20.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/5


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1311/2011

ze dne 13. prosince 2011,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení pro některé členské státy, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nebývale závažná světová finanční krize a hospodářský útlum vážně poškodily hospodářský růst a finanční stabilitu a vyvolaly podstatné zhoršení finančních, hospodářských a sociálních podmínek v několika členských státech. Zvláště některé členské státy mají závažné obtíže nebo jim takové obtíže hrozí, zejména pak problémy s hospodářským růstem, finanční stabilitou a se zhoršením schodku a zadlužením, což je kromě jiného způsobeno také mezinárodním hospodářským a finančním prostředím.

(2)

Přestože již byla přijata řada významných opatření včetně změn v právním rámci, která mají vyvážit negativní vlivy krize, dopad finanční krize na reálnou ekonomiku, trh práce a občany je pociťován v mnoha směrech. Tlak na vnitrostátní finanční zdroje vzrůstá, a proto by měly být rychle podniknuty další kroky k jeho zmírnění, a to maximálním a optimálním využitím finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

(3)

Na základě čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého může Unie poskytnout finanční pomoc členskému státu, jemuž z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastaly obtíže nebo je vážně ohrožen závažnými obtížemi, byl nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (3) zaveden takový mechanismus s cílem zachovat finanční stabilitu celé Unie.

(4)

Prováděcími rozhodnutími Rady 2011/77/EU (4) a 2011/344/EU (5) poskytla Unie takovou finanční pomoc Irsku a Portugalsku.

(5)

Finanční stabilita Řecka byla postižena vážnými obtížemi již před vstupem nařízení (EU) č. 407/2010 v platnost. Finanční pomoc Řecku proto nemohla vycházet z uvedeného nařízení.

(6)

Dohoda mezi věřiteli a dohoda o mechanismu úvěrů uzavřené ve prospěch Řecka dne 8. května 2010 vstoupily v platnost dnem 11. května 2010. Dokud budou v rámci dohody o mechanismu úvěrů existovat dlužné částky, má být dohoda mezi věřiteli plně platná a účinná po dobu tříletého programového období.

(7)

Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (6), stanoví, že Rada poskytne střednědobou finanční pomoc, pokud je platební bilance členského státu, který nepřijal euro, v obtížích nebo jí takové obtíže vážně hrozí.

(8)

Rozhodnutími Rady 2009/102/ES (7), 2009/290/ES (8) a 2009/459/ES (9) byla taková finanční pomoc poskytnuta Maďarsku, Lotyšsku a Rumunsku.

(9)

Období, během kterých je finanční pomoc Irsku, Maďarsku, Lotyšsku, Portugalsku a Rumunsku poskytována, jsou uvedena v příslušných rozhodnutích Rady. Období, během kterého byla finanční pomoc poskytnuta Maďarsku, skončilo dne 4. listopadu 2010.

(10)

Období, během kterých je finanční pomoc v rámci dohody mezi věřiteli a dohody o mechanismu úvěrů poskytována Řecku, se liší v závislosti na konkrétním členském státu, který se těchto nástrojů účastní.

(11)

Dne 11. července 2011 podepsali ministři financí ze 17 členských států eurozóny Smlouvu o zřízení Evropského mechanismu stability (ESM). Podle uvedené smlouvy, jež navazuje na rozhodnutí Evropské rady 2011/199/EU ze dne 25. března 2011, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (10), má ESM do roku 2013 převzít úkoly, které v současnosti plní evropský nástroj finanční stability (EFSF) a evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM). S ESM by se tedy mělo počítat již v tomto nařízení.

(12)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 23. a 24. června 2011 uvítala záměr Komise posílit vazby mezi úvěrovým programem pro Řecko a fondy Unie a podpořila snahy zaměřené na zvýšení schopnosti Řecka využívat prostředků z fondů Unie, aby se zaměřením pozornosti na zvyšování konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst podpořil růst a zaměstnanost. Rada také uvítala a podpořila souhrnný program technické pomoci Řecku, na jehož přípravě se podílí Komise spolu s členskými státy. Tato změna nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (11) přispívá k takovým snahám o posílení vazeb.

(13)

S cílem usnadnit řízení finančních prostředků Unie, urychlit investice v členských státech a regionech a zlepšit dostupnost finančních prostředků k provádění politiky soudržnosti je nezbytné v odůvodněných případech dočasně umožnit zvýšení průběžných plateb a plateb konečného zůstatku ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti o částku odpovídající deseti procentním bodům nad platnou míru spolufinancování pro každou prioritní osu pro členské státy, jejichž finanční stabilita je vážně ohrožena a které požádají o účast na tomto opatření, a to aniž by to ovlivnilo programové období let 2014–2020. V důsledku toho bude požadovaný příspěvek členského státu odpovídajícím způsobem snížen. Vzhledem k dočasné povaze uvedeného zvýšení a v zájmu zachování původních měr spolufinancování, jakožto referenčního bodu pro výpočet dočasně zvýšených částek,by se změny plynoucí z uplatňování mechanismu neměly odrazit ve finančním plánu operačního programu. Operační programy však bude možná nutné aktualizovat, aby byly soustředěny fondy na konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost a za účelem sladění jejich cílů se snížením celkových dostupných finančních prostředků.

(14)

Členský stát žádající Komisi o výjimku v souladu s čl. 77 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 by měl ve své žádosti jasně určit den, od něhož považuje výjimku za odůvodněnou. Ve své žádosti by měl dotyčný členský stát předložit veškeré informace potřebné k doložení nedostupnosti zdrojů na příspěvek členského státu, a to ve formě údajů o své makroekonomické a fiskální situaci. Měl by rovněž prokázat, že zvýšení plateb na základě výjimky je nutné, aby bylo zachováno provádění operačních programů, a že problém se schopností využít prostředky přetrvává i při využití maximálních stropů použitelných pro míry spolufinancování, stanovených v příloze III nařízení (ES) č. 1083/2006. Dotyčný členský stát by měl rovněž uvést odkaz na příslušné rozhodnutí Rady nebo jiný právní akt, z něhož vyplývá, že má na výjimku nárok. Komise by měla ověřit správnost předložených informací a pro vznesení námitek by měla mít lhůtu 30 dní od předložení žádosti členským státem. V zájmu účinné a funkční výjimky by měla existovat domněnka, že pokud Komise námitku nevznese, je žádost členského státu oprávněná. Komise by však měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o námitce vůči žádosti členského státu, přičemž v takovém případě by měla uvést důvody.

(15)

Pravidla pro výpočet průběžných plateb a plateb konečného zůstatku pro operační programy v období, v němž členské státy dostávají finanční pomoc pro řešení závažných obtíží postihujících jejich finanční stabilitu, by měla být odpovídajícím způsobem revidována.

(16)

Je nutné zajistit odpovídající podávání zpráv o využití zvýšených částek poskytnutých členským státům, které využívají dočasného zvýšení průběžných plateb a plateb konečného zůstatku v souladu s výjimkou podle čl. 77 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006.

(17)

Po skončení období, během něhož byla finanční pomoc poskytována, bude možná třeba v hodnoceních prováděných podle čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006 mimo jiné posoudit, zda snížení vnitrostátního spolufinancování nevede k významnému odchýlení od původně stanovených cílů. Taková hodnocení by mohla vést k revizi operačního programu.

(18)

Jelikož nebývale vážná krize, která zasáhla mezinárodní finanční trhy, a hospodářský útlum, jenž vážně poškodil finanční stabilitu v několika členských státech, vyžadují rychlou reakci zaměřenou na potlačení dopadů na hospodářství jako celek, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve. S ohledem na výjimečné okolnosti v dotčených členských státech by se mělo v závislosti na postavení žádajícího členského státu použít zpětně od rozpočtového roku 2010, nebo ode dne, kdy byla finanční pomoc poskytnuta, pro období, během nichž členské státy dostávaly finanční pomoc ze strany Unie nebo ostatních členských států eurozóny, jejímž účelem bylo řešit závažné obtíže postihující jejich finanční stabilitu.

(19)

Každé předpokládané dočasné zvýšení průběžných plateb nebo plateb konečného zůstatku v souladu s výjimkou podle čl. 77 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006 by mělo být též vzato v úvahu v souvislosti s rozpočtovými omezeními, jimž čelí všechny členské státy, což by se mělo náležitě projevit v souhrnném rozpočtu Evropské unie. Uplatňování mechanismu by dále mělo být časově omezené, neboť jeho hlavním účelem je reagovat na konkrétní současné potíže. Mechanismus by tedy měl být uplatňován od 1. ledna 2010 a jeho doba trvání by měla být omezena do 31. prosince 2013.

(20)

Nařízení (ES) č. 1083/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Článek 77 nařízení (ES) č. 1083/2006 se nahrazuje tímto:

„Článek 77

Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a plateb konečného zůstatku

1.   Průběžné platby a platby konečného zůstatku se vypočítávají tak, že se míra spolufinancování stanovená v rozhodnutí o daném operačním programu pro každou prioritní osu použije na způsobilé výdaje uvedené pro tuto prioritní osu v každém výkazu výdajů certifikovaném certifikačním orgánem.

2.   Odchylně od čl. 53 odst. 2, čl. 53 odst. 4 druhé věty a stropů stanovených v příloze III se průběžné platby a platby konečného zůstatku zvýší o částku odpovídající deseti procentním bodům nad míru spolufinancování pro každou prioritní osu, avšak nelze přesáhnout 100 %; navýšení se použije na částku způsobilých výdajů nově vykázaných v každém certifikovaném výkazu výdajů předloženém v průběhu období, v němž členský stát splňuje jednu z těchto podmínek:

a)

je mu poskytnuta finanční pomoc v souladu s nařízením Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (12) nebo je mu finanční pomoc poskytnuta jinými členskými státy eurozóny před vstupem uvedeného nařízení v platnost;

b)

je mu poskytnuta střednědobá finanční pomoc v souladu s nařízením Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (13);

c)

je mu poskytnuta finanční pomoc v souladu se Smlouvou o založení Evropského mechanismu stability po jejím vstupu v platnost.

3.   Členský stát, který hodlá využít výjimky podle odstavce 2, předloží Komisi písemou žádost do 21. února 2012 nebo do dvou měsíců ode dne, k němuž splnil jednu z podmínek uvedených v odstavci 2.

4.   V žádosti podle odstavce 3 členský stát odůvodní nutnost výjimky poskytnutím informací potřebných k doložení:

a)

nedostupnosti zdrojů na příspěvek členského státu, a to ve formě údajů o jeho makroekonomické a fiskální situaci;

b)

skutečnosti, že zvýšení plateb podle odstavce 2 je nutné, aby bylo zachováno provádění operačních programů;

c)

skutečnosti, že problémy přetrvávají i při využití maximálních stropů použitelných pro míry spolufinancování, stanovených v příloze III;

d)

skutečnosti, že splňuje jednu z podmínek uvedených v odst. 2 písm. a), b) nebo c),a to uvedením odkazu na příslušné rozhodnutí Rady nebo na jiný právní akt, a konkrétního data, od něhož je tomuto členskému státu finanční pomoc poskytována.

Komise ověří, zda předložené informace odůvodňují udělení výjimky uvedené v odstavci 2. Komise vznese námitku ohledně správnosti předložených informací do 30 dní ode dne podání žádosti.

Pokud se Komise rozhodne vznést námitku vůči žádosti členského státu, přijme o tom rozhodnutí prostřednictvím prováděcího aktu, které odůvodní.

Pokud Komise vůči žádosti členského státu podle odstavce 3 námitku nevznese, považuje se žádost za odůvodněnou

5.   Žádost členského státu též specifikuje zamýšlené využití výjimky podle odstavce 2 a uvede informace o předpokládaných doplňkových opatřeních k soustředění fondů na konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost, včetně případné úpravy operačních programů.

6.   Výjimka podle odstavce 2 se nevztahuje na výkazy výdajů předložené po 31. prosinci 2013.

7.   Pro účely výpočtu průběžných plateb a plateb konečného zůstatku poté, kdy členský stát přestane využívat finanční pomoc uvedenou v odstavci 2, nebere Komise v úvahu zvýšené částky vyplacené v souladu s uvedeným odstavcem.

Tyto částky jsou však brány v úvahu pro účely čl. 79 odst. 1.

8.   Zvýšené průběžné platby vyplývající z použití odstavce 2 jsou řídícímu orgánu poskytnuty co nejdříve a jsou využívány pouze k platbám v rámci provádění operačního programu.

9.   V souvislosti se strategickými zprávami podle čl. 29 odst. 1 poskytnou členské státy Komisi odpovídající informace o využití výjimky uvedené v odstavci 2 tohoto článku o tom, jak zvýšená podpora přispěla v daném členském státě k posílení konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti. Komise tyto informace zohlední při vypracovávání strategických zpráv podle čl. 30 odst. 1.

10.   Bez ohledu na odstavec 2 nesmí být příspěvek Unie prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než příspěvek z veřejných zdrojů a maximální výše pomoci z fondů pro každou prioritní osu stanovená v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

11.   Odstavce 2 až 9 se nepoužijí na operační programy v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Na tyto členské státy se však použije se zpětným účinkem: v případě Irska, Řecka a Portugalska s účinkem ode dne, k němuž byla těmto členským státům poskytnuta finanční pomoc, jak uvádí čl. 77 odst. 2 nařízení (ES) č. 1083/2006, a v případě Maďarska, Lotyšska a Rumunska s účinkem od 1. ledna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. SZPUNAR


(1)  Stanovisko ze dne 27. října 2011 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. prosince 2011.

(3)  Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 34.

(5)  Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 88.

(6)  Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 37, 6.2.2009, s. 5.

(8)  Úř. věst. L 79, 25.3.2009, s. 39.

(9)  Úř. věst. L 150, 13.6.2009, s. 8.

(10)  Úř. věst. L 91, 6.4.2011, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(12)  Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.“