kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, pokud jde o definice, výpočet čistých krátkých pozic, kryté swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy, prahové hodnoty pro oznamovací povinnost, prahové hodnoty likvidity pro pozastavení omezení, významný pokles hodnoty finančních nástrojů a nepříznivé události

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (1), a zejména na čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 13 odst. 4, čl. 23 odst. 7 a článek 30 uvedeného nařízení,

Toto nařízení stanoví podrobná pravidla doplňující tyto články nařízení (EU) č. 236/2012:

DOPLŇUJÍCÍ UPŘESNĚNÍ DEFINIC PODLE ČL. 2 ODST. 2 A ČL. 3 ODST. 7 PÍSM. A)

1. Pro účely definování prodeje na krátko se v příslušných případech stanoví, zda se fyzická nebo právnická osoba považuje za vlastníka finančního nástroje, pokud k němu vzniklo právní nebo skutečné vlastnictví v souladu s právními předpisy, jež se vztahují na relevantní prodej uvedené akcie nebo dluhového nástroje na krátko. V případě, že jsou fyzické nebo právnické osoby skutečnými vlastníky akcie nebo dluhového nástroje, se za vlastníka uvedené akcie nebo dluhového nástroje považuje skutečný konečný vlastník, včetně situace, kdy akcii nebo dluhový nástroj drží pověřená osoba. Pro účely tohoto článku je skutečným vlastníkem investor, který nese ekonomické riziko spojené s pořízením finančního nástroje.

2. Pro účely čl. 2 odst. 1 písm. b) bodů i), ii) a iii) nařízení (EU) č. 236/2012 „prodej na krátko“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012 nezahrnuje:

Fyzická nebo právnická osoba se považuje za držitele akcie nebo dluhového nástroje pro účely čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 236/2012 za těchto okolností:

1. Držení akcií prostřednictvím dlouhé pozice v koši akcií se v souvislosti s uvedenými akciemi rovněž zohlední v rozsahu, v jakém jsou zastoupeny v uvedeném koši.

2. Jakoukoli expozicí prostřednictvím finančního nástroje jiného než akcie, který zakládá finanční výhodu v případě zvýšení ceny akcií, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012, se rozumí jakákoli expozice vůči akciovému kapitálu prostřednictvím jakéhokoli jednoho nebo vícero nástrojů vyjmenovaných v příloze I části 1.

Expozice uvedená v prvním pododstavci závisí na hodnotě akcií, pro něž se čistá krátká pozice musí vypočítat, a zakládá finanční výhodu v případě zvýšení ceny nebo hodnoty akcií.

1. Prodej akcií na krátko prostřednictvím prodeje koše akcií na krátko se v souvislosti s uvedenými akciemi rovněž zohlední v rozsahu, v jakém jsou akcie zastoupeny v koši.

2. Pro účely čl. 3 odst. 1 písm. a) a čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy pozice ve finančních nástrojích, včetně těch, které jsou uvedeny v příloze I části 1, zakládá finanční výhodu v případě snížení ceny nebo hodnoty akcií, se tato pozice zohlední při výpočtu krátké pozice.

Následující kritéria se zohlední pro účely čistých krátkých pozic podle článků 5 a 6:

1. Pro účely tohoto článku a přílohy II se cenou rozumí výnos, nebo pokud neexistuje žádný výnos pro jedny z příslušných aktiv nebo závazků nebo výnos je nevhodným komparátorem mezi příslušnými aktivy nebo závazky, výnosem se rozumí cena. Držení nástrojů financování státního dluhu prostřednictvím dlouhé pozice v koši nástrojů financování státního dluhu různých státních emitentů se ve vztahu k uvedeným státním dluhopisům rovněž zohlední v rozsahu, v jakém jsou státní dluhopisy zastoupeny v uvedeném koši.

2. Pro účely čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012 se jakoukoli expozicí prostřednictvím nástroje jiného, než jsou státní dluhopisy, který zakládá finanční výhodu v případě zvýšení ceny státních dluhopisů, rozumí jakákoli expozice prostřednictvím jednoho nebo vícero nástrojů vyjmenovaných v příloze I části 2, za předpokladu, že jejich hodnota vždy závisí na hodnotě státních dluhopisů, pro něž se musí vypočítat čisté krátké pozice, a zakládají finanční výhodu v případě zvýšení ceny nebo hodnoty státních dluhopisů.

3. Za předpokladu vysoké korelace v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012 a s odstavci 4 a 5 veškerá čistá držení státních dluhopisů státního emitenta, která jsou vysoce korelována s cenami státních dluhopisů v jakékoli krátké pozici, se zahrnou do výpočtu dlouhé pozice. Nástroje financování státního dluhu emitentů se sídlem mimo Unii se nezahrnují.

4. U aktiv s likvidní tržní cenou se vysoká korelace mezi cenou dluhového nástroje jiného státního emitenta a cenou dluhopisu daného státního emitenta měří na historickém základě za použití denních souhrnných vážených údajů za období 12 měsíců předcházejících pozici ve státních dluhopisech. U aktiv, pro která neexistuje likvidní trh nebo je historie ceny kratší než 12 měsíců, se použije vhodná náhradní doba podobné délky.

5. Pro účely čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012 se dluhové nástroje a vydané státní dluhopisy považují za vysoce korelované, pokud Pearsonův korelační koeficient dosahuje za příslušné období alespoň 80 % mezi cenou dluhových nástrojů jiného státního emitenta a cenou daných státních dluhopisů.

6. Jestliže pozice přestane být následně v průběžném časovém rámci 12 měsíců vysoce korelovaná, pak se státní dluhopisy bývalého vysoce korelovaného státního emitenta při výpočtu dlouhé pozice již nezohlední. Pozice však nepřestávají být vysoce korelované, pokud dojde k dočasnému snížení úrovně korelace státních dluhopisů pod úroveň uvedenou v odstavci 4 v období kratším než 3 měsíce, za předpokladu, že korelační koeficient je v průběhu této tříměsíční lhůty alespoň 60 %.

7. Při výpočtu čistých krátkých pozic není podstatné, zda vypořádání bylo dohodnuto v hotovosti nebo v podobě fyzického dodání podkladových aktiv.

1. Prodej státních dluhopisů na krátko prostřednictvím prodeje koše státních dluhopisů se rovněž, pokud jde o uvedené dluhopisy, zohlední v rozsahu, v jakém jsou zastoupeny v koši.

2. Pro účely čl. 3 odst. 1 písm. a) a čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012, pokud pozice v nástrojích, včetně těch, které jsou uvedeny v čl. 8 odst. 2, zakládají finanční výhodu v případě snížení ceny nebo hodnoty státních dluhopisů, se tato pozice zohlední při výpočtu krátké pozice.

3. Jakýkoli swap úvěrového selhání uváděný na státního emitenta se zahrne do výpočtu čistých krátkých pozic v uvedených státních dluhopisech. Prodej swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy se považuje za dlouhé pozice a nákupy swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy se považují za krátké pozice.

4. Jestliže pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy zajišťují riziko jiné než spojené s uvedenými státními dluhopisy, hodnotu zajištěného rizika nelze považovat za dlouhou pozici pro účely výpočtu, zda má fyzická nebo právnická osoba čisté krátké pozice ve vydaných státních dluhopisech státního emitenta.

5. Při výpočtu čistých krátkých pozic není podstatné, zda vypořádání bylo dohodnuto v hotovosti nebo v podobě fyzického dodání podkladových aktiv.

1. Pro účely výpočtu čisté krátké pozice v akciích podle čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) č. 236/2012 se pro akcie uvedené v příloze II použije model upravený podle hodnoty delta.

2. Pro veškeré výpočty dlouhých a krátkých pozic prováděné fyzickou nebo právnickou osobou, pokud jde o totožné akcie, se použijí stejné způsoby.

3. Výpočet čistých krátkých pozic zohledňuje transakce se všemi finančními nástroji, ať již uvnitř obchodního systému nebo mimo něj, které v případě změny ceny nebo hodnoty akcií zakládají finanční výhodu.

1. Pro účely čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012 se čisté krátké pozice ve státních dluhopisech vypočítají tak, že se zohlední transakce se všemi finančními nástroji, které v případě změny ceny nebo výnosu státních dluhopisů zakládají finanční výhodu. Pro státní dluhopisy uvedené v příloze II se použije model upravený podle hodnoty delta.

2. V souladu s čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) č. 236/2012 se pozice vypočítají za každého státního emitenta, v jehož nástrojích fyzická nebo právnická osoba drží krátké pozice.

ČISTÉ KRÁTKÉ POZICE VE FONDECH NEBO SKUPINÁCH PODLE ČL. 3 ODST. 7 PÍSM. C)

Způsob výpočtu pozic pro činnosti v rámci správy, pokud jde o několik fondů nebo spravovaných portfolií

1. Výpočet čisté krátké pozice, pokud jde o konkrétního emitenta, se provádí v souladu s čl. 3 odst. 7 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 236/2012 pro každý jednotlivý fond, bez ohledu na jeho právní formu, a pro každé spravované portfolio.

3. Subjekt správy agreguje čisté krátké pozice fondů a portfolií ve své správě, na které se ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi uplatňuje stejná investiční strategie.

Subjekt správy oznámí, a pokud je to stanoveno, zveřejní čisté krátké pozice zjištěné na základě odstavců 3 a 4, když v souladu s články 5 až 11 nařízení (EU) č. 236/2012 dosáhnou příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji překročí.

5. Jestliže jeden právní subjekt vykonává činnosti v rámci správy spolu s dalšími činnostmi, které se ke správě nevztahují, použije popsaný způsob uvedený v odstavcích 1 až 3 pouze na své činnosti v rámci správy a oznámí a zveřejní výsledné čisté krátké pozice.

6. Pro své činnosti, které se ke správě nevztahují, ale vedou k držení krátkých pozic subjektem na vlastní účet, provede uvedený právní subjekt výpočet čistých krátkých pozic týkajících se konkrétního emitenta v souladu s čl. 3 odst. 7 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 236/2012 a oznámí a zveřejní výsledné čisté krátké pozice.

Způsob výpočtu pozic pro právní subjekty ve skupině, které mají dlouhé nebo krátké pozice týkající se konkrétního emitenta

1. Výpočet čisté krátké pozice se provádí v souladu s čl. 3 odst. 7 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 236/2012 pro každý právní subjekt tvořící skupinu. Příslušný právní subjekt nebo jeho jménem skupina, k níž patří, oznámí a zveřejní čisté krátké pozice týkající se konkrétního emitenta, když dosáhnou prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji překročí. Pokud jeden nebo více právních subjektů tvořících skupinu jsou subjekty správy, použijí způsob popsaný v čl. 12 odst. 1 až 4 pro činnosti v rámci správy fondů a portfolií.

2. Čisté krátké a dlouhé pozice všech právních subjektů tvořících skupinu se agregují a započtou, s výjimkou pozic subjektů správy, které vykonávají činnosti v rámci správy. Skupina oznámí a případně zveřejní čisté krátké pozice týkající se konkrétního emitenta, když dosáhnou nebo překročí příslušnou prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění.

3. Pokud čistá krátká pozice dosáhne nebo překročí prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost podle článku 5 nebo prahovou hodnotu pro zveřejnění podle článku 6 nařízení (EU) č. 236/2012, potom právní subjekt v rámci skupiny podle článků 5 až 11 nařízení (EU) č. 236/2012 oznámí a zveřejní čistou krátkou pozici týkající se konkrétního emitenta vypočtenou podle odstavce 1, za předpokladu, že žádná čistá krátká pozice na úrovni skupiny vypočtená podle odstavce 2 nedosáhne prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji nepřekročí. Právní subjekt určený pro tento účel oznámí a případně zveřejní čistou krátkou pozici na úrovni skupiny týkající se konkrétního emitenta vypočtenou podle odstavce 2, jestliže

Případy, kdy se nejedná o nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy

1. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 se pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy nepovažují za nekrytou pozici v těchto případech:

2. Pro účely odst. 1 písm. a) existuje mezi hodnotou zajišťovaných aktiv nebo závazků a hodnotou referenčních státních dluhopisů korelace, jak je uvedeno v článku 18.

Případy, kdy se nejedná o nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, pokud je dlužník usazen ve více než jednom členském státě nebo se tam nacházejí aktiva nebo závazky

1. Pokud je dlužník nebo protistrana, jichž se aktivum nebo závazek týká, usazena ve více než jednom členském státě, pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 v těchto případech a za předpokladu, že je ve všech případech splněn korelační test uvedený v článku 18 tohoto nařízení:

2. Pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 v těchto případech a za předpokladu, že je ve všech případech splněn korelační test uvedený v článku 18 tohoto nařízení:

Odůvodnění nekrytých pozic ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy

Všechny fyzické nebo právnické osoby uzavírající pozici ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy na žádost příslušného orgánu

Níže jsou uvedeny případy, kdy lze aktiva a závazky zajistit prostřednictvím pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 15 a 18 a v nařízení (EU) č. 236/2012:

1. Korelační test uvedený v této kapitole je splněn v obou těchto případech:

2. Korelační test uvedený v odstavci 1 se považuje za splněný, jestliže lze prokázat, že

3. Na žádost relevantního příslušného orgánu relevantní smluvní strana doloží, že v době sjednání pozice ve swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy byl korelační test splněn.

1. Pokud dokonalé zajištění není možné, nevyžaduje se při určování toho, zda je velikost pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy přiměřená velikosti zajištěných expozic, přesná shoda a podle odstavce 2 je přípustné omezené přezajištění. Relevantní strana na žádost příslušného orgánu odůvodní, proč přesná shoda nebyla možná.

2. Pokud to odůvodňuje povaha zajišťovaných aktiv a závazků a jejich vztah k hodnotě závazků státu, které jsou zahrnuty do swapu úvěrového selhání, na zajištění dané hodnoty expozic se drží vyšší hodnota swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy. Avšak toto je přípustné pouze tehdy, pokud se prokáže, že vyšší hodnota swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy je nezbytná, aby odpovídala relevantní míře rizika spojeného s referenčním portfoliem, přičemž se vezmou v úvahu tyto faktory:

3. Je odpovědností držitele pozice, aby zajistil, že jeho pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy zůstane vždy přiměřená a že doba trvání pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy je co nejúžeji spjata, za převládajících tržních zvyklostí a likvidity, s dobou trvání zajišťovaných expozic nebo dobou, po kterou má dotyčná osoba v úmyslu expozici držet. Pokud jsou expozice zajištěné pozicí ve swapech úvěrového selhání zlikvidovány nebo splaceny, musí být buď nahrazeny rovnocennými expozicemi, nebo se pozice ve swapech úvěrového selhání musí snížit nebo jiným způsobem odstranit.

4. Za předpokladu, že pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy byla v době sjednání krytá, nemá se za to, že se stane nekrytou, pokud jediným důvodem k tomu, aby se stala nekrytou, je kolísání tržní hodnoty zajištěných expozic nebo hodnoty swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy.

5. Ve všech případech, kdy strany převezmou pozici ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy v důsledku svých závazků jako členů ústřední protistrany, která vypořádává transakce se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy, a v důsledku fungování pravidel uvedené ústřední protistrany, se taková pozice považuje za nedobrovolnou pozici, a ne za pozici, kterou strana sjednala, a proto se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012.

Způsob výpočtu nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy

1. Výpočet pozice fyzické nebo právnické osoby ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy představuje její čistou pozici.

2. Při výpočtu hodnoty způsobilých rizik zajištěných nebo zajišťovaných prostřednictvím pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy se rozlišuje mezi statickou a dynamickou strategií zajištění. V případě statického zajištění, jako jsou přímé expozice vůči státu nebo subjektům veřejného sektoru daného státu, se jako metrická míra použije tzv. „jump to default“ měření ztráty, jestliže subjekt, vůči němuž má držitel pozice expozici, přestane splácet. Výsledná hodnota se potom porovná s čistou pomyslnou hodnotou pozice ve swapech úvěrového selhání.

3. Při výpočtu hodnoty rizik upravených o tržní hodnotu, pro něž je zapotřebí dynamická strategie zajištění, musí být výpočty provedeny na základě úpravy o riziko spíše než na pomyslném základě, přičemž se zohlední rozsah, v jakém by se expozice během svého trvání mohla zvýšit nebo snížit, a relativní volatilita zajišťovaných aktiv a závazků a referenčních státních dluhopisů. Úprava podle hodnoty beta se použije, jestliže se aktiva nebo závazky, pro které se pozice ve swapech úvěrového selhání používá jako zajištění, liší od referenčního aktiva swapu úvěrového selhání.

4. Nepřímé expozice vůči rizikům, například prostřednictvím indexů, fondů, jednotek ke speciálním účelům, a pozicím ve swapech úvěrového selhání se zohlední úměrně k rozsahu, v němž jsou referenční aktivum, závazek nebo swap úvěrového selhání zastoupeny v indexu, fondu nebo jiném mechanismu.

5. Hodnota způsobilého portfolia aktiv nebo závazků, které mají být zajištěny, se odečte od hodnoty čisté pozice swapů úvěrového selhání, která je držena. Pokud je výsledné číslo kladné, pozice se považuje za nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012.

PRAHOVÉ HODNOTY PRO OZNAMOVACÍ POVINNOST TÝKAJÍCÍ SE ČISTÝCH KRÁTKÝCH POZIC VE STÁTNÍCH DLUHOPISECH PODLE ČL. 7 ODST. 3

Prahové hodnoty pro oznamovací povinnost týkající se čistých krátkých pozic ve vydaných státních dluhopisech

1. Příslušnou mírou pro prahovou hodnotu, kdy se relevantnímu příslušnému orgánu učiní oznámení o čistých krátkých pozicích ve vydaných státních dluhopisech státního emitenta, je procento celkové výše nesplacených vydaných státních dluhopisů za každého státního emitenta.

2. Prahovou hodnotou pro oznámení je peněžitá výše. Tato peněžitá výše se stanoví použitím procentuální prahové hodnoty na nesplacené státní dluhopisy státního emitenta a zaokrouhlí se nahoru na nejbližší milion EUR.

3. Peněžitá výše, která je výsledkem použití procentuální prahové hodnoty, se čtvrtletně reviduje a aktualizuje, aby byly zohledněny změny v celkové výši nesplacených vydaných státních dluhopisů každého státního emitenta.

4. Peněžitá výše, která je výsledkem použití procentuální prahové hodnoty, a celková výše nesplacených vydaných státních dluhopisů se vypočítá v souladu se způsobem výpočtu čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech.

5. Počáteční výše a další přírůstkové hodnoty týkající se státních emitentů se stanoví na základě těchto faktorů:

6. S přihlédnutím k faktorům v odstavci 5 je příslušnou prahovou hodnotou pro oznamovací povinnost týkající se počáteční výše za každého státního emitenta procento, které se rovná 0,1 % nebo 0,5 % celkové výše nesplacených vydaných státních dluhopisů. Příslušné procento, které se použije pro každého emitenta, se stanoví podle kritérií uvedených v odstavci 5 tak, že se každému státnímu emitentu přiřadí jedna ze dvou procentních prahových hodnot použitých pro výpočet peněžité výše, která bude relevantní pro oznámení.

7. Dvě počáteční kategorie prahových hodnot ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost jsou

8. Další přírůstkové hodnoty se stanoví ve výši 50 % počátečních prahových hodnot a činí

9. Státní emitent přejde do skupiny s odpovídající prahovou hodnotou, pokud na trhu se státními dluhopisy státního emitenta došlo ke změnám a tato změna za použití faktorů stanovených v odstavci 5 trvá nejméně jeden kalendářní rok.

PARAMETRY A ZPŮSOBY VÝPOČTU PRAHOVÉ HODNOTY LIKVIDITY PRO POZASTAVENÍ OMEZENÍ PRODEJE STÁTNÍCH DLUHOPISŮ NA KRÁTKO PODLE ČL. 13 ODST. 4

Způsoby výpočtu a stanovení prahové hodnoty likvidity pro pozastavení omezení prodeje státních dluhopisů na krátko

1. Mírou likvidity vydaných státních dluhopisů, kterou použije každý příslušný orgán, je obrat, definovaný jako celková nominální hodnota dluhových nástrojů, s nimiž se obchoduje, v poměru ke koši referenčních nástrojů s rozdílnými splatnostmi.

2. Pokud měsíční obrat klesne pod pátý percentil měsíčního objemu obchodovaného v předcházejících dvanácti měsících, je možné dočasně pozastavit omezení nekrytého prodeje státních dluhopisů na krátko.

3. Za účelem provedení těchto výpočtů použije každý příslušný orgán reprezentativní údaje, které jsou snadno dostupné z jednoho nebo více obchodních systémů, z mimoburzovního obchodování nebo z obou míst, a poté o použitých údajích informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

4. Dříve než příslušné orgány vykonají pravomoc pozastavit omezení týkající se prodeje státních dluhopisů na krátko, ujistí se, že významný pokles likvidity není výsledkem sezonních dopadů na likviditu.

VÝZNAMNÝ POKLES HODNOTY FINANČNÍCH NÁSTROJŮ JINÝCH NEŽ LIKVIDNÍCH AKCIÍ PODLE ČLÁNKU 23

Významný pokles hodnoty finančních nástrojů jiných než likvidních akcií

1. V případě akcie jiné než likvidní akcie se výrazným poklesem hodnoty za jediný den obchodování v porovnání s uzavírací cenou předchozího dne obchodování rozumí

2. Zvýšení výnosu o 7 % nebo více po celé délce výnosové křivky za jediný den obchodování týkající se příslušného státního emitenta se v případě státního dluhopisu považuje za významný pokles hodnoty.

3. Zvýšení výnosu o 10 % nebo více u korporátního dluhopisu za jediný den obchodování se považuje za významný pokles hodnoty korporátního dluhopisu.

4. Pokles ceny nástroje peněžního trhu o 1,5 % nebo více za jediný den obchodování se považuje za významný pokles hodnoty nástroje peněžního trhu.

5. Pokles ceny fondu obchodovaného na burze o 10 % nebo více za jediný den obchodování se považuje za významný pokles hodnoty fondu obchodovaného na burze, včetně fondů obchodovaných na burze, které jsou SKIPCP. Fond obchodovaný na burze, který využívá pákový efekt, se upraví o příslušný pákový poměr, aby odrážel 10 % pokles ceny ekvivalentního fondu přímo obchodovaného na burze, který nevyužívá pákový efekt. Reverzní fond obchodovaný na burze se upraví o faktor v hodnotě –1, aby odrážel 10 % pokles ceny ekvivalentního fondu přímo obchodovaného na burze, který nevyužívá pákový efekt.

6. Pokud se v obchodním systému obchoduje s derivátem, včetně finančních rozdílových smluv, a jeho jediným podkladovým finančním nástrojem je finanční nástroj, u něhož je významný pokles hodnoty uveden v tomto článku a čl. 23 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012, má se za to, že k výraznému poklesu hodnoty derivátového nástroje došlo, pokud došlo k významnému poklesu uvedeného podkladového finančního nástroje.

Kritéria a faktory, které je třeba zohlednit při určení toho, kdy dochází k nepříznivým událostem nebo nepříznivému vývoji a ohrožení

1. Pro účely článků 18 až 21 nařízení (EU) č. 236/2012 zahrnují nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které mohou vést k vážnému ohrožení finanční stability nebo důvěry v trh v dotyčném členském státě nebo v jednom nebo více jiných členských státech podle článku 30 nařízení (EU) č. 236/2012, jakoukoli činnost, výsledek, skutečnost nebo událost, které vedou nebo by odůvodněně mohly vést k těmto skutečnostem:

2. Pro účely článku 27 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zohlední při zvažování kritérií stanovených v odstavci 1 možnost jakéhokoli přelévání do jiných systémů nebo k jiným emitentům nebo jejich nákazy, a zejména existenci všech typů nezávisle se projevujících jevů.

3. Pro účely čl. 28 odst. 2 písm. a) se ohrožením řádného fungování finančních trhů a jejich integrity nebo stability celého nebo části finančního systému v Unii rozumí

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA I

ČÁST 1

Článek 5 a 6

—

opce,

—	kryté opční listy,

—

futures,

—	indexové nástroje,

—	rozdílové smlouvy,

—	akcie / podílové jednotky fondů obchodovaných na burze,

—

swapy,

—	sázky na spready,

—	strukturované retailové investiční produkty nebo profesionální investiční produkty,

—	komplexní deriváty,

—	certifikáty týkající se akcií,

—	globální depozitní certifikáty.

ČÁST 2

Článek 7

—

opce,

—

futures,

—	indexové nástroje,

—	rozdílové smlouvy,

—

swapy,

—	sázky na spready,

—	komplexní deriváty,

—	certifikáty týkající se státních dluhopisů.

PŘÍLOHA II

ČÁST 1

Model upravený podle hodnoty delta pro akcie

Článek 10

1. Jakákoli derivátová nebo hotovostní pozice se započítá na bázi upravené podle hodnoty delta, přičemž hotovostní pozice má hodnotu delta 1. Za účelem výpočtu hodnoty delta derivátu zohlední investoři stávající implikovanou volatilitu derivátu a uzavírací cenu nebo poslední cenu podkladového nástroje. Za účelem výpočtu čisté krátké pozice, včetně kapitálových nebo hotovostních investic a derivátů, vypočítají fyzické nebo právnické osoby individuální pozici upravenou podle hodnoty delta každého derivátu, který je držen v portfoliu, s přičtením nebo případně odečtením všech hotovostních pozic.

2. Nominální hotovostní krátká pozice nemůže být kompenzována ekvivalentní nominální dlouhou pozicí v derivátech. Dlouhé pozice v derivátech upravené podle hodnoty delta nemohou být kompenzovány stejnými nominálními krátkými pozicemi sjednanými v důsledku úpravy hodnoty delta v jiných finančních nástrojích. Fyzické nebo právnické osoby, které uzavírají derivátové smlouvy vedoucí k čistým krátkým pozicím, které musí být oznámeny nebo zveřejněny podle článků 5 až 11 nařízení (EU) č. 236/2012, vypočítají změny čistých krátkých pozic ve svých portfoliích na základě změn hodnoty delta.

3. Jakékoli transakce, které zakládají finanční výhodu v případě změny ceny nebo hodnoty akcie držené jako součást koše, indexu nebo fondu obchodovaného na burze, se zahrnou při výpočtu pozice každé jednotlivé akcie. Pozice těchto finančních nástrojů se vypočtou s ohledem na váhu uvedené akcie v podkladovém koši, indexu nebo fondu. Fyzické nebo právnické osoby provedou výpočty týkající se těchto finančních nástrojů podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012.

4. Čistá krátká pozice se vypočítá započtením dlouhých a krátkých pozic upravených podle hodnoty delta pro daného emitenta.

5. V případě vydaného akciového kapitálu, pokud emitenti mají několik kategorií akcií, se zohlední celkový počet vydaných akcií v každé kategorii a sečte se.

6. Výpočet čistých krátkých pozic zohlední změny akciového kapitálu emitenta, které mohou vést k zahájení nebo ukončení oznamovací povinnosti podle článku 5 nařízení (EU) č. 236/2012.

7. Nové akcie vydané v rámci navýšení kapitálu se zahrnou do výpočtu celkového vydaného akciového kapitálu ode dne, kdy jsou přijaty k obchodování v obchodním systému.

8. Čistá krátká pozice vyjádřená jako procentní podíl na vydaném akciovém kapitálu společnosti se vypočte jako podíl čisté krátké pozice v ekvivalentu akcií na celkovém vydaném akciovém kapitálu společnosti.

ČÁST 2

Model upravený podle hodnoty delta pro státní dluhopisy

Článek 11

1. Veškeré hotovostní pozice se zohlední na základě jejich nominální hodnoty upravené vzhledem k době trvání. Opce a jiné derivátové nástroje se upraví podle své hodnoty delta, která se vypočítá v souladu s částí 1. Výpočty čistých krátkých pozic obsahujících hotovostní investice i deriváty představují individuální pozici každého derivátu, který je držen v portfoliu, upravenou podle hodnoty delta, s přičtením nebo odečtením všech hotovostních pozic, přičemž delta hotovostních pozic se rovná 1.

2. Nominální pozice v dluhopisech vydaných v jiných měnách, než je euro, se přepočítají na eura na základě poslední důvěryhodné aktualizované spotové ceny měny, která je k dispozici. Stejná zásada se použije na ostatní finanční nástroje.

3. Jiné deriváty, jako jsou forwardové dluhopisy, se rovněž upraví v souladu s odstavci 1, 2 a 3.

4. Jakýkoli ekonomický podíl nebo pozice, které zakládají finanční výhodu týkající se státních dluhopisů držených jako součást koše, indexu nebo fondu obchodovaného na burze, se zahrnou do výpočtu pozice týkající se každého jednotlivého státního dluhopisu. Pozice těchto finančních nástrojů se vypočtou s ohledem na váhu uvedené expozice státních dluhopisů v podkladovém koši, indexu nebo fondu. Investoři provedou výpočty týkající se těchto finančních nástrojů podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012.

5. Pro výpočty v případě nástrojů financování státního dluhu s vysokou korelací se uplatní tytéž způsoby výpočtu dlouhých pozic týkajících se dluhových nástrojů státního emitenta. Pro účely výpočtu se zohlední dlouhé pozice týkající se dluhových nástrojů státního emitenta, u kterých je stanovení cen vysoce korelováno se stanovením cen daných státních dluhopisů. Pokud tyto pozice již nesplňují test vysoké korelace, potom se nezohlední za účelem kompenzace krátkých pozic.

6. Nominální dlouhé pozice ve swapech úvěrového selhání se do výpočtu zahrnou jako krátké pozice. Při výpočtu pozice investora ve swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy se použijí jeho čisté pozice. Pozice, které mají být kryty nebo zajištěny prostřednictvím nákupu swapů úvěrového selhání, které nejsou státními dluhopisy, se jako dlouhé pozice nezohlední. Má se za to, že swapy úvěrového selhání mají hodnotu delta 1.

7. Čistá krátká pozice se vypočítá započtením ekvivalentních nominálních dlouhých a krátkých pozic upravených podle hodnoty delta týkajících se vydaných státních dluhopisů státního emitenta.

8. Čistá krátká pozice se vyjádří v peněžité výši v eurech.

9. Výpočet pozic zohlední změny korelací a celkového objemu státních dluhopisů státního emitenta.

10. Za účelem kompenzace krátkých pozic týkajících se státních dluhopisů se zohlední pouze dlouhé pozice v dluhových nástrojích státního emitenta, u nichž je stanovení cen vysoce korelováno se stanovením cen dotyčných státních dluhopisů státního emitenta. V případech, kdy investor drží několik krátkých pozic týkajících se různých státních emitentů, se daná dlouhá pozice vysoce korelovaného dluhopisu použije za účelem kompenzace krátké pozice pouze jednou. Pro započtení různých krátkých pozic sjednaných ve vysoce korelovaných státních dluhopisech nelze použít stejnou dlouhou pozici několikrát.

11. Fyzické nebo právnické osoby s vícenásobnými alokacemi dlouhých pozic vysoce korelovaných dluhopisů, které se týkají několika různých státních emitentů, vedou záznamy prokazující jejich způsoby alokace.