31.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/34

(1)

Směrnici Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu (3) je třeba s ohledem na technický a vědecký vývoj aktualizovat. V zájmu jasnosti a účinnosti by měla být nahrazena tímto nařízením.

(2)

Rozhodnutí Rady 88/389/EHS ze dne 22. června 1988 o vypracování seznamu výchozích materiálů a látek používaných při přípravě látek určených k aromatizaci (4) ze strany Komise stanoví vypracování uvedeného seznamu do 24 měsíců ode dne přijetí uvedeného rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí je již zastaralé a mělo by být zrušeno.

(3)

Směrnice Komise 91/71/EHS ze dne 16. ledna 1991, kterou se doplňuje směrnice Rady 88/388/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu (5), stanoví pravidla pro označování látek určených k aromatizaci. Uvedená pravidla se nahrazují tímto nařízením a uvedená směrnice by nyní měla být zrušena.

(4)

Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich společenským a hospodářským zájmům.

(5)

Za účelem ochrany lidského zdraví by se toto nařízení mělo vztahovat na látky určené k aromatizaci, na výchozí materiály pro látky určené k aromatizaci a na potraviny, které obsahují látky určené k aromatizaci. Mělo by se rovněž vztahovat na některé složky potravin vyznačující se aromatem, jež se do potravin přidávají především za účelem dodání chuti nebo vůně a jež významně přispívají k přítomnosti některých přirozeně se vyskytujících nežádoucích látek v potravinách (dále jen „složky potravin vyznačující se aromatem“), jakož i na jejich výchozí materiál a na potraviny, které tyto složky obsahují.

(6)

Syrové potraviny, které neprošly žádným zpracováním, a jednosložkové potraviny jako koření, byliny, čaje a odvary (například ovocný nebo bylinný čaj), jakož i směsi koření nebo bylin, čajové a odvarové směsi, pokud jsou konzumovány jako takové nebo nejsou přidávány do potravin, nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(7)

Látky určené k aromatizaci se používají ke zlepšení nebo úpravě vůně nebo chuti ve prospěch spotřebitele. Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem by měly být používány, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Jejich použití musí být bezpečné, a proto by měly být některé látky určené k aromatizaci podrobeny posouzení rizika předtím, než mohou být povoleny pro použití v potravinách. Pokud je to možné, měla by být věnována pozornost tomu, zda mohou mít látky určené k aromatizaci nepříznivý dopad na zranitelné skupiny. Použití látek určených k aromatizaci nesmí spotřebitele uvádět v omyl, a jejich přítomnost v potravinách by proto měla být vždy vhodným způsobem označena. Látky určené k aromatizaci by se neměly používat takovým způsobem, aby uvedly spotřebitele v omyl, mimo jiné pokud jde o otázky týkající se povahy, čerstvosti, kvality použitých složek, přirozenosti produktu nebo výrobního postupu a výživové jakosti produktu. Při schvalování látek určených k aromatizaci by se měly zohlednit rovněž další významné faktory pro zvažovanou oblast, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních faktorů, zásady předběžné opatrnosti a proveditelnosti kontrol.

(8)

Od roku 1999 vyjádřily Vědecký výbor pro potraviny a následně i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (6), stanoviska k celé řadě látek přirozeně se vyskytujících ve výchozích materiálech látek určených k aromatizaci a složkách potravin vyznačujících se aromatem, které podle Výboru odborníků Rady Evropy pro aromatické látky představují riziko z hlediska toxicity. Látky, u nichž potvrdil Vědecký výbor pro potraviny riziko z hlediska toxicity, by měly být považovány za nežádoucí látky, jež by jako takové neměly být přidávány do potravin.

(9)

Nežádoucí látky by mohly být vzhledem ke svému přirozenému výskytu v rostlinách přítomny v aromatických přípravcích a složkách potravin vyznačujících se aromatem. Rostliny se tradičně používají jako potraviny nebo složky potravin. Pro přítomnost těchto nežádoucích látek v potravinách, jež se nejvíce podílejí na příjmu těchto látek člověkem, by s ohledem na nutnost ochrany lidského zdraví a jejich nevyhnutelnou přítomnost v tradičních potravinách měla být stanovena přiměřená maximální množství.

