16.9.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 252/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1627

ze dne 14. září 2016

o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit využívání živých vodních zdrojů zajišťující udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

(2)	Unie je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (4) (dále jen „úmluva“).

(3)

Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“ nebo „komise ICCAT“), zřízená na základě uvedené úmluvy, přijala na svém 15. zvláštním zasedání v roce 2006 doporučení 06-05, jímž stanovila víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jehož platnost končí v roce 2022 (dále jen „plán obnovy“). Toto doporučení vstoupilo v platnost dne 13. června 2007.

(4)

Plán obnovy zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Při jeho provádění by Unie a členské státy měly usilovat o podporu pobřežních rybolovných činností a využívání lovných zařízení a technik rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí, včetně zařízení a technik využívaných při tradičním a drobném rybolovu, a přispívat tak k dobré životní úrovni v rámci místních ekonomik.

(5)	Doporučení ICCAT 06-05 bylo provedeno do práva Unie nařízením Rady (ES) č. 1559/2007 (5).

(6)

Na svém 16. zvláštním zasedání v roce 2008 přijala komise ICCAT doporučení 08-05 pozměňující doporučení 06-05. Za účelem obnovy populace tuňáka obecného stanovilo doporučení 08-05 postupné snížení úrovně celkových přípustných odlovů od roku 2007 do roku 2011, omezení rybolovu v některých oblastech a obdobích, novou minimální velikost tuňáka obecného, opatření týkající se sportovního a rekreačního rybolovu, opatření související s kapacitou chovu a lovnou kapacitou, jakož i posílení programu ICCAT pro společné mezinárodní inspekce.

(7)	Doporučení ICCAT 08-05 bylo provedeno v právu Unie nařízením Rady (ES) č. 302/2009 (6).

(8)

Na svém 17. zvláštním zasedání v roce 2010 přijala komise ICCAT doporučení 10-04 pozměňující doporučení 08-05. V zájmu obnovy populace tuňáka obecného doporučení 10-04 stanovilo, že mají být dále snižovány celkové přípustné odlovy a lovná kapacita a posílena kontrolní opatření, zejména v souvislosti s přemísťováním a umísťováním do klecí. Doporučení rovněž stanovilo, že v roce 2012 poskytne Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku (dále jen „SCRS“) další doporučení ohledně zjišťování míst tření ryb a zřizování přírodních rezervací.

(9)	Za účelem provedení revidovaných mezinárodních opatření na zachování zdrojů uvedených v doporučení 10-04 do práva Unie bylo nařízení (ES) č. 302/2009 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012 (7).

(10)

Na svém 18. zvláštním zasedání v roce 2012 přijala komise ICCAT doporučení 12-03 pozměňující doporučení 10-04. Za účelem posílení účinnosti plánu obnovy zavedlo doporučení 12-03 technická opatření týkající se přemísťování živého tuňáka obecného a jeho umísťování do klecí, nové požadavky na hlášení úlovků, provádění programu regionálních pozorovatelů ICCAT a změny rybolovných období. Kromě toho posílil tento plán úlohu SCRS, pokud jde o hodnocení populace tuňáka obecného.

(11)

Na svém 23. řádném zasedání v roce 2013 přijala komise ICCAT doporučení 13-07, pozměňující doporučení 12-03 zavedením drobných změn rybolovných období, jež se loďstva Unie netýkají. Navíc bylo přijato doporučení 13-08, které doplňuje plán obnovy. Doporučením 13-08 se ustavuje společný postup pro používání systémů stereoskopických kamer pro odhad množství tuňáka obecného při umísťování do klecí a zavádí se pružné datum začátku rybolovného období pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku.

(12)	Za účelem provedení zásadních opatření z doporučení 12-03 a 13-08, jako jsou opatření týkající se rybolovných období, v právu Unie bylo nařízení (ES) č. 302/2009 dále změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 544/2014 (8).

(13)

Na svém 19. zvláštním zasedání v roce 2014 přijala komise ICCAT doporučení 14-04 pozměňující doporučení 13-07 a zrušující doporučení 13-08. Současně s racionalizací některých stávajících ustanovení o kontrole byly podrobněji specifikovány postupy pro používání stereoskopických kamer při umísťování do klecí a do plánu obnovy byla začleněna zvláštní opatření pro vypuštění ryb a zpracování mrtvých ryb.

(14)	Doporučení 14-04 je pro Unii závazné.

(15)

Všechny změny plánu obnovy přijaté komisí ICCAT v letech 2012, 2013 a 2014, které dosud nebyly provedeny, by měly být provedeny v právu Unie. Jelikož se takové provedení týká plánu obnovy, jehož cíle a opatření byly definovány komisí ICCAT, toto nařízení nezahrnuje veškerý obsah víceletých plánů podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(16)

Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. V zájmu zajištění soudržnosti by pojem ICCAT týkající se minimálních velikostí měl být proveden v právu Unie v podobě minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů. V důsledku toho by se odkazy v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 (9) na minimální velikosti tuňáka obecného měly chápat jako minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů uvedené v tomto nařízení.

(17)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o přemísťování, umísťování do klecí a zaznamenávání a hlášení činností souvisejících s plavidly a lapadly, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(18)	Některá ustanovení nařízení (ES) č. 302/2009 jsou zastaralá, zejména protože jsou nyní uvedena v jiných aktech Unie. Další ustanovení by měla být aktualizována, aby odrážela změny právních předpisů, zejména změny vyplývající z přijetí nařízení (EU) č. 1380/2013.

(19)

Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (11) stanoví zejména režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování na základě globálního a integrovaného přístupu a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (12) stanoví podrobná prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (13) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Tyto akty se nyní vztahují na některé záležitosti upravené v nařízení (ES) č. 302/2009, a zejména v jeho článku 33 o donucovacích opatřeních a v příloze VIII týkající se sdělování hlášení systému pro sledování plavidel. Proto není nutné tato ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.

(20)	V souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 404/2011 se přepočítací koeficienty přijaté výborem SCRS použijí na výpočet ekvivalentu zaokrouhlené hmotnosti zpracovaného tuňáka obecného, a to i pro účely tohoto nařízení.

(21)	V souladu s článkem 95 nařízení (ES) č. 1224/2009 bylo navíc přijato prováděcí rozhodnutí Komise 2014/156/EU (14). Toto prováděcí rozhodnutí stanoví mimo jiné cílové standardy a cíle pro kontrolu rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

(22)

Doporučení ICCAT 06-07 zavádí v rámci chovu tuňáka obecného program odběru vzorků pro odhad počtu jedinců podle vzrůstu. Toto ustanovení bylo provedeno článkem 10 nařízení (ES) č. 302/2009. Není nutné, aby toto nařízení konkrétně stanovovalo program odběru vzorků, neboť potřeby tohoto programu odběru vzorků jsou nyní plně zajištěny prostřednictvím programů stanovených v bodu 83 doporučení 14-04, které má být provedeno tímto nařízením.

(23)	Z důvodu jasnosti, zjednodušení a právní jistoty by proto nařízení (ES) č. 302/2009 mělo být zrušeno.

(24)

Za účelem plnění mezinárodních závazků podle úmluvy ze strany Unie zavádí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 odchylky od povinnosti vykládky úlovků tuňáka obecného, která je stanovena v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 provádí některá ustanovení doporučení ICCAT 13-07, která v některých situacích zavádí povinnost výmětů a vypuštění pro plavidla a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři. Není proto třeba, aby toto nařízení uvedenou povinnost výmětů a vypuštění upravovalo, a tudíž se nedotkne odpovídajících ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se řídí Unie při používání plánu obnovy vymezeného v čl. 3 bodu 1.

2. Toto nařízení se vztahuje na populace tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

Článek 2

Cíl

Cílem tohoto nařízení v souladu s plánem obnovy vymezeným v čl. 3 bodu 1 je dosáhnout do roku 2022 biomasy tuňáka obecného odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu, a to s dosažením tohoto cíle s pravděpodobností nejméně 60 %.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„plánem obnovy“ víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného, který platí pro období 2007 až 2022 a který doporučila ICCAT;

„rybářským plavidlem“ plavidlo s vlastním pohonem používané nebo určené k použití pro účely obchodního využívání zdrojů tuňáka obecného, včetně plavidel provádějících odlov, zpracovatelských plavidel, podpůrných plavidel, vlečných plavidel, plavidel zapojených do překládky a přemísťovacích plavidel vybavených pro přepravu produktů z tuňáka a pomocných plavidel, s výjimkou kontejnerových lodí;

3)	„plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo používané pro účely obchodního odlovu zdrojů tuňáka obecného;

4)	„zpracovatelským plavidlem“ plavidlo, na jehož palubě rybářské produkty procházejí před balením jednou nebo více z těchto operací: filetováním nebo plátkováním, mražením nebo zpracováním;

5)	„pomocným plavidlem“ plavidlo používané pro přepravu mrtvého tuňáka obecného (nezpracovaného) z přepravní/chovné klece, sítě košelkového nevodu nebo lapadla do určeného přístavu nebo na zpracovatelské plavidlo;

6)	„vlečným plavidlem“ plavidlo používané pro vlečení klecí;

7)	„podpůrným plavidlem“ jakékoli jiné rybářské plavidlo ve smyslu bodu 2;

8)	„aktivním rybolovem“ v případě plavidla provádějícího odlov a lapadla skutečnost, že se v průběhu daného rybolovného období zaměřuje na odlov tuňáka obecného;

„společnou rybolovnou operací“ operace mezi dvěma nebo více plavidly lovícími košelkovými nevody, při níž se úlovek jednoho plavidla lovícího košelkovými nevody připisuje jednomu dalšímu plavidlu lovícímu košelkovými nevody či více dalším plavidlům lovícím košelkovými nevody v souladu s klíčem pro rozdělení odlovů;

10)

„přemístěním“ se rozumí:

i)	přemístění živého tuňáka obecného ze sítě plavidla provádějícího odlov do přepravní klece;

ii)	přemístění živého tuňáka obecného z přepravní klece do jiné přepravní klece;

iii)	přemístění klece s tuňákem obecným z vlečného plavidla na jiné vlečné plavidlo;

iv)	přemístění živého tuňáka obecného z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;

v)	přemístění živého tuňáka obecného z lapadla do přepravní klece;

11)	„kontrolou přemístění“ další přemístění prováděné na žádost hospodářských subjektů působících v rybolovu/chovu nebo kontrolních orgánů pro účely ověření množství ryb, které se přemísťuje;

12)	„lapadlem“ upevněné zařízení zakotvené ke dnu, obvykle obsahující naváděcí síť, která navede tuňáka obecného do uzavřeného prostoru nebo řady uzavřených prostorů, kde je uchováván před výlovem;

13)	„umístěním do klecí“ přemístění tuňáka obecného z přepravní klece nebo lapadla do chovných klecí;

14)	„chovem“ umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích a následné krmení, jehož účelem je výkrm a zvýšení celkové biomasy jedinců;

15)	„hospodářstvím“ zařízení používané pro chov tuňáka obecného odloveného lapadly nebo plavidly lovícími košelkovými nevody;

16)	„výlovem“ usmrcení tuňáka obecného v hospodářstvích nebo lapadlech;

17)	„překládkou“ vyložení všech nebo jen některých ryb, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo. Vykládka mrtvého tuňáka obecného ze sítě košelkového nevodu nebo vlečného plavidla do pomocného plavidla se za překládku nepovažuje;

18)	„sportovním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci jsou členy vnitrostátní sportovní organizace nebo jsou držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;

19)	„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolov, jehož účastníci nejsou členy vnitrostátní sportovní organizace ani držiteli vnitrostátního sportovního průkazu;

20)	„stereoskopickou kamerou“ kamera se dvěma nebo více objektivy, se samostatným obrazovým snímačem nebo filmovým okénkem pro každý objektiv, která umožňuje trojrozměrné obrazy;

21)	„kontrolními kamerami“ stereoskopické kamery nebo konvenční videokamery pro účely kontroly stanovené tímto nařízením;

22)	„dokumentací úlovků tuňáka obecného“ nebo „elektronickou dokumentací úlovků tuňáka obecného“ doklad o úlovcích tuňáka obecného. Odkaz na dokumentaci úlovků tuňáka obecného se případně nahradí odkazem na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného;

23)

„odpovědným členským státem“ nebo „členským státem odpovědným za“ členský stát vlajky nebo členský stát, v jehož pravomoci se lapadlo nebo hospodářství nachází, nebo v případě, že se lapadlo nebo hospodářství nachází na volném moři, členský stát, v němž je usazen provozovatel lapadla nebo hospodářství;

24)	„úkolem II“ úkol II vymezený komisí ICCAT v „Terénní příručce pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ (Třetí vydání, ICCAT, 1990);

25)	„smluvními stranami úmluvy“ smluvní strany úmluvy a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami;

26)	„oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast působnosti opatření ICCAT stanovená v článku 1 úmluvy.

Článek 4

Délka plavidel

Délkami plavidel uvedenými v tomto nařízení se rozumí jejich celková délka.

KAPITOLA II

OPATŘENÍ NA ŘÍZENÍ ZDROJŮ

Článek 5

Podmínky související s opatřeními na řízení zdrojů

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a intenzita rybolovu jeho lapadel odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jimiž daný členský stát disponuje.

2. Převádění nevyužitých kvót se zakazuje.

3. Pronájem rybářských plavidel Unie pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je zakázán.

Článek 6

Předkládání ročních plánů rybolovu, plánů řízení rybolovné kapacity a plánů řízení chovu

1. Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu na tuňáka obecného, Komisi:

a)	roční plán rybolovu pro plavidla provádějící odlov a lapadla lovící tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři;

b)	roční plán řízení rybolovné kapacity, jímž se zajistí, že rybolovná kapacita členského státu odpovídá jeho přidělené kvótě.

2. Komise shromáždí plány uvedené v odstavci 1 a začlení je do plánu Unie pro řízení rybolovu a kapacit. Komise předloží každoročně do 15. února tento plán sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.

3. Každoročně do 15. dubna každý členský stát, který má v úmyslu pozměnit plán ICCAT, pokud jde o platnou chovnou kapacitu, předloží roční plán řízení chovu Komisi, která jej předá sekretariátu ICCAT.

