20.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/48


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 640/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 63 odst. 4, čl. 64 odst. 6, čl. 72 odst. 5, článek 76, čl. 77 odst. 7, čl. 93 odst. 4, čl. 101 odst. 1 a článek 120 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (EU) č. 1306/2013 se mimo jiné zrušuje a nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (2). Nařízením (EU) č. 1306/2013 se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. V zájmu zajištění hladkého fungování systému v novém právním rámci musí být prostřednictvím těchto aktů přijata některá pravidla. Tyto akty by měly nahradit zejména pravidla stanovená v nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 (3).

(2)

Zejména by měla být stanovena pravidla, která by doplňovala některé jiné než podstatné prvky nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen „integrovaný systém“), lhůty pro podání žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, podmínky pro částečné či úplné zamítnutí podpory nebo pro částečné či úplné odnětí neoprávněné podpory a stanovení správních sankcí, které mají řešit případy nesouladu spojené s podmínkami pro získání podpory v rámci režimů zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (4) a s podmínkami pro získání podpory v rámci opatření pro rozvoj venkova zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5), a pravidla pro zachování stálých pastvin a výpočet správních sankcí, pokud jde o povinnosti v oblasti podmíněnosti.

(3)

Kromě definic stanovených v nařízeních (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 je nutno zavést doplňující definice pro zajištění harmonizovaného provádění integrovaného systému. Kromě toho je nutné vymezit některé pojmy, které se vztahují na pravidla podmíněnosti.

(4)

Ukládání správních sankcí a zamítnutí či odnětí podpory stanovené v tomto nařízení by nemělo bránit členským státům v uplatňování sankcí podle vnitrostátního trestního práva, jestliže tak vnitrostátní právní předpisy stanoví.

(5)

Ustanovení čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 definuje některé případy vyšší moci a mimořádných okolností, které musí členské státy uznat. Měla by být stanovena doplňující pravidla, která členským státům umožní uznat případy vyšší moci a mimořádných okolností ve vztahu k přímým platbám, podpoře na rozvoj venkova a podmíněnosti. Měla by být stanovena lhůta, v níž musí příjemce tyto případy oznámit.

(6)

Je rovněž třeba stanovit doplňující pravidla k systému identifikace zemědělských pozemků, který mají spravovat členské státy v souladu s článkem 70 nařízení (EU) č. 1306/2013. Podle tohoto ustanovení se má využívat postupů počítačového zeměpisného informačního systému (GIS). Je nutné vyjasnit, jaké základní požadavky a kvalitativní cíle má systém splňovat a jaké konkrétní informace mají být v systému GIS dostupné, aby byly zajištěny účinné správní křížové kontroly. Systém evidence půdy by proto měl být pravidelně aktualizován, aby se vyloučily zjevně nezpůsobilé prvky a oblasti. Aby se však předešlo nestabilitě systému, měla by být členským státům zajištěna pružnost, pokud jde o malé změny v maximální způsobilé ploše z důvodu nejistoty při vyhodnocování fotografií, způsobené mimo jiné tvarem a stavem referenčních pozemků.

(7)

Aby mohly členské státy proaktivně zjistit možné nedostatky v systému a v případě potřeby přijmout nápravná opatření, měla by být kvalita systému identifikace zemědělských pozemků každoročně posuzována.

(8)

Pro zajištění řádného provádění režimu základní platby a souvisejících plateb uvedených v hlavě III nařízení (EU) č. 1307/2013 by členské státy měly vytvořit systém identifikace a evidence platebních nároků, který zajistí vysledovatelnost platebních nároků a který umožní mimo jiné křížovou kontrolu mezi plochami ohlášenými pro účely režimu základní platby a platebními nároky každého zemědělce a mezi různými platebními nároky jako takovými.

(9)

S cílem umožnit účinnou kontrolu a zabránit tomu, aby nebylo předloženo několik žádostí o podporu u různých platebních agentur v jednom členském státě, by členské státy měly vytvořit jednotný systém identifikace zemědělců předkládajících žádosti o podporu v rámci integrovaného systému.

(10)

Praxe ukázala, že některé krajinné prvky polí, zejména živé ploty, příkopy a kamenné zídky, by se měly považovat za součást ploch, na něž lze poskytnout přímé platby na plochu. Je nezbytné vymezit přípustnou šířku krajinných prvků na poli. S ohledem na zvláštní potřeby ochrany životního prostředí je vhodné členským státům zajistit určitou pružnost, pokud jde o limity, jež byly zohledněny při stanovení regionálních výnosů pro účely dřívějších plateb na plochu v případě plodin. Členské státy by však měly mít možnost uplatnit odlišnou metodu na trvalé travní porosty s rozptýlenými krajinnými prvky a stromy, jestliže se tato možnost nepoužije.

(11)

Vzhledem ke svému významu pro udržitelné zemědělství by krajinné prvky, na něž se vztahují požadavky a standardy uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013 a které jsou součástí celkové plochy zemědělského pozemku, měly být považovány za způsobilé.

(12)

Pokud jde o zemědělské pozemky, na nichž se nachází orná půda nebo trvalé travní porosty se stromy, měly by být stanoveny podmínky pro výskyt stromů na uvedených plochách a jejich vliv na způsobilost těchto ploch. V zájmu právní jistoty by měla být stanovena maximální hustota stromů, kterou vymezí členské státy na základě tradičních pěstitelských postupů, přírodních podmínek a důvodů souvisejících s ochranou životního prostředí.

(13)

Z důvodu zjednodušení a ve prospěch pozorovatelnosti a kontrolovatelnosti přímých plateb by mělo být členským státům umožněno uplatňovat poměrný systém s cílem stanovit způsobilou plochu trvalých travních porostů s rozptýlenými nezpůsobilými prvky, jako jsou krajinné prvky a stromy odlišné od krajinných prvků, na něž se vztahují požadavky a standardy uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013. Způsobilá plocha se určí pro každý referenční pozemek podle předem stanovených prahových hodnot uplatňovaných na úrovni typů homogenního krajinného pokryvu. Za součást způsobilé plochy je možné považovat rozptýlené prvky pokrývající určitý procentní podíl referenčního pozemku. Mělo by se proto stanovit, že není nutné provádět odpočty u plochy s rozptýlenými prvky v první kategorii představující nejnižší procentní podíl nezpůsobilé plochy.

(14)

Měla by být stanovena pravidla pro řešení situací, kdy nejzazší datum pro podání různých žádostí, dokladů nebo změn připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli.

(15)

Dodržování lhůt pro podávání žádostí o podporu, žádostí o platbu nebo jiných prohlášení, pro změnu žádostí o podporu na plochu nebo žádostí o platbu a pro jakékoli podklady nebo smlouvy je nezbytné pro to, aby vnitrostátní orgány mohly plánovat a následně provádět účinné kontroly správnosti žádostí o podporu, žádostí o platbu nebo jiných dokladů. Proto by měla být stanovena pravidla týkající se lhůt, v jakých lze přijímat opožděná podání. S cílem přimět příjemce k dodržování těchto lhůt by mělo být v případě opožděného podání uplatněno odrazující snížení plateb, nebylo-li zpoždění způsobeno zásahem vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi.

(16)

Skutečnost, že příjemci podají žádosti o přiznání platebních nároků, popřípadě o zvýšení hodnoty platebních nároků včas, je nezbytná k tomu, aby členské státy mohly platební nároky stanovit ve vymezené lhůtě. Opožděné podání uvedených žádostí by proto mělo být povoleno pouze ve stejné dodatečné lhůtě jako u opožděného podání jakékoli žádosti o podporu. Mělo by být také uplatněno odrazující snížení plateb, nebylo-li zpoždění způsobeno zásahem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi.

(17)

Příjemcům, kteří příslušné vnitrostátní orgány kdykoli upozorní na chyby v žádostech o podporu nebo žádostech o platbu, by neměly být uloženy žádné správní sankce, a to bez ohledu na důvod nesouladu, pokud daný příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru příslušného orgánu provést kontrolu na místě nebo již nebyl příslušným orgánem upozorněn na nesoulad v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

(18)

Měla by být stanovena doplňková pravidla umožňující stanovit základ pro výpočet režimů podpory na plochu a opatření podpory na plochu a základ pro výpočet dobrovolné podpory vázané na produkci poskytované na základě žádostí o podporu na hospodářská zvířata v rámci režimů podpory na zvířata nebo výpočet podpory na rozvoj venkova poskytované na základě žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata.

(19)

Správní sankce by měly být stanoveny s ohledem na zásadu, že mají být odrazující a přiměřené, a na zvláštní problémy spojené s případy vyšší moci a mimořádnými okolnostmi. Správní sankce by měly být odstupňovány podle závažnosti zjištěného nesouladu a měly by zahrnovat i úplné vyloučení z jednoho nebo několika režimů podpory na plochu či opatření podpory na plochu na konkrétní období. Měly by zohledňovat zvláštnosti různých režimů podpory nebo opatření podpory, pokud jde o kritéria způsobilosti, závazky a další povinnosti, nebo možnost, že příjemce nemusí vykázat všechny své plochy s cílem uměle navodit stav, na jehož základě bude osvobozen od plnění ekologických povinností. Správní sankce stanovené tímto nařízením by měly být považovány za takové, jež dostatečně odrazují od úmyslného nesouladu.

(20)

S cílem umožnit členským státům efektivní provádění kontrol, zejména s ohledem na kontroly dodržování povinností v oblasti podmíněnosti, je třeba stanovit povinnost, aby příjemci ohlašovali v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 veškeré plochy, které mají k dispozici, bez ohledu na to, zda na ně žádají, nebo nežádají o podporu.

(21)

Za účelem zjištění způsobilých ploch a pro potřeby výpočtu příslušného snížení plateb je nutné vymezit plochy patřící do stejné skupiny plodin. Jestliže je plocha ohlášena pro účely získání podpory v rámci více než jednoho režimu nebo opatření podpory, měla by se vzít v úvahu několikrát. Za účelem ekologizace je však třeba mezi jednotlivými skupinami plodin rozlišovat.

(22)

Pro platbu podpory v rámci režimu základní platby je nutné, aby se počet platebních nároků rovnal počtu způsobilých hektarů. Pro účely tohoto režimu je proto vhodné stanovit, že v případě rozdílu mezi počtem ohlášených platebních nároků a ohlášenou plochou by se platba měla vypočítat na základě nižšího údaje. S cílem předejít tomu, aby výpočty vycházely z neexistujících nároků, by mělo být stanoveno, že počet platebních nároků použitých pro výpočet nesmí být vyšší než počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici.

(23)

U žádostí o podporu nebo platbu na plochu se nesoulad obvykle týká části ploch. Ohlášení větší plochy jednoho pozemku lze proto vyrovnat ohlášením menší plochy jiných pozemků se stejnou skupinou plodin. V rámci určité míry tolerance by mělo být stanoveno, že správní sankce se uplatní teprve poté, co je tato míra překročena.

(24)

Dále je třeba uvést, že u žádostí o podporu nebo žádosti o platbu na plochu jsou rozdíly mezi celkovou plochou ohlášenou v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu a celkovou zjištěnou způsobilou plochou často nevýznamné. S cílem předejít velkému počtu drobných úprav žádostí by mělo být stanoveno, že žádosti o podporu nebo žádosti o platbu nemusí být upraveny podle zjištěné plochy, dokud není překročena určitá úroveň rozdílu.

(25)

S ohledem na zvláštní prvky režimu podpory na bavlnu by měla být v souvislosti s tímto režimem zavedena zvláštní ustanovení o správních sankcích.

(26)

Správní sankce by měly být v případě úmyslného nebo nedbalostního nesouladu s požadavky na způsobilost stanoveny s ohledem na zásadu, že mají být odrazující a přiměřené, v případech, kdy příjemce, který podává žádost v rámci režimu pro mladé zemědělce, neplní své povinnosti.

(27)

Správní sankce pro režimy podpory na zvířata a opatření podpory na zvířata by měly být stanoveny s ohledem na zásadu, že mají být odrazující a přiměřené, a na zvláštní problémy související s přírodními okolnostmi. Správní sankce by měly být odstupňovány podle závažnosti zjištěného nesouladu a měly by zahrnovat i úplné vyloučení z jednoho nebo několika režimů či opatření podpory na konkrétní období. Pokud jde o kritéria způsobilosti, měla by zohledňovat zvláštnosti jednotlivých režimů podpory nebo opatření podpory. Správní sankce podle tohoto nařízení by měly být stanoveny na dostatečně odrazující úrovni, aby se zabránilo úmyslnému ohlašování větší plochy.

(28)

V případě žádostí o podporu podaných v rámci režimů podpory na zvířata nebo v případě žádostí o platbu podaných v rámci opatření podpory na zvířata vede nesoulad k tomu, že podporu na dotyčné zvíře poskytnout nelze. Mělo by být stanoveno, že se snížení uplatní již od prvního zvířete, u něhož byl zjištěn nesoulad, správní sankce by však měla být bez ohledu na míru snížení méně přísná, pokud se nesoulad týká nejvýše tří zvířat. Ve všech ostatních případech by přísnost správní sankce měla záviset na procentním podílu zvířat, u nichž byl zjištěn nesoulad.

(29)

Obecně platí, že členské státy by měly přijmout veškerá další opatření nezbytná k zajištění řádného fungování integrovaného systému. Členské státy by měly mít možnost ukládat v případě potřeby dodatečné vnitrostátní sankce.

(30)

Možnost provádět opravy, aniž by to vedlo k uplatnění správní sankce stanovené v případě žádosti o podporu a žádosti o platbu, by se měla vztahovat i na chybné údaje obsažené v počítačové databázi ohledně ohlášených kusů skotu, u nichž tento nesoulad představuje porušení kritéria způsobilosti, pokud daný příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru příslušného orgánu provést kontrolu na místě nebo již nebyl příslušným orgánem upozorněn na nesoulad v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

(31)

Zamítnutí a odnětí podpory a správní sankce v souvislosti s opatřeními na podporu rozvoje venkova by měly být stanoveny s ohledem na zásadu, že mají být odrazující a přiměřené. Zamítnutí a odnětí podpory by mělo být odstupňováno podle závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesouladu. Pokud jde o kritéria způsobilosti, závazky a jiné povinnosti, měly by být v zamítnutí a odnětí podpory a ve správních sankcích zohledněny zvláštnosti jednotlivých opatření podpory. V případě závažného nesouladu nebo v případě, kdy příjemce poskytl za účelem získání podpory nepravdivé důkazy, by měla být podpora zamítnuta a měla by být uložena správní sankce. Správní sankce by měly zahrnovat i úplné vyloučení z jednoho nebo několika opatření podpory nebo typů operací na konkrétní období.

(32)

U opatření na podporu rozvoje venkova by správními sankcemi neměla být dotčena možnost dočasně pozastavit podporu, jíž se týká nesoulad. Měla by být stanovena pravidla umožňující vymezit případy, kdy lze očekávat, že příjemce nesoulad odstraní v přiměřené lhůtě.

(33)

Pokud jde o roky 2015 a 2016, čl. 93 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví, že pravidla podmíněnosti musí rovněž zahrnovat zachování stálých pastvin. V této souvislosti je nezbytné stanovit, že členské státy by měly v letech 2015 a 2016 nadále plnit své závazky podle poměru stanoveného v roce 2014.

(34)

V zájmu jasnosti a za účelem stanovení harmonizovaného základu pro posouzení nesouladu a pro výpočet a uplatňování správních sankcí v důsledku podmíněnosti je nutné upřesnit význam pojmů opakování, rozsah, závažnost a trvání nesouladu. Vedle toho je nutné vysvětlit, kdy se má za to, že k nesouladu došlo.

(35)

Pokud jde o nesoulad s povinnostmi v oblasti podmíněnosti, měly by být správní sankce stanoveny s ohledem na zásadu přiměřenosti. Měly by být uplatněny pouze v případě, že zemědělec jednal z nedbalosti nebo úmyslně, a měly by být odstupňovány podle závažnosti nesouladu.

(36)

S ohledem na povinnosti v oblasti podmíněnosti by se mělo vedle odstupňování správních sankcí podle zásady přiměřenosti stanovit, že počínaje určitým okamžikem je opakované porušení téže povinnosti v oblasti podmíněnosti po předchozím upozornění zemědělce považováno za úmyslný nesoulad.

(37)

Navíc pokud za zvláštních podmínek členský stát využije možnosti neuplatnit žádné správní sankce za nesoulad podle čl. 97 odst. 3 a čl. 99 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, měly by být stanoveny požadavky týkající se odstranění příslušného nesouladu.

(38)

Pokud jde konkrétně o systém včasného varování uvedený v čl. 99 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, pak v případě, že příjemce nesplní povinnost přijmout nápravná opatření, mělo by být uplatněno snížení zpětně za rok, za který byl systém včasného varování uplatněn. Při výpočtu správních sankcí by se v roce následné kontroly měla případně rovněž zohlednit skutečnost, že k předmětnému nesouladu došlo opakovaně. Aby byla příjemcům poskytnuta právní jistota, měla by být pro zpětné uplatnění správních sankcí stanovena lhůta.

(39)

Pokud jde o příjemce, kteří působí v rámci víceletých akcí zahájených na základě programů pro rozvoj venkova schválených podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (6) a na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti, mělo by být stanoveno, že za účelem snížení administrativní zátěže vnitrostátních orgánů odpovědných za kontrolu jejich souladu a zjednodušení postupů se v jejich případě uplatní nový kontrolní systém a správní sankce.

(40)

S ohledem na případy nesouladu s povinnostmi v oblasti podmíněnosti, na něž nebyly uplatněny správní sankce, jelikož se na ně vztahovalo pravidlo de minimis podle nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (7) nebo nařízení (ES) č. 1698/2005, ale u nichž členské státy měly zajistit, aby příjemci uvedené případy nesouladu odstranili, by měla být stanovena přechodná pravidla, která zajistí soulad povinnosti provést následnou kontrolu zavedenou před vstupem nařízení (EU) č. 1306/2013 v platnost s novými pravidly, jež uvedené nařízení v tomto ohledu obsahuje.

(41)

Z důvodů jasnosti a právní jistoty by nařízení (ES) č. 1122/2009 mělo být zrušeno. Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 by mělo být rovněž zrušeno (8).

(42)

S ohledem na čl. 119 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 1306/2013 by se toto nařízení mělo vztahovat na žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, které se týkají hospodářských roků nebo prémiových období začínajících 1. ledna 2015,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují některé jiné než podstatné prvky nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o:

a)

podmínky částečného nebo celkového zamítnutí nebo odnětí podpory;

b)

určení správní sankce a stanovení zvláštní sazby, která má být uplatněna;

c)

určení případů, kdy se správní sankce neuloží;

d)

pravidla pro termíny, data a lhůty, připadá-li konečné datum pro podání žádostí či změn na státní svátek, sobotu nebo neděli;

e)

konkrétní definice potřebné pro harmonizované provádění integrovaného systému;

f)

základní rysy a technická pravidla pro systém identifikace zemědělských pozemků a identifikace příjemců;

g)

základní rysy, technická pravidla a požadavky na kvalitu systému identifikace a evidence platebních nároků;

h)

základ pro výpočet podpory, včetně pravidel týkajících se řešení některých případů, kdy způsobilé plochy zahrnují krajinné prvky nebo stromy;

i)

dodatečná pravidla pro zprostředkovatele, jako jsou útvary, subjekty a organizace, kteří jsou zapojeni do procesu poskytování podpory;

j)

zachování stálých pastvin ve vztahu k podmíněnosti;

k)

harmonizovaný základ pro výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností;

l)

podmínky pro uplatnění a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností;

m)

doplnění pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1306/2013, která zajišťují plynulý přechod ze zrušených pravidel na pravidla nová.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely integrovaného systému uvedeného v čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použijí definice v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a v čl. 67 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Použijí se rovněž tyto definice:

1)

„příjemcem“ se rozumí zemědělec definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 a uvedený v článku 9 uvedeného nařízení, příjemce, na kterého se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti ve smyslu článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, nebo příjemce, který získal podporu na rozvoj venkova podle čl. 2 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (9);

2)

„nesouladem“ se rozumí:

a)

v případě kritérií způsobilosti, závazků nebo jiných povinností souvisejících s podmínkami poskytování podpory podle čl. 67 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 jakékoli nedodržení těchto kritérií způsobilosti, závazků nebo povinností, nebo

b)

v případě podmíněnosti nesoulad s povinnými požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie, se standardy týkajícími se dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy stanovenými členskými státy v souladu s článkem 94 nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo se zachováním stálých pastvin podle čl. 93 odst. 3 uvedeného nařízení;

3)

„žádostí o podporu“ se rozumí žádost o podporu nebo o přistoupení k opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013;

4)

„žádostí o platbu“ se rozumí žádost příjemce o platbu od vnitrostátních orgánů podle nařízení (EU) č. 1305/2013;

5)

„jiným prohlášením“ se rozumí každé jiné prohlášení či dokument než žádost o podporu nebo žádost o platbu, který musí být předložen příjemcem nebo třetí stranou nebo musí být v jejich držení, aby byly splněny zvláštní požadavky vyplývající z některých opatření pro rozvoj venkova;

6)

„opatřeními pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému“ se rozumějí opatření podpory udělená v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) a články 28 až 31, 33, 34 a 40 nařízení (EU) č. 1305/2013, popřípadě čl. 35 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013, s výjimkou opatření uvedených v čl. 28 odst. 9 nařízení (EU) č. 1305/2013 a opatření podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení, pokud jde o náklady na zavedení;

7)

„systémem identifikace a evidence zvířat“ se rozumí systém identifikace a evidence skotu vytvořený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (10) nebo systém identifikace a evidence ovcí a koz vytvořený nařízením Rady (ES) č. 21/2004 (11);

8)

„ušní značkou“ se rozumí ušní značka k individuální identifikaci skotu podle čl. 3 písm. a) a článku 4 nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo ušní známka k individuální identifikaci ovcí a koz podle bodu A.3 přílohy nařízení (ES) č. 21/2004;

9)

„počítačovou databází zvířat“ se rozumí počítačová databáze uvedená v čl. 3 písm. b) a článku 5 nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo ústřední evidence či počítačová databáze uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. d) a článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 21/2004;

10)

„zvířecím pasem“ se rozumí zvířecí pas uvedený v čl. 3 písm. c) a článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000;

11)

„evidencí“ v souvislosti se zvířaty se rozumí evidence vedená chovatelem zvířat, který je uveden v čl. 3 písm. d) a článku 7 nařízení (ES) č. 1760/2000, nebo evidence uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. b) a článku 5 nařízení (ES) č. 21/2004;

12)

„identifikačním kódem“ se rozumí identifikační kód uvedený v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo kódy uvedené v bodě A.2 přílohy nařízení (ES) č. 21/2004;

13)

„režimem podpory na zvířata“ se rozumí opatření dobrovolné podpory vázané na produkci podle ustanovení kapitoly 1 hlavy IV nařízení (EU) č. 1307/2013, je-li roční platba, jež má být poskytnuta v rámci stanovených množstevních limitů, založena na stanoveném počtu zvířat;

14)

„opatřeními podpory na zvířata“ se rozumějí opatření nebo typy operací pro rozvoj venkova, u nichž je podpora založena na počtu zvířat nebo počtu ohlášených velkých dobytčích jednotek;

15)

„žádostí o podporu na hospodářská zvířata“ se rozumí žádost o vyplacení podpory, je-li roční platba, jež má být poskytnuta v rámci stanovených množstevních limitů, založena na stanoveném počtu zvířat v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci podle ustanovení kapitoly 1 hlavy IV nařízení (EU) č. 1307/2013;

16)

„ohlášenými zvířaty“ se rozumějí zvířata, na něž se vztahuje žádost o podporu na hospodářská zvířata v rámci režimu podpory na zvířata nebo na něž se vztahuje žádost o platbu v souvislosti s opatřením podpory na zvířata;

17)

„zvířetem potenciálně způsobilým k získání podpory“ se rozumí zvíře, které by a priori mohlo potenciálně splnit kritéria způsobilosti pro získání podpory v rámci režimu podpory na zvířata nebo podpory v rámci opatření podpory na zvířata v daném roce podání žádosti;

18)

„zjištěným zvířetem“ se rozumí:

a)

v případě režimu podpory na zvířata zvíře, u něhož byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpory, nebo

b)

v případě opatření podpory na zvířata zvíře identifikované prostřednictvím správních kontrol nebo kontrol na místě;

19)

„chovatelem zvířat“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zvířata trvale nebo dočasně, a to i během přepravy nebo na trhu;

20)

„režimy podpory na plochu“ se rozumějí přímé platby na plochu ve smyslu čl. 67 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 s výjimkou zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (12) a zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (13);

21)

„opatřeními podpory na plochu“ se rozumějí opatření nebo typy operací pro rozvoj venkova, u nichž je podpora založena na velikosti ohlášené plochy;

22)

„využitím“ v souvislosti s plochou se rozumí využití plochy z hlediska druhů plodin uvedených v čl. 44 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 a druhů trvalých travních porostů definovaných v čl. 4 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení, jako stálé pastviny uvedené v čl. 45 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení, jako jiné plochy travních porostů, než je trvalý travní porost či stálá pastvina, jako pokrytí půdy nebo jako plochy bez plodin;

23)

„zjištěnou plochou“ se rozumí:

a)

v případě režimů podpory na plochu plocha, u níž byla splněna všechna kritéria způsobilosti nebo jiné povinnosti vztahující se k podmínkám poskytování podpory, bez ohledu na počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici, nebo

b)

v případě opatření podpory na plochu plocha parcel nebo pozemků identifikovaná prostřednictvím správních kontrol nebo kontrol na místě;

24)

„zeměpisným informačním systémem“ (dále jen „GIS“) se rozumí technika počítačového zeměpisného informačního systému uvedeného v článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013;

25)

„referenčním pozemkem“ se rozumí zeměpisně vymezený prostor, který má jedinečnou identifikaci zaznamenanou v systému identifikace zemědělských pozemků uvedeném v článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013;

26)

„zeměpisným materiálem“ se rozumějí mapy nebo jiné dokumenty používané ke sdělování obsahových prvků systému GIS mezi žadateli o podporu a členskými státy.

2.   Pro účely hlavy IV tohoto nařízení se použijí definice v hlavě VI nařízení (EU) č. 1306/2013.

Kromě toho se „standardy“ rozumí některý ze standardů stanovených členskými státy v souladu s článkem 94 nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i povinnosti týkající se stálých pastvin stanovené v čl. 93 odst. 3 uvedeného nařízení.

Článek 3

Uplatnění sankcí podle trestního práva

Ukládáním správních sankcí a zamítnutím či odnětím podpory stanoveným v tomto nařízení není dotčeno uplatňování sankcí podle trestního práva, jestliže tak vnitrostátní právní předpisy stanoví.

Článek 4

Vyšší moc a mimořádné okolnosti

1.   Pokud jde o přímé platby, pak v případě, že příjemce nemohl jednat v souladu s kritérii způsobilosti nebo jinými povinnostmi v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností, neztrácí nárok na podporu na plochu nebo zvířata, na něž bylo možné poskytnout podporu v době, kdy k zásahu vyšší moci nebo k mimořádným okolnostem došlo.

Pokud jde o opatření na podporu rozvoje venkova podle článků 28, 29, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013, pak v případě, že příjemce nemohl splnit závazek v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností, je příslušná platba odňata úměrně za roky, ve kterých k zásahu vyšší moci nebo k mimořádným okolnostem došlo. Odnětí se vztahuje pouze na ty části závazku, u nichž nedošlo k vícenákladům nebo ztrátě příjmu před zásahem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi. Na kritéria způsobilosti ani jiné povinnosti se odnětí nevztahuje a neuplatní se žádná správní sankce.

Pokud jde o jiná opatření na podporu rozvoje venkova, členské státy v případě zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností nepožadují částečnou ani úplnou náhradu podpory. V případě víceletých závazků nebo plateb se náhrada podpory získané v předchozích letech nepožaduje, přičemž závazky jsou nadále plněny a platby prováděny v následujících letech v souladu s původní délkou jejich platnosti.

Je-li nesouladem způsobeným zásahem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi dotčena podmíněnost, neuplatní se odpovídající správní sankce podle čl. 91 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Případy vyšší moci a mimořádných okolností se písemně oznamují příslušnému orgánu spolu s příslušnými důkazy, jež tento orgán uzná za vhodné, do patnácti pracovních dnů ode dne, kdy je tak příjemce nebo osoba jím pověřená s to učinit.

HLAVA II

INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

KAPITOLA I

SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY

Článek 5

Identifikace zemědělských pozemků

1.   Systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013 funguje na úrovni referenčních pozemků. Referenční pozemek obsahuje jednotku půdy, která představuje zemědělskou plochu definovanou v čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1307/2013. V případě potřeby může referenční pozemek zahrnovat také plochy podle čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013 a zemědělskou půdu podle čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Členské státy vymezí referenční pozemky takovým způsobem, aby byly měřitelné, umožňovaly jedinečnou a jednoznačnou lokalizaci zemědělských pozemků, které jsou každoročně ohlášeny, a v zásadě byly stabilní v průběhu času.

2.   Členské státy rovněž zajistí, aby ohlášené zemědělské pozemky byly spolehlivě identifikovány. Zejména vyžadují, aby žádosti o podporu a žádosti o platby obsahovaly podrobné údaje nebo aby k nim byly přiloženy doklady, které určí příslušný orgán, za účelem lokalizace a změření každého zemědělského pozemku. U každého referenčního pozemku členské státy:

a)

určí maximální způsobilou plochu pro účely režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

určí maximální způsobilou plochu pro účely opatření souvisejících s plochou podle článků 28 až 31 nařízení (EU) č. 1305/2013;

c)

lokalizují a určí rozlohu těch ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedených v čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, u nichž daný členský stát rozhodl, že mají být považovány za plochy využívané v ekologickém zájmu. Pro tento účel členské státy případně použijí přepočítací nebo váhové koeficienty stanovené v příloze X nařízení (EU) č. 1307/2013;

d)

určí, zda se na ně vztahují ustanovení pro horské oblasti, oblasti, které čelí značným přírodním omezením a ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013, oblasti sítě Natura 2000, oblasti, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (14), zemědělskou půdu schválenou pro pěstování bavlny podle článku 57 nařízení (EU) č. 1307/2013, plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení (EU) č. 1307/2013, plochy určené členskými státy k regionálnímu nebo kolektivnímu provádění ploch využívaných v ekologickém zájmu v souladu s čl. 46 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, plochy, které byly oznámeny Komisi v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 1307/2013, oblasti pokryté trvalými travními porosty, které jsou environmentálně citlivé v oblastech, na které se vztahují směrnice Rady 92/43/EHS (15) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (16), a další citlivé oblasti podle čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo oblasti určené členskými státy v souladu s článkem 48 uvedeného nařízení.

3.   Členské státy zajistí, aby maximální způsobilá plocha připadající na referenční pozemek podle odstavce 2 písm. a) byla správně vyčíslena s maximálním tolerančním rozpětím 2 % s přihlédnutím k tvaru a stavu referenčních pozemků.

4.   V případě opatření podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a článků 30 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 mohou členské státy zavést vhodné alternativní systémy za účelem jednoznačného určení pozemků, na které se poskytuje podpora, pokud je plocha pokrytá lesy.

5.   GIS funguje na základě vnitrostátního souřadnicového referenčního systému definovaného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (17), který umožňuje standardizované měření a jedinečnou identifikaci zemědělských pozemků na celém území dotčeného členského státu. Pokud se používají různé souřadnicové systémy, vzájemně se vylučují a každý z nich zajišťuje spojitost mezi jednotlivými informacemi, které odkazují na totožnou polohu.

Článek 6

Posouzení kvality systému identifikace zemědělských pozemků

1.   Členské státy každoročně posoudí kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků pro účely režimu základní platby a režimu jednotné platby na plochu podle kapitoly 1 hlavy III nařízení (EU) č. 1307/2013. Posouzení shody probíhá ve dvou úrovních.

V první úrovni posuzování kvality systému identifikace zemědělských pozemků se posuzují tyto prvky:

a)

správné vyčíslení maximální způsobilé plochy;

b)

poměr a rozdělení referenčních pozemků v případě, kdy se u maximální způsobilé plochy zohledňují nezpůsobilé plochy, nebo v případě, že se zemědělská plocha nezohledňuje;

c)

výskyt referenčních pozemků s kritickými vadami.

Ve druhé úrovni se posuzují tyto prvky kvality s cílem zjistit v systému identifikace zemědělských pozemků možné nedostatky:

a)

kategorizace referenčních pozemků v případě, kdy se u maximální způsobilé plochy zohledňují nezpůsobilé plochy, nebo v případě, kdy se zemědělská plocha nezohledňuje nebo vykazuje kritickou vadu;

b)

poměr ohlášené plochy k maximální způsobilé ploše uvnitř referenčních pozemků;

c)

procentní podíl referenčních pozemků, které se během let změnily.

Pokud výsledky posouzení kvality odhalí nedostatky v systému, členský stát přijme vhodná nápravná opatření.

2.   Členské státy provádějí posouzení podle odstavce 1 na základě vzorku referenčních pozemků, který jim vybere a poskytne Komise. Použijí údaje umožňující posoudit stávající situaci na místě.

3.   Do 31. ledna následujícího po příslušném kalendářním roce se Komisi zasílá hodnotící zpráva, případně doplněná o nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.

Článek 7

Identifikace a evidence platebních nároků

1.   Systém identifikace a evidence platebních nároků stanovený v článku 71 nařízení (EU) č. 1306/2013 je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle odstavce 1 uvedeného článku zaručuje efektivní sledovatelnost platebních nároků, pokud jde o tyto prvky:

a)

držitele;

b)

roční hodnoty;

c)

datum stanovení nároku;

d)

datum poslední aktivace;

e)

původ, zejména z hlediska přidělení, původní, vnitrostátní nebo regionální rezervy, jakož i koupě, nájem a dědictví;

f)

v případech použití čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 nároky zachované na základě uvedeného ustanovení;

g)

popřípadě regionální omezení.

2.   Členské státy s více než jednou platební agenturou se mohou rozhodnout elektronický rejstřík provozovat na úrovni platební agentury. V takovém případě dotčený členský stát zajistí, aby byly jednotlivé rejstříky navzájem slučitelné.

Článek 8

Identifikace příjemců

Aniž je dotčen čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, zaručí jednotný systém pro zaznamenání totožnosti každého příjemce stanovený v článku 73 uvedeného nařízení jedinečnou identifikaci všech žádostí o podporu a žádostí o platbu nebo jiných ohlášení podaných stejným příjemcem.

KAPITOLA II

ZEMĚDĚLSKÉ POZEMKY S KRAJINNÝMI PRVKY A STROMY

Článek 9

Určení ploch v případě, kdy zemědělské pozemky zahrnují krajinné prvky a stromy

1.   V případě regionů, v nichž jsou některé krajinné prvky, zejména živé ploty, příkopy a zídky, tradiční součástí správných zemědělských postupů pěstování plodin nebo využití půdy na zemědělské ploše, mohou členské státy rozhodnout, že odpovídající plocha se má považovat za součást způsobilé plochy zemědělského pozemku ve smyslu čl. 67 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud nepřesáhne celkovou šířku, kterou dotčený členský stát určí. Tato šířka musí odpovídat tradiční šířce v dotčeném regionu a nesmí přesáhnout dva metry.

Pokud však členské státy před 9. prosincem 2009 Komisi oznámily šířku větší než dva metry v souladu s čl. 30 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise (ES) č. 796/2004 (18), lze stále použít tuto šířku.

První a druhý pododstavec se nevztahují na trvalé travní porosty s rozptýlenými krajinnými prvky a stromy, pokud se dotčený členský stát rozhodl používat poměrný systém podle článku 10.

2.   Veškeré krajinné prvky podléhající požadavkům a standardům uvedeným v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013, jež tvoří součást celkové plochy zemědělského pozemku, se považují za součást způsobilé plochy tohoto zemědělského pozemku.

3.   Zemědělský pozemek, který zahrnuje rozptýlené stromy, je považován za způsobilou plochu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

zemědělské činnosti se na těchto pozemcích mohou provádět podobným způsobem jako na pozemcích bez stromů na stejné ploše a

b)

počet stromů na hektar nepřesáhne maximální hustotu.

Maximální hustotu podle prvního pododstavce písm. b) vymezí členské státy na základě tradičních pěstitelských postupů, přírodních podmínek a důvodů souvisejících s ochranou životního prostředí a oznámí ji. Nepřesáhne 100 stromů na hektar. Toto omezení však neplatí ve vztahu k opatřením stanoveným v článcích 28 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Tento odstavec se nevztahuje na rozptýlené ovocné stromy, které nesou opakovaně úrodu, na rozptýlené stromy, které mohou být spásány na trvalých travních porostech, a na trvalé travní porosty s rozptýlenými krajinnými prvky a stromy, pokud se dotčený členský stát rozhodl používat poměrný systém podle článku 10.

Článek 10

Poměrný systém pro trvalé travní porosty s krajinnými prvky a stromy

1.   Pokud jde o trvalé travní porosty s rozptýlenými nezpůsobilými prvky, jako jsou krajinné prvky a stromy, mohou se členské státy rozhodnout používat pro určování způsobilé plochy v rámci referenčního pozemku poměrný systém.

Poměrný systém uvedený v prvním pododstavci tvoří různé kategorie typů homogenního krajinného pokryvu, pro které se použije stanovený koeficient snížení vycházející z procentního podílu nezpůsobilé plochy. Kategorie představující nejnižší procentní podíl nezpůsobilé plochy nepřesáhne 10 % nezpůsobilé plochy a nepoužije se na ni žádný koeficient snížení.

2.   Veškeré krajinné prvky podléhající požadavkům a standardům uvedeným v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013, jež tvoří součást celkové plochy zemědělského pozemku, se považují za součást způsobilé plochy.

3.   Tento článek se nepoužije na trvalé travní porosty s ovocnými stromy, které nesou opakovaně úrodu.

KAPITOLA III

ŽÁDOSTI O PODPORU A ŽÁDOSTI O PLATBU

Článek 11

Jednotná žádost

Jednotná žádost se vztahuje alespoň na žádost o přímé platby podle čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu a jiné režimy podpory na plochu.

Článek 12

Odchylka od konečného data pro podání

Odchylně od čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (19) platí, že pokud konečné datum pro podání žádosti o podporu, žádosti o platbu či jiných prohlášení nebo pro předložení jakýchkoli podkladů či smluv nebo konečné datum pro provedení změn jednotné žádosti nebo žádosti o platbu připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli, považuje se za konečné datum bezprostředně následující pracovní den.

První pododstavec se rovněž použije na nejzazší možné datum pro opožděné podání podle čl. 13 odst. 1 třetího pododstavce a na nejzazší možné datum pro opožděné podání podle čl. 14 druhého pododstavce v případě žádostí příjemců o přiznání nebo zvýšení platebních nároků.

Článek 13

Opožděné podání

1.   S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 4 má podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu podle tohoto nařízení po uplynutí konečného data pro toto podání stanoveného Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 za následek snížení částek, na které by měl příjemce nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den.

Aniž jsou dotčena jakákoli konkrétní opatření, která musí členské státy přijmout s cílem zajistit včasné předkládání veškerých podkladů tak, aby bylo možné naplánovat a provést účinné kontroly, první pododstavec se použije rovněž na žádosti o podporu, doklady, smlouvy nebo jiná prohlášení, které mají být předloženy příslušnému orgánu, pokud tyto žádosti o podporu, doklady, smlouvy nebo prohlášení zakládají způsobilost pro získání dotčené podpory. V takovém případě se snížení vztahuje na částku, která je za dotčenou podporu splatná.

Přesáhne-li toto prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou a příjemci není poskytnuta žádná podpora.

2.   S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 4 platí, že pokud příjemce režimů stanovených v článcích 46 a 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (20), na kterého se rovněž vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s článkem 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, nepodá formulář jednotné žádosti do uplynutí konečného data uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku, uplatní se snížení částek o 1 % za každý pracovní den. Maximální snížení nepřekročí 25 %. Procentní podíl snížení se uplatní na celkovou částku plateb souvisejících s opatřeními podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 vydělenou třemi pro účely restrukturalizace a konverze.

3.   S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 4 má podání změny jednotné žádosti nebo žádosti o platbu po uplynutí konečného data pro toto podání stanoveného Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 za následek snížení částek vztahujících se ke skutečnému využití dotčených zemědělských pozemků o 1 % za každý pracovní den.

Změny jednotné žádosti nebo žádosti o platbu jsou přípustné pouze do nejzazšího možného dne pro opožděné podání jednotné žádosti nebo žádosti o platbu uvedeného v odst. 1 třetím pododstavci. Pokud však tento den nastane dříve než konečné datum pro podání změny jednotné žádosti nebo žádosti o platbu podle prvního pododstavce tohoto odstavce nebo připadne-li na toto konečné datum, pokládají se změny jednotné žádosti nebo žádosti o platbu provedené po tomto datu za nepřípustné.

Článek 14

Opožděné podání žádosti týkající se platebních nároků

S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 4 má podání žádosti o přiznání platebních nároků, popřípadě o zvýšení hodnoty platebních nároků po uplynutí konečného data stanoveného pro tento účel Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 za následek snížení částek, jež mají být v daném roce na platební nároky přiznané příjemci, popřípadě na zvýšení hodnoty platebních nároků přiznané příjemci vyplaceny, o 3 % za každý pracovní den.

Přesáhne-li tohoto prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou a příjemci nejsou přiznány žádné platební nároky, popřípadě mu není přiznáno žádné zvýšení hodnoty platebních nároků.

KAPITOLA IV

VÝPOČET PODPORY A SPRÁVNÍCH SANKCÍ TÝKAJÍCÍCH SE REŽIMŮ PŘÍMÝCH PLATEB A OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA V OBLASTI PŮSOBNOSTI INTEGROVANÉHO SYSTÉMU

ODDÍL 1

Obecná pravidla

Článek 15

Výjimky z uplatnění správních sankcí

1.   Správní sankce stanovené v této kapitole se nepoužijí na tu část žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, v jejímž případě příjemce písemně informoval příslušný orgán o tom, že daná žádost o podporu nebo žádost o platbu byla chybná nebo se stala chybnou po svém podání, za předpokladu, že příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru příslušného orgánu provést kontrolu na místě a že ho příslušný orgán již neinformoval o nesouladu v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

2.   Informace poskytnuté příjemcem, na něž se odkazuje v odstavci 1, vedou k úpravě žádosti o podporu nebo žádosti o platbu podle aktuálního stavu.

Článek 16

Neohlášení všech ploch

1.   Jestliže příjemce v daném roce neohlásí všechny zemědělské pozemky související s plochami uvedenými v čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 a rozdíl mezi celkovou plochou ohlášenou v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu na jedné straně a ohlášenou plochou plus celkovou plochou neohlášených pozemků na druhé straně je větší než 3 % ohlášené plochy, celková částka přímých plateb na plochu nebo podpory v rámci opatření podpory na plochu splatných tomuto příjemci v daném roce se sníží až o 3 % v závislosti na závažnosti opomenutí.

Sankce vypočítaná v souladu s prvním pododstavcem se sníží o částku jakýchkoli správních sankcí uplatněných v souladu s čl. 28 odst. 2.

2.   Odstavec 1 se použije rovněž na platby související s režimy stanovenými v článcích 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud se na příjemce vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti podle článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013. Procentní podíl snížení se uplatní na celkovou částku plateb souvisejících s opatřeními podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 vydělenou třemi pro účely restrukturalizace a konverze.

3.   Odstavec 1 se nepoužije na platby v rámci režimu pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013.

ODDÍL 2

Režimy podpory na plochu, s výjimkou plateb na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, nebo opatření podpory na plochu

Článek 17

Obecné zásady

1.   Pro účely tohoto oddílu se rozlišují tyto skupiny plodin:

a)

plochy ohlášené pro účely aktivace platebních nároků v rámci režimu základní platby nebo pro účely získání jednotné platby na plochu;

b)

skupina pro každou z ploch ohlášených pro účely jakéhokoli jiného režimu nebo opatření podpory na plochu, na nějž se vztahuje jiná sazba podpory nebo opatření;

c)

plochy ohlášené pod hlavičkou „jiné využití“.

2.   Pokud jedna a tatáž plocha slouží jako základ pro žádost o podporu nebo žádost o platbu v rámci více než jednoho režimu nebo opatření podpory, bere se tato plocha v úvahu pro každý z těchto režimů nebo opatření podpory samostatně.

Článek 18

Základ pro výpočet plateb na plochu

1.   S ohledem na žádosti o podporu v rámci režimu základní platby, režimu pro malé zemědělce, redistributivní platby, platby na oblasti s přírodními omezeními, popřípadě režimu pro mladé zemědělce, a pokud členské státy uplatňují režim základní platby, platí, že:

a)

je-li počet ohlášených platebních nároků vyšší než počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici, sníží se počet ohlášených platebních nároků na počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici;

b)

v případě rozdílu mezi počtem ohlášených platebních nároků a ohlášenou plochou se ohlášená plocha upraví na nižší údaj.

Tento odstavec se nepoužije v prvním roce přiznávání platebních nároků.

2.   Pokud jde o platby pro mladé zemědělce a pokud si členský stát zvolí způsob platby stanovený v čl. 50 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) č. 1307/2013, pak je-li plocha ohlášená v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu větší než limit stanovený členským státem v souladu s čl. 50 odst. 9 uvedeného nařízení, sníží se ohlášená plocha na daný limit.

3.   Pokud jde o redistributivní platbu, pak je-li je plocha ohlášená v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu větší než limity stanovené členským státem v souladu s čl. 41 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, sníží se ohlášená plocha na daný limit.

4.   Pokud jde o platbu na oblasti s přírodními omezeními a pokud si členský stát zvolí způsob platby stanovený v čl. 48 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, pak je-li plocha ohlášená v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu větší než maximální počet hektarů stanovený členským státem, sníží se ohlášená plocha na daný limit.

5.   Pokud jde o žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v rámci režimů nebo opatření podpory na plochu, pak je-li zjištěná plocha skupiny plodin větší než plocha, která byla ohlášena v žádosti o podporu, použije se pro výpočet podpory ohlášená plocha.

6.   Aniž jsou dotčeny správní sankce v souladu s článkem 19, platí, že u žádostí o podporu nebo žádostí o platbu v rámci režimů nebo opatření podpory na plochu se v případě, že je ohlášená plocha větší než plocha, která byla zjištěna pro skupinu plodin podle čl. 17 odst. 1, podpora vypočítá na základě plochy zjištěné pro danou skupinu plodin.

Nicméně aniž je dotčen článek 60 nařízení (EU) č. 1306/2013, v případě, že rozdíl mezi celkovou zjištěnou plochou a celkovou plochou ohlášenou pro účely platby v rámci režimů přímé podpory stanovených v hlavách III, IV a V nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo velikost celkové plochy ohlášená pro účely platby v rámci opatření podpory na plochu činí 0,1 ha nebo méně, se zjištěná plocha stanoví jako plocha rovnající se ohlášené ploše. Při tomto výpočtu se berou v úvahu pouze ohlášení větší plochy na úrovni skupiny plodin podle čl. 17 odst. 1.

Druhý pododstavec se nepoužije, činí-li rozdíl více než 20 % celkové plochy ohlášené pro platby.

7.   Pro účely výpočtu podpory v rámci režimu základní platby se bere v úvahu průměr hodnot jednotlivých platebních nároků souvisejících s odpovídající ohlášenou plochou.

Článek 19

Správní sankce v případě ohlášení větší plochy

1.   Pokud je v případě skupiny plodin podle čl. 17 odst. 1 plocha ohlášená pro účely jakéhokoli režimu nebo opatření podpory na plochu vyšší než plocha zjištěná podle článku 18, vypočítá se podpora na základě zjištěné plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, je-li tento rozdíl vyšší než 3 % nebo dva hektary, ale není vyšší než 20 % zjištěné plochy.

Pokud rozdíl přesahuje 20 % zjištěné plochy, nelze na danou skupinu plodin podporu na plochu poskytnout.

2.   Pokud rozdíl přesahuje 50 %, nelze na danou skupinu plodin podporu na plochu poskytnout. Příjemce musí navíc uhradit další sankci rovnající se výši podpory, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 18.

3.   Pokud v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém bylo zjištěno, že částku vypočítanou podle odstavců 1 a 2 nebude možné plně vyrovnat v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, nevyrovnaný zůstatek se zruší.

Článek 20

Správní sankce související se zvláštní podporou na bavlnu

Aniž jsou dotčeny správní sankce, které se uplatňují podle článku 19 tohoto nařízení, platí, že v případě zjištění, že příjemce nedodržuje povinnosti plynoucí z čl. 61 odst. 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 (21), ztratí příjemce právo na zvýšení podpory stanovené v čl. 60 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013. Kromě toho se podpora na bavlnu poskytovaná na způsobilý hektar podle článku 57 nařízení (EU) č. 1307/2013 sníží o částku rovnající se zvýšení, na něž by měl příjemce jinak nárok podle čl. 60 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 21

Jiné správní sankce než za ohlášení větší plochy související s platbami pro mladé zemědělce podle kapitoly V hlavy III nařízení (EU) č. 1307/2013

1.   Aniž jsou dotčeny správní sankce uplatňované v souladu s článkem 19, platí, že v případě zjištění, že příjemce neplní povinnosti stanovené v čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 a článku 49 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, se podpora pro mladé zemědělce nevyplatí nebo v plné výši odejme. Pokud se navíc zjistí, že příjemce poskytl pro účely prokázání plnění povinností nepravdivé důkazy, použije se sankce ve výši 20 % částky, na kterou příjemce má nebo by jinak měl nárok jako na platbu pro mladé zemědělce podle čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Pokud v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém bylo zjištěno, že částku neoprávněných plateb a správních sankcí uvedených v odstavci 1 nebude možné plně vyrovnat v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, nevyrovnaný zůstatek se zruší.

ODDÍL 3

Platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí

Článek 22

Obecné zásady

1.   Pro účely tohoto oddílu se rozlišují tyto skupiny plodin:

a)

každá skupina ploch ohlášených jako plochy s některou plodinou podle čl. 44 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

plochy, které jsou ohlášeny jako trvalé travní porosty a jsou environmentálně citlivé podle čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013;

c)

jiné plochy ohlášené jako trvalé travní porosty, než jaké jsou uvedeny v písmeni b), a

d)

plochy ohlášené jako plochy využívané v ekologickém zájmu podle čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Je-li tatáž plocha ohlášena pro více než jednu skupinu plodin, bere se tato plocha v úvahu pro každou z těchto skupin zvlášť.

Článek 23

Základ pro výpočet platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí s ohledem na způsobilé hektary ohlášené v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu

1.   Pokud členský stát používá režim základní platby, platí, že:

a)

je-li počet ohlášených platebních nároků vyšší než počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici, sníží se počet ohlášených platebních nároků na počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici;

b)

v případě rozdílu mezi počtem ohlášených platebních nároků a ohlášenou plochou se ohlášená plocha upraví na nižší údaj.

2.   Aniž jsou dotčeny správní sankce uplatňované v souladu s článkem 28, platí, že je-li plocha ohlášená v jednotné žádosti o základní platbu nebo jednotnou platbu na plochu větší než zjištěná plocha, použije se pro výpočet ekologické platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (dále jen „ekologická platba“) zjištěná plocha.

Je-li však plocha zjištěná pro účely režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu větší než plocha ohlášená v žádosti o podporu, použije se k výpočtu ekologické platby ohlášená plocha.

Článek 24

Snížení ekologické platby v případě nesouladu s požadavky na diverzifikaci plodin

1.   Jestliže je v článku 44 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoveno, že se hlavní plodina nesmí pěstovat na více než 75 % celkové plochy orné půdy, avšak plocha, která byla zjištěna pro hlavní skupinu plodin, pokrývá více než 75 %, sníží se plocha, která má být použita k výpočtu ekologické platby podle článku 23 tohoto nařízení, o 50 % celkové zjištěné plochy orné půdy vynásobené poměrem rozdílu.

Poměrem rozdílu uvedeným v prvním pododstavci se rozumí podíl plochy s hlavní skupinou plodin převyšující 75 % celkové zjištěné plochy orné půdy na celkové ploše vyžadované pro ostatní skupiny plodin.

2.   Jestliže je v článku 44 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoveno, že dvě hlavní plodiny se nesmějí pěstovat na více než 95 % celkové zjištěné plochy orné půdy, avšak plocha, která byla zjištěna pro dvě hlavní skupiny plodin, pokrývá více než 95 %, sníží se plocha, která má být použita k výpočtu ekologické platby podle článku 23 tohoto nařízení, o 50 % celkové zjištěné plochy orné půdy vynásobené poměrem rozdílu.

Poměrem rozdílu uvedeným v prvním pododstavci se rozumí podíl plochy s dvěma hlavními skupinami plodin převyšující 95 % celkové zjištěné plochy orné půdy na celkové ploše vyžadované pro ostatní skupiny plodin.

3.   Jestliže je v článku 44 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoveno, že hlavní plodina se nesmí pěstovat na více než 75 % celkové zjištěné plochy orné půdy a dvě hlavní plodiny nesmějí pokrývat více než 95 %, avšak plocha, která byla zjištěna pro hlavní skupiny plodin, pokrývá více než 75 % a plocha, která byla zjištěna pro dvě hlavní skupiny plodin, pokrývá více než 95 %, sníží se plocha, která má být použita k výpočtu ekologické platby podle článku 23 tohoto nařízení, o 50 % celkové zjištěné plochy orné půdy vynásobené poměrem rozdílu.

Poměrem rozdílu uvedeným v prvním pododstavci se rozumí součet poměrů rozdílu vypočítaných podle odstavce 1 a 2. Hodnota tohoto poměru však nesmí být vyšší než 1.

4.   Zjistí-li se, že příjemce po dobu tří let jedná v nesouladu s požadavky na diverzifikaci plodin popsanými v tomto článku, představuje plocha, o niž má být snížena plocha, která má být použita k výpočtu ekologické platby, v souladu s odstavci 1, 2 a 3 na následující roky, celkovou zjištěnou plochu orné půdy vynásobenou poměrem rozdílu.

Článek 25

Snížení ekologické platby v případě nesouladu s požadavky na trvalé travní porosty

1.   Je-li zjištěn nesoulad s čl. 45 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013, plocha, která má být použita k výpočtu ekologické platby podle článku 23 tohoto nařízení, se sníží o plochu, u níž byl zjištěn nesoulad s požadavky čl. 45 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Je-li zjištěn nesoulad s povinnostmi uvedenými v článku 44 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, plocha, která má být použita pro výpočet ekologické platby podle článku 23 tohoto nařízení, se sníží o plochu, u níž byl zjištěn nesoulad s povinnostmi uvedenými v článku 44 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014.

3.   Má se za to, že nesoulad je „zjištěn“, je-li prokázán v důsledku některého druhu kontrol provedených podle článku 74 nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo je-li na něj jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán nebo platební agentura.

Článek 26

Snížení ekologické platby v případě nesouladu s požadavky na plochu využívanou v ekologickém zájmu

1.   Plocha využívaná v ekologickém zájmu požadovaná podle čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 (dále jen „požadovaná plocha využívaná v ekologickém zájmu“) se vypočítá na základě celkové zjištěné plochy orné půdy, která případně podle čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 zahrnuje zjištěné plochy uvedené v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci písm. c), d), g) a h) uvedeného nařízení.

2.   Jestliže je požadovaná plocha využívaná v ekologickém zájmu větší než plocha využívaná v ekologickém zájmu zjištěná s přihlédnutím k váhovým koeficientům ploch využívaných v ekologickém zájmu podle čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, pak se plocha, která má být použita k výpočtu ekologické platby podle článku 23 tohoto nařízení, sníží o 50 % celkové zjištěné plochy orné půdy, která případně podle čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 zahrnuje zjištěné plochy uvedené v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci písm. c), d), g) a h) uvedeného nařízení, vynásobené poměrem rozdílu.

Poměrem rozdílu uvedeným v prvním pododstavci se rozumí podíl rozdílu mezi požadovanou plochou využívanou v ekologickém zájmu a zjištěnou plochou využívanou v ekologickém zájmu na požadované ploše využívané v ekologickém zájmu.

3.   Zjistí-li se, že příjemce po dobu tří let jedná v nesouladu s požadavky na plochu využívanou v ekologickém zájmu popsanými v tomto článku, představuje plocha, o niž má být snížena plocha, která má být použita k výpočtu ekologické platby, v souladu s odstavcem 2 na následující roky, celkovou zjištěnou plochu orné půdy, která případně podle čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 zahrnuje zjištěné plochy uvedené v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci písm. c), d), g) a h) uvedeného nařízení, vynásobenou poměrem rozdílu.

Článek 27

Maximální snížení ekologické platby

1.   Součet snížení vypočítaných podle článků 24 a 26 vyjádřený v hektarech nesmí být vyšší než celkový zjištěný počet hektarů orné půdy, která případně podle čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 zahrnuje zjištěné plochy uvedené v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci písm. c), d), g) a h) uvedeného nařízení.

2.   Aniž jsou dotčeny správní sankce uplatňované v souladu s článkem 28, nesmí být celkové snížení vypočítané podle článků 24 až 26 vyšší než ekologická platba vypočítaná podle článku 23.

Článek 28

Správní sankce související s ekologickou platbou

1.   Jestliže se plocha, která má být použita pro výpočet ekologické platby podle článku 23, liší od plochy, která má být použita pro výpočet ekologické platby po uplatnění článků 24 až 27, vypočítá se ekologická platba z této druhé plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, pokud tento rozdíl představuje více než 3 % nebo dva hektary, ale ne více než 20 % plochy, která má být pro výpočet ekologické platby po uplatnění článků 24 až 27 použita.

Pokud je rozdíl větší než 20 %, neposkytne se žádná podpora.

Pokud je rozdíl větší než 50 %, neposkytne se žádná podpora. Příjemce musí navíc uhradit další sankci rovnající se výši podpory, která odpovídá rozdílu mezi plochou, jež má být použita pro výpočet ekologické platby podle článku 23, a plochou, jež má být pro výpočet ekologické platby použita po uplatnění článků 24 až 27.

2.   Jestliže zemědělec neohlásí všechny své plochy orné půdy, v důsledku čehož by byl vyňat z povinností stanovených v článcích 44, 45 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013, nebo neohlásí všechny své trvalé travní porosty, které jsou environmentálně citlivé podle čl. 45 odst. 1 uvedeného nařízení, a jestliže je tato neohlášená plocha větší než 0,1 ha, pak plocha, která má být použita pro výpočet ekologické platby po uplatnění článků 24 až 27 tohoto nařízení, se sníží o dalších 10 %.

3.   V souladu s čl. 77 odst. 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 se správní sankce vypočítaná podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nepoužije v roce podání žádosti 2015 a 2016. Správní sankce vypočítaná podle odstavce 1 a 2 se vydělí pěti a je omezena na nejvýše 20 % částky ekologické platby, na niž by měl daný zemědělec nárok podle článku 23 v roce podání žádosti 2017, a vydělí čtyřmi a omezí na nejvýše 25 % téže částky počínaje rokem podání žádosti 2018.

4.   Pokud v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém bylo zjištěno, že výši správních sankcí vypočítaných podle odstavců 1, 2 a 3 nebude možné plně vyrovnat v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, nevyrovnaný zůstatek se zruší.

Článek 29

Pravidla platná pro rovnocenné postupy

Tento oddíl se použije obdobně na rovnocenné postupy uvedené v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

ODDÍL 4

Dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytovaná na základě žádostí o podporu na hospodářská zvířata v rámci režimů podpory na zvířata nebo podpora na rozvoj venkova poskytovaná na základě žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata

Článek 30

Základ pro výpočet

1.   Podporu nelze v žádném případě poskytnout na vyšší počet zvířat, než jaký je uveden v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu.

2.   Zvířata, která se nacházejí v zemědělském podniku, lze považovat za zjištěná pouze tehdy, pokud jsou identifikována v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu. Identifikovaná zvířata lze bez ztráty práva na výplatu podpory nahradit za předpokladu, že daný příjemce již nebyl příslušným orgánem upozorněn na nesoulad v žádosti nebo nebyl vyrozuměn o záměru tohoto orgánu provést kontrolu na místě. Pokud členský stát nevyužije možnosti zavést systém bez žádostí v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, zajistí všemi prostředky, že neexistují žádné pochybnosti o tom, kterých zvířat se žádosti příjemců týkají.

3.   Aniž je dotčen článek 31, platí, že je-li počet zvířat ohlášených v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu vyšší než počet zvířat zjištěných při správních kontrolách nebo kontrolách na místě, podpora se vypočítá podle počtu zjištěných zvířat.

4.   Při zjištění případů nesouladu se systémem identifikace a evidence skotu platí, že:

a)

kus skotu, který se nachází v zemědělském podniku a který ztratil jednu ze dvou ušních značek, se považuje za zjištěný za předpokladu, že ho lze jednoznačně a jednotlivě identifikovat podle ostatních prvků systému identifikace a evidence skotu uvedených v čl. 3 prvním pododstavci písm. b), c) a d) nařízení (ES) č. 1760/2000;

b)

pokud jeden jediný kus skotu nacházející se v zemědělském podniku ztratil obě ušní značky, považuje se za zjištěný za předpokladu, že ho lze nadále identifikovat podle evidence, zvířecího pasu, databáze nebo jiného prostředku stanoveného v nařízení (ES) č. 1760/2000 a že chovatel zvířat může doložit, že již před oznámením kontroly na místě podnikl kroky k nápravě situace;

c)

pokud se zjištěný nesoulad týká chybných záznamů v evidenci nebo ve zvířecích pasech, považuje se dotyčné zvíře za nezjištěné pouze v případě, že jsou tyto chyby zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců. Ve všech ostatních případech se dotyčná zvířata považují za nezjištěná již po prvním zjištění nesrovnalosti.

Zápisy a hlášení do systému identifikace a evidence skotu lze kdykoli pozměnit, pokud došlo ke zjevným chybám uznaným příslušným orgánem.

5.   Ovce nebo koza, která se nachází v zemědělském podniku a která ztratila jednu ušní značku, se považuje za zjištěnou za předpokladu, že ji lze nadále identifikovat první identifikační značkou v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 21/2004 a že jsou splněny všechny ostatní požadavky systému identifikace a evidence ovcí a koz.

Článek 31

Správní sankce související se zvířaty ohlášenými v rámci režimů nebo opatření podpory na zvířata

1.   Pokud je v souvislosti se žádostí o podporu v rámci režimu podpory na zvířata nebo v souvislosti se žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata zjištěn rozdíl mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 30 odst. 3, sníží se celková výše podpory, na niž má příjemce v rámci daného režimu nebo opatření podpory v daném roce podání žádosti nárok, o procentní podíl, který se stanoví podle odstavce 3 tohoto článku, pokud byl nesoulad zjištěn nejvýše u tří zvířat.

2.   Pokud byl nesoulad zjištěn u více než tří zvířat, sníží se celková částka podpory, na niž má příjemce v daném roce podání žádosti nárok v rámci režimu nebo opatření podpory uvedených v odstavci 1:

a)

o procentní podíl, který se stanoví v souladu s odstavcem 3, pokud uvedený procentní podíl není vyšší než 10 %;

b)

o dvojnásobek procentního podílu stanoveného v souladu s odstavcem 3, pokud je procentní podíl vyšší než 10 %, ale nepřesahuje 20 %.

Pokud je procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 vyšší než 20 %, nebude příjemci v daném roce podání žádosti vyplacena žádná podpora, na niž by měl podle čl. 30 odst. 3 v rámci režimu nebo opatření podpory nárok.

Pokud je procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 vyšší než 50 %, nebude příjemci v daném roce podání žádosti vyplacena žádná podpora, na niž by měl podle čl. 30 odst. 3 v rámci režimu nebo opatření podpory nárok. Příjemce musí navíc uhradit další sankci ve výši rovnající se částce, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných podle článku 30 odst. 3. Pokud v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém bylo zjištěno, že uvedenou částku nebude možné plně vyrovnat v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, nevyrovnaný zůstatek se zruší.

3.   Pro stanovení procentních podílů uvedených v odstavcích 1 a 2 se počet zvířat, která byla ohlášena v rámci režimu nebo opatření podpory na zvířata a v jejichž případě byl zjištěn nesoulad, vydělí počtem zvířat zjištěných pro daný režim nebo opatření podpory na zvířata v souvislosti s příslušnou žádostí o podporu nebo žádostí o platbu na daný rok.

Pokud členský stát využije možnosti zavést systém bez žádostí v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, považují se zvířata, která jsou potenciálně způsobilá k poskytnutí podpory a která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému identifikace a evidence zvířat, za zvířata, u nichž byl zjištěn nesoulad.

Článek 32

Výjimky z uplatnění správních sankcí v případě přírodních okolností

Správní sankce stanovené v článku 31 se nepoužijí v případech, kdy příjemce není schopen plnit kritéria způsobilosti, závazky nebo jiné povinnosti v důsledku přírodních okolností s dopadem na živý inventář nebo stádo, za předpokladu, že písemně uvědomil příslušný orgán do deseti pracovních dnů ode dne, kdy zjistil jakékoli snížení počtu zvířat.

Aniž jsou dotčeny konkrétní okolnosti, které je třeba vzít v úvahu v jednotlivých případech, mohou příslušné orgány uznat přírodní okolnosti s dopadem na živý inventář nebo stádo spočívající ve:

a)

smrti zvířete v důsledku nákazy nebo

b)

smrti zvířete v důsledku nehody, za kterou příjemce nemůže být činěn odpovědným.

Článek 33

Dodatečné sankce a opatření

1.   Členské státy mohou stanovit dodatečné vnitrostátní sankce uplatňované na zprostředkovatele, kteří jsou zapojeni do procesu získávání podpory, s cílem zajistit soulad s požadavky v oblasti kontroly, včetně dodržování oznamovací povinnosti.

2.   Pokud se u důkazů poskytovaných jinými útvary, subjekty nebo organizacemi, než jsou příslušné orgány, v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 78 písm. c) nařízení (EU) č. 1306/2013 zjistí, že byly nedbalostí nebo úmyslně předloženy jako nesprávné, uplatní dotčený členský stát příslušné vnitrostátní sankce v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Je-li takový nesoulad zjištěn podruhé, odebere se příslušnému útvaru, subjektu nebo organizaci nejméně na rok právo poskytovat důkazy, které by sloužily k získání podpory.

Článek 34

Změny a úpravy záznamů v počítačové databázi skotu

Pokud jde o ohlášené kusy skotu, použije se článek 15 na chyby a opomenutí související se záznamy v počítačové databázi skotu, které byly provedeny od okamžiku podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO OPATŘENÍ NA PODPORU ROZVOJE VENKOVA

Článek 35

Nesoulad s jinými kritérii způsobilosti, než je velikost plochy nebo počet zvířat, se závazky nebo s dalšími povinnostmi

1.   Požadovaná podpora je zamítnuta nebo v plné výši odňata, nejsou-li dodržena kritéria způsobilosti.

2.   Požadovaná podpora je zamítnuta nebo v plné výši či zčásti odňata, nejsou-li dodrženy tyto závazky nebo jiné povinnosti:

a)

závazky stanovené v programu rozvoje venkova nebo

b)

případně další povinnosti související s danou operací stanovené v právních předpisech Unie nebo vnitrostátních právních předpisech nebo v programu rozvoje venkova, zejména v normách a požadavcích týkajících se veřejných zakázek, státních podpor a jiných závazných normách a požadavcích.

3.   Při rozhodování o výši zamítnuté nebo odňaté podpory v důsledku nesouladu se závazky nebo jinými povinnostmi uvedenými v odstavci 2 přihlédne členský stát k závažnosti, rozsahu, trvání a opakování nesouladu týkajícího se podmínek poskytování podpory podle odstavce 2.

Závažnost nesouladu závisí zejména na závažnosti z něj vyplývajících důsledků, přičemž se zohledňují cíle nedodržených závazků nebo povinností.

Rozsah nesouladu závisí zejména na účinku, který vyvolá na celkovou operaci.

Trvání závisí zejména na době, po kterou účinek trvá, nebo na možnosti tento účinek přiměřenými prostředky ukončit.

Opakování závisí na tom, zda byl obdobný nesoulad zjištěn již dříve během posledních čtyř let nebo v průběhu celého programového období 2014–2020, pokud jde o stejného příjemce a stejné opatření nebo typ operace nebo o obdobné opatření v případě programového období 2007–2013.

4.   V případě víceletých závazků nebo plateb platí, že odnětí na základě kritérií uvedených v odstavci 3 se rovněž vztahuje na částky, které byly pro účely téže operace vyplaceny již v předchozích letech.

5.   V případě, že celkové posouzení na základě kritérií uvedených v odstavci 3 vede ke zjištění závažného nesouladu, podpora je zamítnuta nebo v plné výši odňata. Příjemce je navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření.

6.   Pokud se prokáže, že příjemce poskytl za účelem získání podpory nepravdivé důkazy nebo že vlastní nedbalostí neposkytl potřebné informace, podpora je zamítnuta nebo v plné výši odňata. Příjemce je navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření.

7.   Pokud v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém bylo zjištěno, že odnětí podpory a správní sankce uvedené v odstavcích 1, 2, 4, 5 a 6 nebude možné plně vyrovnat v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, nevyrovnaný zůstatek se zruší.

Článek 36

Pozastavení podpory

Platební agentura může v souvislosti s některými náklady podporu pozastavit, je-li zjištěn nesoulad, který vedl k uložení správní sankce. Platební agentura toto pozastavení zruší, jakmile příjemce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že situaci napravil. Pozastavení podpory netrvá déle než tři měsíce. Členské státy rovněž mohou v závislosti na typu operací a účincích příslušného nesouladu stanovit i kratší maximální lhůtu.

Platební agentura může podporu pozastavit pouze v případě, kdy nesouladem není dotčeno dosažení obecného účelu dotčené operace a kdy lze předpokládat, že příjemce bude schopen situaci v rámci vymezené maximální lhůty napravit.

HLAVA IV

KONTROLNÍ SYSTÉM A SPRÁVNÍ SANKCE VE VZTAHU K PODMÍNĚNOSTI

KAPITOLA I

ZACHOVÁNÍ STÁLÝCH PASTVIN

Článek 37

Povinnosti týkající se stálých pastvin

1.   Je-li zjištěno, že poměr uvedený v čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1122/2009 se v roce 2014 na vnitrostátní nebo regionální úrovni snížil, může dotyčný členský stát stanovit příjemcům žádajícím o některou podporu v rámci režimů přímých plateb v roce 2015 povinnost, aby bez předchozího povolení nepřeměňovali půdu pokrytou stálými pastvinami.

Pokud se zjistí, že se tento poměr v roce 2014 snížil o více než 5 %, dotyčný členský stát tuto povinnost stanoví.

Jestliže je povolení uvedené v prvním a druhém pododstavci podmíněno vyčleněním určité plochy půdy jako stálé pastviny, tato půda se odchylně od definice stanovené v čl. 2 druhém pododstavci bodě 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 považuje za stálou pastvinu od prvního dne přeměny. Tato plocha musí být využívána k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po dobu pěti po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

2.   Povinnost příjemců stanovená v odstavci 1 se nepoužije, pokud příjemci vytvořili půdu pokrytou stálými pastvinami v souladu s nařízeními Rady (EHS) č. 2078/92 (22), (ES) č. 1257/1999 (23) a (ES) č. 1698/2005.

3.   Je-li zjištěno, že splnění povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 nelze v roce 2014 zajistit, stanoví dotyčný členský stát kromě opatření, která mají být přijata podle odstavce 1 tohoto článku, na vnitrostátní nebo regionální úrovni příjemcům žádajícím o podporu v rámci některého z režimů přímých plateb v roce 2015 povinnost, aby půdu opětovně přeměnili na půdu pokrytou stálými pastvinami.

První pododstavec se vztahuje pouze na příjemce, kteří mají k dispozici půdu, která byla přeměněna z půdy pokryté stálými pastvinami na půdu určenou k jiným účelům.

První pododstavec se vztahuje na plochu půdy takto přeměněnou od prvního dne 24měsíčního období předcházejícího poslednímu dni pro podání jednotných žádostí v dotčeném členském státě v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009.

V takovém případě zemědělci opětovně přemění určitý procentní podíl této plochy na stálou pastvinu nebo vyčlení plochu o této rozloze jako stálou pastvinu. Tento procentní podíl se vypočítá na základě rozlohy plochy takto přeměněné zemědělcem a rozlohy plochy nezbytné k opětovnému nastolení rovnováhy.

Pokud však byla tato plocha po své přeměně na půdu určenou k jiným účelům převedena, první pododstavec se použije jedině tehdy, pokud k převodu došlo po 6. květnu 2004.

Plochy opětovně přeměněné na stálou pastvinu nebo vyčleněné jako stálá pastvina se odchylně od čl. 2 druhého pododstavce bodu 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 považují za „stálé pastviny“ od prvního dne opětovné přeměny nebo vyčlenění. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po dobu pěti po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

4.   Odstavce 1 a 3 se použijí pouze během roku 2015.

5.   Členské státy provedou v letech 2015 a 2016 kontroly s cílem zajistit soulad s odstavci 1 a 3.

KAPITOLA II

VÝPOČET A UPLATŇOVÁNÍ SPRÁVNÍCH SANKCÍ

Článek 38

Obecná pravidla týkající nesouladu

1.   Pro účely této kapitoly se „opakováním“ nesouladu rozumí nesoulad s tímtéž požadavkem nebo s toutéž normou zjištěný více než jednou v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních let, pokud byl příjemce o předchozím nesouladu již informován a měl případně možnost přijmout nezbytná opatření k jeho nápravě. Pro účely stanovení toho, že došlo k opakování nesouladu, se zohlední případy nesouladu zjištěné podle nařízení (ES) č. 1122/2009, přičemž se zejména standardy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (DZES) 3 uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013 považují za rovnocenné povinným požadavkům na hospodaření (PPH) 2 uvedeným v příloze II nařízení (ES) č. 73/2009 ve znění platném k 21. prosinci 2013.

2.   „Rozsah“ nesouladu se určí s přihlédnutím zejména k tomu, zda má dalekosáhlý dopad nebo zda se omezuje na samotný zemědělský podnik.

3.   „Závažnost“ nesouladu závisí zejména na tom, jak významné jsou jeho důsledky s ohledem na cíle dotčeného požadavku nebo normy.

4.   Zda je nesoulad „trvalý“, závisí zejména na době, po kterou účinek trvá, nebo na možnosti tento účinek přiměřenými prostředky ukončit.

5.   Pro účely této kapitoly se za „zjištěné“ považují případy nesouladu, které vyplynou z jakékoli kontroly provedené v souladu s tímto nařízením nebo na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán nebo případně platební agentura.

Článek 39

Výpočet a uplatnění správních sankcí v případě nedbalosti

1.   Pokud ke zjištěnému nesouladu došlo z nedbalosti příjemce, uplatní se snížení. Toto snížení zpravidla činí 3 % celkové částky vyplývající z plateb a ročních prémií uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Platební agentura však může na základě posouzení významu nesouladu uvedeného příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části kontrolní zprávy s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 38 odst. 1 až 4 rozhodnout buď o snížení uvedeného procentního podílu na 1 %, nebo o jeho zvýšení na 5 % celkové částky uvedené v prvním pododstavci, anebo v případech, kdy ustanovení vztahující se k dotčenému požadavku nebo standardu připouštějí možnost dále se zjištěným nesouladem nezabývat, nebo v případech, ve kterých je poskytována podpora podle čl. 17 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1305/2013, neuložit snížení vůbec.

2.   Pokud se členský stát rozhodne neuplatnit správní sankci podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 a příjemce situaci nenapraví ve lhůtě stanovené příslušným orgánem, správní sankce se uplatní.

Příslušný orgán lhůtu stanoví nejpozději na konec roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.

3.   Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 99 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 a příjemce situaci nenapraví ve lhůtě stanovené příslušným orgánem, uplatní se zpětně za rok prvního zjištění nesouladu, kdy byl použit systém včasného varování, snížení nejméně o 1 % stanovené v odstavci 1 tohoto článku, jestliže se zjistí, že nesoulad nebyl odstraněn během období nejvýše tří po sobě jdoucích kalendářních let počítaných od začátku uvedeného roku.

Příslušný orgán lhůtu stanoví nejpozději na konec roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.

Nesoulad, který příjemce odstranil ve stanovené lhůtě, se nepovažuje za nesoulad pro účely stanovení toho, zda došlo k jeho opakování v souladu s odstavcem 4.

4.   Aniž jsou dotčeny případy úmyslného nesouladu, snížení, které se má uplatnit při prvním opakování téhož nesouladu podle odstavce 1, se vynásobí koeficientem tři.

V případě dalších opakování se koeficientem tři vynásobí vždy výsledek snížení stanovený za předchozí opakování. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové částky uvedené v odstavci 1.

Po dosažení maximálního procentního podílu ve výši 15 % sdělí platební agentura dotčenému příjemci, že bude-li tentýž nesoulad zjištěn znovu, bude se mít za to, že příjemce jednal úmyslně ve smyslu článku 40.

Článek 40

Výpočet a uplatnění správních sankcí v případě úmyslného nesouladu

Pokud se zjištěného nesouladu dopustil příjemce úmyslně, uplatní se na celkovou částku uvedenou v čl. 39 odst. 1 snížení, které činí zpravidla 20 % této celkové částky.

Platební agentura však může na základě posouzení významu nesouladu uvedeného příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části kontrolní zprávy s ohledem na kritéria uvedená v čl. 38 odst. 1 až 4 rozhodnout o snížení tohoto procentního podílu na nejméně 15 %, nebo o jeho zvýšení až na 100 % celkové částky.

Článek 41

Kumulace správních sankcí

Pokud případ nesouladu ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 2 písm. b) zároveň představuje nesoulad ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 2 písm. a), správní sankce se uplatní v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 77 odst. 8 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

HLAVA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Přechodná pravidla týkající se podmíněnosti

1.   Pokud jde o povinnosti v oblasti podmíněnosti, které se vztahují na příjemce opatření zavedených podle nařízení (ES) č. 1698/2005, použijí se pravidla o kontrolním systému a správních sankcích stanovená v tomto nařízení a v prováděcích aktech přijatých Komisí na základě nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   V případech nesouladu s povinnostmi v oblasti podmíněnosti, na něž nebyly uplatněny správní sankce, protože se na ně vztahovalo pravidlo de minimis podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo podle čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1698/2005, se použije ustanovení čl. 97 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1306/2013 s ohledem na povinnost kontrolního orgánu přijmout opatření nezbytná k ověření toho, že příjemce zjištěný nesoulad odstranil.

Článek 43

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1122/2009 a (EU) č. 65/2011 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2015.

Uvedená nařízení se však nadále použijí na:

a)

žádosti o podporu v souvislosti s přímými platbami podané za prémiová období počínající přede dnem 1. ledna 2015;

b)

žádosti o platbu podané za rok 2014 a

c)

kontrolní systém a správní sankce, pokud jde o povinnosti zemědělců v oblasti podmíněnosti podle článků 85 t a 103z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (24).

Článek 44

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, které se týkají roku podání žádosti nebo prémiových období počínajících dnem 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).

(8)  Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova (Úř. věst. L 25, 28.1.2011, s. 8).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(15)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(18)  Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18).

(19)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(21)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(22)  Nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 ze dne 30. června 1992 o způsobech zemědělské produkce slučitelných s požadavky na ochranu životního prostředí a zachování venkova (Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).

(24)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).