20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/185

(1)

Politika a právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu dosáhly značného zlepšení stavu životního prostředí. Nadále však v oblasti životního prostředí a klimatu přetrvávají značné problémy, které v případě, že nebudou řešeny, budou mít pro Unii významné důsledky.

(2)

Řešení těchto problémů v oblasti životního prostředí a klimatu by vzhledem k jejich rozsahu a složitosti mělo být financováno především hlavními programy financování Unie. Komise ve svém sdělení ze dne 29. června 2011 nazvaném „Rozpočet – Evropa 2020“ uznala problémy spojené se změnou klimatu a uvedla, že za přispění různých politik hodlá zvýšit část rozpočtu Unie související s klimatem na nejméně 20 %. Toto nařízení by mělo přispět k dosažení uvedeného cíle.

(3)

Uvedené programy financování Unie nemohou řešit všechny konkrétní potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu. Opatření v této oblasti vyžadují zvláštní přístupy, které se budou zabývat nerovnoměrnou integrací cílů opatření do praxe členských států, nerovnoměrným a nedostatečným prováděním právních předpisů v členských státech a nedostatečným šířením informací o cílech politik a o jejich prosazováním. K programu zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 (4) je třeba stanovit následná opatření a přijmout nové nařízení. Proto by toto nařízení mělo zřídit specializovaný program financování pro životní prostředí a oblast klimatu (dále jen „program LIFE“). Aby byl zajištěn výrazný dopad financování Unií, měla by se rozvíjet úzká součinnost programu LIFE s jinými unijními programy financování a jejich vzájemné doplňování.

(4)

Přírodní bohatství je v celé Unii rozděleno nerovnoměrně, jeho hodnota se však dotýká Unie jako celku a celá Unie ho tak vnímá. Povinnost Unie toto bohatství zachovat vyžaduje důsledné uplatňování zásad solidarity a sdílení odpovědnosti, což vyžaduje, aby některé problémy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu byly raději řešeny na regionální nebo místní úrovni. Programy LIFE hrají od roku 1992 zásadní úlohu v lepším uplatňování solidarity a sdílení odpovědnosti při ochraně společného bohatství Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Program LIFE by měl tuto úlohu plnit i nadále.

(5)

Vzhledem ke své povaze a velikosti nemůže program LIFE vyřešit všechny problémy životního prostředí a klimatu. Jeho cílem by spíše mělo být urychlování změn v přípravě a provádění politiky tím, že bude zajišťovat a šířit řešení a osvědčené postupy pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu a podporovat inovativní technologie v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Tímto úsilím by měl program LIFE podporovat provádění všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“, zavedeným rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (5) (dále jen „sedmý akční program pro životní prostředí“).

(6)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu LIFE finanční krytí ve výši 3 456,655 milionů EUR v běžných cenách, která představuje 0,318 % celkových prostředků na závazky uvedených v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (6) na celé trvání programu LIFE, která má představovat pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7).

(7)

V souladu se závěry zasedání Evropské rady, které se konalo v Lucemburku v prosinci 1997, a zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni v červnu 2003, by kandidátské země a západobalkánské země, jichž se týká proces stabilizace a přidružení, jakož i země, na které se vztahuje politika evropského sousedství, měly být způsobilé k účasti v programech Unie v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách uzavřených s těmito zeměmi.

(8)

Podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES (8) (dále jen „rozhodnutí o přidružení zámoří“) jsou osoby pocházející ze zámořských zemí a území a případně i dotčené veřejné nebo soukromé subjekty a instituce těchto zemí a území způsobilé pro účast v programech Unie s výhradou pravidel a cílů dotčeného programu a režimů platných pro členský stát, s nímž jsou zámořské země a území spojeny.

(9)

Mají-li být investice v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci Unie efektivní, je třeba provádět určité činnosti i za hranicemi Unie. Tyto investice nelze vždy financovat z finančních nástrojů pro vnější činnost Unie. Zásahy v zemích, které se přímo nepodílejí na programu LIFE, a účast právnických osob usazených v těchto zemích na činnostech financovaných z programu LIFE by měly být možné ve výjimečných případech za splnění konkrétních podmínek stanovených tímto nařízením.

(10)

Toto nařízení by mělo rovněž stanovit rámec pro spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi a pro poskytování podpory s cílem reagovat na potřeby politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, které nespadají do oblasti působnosti finančních nástrojů pro vnější činnost, například určitých studií.

(11)

Požadavky v oblasti životního prostředí a klimatu by měly být začleněny do politik a činností Unie. Program LIFE by tedy měl doplňovat ostatní programy financování Unie, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (9), Evropského sociálního fondu (10), Fondu soudržnosti (11), Evropského zemědělského záručního fondu (12), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (13), Evropského námořního a rybářského fondu a programu Horizont 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (14) (dále jen „program Horizont 2020“).

Komise a členské státy by měly tuto doplňkovost zajistit na všech úrovních. Na úrovni Unie by měla být doplňkovost zajištěna vybudováním strukturované spolupráce mezi programem LIFE a programy financování Unie se společným řízením ve společném strategickém rámci, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (15) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“), zejména s cílem prosazovat financování činností, které doplňují integrované projekty, nebo podporovat využívání řešení, metod a přístupů vyvinutých v programu LIFE. Program LIFE by měl rovněž podporovat využití výsledků výzkumu a inovací programu Horizont 2020 v oblasti životního prostředí a klimatu. V této souvislosti by měl nabízet příležitosti ke spolufinancování pro projekty s jasným přínosem pro životní prostředí a klima s cílem zajistit spolupůsobení mezi programem LIFE a programem Horizont 2020. Je nutná koordinace, aby se předešlo dvojímu financování. Komise by měla zajistit, aby nedocházelo k překrývání a aby příjemcům v rámci projektů nevznikala další administrativní zátěž v důsledku povinnosti vykazování plynoucí z různých finančních nástrojů. V zájmu zajištění jednoznačnosti a praktické proveditelnosti integrovaných projektů v rámci programu LIFE by měla být již v počáteční fázi stanovena případná opatření pro spolupráci. Členské státy by měly na tato opatření odkazovat ve svých dohodách o partnerství, aby bylo možné zohlednit výhody integrovaných projektů při vypracovávání operačních programů nebo programů rozvoje venkova.

(12)

Klíčovými výzvami pro Unii zůstává zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a zlepšení účinného využívání zdrojů spolu s řešením problémů týkajících se životního prostředí a zdraví. Tyto výzvy vyžadují zvýšené úsilí na úrovni Unie, které má zajistit řešení a osvědčené postupy na pomoc splnění cílů sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaného „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ („strategie Evropa 2020“). Kromě toho je pro splnění cílů v oblasti životního prostředí nezbytné zlepšení správy, zvláště zvyšováním informovanosti a zapojením zúčastněných subjektů. Proto by podprogram pro životní prostředí měl mít tři prioritní oblasti, kde je potřeba podniknout kroky: životní prostředí a účinné využívání zdrojů, příroda a biologická rozmanitost a správa a informace v oblasti životního prostředí. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu.

(13)

Sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinně využívající zdroje“ navrhlo milníky a opatření, jichž je třeba, aby Unie vykročila na cestu k udržitelnému růstu účinně využívajícímu zdroje. Proto by prioritní oblast „životní prostředí a účinné využívání zdrojů“ měla podpořit účinné provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí veřejným a soukromým sektorem, zejména v těch oblastech životního prostředí, kterých se týká plán pro Evropu účinně využívající zdroje, usnadněním vývoje a sdílení nových řešení a osvědčených postupů. V této souvislosti by Komise měla zajistit soulad a zabránit překrývání s programem Horizont 2020.

(14)

Sdělení Komise ze dne 3. května 2011 nazvané „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ („strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“) stanovilo cíle pro zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti. K těmto cílům mimo jiné patří úplné provedení směrnice Rady 92/43/EHS (16) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (17), jakož i zachování a obnova ekosystémů a jejich služeb. Program LIFE by měl přispívat k plnění těchto cílů. Prioritní oblast „příroda a biologická rozmanitost“ by se proto měla zaměřit na provádění a řízení sítě Natura 2000 zřízené směrnicí 92/43/EHS, zejména pokud jde o akční rámec, který stanoví priority financování sítě, vypracovaný na základě článku 8 uvedené směrnice, na vývoj a šíření osvědčených postupů týkajících se biologické rozmanitosti a směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, jakož i na širší problémy v oblasti biologické rozmanitosti určené strategií Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020.

(15)

Příspěvek programu LIFE k ročním finančním potřebám sítě Natura 2000 by měl být uvážen v souvislosti se zajištěnými výdaji na biologickou rozmanitost z jiných fondů Unie. Zvláštní pozornost je třeba věnovat integrovaným projektům v rámci programu LIFE jakožto mechanismu koordinovaného financování sítě Natura 2000, a to vzhledem k jejich potenciálu mobilizovat finanční prostředky a zvýšit absorpční kapacitu pro výdaje na prioritní oblast „příroda a biologická rozmanitost“ v rámci jiných fondů Unie.

(16)

Velký význam pro životní prostředí a klima mají lesy, například pokud jde o biologickou rozmanitost, vodu, půdu a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Lesy a půdy pomáhají regulovat klima tím, že zachycují oxid uhličitý (CO2) z ovzduší a ukládají obrovská množství uhlíku. K optimalizaci této úlohy je nezbytné zajistit příslušné a slučitelné údaje a informace. Toto nařízení by proto mělo představovat i rámec pro podporu spolupůsobení mezi akcemi v oblasti životního prostředí a klimatu souvisejících s lesy a půdami, včetně pokud jde o sledování těchto akcí. Dalšími oblastmi pro zvýšené spolupůsobení jsou nedostatek vody a sucho, jakož i řízení rizik povodní.

(17)

V zájmu optimálního využívání prostředků z programů LIFE je třeba podporovat rozvoj spolupůsobení mezi činnostmi v rámci podprogramu pro životní prostředí, zejména v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, a opatřeními zaměřenými na zmírnění dopadu změny klimatu a přizpůsobování se této změně v rámci podprogramu pro oblast klimatu.

(18)

Sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ („Plán do roku 2050“) potvrdilo, že testování nových přístupů pro zmírnění změn klimatu bude mít pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nadále zásadní význam. Je třeba zajistit i přizpůsobení se změně klimatu jako prioritu Unie, která prochází napříč všemi oblastmi. Kromě toho je pro dosažení konstruktivních výsledků a zajištění podílu zúčastněných subjektů nezbytná podpora správy a zvyšování informovanosti. Proto by měl podprogram pro oblast klimatu podporovat úsilí přispívající k rozvoji tří prioritních oblastí: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správa a informace v oblasti klimatu. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu.

(19)

Prioritní oblast „zmírňování změny klimatu“ by měla přispívat k tvorbě a provádění politiky a právních předpisů Unie týkajících se klimatu, zejména pokud jde o sledování a vykazování skleníkových plynů, politiky týkající se využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví, zachování přírodních úložišť uhlíku, systém pro obchodování s emisemi, snahy členských států o snížení emisí skleníkových plynů, zachycování a ukládání uhlíku, energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, dopravu a pohonné hmoty, ochranu ozonové vrstvy a fluorované plyny. Má se za to, že projekty v oblasti budování infrastruktury na zachycování a ukládání uhlíku nespadají do působnosti programu LIFE, a proto nebudou podporovány.

(20)

V Evropě i na celém světě již lze pozorovat první následky změny klimatu, například extrémní povětrnostní podmínky, které vedou k povodním a suchu, a zvyšující se teploty a hladiny moří. Prioritní oblast „přizpůsobování se změně klimatu“ by proto měla pomáhat obyvatelům, hospodářským odvětvím a regionům přizpůsobovat se těmto dopadům konkrétními opatřeními a strategiemi pro přizpůsobování, aby se Unie stala odolnější. Opatření v této oblasti by měly doplňovat akce způsobilé k financování v rámci finančního nástroje pro civilní ochranu, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (18). Má se za to, že projekty v oblasti budování rozsáhlé infrastruktury nespadají do působnosti programu LIFE, a proto by z něj neměly být podporovány.

(21)

Důsledné provádění politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu je neoddělitelně spjato s lepší správou, lepším zapojením zúčastněných subjektů a šířením informací. Proto by prioritní oblasti „správa a informace“ měly v obou podprogramech podporovat rozvoj platforem pro spolupráci a sdílení osvědčených postupů pro efektivnější dodržování a vymáhání právních předpisů, včetně vzdělávacích programů pro soudce a státní zástupce, a usilovat o podporu ze strany veřejnosti a zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Zejména by mělo jít o podporu zlepšení v oblasti šíření znalostní základny a osvědčených postupů a provádění právních předpisů Unie, v oblasti zvyšování informovanosti a účasti veřejnosti, přístupu k informacím a k právní ochraně v otázkách životního prostředí.

(22)

V rámci tohoto nařízení by měla být zajištěna podpora podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (19). Projekty financované v rámci programu LIFE by měly splňovat kritéria způsobilosti a přidělení pro zabezpečení nejlepšího možného využití fondů Unie a zajištění přidané hodnoty Unie. Při hodnocení přidané hodnoty Unie by Komise, pokud jde o prioritní oblasti, měla zejména dbát na potenciál přenosnosti a opětovného využití projektů, udržitelnosti jejich výsledků a přispění k dosažení obecných a konkrétních cílů prioritních oblastí a také k tematickým prioritám prováděným prostřednictvím témat projektů. Měly by být povzbuzovány projekty s meziodvětvovými dopady. Komise by měla také podporovat a povzbuzovat využití veřejných zakázek v zájmu ochrany životního prostředí, zejména při provádění projektů.

(23)

Ve snaze zachovat rovné podmínky pro všechny podniky působící na vnitřním trhu a zabránit nežádoucím narušením hospodářské soutěže by se financování v rámci programu LIFE mělo tam, kde je to vhodné, zaměřit na nedostatečné fungování trhu. Kromě toho v případech, kdy financování představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), mělo by být stanoveno v souladu s pravidly pro státní podporu, aby se předešlo narušení trhu, například vytěsňování soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo udržování neefektivních podniků, a nemělo by být prováděno, dokud je neschválí Komise podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud nebude v souladu s nařízením přijatým podle nařízení Rady (ES) č. 994/98 (20).

(24)

S cílem zlepšit provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu a posílit začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik by měl program LIFE prosazovat projekty podporující integrované přístupy k provádění právních předpisů a politiky týkajících se životního prostředí a klimatu. Tyto integrované projekty by měly sloužit jako konkrétní nástroje pro větší integraci cílů v oblasti životního prostředí a klimatu do jiných politik Unie a do celkových výdajů Unie v souladu se strategií Evropa 2020. Měly by poskytovat příklady osvědčených postupů pro účinné a dobře koordinované provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí a klimatu v členských státech a regionech. U podprogramu pro životní prostředí by se tyto integrované projekty měly zaměřovat především na provádění strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, se zvláštním důrazem na účinné řízení a upevňování sítě Natura 2000 zřízené směrnicí 92/43/EHS, prostřednictvím akčních programů stanovujících priority financování sítě vypracovaných na základě článku 8 uvedené směrnice, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (21) a právních předpisů týkajících se odpadů a ovzduší.

(25)

Integrované projekty se budou zaměřovat na určená témata a současně budou představovat víceúčelové prováděcí mechanismy (například zacílené na přínos pro životní prostředí a budování kapacit), které umožňují dosažení výsledků v jiných oblastech politiky, zejména mořského prostředí v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (22). Integrované projekty by rovněž mohly být zřízeny v dalších oblastech týkajících se životního prostředí. V případě podprogramu pro oblast klimatu by se uvedené projekty měly týkat zejména zmírňování změny klimatu a strategií a akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu.

(26)

Integrované projekty by měly podporovat jen okruh konkrétních činností a opatření, zatímco jiné činnosti, které doplňují činnosti zařazené do projektu, by měly být financovány z jiných programů financování Unie i z vnitrostátních a regionálních finančních prostředků a finančních prostředků soukromého sektoru. Financování z programu LIFE by mělo využívat spolupůsobení a zabezpečit soulad mezi jednotlivými zdroji financování Unie zajištěním strategického zaměření na oblast životního prostředí a klimatu, při zajištění toho, aby byly postupy zjednodušeny.

(27)

Integrované projekty, které se, s využitím integrovaných přístupů, výrazně soustředí na provádění právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, vyžadují opatření v celé Unii a ve všech odvětvích, na něž se zaměřuje toto nařízení. To vyžaduje zavedení distribučního prvku do výběrového řízení, aby bylo možné dosáhnout zeměpisné rovnováhy, a členské státy by měly usilovat, v případě potřeby za podpory projektu technické pomoci programu LIFE, o to, aby během programového období programu LIFE připravily a předložily alespoň jeden integrovaný projekt.

(28)

Vzhledem k tomu, že přístup založený na integrovaných projektech je novinkou, mělo by se zúčastněným subjektům v případě potřeby dostat podpory v podobě technické pomoci. Fázi podávání žádostí by měl usnadnit dvoustupňový postup. V první fázi by měl být předložen finanční plán, v němž bude uvedeno, jaké další unijní, vnitrostátní nebo soukromé finanční zdroje budou uvolněny a v jakém rozsahu. Teprve ve druhé fázi by měla být požadována prohlášení o záměru od nejméně jednoho dalšího zdroje financování s cílem splnit požadavek uvolnění dodatečného zdroje financování. Míra uvolnění jiných finančních prostředků Unie by měla být zohledněna ve fázi přidělení.

(29)

Pro úspěch integrovaných projektů je třeba úzká spolupráce mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány a nestátními subjekty dotčenými cíli programu LIFE. Proto by měly být uplatňovány zásady transparentnosti a zveřejňování rozhodnutí, pokud jde o vypracování, provádění, hodnocení a sledování projektů.

(30)

V případě projektů v rámci podprogramu pro životní prostředí, jiných než integrovaných projektů, by mělo být dosaženo úměrného rozdělení finančních prostředků po dobu trvání prvního víceletého pracovního programu mezi všechny členské státy, a to stanovením orientačních částek přidělených jednotlivým státům v souladu se zásadami solidarity a sdílení odpovědnosti.

(31)

V zájmu budování kapacity členských států k účasti na programu LIFE by mělo být každému členskému státu, který splní příslušné požadavky stanovené tímto nařízením, poskytnuto zaručené financování projektů v oblasti budování kapacit. Toto financování by mělo být poskytnuto na základě schváleného plánu budování kapacit, v němž budou uvedeny zásahy a požadované finanční prostředky.

(32)

Jednotícím kritériem pro hodnocení projektů a postup přidělování v programu LIFE by měla být kvalita. Distribuční prvky zavedené za účelem zachování zeměpisné rovnováhy by měly mít orientační povahu a neměly by zaručovat přidělení finančních prostředků či částek jednotlivým členským státům.

(33)

Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“). Měla by proto být podporována práce nevládních organizací a sítí neziskových subjektů sledujících cíl, který je v obecném zájmu Unie, protože tyto organizace účinně napomáhají plnit cíle Aarhuské úmluvy, neboť hájí zájmy a názory občanů Unie v rámci procesu vývoje politiky, a podílejí se na provádění úmluvy a zvyšování informovanosti o problémech a reakcích politiky v oblasti životního prostředí a klimatu. Je třeba, aby program LIFE podporoval širokou škálu nevládních organizací, jakož i sítí neziskových subjektů sledujících cíl, který je v obecném zájmu Unie, činných především v oblasti životního prostředí nebo klimatu, konkurenceschopným a transparentním poskytováním grantů na provozní náklady s cílem pomoci těmto organizacím účinněji přispívat k politice Unie, podporovat a posilovat plnění a prosazování cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a budovat a posilovat svou kapacitu, aby se staly prospěšnějšími partnery.

(34)

K plnění své úlohy při stimulaci rozvoje a provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu by Komise měla využívat prostředky z programu LIFE k podpoře započetí, provádění a začleňování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně nákupu služeb a zboží. Finanční prostředky vyčleněné na komunikační činnosti podle tohoto nařízení by měly zahrnovat i horizontální komunikaci o politických prioritách Unie a také stavu uplatňování a provádění všech zásadních právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.

(35)

Současná propast mezi poptávkou a nabídkou na trhu v oblasti úvěrů, vlastního a rizikového kapitálu pravděpodobně v podmínkách finanční krize přetrvá, a je proto vhodné umožnit využití finančních nástrojů na podporu projektů s kapacitou pro vytváření výnosů v oblasti životního prostředí nebo klimatu. Finanční nástroje podporované programem LIFE by měly být používány k nákladově efektivnímu řešení konkrétních potřeb trhu v souladu s cíli programu a neměly by vytěsňovat soukromé financování. Mělo by být možné kombinovat finanční nástroje s granty financovanými z rozpočtu Unie, včetně grantů podle tohoto nařízení.

(36)

Zkušenosti s předešlými programy LIFE zdůraznily potřebu soustředit úsilí na konkrétní priority politiky a v oblasti životního prostředí a klimatu a oblasti této politiky, kde je zapotřebí podniknout kroky. Tyto tematické priority by neměly být stanoveny vyčerpávajícím způsobem, aby žadatelé mohli předkládat návrhy i v jiných oblastech a uplatňovat nové myšlenky v reakci na nové výzvy. Víceleté pracovní programy by rovněž měly být pružné, aby mohlo být dosaženo úkolů a cílů programu LIFE a současně aby byla zajištěna potřebná stabilita témat projektů, kterými se provádějí tematické priority, aby potenciální žadatelé mohli plánovat, připravovat a předkládat návrhy. První víceletý pracovní program by měl platit čtyři roky, po němž by následoval druhý pracovní program v délce trvání tří let. Oba pracovní programy by měly zahrnovat demonstrativní seznam témat projektů, kterými se provádějí tematické priority.

(37)

Zkušenosti s předchozími programy LIFE poukazují na důležitost vnitrostátních kontaktních míst, zejména pokud jde o poskytování podpory žadatelům a příjemcům a tím o přispívání k úspěšnému provádění programu. Proto by měl systém vnitrostátních a regionálních kontaktních míst programu LIFE pokračovat a v rámci možností by měl být posílen, zejména v členských státech s malou mírou využití projektů, a rovněž by měla být posílena spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními kontaktními místy programu LIFE a mezi vnitrostátními a regionálními kontaktními místy programu LIFE. Zkušenosti s minulými programy LIFE rovněž zdůraznily důležitost zajištění účinného šíření výsledků projektů a vytváření sítí kontaktů v zájmu maximálního využití a zvýšení unijní přidané hodnoty programu LIFE, zejména pořádáním seminářů, dílen a jiných aktivit zaměřených na výměnu zkušeností, znalostí a osvědčených postupů v rámci Unie. Komise by proto měla pokračovat v cílených činnostech v oblasti šíření informací, včetně těch se zvláštním zaměřením na integrované projekty, obzvláště v členských státech s malou mírou využití integrovaných projektů, a na konkrétní odvětví, a posilovat je a dále usnadňovat spolupráci a výměnu zkušeností mezi příjemci prostředků v rámci programu LIFE a dalšími stranami. Komise by rovněž měla nadále pravidelně s využitím vhodných sdělovacích prostředků a technologií zveřejňovat seznam projektů financovaných z programu LIFE, včetně stručného popisu cílů a dosažených výsledků a přehledu o přidělených finančních prostředcích.