Článek 7

Roční plány rybolovu

1. Roční plán rybolovu předkládaný každým členským státem, který má kvótu na tuňáka obecného, určí kvóty přidělené každé skupině lovných zařízení uvedených v článcích 11 a 12 včetně údajů týkajících se:

a)	v případě plavidel provádějících odlov delších než 24 metrů, uvedených na seznamu plavidel podle čl. 20 odst. 1 písm. a), individuálních kvót přidělených těmto plavidlům a opatření zavedených k zajištění dodržování jednotlivých kvót a povolení vedlejších úlovků;

b)	v případě plavidel provádějících odlov kratších než 24 metrů a lapadel alespoň kvóty přidělené organizacím producentů nebo skupinám lapadel nebo plavidel, které loví s podobným druhem lovného zařízení.

2. Odchylně od odst. 1 písm. a) může být individuální kvóta přidělená každému plavidlu provádějícímu odlov delšímu než 24 metrů předložena nejpozději 30 dnů před zahájením rybolovné sezóny každého takového plavidla.

3. Veškeré následné úpravy ročního plánu rybolovu nebo individuálních kvót přidělených plavidlům provádějícím odlov delším než 24 metrů, jež jsou uvedena na seznamu podle čl. 20 odst. 1 písm. a), předloží dotčený členský stát Komisi nejpozději tři dny před provedením činnosti související s touto úpravou. Komise předá tyto úpravy sekretariátu ICCAT nejpozději 48 hodin před provedením činnosti související s touto úpravou.

Článek 8

Přidělování rybolovných práv

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a snaží se rovněž spravedlivě rozdělit vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva při zohlednění tradičního a drobného rybolovu a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.

Článek 9

Plány řízení rybolovné kapacity

1. Roční plán řízení rybolovné kapacity předkládaný každým členským státem, který má kvótu na tuňáka obecného, musí splňovat podmínky stanovené v tomto článku.

2. Maximální počet lapadel zaregistrovaných v členském státě a rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, které mohou tuňáka obecného lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat, se stanoví v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3. Maximální počet a celková odpovídající hrubá prostornost rybářských plavidel plujících pod vlajkou některého členského státu a provozujících rybolov tuňáka obecného se omezí na počet rybářských plavidel – a jejich celkovou odpovídající hrubou prostornost – plujících pod vlajkou daného členského státu, která lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala či vykládala tuňáka obecného od 1. ledna 2007 do 1. července 2008. V případě plavidel provádějících odlov se toto omezení použije podle druhu lovného zařízení.

4. Pro plavidla, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného v rámci odchylky podle čl. 14 odst. 2, jsou k určení maximálního počtu rybářských plavidel stanoveny dodatečné podmínky v příloze I.

5. Maximální počet lapadel, které členský stát pro lov tuňáka obecného používá, je omezen na počet lapadel povolených daným členským státem ke dni 1. července 2008.

6. Odchylně od odstavců 3 a 5 tohoto článku pro roky 2016 a 2017 platí, že může-li členský stát prokázat, že jeho rybolovná kapacita zřejmě neumožní využití celé kvóty, může rozhodnout, že do svého ročního plánu rybolovu podle článku 7 zahrne vyšší počet plavidel a lapadel.

7. Pro roky 2016 a 2017 každý členský stát omezí počet svých plavidel lovících košelkovými nevody na počet plavidel lovících košelkovými nevody, jimž vydal oprávnění v roce 2013 nebo 2014. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla lovící košelkovými nevody provozovaná v rámci odchylky uvedené v čl. 14 odst. 2 písm. b).

8. Při sestavování plánů řízení rybolovné kapacity vychází výpočet rybolovné kapacity každého členského státu z nejlepší míry úlovků na plavidlo a zařízení, jak ji odhadl výbor SCRS ve své zprávě z roku 2009 a odsouhlasila komise ICCAT na jednání Výboru pro kontrolu dodržování pravidel ICCAT konajícím se mezi zasedáními v roce 2010 (15). Jakmile SCRS zreviduje uvedenou míru úlovků, členské státy vždy používají nejnovější míru úlovků schválenou komisí ICCAT.

Článek 10

Plány řízení chovu

1. Roční plán řízení chovu předkládaný každým členským státem musí splňovat podmínky stanovené v tomto článku.

2. Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného pro každý členský stát a maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného, které každý členský stát může přidělit, se určí v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3. Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného pro členský stát je omezena na kapacitu chovu a výkrmu tuňáka obecného v hospodářstvích daného členského státu, která byla registrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení či povolena a oznámena komisi ICCAT k 1. červenci 2008.

4. Maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou hospodářství daného členského státu registrovala u ICCAT v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.

5. V rámci maximálního množství vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného podle odstavce 4 přidělí každý členský stát svým hospodářstvím maximální roční míru vysazení.

KAPITOLA III

TECHNICKÁ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Rybolovná období

Článek 11

Plavidla pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru, plavidla lovící pomocí košelkových nevodů, plavidla pro pelagický rybolov, lapadla a sportovní a rekreační rybolov

1. Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími pelagický odlov na dlouhou lovnou šňůru delšími než 24 m ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 1. ledna do 31. května, s výjimkou oblasti západně od 10° z. d. a severně od 42° s. š., jakož i výlučné hospodářské oblasti Norska, kde je uvedený rybolov povolen od 1. srpna do 31. ledna.

2. Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 24. června, s výjimkou výlučné hospodářské oblasti Norska, kde je uvedený rybolov povolen od 25. června do 31. října.

3. Lov tuňáka obecného prostřednictvím trawlerů pro pelagický rybolov ve východním Atlantiku se povoluje od 16. června do 14. října.

4. Sportovní a rekreační rybolov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 16. června do 14. října.

5. Lov tuňáka obecného pomocí jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavcích 1 až 4 tohoto článku a článku 12, včetně pastí, je povolen během celého roku v souladu s opatřeními ICCAT na zachování a řízení zdrojů.

Článek 12

Návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru

1. Lov tuňáka obecného návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje od 1. července do 31. října.

2. Pokud není ohrožena ochrana oblastí, kde dochází ke tření, a celková délka rybolovného období pro uvedené druhy rybolovu nepřesáhne čtyři měsíce, může každý členský stát pro návnadové čluny a čluny lovící na vlečnou šňůru plující pod jejich vlajkou a provozující činnost ve východním Atlantiku stanovit jiné datum začátku rybolovného období.

3. Každý členský stát ve svém ročním plánu rybolovu podle článku 7 upřesní, zda byla změněna data začátku těchto rybolovů, jakož i souřadnice dotčených oblastí.

ODDÍL2

Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů, náhodné úlovky, vedlejší úlovky

Článek 13

Povinnost vykládky

Ustanovení tohoto oddílu se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých použitelných odchylek.

Článek 14

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

1. Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného odloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je 30 kg nebo 115 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.

2. Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:

a)	lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku návnadovými čluny a čluny lovícími na vlečnou šňůru;

b)	lov tuňáka obecného v Jaderském moři za účelem chovu;

c)	lov tuňáka obecného ve Středozemním moři v drobném pobřežním rybolovu čerstvých ryb provedeném návnadovými čluny, plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidly lovícími pomocí ručních šňůr.

3. Zvláštní podmínky vztahující se na odchylku podle odstavce 2 jsou stanoveny v příloze I.

4. Dotčené členské státy vydají plavidlům zvláštní oprávnění k rybolovu na základě odchylky podle odstavce 2 tohoto článku. Dotčená plavidla se uvedou na seznamu plavidel provádějících odlov podle čl. 20 odst. 1 písm. a). Za tímto účelem se použijí ustanovení uvedená v článcích 20 a 21.

Článek 15

Náhodné úlovky

1. Aniž je dotčen čl. 14 odst. 1, povolují se pro všechna plavidla a lapadla provádějící aktivně odlov tuňáka obecného náhodné úlovky nejvýše 5 % tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg nebo vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve 75 až 115 cm.

2. Podíl ve výši 5 % uvedený v odstavci 1 se vypočítá na základě celkových úlovků tuňáka obecného v počtu ryb uchovávaných na palubě plavidla nebo uvnitř lapadla kdykoli po každé rybolovné operaci.

3. Náhodné úlovky se odečtou od kvóty členského státu, který je odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.

4. Na náhodné úlovky tuňáka obecného se vztahují články 25, 30, 31 a 32.

Článek 16

Vedlejší úlovky

1. Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi. Takové opatření musí zajistit, aby veškeré uhynulé ryby byly odečteny z kvóty.

2. Rybářská plavidla Unie, která neloví tuňáka obecného aktivně, zamezí tomu, aby vedlejší úlovky tuňáka obecného překročily kdykoli po rybolovné operaci 5 % celkového úlovku na palubě vyjádřeného hmotností nebo počtem ryb. Výpočet uvedeného procentního podílu vyjádřeného počtem ryb se použije pouze pro tuňáka a tuňákovité spravované komisí ICCAT. Každý členský stát odečte ze své kvóty všechny uhynulé ryby obsažené ve vedlejších úlovcích.

3. Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

4. Byla-li kvóta přidělená členskému státu rybářského plavidla nebo lapadla již vyčerpána, musí být odlovu tuňáka obecného zabráněno. Uhynulý tuňák obecný musí být vyložen celý a nezpracovaný a podléhá konfiskaci a příslušným následným opatřením. V souladu s článkem 29 podává každý členský stát každoročně o množstvích těchto uhynulých tuňáků obecných informace Komisi, která je předá sekretariátu ICCAT.

5. Na vedlejší úlovky se použijí postupy uvedené v článcích 27, 30, 31, 32 a 56.

ODDÍL 3

Používání leteckých prostředků

Článek 17

Používání leteckých prostředků

Používání leteckých prostředků, včetně letadel, vrtulníků nebo jakýchkoli typů bezpilotních leteckých prostředků pro vyhledávání tuňáka obecného se zakazuje.

KAPITOLA IV

SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ RYBOLOV

Článek 18

Zvláštní kvóta pro sportovní a rekreační rybolov

Každý členský stát, který má kvótu na tuňáka obecného, reguluje sportovní a rekreační rybolov tím, že pro účely těchto druhů rybolovu přiděluje zvláštní kvótu, a při předložení plánu rybolovu ji sdělí Komisi.

Článek 19

Sportovní a rekreační rybolov

1. Každý členský stát, který má kvótu na tuňáka obecného, reguluje sportovní a rekreační rybolov tím, že vydává plavidlům oprávnění k rybolovu pro účely sportovního a rekreačního rybolovu.

2. U sportovního a rekreačního rybolovu nesmí být uloven více než jeden tuňák obecný na plavidlo a den.

3. Tuňák obecný je při vykládce celý, bez žaber nebo vykuchaný. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci sportovního a rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypuštění tuňáka obecného, který byl uloven živý, zejména mladých jedinců.

4. Uvádění tuňáka obecného uloveného během sportovního a rekreačního rybolovu na trh se zakazuje.

5. Každý členský stát zaznamenává údaje o úlovcích ze sportovního a rekreačního rybolovu, včetně hmotnosti a délky každého uloveného tuňáka obecného, a sděluje tyto údaje za předchozí rok každoročně do 30. června Komisi. Komise tyto informace předá SCRS.

6. Každý členský stát započítá uhynulé úlovky ze sportovního a rekreačního rybolovu do kvót, které přidělil v souladu s čl. 7 odst. 1 a článkem 18.

KAPITOLA V

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Záznamy o plavidlech a lapadlech

Článek 20

Záznamy o plavidlech

1. Každý členský stát každý rok předloží Komisi elektronicky měsíc před zahájením příslušného rybolovného období podle článků 11 a 12, a jinak měsíc před začátkem doby platnosti oprávnění:

a)	seznam všech plavidel provádějících odlov plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři na základě vydaného oprávnění k rybolovu;

b)	seznam všech ostatních rybářských plavidel, jiných než plavidel provádějících odlov, plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

2. Oba seznamy jsou sestaveny podle formátu stanoveného komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací.

3. Během kalendářního roku smí být rybářské plavidlo zařazeno do obou seznamů uvedených v odstavci 1, pokud není na oba seznamy zařazeno ve stejnou dobu.

4. Seznamy uvedené v odstavci 1 tohoto článku obsahují název plavidla a jeho číslo v rejstříku loďstva Unie (CFR), jak je vymezeno v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 (16).

5. Zpětné předkládání seznamů se neuznává. Následné změny seznamů uvedených v odstavci 1 provedené během kalendářního roku se uznávají jedině tehdy, pokud se oznámené rybářské plavidlo nemůže zúčastnit rybolovu z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotčený členský stát o tom okamžitě uvědomí Komisi a poskytne:

a)	úplné údaje o rybářském plavidle či plavidlech, jímž má být nahrazeno plavidlo zařazené na jednom ze seznamů uvedených v odstavci 1 a

b)	úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

6. Komise zašle informace uvedené v odstavci 1 a 2 sekretariátu ICCAT, aby tato plavidla mohla být zanesena do evidence ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo do evidence ICCAT všech ostatních rybářských plavidel (jiných než plavidel provádějících odlov), která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným.

7. S nezbytnými úpravami se použijí ustanovení čl. 8a odst. 2, 6, 7 a 8 nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 (17).

Článek 21

Vztah k nařízení (ES) č. 1224/2009

Nestanoví-li tato kapitola jinak, použijí se kromě kontrolních opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1224/2009 kontrolní opatření stanovená v této kapitole.

Článek 22

Oprávnění k rybolovu pro plavidla

1. Aniž je dotčen článek 16, nesmějí rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT podle čl. 20 odst. 1, tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat ani vykládat.

2. Pokud je individuální kvóta považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného a může dotčené plavidlo vyzvat, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.

Článek 23

Záznamy o lapadlech schválených pro lov tuňáka obecného

1. Každoročně do 15. února zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou seznam všech svých lapadel, která jsou na základě vydaných oprávnění k rybolovu povolena pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Seznam obsahuje název lapadel a registrační číslo a je sestaven podle formátu stanoveného komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací.

2. Komise zašle tento seznam sekretariátu ICCAT, aby uvedená lapadla mohla být zanesena do jeho evidence lapadel povolených pro účely lovu tuňáka obecného.

3. Lapadla Unie, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT, nejsou oprávněna tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři lovit, uchovávat, přemísťovat, umísťovat do klecí ani vykládat.

4. S nezbytnými úpravami se použijí ustanovení čl. 8a odst. 2, 4, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1936/2001.

Článek 24

Společné rybolovné operace

1. Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného se povolují pouze se souhlasem dotčeného členského státu nebo dotčených členských států vlajky. Aby plavidlo lovící košelkovými nevody získalo oprávnění, musí mít vybavení pro lov tuňáka obecného a musí mít přidělenou individuální kvótu. Společné rybolovné operace s jinými smluvními stranami úmluvy nejsou povoleny.

2. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby od svých rybářských plavidel, která podala žádost o oprávnění k účasti na společné rybolovné operaci, získal tyto informace:

a)	dobu trvání;

b)	totožnost zúčastněných provozovatelů plavidel;

c)	kvóty jednotlivých plavidel;

d)	klíč pro rozdělení daných úlovků mezi rybářská plavidla a

e)	informace o cílových hospodářstvích.

3. Alespoň 15 dnů před zahájením operace zašle každý členský stát Komisi informace uvedené v odstavci 2 ve formátu stanoveném v příloze VI. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT a státu vlajky ostatních rybářských plavidel účastnících se společné rybolovné operace alespoň 10 dnů před zahájením operace.

4. V případě vyšší moci se lhůta stanovená v odstavci 3 nepoužije na informace požadované podle odst. 2 písm. e). V takovém případě členské státy předloží Komisi co nejdříve aktualizaci těchto informací spolu s popisem skutečností představujících vyšší moc. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

ODDÍL 2

Úlovky

Článek 25

Požadavky na vedení záznamů

1. Kromě dodržování článků 14, 15, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitel plavidla Unie provádějícího odlov zanáší v příslušných případech do lodního deníku informace uvedené v části A přílohy II tohoto nařízení.

2. Velitelé unijních vlečných plavidel, pomocných plavidel a zpracovatelských plavidel zaznamenávají své činnosti v souladu s požadavky stanovenými v částech B, C a D přílohy II.

Článek 26

Hlášení o úlovcích zasílané veliteli plavidel a provozovateli lapadel

1. Velitelé plavidel provádějících aktivně odlov tuňáka obecného zasílají denně orgánům členského státu vlajky údaje z lodních deníků, včetně registračního čísla ICCAT, názvu plavidla, začátku a konce doby platnosti oprávnění, data, času, místa (zeměpisné šířky a délky) a hmotnosti i počtu tuňáka obecného uloveného v oblasti úmluvy. Velitelé zasílají tyto údaje v elektronické podobě ve formátu stanoveném v příloze V během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného.

2. Velitelé plavidel lovících košelkovými nevody vypracovávají denní zprávy podle odstavce 1 pro každou rybolovnou operaci včetně operací, při nichž byl úlovek nulový.

3. U plavidel lovících košelkovými nevody a plavidel delších než 24 metrů předává zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2 provozovatel plavidel orgánům svého členského státu vlajky denně do 9.00 hod. GMT za předešlý den a u ostatních plavidel provádějících odlov v pondělí do 24:00 (půlnoc) za předchozí týden končící v neděli ve 24:00 (půlnoc) GMT.

4. Provozovatelé lapadel, kteří aktivně loví tuňáka obecného, zasílají hlášení o denních úlovcích včetně registračního čísla ICCAT, data, času, úlovků (hmotnosti a počtu ryb), a to i nulových úlovků. Tyto údaje zasílají orgánům svého členského státu do 48 hodin v elektronické podobě ve formátu stanoveném v příloze V během celého období, v němž je plavidlo oprávněno lovit tuňáka obecného.

5. Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla pro zaznamenávání a hlášení činností plavidel a lapadel podle odstavců 1 až 4 tohoto článku a přílohy V. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 2.

Článek 27

Týdenní a měsíční hlášení o úlovcích zasílané členskými státy

1. Každý členský stát předloží Komisi v elektronické podobě hlášení o úlovcích podle článku 26 neprodleně po jejich přijetí a u všech plavidel provádějících odlov a lapadel Komisi okamžitě poskytne týdenní hlášení o úlovcích ve formátu stanoveném v příloze V. Komise předloží tyto informace každý týden sekretariátu ICCAT ve formátu stanoveném komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací.

2. Do patnáctého dne každého měsíce uvědomí každý členský stát Komisi o množstvích tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, která byla vyložena, přeložena, ulovena do lapadel nebo umístěna do klecí rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo lapadly registrovanými v tomto členském státě během předchozího měsíce. Poskytované informace musí být strukturovány podle typu lovného zařízení, včetně vedlejších úlovků, úlovků sportovního a rekreačního rybolovu a nulových úlovků. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

Článek 28

Informace o vyčerpání kvóty

1. Kromě ustanovení článku 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení podle článku 11 nebo 12 tohoto nařízení dosáhla 80 %.

2. Kromě ustanovení článku 35 nařízení (ES) č. 1224/2009 informuje každý členský stát Komisi, pokud se má za to, že kvóta přidělená skupině lovných zařízení podle článku 11 nebo 12 tohoto nařízení nebo společné rybolovné operaci či plavidlu lovícímu košelkovými nevody byla vyčerpána.

3. K informaci uvedené v odstavci 2 se připojí úřední dokumentace prokazující, že členský stát vydal pro loďstvo, skupinu lovných zařízení, společnou rybolovnou operaci nebo plavidla s individuální kvótou zákaz rybolovu nebo výzvu dostavit se zpět do přístavu, v nichž jednoznačně uvedl datum a čas ukončení rybolovu.

Článek 29

Roční vykazování úlovků členskými státy

1. Každoročně do 15. března poskytne každý členský stát Komisi podrobné informace o případných úlovcích tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři za předchozí rybářský hospodářský rok. Tyto informace zahrnují:

a)	název plavidla provádějícího odlov a jeho číslo v evidenci ICCAT;

b)	dobu platnosti oprávnění pro každé plavidlo provádějící odlov;

c)	celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov za celou dobu platnosti oprávnění včetně nulových úlovků;

d)	celkový počet dnů, které každé plavidlo provádějící odlov strávilo rybolovem ve východním Atlantiku a Středozemním moři, za celou dobu platnosti oprávnění a

e)	celkové úlovky každého plavidla provádějícího odlov mimo dobu jejich oprávnění (vedlejší úlovky) včetně nulových úlovků.

2. V případě plavidel, jež nejsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, ale která tuňáka obecného ulovila jako vedlejší úlovek, informace, které mají být Komisi předloženy ve stejný den uvedený v odstavci 1, zahrnují:

a)	název plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT, nebo není-li zaregistrováno u ICCAT, jeho vnitrostátní registrační číslo a

b)	celkové úlovky tuňáka obecného.

3. Každý členský stát sdělí Komisi informace o plavidlech, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2, ale o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že lovila tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

4. Komise informace obdržené podle odstavců 1, 2 a 3 předá sekretariátu ICCAT.

ODDÍL 3

Vykládka a překládka

Článek 30

Určené přístavy

1. Každý členský stát určí přístavy nebo místa blízko pobřeží (určené přístavy), kde je povolena vykládka nebo překládka tuňáka obecného.

2. Aby mohl být přístav označen za určený přístav, uvede členský stát přístavu povolené časy pro vykládku a překládku a povolená výkladiště a překladiště.

3. Do 15. února každého roku každý členský stát předá seznam určených přístavů Komisi, která tyto informace předá sekretariátu ICCAT.

4. Jinde než v přístavech nebo místech blízko pobřeží určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy v souladu s odstavci 1 a 2 se zakazuje vykládat nebo překládat z rybářských plavidel jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

Článek 31

Vykládky

1. Na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce 12 metrů nebo větší, jež jsou zařazena na seznamu plavidel uvedeném v článku 20 tohoto nařízení, se použije článek 17 nařízení (ES) č. 1224/2009. Oznámení před připlutím podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 se zasílá příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení si tito velitelé přejí využít.

2. Velitelé rybářských plavidel Unie, jejichž celková délka nepřesahuje 12 metrů a která jsou zařazena na seznam plavidel uvedený v článku 20, kromě toho oznámí nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní straně úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlá využít, alespoň tyto informace:

a)	předpokládaný čas připlutí;

b)	odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě a

c)	informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven.

3. Je-li členský stát podle použitelného práva Unie oprávněn uplatňovat kratší lhůtu pro oznámení, než je lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2, může být odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámeno v této příslušné lhůtě před připlutím. Pokud jsou loviště vzdálená méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaná na palubě mohou být kdykoli před připlutím upravena.

4. Orgány členského státu přístavu vedou záznamy o všech předchozích oznámeních v daném roce.

5. Příslušné kontrolní orgány členského státu přístavu všechny vykládky zkontrolují v souladu s čl. 55 odst. 2 a u určitého procentuálního podílu provedou na základě systému posouzení rizik inspekci zahrnující kvóty, velikost loďstva a intenzitu rybolovu. Každý členský stát v ročním plánu inspekcí podle článku 53 uvede o tomto kontrolním systému, jenž přijal, podrobné informace. Tento kontrolní režim se vztahuje rovněž na výlov.

6. Vedle čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitelé plavidla Unie provádějícího odlov, bez ohledu na délku tohoto plavidla, předloží po každém výjezdu prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu vlajky, a pokud byla vykládka provedena v přístavu jiného členského státu nebo smluvní strany úmluvy, příslušným orgánům dotyčného členského státu přístavu nebo dotyčné smluvní strany úmluvy.

7. Všechny vyložené úlovky se zváží.

Článek 32

Překládka

1. Překládka tuňáka obecného v oblasti úmluvy je za všech okolností zakázána.

2. Rybářská plavidla smí překládat úlovky tuňáka obecného pouze v určených přístavech za podmínek stanovených v článku 30.

3. Členský stát přístavu zajistí úplné provedení inspekce během celé doby překládky, a to na všech místech překládky.

4. Před vplutím do přístavu velitelé či zástupci přijímajících rybářských plavidel poskytnou nejméně 48 hodin před očekávaným časem připlutí příslušným orgánům členského státu nebo smluvní strany úmluvy, jejichž přístav chtějí použít, tyto informace:

a)	předpokládané datum a čas připlutí a přístav připlutí;

b)	odhadované množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě a informace o zeměpisné oblasti, kde byl tuňák uloven;

název rybářského plavidla provádějícího překládku a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnost související s tuňákem obecným, ve východním Atlantiku a Středozemním moři;

název přijímajícího rybářského plavidla, jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnost související s tuňákem obecným, ve východním Atlantiku a Středozemním moři a

e)	množství a zeměpisnou oblast úlovku tuňáka obecného určeného k překládce.

5. Rybářská plavidla nesmějí provádět překládku, dokud neobdrží předchozí oprávnění od svého státu vlajky.

6. Velitelé rybářských plavidel provádějících překládku oznámí před zahájením překládky svému státu vlajky tyto informace:

a)	množství tuňáka obecného určeného k překládce;

b)	datum a přístav překládky;

název, registrační číslo a vlajku přijímajícího rybářského plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nebo v evidenci ICCAT ostatních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provozovat činnosti související s tuňákem obecným, ve východním Atlantiku a Středozemním moři, a

d)	zeměpisnou oblast, ve které byl tuňák obecný uloven.

7. Všechny překládky musí být podrobeny inspekci příslušných orgánů členských států v určeném přístavu. Tyto orgány:

a)	provádějí inspekci přijímajícího rybářského plavidla v okamžiku připlutí a kontrolují náklad a dokumentaci související s překládkou;

b)	zasílají záznam o překládce orgánu státu vlajky rybářského plavidla provádějícího překládku do pěti dnů po ukončení překládky.

8. Odchylně od článků 21 a 22 nařízení (ES) č. 1224/2009 velitelé rybářského plavidla Unie, bez ohledu na délku plavidla, vyplní a zašlou prohlášení ICCAT o překládce příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo pluje. Prohlášení se předává nejpozději do 48 hodin po datu uskutečnění překládky v přístavu ve formátu stanoveném v příloze III tohoto nařízení.

ODDÍL 4

Přemístění

Článek 33

Oprávnění k přemístění

1. Před přemístěním zašle velitel plavidla provádějícího odlov nebo vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství či lapadla, odkud je dané přemístění prováděno, příslušným orgánům relevantního členského státu předběžné oznámení o přemístění, ve kterém uvede:

a)	název plavidla provádějícího odlov, vlečného plavidla, hospodářství nebo lapadla a registrační číslo ICCAT;

b)	předpokládaný čas přemístění;

c)	odhadované množství tuňáka obecného, které má být přemístěno;

d)	informace o místě (zeměpisná délka a šířka), kde bude přemístění provedeno, a identifikovatelná čísla klecí;

e)	název přijímajícího vlečného plavidla, počet vlečených klecí a případně registrační číslo ICCAT;

f)	cílový přístav, hospodářství nebo klec tuňáka obecného.

2. Pro účely uvedené v odstavci 1 je každé kleci přiděleno jedinečné číslo klece. Čísla se vydávají podle jedinečného systému číslování, který zahrnuje alespoň třímístný písmenný kód odpovídající vlajce vlečného plavidla, po němž následují tři číslice.

3. Plavidla provádějící odlov, vlečná plavidla, hospodářství nebo lapadla nesmějí provádět přemístění, dokud neobdrží předchozí oprávnění od relevantního členského státu. Orgány tohoto členského státu rozhodnou v případě každého přemístění o udělení oprávnění k němu. Za uvedeným účelem je každému přemístění přiděleno jedinečné identifikační číslo, které je oznámeno veliteli rybářského plavidla, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství. Pokud je oprávnění uděleno, zahrnuje toto číslo třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři písmena indikující oprávnění „AUT“ (authorisation), po nichž následují pořadová čísla. Pokud je oprávnění zamítnuto, zahrnuje toto číslo třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři písmena indikující zamítnutí oprávnění „NEG“ (non-authorisation), po nichž následují pořadová čísla.

4. V případě, že ryby během přemístění uhynou, relevantní členské státy a provozovatelé zapojení do přemístění postupují v souladu s přílohou XII.

5. Oprávnění k přemístění uděluje či zamítá členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, vlečné plavidlo, případně hospodářství či lapadlo do 48 hodin po předložení předběžného oznámení o přemístění.

6. Oprávnění k přemístění ryb vydané relevantním členským státem nepředjímá povolení umístit je do klecí.

Článek 34

Zamítnutí udělení oprávnění k přemístění

1. Členský stát odpovědný za plavidlo, lapadlo nebo hospodářství oprávnění k přemístění neudělí, pokud při přijetí předběžného oznámení o přemístění shledá, že:

a)	plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, nemá dostatečnou kvótu;

b)	plavidlo provádějící odlov nebo provozovatel lapadla řádně neohlásili množství ryb nebo neměli oprávnění umístit je do klecí nebo nezohlednili toto množství pro využití případné použitelné kvóty;

c)	plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, není oprávněno lovit tuňáka obecného nebo

vlečné plavidlo vykazované jako plavidlo, na které byly ryby přemístěny, není uvedeno v evidenci ICCAT všech ostatních rybářských plavidel (kromě plavidel provádějících odlov) oprávněných provozovat činnosti související s tuňákem obecným podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nebo není vybaveno systémem sledování plavidel.

