9.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 274/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 918/2012

ze dne 5. července 2012,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, pokud jde o definice, výpočet čistých krátkých pozic, kryté swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy, prahové hodnoty pro oznamovací povinnost, prahové hodnoty likvidity pro pozastavení omezení, významný pokles hodnoty finančních nástrojů a nepříznivé události

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (1), a zejména na čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 13 odst. 4, čl. 23 odst. 7 a článek 30 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 236/2012 ukládá určitá opatření, pokud jde o prodej na krátko a swapy úvěrového selhání. Ustanovení článku 42 nařízení (EU) č. 236/2012 zmocňuje Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci, aby podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie doplnila ustanovení uvedeného nařízení. Tento akt v přenesené pravomoci doplňuje a mění některé nepodstatné prvky.

(2)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisí, protože prahové hodnoty pro oznamování a zveřejňování a určení nekrytých swapů úvěrového selhání závisí na definicích a způsobech výpočtu krátkých pozic, zatímco ustanovení o významném poklesu hodnoty finančních nástrojů a poklesu likvidity na trzích státních dluhopisů a určení nepříznivých událostí jsou propojeny neoddělitelně. S cílem zajistit soudržnost mezi uvedenými předpisy o prodeji na krátko, které by měly vstoupit v platnost současně, je vhodné zahrnout všechna ustanovení požadovaná nařízením (EU) č. 236/2012 do jediného nařízení.

(3)

Nařízení (EU) č. 236/2012 obsahuje některé definice. Z důvodu lepší srozumitelnosti a právní jistoty je vhodné, aby byla stanovena doplňující ustanovení, pokud jde o definice v čl. 2 odst. 1, zejména kdy se fyzická nebo právnická osoba považuje za vlastníka finančního nástroje pro účely definice prodeje na krátko, a další upřesnění, kdy je fyzická nebo právnická osoba „držitelem“ akcie nebo dluhového nástroje pro účely nařízení (EU) č. 236/2012. Upřesnění jsou zvolená tak, aby bylo zajištěno, že nařízení (EU) č. 236/2012 důsledně působí se zamýšleným účinkem navzdory rozdílnému přístupu právních předpisů členských států. Pojetí vlastnictví a držení cenných papírů v členských státech nejsou v současnosti harmonizována, ale záměrem ustanovení nařízení (EU) č. 236/2012 je, aby byly použity pouze na prodej na krátko, aniž by byl dotčen jakýkoli budoucí vývoj v oblasti právních předpisů, jako je harmonizace právních předpisů.

(4)

Nařízení (EU) č. 236/2012 ukládá omezení a povinnosti, např. požadavky na oznamování a zveřejňování fyzickým nebo právnickým osobám, které drží nebo sjednávají čisté krátké pozice v akciích a ve státních dluhopisech. Dlouhé a krátké pozice v akciích a státních dluhopisech mohou být drženy a oceňovány různými způsoby. S cílem zajistit soudržnost a uvést v účinnost záměr opatření, pokud jde o krátké pozice v akciích a ve státních dluhopisech, je proto nutné dále upřesnit, jak by se měly čisté krátké pozice vypočítat. Prodej na krátko se může uskutečnit prostřednictvím jediného nástroje nebo koše státních dluhopisů, a tak je nezbytné upřesnit, jak zahrnout prodej na krátko pomocí koše do těchto výpočtů. S cílem zajistit spolehlivý přístup, pokud jde o výpočet čistých krátkých pozic, je ke specifikaci dlouhých pozic v akciích nezbytné použít restriktivnější přístup než pro krátké pozice v akciích. Protože hodnota některých finančních nástrojů závisí na změnách ceny podkladových nástrojů, je nezbytné stanovit, jak toto zohlednit. Je stanovena metodika úpravy podle hodnoty delta, protože je to všeobecně přijímaná praxe.

(5)

Čisté krátké pozice se vypočítají na základě dlouhých a krátkých pozic držených fyzickou nebo právnickou osobou. Avšak dlouhé a krátké pozice mohou držet různé subjekty ve skupině nebo různé fondy spravované správcem fondu. Velké čisté krátké pozice lze zatajit jejich rozdělením mezi subjekty v rámci skupiny nebo mezi různé fondy. Aby se snížilo vyhýbání se daňovým povinnostem a bylo zajištěno, že oznamování a zveřejňování krátkých pozic poskytuje přesný a reprezentativní obraz, jsou zapotřebí podrobnější ustanovení, která by upřesnila, jak by měl být výpočet čistých krátkých pozic proveden pro subjekty v rámci skupiny a v případě správců fondů. Aby tato ustanovení byla uvedena v účinnost, je nezbytné definovat význam investiční strategie za účelem objasnění, které krátké pozice subjektů ve skupině a které krátké pozice fondů by měly být agregovány. Rovněž je nezbytné definovat činnosti v rámci správy fondů s cílem objasnit, které krátké pozice fondů by měly být agregovány. Aby bylo zajištěno, že k oznamování dochází, je nezbytné stanovit, které subjekty ve skupině nebo různých fondech jsou povinny provádět výpočty a mají oznamovací povinnost.

(6)

Nařízení (EU) č. 236/2012 ukládá omezení uzavírat transakce v oblasti nekrytých swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy, ale povoluje uzavírat kryté swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy pro účely legitimního zajištění. Použitím swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy může být zajištěna široká škála aktiv a závazků, ale rozlišit mezi legitimním zajištěním a spekulací může být v mnoha případech obtížné. Proto je třeba podrobného a dodatečného upřesnění, v jakých případech lze swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy považovat za kryté. Pokud je třeba jednotně stanovit kvantitativní míru korelace, měl by se použít jednoduchý, široce přijímaný a srozumitelný parametr, jako je Pearsonův korelační koeficient, který se vypočítá jako kovariance dvou proměnných vydělená součinem jejich směrodatných odchylek. Propojit aktiva se závazky, aby tvořily ideální zajištění, je v praxi obtížné vzhledem k rozdílným charakteristikám různých aktiv a závazků, jakož i volatilitě jejich hodnot. Nařízení (EU) č. 236/2012 vyžaduje přiměřený přístup k opatřením, a proto je při definování nekrytého swapu úvěrového selhání nutné stanovit, jak by měl být přiměřený přístup použit na aktiva a závazky zajištěné krytým swapem úvěrového selhání. Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 236/2012 nepředepisuje konkrétní stupeň korelace nezbytné pro krytou pozici swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy, je třeba stanovit, že by se mělo jednat o korelaci významnou.

(7)

Nařízení (EU) č. 236/2012 požaduje, aby fyzická nebo právnická osoba, která drží čistou krátkou pozici ve státních dluhopisech, která je vyšší než prahová hodnota, tyto pozice oznámila relevantnímu příslušnému orgánu. Odpovídající upřesnění této prahové hodnoty je tudíž nezbytné. Oznamování minimálních hodnot, které by neměly mít žádný významný dopad na relevantní trh se státními dluhopisy, by se nemělo vyžadovat a prahová hodnota by měla vzít v úvahu, mimo jiné, likviditu každého jednotlivého trhu s dluhopisy a výši nesplacených státních dluhopisů, jakož i cíle tohoto opatření.

