19.12.2015

Úřední věstník Evropské unie

L 333/54

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2402

ze dne 12. října 2015,

kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (1), a zejména na čl. 14 odst. 10 druhý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise stanovila na základě čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (2) v prováděcím rozhodnutí 2011/877/EU (3) harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla skládající se z matricových hodnot odlišených podle zohledňovaných faktorů, včetně roku výstavby a druhů paliva. Tyto hodnoty jsou použitelné do 31. prosince 2015.

(2)

Komise tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla přezkoumala s přihlédnutím k provozním údajům za reálných podmínek, které poskytly členské státy a zúčastněné strany. S ohledem na vývoj nejlepší dostupné a ekonomicky odůvodněné technologie během období 2011–2015, které je v rámci přezkumu uvažováno, by u harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny mělo zůstat zachováno rozlišení podle roku výstavby kogenerační jednotky, jež bylo zavedeno rozhodnutím Komise 2011/877/EU.

(3)	Přezkum harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti potvrdil, že korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami stanovené v rozhodnutí 2011/877/EU by se podle posledních zkušeností a rozborů měly uplatňovat jen u zařízení využívajících plynná paliva.

(4)	Přezkum potvrdil, že podle posledních zkušeností a rozborů by se i nadále měly uplatňovat korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty stanovené v rozhodnutí 2011/877/EU. Za účelem lepšího zohlednění vyhnutelných ztrát je třeba aktualizovat používané meze napětí a hodnoty korekčních faktorů.

(5)

Z přezkumu vzešly důkazy, jež svědčí o tom, že v některých případech by měly být upraveny harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla. Aby se předešlo retroaktivním změnám u stávajících systémů, použije se nový soubor referenčních hodnot až od roku 2016 a pro zařízení postavená před tímto datem zůstane zachován dosavadní soubor hodnot. Nebyly zapotřebí žádné korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami, jelikož termodynamika při výrobě tepla z paliv není významně závislá na teplotě okolního prostředí. Navíc nejsou zapotřebí žádné korekční faktory pro tepelné síťové ztráty, protože teplo se vždy využívá v blízkosti místa produkce.

(6)	Z přezkumu vzešly důkazy o tom, že by se měly odlišovat referenční hodnoty energetické účinnosti u kotlů vyrábějících páru nebo horkou vodu.

(7)	Provozní údaje za reálných podmínek prokazují, že během období, které je v rámci přezkumu uvažováno, došlo k statisticky významnému zlepšení skutečného výkonu nejmodernějších zařízení využívajících určité druhy paliva.

(8)	Protože jsou zapotřebí stabilní podmínky pro investice do kombinované výroby elektřiny a tepla a pro zachování důvěry investorů, je záhodno stanovit harmonizované referenční hodnoty pro elektřinu a teplo.

(9)

Referenční hodnoty pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny stanovené v rozhodnutí 2011/877/EU jsou použitelné do 31. prosince 2015, od 1. ledna 2016 je třeba uplatňovat nové referenční hodnoty. Aby se zajistilo, že nový soubor referenčních hodnot bude do tohoto data použitelný, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení.

(10)

Články 14, 22 a 23 směrnice 2012/27/EU svěřují Komisi pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem aktualizace harmonizovaných referenčních hodnot pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena na dobu pěti let počínaje dnem 4. prosince 2012. Aby se předešlo situaci, jež by nastala, kdyby po 4. prosinci 2017 nedošlo k prodloužení této pravomoci, budou referenční hodnoty stanovené v tomto nařízení použitelné i nadále. Pokud by Komise v mezidobí získala nové pravomoci k přijímání aktů v přenesené pravomoci, hodlá Komise přezkoumat referenční hodnoty stanovené v tomto nařízení nejpozději čtyři roky po jeho vstupu v platnost.

(11)

Jelikož cílem směrnice 2012/27/EU je podpora kombinované výroby tepla a elektřiny za účelem úspory energie, mělo by se podněcovat zdokonalování starších kogeneračních jednotek, aby se zlepšila jejich energetická účinnost. Z těchto důvodů a v souladu s požadavkem na harmonizované referenční hodnoty účinnosti, které by se měly zakládat na zásadách uvedených v příloze II písm. f) směrnice 2012/27/EU, by se měly referenční hodnoty účinnosti pro elektřinu použitelné u kogeneračních jednotek počínaje jedenáctým rokem od roku výstavby zvyšovat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Stanovení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny jsou stanoveny v příloze I a harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla jsou stanoveny v příloze II.

Článek 2

Korekční faktory pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

1. K přizpůsobení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti stanovených v příloze I průměrným klimatickým podmínkám v každém členském státě použijí členské státy korekční faktory stanovené v příloze III.

Jestliže na území některého členského státu vykazují oficiální meteorologické údaje rozdíly mezi ročními teplotami prostředí 5 oC a více, může daný členský stát poté, co tuto skutečnost oznámí Komisi, pro účely prvního pododstavce za použití způsobu stanoveného v příloze III použít několik klimatických pásem.

2. K přizpůsobení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti stanovených v příloze I vyhnutelným síťovým ztrátám použijí členské státy korekční faktory stanovené v příloze IV.

3. Pokud členský stát použije korekční faktory stanovené v příloze III i korekční faktory stanovené v příloze IV, použije nejdříve přílohu III a teprve poté přílohu IV.

Článek 3

Použitelnost harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

1. Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti jsou použitelné po dobu deseti let od roku výstavby kogenerační jednotky.

2. Počínaje jedenáctým rokem od výstavby kogenerační jednotky použijí členské státy harmonizované referenční hodnoty účinnosti, jež se podle odstavce 1 použijí na kogenerační jednotku, která je stará deset let. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti jsou použitelné po dobu jednoho roku.

3. Rokem výstavby kogenerační jednotky je pro účely tohoto článku kalendářní rok, během něhož jednotka vykáže první výrobu elektřiny.

Článek 4

Použitelnost harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

1. Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty stanovené v příloze II v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky.

2. Rokem výstavby kogenerační jednotky je pro účely tohoto článku rok výstavby pro účely článku 3.

Článek 5

Zdokonalení kogenerační jednotky

Pokud investiční náklady na zdokonalení kogenerační jednotky přesáhnou 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou kogenerační jednotku, považuje se za rok výstavby zdokonalené kogenerační jednotky pro účely článků 3 a 4 kalendářní rok, kdy zdokonalená kogenerační jednotka vykáže první výrobu elektřiny.

Článek 6

Palivová směs

Pokud je kogenerační jednotka provozována s více než jedním druhem paliva, použijí se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu úměrně k váženému průměru energetického vstupu jednotlivých paliv.

Článek 7

Zrušení

Rozhodnutí 2011/877/EU se zrušuje.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od 1. ledna 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS (Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50).

(3) Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2007/74/ES (Úř. věst. L 343, 23.12.2011, s. 91).

PŘÍLOHA I

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(uvedené v článku 1)

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v níže uvedené tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).

Kategorie		Druh paliva	Rok výstavby
Kategorie		Druh paliva	Před r. 2012	2012–2015	Od r. 2016
Pevné	S1	Černé uhlí včetně antracitu, bituminózního uhlí, subbituminózního uhlí, koks, polokoks a petrolejový koks	44,2	44,2	44,2
	S2	Lignit, lignitové brikety, břidlicová ropa	41,8	41,8	41,8
	S3	Rašelina, rašelinové brikety	39,0	39,0	39,0
	S4	Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek	33,0	33,0	37,0
	S5	Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý louh	25,0	25,0	30,0
	S6	Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad	25,0	25,0	25,0
Kapalné	L7	Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty	44,2	44,2	44,2
	L8	Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty a jiných	44,2	44,2	44,2
	L9	Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a kalu)	25,0	25,0	29,0
Plynné	G10	Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan	52,5	52,5	53,0
	G11	Plyny z rafinace, vodíkový a syntézní plyn	44,2	44,2	44,2
	G12	Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod	42,0	42,0	42,0
	G13	Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu)	35,0	35,0	35,0
Jiné	O14	Odpadní teplo (včetně výfukových plynů z vysokoteplotních procesů, produktu exotermických chemických reakcí)			30,0
	O15	Jaderné palivo			33,0
	O16	Solární termální energie			30,0
	O17	Geotermální energie			19,5
	O18	Jiná paliva výše neuvedená			30,0

PŘÍLOHA II

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

(uvedené v článku 1)

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla v níže uvedené tabulce se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).

Kategorie		Druh paliva	Rok výstavby
			Před r. 2016			Od r. 2016
			Horká voda	Pára (1)	Přímé využití výfukových plynů (2)	Horká voda	Pára (1)	Přímé využití výfukových plynů (2)
Pevné	S1	Černé uhlí včetně antracitu, bituminózního uhlí, subbituminózního uhlí, koks, polokoks a petrolejový koks	88	83	80	88	83	80
	S2	Lignit, lignitové brikety, břidlicová ropa	86	81	78	86	81	78
	S3	Rašelina, rašelinové brikety	86	81	78	86	81	78
	S4	Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek	86	81	78	86	81	78
	S5	Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý louh	80	75	72	80	75	72
	S6	Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad	80	75	72	80	75	72
Kapalné	L7	Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty	89	84	81	85	80	77
	L8	Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty a jiných	89	84	81	85	80	77
	L9	Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a kalu)	80	75	72	75	70	67
Plynné	G10	Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan	90	85	82	92	87	84
	G11	Plyny z rafinace, vodíkový a syntézní plyn	89	84	81	90	85	82
	G12	Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod	70	65	62	80	75	72
	G13	Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu)	80	75	72	80	75	72
Jiné	O14	Odpadní teplo (včetně výfukových plynů z vysokoteplotních procesů, produktu exotermických chemických reakcí)	—	—	—	92	87	—
	O15	Jaderné palivo	—	—	—	92	87	—
	O16	Solární termální energie	—	—	—	92	87	—
	O17	Geotermální energie	—	—	—	92	87	—
	O18	Jiná paliva výše neuvedená	—	—	—	92	87	—

(1) Pokud parní zařízení nezohledňují ve výpočtu účinnosti tepla v rámci kogenereace návratnost kondenzátu, měly by se hodnoty účinnosti pro páru uvedené v tabulce navýšit o 5 procentních bodů.

(2) Hodnoty pro přímé využití výfukových plynů by se měly používat při teplotě 250 °C nebo vyšší.

PŘÍLOHA III

Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami a metoda k určení klimatických pásem pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(uvedené v čl. 2 odst. 1)

a) Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami

Korekce teploty prostředí je založena na rozdílu mezi průměrnou roční teplotou v členském státě a standardními atmosférickými podmínkami ISO (15 °C).

Korekce je následující:

0,1 procentního bodu ztráty účinnosti na každý stupeň nad 15 °C;

0,1 procentního bodu nárůstu účinnosti na každý stupeň pod 15 °C.

Příklad:

Pokud je průměrná roční teplota v členském státě 10 °C, referenční hodnotu kogenerační jednotky v tomto členském státě je třeba zvýšit o 0,5 procentního bodu.

b) Korekce teploty prostředí se vztahuje pouze na plynná paliva (G10, G11, G12, G13).

c) Metoda pro určení klimatických pásem:

Hranice každého klimatického pásma bude tvořena izotermami (v celých stupních Celsia) průměrné roční teploty prostředí s minimálním rozdílem alespoň 4 °C. Teplotní rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami prostředí použitými v přilehlých klimatických pásmech bude alespoň 4 °C.

Příklad:

Je-li na území některého členského státu průměrná roční teplota prostředí na určitém místě 12 °C a na jiném místě 6 °C, má členský stát možnost zavést dvě klimatická pásma oddělená izotermou 9 °C:

jedno klimatické pásmo mezi izotermami 9 °C a 13 °C (teplotní rozdíl 4 °C) s průměrnou roční teplotou prostředí 11 °C a

druhé klimatické pásmo mezi izotermami 5 °C a 9 °C s průměrnou roční teplotou prostředí 7 °C.

PŘÍLOHA IV

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

(uvedené v čl. 2 odst. 2)

Napěťová hladina připojení	Korekční faktor (pro dodávky do sítě)	Korekční faktor (pro spotřebu na místě)
≥ 345 kV	1	0,976
≥ 200 – < 345 kV	0,972	0,963
≥ 100 – < 200 kV	0,963	0,951
≥ 50 – < 100 kV	0,952	0,936
≥ 12 – < 50 kV	0,935	0,914
≥ 0,45 – < 12 kV	0,918	0,891
< 0,45 kV	0,888	0,851

Příklad:

Kogenerační jednotka s výkonem 100 kWel s vratným motorem poháněným zemním plynem vyrábí elektřinu na hladině 380 V. Z toho se 85 % využívá pro vlastní spotřebu a 15 % se dodává do sítě. Zařízení bylo postaveno v roce 2010. Roční teplota prostředí je 15 °C (tudíž není zapotřebí korekce na základě klimatických podmínek).

Po korekci za ztrátu v síti by výsledná referenční hodnota účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny v této kogenerační jednotce byla (na základě váženého průměru faktorů v této příloze):

Ref Εη = 52,5 % × (0,851 × 85 % + 0,888 × 15 %) = 45,0 %