(10)

Maximální množství pro některé přirozeně se vyskytující nežádoucí látky by se měla soustředit na potraviny a kategorie potravin, které se nejvíce podílejí na denním příjmu potravy. Pokud další přirozeně se vyskytující nežádoucí látky představují riziko pro zdraví spotřebitele, měla by být stanovena jejich maximální množství na základě stanoviska úřadu. Členské státy by měly v závislosti na riziku organizovat kontroly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (7). Výrobci potravin však musí vzít přítomnost těchto látek v úvahu, pokud používají složky potravin vyznačující se aromatem nebo látky určené k aromatizaci při přípravě všech potravin, aby zajistili, že látky, které nejsou bezpečné, nebudou umístěny na trh.

(11)

Na úrovni Společenství by měly být stanoveny zákaz a omezení použití některých materiálů rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu, jež představují riziko pro lidské zdraví při výrobě látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem a při jejich použití při výrobě potravin.

(12)

Posuzování rizika byla měl provádět úřad.

(13)

V zájmu zajištění harmonizace by se mělo posuzování rizika a schvalování látek určených k aromatizaci a výchozích materiálů, jež musí být podrobeny vyhodnocení, provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (8).

(14)

Aromatické látky jsou definované chemické látky, které zahrnují aromatické látky získané chemickou syntézou anebo izolované za použití chemických procesů a přírodní aromatické látky. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví postup Společenství pro aromatické látky používané nebo určené k použití v potravinách (9), probíhá program pro hodnocení aromatických látek. Podle uvedeného nařízení má být do pěti let od přijetí zmíněného programu přijat seznam aromatických látek. Pro přijetí tohoto seznamu by měla být stanovena nová lhůta. Tento seznam bude navržen k doplnění k seznamu uvedenému v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(15)

Aromatickými přípravky jsou látky určené k aromatizaci, jiné než definované chemické látky, získané z materiálů rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy, buď v surovém stavu materiálu, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby. Aromatické přípravky vyrobené z potravin nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách, pokud neexistují pochyby o jejich bezpečnosti. Bezpečnost aromatických přípravků vyrobených z nepotravinářského materiálu by však měla být posouzena a schválena.

(16)

Nařízení (ES) č. 178/2002 definuje potravinu jako jakoukoli látku nebo produkt, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Materiály rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, u nichž lze dostatečně prokázat, že byly dosud používány pro výrobu látek určených k aromatizaci, se pro tento účel považují za potravinářské materiály, ačkoli některé z těchto výchozích materiálů, jakými je například růžové dřevo a list jahodníku, nemohou být používány pro potraviny jako takové. Tyto materiály není třeba posuzovat.

(17)

Obdobně nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, které jsou vyrobené z potravin za stanovených podmínek, pokud neexistují pochyby o jejich bezpečnosti. Bezpečnost látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem, které jsou vyrobeny z nepotravinářského materiálu nebo postupem, který neodpovídá určitým podmínkám výroby, by však měla být posouzena a schválena.

(18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách (10) stanoví postup pro posuzování bezpečnosti a schvalování kouřových aromatických přípravků a klade si za cíl stanovit seznam primárních kouřových kondenzátů a primárních dehtových frakcí, jejichž použití je povoleno s vyloučením všech ostatních.

(19)

Prekurzory určené k aromatizaci, jako jsou sacharidy, oligopeptidy a aminokyseliny dodávají potravinám chuť či vůni chemickými reakcemi, k nimž dochází při zpracování potravin. Prekurzory určené k aromatizaci vyrobené z potravin nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách, pokud neexistují pochybnosti o jejich bezpečnosti. Bezpečnost prekurzorů určených k aromatizaci, které jsou vyrobeny z nepotravinářského materiálu, by však měla být posouzena a schválena.