(8)

Údaje požadované pro výpočet prahových hodnot pro oznamovací povinnost týkající se čistých krátkých pozic, pokud jde o vydané státní dluhopisy, nebudou k dispozici k datu vstupu tohoto nařízení v platnost. Proto dvěma používanými kritérii ke stanovení výchozích prahových hodnot pro oznamovací povinnost v den vyhlášení by za prvé měl být celkový objem nesplacených vydaných státních dluhopisů státního emitenta a za druhé existence likvidního trhu s futures pro uvedené státní dluhopisy. Revidované prahové hodnoty by měly být schváleny, jakmile budou k dispozici relevantní údaje o všech kritériích.

(9)

Pokud likvidita na trhu se státními dluhopisy klesne pod určitou prahovou hodnotu, omezení pro investory uzavírat nekryté prodeje státních dluhopisů na krátko mohou být dočasně pozastavena za účelem stimulace likvidity na uvedeném trhu. Pokud v obchodním systému dojde k významnému poklesu hodnoty finančního nástroje, příslušné orgány mohou prodej na krátko zakázat, omezit nebo jinak omezit transakce s uvedeným nástrojem. Objevuje se široká škála nástrojů a je nutné stanovit prahovou hodnotu pro každou z různých kategorií finančních nástrojů s přihlédnutím k rozdílům, jako jsou rozdíly mezi nástroji a různými volatilitami na jejich příslušných trzích.

(10)

V tomto nařízení není stanovena prahová hodnota pro významný pokles hodnoty ceny podílové jednotky kotovaných SKIPCP, s výjimkou fondů obchodovaných na burze, které jsou SKIPCP, protože i když se v obchodním systému může cena volně lišit, vztahuje se na ni pravidlo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (2), které udržuje ceny v blízkosti čisté hodnoty aktiv SKIPCP. Není stanovena žádná prahová hodnota pro významný pokles hodnoty derivátů jiných než těch, jež jsou uvedeny v tomto nařízení.

(11)

Toto nařízení vyjasňuje intervenční pravomoci jak relevantních příslušných orgánů, tak Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (orgánu ESMA), který byl zřízen a vykonává své pravomoci v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3), pokud jde o nepříznivé události nebo vývoj. Je potřebný seznam těchto událostí, aby byl zajištěn soudržný přístup a zároveň bylo povoleno přijetí vhodných opatření, pokud dojde k nepředvídaným nepříznivým událostem nebo nepříznivému vývoji.

(12)

Z důvodů právní jistoty je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost ve stejný den jako nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 919/2012 (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

VŠEOBECNĚ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podrobná pravidla doplňující tyto články nařízení (EU) č. 236/2012:

čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňují definice vlastnictví a prodeje na krátko,

čl. 3 odst. 7 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňují případy a způsob výpočtu čistých krátkých pozic a definice držení,

čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňují nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy a způsoby výpočtu pro skupiny a činnosti v rámci správy fondů,

čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňuje prahová hodnota pro oznamovací povinnost týkající se významných krátkých pozic ve státních dluhopisech,

čl. 13 odst. 4 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňuje prahová hodnota likvidity pro pozastavení omezení prodeje státních dluhopisů na krátko,

čl. 23 odst. 7 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňuje, co se rozumí významným poklesem hodnoty finančních nástrojů jiných než likvidní akcie,

článek 30 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy se dále upřesňují kritéria a faktory, které se zohlední při určování, zda nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj uvedené v článcích 18 až 21 a v článku 27 a objevily se hrozby uvedené v čl. 28 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 236/2012.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„skupinou“ se rozumí ty právní subjekty, které jsou ovládanými podniky ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (5), a fyzická nebo právnická osoba, která takový podnik ovládá;

b)

„nadnárodním emitentem“ se rozumí emitent ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. d) bodů i), iv), v) a vi) nařízení (EU) č. 236/2012.

KAPITOLA II

DOPLŇUJÍCÍ UPŘESNĚNÍ DEFINIC PODLE ČL. 2 ODST. 2 A ČL. 3 ODST. 7 PÍSM. A)

Článek 3

Upřesnění pojmu „vlastnictví“ a definování prodeje na krátko

1.   Pro účely definování prodeje na krátko se v příslušných případech stanoví, zda se fyzická nebo právnická osoba považuje za vlastníka finančního nástroje, pokud k němu vzniklo právní nebo skutečné vlastnictví v souladu s právními předpisy, jež se vztahují na relevantní prodej uvedené akcie nebo dluhového nástroje na krátko. V případě, že jsou fyzické nebo právnické osoby skutečnými vlastníky akcie nebo dluhového nástroje, se za vlastníka uvedené akcie nebo dluhového nástroje považuje skutečný konečný vlastník, včetně situace, kdy akcii nebo dluhový nástroj drží pověřená osoba. Pro účely tohoto článku je skutečným vlastníkem investor, který nese ekonomické riziko spojené s pořízením finančního nástroje.

2.   Pro účely čl. 2 odst. 1 písm. b) bodů i), ii) a iii) nařízení (EU) č. 236/2012 „prodej na krátko“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012 nezahrnuje:

a)

prodej finančních nástrojů, které byly převedeny v rámci smlouvy o půjčce cenných papírů nebo repo dohody, za předpokladu, že tyto cenné papíry budou buď vráceny, nebo převodce cenné papíry stáhne, aby v době splatnosti bylo možné provést vypořádání;

b)

prodej finančního nástroje fyzickou nebo právnickou osobou, která finanční nástroj koupila před vlastním prodejem, ale uvedený finanční nástroj v době prodeje nepřevzala, za předpokladu, že tento finanční nástroj bude dodán v takový okamžik, aby v době splatnosti bylo možné provést vypořádání;

c)

prodej finančního nástroje fyzickou nebo právnickou osobou, která uplatňuje opci nebo podobný nárok spojený s uvedeným finančním nástrojem, za předpokladu, že tento finanční nástroj bude dodán v takový okamžik, aby v době splatnosti bylo možné provést vypořádání.

Článek 4

Držení

Fyzická nebo právnická osoba se považuje za držitele akcie nebo dluhového nástroje pro účely čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 236/2012 za těchto okolností:

a)

fyzická nebo právnická osoba vlastní akcii nebo dluhový nástroj v souladu s čl. 3 odst. 1;

b)

fyzická nebo právnická osoba má vymahatelný nárok na převod vlastnictví akcie nebo dluhového nástroje na svou osobu v souladu s právními předpisy, které se vztahují na relevantní prodej.

KAPITOLA III

ČISTÉ KRÁTKÉ POZICE PODLE ČL. 3 ODST. 7 PÍSM. B)

Článek 5

Čisté krátké pozice v akciích – dlouhé pozice

1.   Držení akcií prostřednictvím dlouhé pozice v koši akcií se v souvislosti s uvedenými akciemi rovněž zohlední v rozsahu, v jakém jsou zastoupeny v uvedeném koši.

2.   Jakoukoli expozicí prostřednictvím finančního nástroje jiného než akcie, který zakládá finanční výhodu v případě zvýšení ceny akcií, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012, se rozumí jakákoli expozice vůči akciovému kapitálu prostřednictvím jakéhokoli jednoho nebo vícero nástrojů vyjmenovaných v příloze I části 1.

Expozice uvedená v prvním pododstavci závisí na hodnotě akcií, pro něž se čistá krátká pozice musí vypočítat, a zakládá finanční výhodu v případě zvýšení ceny nebo hodnoty akcií.

