zvířat

Úroveň emisí související s BAT (29)

(kg NH3/prostor pro zvíře/rok)

Amoniak vyjádřený jako NH3

Prasnice k připuštění a březí prasnice

0,2–2,7 (30)  (31)

Plemenné prasnice (včetně selat) v kotcích

0,4–5,6 (32)

Odstávčata

0,03–0,53 (33)  (34)

Prasata na výkrm

0,1–2,6 (35)  (36)

Technika (37)

Použitelnost

a

Odstraňování hnoje s pomocí pásů (v případě obohaceného nebo neobohaceného klecového systému) s alespoň:

Obohacené klecové systémy nejsou použitelné pro kuřice a plemennou drůbež pro brojlery.

Neobohacené klecové systémy nejsou použitelné pro nosnice.

b

V případě systémů bez klecí:

Nelze použít v nových provozech, pokud nejsou v kombinaci se systémem čištění vzduchu.

Použitelnost u stávajících provozů může být omezena požadavkem na komplexní revizi systému ustájení.

Tuto techniku lze použít pouze v provozech s dostatečným prostorem pod rošty.

Z důvodu vysokých zaváděcích nákladů může být použitelnost u stávajících provozů omezená.

Použitelnost ve stávajících provozech závisí na šířce haly.

Obecně použitelné.

c

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

Parametr

Typ ustájení

Úroveň emisí související s BAT

(kg NH3/prostor pro zvíře/rok)

Amoniak vyjádřený jako NH3

Klecový systém

0,02–0,08

Systém bez klecí

0,02–0,13 (38)

Technika (39)

Použitelnost

a

Nucené větrání a neprosakující systém napájení (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Obecně použitelné.

b

Systém nuceného sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Pro stávající provozy závisí použitelnost systémů nuceného sušení vzduchem na výšce stropu.

Systémy nuceného sušení vzduchem nemusejí být použitelné v teplém podnebí v závislosti na vnitřní teplotě.

c

Přirozené větrání vybavené neprosakujícím systémem napájení (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Přirozené větrání nelze použít v provozech s centrálním větráním.

Přirozené větrání nemusí být použitelné v počáteční fázi chovu brojlerů a z důvodu extrémních klimatických podmínek.

d

Podestýlka na pásu na hnůj a nucené sušení vzduchem (v případě systémů se stupňovitými podlahami).

U stávajících provozů závisí použitelnost na výšce bočních stěn.

e

Vyhřívané a chlazené podlahy s podestýlkou (v případě systému Combideck).

U stávajících provozů závisí použitelnost na možnosti instalovat uzavřené podzemní úložiště obíhající vody.

f

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (40)  (41)

(kg NH3/prostor pro zvíře/rok)

Amoniak vyjádřený jako NH3

0,01–0,08

Technika (42)

Použitelnost

a

Jedna z následujících technik využívajících přirozenou či nucenou ventilaci:

U stávajících provozů s hlubokou podestýlkou ve spojení se zaroštovanou podlahou závisí použitelnost na tvaru stávající konstrukce.

Použitelné pouze pro chov pižmovky velké (Cairina Moschata), a to z hygienických důvodů.

b

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

Technika (43)

Použitelnost

a

Přirozené nebo nucené větrání s neprosakujícím systémem pití (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Přirozené větrání nelze použít v provozech s centrálním větráním.

Přirozené větrání nemusí být použitelné v počáteční fázi chovu nebo z důvodu extrémních klimatických podmínek.

b

Používání systému čištění vzduchu, jako je:

Nemusí být obecně použitelná z důvodu vysokých nákladů na zavádění.

Použitelná jen v těch stávajících provozech, kde se používá centrální větrání.

Technika

Popis

Minimalizace používání vody.

Objem odpadní vody lze snížit pomocí takových technik, jako je předběžné čištění (např. mechanické suché čištění) a vysokotlaké čištění.

Oddělení dešťové vody od toku odpadní vody, která vyžaduje vyčištění.

Oddělení se provádí tak, že se zavede samostatný sběr v podobě řádně navržených a udržovaných drenážních systémů.

Vyčištění odpadní vody.

Čištění lze provádět pomocí sedimentace nebo biologickým čištěním. U odpadní vody s nízkým obsahem nečistot lze provádět čištění pomocí mokřin, rybníků, umělých močálů, vsakovacích jam atd. K separaci před biologickým čištěním lze použít systém prvotního propláchnutí.

Aplikace odpadní vody např. v rámci zavlažovacího systému, jako je postřikovač, pojízdný zavlažovač, cisternový vůz, hadicový injektor.

U toků s odpadní vodou lze nastavit usazování, např. v jímkách či lagunách, než se aplikují. Výslednou tuhou frakci lze také aplikovat. Vodu lze odčerpat z jímek a přesunout do potrubí směřujícího např. do postřikovače nebo pojízdného zavlažovače, který pak aplikuje vodu nízkým tempem. Zavlažování lze také provádět pomocí zařízení s řízenou aplikací tak, aby se zajistila nízká trajektorie (nízký způsob aplikace) a tvorba velkých kapek.

Technika

Popis

Optimalizace ohřevu/chlazení a odvětrávání a jejich řízení, zejména v případě používání systémů čištění vzduchu.

Zde se zohledňují požadavky na životní podmínky zvířat (např. koncentrace nečistot v ovzduší, příslušné teploty) a lze toho dosahovat několika opatřeními:

Izolace stěn, podlah nebo stropů ustájení.

Izolační materiál může být přirozeně neprostupný nebo může mít neprostupnou vrstvu. Prostupné materiály jsou vybaveny protiparovou zábranou, jelikož vlhkost je zásadní příčinou zhoršování kvality izolačních materiálů.

Variantou izolačního materiálu pro drůbežářské provozy mohou být termo-reflexní membrány vyrobené z laminovaných plastových fólií, které zabrání úniku vzduchu a vlhkosti v ustájení.

Používání úsporného osvětlení.

Vyšší úspornosti osvětlení lze dosáhnout těmito kroky:

Použití tepelných výměníků. Lze použít jeden z následujících systémů:

U tepelného výměníku vzduch-vzduch pohlcuje vstupní vzduch teplo z vystupujícího vzduchu z provozu. Může se skládat z desek z anodového hliníku nebo z PVC trubek.

U tepelného výměníku vzduch-voda proudí voda hliníkovými lopatkami ve výstupním potrubí a pohlcuje teplo z vystupujícího vzduchu.

U tepelného výměníku vzduch-země prochází čerstvý vzduch podzemními trubkami (např. v hloubce přibližně dva metry) a využívá nízkých sezónních výkyvů teplot v půdě.