2. V případě, že se oprávnění k přemístění neudělí:

a)	členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vydá veliteli plavidla provádějícího odlov, provozovateli lapadla nebo případně provozovateli hospodářství příkaz k vypuštění ryb a oznámí jim, že oprávnění k přemístění se neuděluje a že musí vypustit ryby do moře;

b)	velitel plavidla provádějícího odlov, provozovatel hospodářství nebo provozovatel lapadla ryby vypustí;

c)	vypuštění tuňáka obecného se provede v souladu s postupy stanovenými v příloze XI.

Článek 35

Sledování videokamerou

1. V případě přemístění velitel plavidla provádějícího odlov, vlečného plavidla, provozovatel hospodářství nebo lapadla, který přemisťuje tuňáka obecného, zajistí, aby přemístění bylo sledováno videokamerou umístěnou ve vodě k ověření počtu ryb, které se přemísťují. Minimální normy a postupy týkající se videozáznamů musí být v souladu s přílohou IX.

2. Každý členský stát odpovědný za plavidlo, lapadlo nebo hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům a regionálním pozorovatelům ICCAT.

3. Každý členský stát odpovědný za plavidlo, lapadlo nebo hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům Unie a vnitrostátním pozorovatelům.

4. Každý členský stát odpovědný za plavidlo, lapadlo nebo hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.

Článek 36

Ověřování prováděné regionálními pozorovateli ICCAT a zahájení a průběh šetření

1. Regionální pozorovatelé ICCAT, kteří se nacházejí na palubě plavidla provádějícího odlov nebo v blízkosti lapadla, jak uvádí článek 51 a příloha VII, zaznamenávají údaje a podávají zprávu o provedených přemístěních, sledují a odhadují přemístěné úlovky a ověřují záznamy uvedené v předběžném oprávnění k přemístění podle článku 33 a v prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 38.

2. V případech, kdy existuje více než 10 % rozdíl v počtu úlovků odhadnutých regionálním pozorovatelem ICCAT, příslušnými kontrolními orgány nebo velitelem plavidla provádějícího odlov nebo zástupcem lapadla, nebo pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné tyto odhady provést, členský stát odpovědný za plavidlo provádějící odlov, hospodářství nebo lapadlo zahájí šetření, které musí být uzavřeno před okamžikem umístění do klecí na hospodářství nebo v každém případě do 96 hodin poté, co bylo zahájeno. Do doby, než budou známy výsledky uvedeného šetření, se nepovolí umístění do klecí a nepotvrdí oddíl dokladu o úlovcích tuňáka obecného týkající se odlovu.

3. Pokud však videozáznam nemá dostatečnou kvalitu nebo rozlišení, aby bylo možné odhadnout tento počet, provozovatel může požádat orgány státu vlajky plavidla, lapadla nebo hospodářství o povolení k provedení nového přemístění a poskytnutí odpovídajícího videozáznamu regionálnímu pozorovateli ICCAT.

4. Aniž je dotčeno ověřování prováděné inspektorem, regionální pozorovatelé ICCAT podepíší prohlášení ICCAT o přemístění pouze v případě, že jsou jejich postřehy v souladu s opatřeními ICCAT na zachování a řízení zdrojů a že informace obsažené v prohlášení o přemístění odpovídají jejich pozorování i příslušnému videozáznamu v souladu s požadavky čl. 35 odst. 1. Prohlášení čitelně podepíší a uvedou v něm číslo ICCAT.

5. Regionální pozorovatelé ICCAT rovněž ověří, že prohlášení ICCAT o přemístění je předáno veliteli vlečného plavidla nebo zástupci hospodářství či lapadla.

Článek 37

Opatření pro odhad počtu a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby dále zkoumaly metodiky pro lepší odhadování počtu i hmotnosti tuňáka obecného v okamžiku výlovu a umístění do klecí. Každý členský stát podá každoročně do 22. srpna Komisi zprávu o přijatých opatřeních a Komise tyto zprávy předloží SCRS.

Článek 38

Prohlášení o přemístění

1. Při ukončení přemístění úlovku vyplní velitelé plavidel provádějících odlov nebo vlečných plavidel, provozovatelé lapadel nebo hospodářství prohlášení ICCAT o přemístění v souladu s formátem uvedeným v příloze IV a předají ho příslušným orgánům svého členského státu.

2. Příslušné orgány členského státu odpovědného za plavidla, hospodářství nebo lapadla, odkud se toto přemístění provádí, formuláře prohlášení o přemístění očíslují. Systém číslování zahrnuje třípísmenný kód členského státu, čtyři čísla uvádějící rok a tři pořadová čísla, po nichž následují tři písmena „ITD“ (MS-20**/xxx/ITD).

3. Přemístění ryb provází originál prohlášení o přemístění. Velitel plavidla provádějícího odlov, provozovatel lapadla, velitel vlečného plavidla nebo provozovatel hospodářství uchová kopii tohoto prohlášení.

4. Velitelé plavidel provádějících přemístění (včetně vlečných plavidel) zaznamenávají své činnosti v souladu s požadavky stanovenými v příloze II.

Článek 39

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla upravující přemístění podle článků 33 až 38 a příloh, na něž tyto články odkazují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 2.

ODDÍL 5

Umístění do klecí

Článek 40

Oprávnění k umístění do klecí

1. Před začátkem každého umístění do klecí se zakazuje ukotvení přepravních klecí ve vzdálenosti do 0,5 námořních mil od hospodářských zařízení.

2. Před každým umístěním do klecí uvědomí příslušný orgán členského státu odpovědného za hospodářství členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo o množství ryb ulovených tímto plavidlem nebo lapadlem a požádá o povolení k umístění do klecí.

3. Umístění do klecí může být zahájeno až po předchozím oprávnění vydaném:

a)	členským státem nebo smluvní stranou úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo; nebo

b)	členským státem nebo smluvní stranou úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, pokud to bylo dohodnuto mezi zúčastněnými členskými státy nebo se státem vlajky, který je smluvní stranou úmluvy.

4. Povolení k umístění do klecí uděluje nebo zamítá členský stát nebo smluvní strana úmluvy, které jsou odpovědné v příslušném případě za plavidlo provádějící odlov, lapadlo nebo případně hospodářství, do jednoho pracovního dne po předložení žádosti a informací podle odstavce 2. V případě, že členský stát nebo smluvní strana úmluvy, které jsou odpovědné za hospodářství, neobdrží ve lhůtě jednoho pracovního dne odpověď od členského státu nebo smluvní strany úmluvy, které jsou odpovědné za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, mohou umístění do klecí povolit.

5. Tuňák obecný se do klecí umísťuje před 15. srpnem s výjimkou případů, které členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědné za hospodářství přijímající ryby řádně odůvodní. Tyto důvody se předkládají spolu se zprávou o umístění do klecí.

Článek 41

Zamítnutí udělení oprávnění k umístění do klecí

1. Členský stát odpovědný v příslušném případě za plavidlo provádějící odlov, lapadlo nebo případně hospodářství zamítne povolení k umístění do klecí, pokud po obdržení informací uvedených v čl. 40 odst. 2 shledá, že:

a)	plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo uvedené jako plavidlo nebo lapadlo, které ryby ulovilo, nemělo dostatečnou kvótu pro tuňáka obecného umístěného v klecích;

b)	množství ryb nebylo plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem řádně ohlášeno nebo nebylo zohledněno pro výpočet použitelné kvóty; nebo

c)	plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo vykazované jako plavidlo nebo lapadlo, jež ryby ulovilo, není oprávněno lovit tuňáka obecného.

2. V případě, že povolení k umístění do klecí vydáno není, členský stát nebo smluvní strana úmluvy odpovědné za plavidlo provádějící odlov požádají členský stát nebo smluvní stranu úmluvy odpovědné za hospodářství, aby úlovky zabavily a vydaly příkaz k vypuštění ryb.

3. Po obdržení příkazu k vypuštění ryb postupuje provozovatel hospodářství při vypouštění v souladu s přílohou XI.

Článek 42

Dokumentace úlovků tuňáka obecného

Členské státy odpovědné za hospodářství zakáží všechna umístění tuňáka obecného do klecí pro účely chovu, která nejsou doprovázena dokumentací vyžadovanou komisí ICCAT a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 (18). Dokumentace musí být přesná, úplná a potvrzená i schválená orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy plavidel provádějících odlov nebo lapadel.

Článek 43

Inspekce

Členské státy odpovědné za hospodářství přijmou nezbytná opatření pro inspekci každého umístění do klecí v hospodářstvích.

Článek 44

Sledování videokamerou

1. Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, že umísťování do klecí je sledováno videokamerou umístěnou ve vodě. Videozáznam se v souladu s přílohou IX pořídí pro každé umístění do klecí.

2. Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům a regionálním pozorovatelům ICCAT.

3. Každý členský stát odpovědný za hospodářství zajistí, aby videozáznamy podle odstavce 1 byly zpřístupněny inspektorům Unie a vnitrostátním pozorovatelům.

4. Každý členský stát odpovědný za hospodářství přijme nezbytná opatření s cílem zabránit veškerým záměnám nebo úpravám originálního videozáznamu či manipulaci s ním.

Článek 45

Zahájení a průběh šetření

1. V případech, kdy se odhad regionálního pozorovatele ICCAT ohledně počtu tuňáka obecného liší o více než 10 % od odhadu kontrolních orgánů příslušného členského státu nebo provozovatele hospodářství, zahájí členský stát odpovědný za hospodářství šetření ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo.

2. Do doby, než budou známy výsledky tohoto šetření, se neprovede výlov a nepotvrdí oddíl dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se hospodářství.

3. Členské státy odpovědné za hospodářství a za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, které provádějí šetření, mohou k uzavření šetření používat jiné informace, které mají k dispozici, včetně výsledků programů uvedených v článku 46.

Článek 46

Opatření a programy pro odhad počtu a hmotnosti tuňáka obecného, jenž má být umístěn do klecí

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření podle článku 37.

2. Ke zpřesnění počtu a hmotnosti ryb při každém umístění do klecí se program využívající stereoskopické kamerové systémy nebo alternativní techniky, jež poskytují rovnocennou přesnost, vztahuje na 100 % umístění do klecí.

3. Tento program se realizuje v souladu s postupy stanovenými v části B přílohy X.

4. Členský stát odpovědný za hospodářství sdělí v souladu s částí B přílohy X členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo a Komisi výsledky tohoto programu. Komise je předá sekretariátu ICCAT, který je předá regionálnímu pozorovateli ICCAT.

5. Pokud výsledky programu naznačují, že množství tuňáka obecného, který je umísťován do klecí, se liší od nahlášeného množství ulovených a přemístěných ryb, členský stát odpovědný za hospodářství ve spolupráci s členským státem nebo smluvní stranou úmluvy odpovědnými za plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo zahájí šetření. Pokud se šetření neuzavře do 10 pracovních dnů od sdělení výsledků podle odstavce 4 tohoto článku nebo pokud z výsledku šetření vyplyne, že počet nebo průměrná hmotnost tuňáka obecného přesáhly počet nebo průměrnou hmotnost nahlášené pro ulovené a přemístěné ryby, vydají orgány členského státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajku spadá plavidlo provádějící odlov nebo lapadlo, příkaz k vypuštění přebytečného množství ryb v souladu s postupem stanoveným v příloze XI.

6. V souladu s postupy stanovenými v bodu 3 části B přílohy X a po případném vypuštění ryb se množství vyplývající z tohoto programu použije pro:

a)	stanovení konečných údajů o úlovcích, které se mají odečíst od vnitrostátní kvóty;

b)	vyplnění těchto údajů do prohlášení o umístění do klecí a příslušných oddílů dokumentace úlovků tuňáka obecného.

7. Každý členský stát odpovědný za hospodářství podá každoročně do 30. srpna Komisi zprávu o výsledcích těchto programů a Komise tyto zprávy předloží SCRS.

8. Přemístění živého tuňáka obecného z jedné chovné klece do jiné chovné klece se uskuteční pouze s povolením a za přítomnosti kontrolních orgánů státu hospodářství.

9. Rozdíl mezi množstvím tuňáka obecného nahlášeného jako úlovek plavidla nebo lapadla a množstvím zjištěným kontrolními kamerami podle odstavce 5 tohoto článku a článku 45, jenž činí 10 % nebo více, představuje potenciální nedodržení předpisů dotčeným plavidlem nebo lapadlem a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodná následná opatření.

Článek 47

Zpráva o umístění do klecí

1. Členský stát odpovědný za hospodářství předá členskému státu nebo smluvní straně úmluvy, jejichž plavidla nebo lapadla odlovila tuňáka obecného, a Komisi do jednoho týdne po ukončení umístění do klecí zprávu o umístění do klecí obsahující prvky stanovené v části B přílohy X. Tato zpráva obsahuje rovněž informace uvedené v prohlášení o umístění do klecí podle článku 4b a přílohy Ia nařízení (ES) č. 1936/2001. Komise předá tuto zprávu sekretariátu ICCAT.

2. Pro účely odstavce 1 se umístění do klece nepovažuje za ukončené do doby, než je uzavřeno zahájené šetření a případně proveden příkaz k vypuštění ryb.

Článek 48

Prováděcí akty

Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podrobná pravidla upravující umístění do klecí podle článků 40 až 47 a příloh, na něž tyto články odkazují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 2.

ODDÍL 6

Sledování a dohled

Článek 49

Systém sledování plavidel

1. Odchylně od čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009 se povinnost týkající se zařízení pro sledování plavidel vztahuje na všechna vlečná plavidla zahrnutá do evidence plavidel ICCAT podle čl. 20 odst. 6 tohoto nařízení bez ohledu na jejich délku.

2. Přenos údajů ze systému sledování plavidel rybářskými plavidly o celkové délce větší než 15 metrů, která jsou uvedena na seznamu plavidel podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nebo na seznamu plavidel podle čl. 20 odst. 1 písm. b), komisi ICCAT se zahájí nejméně 15 dnů před zahájením rybolovného období a tento přenos pokračuje nejméně 15 dnů po ukončení rybolovného období s výjimkou případů, kdy je Komisi předem zaslána žádost o odstranění daného plavidla z evidence plavidel ICCAT.

