21.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 86/14

(1)

Telekomunikační sítě a služby jsou rostoucí měrou založeny na internetových infrastrukturách, kde jsou úzce propojeny širokopásmové sítě s digitálními službami. Internet se stává dominantní platformou pro komunikaci, služby, vzdělávání, účast na společenském a politickém životě, kulturní obsah a podnikání. Transevropská dostupnost široce rozšířeného, vysokorychlostního a bezpečného přístupu k internetu a digitálních služeb ve veřejném zájmu je proto důležitá pro sociální a ekonomický růst, konkurenceschopnost, sociální začleňování a vnitřní trh.

(2)

Dne 17. června 2010 Evropská rada podpořila sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 o Digitální agendě pro Evropu, jejímž cílem je stanovit postup pro maximální využití sociálních a ekonomických možností informačních a komunikačních technologií. Účelem je stimulovat nabídku a poptávku, pokud jde o konkurenceschopnou infrastrukturu vysokorychlostního internetu a digitální služby založené na internetu, a učinit tak další krok k vytvoření skutečně jednotného digitálního trhu, který je nezbytný pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (4) stanoví podmínky, metody a postupy pro poskytování finanční pomoci Unie pro transevropské sítě v oblasti dopravy, digitálních komunikací a energetiky. Vzhledem k tomu, že podobné výzvy a příležitosti jsou i v odvětvích, na která se vztahuje nástroj pro propojení Evropy, existuje významný prostor pro využití součinností, mj. kombinováním finančních zdrojů v rámci nástroje pro propojení Evropy s jinými zdroji financování.

(4)

Existuje velké množství přeshraničních digitálních služeb, které v rámci podpory politik Unie zajišťují komunikaci mezi evropskými orgány veřejné správy. Je důležité, aby nová řešení vycházela z těch stávajících, která již byla provedena v souvislosti s dalšími evropskými iniciativami, aby nedocházelo ke zdvojování práce, a aby byla zajištěna koordinace a sladění přístupů a řešení v rámci různých iniciativ a politik, jako je například program ISA zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009 (5), program Fiscalis zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 (6) a program Horizont 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7). Je také důležité, aby řešení splňovala dohodnuté mezinárodní nebo evropské normy či otevřené specifikace pro interoperabilitu, zejména specifikace určené Komisí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (8), a další příslušné specifikace a směry, jako je Evropský rámec interoperability evropských veřejných služeb (dále jen „evropský rámec interoperability“).

(5)

Rozvoj vysokorychlostních širokopásmových sítí se bude opírat o evropské technické normy. Pokud má hrát Unie v odvětví telekomunikací hlavní úlohu, musí se v jejím rámci zavést programy výzkumu a vývoje a zintenzivnit monitorování normalizačních postupů.

(6)

U rozsáhlých pilotních projektů prováděných mezi členskými státy a spolufinancovaných v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (9), jako je PEPPOL, STORK, epSOS, eCODEX nebo SPOCS, byly na vnitřním trhu prověřeny hlavní přeshraniční digitální služby založené na společných stavebních prvcích, jejichž konsolidace probíhá prostřednictvím projektu eSENS. Tyto pilotní projekty již dosáhly nebo v blízké budoucnosti dosáhnou zralosti, která je pro zavedení do praxe požadována. U stávajících projektů společného zájmu se již ukázalo, že postup na úrovni EU má jednoznačnou přidanou hodnotu, např. v oblasti kulturního dědictví (Europeana), ochrany dítěte (Bezpečnější internet), sociálního zabezpečení (EESSI), přičemž byly navrženy další projekty, jako např. v oblasti ochrany spotřebitele (řešení sporů on-line).

(7)

Pokud jde o infrastruktury digitálních služeb, měly by mít stavební prvky přednost před jinými infrastrukturami digitálních služeb, neboť jsou pro vytvoření těchto infrastruktur předpokladem. Infrastruktury digitálních služeb by mimo jiné měly vytvářet evropskou přidanou hodnotu a pokrývat skutečně prokázané potřeby. Aby mohly být zavedeny do praxe, měly by být z technického i provozního hlediska dostatečně vyspělé, což musí být prokázáno zejména úspěšnou realizací pilotních projektů. Měly by být založeny na konkrétním plánu udržitelnosti s cílem zajistit střednědobý až dlouhodobý provoz platforem hlavních služeb nad rámec nástroje pro propojení Evropy. Z toho důvodu by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla být pokud možno v průběhu času postupně ukončována a v případě potřeby by měly být uvolněny finanční prostředky z jiných zdrojů než z nástroje pro propojení Evropy.

(8)

Je důležité poskytnout financování pro infrastruktury digitálních služeb, které jsou nezbytné pro splnění právních závazků vyplývajících z práva Unie nebo které vyvíjejí nebo zajišťují stavební prvky, s možným významným dopadem na rozvoj celoevropských veřejných služeb, v zájmu podpory mnohočetných infrastruktur digitálních služeb a postupného vybudování evropského ekosystému interoperability. V této souvislosti se právními závazky rozumí zvláštní ustanovení, která vyžadují buď vytvoření, nebo využití infrastruktur digitálních služeb, nebo požadují výsledky, kterých lze dosáhnout pouze prostřednictvím evropských infrastruktur digitálních služeb.

(9)

Jakožto již zavedené infrastruktury digitálních služeb by Europeana a Bezpečnější internet pro děti měly mít z hlediska financování přednost. V prvních letech příštího víceletého finančního rámce na období 2014-2020 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (10) by zejména měla být zajištěna kontinuita financování poskytovaného Unií pro nástroj pro propojení Evropy z jiných programů Unie, aby bylo umožněno nepřerušené a úspěšné poskytování služeb na téže úrovni, která je zajištěna v rámci stávajícího režimu financování. Dne 10. května 2012 Rada zdůraznila, že je nezbytné zajistit dlouhodobou životaschopnost Europeany, a to i z hlediska správy a financování (11).

(10)

Je třeba zajistit bezpečné, inkluzivní a pozitivní online prostředí pro děti a mladé lidi. Z hlediska ochrany a podpory práv dětí v online prostředí je klíčové zajistit po roce 2014fungování programu Bezpečnější internet. Prováděním tohoto nařízení je třeba zajistit finanční podporu Evropské strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem na úrovni Unie i členských států, a to především pokud jde o centra pro bezpečnější internet v členských státech. Činnosti center pro bezpečnější internet, mimo jiné jejich funkce osvětových center, a další činnosti vedoucí ke zvyšování povědomí, provozování linek pomoci pro děti, rodiče a vychovatele poskytujících informace o tom, jak nejlépe mají děti internet používat, jakož i tísňových linek pro hlášení obsahu na internetu týkajícího se pohlavního zneužívání dětí, představují klíčový prvek a základní předpoklad pro úspěch této strategie.

(11)

Budoucí právní akt Unie o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu má stanovit podrobné požadavky a podmínky pro vzájemné uznávání klíčových předpokladů, které jsou zde označovány za stavební prvky infrastruktur digitálních služeb. Uvedený právní akt bude zahrnovat některé z nejdůležitějších stavebních prvků, například elektronickou identifikaci a elektronický podpis jakožto součásti projektů společného zájmu uvedených v příloze tohoto nařízení.

(12)

Infrastruktury digitálních služeb realizované v souladu s rozhodnutím 922/2009/ES usnadní elektronickou interakci mezi evropskými orgány veřejné správy v různých zemích a odvětvích. To pak umožní poskytování základních služeb, mimo jiné v oblastech, jako je elektronická identifikace a ověřování pravosti a zadávání veřejných zakázek, přeshraniční propojení obchodních rejstříků, interoperabilní elektronické přeshraniční zdravotnické služby, jakož i přeshraniční spolupráce týkající se kybernetické bezpečnosti, a přispěje tak k vytvoření jednotného digitálního trhu. Této interakce mezi správními orgány bude dosaženo vytvořením nebo rozšířením interoperabilních platforem hlavních služeb, a to na základě stávajících společných stavebních prvků, nebo zajištěním dalších stavebních prvků nezbytných pro rozvoj dalších platforem hlavních služeb, a prostřednictvím souvisejících obecných služeb pro propojení vnitrostátních infrastruktur s platformami hlavních služeb, aby mohly být poskytovány přeshraniční digitální služby.

(13)

Členské státy by měly podporovat místní a regionální orgány v tom, aby se plně a účinně zapojily do správy infrastruktur digitálních služeb, a měly by zajistit, aby projekty společného zájmu, které se týkají přeshraničního poskytování služeb elektronické veřejné správy, braly v úvahu doporučení evropského rámce interoperability.

(14)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2011 nazvaném Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu (12) zdůraznil, že širokopásmové služby jsou klíčem ke konkurenceschopnosti průmyslu Unie a velkou měrou přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření kvalitních pracovních příležitostí v Unii. Má-li být Unie zdrojem inovací, znalostí a služeb, je nezbytné investovat do nejmodernějších technologií, jež obstojí i v budoucnosti.

(15)

Evropský trh s téměř 500 miliony obyvatel s vysokorychlostním širokopásmovým připojením by byl klíčovým faktorem pro rozvoj vnitřního trhu, vedl by k vytvoření celosvětově jedinečné skupiny uživatelů dostatečně rozsáhlé pro to, aby se všem regionům poskytly nové možnosti, každému jednotlivému uživateli další výhody a Unii jako takové kapacita stát se hlavní znalostní ekonomikou ve světovém měřítku. Rychlé zavádění vysokorychlostních širokopásmových sítí je zásadní pro rozvoj produktivity Unie a pro vznik nových a malých podniků, které mohou zastávat vedoucí postavení v různých odvětvích, například ve zdravotnictví, výrobním průmyslu a ve službách.

(16)

Spojení nových příležitostí v infrastruktuře a nových, inovativních a interoperabilních služeb by mělo uvést v pohyb účinný cyklus pomocí stimulace zvyšující se poptávky po vysokorychlostním širokopásmovém připojení, na niž by bylo vhodné z komerčního hlediska reagovat.

(17)

Digitální agenda pro Evropu stanoví, že do roku 2020 by měli mít všichni Evropané přístup k internetu o rychlosti vyšší než 30 Mb/s a polovina nebo více evropských domácností by měla mít předplacené internetové připojení o rychlosti vyšší než 100 Mb/s.

(18)

Vzhledem k rychlému rozvoji digitálních služeb a aplikací vyžadujících stále rychlejší internetová připojení a urychlený vývoj nejmodernějších technologií, které to umožní, je vhodné v rámci hodnocení Digitální agendy pro Evropu zvážit revizi cílů v oblasti širokopásmového připojení pro rok 2020, aby se zajistilo, že Evropa bude mít k dispozici konkurenceschopné rychlosti širokopásmového připojení v porovnání s jinými světovými ekonomikami.

(19)

Část projektů v oblasti širokopásmového připojení by se měla vyznačovat vyššími ambicemi a usilovat o vyšší rychlosti, a měla by tak sloužit jako pilotní projekty pro rychlejší připojení a modely s potenciálem pro replikovatelnost.

(20)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 12. září 2013 nazvaném Digitální agenda pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost zdůraznil, že cílem revidované a na budoucnost orientované Digitální agendy pro Evropu pro rok 2020 je propojení všech domácností v Unii širokopásmovým připojením o rychlosti 100 Mb/s, přičemž polovina domácností by měla předplacené připojení o rychlosti 1 Gb/s nebo vyšší.

(21)

Vedoucí úlohu při zavádění a modernizaci širokopásmových sítí by měl hrát soukromý sektor, přičemž by se měl opírat o regulační rámec podporující hospodářskou soutěž a investice. V případě, kdy objem soukromých investic není dostatečný, měly by členské státy provést nezbytné kroky k dosažení cílů Digitální agendy pro Evropu. Veřejná finanční podpora pro širokopásmové sítě by měla být omezena na programy nebo iniciativy zaměřené na projekty, které nemohou být financovány pouze soukromým sektorem, což musí být doloženo předběžným hodnocením, kterým se zjistí selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (13).

(22)

Finanční nástroj či nástroje pro širokopásmové sítě nemají vést k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže a k vytěsnění soukromých investic nebo vytvářet překážky, které soukromé investory odradí. Mají být zejména v souladu s články 101, 102, 106 a 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a ve vhodných případech s pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí.

(23)

Prostředky z veřejných zdrojů na širokopásmové sítě mají být vydávány pouze na infrastruktury, jež jsou v souladu s platnými právními předpisy, zejména předpisy v oblasti hospodářské soutěže, a s nařízeným přístupem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (14).

(24)

Vzhledem k tomu, že finanční zdroje, které jsou k dispozici v rámci nástroje pro propojení Evropy, jsou omezené, měla by se finanční pomoc zaměřit na vytvoření finančních mechanismů na úrovni Unie, které přilákají další investice, podpoří multiplikační efekt, a usnadní tak efektivní využívání soukromých a jiných veřejných investičních zdrojů. Díky tomuto přístupu vzniknou příznivé podmínky pro finanční příspěvky podniků a institucionálních subjektů, jejichž výše může výrazně překročit úroveň přímo způsobilého financování v rámci nástroje pro propojení Evropy.

(25)

Vzhledem k omezeným finančním zdrojům v rámci nástroje pro propojení Evropy a v zájmu zajištění vhodného financování pro infrastruktury digitálních služeb by celková výše rozpočtových prostředků určených na širokopásmové připojení neměla překročit minimální částku nezbytnou k zajištění nákladově efektivní intervence, kterou je třeba stanovit prostřednictvím předběžného hodnocení a zohlednit přitom mimo jiné druh zamýšlených finančních nástrojů, potenciální pákový efekt pro minimální velikost projektového portfolia umožňující jeho účinné fungování a tržní podmínky.

(26)

Podpora zavádění širokopásmových sítí poskytovaná v rámci nástroje pro propojení Evropy by měla doplňovat pomoc poskytovanou podle jiných unijních programů a iniciativ, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, v případech, kdy je v rámci předběžného hodnocení zjištěno selhání trhu či nepříznivá investiční situace a kdy tak rozhodnou řídící orgány. Finanční pomoc pro zavádění širokopásmových sítí poskytovaná v rámci nástroje pro propojení Evropy by měla přispět k úsilí členských států, a to jak přímo, tak tím, že zajistí investiční nástroje pro dobrovolné, účelově vázané příspěvky z jiných zdrojů, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, v důsledku čehož budou moci členské státy využít know-how a úspory z rozsahu, které skýtají nástroje řízené Unií, s cílem zlepšit efektivní využití veřejných prostředků.

(27)

Financování v rámci nástroje pro propojení Evropy by v zájmu zajištění hospodářsky nejvýhodnějšího řešení a v důsledku omezených zdrojů mělo být poskytnuto na projekty, jež využívají z hlediska daného projektu nejvhodnější technologie, mohou podnítit inovativní obchodní modely a vykazují vysoký potenciál, pokud jde o replikaci. Pokud jsou projekty financovány prostřednictvím dobrovolných příspěvků v rámci nástroje pro propojení Evropy, například prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů nebo vnitrostátních či regionálních finančních prostředků, měla by být kritéria způsobilosti pružnější a zohledňovat konkrétní situaci a podmínky v oblastech, kterým tyto finanční prostředky mají posloužit.

(28)

Unie může podpořit zavádění širokopásmových sítí, které přispívají k dosažení cílů Digitální agendy pro Evropu ve všech možných oblastech. Důležitými cíli Digitální agendy pro Evropu jsou zmenšení digitální propasti a zvýšení digitálního začleňování. Všechna opatření Unie v oblasti širokopásmového připojení by tak měla být zaměřena na zvláštní potřeby příměstských, venkovských, a zejména řídce osídlených a méně rozvinutých regionů, v nichž je nutné zavést připojení. To zahrnuje zavádění širokopásmových sítí za účelem propojení ostrovních, uzavřených, horských, odlehlých a okrajových regionů, včetně ostrovních členských států, s ústředními regiony Unie nebo opatření ke zlepšení spolehlivosti nebo kvality spojení mezi těmito regiony a ústředními regiony Unie.

(29)

Pro dotvoření jednotného digitálního trhu je třeba podpořit slučitelnost programu týkajícího se nástroje pro propojení Evropy s vnitrostátními a regionálními činnostmi v oblasti širokopásmového připojení.

(30)

Při provádění tohoto nařízení by měla být forma finanční pomoci sladěna s povahou dotčených opatření. Platformy hlavních služeb, které nemohou být financovány z jiných zdrojů, by proto v oblasti infrastruktur digitálních služeb měly být upřednostněny pro financování, a to formou zadávání veřejných zakázek, nebo ve výjimečných případech formou grantů, zatímco na obecné služby by měla být poskytnuta pouze omezená finanční pomoc z nástroje pro propojení Evropy. Navíc by jakákoliv finanční pomoc z nástroje pro propojení Evropy měla být zaměřena na účinné využívání fondů Unie, a proto by širokopásmové sítě měly být podporovány finančními nástroji, které přinášejí větší pákový efekt než granty.

(31)

Intervence podle tohoto nařízení by měla být zaměřena na dosažení součinností a interoperability mezi různými projekty společného zájmu popsanými v příloze, jakož i s jinými infrastrukturami, včetně dopravních a energetických infrastruktur podporovaných v rámci nástroje pro propojení Evropy, příslušnými výzkumnými infrastrukturami podporovanými mimo jiné prostřednictvím programu Horizont 2020 a příslušnými infrastrukturami podporovanými z evropských strukturálních a investičních fondů, a zároveň by nemělo docházet ke zdvojování činností a nepřiměřenému administrativnímu zatížení.

(32)

Finanční pomoc pro projekty společného zájmu by měla být doplněna horizontálními opatřeními, včetně technické pomoci, opatření na povzbuzení poptávky a koordinace, přičemž cílem by měl být co největší dopad intervence Unie.

(33)

Při vyčleňování prostředků na intervenci v oblasti širokopásmových sítí by Komise měla vzít v úvahu výsledky hodnocení stávajících finančních nástrojů Unie.

(34)

Komisi by měla být nápomocna odborná skupina složená ze zástupců všech členských států za účelem konzultací a podpory mimo jiné při monitorování provádění tohoto nařízení, plánování, hodnocení a řešení problémů s prováděním.

(35)

Odborná skupina by měla rovněž spolupracovat se subjekty podílejícími se na provádění tohoto nařízení, například s místními a regionálními orgány, poskytovateli přístupu k internetu, administrátory veřejných sítí a výrobci součástí, jakož i s vnitrostátními regulačními orgány a se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 (15).

(36)

Nařízením (EU) č. 1316/2013 se zřizuje koordinační výbor pro nástroj pro propojení Evropy, který je rovněž výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16). Nařízení (EU) č. 1316/2013 na Komisi dále přenáší pravomoci přijímat v souladu s přezkumným postupem roční a víceleté pracovní programy, mimo jiné pro odvětví telekomunikací, které je předmětem tohoto nařízení. V tomto ohledu je důležité upřesnit, že členské státy by při projednávání otázek souvisejících s tímto nařízením, zejména návrhů ročních a víceletých pracovních programů, měli v koordinačním výboru pro nástroj pro propojení Evropy zastupovat odborníci z odvětví telekomunikační infrastruktury.

(37)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž koordinovaného rozvoje transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu přeshraniční povahy podporovaných infrastruktur a dopadů na celé území Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

Za účelem podpory projektů společného zájmu v odvětví dopravy, telekomunikačních infrastruktur a energie stanoví nařízení (EU) č. 1316/2013 podmínky, metody a postupy pro poskytování finanční pomoci Unie na transevropské sítě. Stanoví také rozčlenění zdrojů, které mají být k dispozici podle nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 ve všech třech odvětvích. Nařízení (EU) č. 1316/2013 je použitelné od 1. ledna 2014. Je tedy vhodné sladit uplatňování tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1316/2013 a nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 Toto nařízení by se tedy mělo použít od 1. ledna 2014.

(39)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97/ES (17) by mělo být zrušeno,

a)

cíle a operační priority projektů společného zájmu;

b)

určení projektů společného zájmu;

c)

kritéria, podle kterých jsou opatření přispívající k projektům společného zájmu způsobilá pro finanční pomoc Unie v souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013 pro účely rozvoje, realizace, zavádění, vzájemného propojení a interoperability těchto projektů;

d)

priority z hlediska financování poskytovaného pro projekty společného zájmu.

a)

„telekomunikační infrastrukturou“ širokopásmové sítě a infrastruktury digitálních služeb;

b)

„infrastrukturami digitálních služeb“ infrastruktury, které umožňují elektronické poskytování síťových služeb, zpravidla po internetu, které zajišťují transevropské interoperabilní služby společného zájmu pro občany, podniky nebo veřejné orgány a které jsou tvořeny platformami hlavních služeb a obecnými službami;

c)

„stavebními prvky“ základní infrastruktury digitálních služeb, které jsou základním předpokladem pro opětovné využití ve složitějších infrastrukturách digitálních služeb;

d)

„platformami hlavních služeb“ ústřední uzly infrastruktur digitálních služeb, jejichž účelem je zajišťovat transevropské propojení, přístup a interoperabilitu a které jsou otevřené členským státům a mohou být otevřené i jiným subjektům;

e)

„obecnými službami“ vstupní služby spojující jednu či více vnitrostátních infrastruktur s platformou nebo platformami hlavních služeb;

f)

„širokopásmovými sítěmi“ pevné a bezdrátové přístupové sítě, pomocná infrastruktura a hlavní sítě schopné zajistit spojení o velmi vysokých rychlostech;

g)

„horizontálními opatřeními“ studie ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) č. 1316/2013, a podpůrná opatření programu ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 1316/2013.

a)

hospodářský růst a podpora dokončení a fungování vnitřního trhu, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, včetně malých a středních podniků;

b)

zlepšení každodenního života občanů, podniků a veřejných orgánů, na všech úrovních, podporou širokopásmových sítí, propojení a interoperability vnitrostátních, regionálních a místních širokopásmových sítí, nediskriminačního přístupu k těmto sítím a digitálního začlenění.

a)

interoperabilita, propojení, udržitelné zavádění, provoz a modernizace transevropských infrastruktur digitálních služeb, jakož i koordinace na evropské úrovni;

b)

efektivní tok investic soukromého a veřejného sektoru s cílem stimulovat zavádění a modernizaci širokopásmových sítí, a přispět tak k dosažení cílů širokopásmového připojení stanovených v Digitální agendě pro Evropu.

a)

vytvořit nebo rozšířit interoperabilní a pokud možno mezinárodně slučitelné platformy hlavních služeb, spolu s obecnými službami pro infrastruktury digitálních služeb;

b)

zajistit efektivní investiční nástroje pro širokopásmové sítě, přilákat nové kategorie investorů a navrhovatelů projektů a podpořit replikovatelnost inovačních projektů a obchodních modelů.

a)

zadáváním veřejných zakázek; nebo

b)

granty.

a)

finančními nástroji vymezenými v nařízení (EU) č. 1316/2013, které mohou být doplněny dalšími příspěvky z jiných odvětví nástroje pro propojení Evropy, jiných nástrojů, programů a rozpočtových položek v rozpočtu Unie, od členských států, včetně regionálních a místních orgánů a jiných investorů, včetně soukromých investorů, v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1316/2013; nebo

b)

kombinací finančních nástrojů a grantů z veřejných zdrojů jiných než nástroj pro propojení Evropy, ať už jsou to veřejné zdroje na úrovni Unie, nebo na vnitrostátní úrovni;

a)

zadáváním veřejných zakázek; nebo

b)

granty.

a)

být dostatečně vyspělá, aby mohla být zavedena, což musí být doloženo zejména úspěšnou realizací pilotních projektů v rámci programů, jako jsou například programy Unie související s inovacemi a výzkumem;

b)

přispívat k politikám a činnostem Unie na podporu vnitřního trhu;

c)

přinášet evropskou přidanou hodnotu a zahrnovat strategii a plán pro dlouhodobou udržitelnost, případně financováním ze zdrojů jiných než z nástroje pro propojení Evropy, přičemž kvalita této strategie musí být prokázána na základě posouzení proveditelnosti a poměru nákladů a přínosů. Tuto strategii je v případě potřeby nutné aktualizovat;

d)

být v souladu s mezinárodními nebo evropskými normami nebo s otevřenými specifikacemi a směry pro interoperabilitu, jako je Evropský rámec interoperability, a vycházet ze stávajících řešení.

a)

významně přispívat k plnění cílů Digitální agendy pro Evropu;

b)

být dostatečně vyspělé z hlediska fáze vývoje projektu a přípravné fáze a stavět na účinných mechanismech realizace;

c)

nabízet řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací;

d)

nesmí vést k narušení trhu nebo k vytěsňování soukromých investic;

e)

využívat technologii považovanou za nejvhodnější k řešení potřeb dotčené zeměpisné oblasti, přičemž se berou v úvahu zeměpisné, sociální a ekonomické faktory na základě objektivních kritérií a v souladu se zásadou technologické neutrality;

f)

zavádět technologii, jež je pro konkrétní projekt nejvhodnější, a současně nabízet nejlepší možnou rovnováhu mezi nejvyspělejšími technologiemi z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti;

g)

disponovat vysokým potenciálem replikovatelnosti nebo být založeny na inovativních obchodních modelech.

a)

připravovat nebo podporovat opatření provádění při jejich zavádění, řízení a řešení stávajících či vznikajících problémů při provádění;

b)

vytvářet novou poptávku po infrastrukturách digitálních služeb.

a)

monitorování provádění tohoto nařízení;

b)

zohledňování vnitrostátních plánů a vnitrostátních strategií, kde je to případné;

c)

realizaci opatření pro hodnocení provádění pracovních programů z finančního a technického hlediska;

d)

řešení stávajících nebo vznikajících problémů souvisejících s realizací projektu.

e)

vymezování strategických směrů před tím, než dojde k vypracování ročního a víceletého pracovního programu, které jsou uvedeny v článku 17 nařízení (EU) č. 1316/2013, přičemž zvláštní pozornost věnuje výběru a stažení opatřeních přispívajících k projektům společného zájmu a rozdělení rozpočtových prostředků, jakož i revizi těchto pracovních programů.

a)

dostupnosti infrastruktur digitálních služeb, měřeno podle počtu členských států napojených na každou infrastrukturu digitálních služeb;

b)

procentuálního podílu občanů a podniků využívajících infrastruktur digitálních služeb a přeshraniční dostupnosti těchto služeb;

c)

objemu získaných investic v oblasti širokopásmových sítí a pákového efektu, v případě projektů financovaných z příspěvků z veřejných zdrojů uvedených v čl. 5 odst. 5 písm. b).