Používání tepelných čerpadel pro regeneraci tepla.

Teplo se pohlcuje z různých médií (voda, kejda, země, vzduch atd.) a převádí se na jiné místo prostřednictvím kapaliny proudící v uzavřeném okruhu pomocí principu cyklu zpětného chlazení. Teplo lze použít k výrobě čištěné vody nebo k zásobení topného systému nebo chladicího systému.

Tato technika může absorbovat teplo z různých okruhů, jako je systém ochlazování kejdy, geotermální energie, čisticí voda, reaktory na biologické zpracování kejdy nebo výfukové plyny motorů na bioplyn.

Regenerace tepla s vyhřívanou a chlazenou podlahou s podestýlkou (systém Combideck).

Jeden uzavřený vodní okruh je instalován pod podlahou a další je zabudovaný hlouběji a ukládá přebytečné teplo nebo je vrací podle potřeby do drůbežárny. Tepelné čerpadlo propojuje oba vodní okruhy.

Na začátku chovného období se podlaha vytápí uloženým teplem tak, aby podestýlka zůstala suchá a nedocházelo ke kondenzaci vlhka; během druhého chovného cyklu vytvářejí ptáci přebytečné teplo, které se uchovává ve skladovacím okruhu a ochlazuje se podlaha, což zpomaluje rozklad kyseliny močové omezováním mikrobiální činnosti.

Použití přirozené ventilace.

Volná ventilace v ustájení zvířat je způsobována tepelnými účinky nebo prouděním vzduchu. Ustájení zvířat může obsahovat otvory v hřebeni a podle potřeby i ve štítu kromě ovladatelných otvorů v bočních stěnách. Otvory mohou být vybaveny sítěmi chránícími před větrem. Během teplého počasí lze využívat pomoci ventilátorů.

Technika

Popis

Vodní mlha

Voda se rozstřikuje z trysek pod vysokým tlakem a vznikají jemné kapičky, které pohlcují teplo a vlivem gravitace padají na zem, kde zvlhčují částice prachu, které tímto ztěžknou a vlivem toho také padají na zem. Je nezbytné předejít vzniku vlhkého nebo mokrého steliva.

Ionizace

V hale se vytvoří elektrostatické pole vytvářející záporné ionty. Prachové částice proudící vzduchem jsou nabíjené volnými zápornými ionty; částice se shromažďují na zemi a na plochách místnosti vlivem gravitační síly a přitažlivosti elektrostatického pole.

Rozstřikování oleje

Z trysek uvnitř haly je rozstřikován čistý rostlinný olej. Pro postřik lze používat směs vody a cca 3 % rostlinného oleje. Prachové částice v okruhu se vážou na kapky oleje a ukládají se ve stelivu. Na stelivo se také nanáší slabá vrstva rostlinného oleje, aby nedocházelo k emisím prachu. Je nezbytné předejít vzniku vlhkého nebo mokrého steliva.

Technika

Popis

Zajištění vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými receptory.

Ve fázi projektování provozu/hospodářství se vhodné vzdálenosti mezi provozem/hospodářstvím a citlivými receptory zajistí pomocí použití minimálních standardních vzdáleností nebo se provede model šíření, aby se dalo předvídat/simulovat koncentraci zápachu v okolních oblastech.

Zakryti kejdy nebo tuhého hnoje během skladování.

Viz popis v oddíle 4.5 pro tuhý hnůj.

Viz popis v oddíle 4.6 pro kejdu.

Minimalizace pohybu s kejdou.

Viz popis v oddíle 4.6.1.

Aerobní digesce (zvětrávání) tekutého hnoje/kejdy.

Viz popis v oddíle 4.7.

Kompostování tuhého hnoje.

Anaerobní digesce.

Pásový aplikátor, mělký injektor nebo hloubkový injektor pro aplikaci kejdy.

Viz popis v oddíle 4.8.1.

Zpracování hnoje co nejdříve po aplikaci.

Viz popisy v oddíle BAT 22.

Technika

Popis

Skladování sušeného tuhého hnoje v zakrytém objektu.

Zakrytý objekt obvykle představuje jednoduchou konstrukci s neprostupnou střechou a podlahou, s dostatečnou ventilací, aby nedocházelo k anaerobním podmínkám, a přístupovými vraty pro dopravu. Sušený drůbeží hnůj (např. stelivo od brojlerů a nosnic, vzduchem sušené výkaly nosnic zachycené na pásech) se přepravuje pásy nebo nakladači z drůbežárny do zakrytého objektu, kde jej lze skladovat po dlouhou dobu bez rizika možného opětovného navlhnutí.

Použití betonového sila pro uskladnění.

Základová deska z vodotěsného betonu, kterou lze kombinovat se stěnami o třech stranách a krytem, např. zastřešením nad hnojem, plastem se stabilizací vůči UV atd. Podlaha je svažitá (např. 2 %) k přednímu odvodnímu žlábku. Tekuté části a jakékoli stékání způsobené deštěm se shromažďují v neprosákavé betonové jímce a následně se zpracovávají.

Skladování tuhého hnoje na pevné nepropustné zemi vybavené odvodňovacím systémem a záchytnou nádrží pro odtékající látky.

Úložiště je vybaveno pevnou neprostupnou podlahou, drenážním systémem, jako jsou žlaby, a připojeno k nádrži pro sběr tekutých částí a odtékajících látek vlivem deště.

Výběr úložiště s dostatečnou kapacitou na přechovávání hnoje v obdobích, kdy není aplikace možná.

Období, kdy je aplikace hnoje povolena, závisí na místních klimatických podmínkách a legislativě atd.; je tedy nutné mít úložiště s dostatečnou kapacitou.

Dostupná kapacita také umožňuje upravit dobu aplikace podle požadavků plodin na dusík.

Uložení tuhého hnoje v hromadách na poli mimo povrchové nebo podzemní vodní toky, do nichž by odtékající látky mohly proniknout.

Tuhý hnůj se skladuje přímo na půdě na poli před aplikací po omezenou dobu (např. pár dní nebo několik týdnů). Místo uložení se mění alespoň jednou ročně a musí se nacházet co možná nejdále od povrchové a podzemní vody.

Snižování poměru mezi emisní plochou a objemem hromady hnoje.

Hnůj lze zhutňovat nebo lze použít trojstěnné úložiště.

Zakrývání hromad tuhého hnoje.

Lze použít materiály jako plastové kryty stabilní vůči UV, rašelinu, piliny nebo dřevěné hobliny. Těsné kryty snižují výměnu vzduchu a aerobní rozklad v hromadě hnoje, což vede ke snižování emisí do ovzduší.