Článek 6

Čisté krátké pozice v akciích – krátké pozice

1.   Prodej akcií na krátko prostřednictvím prodeje koše akcií na krátko se v souvislosti s uvedenými akciemi rovněž zohlední v rozsahu, v jakém jsou akcie zastoupeny v koši.

2.   Pro účely čl. 3 odst. 1 písm. a) a čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012, kdy pozice ve finančních nástrojích, včetně těch, které jsou uvedeny v příloze I části 1, zakládá finanční výhodu v případě snížení ceny nebo hodnoty akcií, se tato pozice zohlední při výpočtu krátké pozice.

Článek 7

Čisté krátké pozice v akciích – všeobecně

Následující kritéria se zohlední pro účely čistých krátkých pozic podle článků 5 a 6:

a)

není podstatné, zda vypořádání bylo dohodnuto v hotovosti nebo v podobě fyzického dodání podkladových aktiv;

b)

krátké pozice ve finančních nástrojích, které dávají vzniknout nároku na nevydané akcie, upisovací práva, konvertibilní dluhopisy a jiné obdobné nástroje, se při výpočtu čisté krátké pozice nepovažují za krátké pozice.

Článek 8

Čisté krátké pozice ve státních dluhopisech – dlouhé pozice

1.   Pro účely tohoto článku a přílohy II se cenou rozumí výnos, nebo pokud neexistuje žádný výnos pro jedny z příslušných aktiv nebo závazků nebo výnos je nevhodným komparátorem mezi příslušnými aktivy nebo závazky, výnosem se rozumí cena. Držení nástrojů financování státního dluhu prostřednictvím dlouhé pozice v koši nástrojů financování státního dluhu různých státních emitentů se ve vztahu k uvedeným státním dluhopisům rovněž zohlední v rozsahu, v jakém jsou státní dluhopisy zastoupeny v uvedeném koši.

2.   Pro účely čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012 se jakoukoli expozicí prostřednictvím nástroje jiného, než jsou státní dluhopisy, který zakládá finanční výhodu v případě zvýšení ceny státních dluhopisů, rozumí jakákoli expozice prostřednictvím jednoho nebo vícero nástrojů vyjmenovaných v příloze I části 2, za předpokladu, že jejich hodnota vždy závisí na hodnotě státních dluhopisů, pro něž se musí vypočítat čisté krátké pozice, a zakládají finanční výhodu v případě zvýšení ceny nebo hodnoty státních dluhopisů.

3.   Za předpokladu vysoké korelace v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012 a s odstavci 4 a 5 veškerá čistá držení státních dluhopisů státního emitenta, která jsou vysoce korelována s cenami státních dluhopisů v jakékoli krátké pozici, se zahrnou do výpočtu dlouhé pozice. Nástroje financování státního dluhu emitentů se sídlem mimo Unii se nezahrnují.

4.   U aktiv s likvidní tržní cenou se vysoká korelace mezi cenou dluhového nástroje jiného státního emitenta a cenou dluhopisu daného státního emitenta měří na historickém základě za použití denních souhrnných vážených údajů za období 12 měsíců předcházejících pozici ve státních dluhopisech. U aktiv, pro která neexistuje likvidní trh nebo je historie ceny kratší než 12 měsíců, se použije vhodná náhradní doba podobné délky.

5.   Pro účely čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012 se dluhové nástroje a vydané státní dluhopisy považují za vysoce korelované, pokud Pearsonův korelační koeficient dosahuje za příslušné období alespoň 80 % mezi cenou dluhových nástrojů jiného státního emitenta a cenou daných státních dluhopisů.

6.   Jestliže pozice přestane být následně v průběžném časovém rámci 12 měsíců vysoce korelovaná, pak se státní dluhopisy bývalého vysoce korelovaného státního emitenta při výpočtu dlouhé pozice již nezohlední. Pozice však nepřestávají být vysoce korelované, pokud dojde k dočasnému snížení úrovně korelace státních dluhopisů pod úroveň uvedenou v odstavci 4 v období kratším než 3 měsíce, za předpokladu, že korelační koeficient je v průběhu této tříměsíční lhůty alespoň 60 %.

7.   Při výpočtu čistých krátkých pozic není podstatné, zda vypořádání bylo dohodnuto v hotovosti nebo v podobě fyzického dodání podkladových aktiv.

Článek 9

Čisté krátké pozice ve státních dluhopisech – krátké pozice

1.   Prodej státních dluhopisů na krátko prostřednictvím prodeje koše státních dluhopisů se rovněž, pokud jde o uvedené dluhopisy, zohlední v rozsahu, v jakém jsou zastoupeny v koši.

2.   Pro účely čl. 3 odst. 1 písm. a) a čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012, pokud pozice v nástrojích, včetně těch, které jsou uvedeny v čl. 8 odst. 2, zakládají finanční výhodu v případě snížení ceny nebo hodnoty státních dluhopisů, se tato pozice zohlední při výpočtu krátké pozice.

3.   Jakýkoli swap úvěrového selhání uváděný na státního emitenta se zahrne do výpočtu čistých krátkých pozic v uvedených státních dluhopisech. Prodej swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy se považuje za dlouhé pozice a nákupy swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy se považují za krátké pozice.

4.   Jestliže pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy zajišťují riziko jiné než spojené s uvedenými státními dluhopisy, hodnotu zajištěného rizika nelze považovat za dlouhou pozici pro účely výpočtu, zda má fyzická nebo právnická osoba čisté krátké pozice ve vydaných státních dluhopisech státního emitenta.

5.   Při výpočtu čistých krátkých pozic není podstatné, zda vypořádání bylo dohodnuto v hotovosti nebo v podobě fyzického dodání podkladových aktiv.

Článek 10

Způsob výpočtu čistých krátkých pozic, pokud jde o akcie

1.   Pro účely výpočtu čisté krátké pozice v akciích podle čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) č. 236/2012 se pro akcie uvedené v příloze II použije model upravený podle hodnoty delta.

2.   Pro veškeré výpočty dlouhých a krátkých pozic prováděné fyzickou nebo právnickou osobou, pokud jde o totožné akcie, se použijí stejné způsoby.

3.   Výpočet čistých krátkých pozic zohledňuje transakce se všemi finančními nástroji, ať již uvnitř obchodního systému nebo mimo něj, které v případě změny ceny nebo hodnoty akcií zakládají finanční výhodu.

Článek 11

Výpočet čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech

1.   Pro účely čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012 se čisté krátké pozice ve státních dluhopisech vypočítají tak, že se zohlední transakce se všemi finančními nástroji, které v případě změny ceny nebo výnosu státních dluhopisů zakládají finanční výhodu. Pro státní dluhopisy uvedené v příloze II se použije model upravený podle hodnoty delta.

2.   V souladu s čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) č. 236/2012 se pozice vypočítají za každého státního emitenta, v jehož nástrojích fyzická nebo právnická osoba drží krátké pozice.

KAPITOLA IV

ČISTÉ KRÁTKÉ POZICE VE FONDECH NEBO SKUPINÁCH PODLE ČL. 3 ODST. 7 PÍSM. C)

Článek 12

Způsob výpočtu pozic pro činnosti v rámci správy, pokud jde o několik fondů nebo spravovaných portfolií

1.   Výpočet čisté krátké pozice, pokud jde o konkrétního emitenta, se provádí v souladu s čl. 3 odst. 7 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 236/2012 pro každý jednotlivý fond, bez ohledu na jeho právní formu, a pro každé spravované portfolio.

2.   Pro účely článku 12 a 13 se použijí tyto definice:

a)

„investiční strategií“ se rozumí strategie, kterou realizuje subjekt správy, pokud jde o konkrétního emitenta, jejímž cílem je mít buď čisté krátké, nebo čisté dlouhé pozice prostřednictvím transakcí s různými finančními nástroji vydanými uvedeným emitentem nebo které s ním souvisí;

b)

„činnostmi v rámci správy“ se rozumí správa fondů bez ohledu na jejich právní formu a správa portfolií s prostorem pro vlastní uvážení v rámci pověření od klientů, pokud tato portfolia zahrnují jeden nebo více finančních nástrojů;

c)

„subjektem správy“ se rozumí právnická osoba nebo právní subjekt, včetně odboru, oddělení nebo útvaru, který na základě mandátu spravuje fondy nebo portfolia podle vlastního uvážení.

3.   Subjekt správy agreguje čisté krátké pozice fondů a portfolií ve své správě, na které se ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi uplatňuje stejná investiční strategie.

4.   Při použití způsobu popsaného výše subjekt správy

a)

zohlední pozice fondů a portfolií, jejichž správou ho pověřila třetí strana;

b)

nezahrne pozice fondů a portfolií, jejichž správou pověřil třetí stranu.

Subjekt správy oznámí, a pokud je to stanoveno, zveřejní čisté krátké pozice zjištěné na základě odstavců 3 a 4, když v souladu s články 5 až 11 nařízení (EU) č. 236/2012 dosáhnou příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji překročí.

5.   Jestliže jeden právní subjekt vykonává činnosti v rámci správy spolu s dalšími činnostmi, které se ke správě nevztahují, použije popsaný způsob uvedený v odstavcích 1 až 3 pouze na své činnosti v rámci správy a oznámí a zveřejní výsledné čisté krátké pozice.

6.   Pro své činnosti, které se ke správě nevztahují, ale vedou k držení krátkých pozic subjektem na vlastní účet, provede uvedený právní subjekt výpočet čistých krátkých pozic týkajících se konkrétního emitenta v souladu s čl. 3 odst. 7 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 236/2012 a oznámí a zveřejní výsledné čisté krátké pozice.

Článek 13

Způsob výpočtu pozic pro právní subjekty ve skupině, které mají dlouhé nebo krátké pozice týkající se konkrétního emitenta

1.   Výpočet čisté krátké pozice se provádí v souladu s čl. 3 odst. 7 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 236/2012 pro každý právní subjekt tvořící skupinu. Příslušný právní subjekt nebo jeho jménem skupina, k níž patří, oznámí a zveřejní čisté krátké pozice týkající se konkrétního emitenta, když dosáhnou prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji překročí. Pokud jeden nebo více právních subjektů tvořících skupinu jsou subjekty správy, použijí způsob popsaný v čl. 12 odst. 1 až 4 pro činnosti v rámci správy fondů a portfolií.

2.   Čisté krátké a dlouhé pozice všech právních subjektů tvořících skupinu se agregují a započtou, s výjimkou pozic subjektů správy, které vykonávají činnosti v rámci správy. Skupina oznámí a případně zveřejní čisté krátké pozice týkající se konkrétního emitenta, když dosáhnou nebo překročí příslušnou prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění.

3.   Pokud čistá krátká pozice dosáhne nebo překročí prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost podle článku 5 nebo prahovou hodnotu pro zveřejnění podle článku 6 nařízení (EU) č. 236/2012, potom právní subjekt v rámci skupiny podle článků 5 až 11 nařízení (EU) č. 236/2012 oznámí a zveřejní čistou krátkou pozici týkající se konkrétního emitenta vypočtenou podle odstavce 1, za předpokladu, že žádná čistá krátká pozice na úrovni skupiny vypočtená podle odstavce 2 nedosáhne prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji nepřekročí. Právní subjekt určený pro tento účel oznámí a případně zveřejní čistou krátkou pozici na úrovni skupiny týkající se konkrétního emitenta vypočtenou podle odstavce 2, jestliže

i)

žádný právní subjekt v rámci skupiny nedosáhl prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji nepřekročil,

ii)

současně jak kterýkoli právní subjekt v rámci uvedené skupiny, tak samotná skupina dosáhly prahové hodnoty pro oznamovací povinnost nebo pro zveřejnění nebo ji překročily.

KAPITOLA V

KRYTÉ SWAPY ÚVĚROVÉHO SELHÁNÍ NA STÁTNÍ DLUHOPISY PODLE ČL. 4 ODST. 2

Článek 14

Případy, kdy se nejedná o nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy

1.   Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 se pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy nepovažují za nekrytou pozici v těchto případech:

a)

v případě zajištění pro účely čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 236/2012 se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy nepovažují za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 a slouží jako zajištění proti riziku poklesu hodnoty aktiv nebo závazků korelovanému s rizikem poklesu hodnoty státních dluhopisů, na které swapy úvěrového selhání odkazují, a pokud se tato aktiva nebo závazky vztahují k subjektům veřejného nebo soukromého sektoru ve stejném členském státě;

b)

pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, kdy aktiva nebo závazky odkazují na subjekty veřejného nebo soukromého sektoru ve stejném členském státě jako na referenční swap úvěrového selhání na státní dluhopisy, se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 v případě, že

i)

odkazuje na členský stát, včetně všech ministerstev, agentur nebo jednotek pro speciální účel členského státu, nebo v případě členského státu, který je federálním státem, na jednoho z členů tvořících federaci,

ii)

se používá k zajištění jakýchkoli aktiv nebo závazků splňujících korelační test uvedený v článku 18;

c)

pozice ve swapech uvěrového selhání na státní dluhopisy, kdy aktiva nebo závazky odkazují na státního emitenta, přičemž tento referenční státní emitent pro daný swap úvěrového selhání je ručitelem nebo akcionářem, se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 v případě, že

i)

odkazuje na členský stát,

ii)

se používá k zajištění jakýchkoli aktiv nebo závazků splňujících korelační test uvedený v článku 18.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) existuje mezi hodnotou zajišťovaných aktiv nebo závazků a hodnotou referenčních státních dluhopisů korelace, jak je uvedeno v článku 18.

Článek 15

Případy, kdy se nejedná o nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, pokud je dlužník usazen ve více než jednom členském státě nebo se tam nacházejí aktiva nebo závazky

1.   Pokud je dlužník nebo protistrana, jichž se aktivum nebo závazek týká, usazena ve více než jednom členském státě, pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 v těchto případech a za předpokladu, že je ve všech případech splněn korelační test uvedený v článku 18 tohoto nařízení:

a)

pokud je mateřský podnik v jednom členském státě a dceřiný podnik v jiném členském státě a dceřiné společnosti byl poskytnut úvěr. Pokud mateřský podnik poskytne dceřinému podniku buď explicitní, nebo implicitní úvěrovou pomoc, je přípustné nakoupit swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy v členském státě mateřského podniku spíše než dceřiného podniku;

b)

pokud existuje mateřský holdingový podnik, který vlastní nebo kontroluje dceřiný podnik fungující v různých členských státech. Jestliže mateřský podnik je emitentem dluhopisu, ale zajištěná aktiva a výnosy vlastní dceřiný podnik, je přípustné nakupovat swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy odkazující na členský stát dceřiného podniku;

c)

k zajištění expozice vůči společnosti v jednom členském státě, která investovala do státních dluhopisů druhého členského státu do té míry, že by tato společnost byla v případě významného poklesu hodnoty státních dluhopisů ve druhém členském státě výrazně ovlivněna, za předpokladu, že je společnost usazena v obou členských státech. Pokud je korelace mezi tímto rizikem a dluhem druhého členského státu vyšší než korelace mezi tímto rizikem a dluhem členského státu, ve kterém je společnost usazena, je přípustné nakupovat swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy odkazující na druhý členský stát.

2.   Pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012 v těchto případech a za předpokladu, že je ve všech případech splněn korelační test uvedený v článku 18 tohoto nařízení:

a)

pokud je dlužníkem nebo protistranou zajišťovaného aktiva nebo závazku společnost, která působí v rámci Unie, nebo pokud se zajišťovaná expozice týká Unie nebo členských států, jejichž měnou je euro, je přípustné ji zajistit vhodným evropským indexem nebo indexem eurozóny pro swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy;

b)

pokud je protistranou zajišťovaného aktiva nebo závazku nadnárodní emitent, je přípustné zajistit riziko protistrany vhodně zvoleným košem swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy odkazujícím na ručitele nebo akcionáře uvedeného subjektu.

Článek 16

Odůvodnění nekrytých pozic ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy

Všechny fyzické nebo právnické osoby uzavírající pozici ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy na žádost příslušného orgánu

a)

uvedenému příslušnému orgánu odůvodní, které případy uvedené v článku 15 nastaly v době, kdy byla pozice sjednána;

b)

kdykoli po dobu držení uvedeného swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy tomuto příslušnému orgánu prokážou, že korelační test uvedený v článku 18 a požadavky na proporcionalitu uvedené v článku 19 byly v případě uvedené pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy splněny.

Článek 17

Zajištěná aktiva a závazky

Níže jsou uvedeny případy, kdy lze aktiva a závazky zajistit prostřednictvím pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 15 a 18 a v nařízení (EU) č. 236/2012:

a)

dlouhá pozice ve státních dluhopisech příslušného emitenta;

b)

veškeré pozice nebo portfolia použitá v souvislosti se zajištěním expozic vůči státnímu emitentu, na něhož odkazují swapy úvěrového selhání;

c)

veškerá aktiva nebo závazky, které odkazují na subjekty veřejného sektoru v členském státě, na jehož státní dluhopisy se odkazuje ve swapu úvěrového selhání. Patří sem expozice vůči ústřední, regionální a místní správě, subjektům veřejného sektoru nebo veškeré expozice, za které se uvedený subjekt zaručil, a lze sem zahrnout finanční smlouvy, portfolio aktiv nebo finančních závazků, transakce s úrokovými nebo měnovými swapy v případě, kdy se swap úvěrového selhání na státní dluhopisy používá jako nástroj řízení rizika protistrany za účelem zajištění expozice vyplývající z finančních smluv nebo smluv v rámci zahraničního obchodu;

d)

expozice vůči subjektům soukromého sektoru usazeným v členském státě, na který se odkazuje ve swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy. Dotčené expozice mimo jiné zahrnují úvěry, úvěrové riziko protistrany (včetně možné expozice, pokud pro takovou expozici je třeba regulatorní kapitál), pohledávky a záruky. Aktiva a závazky mimo jiné zahrnují finanční smlouvy, portfolio aktiv nebo finančních závazků, transakce s úrokovými nebo měnovými swapy v případě, kdy se swap úvěrového selhání na státní dluhopisy používá jako nástroj řízení rizika protistrany za účelem zajištění expozice vyplývající z finančních smluv nebo smluv v rámci zahraničního obchodu;

e)

veškeré nepřímé expozice vůči kterémukoli z výše uvedených subjektů plynoucí z expozice vůči indexům, fondům nebo jednotkám pro speciální účel.

Článek 18

Korelační testy

1.   Korelační test uvedený v této kapitole je splněn v obou těchto případech:

a)

kvantitativní korelační test je splněn, pokud Pearsonův korelační koeficient mezi cenou aktiv nebo závazků a cenou státních dluhopisů vypočítanou na historickém základě použitím údajů za dny obchodování v průběhu nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, kdy byla pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy sjednána, dosahuje alespoň 70 %;

b)

kvalitativní korelace je splněna, pokud se prokáže významná korelace, což znamená korelaci, která vychází z odpovídajících údajů a není důkazem čistě dočasné závislosti. Korelace se vypočítá na historickém základě použitím údajů za dny obchodování v průběhu nejméně 12 měsíců před sjednáním pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy vážených k poslednímu časovému období. Jestliže se prokáže, že podmínky převažující v uvedeném období byly podobné podmínkám v době, kdy měla být pozice ve swapech úvěrového selhání sjednána, nebo které by nastaly v období zajišťování expozice, použije se jiný časový rámec. V případě aktiv, pro něž neexistuje likvidní tržní cena, nebo pokud neexistuje dostatečně dlouhá cenová historie, se použije přiměřená náhradní hodnota.

2.   Korelační test uvedený v odstavci 1 se považuje za splněný, jestliže lze prokázat, že

a)

zajišťovaná expozice se týká podniku, který je vlastněn státním emitentem nebo kde státní emitent vlastní většinu akciového kapitálu spojeného s hlasovacím právem nebo za jehož dluhy se státní emitent zaručil;

b)

zajišťovaná expozice se týká regionální, místní nebo městské správy členského státu;

c)

zajišťovaná expozice se týká podniku, jehož hotovostní toky výrazně závisí na zakázkách od státního emitenta nebo na projektu, který je financován nebo významně financován nebo zaručen státním emitentem, např. projekt v oblasti infrastruktury.

3.   Na žádost relevantního příslušného orgánu relevantní smluvní strana doloží, že v době sjednání pozice ve swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy byl korelační test splněn.

Článek 19

Proporcionalita

1.   Pokud dokonalé zajištění není možné, nevyžaduje se při určování toho, zda je velikost pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy přiměřená velikosti zajištěných expozic, přesná shoda a podle odstavce 2 je přípustné omezené přezajištění. Relevantní strana na žádost příslušného orgánu odůvodní, proč přesná shoda nebyla možná.

2.   Pokud to odůvodňuje povaha zajišťovaných aktiv a závazků a jejich vztah k hodnotě závazků státu, které jsou zahrnuty do swapu úvěrového selhání, na zajištění dané hodnoty expozic se drží vyšší hodnota swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy. Avšak toto je přípustné pouze tehdy, pokud se prokáže, že vyšší hodnota swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy je nezbytná, aby odpovídala relevantní míře rizika spojeného s referenčním portfoliem, přičemž se vezmou v úvahu tyto faktory:

a)

velikost nominální pozice;

b)

poměr citlivosti expozic vůči závazkům státu, které jsou zahrnuty do swapu úvěrového selhání;

c)

zda strategie zajišťování je dynamická, nebo statická.

3.   Je odpovědností držitele pozice, aby zajistil, že jeho pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy zůstane vždy přiměřená a že doba trvání pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy je co nejúžeji spjata, za převládajících tržních zvyklostí a likvidity, s dobou trvání zajišťovaných expozic nebo dobou, po kterou má dotyčná osoba v úmyslu expozici držet. Pokud jsou expozice zajištěné pozicí ve swapech úvěrového selhání zlikvidovány nebo splaceny, musí být buď nahrazeny rovnocennými expozicemi, nebo se pozice ve swapech úvěrového selhání musí snížit nebo jiným způsobem odstranit.

4.   Za předpokladu, že pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy byla v době sjednání krytá, nemá se za to, že se stane nekrytou, pokud jediným důvodem k tomu, aby se stala nekrytou, je kolísání tržní hodnoty zajištěných expozic nebo hodnoty swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy.

5.   Ve všech případech, kdy strany převezmou pozici ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy v důsledku svých závazků jako členů ústřední protistrany, která vypořádává transakce se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy, a v důsledku fungování pravidel uvedené ústřední protistrany, se taková pozice považuje za nedobrovolnou pozici, a ne za pozici, kterou strana sjednala, a proto se nepovažuje za nekrytou pozici podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012.

Článek 20

Způsob výpočtu nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy

1.   Výpočet pozice fyzické nebo právnické osoby ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy představuje její čistou pozici.

2.   Při výpočtu hodnoty způsobilých rizik zajištěných nebo zajišťovaných prostřednictvím pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy se rozlišuje mezi statickou a dynamickou strategií zajištění. V případě statického zajištění, jako jsou přímé expozice vůči státu nebo subjektům veřejného sektoru daného státu, se jako metrická míra použije tzv. „jump to default“ měření ztráty, jestliže subjekt, vůči němuž má držitel pozice expozici, přestane splácet. Výsledná hodnota se potom porovná s čistou pomyslnou hodnotou pozice ve swapech úvěrového selhání.

3.   Při výpočtu hodnoty rizik upravených o tržní hodnotu, pro něž je zapotřebí dynamická strategie zajištění, musí být výpočty provedeny na základě úpravy o riziko spíše než na pomyslném základě, přičemž se zohlední rozsah, v jakém by se expozice během svého trvání mohla zvýšit nebo snížit, a relativní volatilita zajišťovaných aktiv a závazků a referenčních státních dluhopisů. Úprava podle hodnoty beta se použije, jestliže se aktiva nebo závazky, pro které se pozice ve swapech úvěrového selhání používá jako zajištění, liší od referenčního aktiva swapu úvěrového selhání.

4.   Nepřímé expozice vůči rizikům, například prostřednictvím indexů, fondů, jednotek ke speciálním účelům, a pozicím ve swapech úvěrového selhání se zohlední úměrně k rozsahu, v němž jsou referenční aktivum, závazek nebo swap úvěrového selhání zastoupeny v indexu, fondu nebo jiném mechanismu.

5.   Hodnota způsobilého portfolia aktiv nebo závazků, které mají být zajištěny, se odečte od hodnoty čisté pozice swapů úvěrového selhání, která je držena. Pokud je výsledné číslo kladné, pozice se považuje za nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 236/2012.

KAPITOLA VI

PRAHOVÉ HODNOTY PRO OZNAMOVACÍ POVINNOST TÝKAJÍCÍ SE ČISTÝCH KRÁTKÝCH POZIC VE STÁTNÍCH DLUHOPISECH PODLE ČL. 7 ODST. 3

Článek 21

Prahové hodnoty pro oznamovací povinnost týkající se čistých krátkých pozic ve vydaných státních dluhopisech

1.   Příslušnou mírou pro prahovou hodnotu, kdy se relevantnímu příslušnému orgánu učiní oznámení o čistých krátkých pozicích ve vydaných státních dluhopisech státního emitenta, je procento celkové výše nesplacených vydaných státních dluhopisů za každého státního emitenta.

2.   Prahovou hodnotou pro oznámení je peněžitá výše. Tato peněžitá výše se stanoví použitím procentuální prahové hodnoty na nesplacené státní dluhopisy státního emitenta a zaokrouhlí se nahoru na nejbližší milion EUR.

3.   Peněžitá výše, která je výsledkem použití procentuální prahové hodnoty, se čtvrtletně reviduje a aktualizuje, aby byly zohledněny změny v celkové výši nesplacených vydaných státních dluhopisů každého státního emitenta.

4.   Peněžitá výše, která je výsledkem použití procentuální prahové hodnoty, a celková výše nesplacených vydaných státních dluhopisů se vypočítá v souladu se způsobem výpočtu čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech.

5.   Počáteční výše a další přírůstkové hodnoty týkající se státních emitentů se stanoví na základě těchto faktorů:

a)

pro prahové hodnoty není nutné oznamování čistých krátkých pozic minimální hodnoty týkající se kteréhokoli státního emitenta;

b)

celkové výše nesplacených státních dluhopisů státního emitenta a průměrné velikosti pozic držených účastníky trhu týkajících se státních dluhopisů státního emitenta;

c)

likvidity trhu se státními dluhopisy každého státního emitenta, včetně případně likvidity trhu s futures týkajících se uvedených státních dluhopisů.

6.   S přihlédnutím k faktorům v odstavci 5 je příslušnou prahovou hodnotou pro oznamovací povinnost týkající se počáteční výše za každého státního emitenta procento, které se rovná 0,1 % nebo 0,5 % celkové výše nesplacených vydaných státních dluhopisů. Příslušné procento, které se použije pro každého emitenta, se stanoví podle kritérií uvedených v odstavci 5 tak, že se každému státnímu emitentu přiřadí jedna ze dvou procentních prahových hodnot použitých pro výpočet peněžité výše, která bude relevantní pro oznámení.

7.   Dvě počáteční kategorie prahových hodnot ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost jsou

a)

počáteční prahová hodnota ve výši 0,1 %, která se použije, pokud celková výše nesplacených vydaných státních dluhopisů dosahuje 0 až 500 miliard EUR;

b)

prahová hodnota ve výši 0,5 %, která se použije, pokud celková výše nesplacených vydaných státních dluhopisů převyšuje 500 miliard EUR nebo pokud pro konkrétní státní dluhopisy existuje likvidní trh s futures.

8.   Další přírůstkové hodnoty se stanoví ve výši 50 % počátečních prahových hodnot a činí

a)

každých 0,05 % nad počáteční prahovou hodnotu pro oznamovací povinnost ve výši 0,1 % počínaje hodnotou 0,15 %;

b)

každých 0,25 % nad počáteční prahovou hodnotu ve výši 0,5 % počínaje hodnotou 0,75 %.

9.   Státní emitent přejde do skupiny s odpovídající prahovou hodnotou, pokud na trhu se státními dluhopisy státního emitenta došlo ke změnám a tato změna za použití faktorů stanovených v odstavci 5 trvá nejméně jeden kalendářní rok.

KAPITOLA VII

PARAMETRY A ZPŮSOBY VÝPOČTU PRAHOVÉ HODNOTY LIKVIDITY PRO POZASTAVENÍ OMEZENÍ PRODEJE STÁTNÍCH DLUHOPISŮ NA KRÁTKO PODLE ČL. 13 ODST. 4

Článek 22

Způsoby výpočtu a stanovení prahové hodnoty likvidity pro pozastavení omezení prodeje státních dluhopisů na krátko

1.   Mírou likvidity vydaných státních dluhopisů, kterou použije každý příslušný orgán, je obrat, definovaný jako celková nominální hodnota dluhových nástrojů, s nimiž se obchoduje, v poměru ke koši referenčních nástrojů s rozdílnými splatnostmi.

2.   Pokud měsíční obrat klesne pod pátý percentil měsíčního objemu obchodovaného v předcházejících dvanácti měsících, je možné dočasně pozastavit omezení nekrytého prodeje státních dluhopisů na krátko.

3.   Za účelem provedení těchto výpočtů použije každý příslušný orgán reprezentativní údaje, které jsou snadno dostupné z jednoho nebo více obchodních systémů, z mimoburzovního obchodování nebo z obou míst, a poté o použitých údajích informuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

4.   Dříve než příslušné orgány vykonají pravomoc pozastavit omezení týkající se prodeje státních dluhopisů na krátko, ujistí se, že významný pokles likvidity není výsledkem sezonních dopadů na likviditu.

KAPITOLA VIII

VÝZNAMNÝ POKLES HODNOTY FINANČNÍCH NÁSTROJŮ JINÝCH NEŽ LIKVIDNÍCH AKCIÍ PODLE ČLÁNKU 23

Článek 23

Významný pokles hodnoty finančních nástrojů jiných než likvidních akcií

1.   V případě akcie jiné než likvidní akcie se výrazným poklesem hodnoty za jediný den obchodování v porovnání s uzavírací cenou předchozího dne obchodování rozumí

a)

pokles ceny akcie o 10 % nebo více, pokud je akcie v hlavním vnitrostátním akciovém indexu a je podkladovým finančním nástrojem pro derivátovou smlouvu, která byla přijata k obchodování v obchodním systému;

b)

pokles ceny akcie o 20 % nebo více, pokud je cena akcie 0,50 EUR nebo vyšší, nebo ekvivalent této částky v národní měně;

c)

pokles ceny akcie o 40 % nebo více ve všech ostatních případech.

2.   Zvýšení výnosu o 7 % nebo více po celé délce výnosové křivky za jediný den obchodování týkající se příslušného státního emitenta se v případě státního dluhopisu považuje za významný pokles hodnoty.

3.   Zvýšení výnosu o 10 % nebo více u korporátního dluhopisu za jediný den obchodování se považuje za významný pokles hodnoty korporátního dluhopisu.

4.   Pokles ceny nástroje peněžního trhu o 1,5 % nebo více za jediný den obchodování se považuje za významný pokles hodnoty nástroje peněžního trhu.

5.   Pokles ceny fondu obchodovaného na burze o 10 % nebo více za jediný den obchodování se považuje za významný pokles hodnoty fondu obchodovaného na burze, včetně fondů obchodovaných na burze, které jsou SKIPCP. Fond obchodovaný na burze, který využívá pákový efekt, se upraví o příslušný pákový poměr, aby odrážel 10 % pokles ceny ekvivalentního fondu přímo obchodovaného na burze, který nevyužívá pákový efekt. Reverzní fond obchodovaný na burze se upraví o faktor v hodnotě –1, aby odrážel 10 % pokles ceny ekvivalentního fondu přímo obchodovaného na burze, který nevyužívá pákový efekt.

6.   Pokud se v obchodním systému obchoduje s derivátem, včetně finančních rozdílových smluv, a jeho jediným podkladovým finančním nástrojem je finanční nástroj, u něhož je významný pokles hodnoty uveden v tomto článku a čl. 23 odst. 5 nařízení (EU) č. 236/2012, má se za to, že k výraznému poklesu hodnoty derivátového nástroje došlo, pokud došlo k významnému poklesu uvedeného podkladového finančního nástroje.

KAPITOLA IX

NEPŘÍZNIVÉ UDÁLOSTI NEBO NEPŘÍZNIVÝ VÝVOJ PODLE ČLÁNKU 30

Článek 24

Kritéria a faktory, které je třeba zohlednit při určení toho, kdy dochází k nepříznivým událostem nebo nepříznivému vývoji a ohrožení

1.   Pro účely článků 18 až 21 nařízení (EU) č. 236/2012 zahrnují nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které mohou vést k vážnému ohrožení finanční stability nebo důvěry v trh v dotyčném členském státě nebo v jednom nebo více jiných členských státech podle článku 30 nařízení (EU) č. 236/2012, jakoukoli činnost, výsledek, skutečnost nebo událost, které vedou nebo by odůvodněně mohly vést k těmto skutečnostem:

a)

vážným finančním, měnovým nebo rozpočtovým problémům, které mohou vést k finanční nestabilitě týkající se členského státu nebo bankovních a jiných finančních institucí považovaných za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva působící v Unii, kdy může dojít k ohrožení řádného fungování finančních trhů a jejich integrity nebo stability finančního systému Unie;

b)

změně ratingu nebo selhání kteréhokoli členského státu nebo bank a jiných finančních institucí považovaných za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva působící v Unii, které způsobuje nebo by mohlo způsobit závažnou nejistotu ohledně jejich solventnosti;

c)

podstatnému tlaku na prodej nebo neobvyklé volatilitě způsobující významné klesající spirály ve veškerých finančních nástrojích, které se týkají bank nebo jiných finančních institucí považovaných za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva působící v Unii a případně státní emitenti;

d)

jakémukoli relevantnímu poškození fyzických struktur významných finančních emitentů, tržní infrastruktury, systémů clearingu a vypořádání a dohledu, které může nepříznivě ovlivnit trhy, zejména jsou-li takové škody způsobené přírodní katastrofou nebo teroristickým útokem;

e)

jakémukoli relevantnímu narušení veškerého platebního styku nebo postupu vypořádání, zejména souvisí-li s mezibankovními operacemi, které způsobuje nebo může způsobit pochybení v platbách nebo vypořádáních nebo zpoždění při platebním styku v Unii, zejména pokud toto může vést k šíření finanční nebo ekonomické zátěže v bankách a jiných finančních institucích, které se považují za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva, nebo v členském státě.

2.   Pro účely článku 27 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zohlední při zvažování kritérií stanovených v odstavci 1 možnost jakéhokoli přelévání do jiných systémů nebo k jiným emitentům nebo jejich nákazy, a zejména existenci všech typů nezávisle se projevujících jevů.

3.   Pro účely čl. 28 odst. 2 písm. a) se ohrožením řádného fungování finančních trhů a jejich integrity nebo stability celého nebo části finančního systému v Unii rozumí

a)

jakékoli ohrožení v podobě vážné finanční, měnové nebo rozpočtové nestability týkající se členského státu nebo finančního systému v členském státě, které může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého nebo části finančního systému v Unii;

b)

možnost selhání kteréhokoli členského státu nebo nadnárodního emitenta;

c)

jakékoli vážné poškození fyzických struktur významných finančních emitentů, tržní infrastruktury, systémů clearingu a vypořádání a dohledu, které může vážně ovlivnit přeshraniční trhy, zejména jsou-li takové škody způsobené přírodní katastrofou nebo teroristickým útokem, kdy toto může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého nebo části finančního systému v Unii;

d)

jakékoli vážné narušení veškerého platebního styku nebo postupu vypořádání, zejména souvisí-li s mezibankovními operacemi, které způsobuje nebo může způsobit významná pochybení v platbách nebo při vypořádání nebo zpoždění v rámci přeshraničního platebního styku v Unii, zejména pokud toto může vést k šíření finanční nebo ekonomické zátěže v celém nebo části finančního systému v Unii.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. listopadu 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. července 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(4)  Viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.


PŘÍLOHA I

ČÁST 1

Článek 5 a 6

opce,

kryté opční listy,

futures,

indexové nástroje,

rozdílové smlouvy,

akcie / podílové jednotky fondů obchodovaných na burze,

swapy,

sázky na spready,

strukturované retailové investiční produkty nebo profesionální investiční produkty,

komplexní deriváty,

certifikáty týkající se akcií,

globální depozitní certifikáty.

ČÁST 2

Článek 7

opce,

futures,

indexové nástroje,

rozdílové smlouvy,

swapy,

sázky na spready,

komplexní deriváty,

certifikáty týkající se státních dluhopisů.


PŘÍLOHA II

ČÁST 1

Model upravený podle hodnoty delta pro akcie

Článek 10

1.   Jakákoli derivátová nebo hotovostní pozice se započítá na bázi upravené podle hodnoty delta, přičemž hotovostní pozice má hodnotu delta 1. Za účelem výpočtu hodnoty delta derivátu zohlední investoři stávající implikovanou volatilitu derivátu a uzavírací cenu nebo poslední cenu podkladového nástroje. Za účelem výpočtu čisté krátké pozice, včetně kapitálových nebo hotovostních investic a derivátů, vypočítají fyzické nebo právnické osoby individuální pozici upravenou podle hodnoty delta každého derivátu, který je držen v portfoliu, s přičtením nebo případně odečtením všech hotovostních pozic.

2.   Nominální hotovostní krátká pozice nemůže být kompenzována ekvivalentní nominální dlouhou pozicí v derivátech. Dlouhé pozice v derivátech upravené podle hodnoty delta nemohou být kompenzovány stejnými nominálními krátkými pozicemi sjednanými v důsledku úpravy hodnoty delta v jiných finančních nástrojích. Fyzické nebo právnické osoby, které uzavírají derivátové smlouvy vedoucí k čistým krátkým pozicím, které musí být oznámeny nebo zveřejněny podle článků 5 až 11 nařízení (EU) č. 236/2012, vypočítají změny čistých krátkých pozic ve svých portfoliích na základě změn hodnoty delta.

3.   Jakékoli transakce, které zakládají finanční výhodu v případě změny ceny nebo hodnoty akcie držené jako součást koše, indexu nebo fondu obchodovaného na burze, se zahrnou při výpočtu pozice každé jednotlivé akcie. Pozice těchto finančních nástrojů se vypočtou s ohledem na váhu uvedené akcie v podkladovém koši, indexu nebo fondu. Fyzické nebo právnické osoby provedou výpočty týkající se těchto finančních nástrojů podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012.

4.   Čistá krátká pozice se vypočítá započtením dlouhých a krátkých pozic upravených podle hodnoty delta pro daného emitenta.

5.   V případě vydaného akciového kapitálu, pokud emitenti mají několik kategorií akcií, se zohlední celkový počet vydaných akcií v každé kategorii a sečte se.

6.   Výpočet čistých krátkých pozic zohlední změny akciového kapitálu emitenta, které mohou vést k zahájení nebo ukončení oznamovací povinnosti podle článku 5 nařízení (EU) č. 236/2012.

7.   Nové akcie vydané v rámci navýšení kapitálu se zahrnou do výpočtu celkového vydaného akciového kapitálu ode dne, kdy jsou přijaty k obchodování v obchodním systému.

8.   Čistá krátká pozice vyjádřená jako procentní podíl na vydaném akciovém kapitálu společnosti se vypočte jako podíl čisté krátké pozice v ekvivalentu akcií na celkovém vydaném akciovém kapitálu společnosti.

ČÁST 2

Model upravený podle hodnoty delta pro státní dluhopisy

Článek 11

1.   Veškeré hotovostní pozice se zohlední na základě jejich nominální hodnoty upravené vzhledem k době trvání. Opce a jiné derivátové nástroje se upraví podle své hodnoty delta, která se vypočítá v souladu s částí 1. Výpočty čistých krátkých pozic obsahujících hotovostní investice i deriváty představují individuální pozici každého derivátu, který je držen v portfoliu, upravenou podle hodnoty delta, s přičtením nebo odečtením všech hotovostních pozic, přičemž delta hotovostních pozic se rovná 1.

2.   Nominální pozice v dluhopisech vydaných v jiných měnách, než je euro, se přepočítají na eura na základě poslední důvěryhodné aktualizované spotové ceny měny, která je k dispozici. Stejná zásada se použije na ostatní finanční nástroje.

3.   Jiné deriváty, jako jsou forwardové dluhopisy, se rovněž upraví v souladu s odstavci 1, 2 a 3.

4.   Jakýkoli ekonomický podíl nebo pozice, které zakládají finanční výhodu týkající se státních dluhopisů držených jako součást koše, indexu nebo fondu obchodovaného na burze, se zahrnou do výpočtu pozice týkající se každého jednotlivého státního dluhopisu. Pozice těchto finančních nástrojů se vypočtou s ohledem na váhu uvedené expozice státních dluhopisů v podkladovém koši, indexu nebo fondu. Investoři provedou výpočty týkající se těchto finančních nástrojů podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 236/2012.

5.   Pro výpočty v případě nástrojů financování státního dluhu s vysokou korelací se uplatní tytéž způsoby výpočtu dlouhých pozic týkajících se dluhových nástrojů státního emitenta. Pro účely výpočtu se zohlední dlouhé pozice týkající se dluhových nástrojů státního emitenta, u kterých je stanovení cen vysoce korelováno se stanovením cen daných státních dluhopisů. Pokud tyto pozice již nesplňují test vysoké korelace, potom se nezohlední za účelem kompenzace krátkých pozic.

6.   Nominální dlouhé pozice ve swapech úvěrového selhání se do výpočtu zahrnou jako krátké pozice. Při výpočtu pozice investora ve swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy se použijí jeho čisté pozice. Pozice, které mají být kryty nebo zajištěny prostřednictvím nákupu swapů úvěrového selhání, které nejsou státními dluhopisy, se jako dlouhé pozice nezohlední. Má se za to, že swapy úvěrového selhání mají hodnotu delta 1.

7.   Čistá krátká pozice se vypočítá započtením ekvivalentních nominálních dlouhých a krátkých pozic upravených podle hodnoty delta týkajících se vydaných státních dluhopisů státního emitenta.

8.   Čistá krátká pozice se vyjádří v peněžité výši v eurech.

9.   Výpočet pozic zohlední změny korelací a celkového objemu státních dluhopisů státního emitenta.

10.   Za účelem kompenzace krátkých pozic týkajících se státních dluhopisů se zohlední pouze dlouhé pozice v dluhových nástrojích státního emitenta, u nichž je stanovení cen vysoce korelováno se stanovením cen dotyčných státních dluhopisů státního emitenta. V případech, kdy investor drží několik krátkých pozic týkajících se různých státních emitentů, se daná dlouhá pozice vysoce korelovaného dluhopisu použije za účelem kompenzace krátké pozice pouze jednou. Pro započtení různých krátkých pozic sjednaných ve vysoce korelovaných státních dluhopisech nelze použít stejnou dlouhou pozici několikrát.

11.   Fyzické nebo právnické osoby s vícenásobnými alokacemi dlouhých pozic vysoce korelovaných dluhopisů, které se týkají několika různých státních emitentů, vedou záznamy prokazující jejich způsoby alokace.