a)

maximální průtok nepřesahuje 250 m3/h;

b)

maximální průtok se pohybuje mezi 250 a 1 000 m3/h a výrobce deklaruje její zamýšlené použití výhradně pro potřeby větrání v obytných budovách;

1)

„specifickou spotřebou energie (SEC)“ (vyjádřenou v kWh/(m2.a)) se rozumí koeficient vyjadřující energii spotřebovanou při větrání na m2 vytápěné podlahové plochy bytu nebo budovy, vypočtený pro větrací jednotky pro obytné budovy v souladu s přílohou VIII;

2)

„hladinou akustického výkonu (LWA)“ se rozumí hladina akustického výkonu A vyzařovaného skříní, uváděná v decibelech (dB) a vztažená k referenční hodnotě akustického výkonu jeden pikowatt (1 pW) přenesená vzduchem při referenčním průtoku vzduchu;-

3)

„vícerychlostním pohonem“ se rozumí motor ventilátoru, který může fungovat ve třech nebo více pevných rychlostních stupních plus nula („vypnuto“);

4)

„pohonem s proměnnými otáčkami“ se rozumí elektronický regulátor integrovaný do motoru a ventilátoru nebo pracující jako jeden systém s motorem a ventilátorem nebo dodávaný samostatně, který nepřetržitě upravuje elektrické napájení motoru s cílem řídit průtok;

5)

„systémem zpětného získávání tepla“ se rozumí část obousměrné větrací jednotky vybavené výměníkem tepla určeným pro přenos tepla obsaženého ve (znečištěném) odváděném vzduchu zpět do (čerstvého) přiváděného vzduchu;

6)

„tepelnou účinností systému zpětného získávání tepla pro obytné budovy (ηt)“ se rozumí poměr mezi tepelným ziskem přiváděného vzduchu a tepelnou ztrátou odváděného vzduchu, obojí v porovnání s venkovní teplotou, měřeno v systému zpětného získávání tepla za sucha a za standardních atmosférických podmínek, s vyváženým hmotnostním průtokem při referenčním průtoku, při rozdílu mezi vnitřní a venkovní teplotou 13 K, bez úpravy o tepelný zisk z motorů ventilátoru;

7)

„vnitřní netěsností“ se rozumí podíl odváděného vzduchu, který se nachází v přiváděném vzduchu větracích jednotek se systémem zpětného získávání tepla v důsledku netěsností mezi proudy odváděného a přiváděného vzduchu uvnitř skříně, když je jednotka provozována při referenčním objemovém průtoku vzduchu, měřeno na potrubí; zkouška se provede u větracích jednotek pro obytné budovy při 100 Pa a u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy při 250 Pa;

8)

„přenesením“ se rozumí procentní podíl odváděného vzduchu, který se vrací do přiváděného vzduchu pro regenerační výměník tepla podle referenčního průtoku;

9)

„vnější netěsností“ se rozumí podíl netěsnosti referenčního objemového průtoku vzduchu unikajícího do skříně jednotky nebo z ní do okolního vzduchu nebo z něj, když je podrobena tlakové zkoušce; zkouška se provede u větracích jednotek pro obytné budovy při 250 Pa a u větracích jednotek pro jiné než obytné budovy při 400 Pa pro podtlak i přetlak;

10)

„směšováním“ se rozumí bezprostřední recirkulace nebo zkrat proudů vzduchu mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních tak, že nepřispívají k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu;

11)

„směšovacím poměrem“ se rozumí podíl odváděného proudu vzduchu jako součást celkového referenčního objemu vzduchu, který recirkuluje mezi výstupním a vstupním otvorem na vnitřních i venkovních koncových zařízeních, a tudíž nepřispívá k účinnému větrání prostoru budovy, pokud je jednotka provozována při referenčním objemu vzduchu (měřeno ve vzdálenosti 1 m od vnitřního přívodního potrubí), minus vnitřní netěsnost;

12)

„efektivním příkonem“ (vyjádřeným ve W) se rozumí elektrický příkon při referenčním průtoku a odpovídajícím rozdílu vnějšího celkového tlaku, který zahrnuje elektrickou spotřebu ventilátorů, řízení (včetně dálkového ovládání) a tepelného čerpadla (pokud je integrováno);

13)

„měrným příkonem (SPI)“ (vyjádřeným v W/(m3/h)) se rozumí poměr mezi efektivním příkonem (ve W) a referenčním průtokem (v m3/h);

14)

„diagramem průtoku/tlaku“ se rozumí soubor křivek průtoku (na vodorovné ose) a rozdílu tlaků u jednosměrné větrací jednotky pro obytné budovy nebo na straně přívodu vzduchu u obousměrné větrací jednotky pro obytné budovy, kde každá z křivek představuje jednu rychlost ventilátoru s nejméně osmi rovnoměrně rozloženými zkušebními body, přičemž počet křivek je dán počtem jednotlivých možností otáček ventilátoru (jedna, dvě nebo tři), nebo v případě pohonu ventilátoru s proměnnými otáčkami zahrnuje nejméně minimální, maximální a příslušnou střední křivku, která se blíží referenčnímu objemu vzduchu a rozdílu tlaků pro zkoušky SPI;

15)

„referenčním průtokem“ (vyjádřeným v m3/s) se rozumí hodnota bodu křivky v diagramu průtoku/tlaku na vodorovné ose, která se nachází v referenčním bodě nebo která je nejblíže referenčnímu bodu při nejméně 70 % maximálního průtoku a 50 Pa pro jednotky vedené do potrubí a při minimálním tlaku u bezpotrubních jednotek. U obousměrných větracích jednotek se referenční objemový průtok vzduchu týká výstupního otvoru pro přívod vzduchu;

16)

„faktorem řízení (CTRL)“ se rozumí korekční faktor pro výpočet SEC závislý na typu řízení, které je součástí větrací jednotky, podle popisu v příloze VIII tabulce 1;

17)

„parametrem řízení“ se rozumí měřitelný parametr nebo soubor měřitelných parametrů, které jsou považovány za reprezentativní z hlediska potřeb větrání, např. úroveň relativní vlhkosti (RH), oxid uhličitý (CO2), těkavé organické sloučeniny (VOC) nebo jiné plyny, detekce přítomnosti, pohybu nebo obsazení na základě infračerveného spektra tělesného tepla nebo odrazu ultrazvukových vln, nebo elektrické signály, které jsou důsledkem manipulace člověka se světlem nebo zařízeními;

18)

„ručním řízením“ se rozumí jakýkoli typ řízení, který nepoužívá řízení podle potřeby;

19)

„řízením podle potřeby“ se rozumí zařízení nebo soubor zařízení, integrované nebo dodávané samostatně, které měří kontrolní parametr a používá výsledek k automatické regulaci průtoku jednotky a/nebo průtoků potrubí;

20)

„časovým řízením“ se rozumí rozhraní člověk-stroj, které řídí otáčky ventilátoru/průtok větrací jednotky pomocí hodin (s denním spínacím cyklem) s možností manuálního nastavení nastavitelného průtoku pro nejméně sedm dnů v týdnu s nejméně dvěma obdobími úsporného režimu, tj. obdobími, která vykazují snížený nebo žádný průtok;

21)

„větráním řízeným podle potřeby (DCV)“ se rozumí větrací jednotka, která užívá řízení podle potřeby;

22)

„jednotkou vedenou do potrubí“ se rozumí větrací jednotka určená k větrání jedné nebo několika místností nebo uzavřených prostorů v budově pomocí větracího potrubí, která má být vybavena připojením na potrubí;

23)

„bezpotrubní jednotkou“ se rozumí větrací jednotka určená pro větrání jedné místnosti nebo jednoho uzavřeného prostoru v budově, která není určena k tomu, aby byla vybavena připojením na potrubí;

24)

„centrálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky vedené do potrubí, které na centrální úrovni soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě jednoho senzoru pro celou větranou budovu nebo její část;

25)

„lokálním řízením podle potřeby“ se rozumí řízení podle potřeby větrací jednotky, které soustavně reguluje rychlost(i) ventilátoru a průtok na základě více než jednoho senzoru pro větrací jednotku vedenou do potrubí nebo jednoho senzoru pro bezpotrubní jednotku;

26)

„statickým tlakem (psf)“ se rozumí celkový tlak po odečtení dynamického tlaku ventilátoru;

27)

„celkovým tlakem (pf)“ se rozumí rozdíl mezi stagnačním tlakem na výstupu ventilátoru a stagnačním tlakem na vstupu ventilátoru;

28)

„stagnačním tlakem“ se rozumí tlak měřený v určitém bodě v proudícím plynu, pokud by byl zastaven izoentropickým dějem;

29)

„dynamickým tlakem“ se rozumí tlak vypočítaný z hmotnostního průtoku a průměrné hustoty plynu na výstupu a v oblasti výstupu jednotky;

30)

„rekuperačním výměníkem tepla“ se rozumí výměník tepla určený k přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého bez pohyblivých částí, jako je například deskový nebo trubkový výměník tepla se souproudem, křížovým proudem nebo protiproudem nebo jejich kombinací, případně deskový nebo trubkový výměník tepla s difuzí vodních par;

31)

„regeneračním výměníkem tepla“ se rozumí rotační výměník tepla vybavený otočným kolem pro účely přenosu tepelné energie z jednoho proudu vzduchu do druhého, včetně materiálu umožňujícího přenos latentního tepla, hnacím mechanismem, skříní nebo rámem a těsněními, jejichž cílem je snížit obtok a únik vzduchu z jednoho proudu do druhého; tyto výměníky tepla mají různý stupeň rekuperace vlhkosti v závislosti na použitém materiálu;

32)

„citlivostí proudu vzduchu na změny tlaku“ u bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí poměr maximální odchylky od maximálního průtoku větrací jednotky pro obytné budovy při rozdílu vnějšího celkového tlaku + 20 Pa a – 20 Pa;

33)

„vnitřní/venkovní vzduchotěsností“ bezpotrubní větrací jednotky pro obytné budovy se rozumí průtok (vyjádřený v m3/h) mezi vnitřním a venkovním prostorem při vypnutém ventilátoru (ventilátorech);

34)

„jednotkou pro duální použití“ se rozumí větrací jednotka navržená pro účely větrání a rovněž pro odvádění ohně nebo kouře, která je v souladu se základními požadavky na stavby, pokud jde o požární bezpečnost, stanovenými v nařízení (EU) č. 305/2011;

35)

„zařízením umožňujícím tepelný obtok“ se rozumí jakékoli zařízení, které obchází výměník tepla nebo automaticky nebo manuálně reguluje jeho účinnost zpětného získávání tepla, aniž by nutně vyžadovalo fyzický obtok vzduchu (např. rotorové řízení rychlosti, řízení průtoku vzduchu).

1)

„jmenovitým elektrickým příkonem (P)“ (vyjádřeným v kW) se rozumí efektivní příkon pohonů ventilátoru včetně všech zařízení pro ovládání motoru při jmenovitém vnějším tlaku a jmenovitém průtoku vzduchu;

2)

„účinností ventilátoru (ηfan)“ se rozumí statická účinnost včetně účinnosti motoru a pohonu jednotlivého ventilátoru (ventilátorů) ve větrací jednotce (referenční konfigurace) stanovená při jmenovitém průtoku a jmenovité vnější tlakové ztrátě;

3)

„referenční konfigurací obousměrné větrací jednotky“ se rozumí výrobek vybavený skříní a nejméně dvěma ventilátory s pohonem s proměnnými otáčkami nebo s vícerychlostním pohonem, systémem zpětného získávání tepla a čistým jemným filtrem na straně přiváděného vzduchu a čistým středním filtrem na straně odváděného vzduchu;

4)

„referenční konfigurací jednosměrné větrací jednotky“ se rozumí výrobek vybavený skříní a nejméně jedním ventilátorem s pohonem s proměnnými otáčkami nebo s vícerychlostním pohonem, a v případě, že má být výrobek vybaven filtrem na straně přiváděného vzduchu, jedná se o čistý jemný filtr;

5)

„minimální účinností ventilátoru (ηνu)“ se rozumí zvláštní požadavek na minimální účinnost větracích jednotek v oblasti působnosti tohoto nařízení;

6)

„jmenovitým průtokem (qnom)“ (vyjádřeným v m3/s) se rozumí výrobcem stanovený průtok větracích jednotek pro jiné než obytné budovy za standardních atmosférických podmínek 20 °C a 101 325 Pa, při nichž je jednotka kompletně nainstalována (např. včetně filtrů) v souladu s pokyny výrobce;

7)

„jmenovitým vnějším tlakem (Δps, ext)“ (vyjádřeným v Pa) se rozumí výrobcem stanovený rozdíl vnějšího statického tlaku při jmenovitém průtoku;

8)

„maximálními jmenovitými otáčkami ventilátoru (vfan_rated)“ (vyjádřenými v otáčkách za minutu – rpm) se rozumí otáčky ventilátoru při jmenovitém průtoku a jmenovitém vnějším tlaku;

9)

„vnitřní tlakovou ztrátou větracích součástí (Δps,int)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí součet tlakové ztráty statického tlaku referenční konfigurace obousměrné větrací jednotky nebo jednosměrné větrací jednotky při jmenovitém průtoku;

10)

„vnitřní tlakovou ztrátou jiných než větracích součástí (Δps,add)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí zbytek součtu všech vnitřních tlakových ztrát statického tlaku při jmenovitém průtoku a jmenovitém vnějším tlaku po odečtení vnitřní tlakové ztráty větracích součástí (Δps,int );

11)

„tepelnou účinností systému zpětného získávání tepla pro jiné než obytné budovy (ηt_nrvu)“ se rozumí poměr mezi tepelným ziskem přiváděného vzduchu a tepelnou ztrátou odváděného vzduchu, obojí v porovnání s venkovní teplotou, měřeno za referenčních podmínek za sucha, s vyváženým hmotnostním průtokem, při rozdílu mezi vnitřní a venkovní teplotou 20 K, bez úpravy o tepelný zisk z motorů ventilátoru a vnitřních netěsností;

12)

„vnitřním měrným příkonem ventilátoru větracích součástí (SFPint)“ (vyjádřeným v W/(m3/s)) se rozumí poměr mezi vnitřní tlakovou ztrátou větracích součástí a účinností ventilátoru stanovenou pro referenční konfiguraci;

13)

„maximálním vnitřním měrným příkonem ventilátoru větracích součástí SFPint_limit)“ (vyjádřeným ve W/(m3/s)) se rozumí zvláštní požadavek na účinnost týkající se SFPint u větracích jednotek, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

14)

„oběhovým systémem zpětného získávání tepla“ se rozumí systém zpětného získávání tepla, v němž jsou zařízení pro zpětné získávání tepla na straně odváděného vzduchu a zařízení odvádějící získané teplo do proudu vzduchu na straně přiváděného vzduchu větraného prostoru propojeny prostřednictvím systému přenosu tepla, v němž mohou být obě strany systému zpětného získávání tepla volně umístěny v různých částech budovy;

15)

„účinnou nátokovou rychlostí“ (vyjádřenou v m/s) je rychlost proudění přiváděného a odváděného vzduchu podle toho, která z nich je vyšší. Rychlostmi se rozumí rychlosti proudění vzduchu ve větrací jednotce na ploše vnitřní části jednotky pro vzduch přiváděný do větrací jednotky a vzduch z ní odváděný. Tato rychlost vychází z plochy filtrační části příslušné jednotky, případně není-li filtr instalován, z plochy, kde je umístěn ventilátor;

16)

„bonusem za účinnost (E)“ se rozumí korekční faktor zohledňující skutečnost, že účinnější zpětné získávání tepla způsobuje větší tlakové ztráty, které vyžadují větší měrný příkon ventilátoru;

17)

„korekcí filtru (F)“ (vyjádřenou v Pa) se rozumí hodnota korekce, která se uplatní, pokud se jednotka odchyluje od referenční konfigurace obousměrné větrací jednotky;

18)

„jemným filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje příslušné podmínky popsané v příloze IX;

19)

„středním filtrem“ se rozumí filtr, který splňuje příslušné podmínky popsané v příloze IX;

20)

„účinností filtru“ se rozumí průměrný poměr mezi zachycenou frakcí prachu a množstvím přiváděným do filtru za podmínek stanovených pro jemné a střední filtry v příloze IX.

—

tdefr je trvání doby odtávání, tj. pokud je venkovní teplota nižší než – 4 °C [h/a], a

—

ΔΤdefr je průměrný rozdíl v K mezi venkovní teplotou a – 4 °C v průběhu doby odtávání.

F = 0 v případě kompletní referenční konfigurace;

F = 160, jestliže chybí střední filtr;

F = 200, jestliže chybí jemný filtr;

F = 360, jestliže chybí střední i jemný filtr.

F = 150, jestliže chybí střední filtr;

F = 190, jestliže chybí jemný filtr;

F = 340, jestliže chybí střední i jemný filtr.