Technika

Popis

Snižování poměru mezi emisní plochou a objemem úložiště kejdy.

U obdélníkových úložišť kejdy odpovídá poměr výšky a plochy hodnotě 1:30–50. U kruhových úložišť se příznivých rozměrů kontejnerů dosahuje při poměru výška-průměr 1:3 až 1:4.

Boční stěny úložiště kejdy mohou mít větší výšku.

Omezení rychlosti větru a výměny vzduchu na povrchu kejdy pomocí nižší hladiny naplnění.

Zvýšením volného boku (délka mezi hladinou kejdy a horním okrajem úložiště kejdy) nezakrytého úložiště se dosahuje lepšího zastínění proti větru.

Minimalizace pohybu s kejdou.

Minimalizace pohybu s kejdou. Tento postup zahrnuje:

Pevné zakrytí.

Střecha nebo víko, které může být z betonu, sklolaminátových panelů nebo polyesterových plátů s rovnou plochou nebo s kuželovitým tvarem, položené na betonových nebo ocelových nádržích a silech. Je řádně utěsněné a „těsné“ tak, aby se minimalizovala výměna vzduchu a nedocházelo k průniku deště a sněhu.

Pružné zakrytí.

Celtový kryt: Kryt s centrální nosnou tyčí a paprsky vedoucími od hrotu. Textilní membrána se rozprostře přes paprsky a upevní k výztuži na okraji. Nezakryté otvory musejí zůstávat co nejmenší.

Kupolovitý kryt: Kryt se zahnutým konstrukčním rámem nainstalovaný nad kruhovými úložišti s pomocí ocelových součástí a sešroubovaných spojů.

Plochý kryt: Kryt tvořený pružným a samonosným kompozitním materiálem přidržovaným pomocí háčků na kovové konstrukci.

Plovoucí kryty.

Přirozená krusta.

Krustová vrstva se může utvořit na povrchu kejdy s dostatečným obsahem sušiny (alespoň 2 %) v závislosti na druhu pevných látek v kejdě. Aby byla krusta účinná, musí být silná, nepřerušená a musí zakrývat celý povrch kejdy. Úložiště se plní zespoda pod hladinou, jakmile se krusta utvoří, aby nedošlo k jejímu narušování.

Sláma.

Sekaná sláma se přidává do kejdy a vzniká krusta s obsahem slámy. Tento postup je vhodný pro případy, kdy je obsah sušiny vyšší než 4–5 %. Doporučuje se tloušťka vrstvy alespoň 10 cm. Proudění vzduchu lze omezit přidáním slámy v okamžiku přidávání kejdy. Vrstvy slámy může být nutno během roku částečně nebo zcela obnovit. Úložiště se plní zespoda pod hladinou, jakmile se krusta utvoří, aby nedošlo k jejímu narušování.

Plastové pelety.

Polystyrenové koule o průměru 20 cm a hmotnosti 100 g se používají k zakrytí povrchu kejdy. Je nezbytné pravidelně vyměňovat poškozené prvky a doplňovat je na nezakrytých místech.

Lehký sypaný materiál.

Na povrch kejdy se přidávají takové materiály jako LECA (lehký expandovaný jílový agregát), produkty na bázi LECA, perlit nebo zeolit, které vytvářejí plovoucí vrstvu. Doporučuje se tloušťka vrstvy alespoň 10–12 cm. Slabší vrstva může být účinná u menších částic LECA.

Plovoucí pružné zakrytí.

Plastové plovoucí kryty (např. celty, plachta, fólie) se položí přes povrch kejdy. Kryt na místě udržují nainstalované plováky a trubky, které zároveň udržují volný prostor pod krytem. Tuto techniku lze kombinovat se stabilizačními prvky a konstrukcemi, aby se umožnil svislý pohyb. Nezbytná je ventilace, jakož i odstraňování dešťové vody z horní strany.

Geometrické plastové dlaždice.

Plovoucí šestiboké tvary se automaticky rozmístí po povrchu kejdy. Lze zakrýt asi 95 % povrchu.

Vzduchem huštěný kryt.

Kryt vyrobený z PVC podepřený nafukovací kapsou, která plave nad kejdou. Látka se upevní kotevními lany k sousední kovové konstrukci.

Pružné plastové plachty.

Neprodyšné plastové plachty stabilizované vůči UV záření (např. HDPE) jsou upevněny na okrajích a nesené plováky. Předchází se tím přetáčení krytu při přidávání hnoje, jakož i k jeho odnesení větrem. Kryty lze také doplnit o sběrové potrubí pro odstraňování plynů, dalšími údržbovými otvory (např. pro použití homogenizačního vybavení) a systémem pro sběr dešťové vody a její odvod.

Technika

Popis

Použití úložišť odolných vůči mechanickým, chemickým a tepelným vlivům.

Lze použít vhodné směsi betonu a v mnoha případech i obložení betonových stěn nebo neprodyšné vrstvy na ocelových plátech.

Výběr úložiště s dostatečnou kapacitou na přechovávání hnoje v obdobích, kdy není aplikace možná.

Viz oddíl 4.5.

Technika

Popis

Mechanická separace kejdy.

Separace tekutých a pevných částí s odlišným obsahem sušiny, např. pomocí šnekových separátorů, oddělovačů-odstředivých odlučovačů, separace pomocí sít a filtrových lisů. Separaci lze podpořit koagulací-vločkováním pevných částic.

Anaerobní digesce hnoje v bioplynové instalaci.

Anaerobní mikroorganismy rozkládají organickou složku hnoje v uzavřeném reaktoru za nepřítomnosti kyslíku. Vzniká plyn, který se shromažďuje a slouží k výrobě energie, např. výrobě tepla, kombinovaného tepla a energie nebo paliva pro vozidla. Část vzniklého tepla se během tohoto procesu recykluje. Stabilizovaný zbytek (digestát) lze používat jako hnojivo (s dostatečně tuhým digestátem po kompostování).

Tuhý hnůj lze společně digestovat s kejdou nebo jinými ko-substráty, přičemž se musí zajistit obsah sušiny do hodnoty 12 %.

Použití vnějšího tunelu na sušení hnoje.

Hnůj se shromažďuje z hal pro nosnice a odváží se pomocí pásů, které jej dopravují ven do vyhrazené uzavřené stavby; jejich součástí musí být řada perforovaných a překrývajících se pásů, které tvoří tunel. Na pásy se vhání teplý vzduch, který vysuší hnůj asi za dva až tři dny. Tunel se odvětrává vzduchem odváděným z hal pro nosnice.