(20)

Jiné látky určené k aromatizaci, které nespadají pod definice dříve uvedených látek určených k aromatizaci, lze použít v potravinách nebo na jejich povrchu poté, co byly podrobeny hodnocení a schvalovacímu postupu. Příkladem mohou být látky určené k aromatizaci získané zahřáním oleje či tuku na velmi vysokou teplotu po velmi krátkou dobu, což dodává aroma grilovaného jídla.

(21)

Materiál rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu jiného než potravina lze povolit pro výrobu látek určených k aromatizaci pouze poté, co bylo provedeno vědecké posouzení jeho bezpečnosti. Může být nezbytné povolit použití pouze některých částí daného materiálu nebo stanovit podmínky použití.

(22)

Látky určené k aromatizaci mohou obsahovat potravinářské přídatné látky povolené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (11) nebo jiné složky potravin pro technické účely, jako například jejich skladování, standardizace, ředění nebo rozpouštění a stabilizace.

(23)

Látka určená k aromatizaci nebo výchozí materiál, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (12), by měly být schvalovány v souladu s uvedeným nařízením a zároveň podle tohoto nařízení.

(24)

Na látky určené k aromatizaci se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označování stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin (13), jejich obchodní úpravy a související reklamy a případně v nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (14). Kromě toho by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení o označování látek určených k aromatizaci prodávaných jako takové výrobcům nebo konečným spotřebitelům.

(25)

Aromatické látky nebo aromatické přípravky by měly být označeny jako „přírodní“, pouze pokud splňují určitá kritéria zajišťující, že spotřebitelé nejsou uváděni v omyl.

(26)

Zvláštní požadavky na informace by měly zajistit, že spotřebitelé nejsou uváděni v omyl, pokud jde o výchozí materiál používaný na výrobu přírodních látek určených k aromatizaci. Zejména v případě, kdy se termín „přírodní“ užívá k popisu chuti či vůně, by použité aromatické složky měly být zcela přírodního původu. Kromě toho by měl být označen zdroj látek určených k aromatizaci, s výjimkou případů, kdy by uvedené výchozí materiály nebylo možné v aromatu nebo chuti potraviny rozeznat. Pokud je uveden zdroj, mělo by být z uvedeného materiálu nejméně 95 % aromatické složky. Protože používání látek určených k aromatizaci by nemělo uvádět spotřebitele v omyl, ostatních nejvýše 5 % lze použít pouze ke standardizaci nebo s cílem dodat látce určené k aromatizaci například čerstvější, pronikavější, silnější, syrovější apod. ráz. Pokud bylo použito méně než 95 % aromatické složky získané z uvedeného zdroje a aroma zdroje lze přesto rozeznat, měl by být zdroj uveden s uvedením, že byly přidány další přírodní látky určené k aromatizaci, příkladem čehož je kakaový extrakt, do něhož byly přidány jiné přírodní látky určené k aromatizaci za účelem dodání banánového rázu.

(27)

Spotřebitelé by měli být informováni, pokud kouřová příchuť určité potraviny vznikla přidáním kouřových aromatických přípravků. V souladu se směrnicí 2000/13/ES by označení nemělo uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o to, zda byl dotyčný produkt ošetřen tradičním procesem uzení čerstvým kouřem nebo zda byl ošetřen kouřovými aromatickými přípravky. Směrnici 2000/13/ES je nutno přizpůsobit definicím látek určených k aromatizaci, kouřových aromatických přípravků a výrazu „přírodní“ pro popis látek určených k aromatizaci stanoveným v tomto nařízení.

(28)

Pro účely hodnocení bezpečnosti aromatických látek z hlediska lidského zdraví mají informace o spotřebě a použití aromatických látek zásadní význam. Množství aromatických látek přidávaných do potravin by proto měla být pravidelně kontrolována.

(29)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).