(38)

S cílem zjednodušit program LIFE a snížit administrativní zátěž pro žadatele a příjemce by měly být více využívány paušální sazby a jednorázové částky, aniž by byla ohrožena způsobilost nákladů na DPH a stálé zaměstnance v souladu s podmínkami stanovenými nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Podle současné praxe by úhrn příspěvků veřejných organizací (jako koordinujícího příjemce nebo přidruženého příjemce) na projekt měl být nejméně o 2 % vyšší než úhrn nákladů na platy zaměstnanců ve státní správě účtovaných na projekt. Finanční prostředky Unie by neměly být používány k dotování vnitrostátních rozpočtů, například na pokrytí nákladů na DPH. O tom, v jaké výši jsou finanční prostředky Unie používány na pokrytí DPH, jsou však dostupné jen omezené informace. Komise by proto měla v rámci hodnocení v polovině období a hodnocení ex post programu LIFE poskytnout přehled úhrad DPH podle jednotlivých členských států, o které požádali příjemci prostředků v rámci programu LIFE ve fázi konečné platby.

(39)

Maximální sazby spolufinancování by měly být stanoveny na úrovních potřebných k tomu, aby byla zachována skutečná úroveň podpory poskytované z programu LIFE.

(40)

Program LIFE a jeho podprogramy by měly být pravidelně monitorovány a vyhodnocovány podle odpovídajících ukazatelů výkonnosti, aby bylo možné je upravit a případně i revidovat tematické priority. Při dalším definování ukazatelů výkonnosti pro posuzování programů a projektů by Komise měla klást důraz na sledování kvality na základě ukazatelů výkonnosti a očekávaných výsledků a dopadů. Komise by rovněž měla navrhnout metodu pro sledování dlouhodobé úspěšnosti projektů, zejména v prioritní oblasti „příroda a biologická rozmanitost“. Aby bylo možné poskytnout doklady o vedlejších přínosech, které mohou oba podprogramy znamenat pro oblast klimatu a biologickou rozmanitost, a poskytnout informace o úrovni výdajů, mělo by monitorování programu LIFE sledovat výdaje spojené s oblastmi klimatu a biologické rozmanitosti, jak je definuje sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“. Toto sledování by mělo být prováděno podle jednoduché metodiky a zařazovat výdaje do jedné ze tří kategorií: výdaje související pouze s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 100 %), výdaje významně související s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 40 %) a výdaje nesouvisející s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 0 %). Tato metodika by neměla ve vhodných případech vylučovat použití přesnějších metodik.

(41)

Vzhledem k dlouhodobým zkušenostem Komise s řízením programu LIFE a jeho projektů a pozitivním zkušenostem příjemců prostředků v rámci programu LIFE s externími kontrolními skupinami by řízení programu LIFE mělo zůstat Komisi. Jakékoli změny ve struktuře řízení programu LIFE a jeho projektů by měly být podrobeny předběžné analýze nákladů a přínosů a obzvláště by se při nich mělo dbát na zajištění odpovídající a komplexní odbornosti, zejména v prioritní oblasti „příroda a biologická rozmanitost“.

(42)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(43)

Za účelem zajištění nejlepšího možného hodnocení využití finančních prostředků Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o ukazatele výkonnosti platné pro tematické priority v rámci podprogramu pro životní prostředí a pro prioritní oblasti v rámci podprogramu pro oblast klimatu, o úpravy tematických priorit uvedených v příloze III a o zvyšování procentního podílu rozpočtu vyčleněného na granty na projekty podporující ochranu přírody a biologické rozmanitosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(44)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23).

(45)

Pokud Výbor programu LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu nezaujme žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu, Komise by návrh prováděcího aktu v souladu s čl. 5 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 182/2011 neměla přijmout. Uchýlení se k tomuto postupu by mělo být odůvodněno mimo jiné potřebou posoudit úměrné rozdělení finančních prostředků mezi integrované projekty, zejména maximální částku, kterou může obdržet jediný integrovaný projekt.

(46)

Aby byl zajištěn účinný přechod mezi opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007 a programem LIFE, je nezbytné nadále provádět monitorování, audit a kvalitativní hodnocení činností financovaných podle uvedeného nařízení i po skončení jeho platnosti.

(47)

Přidaná hodnota programu LIFE je odvozena od zvláštní povahy jeho přístupu a zaměření, díky nimž jsou jeho zásahy zejména přizpůsobeny potřebám v oblasti životního prostředí a klimatu. Protože program LIFE ve zvýšené míře sdružuje zdroje a odborné zkušenosti, může přispět k účinnějšímu provádění politik v oblasti životního prostředí více než samostatné opatření členského státu. Poskytuje i platformu pro přípravu a výměnu osvědčených postupů a znalostí a pro zlepšení, stimulaci a urychlení změn v provádění acquis, budování kapacit, podporu soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, při testování technologií a řešení malého rozsahu, která členským státům a zúčastněným subjektům umožňuje se vzájemně od sebe učit. Program LIFE navíc vytváří spolupůsobení všech fondů Unie a vnitrostátních fondů a současně motivuje k poskytování finančních prostředků ze soukromého sektoru, a zvyšuje tak soulad zásahů Unie a podporuje stejnorodější provádění acquis.

(48)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž příspěvku k provádění a vývoji politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu včetně začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik a prosazování lepší správy, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(49)

Nařízení (ES) č. 614/2007 by proto mělo být zrušeno,

a)

„pilotními projekty“ projekty, které používají techniku nebo metodu, jež dosud ani na jiném místě nebyla použita či vyzkoušena, které v porovnání se současnými osvědčenými postupy nabízejí potenciální přínos v oblasti životního prostředí nebo klimatu a které lze následně použít ve větším měřítku v obdobných situacích;

b)

„demonstračními projekty“ projekty, které zavádějí do praxe, testují, vyhodnocují a šíří opatření, metodiky nebo přístupy, které jsou v konkrétních – například zeměpisných, ekologických či socioekonomických – souvislostech daného projektu nové nebo neznámé a které by bylo možné použít za podobných okolností jinde;

c)

„projekty využívajícími osvědčené postupy“ projekty, které používají vhodné, nákladově efektivní a nejmodernější techniky, metody a přístupy zohledňující konkrétní souvislosti daného projektu;

d)

„integrovanými projekty“ projekty, které ve velkém územním měřítku, zvláště v měřítku regionu, více regionů nebo v měřítku vnitrostátním nebo mezinárodním, provádějí plány či strategie v oblasti životního prostředí nebo klimatu vyžadované konkrétními právními předpisy Unie týkajícími se životního prostředí nebo klimatu, vypracované na základě jiných aktů Unie nebo vypracované orgány členských států, a to primárně v oblastech přírody, včetně mimo jiné řízení sítě Natura 2000, vody, odpadu, ovzduší, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a zajišťují přitom zapojení zúčastněných subjektů a podporují koordinaci s nejméně jedním dalším příslušným unijním, vnitrostátním či soukromým zdrojem financování a jeho využití;

e)

„projekty technické pomoci“ projekty, které poskytují formou grantů na akce finanční podporu, jež má žadatelům pomoci připravit integrované projekty a zejména zajistil, aby tyto projekty splňovaly časové, technické a finanční požadavky programu LIFE v koordinaci s fondy uvedenými v čl. 8 odst. 3;

f)

„projekty budování kapacit“ projekty, které poskytují formou grantů na akce finanční podporu činnostem nezbytným k vybudování kapacity členských států, včetně vnitrostátních nebo regionálních kontaktních míst programu LIFE, s cílem umožnit členským státům účinněji se zapojit do programu LIFE;

g)

„přípravnými projekty“ projekty, které ve spolupráci s členskými státy primárně určila Komise jako projekty na podporu konkrétních potřeb týkajících se vývoje a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí nebo klimatu;

h)

„informačními projekty, projekty zaměřenými na zvyšování informovanosti a projekty zaměřenými na šíření osvědčených postupů“ projekty, jejichž cílem je podpora komunikace, šíření informací a zvyšování informovanosti v oblastech podprogramů pro životní prostředí a oblast klimatu.

a)

přispívat k přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změnám klimatu a účinně využívajícímu zdroje, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, včetně podpory sítě Natura 2000 a boje proti degradaci ekosystémů;

b)

zlepšovat rozvoj, provádění a kontrolu dodržování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a urychlovat a prosazovat integraci a začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik Unie a činností veřejného i soukromého sektoru, mimo jiné zvyšováním kapacity veřejného a soukromého sektoru;

c)

na všech úrovních podporovat lepší správu v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně lepšího zapojení občanské společnosti, nevládních organizací a místních subjektů;

d)

podporovat provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí.

a)

podprogramu pro životní prostředí;

b)

podprogramu pro oblast klimatu.

a)

pokud jde o obecný cíl uvedený v odst. 1 písm. a), podle prokazatelných zlepšení v oblasti životního prostředí a klimatu. Pokud jde o cíl, kterým je přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, lze prokazatelná zlepšení v oblasti životního prostředí měřit pomocí procenta sítě Natura 2000, kde byla obnovena nebo nastolena přiměřená správa, povrchu a druhu obnovených ekosystémů a počtu a druhu cílových přírodních stanovišť a druhů, u nichž dochází ke zlepšení stavu z hlediska ochrany;

b)

pokud jde o obecné cíle spojené s přípravou a prováděním podle odst. 1 písm. b), podle počtu připravených nebo provedených zásahů, kterými se provádějí plány, programy nebo strategie podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a počtu zásahů vhodných k napodobení nebo přenosu;

c)

pokud jde o obecné cíle spojené s integrací a začleňováním podle odst. 1 písm. b), podle počtu zásahů, které dosáhly spolupůsobení s jinými programy financování Unie nebo do nich byly začleněny, nebo které byly začleněny do praxe veřejného nebo soukromého sektoru;

d)

pokud jde o obecný cíl uvedený v odst. 1 písm. c), podle počtu zásahů pro zajištění lepší správy, šíření informací a povědomí o aspektech životního prostředí a klimatu.

a)

2 592 491 250 EUR z celkového finančního rámce uvedeného v odstavci 1 se přiděluje podprogramu pro životní prostředí;

b)

864 163 750 EUR z celkového finančního rámce uvedeného v odstavci 1 se přiděluje podprogramu pro oblast klimatu.

a)

zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP);

b)

kandidátských zemí, potenciálních kandidátů a zemí přistupujících k Unii;

c)

zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství;

d)

zemí, které se v souladu s nařízením Rady (ES) č. 933/1999 (24) staly členy Evropské agentury pro životní prostředí.

a)

životní prostředí a účinné využívání zdrojů,

b)

příroda a biologická rozmanitost;

c)

správa a informace v oblasti životního prostředí.

a)

priorit uvedených v sedmém akčním programu pro životní prostředí;

b)

specifických cílů vymezených pro jednotlivé prioritní oblasti uvedené v článcích 10, 11 a 12;

c)

zkušeností získaných při provádění víceletého pracovního programu uvedeného v článku 24;

d)

zkušeností získaných při provádění integrovaných projektů;

e)

priorit vycházejících z nových právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí přijatých po 23. prosince 2013; nebo

f)

zkušeností získaných při provádění stávajících právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí.

a)

vyvíjet, testovat a demonstrovat přístupy týkající se politiky nebo řízení, osvědčené postupy a řešení pro náročné úkoly v oblasti životního prostředí, včetně vývoje a demonstrace inovativních technologií, které jsou vhodné k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány, včetně co do vazby mezi životním prostředím a zdravím, a které podporují politiku a právní předpisy pro účinné využívání zdrojů, včetně plánu pro Evropu účinně využívající zdroje;

b)

podporovat uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění plánů a programů podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, především pokud jde o vodu, odpady a ovzduší;

c)

zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, provádění, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a pro posuzování a sledování činitelů, tlaků a reakcí s dopadem na životní prostředí v Unii a mimo ni.

a)

přispívat k přípravě a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti přírody a biologické rozmanitosti včetně strategie Unie pro biologickou rozmanitost do roku 2020 a směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, zejména uplatňováním, vývojem, testováním a demonstrací osvědčených postupů a řešení;

b)

podporovat další rozvoj, provádění a řízení sítě Natura 2000 zřízené podle článku 3 směrnice 92/43/EHS, zejména uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění akčních rámců stanovujících priority financování sítě vypracovaných na základě článku 8 uvedené směrnice;

c)

zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, provádění, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů Unie v oblasti přírody a biologické rozmanitosti a pro posuzování a sledování činitelů, tlaků a reakcí s dopadem na přírodu a biologickou rozmanitost v Unii a mimo ni.

a)

prosazovat zvyšování informovanosti o záležitostech životního prostředí, včetně získávání veřejné podpory a podpory zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti životního prostředí, a prosazovat znalosti o udržitelném rozvoji a nové způsoby udržitelné spotřeby;

b)

podporovat komunikaci, správu a šíření informací v oblasti životního prostředí a usnadňovat sdílení znalostí o úspěšných řešeních a postupech v oblasti životního prostředí, například rozvíjením platforem spolupráce mezi zúčastněnými subjekty, a odbornou přípravu;

c)

prosazovat účinnější dodržování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a přispívat k němu, zejména podporou vývoje a šíření osvědčených postupů a přístupů politiky;

d)

prosazovat lepší správu v oblasti životního prostředí širším zapojením zúčastněných subjektů, včetně nevládních organizací, do konzultací politik a jejich provádění.

a)

zmírňování změny klimatu;

b)

přizpůsobování se změně klimatu;

c)

správa a informace v oblasti klimatu.

a)

přispívat k provádění a přípravě politiky a právních předpisů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména přípravou, testováním a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro zmírňování změny klimatu;

b)

zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi;

c)

usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány zmírňování změny klimatu na místní, regionální i vnitrostátní úrovni;

d)

přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů a nástrojů zmírňování změny klimatu vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány.

a)

přispívat k přípravě a provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména přípravou, testováním a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, včetně případných ekosystémových přístupů;

b)

zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, případně přednostně akcí a opatření uplatňujících ekosystémový přístup, a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi;

c)

usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány přizpůsobování se změně klimatu na místní, regionální i vnitrostátní úrovni, případně přednostně ekosystémových přístupů;

d)

přispívat k přípravě a předvedení inovativních technologií, systémů a nástrojů přizpůsobování se změně klimatu vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány.

a)

podporovat zvyšování informovanosti o klimatických záležitostech, včetně vytváření veřejné podpory a podpory zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti klimatu, a prosazovat znalosti o udržitelném rozvoji;

b)

podporovat komunikaci, správu a šíření informací v oblasti klimatu a usnadňovat sdílení znalostí o úspěšných řešeních a postupech v oblasti klimatu, například rozvojem platforem spolupráce mezi zúčastněnými subjekty, a odbornou přípravu;

c)

prosazovat účinnější dodržování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti klimatu a přispívat k němu, zejména podporou vývoje a šíření osvědčených postupů a přístupů politiky;

d)

prosazovat lepší správu v oblasti klimatu širším zapojením zúčastněných subjektů, včetně nevládních organizací, do konzultací politik a jejich provádění.

a)

granty;

b)

veřejné zakázky;

c)

příspěvky do finančních nástrojů v souladu s ustanoveními o finančních nástrojích podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména článků 139 a 140 tohoto nařízení, a v souladu s provozně zaměřenými požadavky stanovenými v příslušných aktech Unie;

d)

veškeré ostatní zásahy, jež jsou nezbytné pro dosažení obecných cílů uvedených v článku 3.

a)

pilotní projekty;

b)

demonstrační projekty;

c)

projekty využívající osvědčené postupy;

d)

integrované projekty;

e)

projekty technické pomoci;

f)

projekty budování kapacit,

g)

přípravné projekty;

h)

informační projekty, projekty zaměřené na zvyšování informovanosti a projekty zaměřené na šíření osvědčených postupů;

i)

veškeré ostatní projekty, jež jsou nezbytné pro dosažení obecných cílů uvedených v článku 3.

a)

je v zájmu Unie v tom smyslu, že významnou měrou přispívají k dosažení některého z obecných cílů programu LIFE stanovených v článku 3 a specifických cílů pro prioritní oblasti uvedené v článku 9, tematických priorit uvedených v příloze III nebo specifických cílů pro prioritní oblasti uvedené v článku 13;

b)

zajišťuje nákladově efektivní přístup a být technicky a finančně soudržné a

c)

jejich provádění je řádně naplánováno.

a)

v první fázi postupu podávání žádostí: finanční plán a

b)

ve druhé fázi postupu podávání žádostí: alespoň jedno prohlášení o záměru, v němž je uveden rozsah, v jakém budou další příslušné unijní, vnitrostátní nebo soukromé finanční zdroje uvolněny, s upřesněním finančních zdrojů.

a)

průměrná míra čerpání přidělené orientační částky pro roky 2010, 2011 a 2012 podle článku 6 nařízení (ES) č. 614/2007 členským státem je nižší než 70 %;

b)

HDP členského státu na obyvatele byl v roce 2012 nižší než 90 % průměru Unie; nebo

c)

členský stát přistoupil k EU po 1. lednu 2013.

a)

průměrná míra čerpání přidělené orientační částky pro roky 2014, 2015 a 2016 uvedeného v odstavci 5 je nižší než 70 %; a

b)

průměrná míra čerpání přidělené orientační částky členským státem pro roky 2014, 2015 a 2016 vzrostla ve srovnání s průměrnou mírou čerpání pro roky 2010, 2011 a 2012.

a)

nábor nových zaměstnanců a školení pro vnitrostátní nebo regionální kontaktní místa programu LIFE;

b)

usnadňování výměny zkušeností a osvědčených postupů a podporu šíření a využívání výsledků projektů v rámci programu LIFE;

c)

přístupy „školení školitelů“;

d)

programy vysílání a výměny mezi veřejnými orgány v členských státech, zejména výměnné aktivity vysoké kvality.

a)

po dobu trvání prvního víceletého pracovního programu až 60 % způsobilých nákladů pro všechny projekty, kromě projektů uvedených v písmenu c), financované z prostředků podprogramu pro životní prostředí i z prostředků podprogramu pro oblast klimatu;

b)

po dobu trvání druhého víceletého pracovního programu až 55 % způsobilých nákladů pro všechny projekty, kromě projektů uvedených v písmenu c), financované z prostředků podprogramu pro životní prostředí i z prostředků podprogramu pro oblast klimatu;

c)

po celou dobu trvání programu LIFE:

a)

nákup přispěje ke zlepšení, k udržení a k obnově celistvosti sítě Natura 2000 zřízené podle článku 3 směrnice 92/43/EHS, včetně lepšího propojení vytvořením koridorů nebo spojovacích ostrůvků nebo jiných prvků zelené infrastruktury;

b)

nákup pozemku je jedinou nebo nákladově nejefektivnější možností, jak dosáhnout požadovaného ochranného výsledku;

c)

koupený pozemek je dlouhodobě vyhrazen pro způsoby užití, které jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 11, 14 nebo 15, a

d)

dotyčné členské státy převodem nebo jiným způsobem zajistí dlouhodobé postoupení tohoto pozemku pro účely ochrany přírody.

a)

informační a komunikační činnosti včetně kampaní na zvyšování informovanosti. Finanční zdroje přidělované na komunikační činnosti v souladu s tímto nařízením pokryjí rovněž společnou komunikaci o politických prioritách Unie, jakož i o stavu uplatňování a provádění všech zásadních právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu;

b)

studie, průzkumy, modelování a tvorbu scénářů;

c)

přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů;

d)

semináře, konference a setkání;

e)

vytváření sítí a platforem pro šíření osvědčených postupů;

f)

veškeré ostatní činnosti, jež jsou nezbytné pro dosažení obecných cílů uvedených v článku 3.

a)

rozdělení prostředků v rámci každého podprogramu mezi jednotlivé prioritní oblasti a mezi jednotlivé typy financování podle čl. 9 odst. 3 a čl. 17 odst. 4 a 5. Neprovede se žádné další předběžné rozdělení prostředků na projekty financované formou grantů na akce mezi jednotlivé prioritní oblasti nebo v rámci těchto oblastí s výjimkou projektů technické pomoci a projektů budování kapacit;

b)

témata projektů provádějících tematické priority uvedené v příloze III projektů, které mají být financovány po dobu trvání víceletého pracovního programu;

c)

kvalitativní a kvantitativní výsledky, ukazatele a cíle pro každou prioritní oblast a druh projektů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu v souladu s ukazateli výkonnosti podle čl. 3 odst. 3 a specifickými cíli každé prioritní oblasti uvedenými v článcích 10, 11, 12, 14, 15 a 16;

d)

odbornou metodiku pro postup výběru projektů a kritéria výběru a přidělení grantů v souladu s články 2 a 19 tohoto nařízení a příslušnými ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

e)

orientační harmonogramy pro výzvy k předkládání návrhů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu.

a)

do 30. června 2017 externí a nezávislou hodnotící zprávu programu LIFE (a jeho podprogramů) v polovině období za účelem přijetí rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení opatření, jež zahrne mimo jiné kvalitativní a kvantitativní aspekty jeho provádění, výši výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické rozmanitosti, dosaženou míru spolupůsobení mezi cíli, jeho doplňkovost s ostatními relevantními programy Unie, plnění cílů u všech opatření (pokud možno na úrovni výsledků a dopadů), účinnost využívání prostředků a unijní přidanou hodnotu programu. Hodnotící zpráva v polovině období bude rovněž obsahovat kvantitativní a kvalitativní analýzu příspěvku programu LIFE ke stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES. Hodnocení se dále zaměří na prostor pro zjednodušení, na jeho vnitřní a vnější soudržnost, na to, zda jsou všechny cíle programu nadále relevantní, a na to, jak daná opatření v rámci programu LIFE přispívají k dosažení cílů a úkolů strategie Evropa 2020 a k udržitelnému rozvoji. Zohlední výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu programu LIFE+. Hodnotící zpráva v polovině období je doplněna připomínkami Komise včetně jejího vyjádření ke způsobu, jakým mají být zjištění hodnocení v polovině období zohledněna při provádění programu LIFE, a zejména v jakém rozsahu je třeba změnit tematické priority stanovené v příloze III.

Hodnotící zpráva v polovině období musí obsahovat důkladné posouzení rozsahu a kvality poptávky, plánování a provádění integrovaných projektů nebo k ní takové hodnocení musí být přiloženo. Zvláštní důraz se klade na dosažený nebo očekávaný úspěch integrovaných projektů při mobilizaci jiných prostředků Unie, zejména s ohledem na výhody plynoucí z posílené soudržnosti s ostatními finančními nástroji Unie, na rozsah, v jakém jsou zapojeny zúčastněné subjekty, a na rozsah, v jakém integrované projekty zahrnují nebo mají zahrnovat předchozí projekty v rámci programu LIFE+.

b)

do 31. prosince 2023 externí nezávislou hodnotící zprávu ex post o provádění a výsledcích programu LIFE (a jeho podprogramů), jež zahrne i výši výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické rozmanitosti a hodnocení, do jaké míry program LIFE jako celek a každý z jeho podprogramů dosáhly stanovených cílů, jaké míry spolupůsobení mezi různými cíli bylo dosaženo a jakým způsobem se program LIFE podílel na plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020. Hodnotící zpráva ex post rovněž uvede, do jaké míry se podařilo začlenit cíle v oblasti životního prostředí a klimatu do dalších politik Unie, a v co největší míře posoudit, jakého hospodářského prospěchu bylo dosaženo pomocí programu LIFE a jaký dopad a přínos měl program pro zapojené komunity.