Aerobní digesce (zvětrávání) kejdy.

Biologický rozklad organických látek v aerobních podmínkách. Uložená kejda se provětrává pomocí ponořených nebo plovoucích provzdušňovačů v nepřetržitém nebo dávkovém režimu. Provozní proměnné jsou řízeny tak, aby nedošlo k odstranění dusíku, např. tím, že pohyb kejdy zůstává co nejmenší. Zbytek lze používat jako hnojivo (kompostované či nikoli) po koncentraci.

Nitrifikace/denitrifikace kejdy.

Část organického dusíku se přeměňuje na amoniak. U amoniaku probíhá pomocí nitrifikačních bakterií okysličení na dusitany a dusičnany. Pomocí anaerobních období lze dusičnany za přítomnosti organického uhlíku převést na N2. V sekundární jímce se usazuje kal, jehož část se opět použije v provzdušňovací jímce. Zbytek lze po koncentraci používat jako hnojivo (kompostované či nikoli).

Kompostování tuhého hnoje.

Řízený aerobní rozklad tuhého hnoje pomocí mikroorganismů vytvářející konečný produkt (kompost) dostatečně stabilní pro přepravu, ukládání a aplikace. Dochází k omezování zápachu, mikrobiálních patogenů a obsahu vody v hnoji. Tuhé součásti kejdy lze také kompostovat. Přívod kyslíku se zajišťuje mechanickým obracením řádek nebo nucenou ventilací hromad. Použít lze i bubny a kompostovací nádrže. Biologické inokulum, zelená rezidua nebo jiný organický odpad (např. digestát) lze kompostovat společně s tuhým hnojem.

Technika

Popis

Ředění kejdy

Poměr ředění voda:kejda je 1:1 až 50:1. Obsah sušiny v ředěné kejdě je méně než 2 %. Používat lze i pročištěnou tekutou složku z mechanické separace kejdy a digestát z anaerobní digesce.

Nízkotlaký zavlažovací vodní systém

Ředěná kejda se vstřikuje do potrubí se zavlažovací vodou a čerpá se pod nízkým tlakem do zavlažovacího systému (např. rozprašovačem nebo pojízdným zavlažovačem).

Pásový aplikátor (vlečená hadice)

Řada pružných hadic visí ze široké tyče namontované na cisterně s kejdou. Hadice vypouštějí kejdu na úrovni země v širokých rovnoběžných pásech. Lze používat mezi řádkami rostoucích plodin.

Pásový aplikátor (vlečené botky)

Kejda se vypouští z pevných trubek, které jsou zakončené kovovými „botkami“ a jejichž cílem je aplikovat kejdu přímo v úzkých pásech na povrch země a pod porost plodin. Některé typy vlečených botek jsou navržené tak, že do půdy vyrývají mělkou rýhu, která napomáhá infiltraci.

Mělký injektor (otevřený otvor)

Botky nebo kotouče slouží k nařezávání svislých otvorů (obvykle v hloubce 4–6 cm) do půdy, čímž vznikají drážky, do nichž se vkládá kejda. Vstříknutá kejda se plně nebo částečně umístí pod povrch země a drážky zůstávají po aplikaci kejdy většinou otevřené.

Hloubkový injektor (uzavřený otvor)

Brány nebo kotouče slouží k obdělávání půdy a ukládání kejdy, přičemž následně se kejda plně zakryje pomocí přítlačných kol nebo válců. Hloubka uzavřeného otvoru bývá v rozpětí 10 cm až 20 cm.

Zvýšení kyselosti

Viz oddíl 4.12.3.

Technika

Popis

Výpočty pomocí hmotnostní bilance dusíku a fosforu podle příjmu krmiv, obsahu hrubých proteinů ve stravě, celkového fosforu a užitkovosti zvířat.

Hmotnostní bilance se vypočítá pro každou kategorii zvířat chovaných v rámci hospodářství, a to podle konce chovného cyklu a na základě následujících rovnic:

Nstrava vychází z množství přijaté potravy a z obsahu hrubých proteinů ve stravě. Pstrava vychází z množství přijaté potravy a z celkového obsahu fosforu ve stravě. Obsah hrubých proteinů a celkového fosforu lze zjistit jednou z následujících metod:

Nmetabolizovaný a Pmetabolizovaný lze odhadnout jednou z následujících metod:

Hmotnostní bilance posuzuje zejména jakékoli výrazné změny běžně používané stravy (např. změna složky krmiva).

Odhad s použitím analýzy hnoje zaměřené na celkový obsah dusíku a fosforu.

Podle záznamů týkajících se objemu (u kejdy) nebo hmotnosti (u tuhého hnoje) hnoje se změří celkový obsah dusíku a fosforu v reprezentativním vzorku hnoje a odhadne se celkové množství vyloučeného dusíku a fosforu. U systémů s tuhým hnojem se posuzuje také obsah dusíku ve stelivu.

Aby bylo zjištění reprezentativní, musí se provést odběr alespoň z deseti různých míst a/nebo hloubek, načež se z nich utvoří vzorek. V případě steliva pro drůbež se odebírá vzorek ze spodní části steliva.

Technika

Popis

Odhad s použitím hmotnostní bilance podle vyloučení a celkového dusíku (nebo amoniakálního dusíku) v každé fázi zpracovávání hnoje.

Emise amoniaku se odhadnou podle množství dusíku vyloučeného každou kategorií zvířat a s použitím celkového toku dusíku (nebo celkového amoniakálního dusíku – TAN) a koeficientů vyprchání (VC) za každou fázi zpracovávání hnoje (ustájení, úložiště, aplikace).

Rovnice použité pro každou z fází zpracovávání hnoje jsou:

kde:

VC se odvozují z měření navržených a prováděných podle národního nebo mezinárodního protokolu (např. protokol VERA) a potvrzovaných pro hospodářství s totožnou technikou a za obdobných klimatických podmínek. Případně lze informace o odvození VC převzít z evropských nebo jiných mezinárodně uznávaných pokynů.

Hmotnostní bilance posuzuje především jakoukoli výraznou změnu typu zvířat chovaných v rámci hospodářství nebo technik používaných pro ustájení, ukládání a aplikaci.

Výpočet měřením koncentrace amoniaku (nebo prachu) a míry odvětrávání s pomocí postupů norem ISO, národních či mezinárodních norem nebo jiných metod, které zaručí data srovnatelné vědecké kvality.

Vzorky amoniaku (nebo prachu) se odebírají po dobu nejméně šesti dní rozložených v období jednoho roku. Dny odběru vzorků jsou rozmístěny takto:

Odběr vzorků vychází z období 24 hodin odebírání vzorků a provádí se na vstupu/výstupu vzduchu. Koncentrace amoniaku (nebo prachu) ve výstupu vzduchu se změří, upraví podle koncentrace příchozího vzduchu a denní emise amoniaku (nebo prachu) se odvodí pomocí měření a násobení ventilace a koncentrace amoniaku (nebo prachu). Z denního průměru emisí amoniaku (nebo prachu) lze vypočítat roční průměrné emise amoniaku (nebo prachu) z ustájení zvířat, pokud se vynásobí počtem 365 a upraví podle období neobsazenosti.

Ventilace nezbytná pro určení proudění emisí se určí buď výpočtem (např. anemometrem, podle záznamů řídicího systému ventilace) u ustájení s nucenou ventilací, nebo pomocí sledovacích plynů (vyjma použití SF6 a jakýchkoli plynů s obsahem CFC) u ustájení s přirozenou ventilací, která umožňuje správnou směs vzduchu.

U provozů s více vstupy a výstupy vzduchu se sledují jen ty body pro odebírání vzorků, které se považují za reprezentativní (z hlediska očekávaného množství emisí).

Odhad s použitím emisních faktorů.

Emise amoniaku (nebo prachu) se odhadnou na základě emisních faktorů odvozených od měření navržených a prováděných podle určitého národního nebo mezinárodního protokolu (např. protokol VERA) v rámci hospodářství s totožným typem techniky (v souvislosti se systémem ustájení, ukládání hnoje nebo aplikace) a s obdobnými klimatickými podmínkami. Případně lze emisní faktory převzít z evropských nebo jiných mezinárodně uznávaných pokynů.

Použití emisních faktorů posuzuje především jakoukoli výraznou změnu typu zvířat chovaných v rámci hospodářství nebo technik používaných pro ustájení, ukládání a aplikaci.

Technika

Popis

Kontrola účinnosti systému čištění vzduchu pomocí měření amoniaku, zápachu a/nebo prachu v provozních podmínkách hospodářství a podle předepsaného protokolu měření a s použitím postupů normy EN nebo jiných postupů (ISO, národní či mezinárodní) zaručujících data srovnatelné vědecké kvality.

Ověřování se provádí pomocí měření amoniaku, zápachu nebo prachu ve vstupním i vystupujícím vzduchu a všech dalších parametrů vhodných pro provoz (např. rychlost proudění vzduchu, pokles tlaku, teplota, hladina pH, vodivost). Měření probíhají za letních klimatických podmínek (období alespoň osmi týdnů s ventilací > 80 % maximální ventilace) a za zimních klimatických podmínek (období alespoň osmi týdnů s ventilací < 30 % maximální ventilace) s reprezentativním řízením a plnou kapacitou ustájení a pouze tehdy, pokud uplynulo vhodné časové období (např. čtyři týdny) od poslední výměny vody na umývání. Lze použít různé metody odběru vzorků.

Kontrola účinnosti funkce systému čištění vzduchu (např. průběžným zaznamenáváním provozních parametrů nebo použitím systémů alarmu).

Používání elektronické knihy záznamů pro záznam všech dat měření a provozních dat za období 1–5 let. Zaznamenané parametry závisí na druhu použitého systému čištění vzduchu a mohou obsahovat:

Další parametry je možno zaznamenat ručně.

Technika

Popis

Snižovat obsah hrubých proteinů použitím stravy s vyváženým obsahem dusíku podle energetických potřeb a stravitelných aminokyselin.

Snižování přílišného přísunu hrubých proteinů tak, aby nedocházelo k překračování doporučených hodnot. Strava je vyvážená podle požadavků zvířete na energii a stravitelné aminokyseliny.

Vícefázové krmení se složením stravy uzpůsobené podle zvláštních požadavků produkčního období.

Směs krmiv přesněji odpovídá požadavkům zvířete v souvislosti s energií, aminokyselinami a minerály v závislosti na hmotnosti zvířete nebo fázi produkce.

Přidávání řízených množství esenciálních aminokyselin ke stravě s nízkým obsahem hrubých proteinů.

Určité množství krmiv bohatých na proteiny se nahradí krmivy s nízkým obsahem proteinů, aby se dále omezil obsah hrubých proteinů. Stravu doplňují syntetické aminokyseliny (např. lysin, methionin, threonin, tryptofan, valin), aby nedocházelo k úbytku v profilu aminokyselin.

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený dusík.

Povolené látky (podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 (44)), mikroorganismy nebo přípravky, jako jsou enzymy (např. NSP enzymy, proteázy) nebo probiotika se přidávají do krmiva nebo do vody, aby se dosáhlo příznivého vlivu na účinnost krmiv např. zlepšováním stravitelnosti krmiv nebo ovlivněním flóry v trávicím ústrojí.

Technika

Popis

Vícefázové krmení se složením stravy uzpůsobené podle zvláštních požadavků produkčního období.

Krmivo se skládá ze směsi, která přesněji odráží požadavky zvířete na fosfor v závislosti na hmotnosti zvířete nebo fázi produkce.

Používání povolených krmivových přísad omezujících celkový vyloučený fosfor (např. fytáza).

Povolené látky (podle nařízení (ES) č. 1831/2003), mikroorganismy nebo přípravky, jako jsou enzymy (např. fytáza) nebo probiotika se přidávají do krmiva nebo do vody, aby se dosáhlo příznivého vlivu na účinnost krmiv např. zlepšováním stravitelnosti fosforu v podobě kyseliny fytové v krmivu nebo ovlivněním flóry v trávicím ústrojí.

Technika

Popis

Biofiltr

Výstupní vzduch se vede filtračním lůžkem organického materiálu, jako jsou kořeny nebo dřevěné hobliny, hrubá kůra, kompost nebo rašelina. Filtrační materiál vždy zůstává vlhký průběžným postřikováním povrchu. Částice prachu a zápachové složky vzduchu pohlcuje mokrý film a okysličují se nebo je rozkládají mikroorganismy žijící na navlhčeném podestýlkovém materiálu.

Biologická pračka (nebo biologický skrápěný filtr)

Věžový filtr s inertním materiálem, který se obvykle udržuje v trvale vlhkém stavu vlivem postřikování vodou. Nečistoty z ovzduší se pohlcují v kapalné fázi a následně je rozkládají mikroorganismy usazené na filtračních prvcích. Lze dosáhnout snížení amoniaku v rozsahu 70 % až 95 %.

Suchý filtr

Výstupní vzduch se žene na membránu vyrobenou např. z vícevrstvého plastu umístěného před posledním stěnovým ventilátorem. Procházející vzduch je vystaven značným změnám směru, což způsobuje separaci částic odstředivou silou.

Dvoufázový nebo trojfázový systém čištění vzduchu

U dvoufázového systému se první fáze (kyselinová pračka) obvykle kombinuje s biologickou pračkou (druhá fáze). U trojfázového systému se první fáze tvořená vodní pračkou obvykle kombinuje s druhou fází (kyselinová pračka) následovanou biologickým filtrem (třetí fáze). Lze dosáhnout snížení amoniaku v rozsahu 70 % až 95 %.

Vodní pračka

Výstupní vzduch se prohání skrz filtrační médium v příčném toku. Na materiál filtru se neustále stříká voda. Prach se odstraní a usazuje se ve vodní nádrži, která se před doplněním vyprázdní.

Odlučovače vody

Výstupní vzduch se navádí ventilátory dolů do vodní lázně, kde dojde k navlhčení prachových částic. Proud se pak nasměruje o 180 stupňů nahoru. Hladina vody se pravidelně doplňuje, čímž se dosahuje kompenzace po odpařování.

Kyselinová pračka

Výstupní vzduch se žene do filtru (např. stěna), v němž se rozstřikuje obíhající kyselá kapalina (např. kyselina sírová). Lze dosáhnout snížení amoniaku v rozsahu 70 % až 95 %.

Typ podlahy

Popis

Zcela zaroštované podlahy

Podlaha, kde je celá plocha zaroštovaná s použitím kovových, betonových nebo plastových podlah s otvory, které umožňují propadávání výkalů a moči do kanálku nebo jímky vespod.

Částečně zaroštované podlahy

Podlaha, která je zčásti pevná a zčásti zaroštovaná s použitím kovových, betonových nebo plastových podlah s otvory, které umožňují propadávání výkalů a moči do kanálku nebo jímky vespod. Znečištění pevné podlahy se předchází správným řízením parametrů vnitřního klimatu, zejména v teplém období nebo správným výběrem systémů pro ustájení.

Pevná betonová podlaha

Podlaha, kde je celá plocha tvořena pevným betonem. Podlahu lze do určité míry zakrýt stelivem (např. slámou). Podlaha se obvykle svažuje, aby se usnadnil odvod moči.

Technika

Popis

Hluboká jímka (v případě plně či částečně zaroštované podlahy) pouze v případě použití v kombinaci s dalším opatřením pro zmírňování, např.:

Boxy jsou vybaveny hlubokou jímkou pod zaroštovanou podlahou, která umožňuje ukládání kejdy mezi méně častým odstraňováním. U prasat na výkrm lze použít přepadový kanál na hnůj. Odstraňování kejdy pro aplikaci nebo na venkovní úložiště probíhá co nejčastěji (např. alespoň každé dva měsíce), pokud neexistují technická omezení (např. kapacita úložiště).

Systém odsávání pro časté odstraňování kejdy (v případě plně nebo částečně zaroštovaných podlah).

Výstupy v dolní části jímky nebo kanálu jsou připojené k výstupní trubici vespod, která odvádí kejdu do venkovního úložiště. Kejda se často odvádí pomocí otevření ventilu nebo zátky v hlavním potrubí na kejdu, např. jednou nebo dvakrát týdně; vytvoří se mírný podtlak, který umožní úplné vyprázdnění jímky nebo kanálu. Než systém začne fungovat správně a podtlak bude účinný, musí se vytvořit určitá hloubka kejdy.

Zkosené stěny v kanále na hnůj (v případě plně či částečně zaroštované podlahy).

Kanál na hnůj má průřez do V a výpustný bod je ve spodní části. Sklon a hladkost povrchu usnadňují vypouštění kejdy. Odstraňování hnoje se provádí každý týden alespoň dvakrát.

Systém shrabování pro časté odstraňování kejdy (v případě plně nebo částečně zaroštovaných podlah).

Po stranách centrálního žlabu je kanál do V se dvěma nakloněnými stranami, s jehož využitím lze moč odvádět do sběrné jímky pomocí žlabu ve spodní části kanálu na hnůj. Z jímky se často (např. denně) odstraňuje pevná složka hnoje pomocí stěrky. Přidání povrchové úpravy na stíranou podlahu se doporučuje tak, aby se dosáhlo hladkého/hladšího povrchu.

Konvexní podlaha a oddělené kanály na hnůj a vodu (v případě částečně zaroštovaných kotců).

Kanály na hnůj a vodu jsou umístěné na protějších stranách konvexních a hladkých pevných betonových podlah. Vodní kanál je umístěn pod tou stranou boxu, kde prasata obvykle konzumují potravu a pijí. Voda na čištění boxů se může použít k naplnění vodních kanálů. Kanál je částečně naplněn alespoň 10 cm vody. Kanál na hnůj může být vybaven plátovanými žlaby nebo zkosenými stěnami, které se obvykle proplachují dvakrát denně např. s použitím vody z druhého kanálu nebo s kapalnou složkou kejdy (obsah sušiny maximálně přibližně 5 %).

Klínové pásy na hnůj (v případě částečně zaroštované podlahy).

Klínové pásy na hnůj vedou uvnitř kanálů na hnůj a zakrývají celou plochu, takže do nich spadávají veškeré výkaly a moč. Pásy se aktivují alespoň dvakrát denně, aby se odděleně odstranila moč a výkaly do uzavřených úložišť hnoje. Pásy jsou vyrobeny z plastu (polypropylen nebo polyetylen).

Omezená jímka na hnůj (v případě částečně zaroštované podlahy).

Box je vybaven úzkou jímkou o šířce cca 0,6 m. Jímka může být umístěna ve vnější chodbě.

Časté odstraňování kejdy oplachováním (v případě plně nebo částečně zaroštovaných podlah).

Velmi časté odstraňování (např. jednou nebo dvakrát denně) kejdy se provádí oplachováním kanálů kapalnou složkou kejdy (obsah sušiny nepřesahuje přibližně 5 %) nebo vodou. Kapalná složka kejdy může být před oplachováním také provzdušněna. Tuto techniku lze kombinovat s jednotlivými obměnami spodních částí kanálů či jímek, např. žlaby, trubicemi nebo stálou vrstvou kejdy.

Ustájení v individuálních kotcích/boxech (v případě částečně zaroštované podlahy).

Oddělené funkční oblasti se organizují v boxech přirozeně odvětrávaných ustájení. Oblast na ležení (asi 50–60 % celkové plochy) se skládá z vyrovnaného izolovaného betonu se zakrytými, izolovanými přístřešky nebo kotci se závěsným zastřešením, které lze zvednout nebo spustit pro účely řízení teploty a ventilace. Oblasti pro aktivitu a krmení se nacházejí na zaroštované podlaze s jímkou na hnůj vespod a s častým odstraňováním hnoje, např. odsáváním. Na pevné betonové podlaze lze používat slámu.

Celopodestýlkový systém (v případě pevných betonových podlah).

Plně betonová podlaha téměř zcela zakrytá vrstvou slámy nebo jiného lignocelulózového materiálu.

U systémů s podestýlkou se často odstraňuje tuhý hnůj (např. dvakrát týdně). Případně se u systému s hlubokou podestýlkou přidává čerstvá sláma na horní vrstvu a nahromaděný hnůj se odstraní na konci chovného cyklu. Oddělené funkční oblasti lze organizovat na oblasti pro ležení, krmení, výběh a vyměšování.

Vnější chodba s podestýlkou (v případě pevných betonových podlah).

Malá dvířka umožňují prasatům jít vyměšovat ven na vnější chodbu s betonovou podlahou se stelivem. Hnůj odpadává do kanálku, odkud je jednou denně shrnován.

Boxy pro krmení/ležení na pevné podlaze (v případě podestýlky).

Prasnice přebývají v boxu rozděleném na dvě funkční oblasti, hlavní s podestýlkou a řadu kotců pro krmení/ležení na pevné podlaze. Hnůj se zachycuje do slámy nebo jiného lignocelulózového materiálu, který se pravidelně dodává a vyměňuje.

Sběr hnoje ve vodě.

Hnůj se shromažďuje ve vodě na čištění, která je v kanálku na hnůj, a doplňuje se na hladinu asi 120–150 mm. Zkosené stěny kanálku jsou volitelné. Po každém chovném cyklu se kanál na hnůj vyprázdní.

Kombinace kanálů na hnůj a vodu (v případě plně zaroštované podlahy).

Prasnice se chovají na pevném místě (za použití porodních klecí) se zvláštní oblastí pro vyměšování. Jímka na hnůj je rozdělená na širší vodní kanál v přední části a malý kanál na hnůj v zadní části, a to s omezenou plochou hnoje. Přední kanál je zčásti naplněn vodou.

Koryto na hnůj (v případě plně či částečně zaroštované podlahy).

Prefabrikovaná vana (nebo jímka) se umístí pod zaroštovanou podlahu. Vana je nejhlubší na jednom konci se sklonem alespoň 3 ° ke středovému kanálku na hnůj; hnůj se vypouští, když jeho hladina dosáhne cca 12 cm. Pokud existuje vodní kanál, lze vanu rozdělit na část na vodu a část na hnůj.

Hluboká podestýlka (v případě pevných betonových podlah).

Prasata se chovají v boxech s pevnou podlahou, kde je vyhrazená svažitá oblast na ležení a oblast na vyměšování. Zvířata dostávají denně slámu. Prasata během běžné aktivity zatlačují a přesouvají stelivo dolů po svahu v boxu (4–10 %) do oblasti pro sběr hnoje. Tuhou složku lze často (např. denně) odstraňovat stěrkou.

Kotce s podestýlkou s kombinovaným generováním hnoje (kejda a tuhý hnůj).

Porodní kotce jsou vybavené oddělenými funkčními oblastmi: oblast na ležení, oblast na procházení a vyměšování se zaroštovanými nebo perforovanými podlahami, a oblast na krmení s pevnou podlahou. Pro selata se zajistí zakrytá hnízda s podestýlkou. Kejda se často odstraňuje pomocí stěrky. Tuhý hnůj se ručně odstraňuje z oblastí s pevnou podlahou, a to denně. Pravidelně se dodává podestýlka. Systém může být spojen se dvorem.

Používání plovoucích balónů v kanále na hnůj.

Balóny jsou zpola naplněné vodou a jsou ze zvláštní umělé hmoty s nepřilnavým povrchem, plovou na hladině v kanálcích na hnůj.

Technika

Popis

Potrubí pro chlazení kejdy

Snižování teploty kejdy (obvykle méně než 12 °C) se provádí tak, že se nainstaluje chladicí systém nad kejdou, nad betonovou podlahou nebo se zapustí do podlahy. Použitá intenzita chlazení může být v rozsahu 10 W/m2 až 50 W/m2 u březích prasnic a prasat na výkrm ustájených na částečně zaroštované podlaze. Systém tvoří potrubí, v němž obíhá chladicí médium nebo voda. Potrubí je připojeno k tepelnému výměníku, kde se obnovuje energie, kterou lze použít k vyhřívání jiných částí hospodářství. Jímku nebo kanály je nutno často vyprazdňovat kvůli relativně malé ploše potrubí, na které probíhá výměna.

Technika

Popis

Zvýšení kyselosti

Do kejdy se přidá kyselina sírová, aby se snížilo pH v jímce na kejdu asi na 5,5. Přidávání lze provést v nádrži, pak následuje provzdušnění a homogenizace. Část ošetřené kejdy se načerpá zpět do záchytné jímky pod podlahou chléva. Systém ošetření je plně automatizovaný. Před aplikací na kyselé půdě (nebo po něm) může být nutné přidat vápenec, aby se neutralizovalo pH půdy. Okyselení lze případně provádět přímo v úložišti kejdy nebo průběžně během aplikace.

Systém chovu

Popis

Neobohacený klecový systém

Plemenná drůbež pro brojlery se chová v neobohacených klecových systémech s hřady, stelivem a hnízdem. Kuřice by měly získat dostatečné zkušenosti s postupy zacházení (např. konkrétní systémy pro krmení a napájení) a s ekologickými podmínkami (např. přirozené světlo, hřady, stelivo), aby si mohly zvyknout na hospodářské systémy, s nimiž se setkají v pozdějším životě. Klece jsou obvykle rozmístěné na třech nebo více patrech.

Obohacený klecový systém

Obohacené klece mají svažitou podlahu, jsou vyrobené ze svařovaného drátěného pletiva nebo plastových latí a jsou vybavené prvky a větším místem pro krmení, napájení, hnízdění, hrabání, hřadování a sběr vajec. Kapacita klecí se může lišit od přibližně 10 do 60 ptáků. Klece jsou obvykle rozmístěné na třech nebo více patrech.

Hluboká podestýlka s jímkou na hnůj

Alespoň třetina celkové plochy v hale je pokryta stelivem (např. pískem, dřevěnými hoblinami, slámou). Zbývající plocha je zaroštovaná, v dolní části je jímka na hnůj. Prvky pro krmení a napájení jsou umístěné nad zaroštovanou oblastí. Další konstrukce mohou být uvnitř haly nebo mimo, například verandy a systémy pro volný výběh.

Voliéry

Voliéry jsou rozdělené na různé funkční oblasti pro krmení, napájení, snášení vajec, hrabání a odpočinek. Použitelná oblast se zvyšuje pomocí vyvýšených zaroštovaných podlah spojených se sloupci. Zaroštovaná plocha je v rozpětí 30 % až 60 % celkové podlahové plochy. Zbývající plocha obsahuje většinou stelivo.

V provozech pro nosnice a plemennou drůbež pro brojlery může být systém spojen s verandami se systémem pro volný výběh nebo bez něj.

Odstraňování hnoje pásy (v případě obohaceného nebo neobohaceného klecového systému) s alespoň:

Pásy jsou umístěné pod klecemi pro odebírání hnoje. Frekvence odstraňování může být jednou týdně (se sušením na vzduchu) nebo větší (bez sušení na vzduchu). Sběrný pás může být odvětrávaný pro účely sušení hnoje. Použít lze i vzdušné rázy pro sušení na pásu na hnůj.

Pás nebo stěrka na hnůj (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj).

Hnůj se odstraňuje pomocí stěrek (pravidelně) nebo pomocí pásů (jednou týdně u sušeného hnoje, dvakrát týdně bez sušení).

Systém nucené ventilace a méně časté odstraňování hnoje (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj) pouze při použití v kombinaci s dodatečným opatřením pro zmírnění, např.:

Systém hluboké podestýlky (popis viz výše) je spojen s méně častým odstraňováním hnoje, např. na konci chovného cyklu. Je zajištěn minimální obsah sušiny v hnoji cca 50–60 %. Toho lze dosáhnout vhodnými systémy pro nucenou ventilaci (např. ventilátory a odsáváním vzduchu na úrovni země).

Nucené sušení hnoje vzduchem pomocí trubek (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj).

Systém hluboké podestýlky (popis viz výše) se kombinuje se sušením hnoje pomocí nucené ventilace prováděné pomocí trubek, které vhánějí vzduch (např. 17–20 °C a 1,2 m3/ptáka) nad hnůj uložený pod zaroštovanou podlahou.

Nucené sušení hnoje vzduchem s použitím perforované podlahy (v případě hluboké podestýlky s jímkou na hnůj)

Systém hluboké podestýlky (popis viz výše) je vybaven perforovanou podlahou pod hnojem, což umožňuje nucené vhánění vzduchu zespodu. Hnůj se odstraňuje na konci chovného cyklu.

Pásy na hnůj (v případě voliéry).

Hnůj se shromažďuje na pásech pod zaroštovanou podlahou a odstraňuje se alespoň jednou týdně na odvětrávaných nebo neodvětrávaných pásech. Podlahy s podestýlkou a pevné podlahy lze kombinovat ve voliérách pro kuřice.

Nucené sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

V systému s hlubokou podestýlkou bez jímky na hnůj lze použít k sušení podestýlky vnitřní systémy recirkulace vzduchu, přičemž se zachovávají fyziologické potřeby ptáků. Pro tyto účely lze použít ventilátory, tepelné výměníky nebo ohřívače.

Technika

Popis

Přirozené nebo nucené větrání s neprosakujícím systémem napájení (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Budova je uzavřená a řádně izolovaná, vybavená přirozenou nebo nucenou ventilací a lze ji kombinovat s verandou nebo systémem volného výběhu. Pevná podlaha je celá zakrytá stelivem, které lze podle potřeby dále přidávat. Izolace podlahy (např. beton, jíl, membrána) brání kondenzaci vody ve stelivu. Tuhý hnůj se odstraňuje na konci chovného cyklu. Způsob a funkce systému pitné vody brání průsakům a rozlévání vody na stelivo.

Systém nuceného sušení podestýlky pomocí vnitřního vzduchu (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

K sušení podestýlky lze použít vnitřní systémy recirkulace vzduchu, přičemž se respektují fyziologické potřeby ptáků. Pro tyto účely lze použít ventilátory, tepelné výměníky nebo ohřívače.

Podestýlka na pásu na hnůj a nucené sušení vzduchem (v případě systémů se stupňovitými podlahami).

Vícepodlažní systémy na patrech vybavených pásy na hnůj jsou zakryté stelivem. Mezi řadami pater musejí zůstat větrací koridory. Vzduch vstupuje jedním koridorem dovnitř a je naváděn na materiál steliva na pásu s hnojem. Stelivo se odstraňuje na konci chovného cyklu. Systém lze používat ve spojení se samostatnou počáteční fází, kdy se líhnou kuřata brojlerů a rostou zde po omezenou dobu na pásech s hnojem a stelivem v systému o více patrech.

Vyhřívané a chlazené stelivo na podlaze (v případě systémů Combideck).

Viz oddíl 4.2.

Technika

Popis

Časté přidávání steliva (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou nebo hluboké podestýlky ve spojení se zaroštovanou podlahou).

Stelivo zůstává suché díky častému přidávání (např. denně) čerstvého materiálu podle potřeby. Tuhý hnůj se odstraňuje na konci chovného cyklu.

Systém chovu může být vybaven přirozenou nebo nucenou ventilací a kombinován se systémem volného výběhu.

V případě hluboké podestýlky se zaroštovanou podlahou je podlaha vybavena rošty v oblasti pítek (asi 25 % celkové podlahové plochy).

Časté odstraňování hnoje (v případě plně zaroštované podlahy).

Rošty zakrývají jímku, kde se skladuje hnůj, ten se pak odvádí do venkovního úložiště. Časté odstraňování hnoje do venkovního úložiště je možné:

Systém chovu může být vybaven přirozenou nebo nucenou ventilací a kombinován se systémem volného výběhu.

Technika

Popis

Přirozené nebo nucené větrání s neprosakujícím systémem napájení (v případě pevné podlahy s hlubokou podestýlkou).

Pevná podlaha je celá zakrytá stelivem, které lze podle potřeby dále přidávat. Izolace podlahy (např. beton, jíl) brání kondenzaci vody ve stelivu. Tuhý hnůj se odstraňuje na konci chovného cyklu. Konstrukce a funkce systému pitné vody brání průsakům a rozlévání vody na stelivo. Přirozená ventilace může být spojena se systémem volného výběhu.