3. Pro účely kontroly se u plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného, nesmí přerušit přenos údajů ze systému sledování plavidel v době, kdy jsou plavidla v přístavu.

4. Členské státy zajistí, že jejich střediska sledování lovišť zasílají Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.

5. Členské státy zajistí, že:

a)	hlášení systému sledování plavidel z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou jsou předávána Komisi alespoň jednou za dvě hodiny;

b)	v případě technických problémů systému sledování plavidel jsou alternativní hlášení z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou obdržená podle čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011 předána Komisi do 24 hodin od doby, kdy byla přijata jejich středisky sledování lovišť;

c)	hlášení předávaná Komisi jsou posloupně očíslována (jedinečnými identifikačními kódy), aby se zamezilo zdvojení;

d)	hlášení předávaná Komisi jsou v souladu s čl. 24 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011.

6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění toho, že se se všemi hlášeními zpřístupněnými jeho inspekčním plavidlům nakládá důvěrně a že jsou omezena na inspekci námořních operací.

Článek 50

Program vnitrostátních pozorovatelů

1. Pokud jde o plavidla provádějící aktivní lov tuňáka obecného, členské státy zajistí alespoň následující procentní úroveň přítomnosti vnitrostátního pozorovatele pro:

a)	20 % svých trawlerů pro pelagický rybolov (delších než 15 metrů);

b)	20 % svých plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru (delších než 15 metrů);

c)	20 % svých návnadových člunů (delších než 15 metrů);

d)	100 % vlečných plavidel;

e)	100 % výlovů z lapadel.

2. Členské státy vydají vnitrostátním pozorovatelům úřední doklad totožnosti.

3. Úkolem vnitrostátního pozorovatele je zejména:

a)	sledovat dodržování tohoto nařízení rybářskými plavidly a lapadly;

zaznamenávat údaje a podávat zprávy o rybolovné činnosti, které obsahují tyto údaje:

i)	množství úlovku (včetně vedlejšího úlovku) s údaji o tom, jak bylo s druhy naloženo, jako např. množství uchovávané na palubě či množství mrtvých či živých ryb k výmětu;

ii)	oblast úlovku v zeměpisné délce/šířce;

iii)	míra intenzity (jako např. počet souborů, počet háčků), jak je uvedeno v Terénní příručce ICCAT pro různá zařízení;

iv)	datum úlovku;

c)	sledovat a odhadovat úlovky a ověřovat záznamy v lodním deníku;

d)	pozorovat a zaznamenávat plavidla, která mohou lovit ryby v rozporu s opatřeními ICCAT na zachování a řízení zdrojů.

4. Pokud to ICCAT požaduje, vnitrostátní pozorovatelé dále na základě pokynů SCRS provádějí vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů souvisejících s úkolem II podle definice ICCAT.

5. Pro účely odstavců 1 až 4, každý členský stát rovněž zajistí:

reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost vnitrostátních pozorovatelů na svých plavidlech a u lapadel s cílem zajistit, aby Komise obdržela dostatečné a patřičné údaje a informace o úlovku, intenzitě a jiných vědeckých a řídicích hlediscích, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;

b)	obsáhlé protokoly pro shromažďování údajů;

c)	že vnitrostátní pozorovatelé jsou před nasazením řádně vyškoleni a schváleni;

d)	v co největší míře minimální narušení činností rybářských plavidel a lapadel provádějících rybolov v oblasti úmluvy.

6. Údaje a informace shromážděné v rámci programu pozorovatelů jednotlivých členských států se Komisi poskytují každoročně do 15. července. Komise tyto údaje a informace předá podle relevantnosti výboru SCRS a sekretariátu ICCAT.

Článek 51

Program regionálních pozorovatelů ICCAT

1. Na Unii se vztahuje program regionálních pozorovatelů ICCAT uvedený v odstavcích 2 až 6 a dále upřesněný v příloze VII.

2. Členské státy zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT:

a)	na všech plavidlech lovících košelkovými nevody, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného;

b)	během všech přemístění tuňáka obecného z plavidel lovících košelkovými nevody;

c)	během všech přemístění tuňáka obecného z lapadel do přepravních klecí;

d)	během všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;

e)	během všech umístění tuňáka obecného do klecí v hospodářstvích;

f)	během všech výlovů tuňáka obecného z hospodářství.

3. Plavidla lovící košelkovými nevody bez regionálního pozorovatele ICCAT nejsou oprávněna lovit tuňáka obecného ani provozovat činnosti související s tuňákem obecným.

4. Členské státy odpovědné za hospodářství zajistí přítomnost regionálního pozorovatele ICCAT během všech umístění do klecí a všech výlovů ryb z těchto hospodářství.

5. Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:

a)	sledovat a monitorovat, že je rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT týkajícími se zachování zdrojů a řízení;

b)	podepsat prohlášení ICCAT o přemístění podle článku 38 zprávy o umístění do klecí podle článku 47 a dokumentaci úlovků tuňáka obecného, pokud souhlasí s tím, že informace obsažené v těchto dokumentech jsou v souladu s jejich pozorováním;

c)	vykonávat vědeckou práci (např. shromažďování vzorků) požadovanou komisí ICCAT na základě pokynů výboru SCRS.

6. Členský stát vlajky zajistí, aby velitelé, členové posádky, hospodářství a vlastníci lapadel a plavidel nebránili regionálním pozorovatelům ICCAT při výkonu jejich úkolů, nezastrašovali je, nezasahovali jim do činnosti, neovlivňovali je, neupláceli je ani se o uplácení nepokoušeli.

ODDÍL 7

Inspekce a křížové kontroly

Článek 52

Program společné mezinárodní inspekce ICCAT

1. Na Unii se vztahuje program ICCAT pro společné mezinárodní inspekce (dále jen „program ICCAT“) uvedený v příloze VIII.

2. Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přidělí v rámci programu ICCAT inspektory a provádějí inspekce na moři.

3. Provádí-li lov tuňáka obecného v oblasti úmluvy více než 15 rybářských plavidel plujících pod vlajkou jednoho členského státu, nasadí tento členský stát po dobu přítomnosti těchto plavidel v této oblasti inspekční plavidlo pro účely inspekce a kontroly na moři. Tato povinnost se považuje za splněnou v případě, kdy členské státy spolupracují na společném provozu inspekčního plavidla nebo v případě, kdy je v oblasti úmluvy nasazeno inspekční plavidlo Unie.

4. Komise nebo jí určený subjekt může pro program ICCAT přidělit inspektory Unie.

5. Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Unie. Ve spolupráci s dotčenými členskými státy může Komise vypracovat společné inspekční programy, které Unii umožní plnit závazky přijaté v rámci programu ICCAT. Členské státy, jejichž rybářská plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a zeměpisné oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.

6. Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. dubna jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají během roku zařadit do programu ICCAT. S využitím uvedených informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně plán účasti Unie na programu ICCAT, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.

Článek 53

Předávání inspekčních plánů

1. Každoročně do 31. ledna předají členské státy Komisi své inspekční plány. Inspekční plány se sestavují v souladu s:

a)	cíli, prioritami a postupy, jakož i standardy inspekční činnosti uvedenými ve zvláštním kontrolním a inspekčním programu pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři stanoveném podle článku 95 nařízení (ES) č. 1224/2009;

b)	vnitrostátním kontrolním akčním programem pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři stanoveným podle článku 46 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2. Komise shromáždí vnitrostátní inspekční plány a začlení je do inspekčního plánu Unie. Tento plán předá Komise sekretariátu ICCAT ke schválení spolu s plány podle čl. 6 odst. 1.

Článek 54

Inspekce v případě porušení předpisů

1. Členský stát vlajky přijme opatření podle odstavce 2 tohoto článku, pokud plavidlo plující pod jeho vlajkou:

a)	nesplnilo svou povinnost předložit hlášení podle článků 25 a 26; nebo

b)	porušilo ustanovení tohoto nařízení, články 89 až 93 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo kapitolu IX nařízení (ES) č. 1005/2008.

2. Členský stát vlajky zajistí, aby fyzická inspekce proběhla pod jeho vedením v jeho přístavech, nebo, není-li plavidlo v žádném z jeho přístavů, byla provedena jinou osobou, kterou členský stát vlajky určí.

Článek 55

Křížové kontroly

1. Každý členský stát ověří, a to i za použití inspekčních zpráv, zpráv pozorovatelů a údajů ze systému sledování plavidel, předávání lodních deníků a patřičných informací zaznamenaných v lodních denících svých rybářských plavidel, v dokladech o přemístění nebo překládce a v dokladech o úlovcích tuňáka obecného v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2. Každý členský stát provádí křížové kontroly všech vykládek, překládek nebo umístění do klecí mezi množstvími podle druhu zaznamenanými v lodním deníku rybářských plavidel nebo množstvími podle druhu zaznamenanými v prohlášení o přemístění nebo v prohlášení o překládce a množstvími zaznamenanými v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klecí nebo v jakémkoli dalším vhodném dokladu, například faktuře nebo prodejním dokladu v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009.

ODDÍL 8

Uvádění na trh

Článek 56

Tržní opatření

1. Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (19), zakazuje se v rámci Unie obchod s tuňákem obecným, jeho vykládka, dovoz, vývoz, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka, které nejsou doprovázeny přesnou, úplnou a ověřenou dokumentací stanovenou tímto nařízením, nařízením (EU) č. 640/2010 a článkem 4b nařízení (ES) č. 1936/2001.

2. V rámci Unie se zakazuje obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, umístění do klecí pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka, pokud:

a)	byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly státu vlajky, který nemá pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři kvótu, omezení odlovu nebo přidělenou intenzitu rybolovu podle podmínek opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů; nebo

b)	byl tuňák obecný uloven rybářskými plavidly nebo lapadly, jejichž individuální kvóta nebo rybolovná práva jejich státu byla v době odlovu vyčerpána.

3. Aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1224/2009, (ES) č. 1005/2008 a (EU) č. 1379/2013, v rámci Unie se zakazují obchod s tuňákem obecným, jeho dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s nařízeními uvedenými v odstavci 1.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57

Hodnocení

Každoročně do 15. září předloží členské státy Komisi podrobnou zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Každoročně do 15. října předloží Komise na základě informací obdržených od členských států sekretariátu ICCAT podrobnou zprávu o provádění doporučení komise ICCAT 14-04.

Článek 58

Financování

Pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (20) se víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři považuje za víceletý plán ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 59

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 60

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 302/2009 se zrušuje.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIII.

Článek 61

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. září 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK

(1) Úř. věst. C 383, 17.11.2015, s. 100.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. června 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. července 2016.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4) Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34).

(5) Nařízení Rady (ES) č. 1559/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se stanoví víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a kterým se mění nařízení (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 8).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 (Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 500/2012 ze dne 13. června 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 157, 16.6.2012, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 544/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 302/2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři (Úř. věst. L 163, 29.5.2014, s. 7).

(9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(12) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).

(13) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(14) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/156/EU ze dne 19. března 2014, kterým se stanoví zvláštní kontrolní a inspekční program pro rybolov populací tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, mečouna obecného ve Středozemním moři a pro rybolov populací sardinky obecné a sardele obecné v severní oblasti Jaderského moře (Úř. věst. L 85, 21.3.2014, s. 15).

(15) Zpráva z jednání Výboru pro kontrolu dodržování pravidel konajícího se mezi zasedáními (Madrid, Španělsko, 24. až 26. února 2010), bod 5 and dodatek 3 k příloze 4.2.

(16) Nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25)

(17) Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 640/2010 ze dne 7. července 2010 o vytvoření programu dokumentace úlovků tuňáka obecného (Thunnus thynnus) a o změně nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 (Úř. věst. L 194, 24.7.2010, s. 1).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1)

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

PŘÍLOHA I

Zvláštní podmínky vztahující se na rybolov uvedený v čl. 14 odst. 2

Kromě ustanovení uvedených v čl. 9 odst. 3 se maximální počet návnadových člunů a člunů lovících na vlečnou šňůru, které jsou oprávněny lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 14 odst. 2 písm. a), stanoví na úrovni počtu plavidel Unie provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2006.

Kromě ustanovení uvedených v čl. 9 odst. 3 se maximální počet plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 14 odst. 2 písm. b), stanoví na úrovni počtu plavidel Unie provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008. Za tímto účelem se zohlední počet chorvatských plavidel provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008.

Kromě ustanovení uvedených v čl. 9 odst. 3 se maximální počet návnadových člunů, plavidel pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru a plavidel lovících pomocí ručních šňůr, které jsou oprávněny lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 14 odst. 2 písm. c), stanoví na úrovni počtu plavidel Unie provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008.

Maximální počet plavidel provádějících odlov stanovený podle bodů 1, 2 a 3 této přílohy se mezi členské státy rozdělí v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Mezi oprávněná plavidla provádějící odlov uvedená v čl. 14 odst. 2 písm. a) a v bodě 1 této přílohy se na tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg či velikosti 75 až 115 cm rozdělí nejvýše 7 % kvóty Unie. Tato kvóta se mezi členské státy rozdělí v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Odchylně od čl. 14 odst. 2 písm. a) může být pro odlov tuňáka obecného o hmotnosti alespoň 6,4 kg nebo velikosti 70 cm návnadovými čluny kratšími než 17 metrů v rámci kvóty 7 % podle bodu 5 této přílohy přiděleno až 100 tun.

Maximální příděl kvóty Unie jednotlivým členským státům na rybolov v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 14 odst. 2 písm. b) a bodu 2 této přílohy se stanoví v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Mezi oprávněná plavidla provádějící odlov uvedená v čl. 14 odst. 2 písm. c) a v bodě 3 této přílohy se na tuňáka obecného o hmotnosti 8 až 30 kg či velikosti 75 až 115 cm rozdělí nejvýše 2 % kvóty Unie. Tato kvóta se mezi členské státy rozdělí v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Každý členský stát, jehož návnadové čluny, plavidla pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru, plavidla lovící pomocí ručních šňůr a čluny lovící na vlečnou šňůru jsou oprávněny lovit tuňáka obecného podle čl. 14 odst. 2 a této přílohy, stanoví tyto požadavky týkající se ocasního štítku:

a)	ocasní štítky se upevní na každého tuňáka obecného bezprostředně po vykládce;

b)	každý ocasní štítek nese jedinečné identifikační číslo, které je uvedeno ve statistických dokumentech týkajících se tuňáka obecného a vyznačeno na vnější straně každého balení obsahujícího tuňáka.