(30)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně příloh tohoto nařízení a k přijetí vhodných přechodných opatření týkajících se vypracování seznamu Společenství. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(31)

Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k přijetí opatření popsaných v čl. 8 odst. 2 a změn příloh II až V postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(32)

Přílohy II až V tohoto nařízení by měly být podle potřeby přizpůsobeny vědeckému a technickému pokroku, přičemž by měly být zohledněny informace poskytnuté výrobci a uživateli látek určených k aromatizaci nebo informace vyplývající ze sledování a kontrol prováděných členskými státy.

(33)

V zájmu přiměřené a účinné tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkajících se látek určených k aromatizaci je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné uskutečnit studie, jež by se zabývaly konkrétními otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je vhodné, aby tyto studie financovalo Společenství jako součást svého rozpočtového procesu. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení (ES) č. 882/2004.

(34)

Dokud nebude stanoven seznam Společenství, mělo by být zajištěno hodnocení a schvalování aromatických látek, na něž se nevztahuje hodnotící program stanovený v nařízení (ES) č. 2232/96. Měl by proto být stanoven přechodný režim. Tyto aromatické látky by měly být hodnoceny a schvalovány v rámci uvedeného režimu postupem podle nařízení (ES) č. 1331/2008. Lhůty stanovené v uvedeném nařízení pro přijetí stanoviska úřadem a pro předložení návrhu nařízení o aktualizaci seznamu Společenství Komisí Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat by se však neměly použít, neboť by měla být dána přednost probíhajícímu hodnotícímu programu.

(35)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení pravidel Společenství pro používání látek určených k aromatizaci a některých složek potravin vyznačujících se aromatem v potravinách nebo na jejich povrchu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být v zájmu jednoty trhu a vysoké úrovně ochrany spotřebitele lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství opatření přijmout v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(36)

Nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (16) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (17) je nutné přizpůsobit některým novým definicím stanoveným v tomto nařízení.

(37)

Nařízení (EHS) č. 1601/91, (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

a)

seznam Společenství obsahující látky určené k aromatizaci a výchozí materiály schválené pro použití v potravinách, obsažený v příloze I (dále jen „seznam Společenství“);

b)

podmínky použití látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem v potravinách nebo na jejich povrchu;

c)

pravidla pro označování látek určených k aromatizaci.

a)

látky určené k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení nařízení (ES) č. 2065/2003;

b)

složky potravin vyznačující se aromatem;

c)

potraviny, které obsahují látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem;

d)

výchozí materiály pro látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem.

a)

látky, které mají výhradně sladkou, kyselou nebo slanou chuť;

b)

syrové potraviny;

c)

jednosložkové potraviny, jako jsou například čerstvé, sušené nebo mražené směsi koření nebo bylin, čajové nebo odvarové směsi jako takové, pokud se nepoužívají jako složky potravin.

a)

„látkami určenými k aromatizaci“ produkty:

b)

„aromatickou látkou“ definovaná chemická látka vyznačující se aromatem;

c)

„přírodní aromatickou látkou“ aromatická látka získaná vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy z materiálů rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, buď jako taková, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin uvedenými v příloze II. Přírodní aromatické látky odpovídají látkám, které se přirozeně vyskytují a lze je nalézt v přírodě;

d)

„aromatickým přípravkem“ produkt jiný než aromatická látka získaný

e)

„látkou určenou k aromatizaci získanou tepelným postupem“ produkt získaný tepelným postupem ze směsi složek, které se samy nemusí nutně vyznačovat aromatem, z nichž alespoň jedna obsahuje dusík (aminoskupina) a další je redukujícím cukrem; složkami pro výrobu látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem mohou být

f)

„kouřovým aromatickým přípravkem“ produkt získaný frakcionací a purifikací kondenzovaného kouře, z něhož vznikají primární kouřové kondenzáty, primární dehtové frakce nebo sekundární kouřové aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 bodech 1, 2 a 4 nařízení (ES) č. 2065/2003;

g)

„prekurzorem určeným k aromatizaci“ produkt, který se sám nemusí nutně vyznačovat aromatem, záměrně přidávaný do potravin za jediným účelem aromatizace prostřednictvím rozkladu nebo reakcí s ostatními složkami při zpracování potravin; lze jej získat

h)

„jinou látkou určenou k aromatizaci“ látka určená k aromatizaci přidávaná do potravin nebo určená k přidávání do potravin za účelem dodání vůně nebo chuti, která nespadá do definic podle písmen b) až g);

i)

„složkou potravin vyznačující se aromatem“ složka potravin jiná než látky určené k aromatizaci, již lze přidávat do potravin, přičemž hlavním účelem je dodat jim chuť nebo vůni nebo jejich chuť nebo vůni upravit, a která výrazně přispívá k tomu, že se v potravinách přirozeně vyskytují určité nežádoucí látky;

j)

„výchozím materiálem“ materiál rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu, z něhož se vyrábějí látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem; může jít

k)

„vhodným fyzikálním procesem“ fyzikální proces, jenž záměrně neupravuje chemickou podstatu složek látek určených k aromatizaci, aniž by tím byl dotčen seznam tradičních způsobů přípravy potravin v příloze II, a nezahrnuje mimo jiné použití singletního kyslíku, ozonu, anorganických katalyzátorů, kovových katalyzátorů, organokovových činidel nebo ultrafialového záření.

a)

na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavují žádné bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele a

b)

jejich používání neuvádí spotřebitele v omyl.

a)

aromatické přípravky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i);

b)

látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. e) bodě i), které vyhovují podmínkám výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem a maximálním množstvím některých látek v látkách určených k aromatizaci získaných tepelným postupem uvedeným v příloze V;

c)

prekurzory určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. g) bodě i);

d)

složky potravin vyznačující se aromatem.

a)

aromatické látky;

b)

aromatické přípravky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii);

c)

látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, které vznikly zahřáním složek, jež částečně nebo zcela spadají pod čl. 3 odst. 2 písm. e) bod ii), nebo které nevyhovují podmínkám výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem nebo maximálním množstvím pro některé nežádoucí látky uvedené v příloze V;

d)

prekurzory určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. g) bodě ii);

e)

jiné látky určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. h);

f)

výchozí materiály jiné než potraviny uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. j) bodě ii).

a)

označení schválené látky určené k aromatizaci nebo výchozího materiálu;

b)

je-li to nezbytné, podmínky, za nichž lze látku určenou k aromatizaci používat.

a)

zda určitá látka nebo směs látek, výchozí materiál nebo druh potravin spadá do kategorií uvedených v čl. 2 odst. 1 či nikoli;

b)

ke které z konkrétních kategorií uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b) až j) daná látka náleží;

c)

zda určitý produkt náleží ke kategorii potravin nebo je potravinou podle přílohy I nebo části B přílohy III.

a)

prodejní označení: buď slova „látka určená k aromatizaci“, nebo přesnější název nebo označení látky určené k aromatizaci;

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách;

c)

je-li to nezbytné, zvláštní podmínky pro skladování nebo použití;

d)

značka udávající šarži či partii;

e)

sestupně podle podílu na hmotnosti výčet:

f)

jméno nebo obchodní firma a adresa výrobce, balírny nebo prodejce;

g)

údaj o maximálním množství pro každou složku nebo skupinu složek, jejichž množství v potravině podléhá množstevnímu omezení, nebo příslušná informace jasně a snadno srozumitelná a umožňující kupujícímu řídit se tímto nařízením nebo jinými příslušnými právními předpisy Společenství;

h)

čisté množství;

i)

datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby;

j)

případně informace o látce určené k aromatizaci nebo jiných látkách, které jsou uvedeny v tomto článku a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, pokud jde o uvedení složek nacházejících se v potravinách.

1.

V písm. a) třetí odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto:

2.

V písm. b) druhé odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto:

3.

V písm. c) druhé odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto:

1.

V čl. 5 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

2.

V čl. 5 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

3.

V příloze I se bod 9 nahrazuje tímto:

4.

Příloha II se mění takto: