28.1.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 26/1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/92/EU

ze dne 13. prosince 2011

o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Podle článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie je politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadách obezřetnosti a prevence a na zásadách, že škody na životním prostředí mají být přednostně napravovány přímo u zdroje a že za vzniklé škody by měl platit znečišťovatel. Měly by se vzít co nejdříve v úvahu vlivy všech technických plánovacích a rozhodovacích procesů na životní prostředí.

(3)

Zásady posuzování vlivů na životní prostředí musí být harmonizovány, zejména pokud jde o záměry, které mají být posuzovány, základní povinnosti oznamovatele těchto záměrů a obsah tohoto posouzení. Členské státy mohou stanovit přísnější pravidla ochrany životního prostředí.

(4)

Kromě toho je nezbytné dosáhnout jednoho z cílů Unie v oblasti ochrany životního prostředí a kvality života.

(5)

Právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí obsahují ustanovení, která umožňují orgánům veřejné správy a jiným orgánům přijímat rozhodnutí, jež mohou mít závažný vliv na životní prostředí, jakož i na zdraví a blaho osob.

(6)

Měly by být stanoveny obecné zásady posuzování vlivů na životní prostředí za účelem doplnění a koordinace postupů vydávání povolení k provádění veřejných a soukromých záměrů, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí.

(7)

Povolení pro veřejné a soukromé záměry, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí, by mělo být vydáno jen po předchozím posouzení jejich případných významných vlivů na životní prostředí. Toto posuzování by mělo být prováděno na základě přiměřených informací poskytnutých oznamovatelem, které mohou být doplněny orgány a veřejností, kterých se uvažovaný záměr může týkat.

(8)

Záměry určitého typu mají významný vliv na životní prostředí a tyto záměry by měly být v zásadě podrobeny systematickému posouzení.

(9)

Záměry jiných typů nemusí mít v každém případě významný vliv na životní prostředí a tyto záměry musí být posouzeny, pokud členské státy usoudí, že by mohly mít významný vliv na životní prostředí.

(10)

Členské státy mohou stanovit prahové hodnoty nebo kritéria sloužící k určení, které z těchto záměrů musí podléhat posouzení s ohledem na význam jejich vlivů na životní prostředí. Nemělo by být požadováno, aby členské státy musely v každém jednotlivém případě přezkoumávat záměry, které nedosahují uvedených prahových hodnot nebo nesplňující uvedená kritéria.

(11)

Při stanovování těchto prahových hodnot nebo kritérií nebo při přezkoumávání jednotlivých záměrů za účelem určení, které záměry by měly podléhat posouzení na základě významu jejich vlivů na životní prostředí, by členské státy měly přihlédnout k odpovídajícím kritériím výběru stanoveným v této směrnici. V souladu se zásadou subsidiarity mohou členské státy nejlépe uplatňovat uvedená kritéria v jednotlivých případech.

(12)

Pro záměry, které podléhají posouzení, by měly být poskytnuty určité minimální informace týkající se záměru a jeho vlivů.

(13)

Je vhodné stanovit postup umožňující oznamovatelům získat od příslušných orgánů stanovisko o obsahu a rozsahu informací, které je třeba zpracovat a poskytnout pro posouzení. Členské státy mohou v rámci tohoto postupu vyžadovat, aby jim oznamovatel předložil mimo jiné alternativní řešení záměrů, pro něž zamýšlí podat žádost.

(14)

Vlivy záměru na životní prostředí by měly být posuzovány, aby bylo zohledněno úsilí chránit zdraví lidí, přispět ke zlepšení kvality života zlepšením životního prostředí, zajistit udržení druhové rozmanitosti a reprodukční schopnosti ekosystému jako základního zdroje života.

(15)

Je žádoucí stanovit přísnější úpravu týkající se posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států s přihlédnutím k rozvoji na mezinárodní úrovni. Dne 25. února 1991 podepsalo Evropské společenství Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států a ratifikovalo ji dne 24. června 1997.

(16)

Účinná účast veřejnosti na přijímání rozhodnutí umožňuje veřejnosti vyjádřit své názory a obavy, které mohou být pro tato rozhodnutí podstatné, a těm, kdo rozhodují, umožňuje vzít tyto názory a obavy v úvahu, čímž se zvyšuje zodpovědnost a transparentnost rozhodovacího procesu a přispívá k uvědomělému vztahu veřejnosti k otázkám životního prostředí a k veřejné podpoře učiněných rozhodnutí.

(17)

Účast veřejnosti, včetně účasti sdružení, organizací a skupin, zejména nevládních organizací na ochranu životního prostředí, by proto měla být podporována, a to mimo jiné podporou vzdělávání veřejnosti v otázkách životního prostředí.

(18)

Evropské společenství podepsalo Úmluvu OSN/EHS o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“) dne 25. června 1998 a ratifikovalo ji dne 17. února 2005.

(19)

Jedním z cílů Aarhuské úmluvy je zaručit práva veřejnosti na účast při rozhodování o záležitostech životního prostředí, a přispět tak k ochraně práva na život v prostředí přiměřeném zdraví a blahu člověka.

(20)

Článek 6 Aarhuské úmluvy stanoví účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech uvedených v příloze I uvedené úmluvy a o činnostech v příloze neuvedených, které mohou mít závažný vliv na životní prostředí.

(21)

Ustanovení čl. 9 odst. 2 a 4 Aarhuské úmluvy stanovují přístup k soudním nebo jiným řízením za účelem napadení hmotné nebo procesní zákonnosti rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podléhajících ustanovením o účasti veřejnosti v článku 6 uvedené úmluvy.

(22)

Tato směrnice by však neměla být použita na záměry, jejichž jednotlivé části jsou přijímány zvláštními vnitrostátními právními předpisy, neboť cílů této směrnice, včetně cílů týkajících se poskytování informací, se dosahuje prostřednictvím zákonodárného procesu.

(23)

Navíc může být ve výjimečných případech vhodné vyjmout určitý záměr z postupů posuzování stanovených touto směrnicí, pokud je o tom vhodným způsobem informována Komise a dotčená veřejnost.

(24)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a dopadů uvedeného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(25)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy V,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.   Tato směrnice se vztahuje na posuzování vlivů těch veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí.

2.   Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„záměrem“:

—

provádění stavebních prací nebo výstavba jiných zařízení nebo děl,

—

jiné zásahy do přírodního prostředí a krajiny včetně těch, které se týkají těžby nerostných surovin;

b)

„oznamovatelem“ žadatel o povolení soukromého záměru nebo orgán veřejné moci, který dá podnět k záměru;

c)

„povolením“ rozhodnutí příslušného orgánu nebo orgánů, které opravňuje oznamovatele k uskutečnění záměru;

d)

„veřejností“ jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;

e)

„dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodovacími řízeními týkajícími se životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, nebo která má na těchto řízeních určitý zájem. Pro účely této definice se předpokládá, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů mají na rozhodování ve věcech životního prostředí zájem;

f)

„příslušným orgánem“ nebo „příslušnými orgány“ ty orgány, které členské státy určí jako odpovědné za provádění úkolů vyplývajících z této směrnice.

3.   Členské státy mohou případ od případu rozhodnout, stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy, neuplatňovat tuto směrnici na záměry sloužící cílům národní obrany, pokud se domnívají, že by její uplatnění mohlo uvedené cíle nepříznivě ovlivnit.

4.   Tato směrnice se nevztahuje na záměry, jejichž jednotlivé části jsou přijímány zvláštními vnitrostátními právními předpisy, protože cílů této směrnice, včetně cílů týkajících se poskytování informací, se dosahuje prostřednictvím zákonodárného procesu.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění, aby před vydáním povolení musely záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, získat povolení a posouzení z hlediska jejich vlivů. Tyto záměry jsou vymezeny v článku 4.

2.   Posuzování vlivů na životní prostředí může být zahrnuto do povolovacích řízení již existujících v členských státech, nebo pokud taková řízení neexistují, do jiných řízení nebo do řízení, která mají být zavedena pro dosažení souladu s cíli této směrnice.

3.   Členské státy mohou stanovit jednotné řízení pro splnění požadavků této směrnice a požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (5).

4.   Aniž je dotčen článek 7, mohou členské státy ve výjimečných případech vyjmout určitý záměr zcela nebo zčásti z ustanovení stanovených touto směrnicí.

V tom případě členské státy:

a)

zváží, zda by nevyhovovala jiná forma posouzení;

b)

zpřístupní dotčené veřejnosti informace získané jinými formami posouzení ve smyslu písmene a), informace vztahující se k tomuto rozhodnutí o vynětí a důvody, proč tato výjimka byla udělena;

c)

uvědomí Komisi před vydáním povolení o důvodech tohoto vynětí a poskytnou jí informace, které dají případně k dispozici vlastním státním příslušníkům.

Komise okamžitě předá získané dokumenty ostatním členským státům.

Každý rok předá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování ustanovení tohoto odstavce.

Článek 3

Posuzování vlivů na životní prostředí vhodným způsobem určí, popíše a posoudí v každém jednotlivém případě a v souladu s články 4 až 12 přímé a nepřímé vlivy záměru na tyto faktory:

a)

člověka, faunu a flóru;

b)

půdu, vodu, ovzduší, podnebí a krajinu;

c)

hmotný majetek a kulturní dědictví;

d)

vzájemné působení mezi faktory uvedenými v písmenech a), b) a c).

Článek 4

1.   S výhradou čl. 2 odst. 4 podléhají záměry uvedené v příloze I posouzení v souladu s články 5 až 10.

2.   S výhradou čl. 2 odst. 4 určí členské státy pro záměry uvedené v příloze II, zda záměr podléhá posouzení v souladu s články 5 až 10. Členské státy provedou toto určení na základě:

a)

přezkoumání každého jednotlivého případu;

nebo

b)

prahových hodnot nebo kritérií stanovených členským státem.

Členské státy se mohou rozhodnout používat oba postupy uvedené v písmenech a) a b).

3.   Při přezkoumávání každého jednotlivého případu nebo při stanovení kritérií nebo prahových hodnot podle odstavce 2 jsou brána v úvahu odpovídající kritéria výběru uvedená v příloze III.

4.   Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá příslušnými orgány podle odstavce 2 byla zpřístupněna veřejnosti.

Článek 5

1.   V případě záměrů, které podle článku 4 podléhají posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s tímto článkem a s články 6 až 10, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění, aby oznamovatel poskytl ve vhodné formě informace upřesněné v příloze IV, pokud:

a)

členské státy považují tyto informace za důležité v dané fázi povolovacího řízení a vzhledem ke zvláštním rysům konkrétního záměru nebo určitého druhu záměrů a složek životního prostředí, které by mohly být zasaženy;

b)

členské státy považují za odůvodněné požadovat po oznamovateli, aby tyto informace shromáždil, mimo jiné s ohledem na současné poznatky a metody posuzování.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby příslušný orgán vyjádřil své stanovisko k informacím, které mají být poskytnuty oznamovatelem v souladu s odstavcem 1, pokud o to oznamovatel požádá ještě před předložením žádosti o povolení. Příslušný orgán před vyjádřením svého stanoviska projedná záměr s oznamovatelem a orgány uvedenými v čl. 6 odst. 1. Skutečnost, že orgán vyjádřil stanovisko podle tohoto odstavce, mu nebrání, aby později vyžadoval od oznamovatele předložení dalších informací.

Členské státy mohou požadovat, aby příslušné orgány vyjádřily své stanovisko bez ohledu na to, zda to žádá oznamovatel.

3.   Informace, které má oznamovatel poskytnout v souladu s odstavcem 1, musí zahrnovat alespoň:

a)

popis záměru obsahující informace o jeho umístění, povaze a rozsahu;

b)

popis zamýšlených opatření k vyloučení a omezení významných škodlivých vlivů a je-li to možné i k jejich nápravě;

c)

údaje nezbytné k určení a posouzení hlavních vlivů, které by záměr mohl mít na životní prostředí;

d)

nástin hlavních alternativních řešení, o kterých oznamovatel uvažoval, a uvedení hlavních důvodů, kterými se řídil jeho výběr, s přihlédnutím k vlivům na životní prostředí;

e)

všeobecně srozumitelné shrnutí informací uvedených v písmenech a) až d).

4.   Členské státy, je-li to nezbytné, zajistí, aby orgány vlastnící příslušné informace, zejména ve vztahu k článku 3, poskytly tyto informace oznamovateli.

Článek 6

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby orgány, kterých by se záměr mohl týkat, měly vzhledem ke své zvláštní působnosti v otázkách životního prostředí možnost vyjádřit své stanovisko k informacím poskytnutým oznamovatelem a k žádosti o povolení. Za tímto účelem členské státy určí orgány, s nimiž je třeba záměr projednat, buď obecně, nebo v jednotlivých případech. Těmto orgánům musí být předány informace shromážděné podle článku 5. Podrobné podmínky týkající se projednání stanoví členské státy.

2.   Následující informace musí být sděleny veřejnosti v počátečním stádiu rozhodovacích řízení pro oblast životního prostředí podle čl. 2 odst. 2 a nejpozději, jakmile je možné tyto informace rozumně poskytnout, a to buď prostřednictvím veřejného oznámení, nebo jinými vhodnými prostředky jako například elektronickými médii, jsou-li k dispozici:

a)

žádost o povolení;

b)

skutečnost, že záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí, a případně také skutečnost, že se na něj vztahuje článek 7;

c)

údaje o příslušných orgánech odpovědných za vydávání rozhodnutí, o orgánech, od kterých je možné obdržet příslušné informace, a o orgánech, na které se lze obracet s připomínkami či dotazy, a také údaje o lhůtách pro podávání připomínek či dotazů;

d)

povaha možných rozhodnutí nebo návrh rozhodnutí, je-li k dispozici;

e)

údaj o dostupnosti informací shromážděných podle článku 5;

f)

informace o tom, kdy, kde a jakým způsobem budou příslušné informace zpřístupněny;

g)

podrobné podmínky účasti veřejnosti stanovené podle odstavce 5 tohoto článku.

3.   Členské státy zajistí, aby dotčené veřejnosti byly v přiměřených lhůtách zpřístupněny tyto informace:

a)

veškeré informace shromážděné podle článku 5;

b)

v souladu s vnitrostátními právními předpisy hlavní zprávy a doporučení adresované příslušnému orgánu nebo orgánům v době, kdy je dotčená veřejnost informována v souladu s odstavcem 2 tohoto článku;

c)

v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (6) informace neuvedené v odstavci 2 tohoto článku, které jsou významné pro rozhodnutí podle článku 8 této směrnice a které jsou dostupné až po informování dotčené veřejnosti podle odstavce 2 tohoto článku.

4.   Dotčená veřejnost musí dostat včasné a účinné možnosti účastnit se rozhodovacích řízení ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2 a musí mít za tím účelem právo vyjádřit své připomínky a stanoviska příslušnému orgánu nebo orgánům v době, kdy jsou všechny možnosti ještě otevřené, tedy před učiněním rozhodnutí o žádosti o povolení.

5.   Podrobné podmínky informování veřejnosti (například formou vývěsek v určité oblasti nebo oznámeními v místním tisku) a konzultací s dotčenou veřejností (například písemným vyjádřením nebo veřejnou anketou) stanoví členské státy.

6.   Pro jednotlivé fáze se stanoví přiměřené lhůty tak, aby bylo dost času na informování veřejnosti a aby dotčená veřejnost měla dost času na přípravu a účinnou účast na rozhodování ve věcech životního prostředí podle ustanovení tohoto článku.

Článek 7

1.   Je-li si členský stát vědom, že by záměr mohl mít závažný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud členský stát, který by mohl být významně zasažen, o to požádá, poskytne členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, druhému členskému státu co nejdříve a nejpozději při informování vlastní veřejnosti mimo jiné:

a)

popis záměru spolu se všemi dostupnými informacemi o jeho možných přeshraničních vlivech;

b)

informace o povaze rozhodnutí, které může být přijato.

Členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn poskytne druhému členskému státu přiměřenou dobu na oznámení, zda si přeje účastnit se rozhodovacích řízení ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, přičemž může též poskytnout informace podle odstavce 2 tohoto článku.

2.   Oznámí-li členský stát, který obdrží informace podle odstavce 1, svůj úmysl účastnit se rozhodovacích řízení ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2, zašle členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, pokud tak již neučinil, druhému členskému státu informace, které musí být předány podle čl. 6 odst. 2 a zpřístupněny podle čl. 6 odst. 3 písm. a) a b).

3.   Kromě toho dotyčné členské státy, pokud se jich to dotýká:

a)

zařídí, aby informace uvedené v odstavcích 1 a 2 byly v přiměřené době zpřístupněny orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 a dotčené veřejnosti na území toho členského státu, který by mohl být významně zasažen; a

b)

zajistí, aby orgány uvedené v čl. 6 odst. 1 a dotčená veřejnost měly možnost ještě před vydáním povolení pro daný záměr zaslat v přiměřené době své stanovisko k informacím předaným příslušným orgánům v členském státě, na jehož území má být záměr uskutečněn.

4.   Dotyčné členské státy zahájí jednání mimo jiné o možných vlivech záměru překračujících hranice států a opatřeních zamýšlených ke snížení nebo vyloučení těchto vlivů a dohodnou přiměřený časový rámec pro dobu jednání.

5.   Podrobné podmínky provádění tohoto článku mohou stanovit dotčené členské státy, přičemž tyto podmínky musí umožňovat dotčené veřejnosti na území zasaženého členského státu účinně se účastnit rozhodovacích řízení ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2 týkajících se daného záměru.

Článek 8

Výsledky jednání a informace shromážděné podle článků 5, 6 a 7 se berou v úvahu v povolovacím řízení.

Článek 9

1.   Pokud bylo povolení vydáno nebo zamítnuto, příslušný orgán nebo orgány o tom vhodným postupem uvědomí veřejnost a zpřístupní jí tyto informace:

a)

obsah rozhodnutí a všechny podmínky k němu připojené;

b)

po posouzení názorů a obav vyjádřených dotčenou veřejností, hlavní důvody a úvahy, na kterých je rozhodnutí založeno, včetně informací o procesu účasti veřejnosti;

c)

popis případných hlavních opatření k vyloučení, snížení a pokud možno vyrovnání významných nepříznivých vlivů.

2.   Příslušný orgán nebo orgány uvědomí každý členský stát, s nímž bylo jednáno podle článku 7, zasláním informací uvedených v odstavci l tohoto článku.

Členské státy, s nimiž bylo jednáno, zajistí zpřístupnění těchto informací vhodným způsobem dotčené veřejnosti na svém území.

Článek 10

Ustanoveními této směrnice není dotčena povinnost příslušných orgánů dodržovat omezení uložená vnitrostátními právními a správními předpisy a přijatou právní praxí v oblasti zachovávání obchodního a služebního tajemství, včetně duševního vlastnictví, a ochrany veřejného zájmu.

Pokud se použije článek 7, podléhá předávání informací jinému členskému státu a přijetí informací jiným členským státem omezením platným v členském státě, kde je záměr navrhován.

Článek 11

1.   Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušnými předpisy vnitrostátního práva příslušníci dotčené veřejnosti, kteří:

a)

mají dostatečný zájem; nebo

b)

namítají porušování práva v případech, kdy to správní řád členského státu požaduje jako podmínku,

měli možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným zákonem a mohli tak napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podléhajících ustanovením o účasti veřejnosti obsaženým v této směrnici.

2.   Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, akty nebo nečinnost napadeny.

3.   Co představuje dostatečný zájem a porušování práva, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup k právní ochraně. Za tímto účelem je zájem jakékoli nevládní organizace, která splňuje požadavky uvedené v čl. 1 odst. 2, pokládán pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku za dostatečný. Pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku se předpokládá, že tyto organizace mají práva, která mohou být porušována.

4.   Ustanovení tohoto článku nevylučují možnost předběžného přezkoumání správním orgánem a neovlivní požadavek, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu.

Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné.

5.   K dalšímu zlepšení účinnosti ustanovení tohoto článku členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu k postupům správního a soudního přezkumu.

Článek 12

1.   Členské státy a Komise si vyměňují informace o zkušenostech získaných při použití této směrnice.

2.   Členské státy uvědomí Komisi zejména o všech kritériích nebo prahových hodnotách přijatých pro výběr dotyčných záměrů v souladu s čl. 4 odst. 2.

3.   Na základě této výměny informací předloží Komise, je-li to nezbytné, Evropskému parlamentu a Radě další návrhy za účelem zajištění dostatečné koordinace při použití této směrnice.

Článek 13

Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Směrnice 85/337/ES ve znění směrnic uvedených v části A přílohy V se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v části B přílohy V.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

Článek 15

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. SZPUNAR

(1)  Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 154.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. září 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. listopadu 2011.

(3)  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.

(4)  Viz příloha VI část A.

(5)  Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

(6)  Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.

PŘÍLOHA I

ZÁMĚRY UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 1

1.

Rafinerie surové ropy (s výjimkou závodů vyrábějících pouze maziva ze surové ropy) a zařízení ke zplyňování a zkapalňování uhlí a živičné břidlice o kapacitě 500 a více tun denně.

2.

a)

Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení s tepelným výkonem minimálně 300 MW;

b)

Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů (1) (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného výkonu).

3.

a)

Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva;

b)

Zařízení určená:

i)

k výrobě nebo obohacování jaderných paliv,

ii)

ke zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu,

iii)

ke konečnému zneškodnění vyhořelého jaderného paliva,

iv)

výhradně ke konečnému zneškodnění radioaktivního odpadu,

v)

výhradně ke skladování (plánovanému na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu na místě odlišném od místa výroby.

4.

a)

Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli;

b)

Zařízení pro výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických postupů.

5.

Zařízení k získávání azbestu a zpracování a přepracování azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové produkty s roční výrobou přesahující 20 000 tun konečného produktu; pro třecí materiály s roční výrobou přesahující 50 tun konečných produktů a pro jiné využití azbestu při spotřebě vyšší než 200 tun ročně.

6.

Integrovaná chemická zařízení, a to zařízení k výrobě látek v průmyslovém měřítku chemickou přeměnou, kde je několik jednotek navazujících a funkčně propojených, a které jsou určeny:

a)

k výrobě základních organických chemikálií;

b)

k výrobě základních anorganických chemikálií;

c)

k výrobě fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv (jednoduchých nebo složených hnojiv);

d)

k výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů;

e)

k výrobě základních farmaceutických produktů chemickou nebo biologickou cestou;

f)

k výrobě výbušnin.

7.

a)

Výstavba dálkových železničních tratí a letišť (2) se základní rozjezdovou a přistávací dráhou o délce 2 100 m a více;

b)

Výstavba dálnic a rychlostních silnic (3);

c)

Výstavba nové čtyřproudé nebo víceproudé silnice nebo rekonstrukce nebo rozšíření již existující dvouproudé nebo méněproudé silnice na čtyřproudou nebo víceproudou, jestliže tato nová silnice nebo část rekonstruované nebo rozšířené silnice má minimální souvislou délku 10 kilometrů.

8.

a)

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu umožňující plavbu lodí nad 1 350 tun;

b)

Obchodní přístavy, přístaviště pro nakládání a vykládání spojená s pevninou a vnějšími přístavy (s vyloučením přístavišť pro převozní lodi) přístupné lodím nad 1 350 tun.

9.

Zařízení ke zneškodňování nebezpečného odpadu spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy I bodu D9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech (4), nebo skladováním ve smyslu čl. 3 bodu 2 uvedené směrnice.

10.

Zařízení ke zneškodňování nikoliv nebezpečného odpadu spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy I bodu D9 směrnice 2008/98/ES o kapacitě přesahující 100 tun denně.

11.

Zařízení k odběru nebo umělému doplňování podzemních vod, jestliže roční objem odebrané nebo uměle doplňované vody dosahuje nebo přesahuje 10 milionů metrů krychlových.

12.

a)

Díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud cílem tohoto přečerpání je zabránit případnému nedostatku vody, a pokud objem přečerpané vody přesahuje 100 milionů metrů krychlových za rok;

b)

Ve všech ostatních případech díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud víceletý průměrný průtok v povodí, odkud se voda čerpá, přesahuje 2 000 milionů metrů krychlových za rok a objem přečerpané vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.

V obou případech je vyloučeno přečerpávání pitné vody vedené potrubím.

13.

Čistírny odpadních vod o kapacitě převyšující 150 000 ekvivalentních obyvatel podle definice v čl. 2 bodu 6 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (5).

14.

Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 tun v případě ropy a 500 000 metrů krychlových v případě plynu.

15.

Přehrady a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud nový nebo doplňkový objem akumulované vody přesahuje 10 milionů metrů krychlových.

16.

Produktovody o průměru větším než 800 mm a délce přesahující 40 km:

a)

k přepravě plynu, ropy, chemikálií;

b)

k přepravě toků oxidu uhličitého (CO2) za účelem geologického ukládání, včetně připojených kompresních stanic.

17.

Zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat s více než:

a)

85 000 místy pro kuřata, 60 000 místy pro slepice;

b)

3 000 místy pro jatečná prasata (nad 30 kg) nebo

c)

900 místy pro prasnice.

18.

Průmyslová zařízení k výrobě:

a)

papíroviny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů;

b)

papíru a lepenky s výrobní kapacitou nad 200 tun denně.

19.

Lomy a povrchová těžba, pokud plocha místa přesahuje 25 hektarů, nebo těžba rašeliny, pokud plocha místa přesahuje 150 hektarů.

20.

Budování nadzemního vedení elektrické energie o napětí 220 kV a vyšším a o délce nad 15 kilometrů.

21.

Zařízení ke skladování ropy, petrochemických nebo chemických produktů o kapacitě 200 tisíc tun a vyšší.

22.

Úložiště podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého (6).

23.

Zařízení k zachytávání toků CO2 za účelem geologického ukládání podle směrnice 2009/31/ES ze zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, nebo ze zařízení o celkové roční kapacitě zachyceného CO2 1,5 megatuny nebo vyšší.

24.

Jakékoli změny nebo rozšíření záměrů uvedených v této příloze, jež samy o sobě dosahují prahových hodnot případně stanovených v této příloze.

(1)  Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory přestávají být jadernými zařízeními, jestliže veškerá jaderná paliva a všechny ostatní kontaminované složky byly trvale odstraněny z místa zařízení.

(2)  Pro účely této směrnice se „letištěm“ rozumí letiště, které odpovídá definici v Chicagské úmluvě z roku 1944 zřizující Mezinárodní organizaci pro civilní leteckou dopravu (Příloha 14).

(3)  Pro účely této směrnice se „rychlostní silnicí“ rozumí silnice, která odpovídá definici Evropské dohody o mezinárodních silnicích I. třídy ze dne 15. listopadu 1975.

(4)  Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(5)  Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40.

(6)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.

PŘÍLOHA II

ZÁMĚRY UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 2

1.   ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ

a)

Záměry restrukturalizace zemědělského půdního fondu;

b)

Záměry využití neobdělávané půdy nebo polopřírodních území k intenzivnímu zemědělskému využívání;

c)

Vodohospodářské záměry pro zemědělství, včetně zavlažování a odvodňování půdy;

d)

Zalesňování nelesních pozemků a odlesňování za účelem změny způsobu využívání půdy;

e)

Zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat (záměry neuvedené v příloze I);

f)

Intenzivní chov ryb;

g)

Získávání půdy z moře.

2.   TĚŽEBNI PRŮMYSL

a)

Lomy, povrchová těžba a těžba rašeliny (záměry neuvedené v příloze I);

b)

Hlubinná těžba;

c)

Těžba nerostů z mořského nebo říčního dna;

d)

Hlubinné vrty, zejména:

i)

geotermální vrty,

ii)

vrty pro ukládání jaderného odpadu,

iii)

vrty pro zásobování vodou,

s výjimkou vrtů pro průzkum stability půdy;

e)

Povrchová průmyslová zařízení k těžbě uhlí, ropy, zemního plynu a nerostů, jakož i živičné břidlice.

3.   ENERGETICKÝ PRŮMYSL

a)

Průmyslová zařízení k výrobě elektrické energie, páry a teplé vody (záměry neuvedené v příloze I);

b)

Průmyslová zařízení k dopravě plynu, páry a teplé vody; nadzemní vedení elektrické energie (záměry neuvedené v příloze I);

c)

Povrchové skladování zemního plynu;

d)

Podzemní skladování topných plynů;

e)

Povrchové skladování fosilních paliv;

f)

Průmyslové briketování uhlí a lignitu;

g)

Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (jiná než ta, která jsou uvedená v příloze I);

h)

Zařízení k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách;

i)

Zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky);

j)

Zařízení k zachytávání toků CO2 za účelem geologického ukládání podle směrnice 2009/31/ES ze zařízení, na něž se nevztahuje příloha I této směrnice.

4.   VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ

a)

Zařízení k výrobě surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně vybavení pro nepřetržité odlévání;

b)

Zařízení ke zpracování železných kovů:

i)

válcování za tepla,

ii)

kování pomocí kladiv,

iii)

aplikace ochranných vrstev ze slinutých kovů;

c)

Slévárny železných kovů;

d)

Zařízení k tavení, včetně slitin, neželezných kovů, s výjimkou drahých kovů, včetně regenerovaných produktů (zušlechťování, odlévání ve slévárnách atd.);

e)

Zařízení pro povrchové zpracování kovů a plastů elektrolytickou nebo chemickou cestou;

f)

Výroba a montáž motorových vozidel a výroba motorů pro tato vozidla;

g)

Loděnice;

h)

Zařízení k výrobě a opravě letadel;

i)

Výroba železničního vybavení;

j)

Tváření výbuchem;

k)

Zařízení k žíhání a slinování kovových rud.

5.   PRŮMYSL ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN

a)

Koksovny (suchá destilace uhlí);

b)

Zařízení k výrobě cementu;

c)

Zařízení k výrobě azbestu a azbestových produktů (záměry neuvedené v příloze I);

d)

Zařízení k výrobě skla, včetně skelných vláken;

e)

Zařízení k tavení minerálních látek, včetně výroby minerálních vláken;

f)

Výroba keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu.

6.   CHEMICKÝ PRŮMYSL (ZÁMĚRY NEUVEDENÉ V PŘÍLOZE I)

a)

Zpracování meziproduktů a výroba chemikálií;

b)

Výroba pesticidů a farmaceutických produktů, barev a laků, elastomerů a peroxidů;

c)

Zařízení ke skladování ropy, petrochemických a chemických produktů.

7.   POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL

a)

Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků;

b)

Balení a konzervování výrobků živočišného a rostlinného původu;

c)

Výroba mléčných výrobků;

d)

Pivovarnictví a sladovnictví;

e)

Výroba cukrovinek a sirupů;

f)

Jatka;

g)

Škrobárny;

h)

Závody na výrobu rybí moučky a rybího oleje;

i)

Cukrovary.

8.   TEXTILNÍ, KOŽEDĚLNÝ, DŘEVOZPRACUJÍCÍ A PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL

a)

Průmyslová zařízení na výrobu papíru a lepenky (záměry neuvedené v příloze I);

b)

Zařízení k předzpracování (činnosti jako praní, bělení, mercerování) nebo barvení vláken nebo textilií;

c)

Závody na činění kůží;

d)

Zařízení k výrobě a zpracování celulosy.

9.   GUMÁRENSKÝ PRŮMYSL

Výroba a zpracování produktů na bázi elastomerů.

10.   ZÁMĚRY V OBLASTI INFRASTRUKTURY

a)

Záměry rozvoje průmyslových oblastí;

b)

Záměry rozvoje měst, včetně výstavby obchodních center a parkovišť;

c)

Výstavba železničních tratí a překladišť pro různé druhy dopravy a terminálů pro různé druhy dopravy (záměry neuvedené v příloze I);

d)

Výstavba letišť (záměry neuvedené v příloze I);

e)

Výstavba silnic, přístavů a přístavních zařízení, včetně rybářských přístavů (záměry neuvedené v příloze I);

f)

Výstavba vnitrozemských vodních cest neuvedených v příloze I, úpravy toků sloužící k jejich splavnění a ochraně proti povodním;

g)

Přehrady a jiná zařízení sloužící k akumulaci vody nebo k její dlouhodobé retenci (záměry neuvedené v příloze I);

h)

Tramvaje, nadzemní a podzemní dráhy, visuté dráhy nebo podobné dráhy zvláštního typu sloužící výhradně nebo zvláště k přepravě lidí;

i)

Ropovody, plynovody a produktovody k přepravě toků CO2 za účelem geologického ukládání (projekty neuvedené v příloze I);

j)

Dálkové vodovody;

k)

Pobřežní díla určená k boji s erozí a přímořská díla umožňující pozměnit pobřeží výstavbou například hrází, přístavních hrází, vlnolamů a jiných ochranných děl, s vyloučením údržby a rekonstrukce těchto děl;

l)

Zařízení k odběru a umělému doplňování podzemní vody neuvedená v příloze I;

m)

Díla k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek neuvedená v příloze I.

11.   OSTATNÍ ZÁMĚRY

a)

Stálé závodní a zkušební dráhy pro motorová vozidla;

b)

Zařízení ke zneškodňování odpadu (záměry neuvedené v příloze I);

c)

Čistírny odpadních vod (záměry neuvedené v příloze I);

d)

Odkaliště;

e)

Skladování železného šrotu, včetně šrotu pocházejícího z vozidel;

f)

Zkušebny motorů, turbín nebo reaktorů;

g)

Zařízení k výrobě umělých minerálních vláken;

h)

Zařízení k regeneraci nebo zneškodňování výbušných látek;

i)

Kafilérie.

12.   CESTOVNÍ RUCH A VOLNÝ ČAS

a)

Sjezdové dráhy, lyžařské vleky a lanové dráhy a přidružená zařízení;

b)

Přístaviště plavidel pro sport a rekreaci;

c)

Rekreační osady a hotelové komplexy vně městských oblastí a přidružená zařízení;

d)

Celoročně provozované kempy a autokempy;

e)

Zábavní parky.

13.

a)

Jakákoliv změna nebo rozšíření záměrů uvedených v příloze I nebo v této příloze, které jsou již povoleny, uskutečněny nebo jsou právě uskutečňovány, které by mohly mít závažný negativní vliv na životní prostředí (změna nebo rozšíření neobsažené v příloze I);

b)

Záměry uvedené v příloze I, které slouží výhradně nebo převážně k rozvoji a testování nových metod nebo výrobků a které nejsou používány více než dva roky.

PŘÍLOHA III

KRITÉRIA VÝBĚRU UVEDENÁ V ČL. 4 ODST. 3

1.   CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY ZAMĚRŮ

Charakteristické znaky záměrů musí být brány v úvahu zejména vzhledem k:

a)

rozsahu záměru;

b)

kumulaci s ostatními záměry;

c)

využití přírodních zdrojů;

d)

produkci odpadu;

e)

znečišťování a rušivým vlivům;

f)

riziku nehod s ohledem zejména na používané látky nebo technologie.

2.   LOKALIZACE ZAMĚRŮ

Ekologická citlivost geografických oblastí, které by mohly být záměrem zasaženy, musí být brána v úvahu zejména s ohledem na:

a)

stávající způsob využití území;

b)

relativní četnost, kvalitu a regenerační schopnost přírodních zdrojů v oblasti;

c)

únosné zatížení přírodního prostředí s tím, že zvláštní pozornost je věnována těmto územím:

i)

mokřadům,

ii)

pobřežním zónám,

iii)

horským oblastem a lesům,

iv)

přírodním rezervacím a velkoplošným chráněným územím,

v)

oblastem registrovaným nebo chráněným předpisy členských států; zvlášť chráněné oblasti vyhlášené členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (1) a směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (2),

vi)

oblastem, kde normy kvality životního prostředí stanovené právními předpisy Unie jsou již překročeny,

vii)

hustě osídleným oblastem,

viii)

krajinám významným z hlediska historického, kulturního nebo archeologického.

3.   CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY MOŽNÉHO DOPADU

Významný vliv, který by záměr mohl mít, musí být brán v úvahu ve vztahu ke kritériím vyjmenovaným v bodu 1 a 2, zejména s ohledem na:

a)

rozsah dopadu (geografická oblast a počet ovlivněných obyvatel);

b)

přeshraniční povahu dopadu;

c)

velikost a komplexnost dopadu;

d)

pravděpodobnost dopadu;

e)

dobu trvání, četnost a vratnost dopadu.

(1)  Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

(2)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

PŘÍLOHA IV

INFORMACE UVEDENÉ V ČL. 5 ODST. 1

1.

Popis záměru zahrnující zejména:

a)

popis fyzikální povahy záměru jako celku a požadavků na způsob využívání půdy během výstavby a provozu;

b)

popis hlavních charakteristik výrobních procesů, například druhu a množství použitého materiálu;

c)

odhad typu a množství předpokládaného odpadu a emisí (znečištění vody, ovzduší a půdy, hluk, vibrace, světlo, teplo, záření atd.) vznikajících provozem navrhovaného záměru.

2.

Nástin hlavních alternativních řešení uvažovaných oznamovatelem a uvedení hlavních důvodů jeho výběru z hlediska vlivů na životní prostředí.

3.

Popis aspektů životního prostředí, které by mohly být navrhovaným záměrem významně zasaženy, zejména včetně obyvatelstva, fauny, flóry, půdy, vody, ovzduší, klimatických faktorů, hmotných statků včetně architektonického a archeologického dědictví, krajiny a vzájemných vztahů mezi těmito faktory.

4.

Popis (1) možných významných vlivů navrhovaného záměru na životní prostředí vyplývajících z:

a)

existence záměru jako celku;

b)

využívání přírodních zdrojů;

c)

emise znečišťujících látek, vzniku rušivých vlivů a zneškodňování odpadu.

5.

Oznamovatelem vypracovaný popis předpovědních metod použitých k posouzení vlivů na životní prostředí uvedených v bodě 4.

6.

Popis zamýšlených opatření pro předcházení, snížení a pokud možno vyrovnání všech významných negativních vlivů na životní prostředí.

7.

Všeobecně srozumitelné shrnutí informací poskytovaných na základě bodů 1 až 6.

8.

Uvedení všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech) zjištěných oznamovatelem při shromažďování požadovaných informací.

(1)  Tento popis by měl zahrnovat přímé a jakékoliv nepřímé, sekundární, kumulativní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, stálé a dočasné, pozitivní a negativní vlivy záměru.

PŘÍLOHA V

ČÁST A

Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn

(uvedených v článku 14)

Směrnice Rady 85/337/EHS

(Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).

 

Směrnice Rady 97/11/ES

(Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5).

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES

(Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

pouze článek 3

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES

(Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

Pouze článek 31

ČÁST B

Seznam lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedených v článku 14)

Směrnice

Lhůta pro provedení

85/337/EHS

3. července 1988

97/11/ES

14. března 1999

2003/35/ES

25. června 2005

2009/31/ES

25. června 2011

PŘÍLOHA VI

Srovnávací tabulka

Směrnice 85/337/EEC

Tato směrnice

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 první pododstavec

Čl. 1 odst. 2 návětí

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec návětí

Čl. 1 odst. 2 písm. a) úvodní slovo

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec první odrážka

Čl. 1 odst. 2 písm. a) první odrážka

Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec druhá odrážka

Čl. 1 odst. 2 písm. a) druhá odrážka

Čl. 1 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 1 odst. 2 písm. b)

Čl. 1 odst. 2 čtvrtý pododstavec

Čl. 1 odst. 2 písm. c)

Čl. 1 odst. 2 pátý pododstavec

Čl. 1 odst. 2 písm. d)

Čl. 1 odst. 2 šestý pododstavec

Čl. 1 odst. 2 písm. e)

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 2 písm. f)

Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 5

Čl. 1 odst. 4

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2a

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 4

Čl. 3 návětí

Čl. 3 návětí

Čl. 3 první odrážka

Čl. 3 písm. a)

Čl. 3 druhá odrážka

Čl. 3 písm. b)

Čl. 3 třetí odrážka

Čl. 3 písm. c)

Čl. 3 čtvrtá odrážka

Čl. 3 písm. d)

Článek 4

Článek 4

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 3 návětí

Čl. 5 odst. 3 návětí

Čl. 5 odst. 3 první odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. a)

Čl. 5 odst. 3 druhá odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. b)

Čl. 5 odst. 3 třetí odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. c)

Čl. 5 odst. 3 čtvrtá odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. d)

Čl. 5 odst. 3 pátá odrážka

Čl. 5 odst. 3 písm. e)

Čl. 5 odst. 4

Čl. 5 odst. 4

Článek 6

Článek 6

Čl. 7 odst. 1 uvozující slova

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec uvozující slova

Čl. 7 odst. 1 písm. a)

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec písm. a)

Čl. 7 odst. 1 písm. b)

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec písm. b)

Čl. 7 odst. 1 závěrečná slova

Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 7 odst. 2 až 5

Čl. 7 odst. 2 až 5

Článek 8

Článek 8

Čl. 9 odst. 1 uvozující věta

Čl. 9 uvozující věta

Čl. 9 odst. 1 první odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. a)

Čl. 9 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. b)

Čl. 9 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. c)

Čl. 9 odst. 2

Čl. 9 odst. 2

Článek 10

Článek 10

Čl. 10a první pododstavec

Čl. 11 odst. 1

Čl. 10a druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 2

Čl. 10a třetí pododstavec

Čl. 11 odst. 3

Čl. 10a čtvrtý a pátý pododstavec

Čl. 11 odst. 4 první a druhý pododstavec

Čl. 10a šestý pododstavec

Čl. 11 odst. 5

Čl. 11 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 11 odst. 2

Čl. 12 odst. 2

Čl. 11 odst. 3

—

Čl. 11 odst. 4

Čl. 12 odst. 3

Čl. 12 odst. 1

—

Čl. 12 odst. 2

Článek 13

—

Článek 14

—

Článek 15

Článek 14

Článek 16

Příloha I bod 1

Příloha I bod 1

Příloha I bod 2 první odrážka

Příloha I bod 2 písm. a)

Příloha I bod 2 druhá odrážka

Příloha I bod 2 písm. b)

Příloha I bod 3 písm. a)

Příloha I bod 3 písm. a)

Příloha I bod 3 písm. b) úvodní slova

Příloha I bod 3 písm. b) úvodní slova

Příloha I bod 3 písm. b) první odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod i)

Příloha I bod 3 písm. b) druhá odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod ii)

Příloha I bod 3 písm. b) třetí odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod iii)

Příloha I bod 3 písm. b) čtvrtá odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod iv)

Příloha I bod 3 písm. b) pátá odrážka

Příloha I bod 3 písm. b) bod v)

Příloha I bod 4 první odrážka

Příloha I bod 4 písm. a)

Příloha I bod 4 druhá odrážka

Příloha I bod 4 písm. b)

Příloha I bod 5

Příloha I bod 5

Příloha I bod 6 úvodní slova

Příloha I bod 6 úvodní slova

Příloha I bod 6 podbod i)

Příloha I bod 6 písm. a)

Příloha I bod 6 podbod ii)

Příloha I bod 6 písm. b)

Příloha I bod 6 podbod iii)

Příloha I bod 6 písm. c)

Příloha I bod 6 podbod iv)

Příloha I bod 6 písm. d)

Příloha I bod 6 podbod v)

Příloha I bod 6 písm. e)

Příloha I bod 6 podbod vi)

Příloha I bod 6 písm. f)

Příloha I body 7 až 15

Příloha I body 7 až 15

Příloha I bod 16 úvodní slova

Příloha I bod 16 úvodní slova

Příloha I bod 16 první odrážka

Příloha I bod 16 písm. a)

Příloha I bod 16 druhá odrážka

Příloha I bod 16 písm. b)

Příloha I body 17 až 21

Příloha I body 17až 21

Příloha I bod 22

Příloha I bod 24

Příloha I bod 23

Příloha I bod 22

Příloha I bod 24

Příloha I bod 23

Příloha II bod 1

Příloha II bod 1

Příloha II bod 2 písm. a), b) a c)

Příloha II bod 2 písm. a), b) a c)

Příloha II bod 2 písm. d) úvodní slova

Příloha II bod 2 písm. d) úvodní slova

Příloha II bod 2 písm. d) první odrážka

Příloha II bod 2 písm. d) podbod i)

Příloha II bod 2 písm. d) druhá odrážka

Příloha II bod 2 písm. d) podbod ii)

Příloha II bod 2 písm. d) třetí odrážka

Příloha II bod 2 písm. d) podbod iii)

Příloha II bod 2 písm. d) závěrečná slova

Příloha II bod 2 písm. d) závěrečná slova

Příloha II bod 2 písm. e)

Příloha II bod 2 písm. e)

Příloha II body 3 až12

Příloha II body 3 až12

Příloha II bod 13 první odrážka

Příloha II bod 13 písm. a)

Příloha II bod 13 druhá odrážka

Příloha II bod 13 písm. b)

Příloha III bod 1 úvodní slova

Příloha III bod 1 úvodní slova

Příloha III bod 1 první odrážka

Příloha III bod 1 písm. a)

Příloha III bod 1 druhá odrážka

Příloha III bod 1 písm. b)

Příloha III bod 1 třetí odrážka

Příloha III bod 1 písm. c)

Příloha III bod 1 čtvrtá odrážka

Příloha III bod 1 písm. d)

Příloha III bod 1 pátá odrážka

Příloha III bod 1 písm. e)

Příloha III bod 1 šestá odrážka

Příloha III bod 1 písm. f)

Příloha III bod 2 úvodní slova

Příloha III bod 2 úvodní slova

Příloha III bod 2 první odrážka

Příloha III bod 2 písm. a)

Příloha III bod 2 druhá odrážka

Příloha III bod 2 písm. b)

Příloha III bod 2 třetí odrážka uvozovací slova

Příloha III bod 2 písm. c) uvozovací slova

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. a)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod i)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. b)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod ii)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. c)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod iii)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. d)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod iv)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. e)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod v)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. f)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod vi)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. g)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod vii)

Příloha III bod 2 třetí odrážka písm. h)

Příloha III bod 2 písm. c) podbod viii)

Příloha III bod 3 úvodní slova

Příloha III bod 3 úvodní slova

Příloha III bod 3 první odrážka

Příloha III bod 3 písm. a)

Příloha III bod 3 druhá odrážka

Příloha III bod 3 písm. b)

Příloha III bod 3 třetí odrážka

Příloha III bod 3 písm. c)

Příloha III bod 3 čtvrtá odrážka

Příloha III bod 3 písm. d)

Příloha III bod 3 pátá odrážka

Příloha III bod 3 písm. e)

Příloha IV bod 1 úvodní slova

Příloha IV bod 1 úvodní slova

Příloha IV bod 1 první odrážka

Příloha IV bod 1 písm. a)

Příloha IV bod 1 druhá odrážka

Příloha IV bod 1 písm. b)

Příloha IV bod 1 třetí odrážka

Příloha IV bod 1 písm. c)

Příloha IV body 2 a 3

Příloha IV body 2 a 3

Příloha IV bod 4 úvodní slova

Příloha IV bod 4 první pododstavec úvodní slova

Příloha IV bod 4 první odrážka

Příloha IV bod 4 první pododstavec písm. a)

Příloha IV bod 4 druhá odrážka

Příloha IV bod 4 první pododstavec písm. b)

Příloha IV bod 4 třetí odrážka

Příloha IV bod 4 první pododstavec písm. c)

Příloha IV bod 4 závěrečná slova

Příloha IV bod 5

Příloha IV bod 5

Příloha IV bod 6

Příloha IV bod 6

Příloha IV bod 7

Příloha IV bod 7

Příloha IV bod 8

—

Příloha V

—

Příloha VI