22.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 127/20

(1)

Mezinárodní úmluva Mezinárodní námořní organizace (dále jen „IMO“) o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby pracovníků na rybářských plavidlech (dále jen „úmluva“) byla přijata dne 7. července 1995 na mezinárodní konferenci uspořádané IMO v Londýně.

(2)

Úmluva vstoupila v platnost dne 29. září 2012.

(3)

Úmluva představuje významný přínos pro odvětví rybolovu na mezinárodní úrovni tím, že podporuje bezpečnost lidského života a majetku na moři, a přispívá tak i k ochraně mořského prostředí. Je tudíž žádoucí, aby její ustanovení byla provedena co nejdříve.

(4)

Rybolov na moři je jedním z nejrizikovějších povolání, a příslušný výcvik a kvalifikace jsou tedy zásadním prostředkem ke snížení počtu nehod. Při nastupování pracovníků na palubu rybářských plavidel členských států by v žádném případě neměla být ohrožena námořní bezpečnost.

(5)

V rámci dohod o partnerství v odvětví udržitelného rybolovu s třetími zeměmi je důležité, aby pracovníci na palubě rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu měli příslušnou odbornou kvalifikaci prokázanou osvědčeními uznanými příslušným státem vlajky, aby byl za podmínek stanovených v dohodách možný jejich nábor. Při uplatňování úmluvy by členské státy měly vynaložit veškeré úsilí, aby zabránily nesouladu mezi mezinárodním právem a právem Unie, včetně jakéhokoli případného negativního dopadu na uzavření a provádění těchto dohod. Mimoto by příslušné třetí země měly být podněcovány k tomu, aby se staly smluvními stranami úmluvy.

(6)

Evropský parlament, Rada a Komise podporují bezpečnost na moři a bezpečnost při práci, jakož i zlepšení odborné kvalifikace pracovníků na palubě rybářských plavidel. Unie finančně podporuje odbornou přípravu v odvětví rybolovu, zejména prostřednictvím Evropského rybářského fondu a Evropského námořního a rybářského fondu.

(7)

Ustanovení pravidla 7 kapitoly I přílohy k úmluvě spadají do výlučné pravomoci Unie, pokud jde o pravidla Unie pro uznávání odborných kvalifikací držených určitými kategoriemi pracovníků rybářských plavidel, a mají dopad na ustanovení Smlouvy a sekundární právo Unie, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (2), pokud jde o občany Unie držící příslušná osvědčení vydaná některým členským státem nebo třetí zemí.

(8)

Unie se nemůže stát stranou úmluvy, protože stranami této úmluvy mohou být pouze státy.

(9)

Některé členské státy se ještě členskými stranami úmluvy nestaly, zatímco jiné členské státy již ano. Členské státy, které mají rybářská plavidla plující pod jejich vlajkami nebo přístavy přijímající námořní rybářská plavidla spadající do oblasti působnosti úmluvy nebo jež mají instituce pro výcvik pracovníků rybářských plavidel a které se ještě nestaly smluvní stranou úmluvy, se vyzývají, aby tak učinily.

(10)

Dokud se smluvní stranou úmluvy nestanou všechny členské státy, které mají rybářská plavidla plují pod jejich vlajkami nebo přístavy přijímají námořní rybářská plavidla spadající do oblasti působnosti úmluvy nebo jež mají instituce pro výcvik pracovníků rybářských plavidel, měl by každý členský stát, který je smluvní stranou úmluvy, uplatňovat flexibilitu stanovenou úmluvou s cílem zajistit právní slučitelnost s právem Unie, zejména pokud jde o ustanovení pravidla 10 kapitoly I přílohy k úmluvě o rovnocenných systémech, v zájmu harmonizace uplatňování úmluvy se směrnicí 2005/36/ES.

(11)

Při uznávání odborných kvalifikací podle směrnice 2005/36/ES migrujících pracovníků z členského státu, který není smluvní stranou úmluvy, by měl každý členský stát, který je smluvní stranou úmluvy, zajistit, aby odborné kvalifikace dotčených pracovníků byly zhodnoceny a shledány odpovídající k minimálním normám stanoveným v úmluvě.

(12)

V souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie by proto Rada měla v zájmu Unie zmocnit tyto členské státy, aby se staly smluvními stranami úmluvy,