1)

„sezónními emisemi vytápění vnitřních prostorů“ se rozumí:

2)

„kotlem na fosilní palivo“ se rozumí kotel na tuhá paliva s fosilním palivem nebo směsí biomasy a fosilního paliva jako palivem preferenčním;

3)

„pláštěm kotle na tuhá paliva“ se rozumí část kotle na tuhá paliva určená pro zabudování zdroje tepla na tuhá paliva;

4)

„identifikační značkou modelu“ se rozumí kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model kotle na tuhá paliva od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo názvem výrobce;

5)

„kondenzačním kotlem“ se rozumí kotel na tuhá paliva, ve kterém se za běžných provozních podmínek a při daných provozních teplotách vody částečně kondenzují vodní páry ve spalinách, aby se toto latentní teplo vodních par využilo pro vytápění;

6)

„kombinovaným kotlem“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který má rovněž poskytovat teplo tak, aby dodával teplou pitnou nebo užitkovou vodu na daných teplotních úrovních, v daných množstvích a o daných úrovních průtoku během daných intervalů, a je připojen na externí dodávku pitné a užitkové vody;

7)

„ostatní dřevní biomasou“ se rozumí jiná dřevní biomasa než: dřevěná polena s obsahem vlhkosti nejvýše 25 %, dřevní štěpka s obsahem vlhkosti 15 % nebo vyšší, lisované dřevo ve formě pelet nebo briket nebo piliny s obsahem vlhkosti nejvýše 50 %;

8)

„obsahem vlhkosti“ se rozumí podíl hmotnosti vody v palivu k celkové hmotnosti paliva ve stavu, v jakém se v kotlech na tuhá paliva používá.

9)

„jiným fosilním palivem“ se rozumí jiné fosilní palivo než černé uhlí, hnědé uhlí (včetně briket), koks, antracit nebo brikety ze směsi fosilních paliv;

10)

„elektrickou účinností“ čili „ηel “ se rozumí poměr elektrického výkonu a celkového energetického příkonu u kogeneračního kotle na tuhá paliva, vyjádřený v %, přičemž celkový energetický příkon je vyjádřen pomocí spalného tepla (GCV) nebo jako konečná energie vynásobená CC;

11)

„spalným teplem“ čili „GCV“ (gross calorific value) se rozumí celkové množství tepla uvolněného z jednotkového množství paliva vhodné vlhkosti, když je zcela spáleno kyslíkem a když se produkty spalování ochladí na teplotu okolí; toto množství zahrnuje teplo z kondenzace vodních par vzniklých spálením veškerého vodíku obsaženého v palivu;

12)

„převodním koeficientem“ čili CC se rozumí koeficient vyjadřující odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (1); hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5;

13)

„elektrickým příkonem při maximálním tepelném výkonu“ (elmax ) se rozumí elektrický příkon kotle na tuhá paliva při jmenovitém tepelném výkonu, vyjádřený v kW, s výjimkou spotřeby elektrické energie ze záložního topidla a ze zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí;

14)

„elektrickým příkonem při minimálním tepelném výkonu“ (elmin ) se rozumí elektrický příkon kotle na tuhá paliva při použitelném částečném zatížení, vyjádřený v kW, s výjimkou spotřeby elektrické energie ze záložního topidla a ze zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí;

15)

„záložním topidlem“ se rozumí odporový prvek fungující na principu Jouleova jevu, který vytváří teplo pouze s cílem zabránit zamrznutí kotle na tuhá paliva nebo systému vodního ústředního topení, nebo pokud je dodávka z vnějšího zdroje tepla narušena (též během dob údržby) nebo mimo provoz;

16)

„použitelným částečným zatížením“ se u kotlů na tuhá paliva s automatickým přikládáním rozumí provoz při 30 % jmenovitém tepelném výkonu a u kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním, které lze provozovat při 50 % jmenovitém tepelném výkonu, provoz při 50 % jmenovitém tepelném výkonu;

17)

„spotřebou elektrické energie v pohotovostním režimu“ čili „PSB “ se rozumí spotřeba kotle na tuhá paliva v pohotovostním režimu (kromě zabudovaného sekundárního zařízení na snižování emisí) vyjádřená v kW;

18)

„pohotovostním režimem“ se rozumí stav, v němž je kotel na tuhá paliva připojen k síťovému zdroji napájení a aby fungoval určeným způsobem, je závislý na příkonu ze síťového zdroje napájení a poskytuje pouze následující funkce, jež mohou být spuštěny po neomezenou dobu: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace nebo zobrazení informací nebo stavu;

19)

„sezónní energetickou účinností vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu“ čili „ηson “ se rozumí:

20)

„užitečnou účinností“ čili „η“ se rozumí poměr užitečného tepelného výkonu a celkového energetického příkonu u kotle na tuhá paliva, vyjádřený v %, přičemž celkový energetický příkon je vyjádřen pomocí GCV nebo jako konečná energie vynásobená CC;

21)

„užitečným tepelným výkonem“ čili „P“ se rozumí tepelný výkon kotle na tuhá paliva předaný teplonosnému médiu, vyjádřený v kW;

22)

„regulátorem teploty“ se rozumí zařízení tvořící uživatelské rozhraní, jímž konečný uživatel může nastavovat hodnoty a načasování požadované vnitřní teploty a jež sděluje relevantní údaje do rozhraní kotle na tuhá paliva, např. centrální procesorové jednotce, a tím napomáhá regulovat vnitřní teplotu (teploty);

23)

„spalným teplem v bezvodém stavu“ čili „GCVmf “ (gross calorific value moisture free) se rozumí celkové množství tepla uvolněného z jednotkového množství paliva vysušeného z vázané vlhkosti, když je zcela spáleno kyslíkem a když se produkty spalování ochladí na teplotu okolí; toto množství zahrnuje teplo z kondenzace vodních par vzniklých spálením veškerého vodíku obsaženého v palivu;

24)

„rovnocenný modelem“ se rozumí model uvedený na trh se stejnými technickými parametry stanovenými v tabulce 1 v bodě 2 přílohy II, jako má jiný model uvedený na trh stejným výrobcem.

a)

sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů u kotlů se jmenovitým tepelným výkonem 20 kW nebo menším nesmí být menší než 75 %;

b)

sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů u kotlů se jmenovitým tepelným výkonem větším než 20 kW nesmí být menší než 77 %;

c)

sezónní emise částic z vytápění vnitřních prostorů nesmí být vyšší než 40 mg/m3 u kotlů s automatickým přikládáním a vyšší než 60 mg/m3 u kotlů s ručním přikládáním;

d)

sezónní emise organických plynných sloučenin z vytápění vnitřních prostorů nesmí být vyšší než 20 mg/m3 u kotlů s automatickým přikládáním a vyšší než 30 mg/m3 u kotlů s ručním přikládáním;

e)

sezónní emise oxidu uhelnatého z vytápění vnitřních prostorů nesmí být vyšší než 500 mg/m3 u kotlů s automatickým přikládáním a vyšší než 700 mg/m3 u kotlů s ručním přikládáním;

f)

sezónní emise oxidů dusíku z vytápění vnitřních prostorů vyjádřené ekvivalentem oxidu dusičitého nesmí být vyšší než 200 mg/m3 u kotlů na biomasu a vyšší než 350 mg/m3 u kotlů na fosilní paliva;

a)

v návodech pro montéry a koncové uživatele a na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců:

b)

v části určené příslušníkům profesí z odvětví na volně dostupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců: informace o demontáži, recyklaci a likvidaci výrobku na konci doby životnosti.

c)

v technické dokumentaci pro účely posuzování shody podle článku 4:

d)

elektrický výkon, jenž je na kogeneračním kotli na tuhá paliva vyznačen trvale.

a)

Kotle na tuhá paliva musí být zkoušeny na preferenční palivo i na ostatní vhodná paliva uvedená v tabulce 1 přílohy II, s tou výjimkou, že u kotlů vyzkoušených na dřevní štěpku s obsahem vlhkosti vyšším než 35 %, jež splňují příslušné požadavky, se má za to, že splňují tyto požadavky rovněž pro dřevní štěpku s obsahem vlhkosti 15–35 % a že nemusí být zkoušeny na dřevní štěpku s obsahem vlhkosti 15–35 %.

b)

Deklarované hodnoty pro sezónní energetickou účinnost vytápění vnitřních prostorů a sezónní emise vytápění vnitřních prostorů se zaokrouhlují na nejbližší celé číslo.

c)

Jakýkoli zdroj tepla na tuhá paliva určený pro kotel na tuhá paliva a jakýkoli plášť kotle na tuhá paliva, do něhož má být takový zdroj tepla zabudován, se zkoušejí s vhodným pláštěm kotle na tuhá paliva a zdrojem tepla.

a)

Hodnoty užitečné účinnosti ηn , ηp a hodnoty užitečného tepelného výkonu Pn , Pp se měří, je-li to vhodné. U kogeneračních kotlů na tuhá paliva se měří rovněž hodnota elektrické účinnosti ηel,n .

b)

Sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů ηs se vypočítá jako sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu ηson opravená o příspěvky zohledňující regulaci teploty, spotřebu pomocné elektrické energie a u kogeneračních kotlů na tuhá paliva ještě připočtením elektrické účinnosti vynásobené převodním koeficientem CC 2,5.

c)

Spotřeba elektřiny se vynásobí převodním koeficientem CC rovným 2,5.

a)

Sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů ηs je definována jako:

ηs = ηson – F(1) – F(2) + F(3)

kde:

b)

sezónní energetická účinnost vytápění vnitřních prostorů v aktivním režimu čili „ηson “ se vypočítá takto:

c)

F(2) se vypočítá takto:

a)

GCV a GCVmf jsou vyjádřeny v megajoulech na kilogram;

b)

M je obsah vlhkosti paliva, vyjádřený jako podíl.

a)

Emise částic, organických plynných sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku jsou vyjádřeny ve standardizované formě na bázi suchých spalin při 10 % obsahu kyslíku a za standardních podmínek při 0 °C a 1 013 milibarech.

b)

Sezónní emise vytápění vnitřních prostorů Es částic, organických plynných sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku se vypočítají takto:

kde:

c)

Emise částic se měří gravimetrickou metodou s vyloučením částic tvořených organickými plynnými sloučeninami, když se spaliny smísí s vnějším ovzduším.

d)

Emise oxidů dusíku se vypočtou jako součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého a vyjádří jako emise oxidu dusičitého.

1.

Orgány členského státu provádějí zkoušku jediného kusu z každého modelu. Příslušný kus se zkouší s jedním nebo více palivy, jejichž charakteristiky jsou ve stejném rozmezí jako v případě paliv, která použil výrobce při měřeních podle přílohy III.

2.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II tohoto nařízení, pokud:

3.

Jestliže výsledku uvedeného v bodě 2 písm. a) není dosaženo, tento model a všechny další ekvivalentní modely nesplňují požadavky tohoto nařízení. Jestliže výsledku uvedeného v bodě 2 písm. b) není dosaženo, orgány členského státu namátkou vyberou ke zkoušení tři další kusy stejného modelu. Alternativně mohou vybrané tři další kusy představovat jeden nebo více rovnocenných modelů, které jsou jako rovnocenné výrobky uvedeny v technické dokumentaci výrobce.

4.

Model splňuje platné požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení, jestliže je při zkouškách parametrů modelu uvedených v tabulce 2 u dalších tří kusů dosaženo shody se všemi uvedenými parametry.

5.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledků podle bodu 4, tento model a všechny další ekvivalentní modely nejsou v souladu s tímto nařízením. Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušení a jiné relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o nevyhovující povaze modelu.

1.

Pro sezónní energetickou účinnost vytápění vnitřních prostorů: 96 % u kogeneračních kotlů na tuhá paliva, 90 % u kondenzačních kotlů a 84 % u ostatních kotlů na tuhá paliva.

2.

Pro sezónní emise vytápění vnitřních prostorů: