29.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 283/39

(1)

Digitální agenda pro Evropu usiluje o optimalizaci přínosů informačních technologií k hospodářskému růstu, k vytváření pracovních míst a ke kvalitě života evropských občanů jako součást strategie Evropa 2020. Digitalizace a uchovávání kulturní paměti Evropy, která zahrnuje tištěný materiál (knihy, časopisy, noviny), fotografie, muzejní předměty, archiválie, zvukový a audiovizuální materiál, památky a archeologická naleziště (dále jen „kulturní materiál“), je jednou z klíčových oblastí, které Digitální agenda řeší.

(2)

Strategie EU pro digitalizaci a uchovávání vychází z práce vykonané v posledních několika letech v rámci iniciativy „digitální knihovny“. Evropská opatření v této oblasti, včetně rozvoje Europeany, evropské digitální knihovny, jež je zároveň i archivem a muzeem, byla podpořena Evropským parlamentem a Radou, naposledy v usnesení Parlamentu ze dne 5. května 2010 a v závěrech Rady ze dne 10. května 2010. Pracovní plán na podporu kultury pro období 2011–2014 sestavený Radou na zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. listopadu 2010, podtrhuje potřebu koordinovaného úsilí v oblasti digitalizace.

(3)

Dne 28. srpna 2006 vydala Komise členským státům doporučení, jehož cílem je prostřednictvím internetu optimalizovat hospodářský a kulturní potenciál kulturního dědictví Evropy. Zprávy členských států o provádění doporučení z let 2008 a 2010 ukazují, že bylo dosaženo pokroku. Pokrok v jednotlivých členských státech však není stejný a v různých bodech doporučení je nerovnoměrný.

(4)

Kromě toho se situace týkající se úsilí v oblasti digitalizace a spolupráce na evropské úrovni v posledních několika letech podstatně změnila. K novým prvkům patří spuštění Europeany v listopadu 2008, zveřejnění zprávy „Nová renesance“„Výboru moudrých (Comité des Sages) pro zprostředkování kulturního dědictví Evropy prostřednictvím internetu“ ze dne 10. ledna 2011 a návrh Komise na směrnici o osiřelých dílech ze dne 24. května 2011.

(5)

Členským státům by měl být proto doporučen aktualizovaný soubor opatření pro digitalizaci a zpřístupnění kulturního dědictví prostřednictvím internetu a pro uchovávání digitálních záznamů. V této souvislosti by měl být nadále podporován rozvoj digitalizovaného materiálu z knihoven, archivů a muzeí, aby se zajistilo, že si Evropa udrží svou vůdčí pozici na mezinárodním poli v oblasti kulturního a tvořivého obsahu a využije svůj bohatý kulturní materiál co možná nejlépe. Jak zdůraznil „Výbor moudrých pro zprostředkování kulturního dědictví Evropy prostřednictvím internetu“, má-li Evropa využít přínosu digitalizace a uchovávání digitálních záznamů, musí jednat nyní. Pokud členské státy nezvýší investice do této oblasti, hrozí, že kulturní a hospodářský přínos přechodu k digitalizaci se projeví na jiných kontinentech, a nikoli v Evropě.

(6)

Dostupnost kulturního materiálu on-line umožní, aby k němu občané v celé Evropě měli přístup a využívali jej k zábavě, studiu nebo práci. Rozmanité a mnohojazyčné dědictví Evropy získá jasný profil na internetu a digitalizace kulturních děl napomůže evropským kulturním institucím, aby i v digitálním prostředí nadále plnily své poslání zpřístupňovat a uchovávat naše kulturní dědictví.

(7)

Digitalizovaný materiál lze navíc opětovně použít – ke komerčním i nekomerčním účelům – jako je vyvíjení učebního a vzdělávacího obsahu, dokumentárních filmů, turistických aplikací, her, animovaných filmů a designérských nástrojů, pokud se tak děje při plném respektování autorského práva a práv s ním souvisejících. To také poskytne významný příspěvek tvůrčím odvětvím, která představují 3,3 % HDP EU a 3 % zaměstnanosti. Tato odvětví čelí přechodu na digitalizaci, který otřásá tradičními modely, transformuje hodnotové řetězce a vyžaduje nové obchodní modely. Digitalizace a poskytnutí širšího přístupu ke kulturním zdrojům nabízejí ohromné ekonomické příležitosti a jsou základní podmínkou dalšího rozvoje kulturních a tvůrčích schopností Evropy a zastoupení jejího průmyslu v této oblasti.

(8)

Digitalizace je důležitým prostředkem pro zajištění širšího přístupu ke kulturnímu materiálu a jeho využívání. Vzájemně sladěná akce členských států, pokud jde o digitalizaci jejich kulturního dědictví, by vedla k větší soudržnosti při výběru materiálu a zabránila vícenásobné digitalizaci. Rovněž by vedla k vytvoření bezpečnějšího prostředí pro společnosti, které investují do digitalizačních technologií. Přehledy stávajících a plánovaných činností v oblasti digitalizace a kvantitativní cíle pro digitalizaci by pomohly k dosažení těchto záměrů.

(9)

Náklady na digitalizaci celého kulturního dědictví Evropy jsou vysoké a nelze je pokrýt jen z veřejného financování. Sponzorování digitalizace ze strany soukromého sektoru nebo partnerství soukromého a veřejného sektoru může do digitalizace zapojit soukromé subjekty a mělo by být nadále podporováno. Aby tato partnerství byla korektní a vyvážená, měla by splňovat řadu klíčových zásad. Zejména je nutné stanovit lhůty pro preferenční používání digitalizovaného materiálu. „Výbor moudrých pro zprostředkování evropského kulturního dědictví prostřednictvím internetu“ uvedl, že maximální doba pro preferenční používání materiálu digitalizovaného v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru by neměla být delší než sedm let.

(10)

Strukturální fondy EU lze využít a využívají se na spolufinancování digitalizačních činností jako součást projektů, které mají dopad na regionální hospodářství. Toto využívání by však mohlo být rozsáhlejší a systematičtější. Efektivnost procesů hromadné digitalizace se může zvyšovat s rozsahem. Proto by se mělo podporovat účinné využívání kapacity digitalizace a pokud možno sdílení digitalizačního zařízení mezi kulturními institucemi a zeměmi.

(11)

Pouze část materiálu v knihovnách, archivech a muzeích patří mezi volná díla ve smyslu, že se na něj nikdy nevztahovala nebo již nevztahují práva duševního vlastnictví, zatímco zbytek je právy duševního vlastnictví chráněn. Vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví jsou klíčovým nástrojem na podporu tvořivosti, měl by se kulturní materiál Evropy digitalizovat, zpřístupňovat a uchovávat při plném respektování autorského práva a práv s ním souvisejících.

(12)

Dne 24. května 2011 předložila Komise návrh směrnice o osiřelých dílech. K úplné účinnosti by měla být rychle schválena a provedena, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup k otázce osiřelých děl v celé Evropské unii. Pro digitalizaci komerčně nedostupných děl ve velkém měřítku může být v členských státech zapotřebí legislativní opora pro licenční řešení dobrovolně vyvinutá zúčastněnými stranami s přihlédnutím k potřebě zajistit přeshraniční účinek. V tomto ohledu by přístup uplatněný v dialogu zúčastněných stran, který byl sponzorován Komisí, o komerčně nedostupných knihách a odborných časopisech, jehož výsledkem bylo memorandum o porozumění podepsané v Bruselu dne 20. září 2011, měl být chápán jako model pro další dialogy za účelem usnadnění dohod o digitalizaci co největšího množství komerčně nedostupného materiálu. Informační databáze práv propojené na evropské úrovni mohou snížit transakční náklady na vypořádání práv. Takové mechanismy by tedy měly být podporovány v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami.

(13)

Pro umožnění širokého přístupu k veřejně dostupnému obsahu a jeho používání je nutné zajistit, aby veřejně dostupný obsah zůstal veřejně dostupný i po své digitalizaci. Používání rušivých vodoznaků nebo jiných vizuálních ochranných opatření na kopiích veřejně dostupného materiálu jako znaku vlastnictví nebo původu je třeba předejít.

(14)

Europeana, evropská digitální knihovna, jež je zároveň archivem a muzeem, začala fungovat dne 20. listopadu 2008. Další rozvoj platformy Europeany bude do značné míry záviset na způsobu, jakým obsahem ji členské státy a jejich kulturní instituce naplní a jak ji v očích občanů zviditelní. Opatření k dosažení tohoto cíle by měla být podpořena.

(15)

Europeana umožňuje v současné době přímý přístup k více než 19 milionům digitalizovaných objektů. Pouze dvě procenta z těchto objektů tvoří zvukový nebo audiovizuální materiál. Rozšiřování obsahu přístupného prostřednictvím Europeany, včetně typů materiálů, které jsou v současné době méně zastoupeny, učiní stránky pro uživatele zajímavějšími, a proto by mělo být podporováno. Celkový cíl dosáhnout 30 milionů objektů do roku 2015 je v souladu se strategickým plánem Europeany a odrazovým můstkem k dovršení digitalizace veškerého kulturního dědictví Evropy do roku 2025. Dostupnost všech volných mistrovských děl (významných kulturních nebo historických děl a předmětů, které určí a vyberou členské státy) prostřednictvím Europeany obohatí obsah stránek podle očekávání uživatelů. Ustanovení členských států, která zajistí, že veškerý materiál digitalizovaný pomocí veřejných finančních prostředků bude zpřístupněn prostřednictvím Europeany, by podpořila rozvoj platformy a vytvořila jasný rámec pro zadávání příspěvků kulturními institucemi, a je tedy třeba podporovat zavedení takových ustanovení.

(16)

Digitální materiál musí být spravován a udržován, jinak může dojít k nečitelnosti souborů, je-li hardware a software užívaný k jejich ukládání již zastaralý, materiál se může ztratit, když se paměťová zařízení časem poškodí, a paměťová zařízení by se mohla zahltit obrovským objemem nového a měnícího se obsahu. I přes pokrok dosažený v celé Evropské unii v oblasti uchovávání digitálního materiálu nejsou v několika členských státech zavedeny jasné a úplné politiky týkající se uchovávání digitálního obsahu. Neexistence takových politik ohrožuje přežití digitalizovaného materiálu a může také vést ke ztrátě materiálu vytvořeného v digitálním formátu (původního digitálního materiálu). Rozvoj účinných prostředků pro uchovávání digitálních záznamů má dalekosáhlé důsledky překračující rámec kulturních institucí. Otázky digitálního uchovávání jsou důležité pro jakoukoli soukromou nebo veřejnou organizaci, která má povinnost nebo která hodlá uchovávat digitální materiál.

(17)

Uchovávání digitálních záznamů představuje problémy finanční, organizační a technické povahy a někdy vyžaduje aktualizaci právních předpisů. Několik členských států zavedlo nebo zvažuje zákonné povinnosti vyžadující, aby producenti digitálního materiálu poskytli jednu nebo více rozmnoženin svého materiálu pověřenému depozitnímu subjektu. Účinné předpisy a postupy týkající se povinných rozmnoženin mohou minimalizovat administrativní zátěž jak majitelů obsahu, tak i institucí, které mají povinné rozmnoženiny na starost, a měly by se tedy doporučit. Účinná spolupráce mezi členskými státy je nezbytná k zamezení značné rozdílnosti pravidel pro povinnou rozmnoženinu digitálního materiálu a měla by se podporovat. „Web-harvesting“ je nová technika pro sběr materiálu z internetu pro účely uchovávání. Její součástí je aktivní shromažďování materiálu pověřenými institucemi namísto čekání, až bude deponován, čímž se minimalizuje administrativní zatížení producentů digitálního materiálu, a proto by tato technika měla být upravena vnitrostátními právními předpisy.

(18)

Pokud jde o kinematografická díla, toto doporučení v řadě aspektů doplňuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností (1),

1.

dále rozvíjely plánování a monitorování digitalizací knih, časopisů, novin, fotografií, muzejních předmětů, archiválií, zvukového a audiovizuálního materiálu, památek a archeologických nalezišť (dále jen „kulturního materiálu“):

2.

podporovaly partnerství mezi kulturními institucemi a soukromým sektorem s cílem vytvořit nové způsoby financování digitalizace kulturního materiálu a stimulovat inovativní používání materiálu a zároveň zajistit, aby partnerství veřejného a soukromého sektoru pro digitalizaci byla korektní a vyvážená a v souladu s podmínkami uvedenými v příloze;

3.

pokud možno využívaly strukturálních fondů EU ke spolufinancování digitalizační činnosti v rámci regionálních inovačních strategií pro inteligentní specializaci;

4.

zvážily možnosti pro optimalizaci využívání digitalizační kapacity a dosažení úspor z rozsahu, což by mohlo vyžadovat spojení úsilí v oblasti digitalizace prostřednictvím kulturních institucí a přeshraniční spolupráce, a to s využitím středisek kompetence pro digitalizaci v Evropě;

5.

zlepšily přístup k digitalizovanému kulturnímu materiálu, který patří mezi volná díla, a jeho využívání:

6.

zlepšily podmínky pro digitalizaci a dostupnost autorským právem chráněného materiálu on-line:

7.

přispěly k dalšímu rozvoji Europeany:

8.

posílily národní strategie pro dlouhodobé uchovávání digitálního materiálu, aktualizovaly akční plány provádění těchto strategií a vzájemně si vyměňovaly informace o strategiích a akčních plánech;

9.

zapracovaly do svých právních předpisů výslovné a jasné ustanovení umožňující vícenásobné rozmnožování a migraci digitalizovaného kulturního materiálu prováděné veřejnými institucemi pro účely uchovávání a při plném respektování právních předpisů Evropské unie a mezinárodních právních předpisů o právech duševního vlastnictví;

10.

provedly nezbytná opatření pro ukládání materiálu vytvořeného v digitálním formátu s cílem zaručit jeho dlouhodobé uchovávání a zlepšit účinnost stávajících dohod o ukládání materiálu vytvořeného v digitálním formátu:

11.

zohlednily vývoj v jiných členských státech při určování nebo modernizaci politik a postupů, pokud jde o povinnou rozmnoženinu materiálu původně vytvořeného v digitálním formátu, s cílem zabránit značné rozdílnosti mechanismů pro odevzdávání povinných rozmnoženin;

12.

informovaly Komisi po 24 měsících od vyhlášení tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie a poté každé dva roky o akcích provedených na základě tohoto doporučení.