PŘÍLOHA II

PoŽadavky týkající se lodního deníku

A. PLAVIDLA PROVÁDĚJÍCÍ ODLOV

Minimální specifikace pro lodní deníky rybolovu:

1.	Lodní deník musí mít číslované stránky.

2.	Lodní deník je vyplňován denně (do půlnoci) nebo před příjezdem do přístavu.

3.	Do lodního deníku jsou zaznamenávány případné inspekce na moři.

4.	K lodnímu deníku je vždy připojen jeden stejnopis stránek.

5.	Na palubě jsou uchovávány lodní deníky pokrývající dobu jednoho roku činnosti.

Minimální standardní informace pro lodní deníky rybolovu:

1.	Jméno a adresa velitele.

2.	Data a přístavy vyplutí, data a přístavy připlutí.

3.	Název plavidla, registrační číslo, číslo ICCAT, mezinárodní volací rádiová značka a číslo Mezinárodní námořní organizace (pokud je přiděleno).

Lovné zařízení:

a)	typ kódu FAO;

b)	rozměry (např. délka, velikost ok sítě, počet háčků).

Operace na moři, (nejméně) jeden řádek na každý den plavby, uvádějící:

a)	činnosti (např. rybolov, plavba);

b)	polohu: přesné denní polohy (ve stupních a minutách), zaznamenané pro každou rybolovnou operaci nebo v poledne, pokud daný den rybolov neprobíhal;

záznamy o úlovcích včetně:

kódu FAO;

2)	zaokrouhlené hmotnosti v kilogramech za den (RWT);

3)	počtu kusů denně.

Pro plavidla lovící košelkovými nevody by se tyto údaje měly zaznamenávat u všech rybolovných operací včetně nulového výnosu.

6.	Podpis velitele.

7.	Prostředky měření hmotnosti: odhad, vážení na palubě.

8.	Lodní deník se vede v ekvivalentu živé hmotnosti ryb a uvádí přepočítací koeficienty používané při hodnocení.

Minimální informace v lodních denících rybolovu v případě vykládky nebo překládky:

1.	Data a přístav vykládky/překládky.

Produkty:

a)	druh a obchodní úprava podle kódu FAO;

b)	počet ryb nebo krabic a množství v kilogramech.

3.	Podpis velitele nebo zástupce plavidla.

4.	V případě překládky název přijímajícího plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.

Minimální informace v lodních denících rybolovu v případě přemístění do klecí:

1.	Datum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) přemístění.

Produkty:

a)	identifikace druhů podle kódu FAO;

b)	počet ryb a množství v kg přemístěné do klecí.

3.	Název vlečného plavidla, jeho vlajka a číslo ICCAT.

4.	Název cílového hospodářství a jeho číslo ICCAT.

V případě společné rybolovné operace zaznamená velitel do svého lodního deníku kromě informací stanovených v bodech 1 až 4:

pokud jde o plavidlo provádějící odlov, které přemísťuje ryby do klecí:

—	množství úlovků vytažených na palubu,

—	množství úlovků započítaných do jeho individuální kvóty,

—	názvy ostatních plavidel účastnících se společné rybolovné operace;

pokud jde o ostatní plavidla provádějící odlov účastnící se téže společné rybolovné operace, která se nepodílejí na přemísťování ryb:

—	název těchto plavidel, jejich mezinárodní rádiové volací značky a čísla ICCAT,

—	skutečnost, že na palubu nebyl vytažen žádný úlovek ani nebyl přemístěn do klecí,

—	množství úlovků započítaných do jejich individuálních kvót,

—	název plavidla provádějícího odlov uvedeného v písmenu a) a jeho číslo ICCAT.

B. VLEČNÁ PLAVIDLA

Velitel vlečného plavidla do lodního deníku zaznamená datum, čas a polohu přemístění, přemístěná množství (počet ryb a množství v kg), číslo klecí, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT plavidla provádějícího odlov, název a číslo ICCAT ostatních zúčastněných plavidel, cílové hospodářství a jeho číslo ICCAT a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.

Nahlásí i další přemístění na pomocná plavidla nebo na jiné vlečné plavidlo, včetně stejných informací jako v bodu 1, jakož i název, vlajku a číslo ICCAT pomocného nebo vlečného plavidla a číslo prohlášení ICCAT o přemístění.

Lodní deník obsahuje údaje o všech přemístěních provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.

C. POMOCNÁ PLAVIDLA

Velitel pomocného plavidla do lodního deníku denně zaznamená činnosti, včetně data, času a poloh, množství tuňáka obecného vytaženého na palubu a název rybářského plavidla, hospodářství nebo lapadla, s nimiž spolupracuje.

Lodní deník obsahuje údaje o všech činnostech provedených v průběhu daného rybolovného období. Uchovává se na palubě a je kdykoli přístupný za účelem kontroly.

D. ZPRACOVATELSKÁ PLAVIDLA

Velitel zpracovatelského plavidla v lodním deníku nahlásí datum, čas a polohu činností a množství přeloženého tuňáka obecného i počet a hmotnost tuňáka obecného přijatého z hospodářství, lapadel nebo případně plavidel provádějících odlov. Velitel by měl rovněž nahlásit názvy těchto hospodářství, lapadel nebo plavidel provádějících odlov a jejich čísla ICCAT.

Velitel zpracovatelského plavidla vede lodní deník zpracování uvádějící zaokrouhlenou hmotnost a počet přemístěných nebo přeložených ryb, použitý přepočítací koeficient a hmotnost i množství ryb podle obchodní úpravy.

Velitel zpracovatelského plavidla vede rozpis uskladnění, ze kterého je patrné umístění a množství jednotlivých druhů podle obchodní úpravy.

Lodní deník obsahuje údaje o všech překládkách provedených v průběhu daného rybolovného období. Lodní deník, lodní deník zpracování, rozpis uskladnění a originály prohlášení ICCAT o překládce se uchovávají na palubě a jsou kdykoli přístupné za účelem kontroly.

PŘÍLOHA III

Prohlášení ICCAT o přemístění

Text obrazu

PŘÍLOHA IV

Text obrazu

PŘÍLOHA V

Formulář pro zprávu o úlovku

Vlajka

Číslo ICCAT

Název plavidla

Počáteční datum období, na které se zpráva vztahuje

Konečné datum období, na které se zpráva vztahuje

Délka období, na které se zpráva vztahuje (ve dnech)

Datum úlovku

Místo úlovku

Úlovek

Přidělená hmotnost v případě společných rybolovných operací (v kg)

Zeměpisná šířka

Zeměpisná délka

Hmotnost (v kg)

Počet kusů

Průměrná hmotnost (v kg)

PŘÍLOHA VI

Společná rybolovná operace
Stát vlajky	Název plavidla	Číslo ICCAT	Doba trvání operace	Totožnost provozovatelů	Individuální kvóta plavidel	Klíč pro rozdělení odlovů na plavidlo	Cílová výkrmna a cílové chovné hospodářství
Stát vlajky	Název plavidla	Číslo ICCAT	Doba trvání operace	Totožnost provozovatelů	Individuální kvóta plavidel	Klíč pro rozdělení odlovů na plavidlo	Smluvní strany úmluvy	Číslo ICCAT

Datum …

Potvrzení státu vlajky …

PŘÍLOHA VII

Program regionálních pozorovatelů ICCAT

PŘIDĚLOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT

Každý regionální pozorovatel ICCAT má pro účely plnění svých povinností tuto kvalifikaci:

a)	dostatečné zkušenosti s rozpoznáváním živočišných druhů a rybolovných zařízení;

b)	uspokojující znalost opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů, doloženou osvědčením poskytnutým členskými státy a vycházejícím ze školicích pokynů ICCAT;

c)	schopnost přesně sledovat a provádět přesné záznamy;

d)	uspokojivou znalost jazyka státu vlajky plavidla nebo hospodářství, které sleduje.

POVINNOSTI REGIONÁLNÍHO POZOROVATELE ICCAT

Regionální pozorovatelé ICCAT:

a)	dokončili odborný výcvik, který je vyžadován na základě pravidel ICCAT;

jsou státními příslušníky jednoho ze členských států, a pokud je to možné, nejsou státními příslušníky státu hospodářství nebo lapadla či státu vlajky plavidla lovícího košelkovými nevody. Pokud je však tuňák obecný vyloven z klece a prodáván jako čerstvý produkt, může být regionální pozorovatel ICCAT, který pozoruje výlov, státním příslušníkem členského státu odpovědného za hospodářství;

c)	jsou schopni plnit úkoly uvedené v bodě 3;

d)	jsou zahrnuti na seznam regionálních pozorovatelů ICCAT, který vede ICCAT;

e)	nemají v současnosti finanční zájmy na lovu tuňáka obecného či prospěch z takového rybolovu.

ÚKOLY REGIONÁLNÍHO POZOROVATELE ICCAT

Úkolem regionálních pozorovatelů ICCAT je zejména:

co se týká pozorovatelů na plavidlech lovících košelkovými nevody, sledovat, že plavidla lovící košelkovými nevody dodržují příslušná opatření na řízení a zachování zdrojů přijatá ICCAT. Regionální pozorovatel zejména:

1)	v případě, že si všimne skutečnosti, která může představovat nedodržování doporučení ICCAT, neprodleně tuto informaci předá společnosti provádějící regionální pozorování ICCAT, která ji bez prodlení předloží orgánům státu vlajky plavidla provádějícího odlov;

2)	zaznamenává údaje a podává zprávy o prováděných rybolovných činnostech;

3)	sleduje a odhaduje úlovky a ověřuje záznamy v lodním deníku;

4)	vydává denní zprávu o přemísťování prováděném plavidly lovícími košelkovými nevody;

5)	pozoruje a zaznamenává plavidla, která pravděpodobně provádějí rybolov v rozporu s opatřeními ICCAT na řízení a zachování zdrojů;

6)	zaznamenává údaje a podává zprávy o prováděném přemísťování;

7)	ověřuje polohu plavidla při přemísťování;

8)	sleduje a odhaduje množství přemístěných produktů, včetně sledování a odhadů prostřednictvím přezkoumání videozáznamů;

9)	ověřuje a zaznamenává název dotčeného rybářského plavidla a jeho číslo ICCAT;

10)	pokud tak komise ICCAT požaduje, vykonávají na základě směrnic Stálého výboru pro výzkum a statistiku vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů týkajících se úkolu II;

co se týká regionálních pozorovatelů ICCAT v hospodářstvích a u lapadel, sledují, že hospodářství a lapadla dodržují příslušná opatření na řízení a zachování zdrojů přijatá ICCAT. Regionální pozorovatel ICCAT zejména:

1)	ověřuje údaje uvedené v prohlášení o přemístění, v prohlášení o umístění do klecí a v dokumentaci úlovků tuňáka obecného, včetně ověření prostřednictvím přezkoumání videozáznamů;

2)	potvrzuje údaje uvedené v prohlášení o přemístění, v prohlášení o umístění do klecí a v dokumentaci úlovků tuňáka obecného;

3)	vydává denní zprávu o přemísťování prováděném hospodářstvími a lapadly;

spolupodepisuje prohlášení o přemístění, prohlášení o umístění do klecí a dokumentaci úlovků tuňáka obecného pouze v případě, že souhlasí s tím, že informace v nich obsažené jsou v souladu s jeho pozorováními, a to včetně odpovídajícího videozáznamu podle požadavků uvedených v čl. 35 odst. 1 a čl. 44 odst. 1;

5)	vykonává vědeckou práci požadovanou Komisí na základě směrnic Stálého výboru pro výzkum a statistiku, jako např. shromažďování vzorků;

6)	všímá si a ověřuje přítomnost všech typů štítků, včetně přírodních značek, a oznamuje jakýkoli náznak nedávného odstranění štítků;

c)	vypracovává všeobecné zprávy, ve kterých jsou shrnuty informace shromážděné v souladu s tímto bodem, a poskytuje veliteli plavidla a provozovateli hospodářství příležitost, aby do těchto zpráv zahrnuli všechny příslušné informace;

d)	předkládá sekretariátu všeobecnou zprávu podle písmene c) do 20 dnů od skončení období sledování;

e)	vykonává jakékoli jiné funkce určené komisí ICCAT.

Regionální pozorovatel ICCAT se všemi informacemi, které se týkají rybolovu a přemísťování na plavidlech lovících košelkovými nevody a v hospodářstvích, nakládá jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce regionálního pozorovatele ICCAT písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.

Regionální pozorovatel ICCAT dodržuje požadavky stanovené v právních předpisech a nařízeních státu vlajky či státu hospodářství, do jehož pravomoci spadá plavidlo či hospodářství, k nimž je regionální pozorovatel ICCAT přidělen.

Regionální pozorovatel ICCAT dodržuje hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla a všechny zaměstnance hospodářství, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly regionálního pozorovatele ICCAT v rámci tohoto programu a s povinnostmi posádky plavidla a zaměstnanců hospodářství uvedenými v bodu 7 této přílohy a čl. 51 odst. 6.

POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ VLAJKY VŮČI REGIONÁLNÍM POZOROVATELŮM ICCAT

Členské státy odpovědné za plavidlo lovící košelkovými nevody, hospodářství nebo lapadlo zajistí, aby regionálním pozorovatelům ICCAT:

a)	byl umožněn přístup na plavidlo, k zaměstnancům hospodářství a k pracovníkům obsluhujícím lapadla, jakož i přístup k zařízení, klecím a vybavení;

s cílem usnadnit jim plnění jejich úkolů stanovených v bodě 3 této přílohy byl na požádání umožněn přístup k následujícímu vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena:

1)	družicovým navigačním zařízením;

2)	radiolokačními displeji, pokud se používají;

3)	elektronickými komunikačními prostředky;

c)	bylo poskytnuto ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici posádka;

d)	byl pro jejich administrativní práci poskytnut dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování.

NÁKLADY VYPLÝVAJÍCÍ Z PROGRAMU REGIONÁLNÍCH POZOROVATELŮ ICCAT

Veškeré náklady, které vyplývají z působení regionálních pozorovatelů ICCAT, nesou jednotliví provozovatelé hospodářství nebo vlastníci plavidel lovících košelkovými nevody.

PŘÍLOHA VIII

Program společné mezinárodní inspekce ICCAT

Komise ICCAT na svém čtvrtém pravidelném zasedání v Madridu v listopadu 1975 a na svém výročním zasedání konaném v Marrákeši v roce 2008 odsouhlasila, že:

podle odstavce 3 článku IX úmluvy doporučuje komise ICCAT stanovit následující pravidla pro mezinárodní kontrolu mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, aby bylo zajištěno uplatňování úmluvy a opatření platných v rámci úmluvy:

I. VÁŽNÁ PORUŠENÍ

Pro účely těchto postupů se vážným porušením rozumí následující porušení opatření ICCAT týkajících se zachování a řízení zdrojů přijatých komisí ICCAT:

a)	rybolov bez licence, povolení či oprávnění vystaveného státem vlajky, který je smluvní stranou úmluvy;

b)	neschopnost vést dostatečné záznamy o úlovcích a zaznamenávat údaje související s úlovky v souladu s požadavky komise ICCAT na podávání zpráv či významné nedostatky v podávání zpráv o uvedených úlovcích či v hlášení údajů souvisejících s úlovky;

c)	rybolov v uzavřené oblasti;

d)	rybolov v období zákazu rybolovu;

e)	úmyslné zadržování či uchovávání druhů v rozporu s jakýmkoli platným opatřením na řízení a zachování zdrojů přijatým ICCAT;

f)	vážné porušení omezení odlovu či kvót platných v rámci předpisů ICCAT;

g)	použití zakázaných lovných zařízení;

h)	falšování nebo úmyslné zatajování označení, totožnosti nebo registrace rybářského plavidla;

i)	zatajování či odstranění důkazů důležitých pro šetření případů porušení předpisů nebo manipulace s těmito důkazy;

j)	opakovaná porušení, která ve svém souhrnu představují závažné nedodržování opatření platných podle ICCAT;

k)	případy, v nichž je pověřený inspektor či pozorovatel napaden, zastrašován, sexuálně obtěžován, je mu zasahováno do jeho činnosti či je mu kladen odpor, nepřiměřené překážky či způsobováno zpoždění;

l)	úmyslná manipulace se systémem sledování plavidel nebo úmyslná deaktivace tohoto systému;

m)	další taková porušení, která stanoví ICCAT, poté, co byla zahrnuta do revidované verze těchto postupů a uvedená verze byla rozeslána;

n)	rybolov s pomocí letadel pro vyhledávání;

o)	zasahování do satelitního systému sledování nebo provoz plavidla bez systému sledování plavidel;

p)	přemísťování bez prohlášení o přemístění;

q)	překládka na moři.

V případě nástupu na palubu rybářského plavidla a jeho inspekce, během nichž pověřený inspektor zaznamená činnost či podmínky, které by představovaly vážné porušení podle bodu 1, oznámí orgány státu vlajky inspekčních plavidel tuto skutečnost okamžitě orgánům státu vlajky rybářského plavidla, a to přímo i prostřednictvím sekretariátu ICCAT. V takových případech inspektor rovněž informuje všechna inspekční plavidla státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.

Inspektor ICCAT zaeviduje do lodního deníku rybářského plavidla provedené inspekce a všechna zjištěná porušení předpisů.

Členský stát vlajky zajistí, aby dotčené rybářské plavidlo po inspekci uvedené v bodu 2 ukončilo veškerou rybolovnou činnost. Členský stát vlajky vyzve rybářské plavidlo, aby do 72 hodin odplulo do jím určeného přístavu, kde bude zahájeno šetření.

Pokud plavidlo není povoláno do přístavu, musí členský stát vlajky včas poskytnout řádné vysvětlení Evropské komisi, která informaci předá sekretariátu ICCAT, jenž ji na žádost zpřístupní ostatním smluvním stranám.

II. PROVÁDĚNÍ INSPEKCÍ

Inspekce provádějí inspektoři jmenovaní smluvními stranami. Jména zmocněných vládních agentur a všech inspektorů určených za tím účelem jejich vládami se oznamují komisi ICCAT.

Lodě vykonávající mezinárodní naloďovací a inspekční povinnosti v souladu s touto přílohou plují pod zvláštní vlajkou nebo praporkem schválenými komisí ICCAT a vydanými sekretariátem ICCAT. Názvy takto používaných plavidel se oznámí sekretariátu ICCAT co možná nejdříve před zahájením inspekčních činností. Sekretariát ICCAT informace týkající se určených inspekčních plavidel zpřístupní všem smluvním stranám úmluvy, a to i jejich zveřejněním na svých internetových stránkách chráněných heslem.

Každý inspektor má u sebe doklad totožnosti vystavený orgány státu vlajky, který musí mít podobu uvedenou v bodu 21 této přílohy.

S výhradou pravidel dohodnutých podle bodu 16 se plavidlo plující pod vlajkou smluvní strany a lovící tuňáka obecného nebo tuňákovité v oblasti úmluvy, která se nachází mimo vody podléhající vnitrostátní pravomoci, zastaví po obdržení příslušného signálu v souladu s mezinárodním signálním kódem vyslaným lodí plující pod praporkem ICCAT popsaným v bodě 7 s inspektorem na palubě, pokud plavidlo právě neprovádí rybářské operace; pokud je právě provádí, zastaví se ihned po jejich ukončení. Velitel plavidla umožní inspekční skupině uvedené v bodě 10, aby vstoupila na palubu, a poskytne jí naloďovací žebřík. Velitel umožní inspekční skupině zkontrolovat vybavení, úlovek nebo zařízení a všechny příslušné doklady, které inspektor považuje za nutné pro ověření souladu s platnými doporučeními komise ICCAT týkajícími se státu vlajky plavidla, jež je podrobeno inspekci. Inspektor může dále požadovat veškerá vysvětlení, která považuje za nezbytná.

10.

Velikost inspekční skupiny stanoví velící důstojník inspekčního plavidla s ohledem na příslušné okolnosti. Inspekční skupina musí být co možná nejmenší, aby splnila bezpečně a spolehlivě povinnosti stanovené v této příloze.

11.

Po vstupu na palubu plavidla se inspektor prokazuje doklady totožnosti uvedenými v bodu 8. Inspektor dodržuje obecně uznávané mezinárodní předpisy, postupy a zvyklosti pro bezpečnost plavidla, jež je podrobeno inspekci, a jeho posádky a minimalizuje zásahy do rybolovných činností a ukládání produktu a v mezích proveditelnosti se vyhne jakémukoli opatření, které by negativně ovlivnilo jakost úlovku na palubě.

Každý inspektor omezí své šetření na zjištění, zda jsou dodržována doporučení komise ICCAT platná pro stát vlajky dotčeného plavidla. Během provádění inspekce může inspektor požádat velitele rybářského plavidla o veškerou nezbytnou pomoc. O inspekci vypracuje zprávu ve formě schválené komisí ICCAT. Inspektor podepisuje zprávu v přítomnosti velitele plavidla, který má právo doplnit nebo nechat doplnit do zprávy jakékoli připomínky, které považuje za vhodné a které podepíše.

12.

Kopie zprávy se předají veliteli plavidla a vládě, které inspekční skupina podléhá; tato vláda předá kopie příslušným orgánům státu vlajky plavidla, které je podrobeno inspekci, a komisi ICCAT. Pokud je zjištěno jakékoli porušení doporučení ICCAT, inspektor informuje, je-li to možné, rovněž všechny inspekční lodě státu vlajky rybářského plavidla, o nichž ví, že se nachází poblíž.

13.

Odporování inspektorovi nebo neplnění jeho pokynů posuzuje stát vlajky plavidla, jež je podrobeno inspekci, obdobně, jako by se jednalo o takové jednání vůči inspektorovi vlastního státu.

14.

Inspektor provádí své povinnosti podle těchto ujednání v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, ale nadále podléhá operativní kontrole vnitrostátních orgánů svého státu a zodpovídá se jim.

15.

Smluvní strany zohledňují inspekční zprávy, informační přehledy z pozorování podle doporučení 94-09 a vyjádření vyplývající z inspekce dokladů vypracované zahraničními inspektory a jednají na jejich základě v rámci těchto pravidel obdobným způsobem, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jako na základě zpráv vnitrostátních inspektorů. Ustanovení tohoto bodu neukládá smluvní straně povinnost přikládat zprávě zahraničního inspektora vyšší důkazní hodnotu, než jakou by tato zpráva měla v zemi inspektora. Smluvní strany spolupracují, aby usnadnily soudní a jiná řízení, která jsou důsledkem zprávy inspektora v rámci těchto pravidel.

16.

Do 15. února každého roku smluvní strany informují komisi ICCAT o svých předběžných plánech na provádění inspekčních činností podle tohoto nařízení v daném kalendářním roce a komise ICCAT může smluvním stranám navrhnout koordinaci vnitrostátních operací v této oblasti, včetně počtu inspektorů a lodí s inspektory.

Pravidla stanovená v tomto nařízení a plány účasti se použijí mezi smluvními stranami, pokud se navzájem nedohodnou jinak; každá taková dohoda se oznámí komisi ICCAT. Provádění programu mezi jakýmikoli dvěma smluvními stranami se však pozastaví, pokud jedna z nich zašle komisi ICCAT oznámení za tím účelem, a to až do dosažení takové dohody.

17.

a)	Lovné zařízení se podrobuje inspekci v souladu s platnými předpisy pro podoblast, v níž se inspekce koná. Inspektor v inspekční zprávě uvede podoblast, v níž se inspekce konala, a popis všech zjištěných porušení předpisů.

b)	Inspektor je oprávněn provést inspekci veškerého lovného zařízení, které je používáno nebo umístěno na palubě.

18.

Inspektor připevní ke každému lovnému zařízení podrobenému inspekci, které se jeví být v rozporu s doporučeními komise ICCAT platnými pro stát vlajky dotčeného plavidla, identifikační značku schválenou komisí ICCAT a zaznamená tuto skutečnost do své inspekční zprávy.

19.

Inspektor může pořizovat fotografie lovného zařízení, vybavení, dokumentace a veškerých dalších prvků, které považuje za nezbytné, aby dokumentoval jevy, které podle jeho názoru nejsou v souladu s platnými předpisy; v takovém případě jsou fotografované objekty uvedeny ve zprávě a kopie fotografií jsou připojeny ke kopii zprávy určené pro stát vlajky.

20.

Pro ověření souladu s doporučeními ICCAT provede inspektor podle potřeby inspekci všech úlovků na palubě.

21.

Vzor průkazu totožnosti inspektorů:

PŘÍLOHA IX

Minimální normy pro postupy pořizování videozáznamů

Přemístění

Elektronické paměťové zařízení obsahující originální videozáznam se co nejdříve po ukončení přemístění poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT, který jej ihned inicializuje, aby se předešlo další manipulaci.

Původní záznamy musí být uchovávány na palubě plavidla provádějícího odlov nebo případně provozovatelem hospodářství či lapadla po celou dobu platnosti oprávnění.

Vyhotoví se dvě totožné kopie videozáznamu. Jednu kopii obdrží regionální pozorovatel ICCAT na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody a jednu vnitrostátní pozorovatel na palubě vlečného plavidla, přičemž kopii pro vnitrostátního pozorovatele provází prohlášení o přemístění a související úlovky, na které se vztahuje. Tento postup se na vnitrostátního pozorovatele vztahuje pouze v případě přemístění mezi vlečnými plavidly.

Na počátku nebo na konci každého videa je zobrazeno číslo oprávnění ICCAT k přemístění.

V průběhu každého videozáznamu se průběžně zobrazuje čas a datum videa.

Video zahrnuje otevírání a zavírání sítě/dvířek před zahájením přemístění a záběry, které ukazují, zda přijímající a předávající klece již tuňáka obecného obsahovaly.

Videozáznam je souvislý bez jakýchkoli přerušení a střihů a pokrývá celý úkon přemístění.

Videozáznam má dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného.

Pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného, kontrolní orgány si vyžádají nové přemístění. Při novém přemístění jsou přemístěny všechny kusy tuňáka obecného z přijímající klece do jiné klece, která musí být prázdná.

Umístění do klecí

Elektronické paměťové zařízení obsahující originální videozáznam se co nejdříve po ukončení umístění do klecí poskytne regionálnímu pozorovateli ICCAT, který jej ihned inicializuje, aby se předešlo další manipulaci.

Původní záznam uchovává v příslušném případě hospodářství po celou dobu platnosti oprávnění.

Vyhotoví se dvě totožné kopie videozáznamu. Jednu kopii obdrží regionální pozorovatel ICCAT nasazený v daném hospodářství.

Na počátku nebo na konci každého videa je zobrazeno číslo povolení ICCAT k umístění do klecí.

V průběhu každého videozáznamu se průběžně zobrazuje čas a datum videa.

Video zahrnuje otevírání a zavírání sítě/dvířek před zahájením umístění do klecí a je z něj patrné, zda přijímající a předávající klece již tuňáka obecného obsahovaly.

Videozáznam je souvislý bez jakýchkoli přerušení a střihů a pokrývá celý úkon umístění do klecí.

Videozáznam má dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného.

Pokud videozáznam nemá dostatečnou kvalitu pro odhad počtu přemísťovaných kusů tuňáka obecného, kontrolní orgány si vyžádají nové umístění do klecí. Při novém umístění do klecí jsou přemístěny všechny kusy tuňáka obecného z přijímající chovné klece do jiné chovné klece, která je prázdná.

PŘÍLOHA X

Standardy a postupy v případě programů a oznamovacích povinností uvedených v čl. 46 odst. 2 až 7 a čl. 47 odst. 1

A. Používání stereoskopických kamerových systémů

Používání stereoskopických kamerových systémů v souvislosti s umístěním do klecí požadované článkem 46 tohoto nařízení se provádí v souladu s následujícími ustanoveními:

1.	Intenzita odběru vzorků živých ryb není nižší než 20 % z množství ryb umístěných do klecí. Je-li to technicky možné, probíhá odběr vzorků postupně, a to tak, že je změřen každý pátý exemplář; Takový vzorek tvoří ryby měřené na vzdálenost od 2 do 8 metrů od kamery.

2.	Stanovené rozměry průchodu spojujícího zdrojovou klec s klecí cílovou činí maximálně 10 metrů na šířku a maximálně 10 metrů na výšku.

V případě, že měření délky ryb vykazuje multimodální rozdělení (dvě nebo více kohort různých velikostí), je možné na stejné umístění do klece použít více než jeden převodní algoritmus; na převod vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve (délky vidlice) na celkovou váhu se použije (použijí) nejaktuálnější algoritmus (algoritmy) stanovený (stanovené) výborem SCRS, a to podle velikostní kategorie ryb měřených při umísťování do klece.

4.	Před každým umístěním do klece se provede ověření stereoskopického měření délky ryb s použitím měřicí tyče na vzdálenost od 2 do 8 metrů.

5.	Při sdělování výsledků stereoskopického programu se u údajů uvede mezní odchylka vyplývající z podstaty technické specifikace stereoskopického kamerového systému, která nepřekročí rozpětí +/- 5 %.

Zpráva o výsledcích stereoskopického programu obsahuje podrobnosti o všech výše uvedených technických specifikacích, včetně intenzity odběru vzorků, způsobu metodiky odběru vzorků, vzdálenosti od kamery, rozměrů průchodu a algoritmů (vztah mezi délkou a hmotností). Výbor SCRS tyto specifikace přezkoumá a v případě potřeby poskytne doporučení k jejich úpravě.

7.	V případech, kdy záběry stereoskopické kamery nemají dostatečnou kvalitu pro odhad hmotnosti kusů tuňáka obecného přemísťovaných do klecí, orgány členského státu odpovědného za plavidlo provádějící odlov, lapadlo nebo hospodářství nařídí nové umístění do klecí.

B. Obchodní úprava a využití výsledků programů

V případě společných rybolovných operací a úlovků z lapadel určených pro chovné zařízení jedné smluvní strany úmluvy nebo členského státu se rozhodnutí týkající se rozdílů mezi hlášením o úlovcích a výsledky programu využívajícího stereoskopický systém přijmou na úrovni společné rybolovné operace nebo celkových úlovků lapadel. Nedohodnou-li se orgány všech smluvních stran úmluvy nebo členských států, pod jejichž vlajkou plují plavidla provádějící odlov účastnící se společné rybolovné operace, jinak, v případě společných rybolovných operací více smluvních stran úmluvy nebo členských států se rozhodnutí týkající se rozdílů mezi hlášením o úlovcích a výsledky programu využívajícího stereoskopický systém přijmou na úrovni operací umísťování do klecí.

Členský stát odpovědný za hospodářství poskytne členskému státu nebo smluvní straně úmluvy odpovědným za plavidlo provádějící odlov nebo příslušné lapadlo a Komisi zprávu obsahující tyto dokumenty:

technickou zprávu o stereoskopickém systému obsahující:

—	obecné informace: druh, místo, klec, datum, algoritmus,

—	statistické informace týkající se velkosti: průměrnou hmotnost a délku, minimální hmotnost a délku, maximální hmotnost a délku, počet ryb, které byly odebrány jako vzorky, rozložení hmotnosti, rozložení velikosti;

b)	podrobné výsledky programu s uvedením velikosti a hmotnosti všech ryb, které byly odebrány jako vzorky;

zprávu o umístění do klecí obsahující:

—

obecné informace o umístění do klecí: číslo umístění do klece, název hospodářství, číslo klece, číslo dokumentace úlovků tuňáka obecného, číslo prohlášení ICCAT o přemístění, název a vlajku plavidla provádějícího odlov nebo lapadla, název a vlajku vlečného plavidla, datum záběrů stereoskopického systému a název souboru se záznamem,

—	algoritmus používaný pro převod délky na hmotnost,

—	srovnání mezi množstvím vykázaným v dokumentaci úlovků tuňáka obecného a množstvím zjištěným stereoskopickým systémem z hlediska počtu ryb i průměrné a celkové hmotnosti (vzorec pro výpočet rozdílu je: (stereoskopický systém – dokumentace úlovků tuňáka obecného) / stereoskopický systém * 100),

—	mezní systémovou odchylku,

—	v případě zpráv o umístění do klecí týkajících se společných rybolovných operací nebo lapadel obsahuje poslední zpráva o umístění do klecí také shrnutí všech informací z předchozích zpráv o umístění do klecí.

Jakmile orgány členského státu plavidla provádějícího odlov nebo lapadla obdrží zprávu o umístění do klecí, přijmou veškerá nezbytná opatření podle těchto situací:

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného spadá do rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

—	nebude nařízeno vypuštění ryb,

—	dokumentace úlovků tuňáka obecného se upraví jak z hlediska počtu (použije se počet ryb vyplývající z použití kontrolních kamer nebo alternativních technik), tak z hlediska průměrné hmotnosti, přičemž celková hmotnost se nemění;

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného je nižší než nejnižší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

—	nařídí se vypuštění ryb, přičemž se použije nejnižší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem,

—	vypuštění se provede v souladu s postupem stanoveným v čl. 34 odst. 2 a příloze XI,

—	po vypuštění se dokumentace úlovků tuňáka obecného upraví jak z hlediska počtu (použije se počet ryb vyplývající z použití kontrolních kamer, z něhož se odečte počet vypuštěných ryb), tak z hlediska průměrné hmotnosti, přičemž celková hmotnost se nemění;

celková hmotnost vykázaná plavidlem provádějícím odlov nebo lapadlem v dokumentaci úlovků tuňáka obecného překračuje nejvyšší hodnotu v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem:

—	nebude nařízeno vypuštění ryb,

—	v dokumentaci úlovků tuňáka obecného se odpovídajícím způsobem upraví celková hmotnost (použije se nejvyšší hodnota v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem), počet ryb (použijí se výsledky z kontrolních kamer) a průměrná hmotnost.

V případě všech příslušných změn v dokumentaci úlovků tuňáka obecného odpovídají hodnoty (počet i hmotnost) v oddílu 2 hodnotám v oddíle 6 a hodnoty v oddílech 3, 4 a 6 nesmí být vyšší než hodnoty v oddíle 2.

V případě vyrovnávání rozdílů zjištěných v jednotlivých zprávách o umístění do klecí v případě všech umístění do klecí v rámci společné rybolovné operace nebo lapadla, ať již se vyžaduje vypuštění nebo ne, se všechny dokumentace úlovků tuňáka obecného upraví na základě nejnižší hodnoty v rozpětí výsledků zjištěných stereoskopickým systémem. Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se množství vypuštěného tuňáka obecného se rovněž upraví tak, aby odpovídaly hmotnosti/počtu vypuštěných ryb. Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se tuňáka obecného, který nebyl vypuštěn, ale u něhož se výsledky zjištěné stereoskopickými systémy nebo alternativními technikami liší od množství, jež byla vykázána jako ulovená nebo přemístěná, se rovněž upraví tak, aby odpovídaly těmto rozdílům.

Dokumentace úlovků tuňáka obecného týkající se úlovků, z nichž došlo k vypuštění ryb, se rovněž upraví tak, aby odpovídaly hmotnosti/počtu vypuštěných ryb.

PŘÍLOHA XI

Protokol o vypuštění ryb

Vypuštění tuňáka obecného z chovných klecí do moře je nahráváno na videokameru a sledováno regionálním pozorovatelem ICCAT, který vypracuje zprávu a společně s videozáznamy ji předloží sekretariátu ICCAT.

Pokud byl vydán příkaz k vypuštění ryb, provozovatel hospodářství požádá o vyslání regionálního pozorovatele ICCAT.

Vypuštění tuňáka obecného z přepravních klecí nebo lapadel do moře sleduje vnitrostátní pozorovatel členského státu odpovědného za vlečné plavidlo či lapadlo, který vypracuje zprávu a předloží ji kontrolním orgánům odpovědného členského státu.

Před vypuštěním ryb mohou kontrolní orgány členského státu nařídit kontrolní přemístění za použití standardních nebo stereoskopických kamer, aby se odhadl počet a hmotnost ryb, které musí být vypuštěny.

Orgány členských států mohou provést jakákoli další opatření, která považují za nezbytná, aby se zajistilo, že vypuštění proběhne v nejpříhodnější dobu a na nejvhodnějším místě s cílem zvýšit pravděpodobnost, že se ryby vrátí do své populace. Provozovatel odpovídá za přežití ryb až do okamžiku jejich vypuštění. Toto vypuštění ryb se uskuteční do tří týdnů po ukončení umístění do klecí.

Po dokončení výlovu se ryby, které zůstanou v hospodářství a na které se nevztahuje doklad o úlovku tuňáka obecného, vypustí v souladu s postupy uvedenými v čl. 34 odst. 2 a v této příloze.

PŘÍLOHA XII

Zacházení s uhynulými rybami

Během rybolovných operací plavidel lovících košelkovými nevody se množství ryb, které byly v nevodu nalezeny uhynulé, zaznamenají do lodního deníku rybářského plavidla a odpovídajícím způsobem se odečtou od kvót členského státu.

Zaznamenávání uhynulých ryb během prvního přemístění a nakládání s nimi

Provozovateli vlečného plavidla se dokumentace úlovků tuňáka obecného poskytne s vyplněným oddílem 2 (Celkový úlovek), oddílem 3 (Obchod s živými rybami) a oddílem 4 (Přemístění – včetně „uhynulých“ ryb).

Celková množství nahlášená v oddílech 3 a 4 se rovnají množstvím nahlášeným v oddíle 2. K dokumentaci úlovků tuňáka obecného se v souladu s ustanoveními tohoto nařízení připojí originál prohlášení ICCAT o přemístění. Množství ryb (přemístěných živých) nahlášená v prohlášení ICCAT o přemístění se rovnají množstvím nahlášeným v oddíle 3 v související dokumentaci úlovků tuňáka obecného.

Vyplní se část dokumentace úlovků tuňáka obecného s oddílem 8 (Obchodní údaje) a předá se provozovateli pomocného plavidla, které přepravuje uhynulé kusy tuňáka obecného na břeh (resp. se uchová na palubě plavidla provádějícího odlov, pokud přistálo přímo u břehu). K uhynulým rybám a části dokumentace úlovků tuňáka obecného se připojí kopie prohlášení ICCAT o přemístění.

Množství uhynulých ryb se zaznamená v dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidla provádějícího odlov, které je ulovilo, nebo v případě společných rybolovných operací v dokumentaci úlovků tuňáka obecného plavidel provádějících odlov nebo plavidla plujícího pod vlajkou jiného státu, jež se účastní společných rybolovných operací.

PŘÍLOHA XIII

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 302/2009	Toto nařízení
Článek 1	Články 1 a 2
Článek 2	Článek 3
Článek 3	Článek 4
Čl. 4 odst. 1	Čl. 5 odst. 1
Čl. 4 odst. 2	Čl. 6 odst. 1 písm. a)
Čl. 4 odst. 3 a 5	Článek 7
Čl. 4 odst. 4 druhý pododstavec	Čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2
Čl. 4 odst. 6 písm. a), b) a druhý pododstavec	Článek 54
Čl. 4 odst. 6 třetí pododstavec	Čl. 20 odst. 2
Čl. 4 odst. 7 až 12	—
Čl. 4 odst. 13	Čl. 5 odst. 3
Čl. 4 odst. 15	Článek 17
Čl. 5 odst. 1	Čl. 6 odst. 1 písm. b)
Čl. 5 odst. 2 až 6	Čl. 9 odst. 1 až 6
Čl. 5 odst. 7 a 8 a odst. 9 první pododstavec	—
Čl. 5 odst. 9 druhý pododstavec	Čl. 6 odst. 2
Článek 6	Článek 10
Článek 7	Články 11 a 12
Článek 8	Článek 17
Čl. 9 odst. 1 a 2	Čl. 14 odst. 1 a 2
Čl. 9 odst. 3, 4, 5 a 7 až 10	Příloha I
Čl. 9 odst. 6	—
Čl. 9 odst. 11	Čl. 14 odst. 3
Čl. 9 odst. 12 až 15	Článek 15
Článek 10	—
Článek 11	Čl. 16 odst. 2, 3 a 5
Čl. 12 odst. 1 až 4	Článek 19
Čl. 12 odst. 5	—
Čl. 13 odst. 1, 2 a 3	Článek 19
Čl. 13 odst. 4	—
Čl. 14 odst. 1, 2, 3 a 5	Článek 20
Čl. 14 odst. 4	Čl. 22 odst. 1
Článek 15	Článek 23
Článek 16	Čl. 29 odst. 1, 3 a 4
Článek 17	Článek 30
Čl. 18 odst. 1	Článek 25
Čl. 18 odst. 2	Příloha II
Článek 19	Čl. 24 odst. 1, 2 a 3
Čl. 20 odst. 1 a 2	Čl. 26 odst. 1, 2 a 3
Čl. 20 odst. 3 a 4	Článek 27
Článek 21	Čl. 31 odst. 1 až 4 a 6
Čl. 22 odst. 1 a odst. 2 první pododstavec	Čl. 33 odst. 1, 3 a 5
Čl. 22 odst. 2 druhý pododstavec	Čl. 34 odst. 1
Čl. 22 odst. 3	Čl. 34 odst. 2
Čl. 22 odst. 4	Čl. 38 odst. 1, 2 a 3
Čl. 22 odst. 5	Příloha II
Čl. 22 odst. 6	Čl. 33 odst. 6
Čl. 22 odst. 7	Čl. 35 odst. 1 a příloha IX
Čl. 22 odst. 8 a odst. 9 první pododstavec	Článek 36
Čl. 22 odst. 9 druhý pododstavec	—
Čl. 22 odst. 10	Článek 39
Článek 23	Článek 32
Čl. 24 odst. 1	Čl. 47 odst. 1
Čl. 24 odst. 2, 4 a 6	Čl. 40 odst. 2 až 5
Čl. 24 odst. 3	Čl. 41 odst. 1 a 2
Čl. 24 odst. 5	Článek 42
Čl. 24 odst. 7	Čl. 44 odst. 1 a příloha IX
Čl. 24 odst. 8 první pododstavec	Čl. 45 odst. 1 a 2
Čl. 24 odst. 9	—
Čl. 24 odst. 10	Článek 48
Článek 24a	Příloha X
Článek 25	Článek 49
Čl. 26 odst. 1	Čl. 26 odst. 4
Čl. 26 odst. 2	Čl. 27 odst. 1
Čl. 26 odst. 3	Čl. 26 odst. 5
Čl. 27 odst. 1	Čl. 31 odst. 5
Čl. 27 odst. 2	Článek 41
Čl. 27 odst. 3	Čl. 3 bod 24
Článek 28	Článek 55
Článek 29	Článek 52
Článek 30	Článek 50
Čl. 31 odst. 1 a odst. 2 písm. a), b), c) a h)	Čl. 51 odst. 2 až 6
Čl. 31 odst. 2 písm. d) až g)	Příloha VII
Čl. 31 odst. 3 a 4	Příloha VII
Článek 32	Čl. 35 odst. 2, 3 a 4 Čl. 44 odst. 2, 3 a 4
Článek 33	—
Článek 33a	Článek 53
Článek 34	Článek 56
Článek 35	—
Článek 36	—
Článek 37	Článek 57
Článek 38	Článek 58
Článek 38a	Čl. 59 odst. 1 a 2
Článek 39	Článek 60
Článek 40	—
Článek 41	Článek 61