15.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/13

(1)

Dne 12. května 2016 přijala Rada v souladu s článkem 29 Schengenského hraničního kodexu prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví doporučení pro dočasnou ochranu vnitřních hranic v mimořádných situacích ohrožujících celkové fungování schengenského prostoru.

(2)

Rada doporučila pěti státům schengenského prostoru (Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku), aby po dobu nejvýše šesti měsíců ode dne přijetí uvedeného prováděcího rozhodnutí zachovaly přiměřené dočasné hraniční kontroly, které mají řešit závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost způsobené v těchto státech kombinací nedostatků v kontrolách na vnějších hranicích v Řecku a druhotného pohybu nelegálních migrantů, kteří přicházejí přes Řecko a hodlají se přesunout do jiných států schengenského prostoru.

(3)

Dne 28. září 2016 vydala Komise svou zprávu o provádění uvedeného prováděcího rozhodnutí. Z uvedené zprávy vyplývá, že kontroly na vnitřních hranicích prováděné v Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku jsou přiměřené a jsou v souladu s doporučením Rady. Kromě toho dospěla Komise k závěru, že podle jejího názoru na základě dostupných informací a zpráv od dotčených států nebylo v době, kdy byly tyto zprávy obdrženy, nutné navrhovat změny uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(4)

Ve dnech 18. a 21. října 2016 zaslaly dotčené státy schengenského prostoru Komisi druhou zprávu o provádění zmíněného doporučení Rady. Poskytnuté informace naznačují podobný trend jako údaje poskytnuté v první zprávě (snížení počtu osob, jimž byl zamítnut vstup, a rovněž snížení počtu podaných žádostí o azyl), což svědčí o postupné stabilizaci situace.

(5)

I přes prudký pokles počtu přicházejících nelegálních migrantů a žadatelů o azyl v Evropské unii zůstává stále velký počet nelegálních migrantů v Řecku a rovněž v členských státech, které byly nejvíce zasaženy druhotným pohybem nelegálních migrantů přicházejících z Řecka. Na základě trendu pozorovaného v minulosti lze důvodně očekávat, že tyto osoby se budou možná chtít nelegálně přesunout do jiných členských států, až budou kontroly na hranicích, jež tomuto druhotnému pohybu brání, zrušeny.

(6)

Velký počet žádostí o azyl podaných od začátku migrační krize a žádostí, které dále přicházejí, představuje významnou zátěž pro státní administrativu ve všech členských státech EU, a zejména ve státech schengenského prostoru, kterých se týká uvedené prováděcí rozhodnutí.

(7)

Na kontroly na vnitřních hranicích je třeba pohlížet ve spojení s dalšími důležitými faktory. Ve svém sdělení s názvem „Plán návratu k Schengenu“ (2) identifikovala Komise jednotlivá politická opatření, která musí být zavedena za účelem návratu k plnému fungování schengenského prostoru.

(8)

Uvedený plán zahrnuje konkrétně schválení a zprovoznění Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži (3) vstoupilo v platnost dne 6. října 2016, tj. v horizontu devíti měsíců od předložení návrhu Komise, což svědčí o odhodlání všech zúčastněných stran. Očekává se, že do 7. prosince 2016 budou zřízeny a zahájí činnost rezervní týmy pro rychlé nasazení zahrnující lidské zdroje a technické vybavení a do 7. ledna 2017 rezervní týmy pro rychlé navracení.

(9)

Dalším prvkem Plánu návratu k Schengenu je úspěšné provedení prohlášení EU a Turecka. Jak je uvedeno ve třetí zprávě o pokroku (4), provádění uvedeného prohlášení je i nadále úspěšné, ale je třeba zajistit, aby prohlášení nadále fungovalo na udržitelném základě. Kromě toho přetrvává potřeba spolupráce, která byla dohodnuta v rámci prohlášení na schůzce vedoucích představitelů zemí západobalkánské trasy.

(10)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že i přes konstantní a významný pokrok v oblastech uvedených v Plánu návratu k Schengenu a přes postupnou stabilizaci situace je zapotřebí více času k úplnému provedení uvedených opatření a k potvrzení odpovídajících výsledků.

(11)

Proto stále přetrvávají mimořádné situace, které představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost a ohrožují celkové fungování schengenského prostoru.

(12)

Vzhledem k tomu, že v Řecku stále panuje obtížná situace a v členských státech, které byly nejvíce zasaženy druhotným pohybem nelegálních migrantů přicházejících z Řecka, ještě přetrvává tento tlak, je zjevně odůvodněné umožnit přiměřené prodloužení dočasných kontrol na vnitřních hranicích těm státům schengenského prostoru, které v současnosti tyto kontroly provádějí jakožto krajní opatření v reakci na závažnou hrozbu pro svůj veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, konkrétně Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a také Norsku jakožto přidružené zemi, v souladu s článkem 29 Schengenského hraničního kodexu.

(13)

Na základě faktických ukazatelů, jež jsou v této fázi k dispozici, by toto prodloužení nemělo přesáhnout tři měsíce od data přijetí tohoto prováděcího rozhodnutí.

(14)

Členské státy, které se na základě tohoto prováděcího rozhodnutí rozhodnou nadále provádět kontroly na vnitřních hranicích, by to měly příslušným způsobem oznámit ostatním členským státům, Evropskému parlamentu a Komisi.

(15)

Předtím, než se dotčené členské státy pro tyto kontroly rozhodnou, měly by prozkoumat, zda by nebylo možné pro účinné odstranění zjištěných hrozeb použít jiná opatření jakožto alternativu k hraničním kontrolám. Dotčené členské státy by prostřednictvím oznámení měly informovat o výsledku těchto úvah a o důvodech pro volbu hraničních kontrol.

(16)

Jak je uvedeno v závěrech Evropské rady o migraci ze dne 20. října 2016, proces „návratu k Schengenu“ zahrnuje uzpůsobení dočasných kontrol na vnitřních hranicích s ohledem na stávající potřeby. Kontroly podle tohoto prováděcího rozhodnutí by měly být prováděny pouze v nezbytném rozsahu, v intenzitě omezené na absolutně nezbytné minimum. Například pokud je příliv migrantů v určitém období nevýznamný, kontroly na určitých úsecích hranic dokonce nemusí být nutné. Aby se co možná nejméně bránilo široké veřejnosti v překračování příslušných vnitřních hranic, lze provádět pouze cílené kontroly založené na analýze rizik a zpravodajství. Kromě toho by měla být ve spolupráci se všemi dotčenými členskými státy pravidelně zkoumána a přehodnocována nutnost těchto kontrol v příslušných úsecích hranic s cílem tyto kontroly postupně omezovat.

(17)

Na konci každého měsíce provádění tohoto prováděcího rozhodnutí by měla být Komisi zaslána úplná zpráva o výsledcích provedených kontrol spolu s případným posouzením jejich přetrvávající nutnosti. Tato zpráva by měla obsahovat celkový počet zkontrolovaných osob, celkový počet případů odepření vstupu v návaznosti na tyto kontroly, celkový počet rozhodnutí o navrácení vydaných v návaznosti na tyto kontroly a celkový počet žádostí o azyl podaných na vnitřních hranicích, kde se kontroly provádějí.

(18)

Rada bere na vědomí, že Komise oznámila, že bude pečlivě sledovat používání tohoto prováděcího rozhodnutí,

1.

Aby Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko po dobu nejvýše tří měsíců ode dne přijetí tohoto prováděcího rozhodnutí prodloužily přiměřené dočasné hraniční kontroly na těchto vnitřních hranicích:

2.

Před prodloužením těchto kontrol by měly dotčené členské státy uskutečnit výměnu názorů s příslušným členským státem či státy s cílem zajistit, že kontroly na vnitřních hranicích budou prováděny pouze tehdy, pokud se to považuje za nezbytné a přiměřené. Kromě toho by dotčené členské státy měly zajistit, aby se kontroly na vnitřních hranicích prováděly pouze jakožto krajní opatření v případě, kdy nelze dosáhnout téhož účinku alternativními opatřeními, a pouze na těch úsecích vnitřních hranic, kde je to v souladu se Schengenským hraničním kodexem považováno za nezbytné a přiměřené. Dotčené členské státy by měly příslušným způsobem vyrozumět ostatní členské státy, Evropský parlament a Komisi.

3.

Hraniční kontroly by měly zůstat cílené a založené na analýze rizik a zpravodajství a jejich rozsah, četnost, místa a doba provádění by měly být omezeny na to, co je nezbytně nutné jako reakce na tuto závažnou hrozbu a v zájmu ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Členský stát, který provádí kontroly na vnitřních hranicích podle tohoto prováděcího rozhodnutí, by měl provádět každý týden přezkum nezbytnosti, četnosti, míst a doby kontrol, upravovat jejich intenzitu podle úrovně příslušné hrozby, ve vhodných případech je ukončit a každý měsíc Komisi podávat zprávu.