SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/57/ES

ze dne 17. června 2008

o interoperabilitě železničního systému ve Společenství

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 71 a 156 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1.   Cílem této směrnice je stanovit podmínky, které je třeba splnit pro dosažení interoperability železničního systému uvnitř Společenství způsobem, který je v souladu s ustanoveními směrnice 2004/49/ES. Tyto podmínky se týkají projektování, výstavby, uvedení do provozu, modernizace, obnovy, provozování a údržby součástí tohoto systému a rovněž odborné způsobilosti, ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, kteří se podílejí na provozu a údržbě tohoto systému.

2.   Sledování tohoto cíle musí vést k definování optimální úrovně technické harmonizace a musí umožnit:

3.   Členské státy mohou vyjmout z opatření, která přijmou k provedení této směrnice:

4.   Oblast působnosti TSI bude postupně rozšiřována v souladu s článkem 8, aniž jsou dotčeny výjimky z uplatňování TSI podle článku 9, na celý železniční systém včetně přístupových tratí k terminálům a hlavním přístavům, které slouží nebo mohou sloužit více než jednomu uživateli.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

Článek 3

Celková kompatibilita

1.   Tato směrnice obsahuje ustanovení týkající se prvků interoperability, rozhraní a postupů u každého subsystému, jakož i podmínek celkové kompatibility železničního systému požadovaných pro dosažení jeho interoperability.

2.   Tato směrnice je použitelná, aniž jsou dotčeny jiné související předpisy Společenství. V případě prvků interoperability, včetně rozhraní, však může splnění základních požadavků této směrnice vyžadovat užití zvláštních evropských specifikací vypracovaných pro tento účel.

Článek 4

Základní požadavky

1.   Železniční systém, subsystémy a prvky interoperability, včetně rozhraní, musí vyhovovat příslušným základním požadavkům.

2.   Další technické specifikace uvedené v článku 34 směrnice 2004/17/ES, které jsou nezbytné k doplnění evropských specifikací nebo jiných norem používaných ve Společenství, nesmějí být v rozporu se základními požadavky.

KAPITOLA II

TECHNICKÉ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU

Článek 5

Obsah TSI

1.   Pro každý subsystém musí být vypracována jedna TSI. V případě potřeby může být pro subsystém vypracováno několik TSI a jedna TSI se může vztahovat na několik subsystémů. Rozhodnutí rozvíjet nebo revidovat TSI a volba jejího technického a geografického rozsahu vyžaduje pověření podle čl. 6 odst. 1.

2.   Subsystémy musí být ve shodě s jednotlivými TSI, které jsou platné při jejich uvedení do provozu, modernizaci nebo obnově v souladu s touto směrnicí; tuto shodu je třeba udržovat trvale po dobu používání každého subsystému.

3.   V rozsahu nezbytném k dosažení cílů uvedených v článku 1 musí být v každé TSI:

4.   Každá TSI musí být vypracována na základě přezkoušení stávajícího subsystému a musí být uveden cílový subsystém, kterého může být postupně dosaženo během přiměřené lhůty. Postupné přijímání TSI a dosahování souladu s nimi tudíž napomůže k postupnému dosažení interoperability železničního systému.

5.   V každém členském státě musí TSI vhodným způsobem zachovávat kompatibilitu stávajícího železničního systému. S tímto cílem lze ve zvláštních případech pro každou TSI vypracovat ustanovení s ohledem jak na síť, tak na vozidla; zvláštní pozornost je třeba věnovat průjezdnému průřezu, rozchodu koleje, osové vzdálenosti kolejí a vozidlům pocházejícím ze třetích zemí nebo určeným pro třetí země. Pro každý zvláštní případ TSI stanoví podrobnosti provádění pro prvky TSI uvedené v odst. 3 písm. c) až g).

6.   Nelze-li některé technické aspekty odpovídající základním požadavkům do TSI výslovně zahrnout, musí být jednoznačně určeny jako „otevřené body“ v příloze dané TSI. Na tyto aspekty se vztahuje čl. 17 odst. 3.

7.   TSI nebudou překážkou rozhodování členských států o použití infrastruktur pro provoz vozidel, která nejsou zahrnuta do TSI.

8.   TSI mohou výslovně a jasně odkazovat na evropské nebo mezinárodní normy, specifikace nebo technickou dokumentaci zveřejněnou agenturou, pokud je to nezbytně nutné pro dosažení cílů této směrnice. V tom případě se tyto normy a specifikace (nebo jejich příslušné části) nebo technická dokumentace považují za přílohy dotyčné TSI a stávají se závaznými od okamžiku použitelnosti TSI. Pokud žádné takové normy, specifikace nebo technická dokumentace neexistují, lze během jejich vytváření odkazovat na jiné konkrétně určené normativní dokumenty; v tom případě se musí jednat o veřejné a snadno dostupné dokumenty.

Článek 6

Přijetí, přezkum a zveřejnění TSI

1.   Návrh TSI a pozdější návrhy změn TSI vypracuje agentura na základě pověření Komise vydaného regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3 této směrnice. Návrhy jsou vypracovány v souladu s články 3 a 12 nařízení (ES) č. 881/2004 a ve spolupráci s pracovními skupinami uvedenými ve zmíněných článcích.

Opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice doplněním TSI či jejich změnami, jsou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 4.

V závažných naléhavých případech může Komise použít postup pro naléhavé případy podle čl. 29 odst. 5.

2.   Agentura odpovídá za přípravu přezkumu a aktualizaci TSI a za vypracování doporučení pro Komisi s cílem zohlednit technický pokrok nebo sociální požadavky. Komise o takových doporučeních informuje výbor uvedený v článku 29.

3.   Každý návrh TSI je vypracován ve dvou fázích.

Nejprve agentura určí základní parametry pro TSI, jakož i pro rozhraní s ostatními subsystémy a jiné zvláštní případy, jejichž úprava může být nezbytná. Pro každý z těchto parametrů a rozhraní předloží nejvýhodnější alternativní řešení doprovázená technickým a ekonomickým zdůvodněním.

Na základě těchto základních parametrů vypracuje agentura návrh TSI. Agentura případně zohlední technický rozvoj, dosud vykonanou práci v oblasti normalizace, ustavené pracovní skupiny a uznávanou výzkumnou práci. Ke každému návrhu TSI se připojí celkové posouzení odhadovaných nákladů a přínosů ze zavedení TSI; v tomto posouzení se uvedou pravděpodobné důsledky pro všechny dotčené provozovatele a hospodářské subjekty.

4.   Při navrhování, přijímání a přezkumu každé TSI (včetně základních parametrů) se berou v úvahu odhadované náklady a přínosy všech zvažovaných technických řešení spolu s jejich vzájemnými rozhraními tak, aby byla stanovena a uplatněna nejvýhodnější řešení. Členské státy se na tomto posuzování podílejí tím, že poskytují nezbytné údaje.

5.   Výbor uvedený v článku 29 musí být o přípravné práci na TSI pravidelně informován. Během této práce může Komise na žádost výboru vydat jakékoli pověření nebo užitečná doporučení týkající se koncepce TSI a analýzy nákladů a přínosů. Komise může na žádost členského státu zejména požadovat, aby byla posouzena alternativní řešení a aby posouzení nákladů a přínosů těchto alternativních řešení bylo uvedeno ve zprávě připojené k návrhu TSI.

6.   Při přijetí každé TSI se stanoví okamžik vstupu uvedené TSI v platnost regulativním postupem podle čl. 29 odst. 4. Musí-li být z důvodů technické kompatibility uvedeny do provozu různé subsystémy současně, musí být okamžik vstupu odpovídajících TSI v platnost totožný.

7.   Při navrhování, přijímání a přezkumu TSI se přihlíží ke stanovisku uživatelů k vlastnostem, které mají přímý dopad na podmínky, za nichž se subsystémy používají. Za tím účelem vede agentura během etap navrhování a přezkumu TSI konzultace se sdruženími a subjekty zastupujícími uživatele. K návrhu TSI se připojí zpráva o výsledcích těchto konzultací.

Seznam sdružení a subjektů, se kterými mají být vedeny konzultace, vypracuje Komise po konzultaci s výborem v souladu s poradním postupem podle čl. 29 odst. 2, a tento seznam může být na žádost členského státu nebo na podnět Komise přezkoumán a aktualizován.

8.   Při navrhování, přijímání a přezkumu TSI se bere v úvahu stanovisko sociálních partnerů k podmínkám uvedeným v čl. 5 odst. 3 písm. g).

K tomuto účelu je návrh konzultován se sociálními partnery dříve, než je předložen k přijetí nebo přezkumu výboru uvedenému v článku 29.

Se sociálními partnery se vedou konzultace v rámci výboru pro kolektivní vyjednávání zřízeného v souladu s rozhodnutím Komise 98/500/ES ze dne 20. května 1998 o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávání k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni (18). Sociální partneři vydají své stanovisko do tří měsíců.

9.   Pokud má revize TSI za následek změnu požadavků, pak nové znění TSI zajistí kompatibilitu se subsystémy, které již byly uvedeny do provozu v souladu s předchozími zněními TSI.

Pokud je z řádně oprávněných důvodů bezpečnosti nebo interoperability zapotřebí nové povolení, obnova nebo modernizace těchto subsystémů, stanoví odpovídající lhůty TSI, případně členské státy.

10.   Komise zveřejní TSI v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Nedostatky v TSI

1.   Jestliže se po přijetí některé TSI ukáže, že plně nevyhovuje základním požadavkům, může být na žádost členského státu nebo z podnětu Komise konzultován výbor uvedený v článku 29.

Komise si může vyžádat technické stanovisko agentury. Komise provede za pomoci výboru rozbor technického stanoviska.

2.   Jestliže je potřeba změnit TSI z důvodu menší chyby, která neodůvodňuje okamžitou revizi TSI, může Komise doporučit, aby se do dokončení revize TSI použilo technické stanovisko podle čl. 6 odst. 1. V takovém případě agentura vědecké stanovisko zveřejní.

3.   Jestliže je potřeba změnit TSI z důvodu závažné nebo zásadní chyby, neprodleně se k revizi použije postup podle čl. 6 odst. 1.

Článek 8

Rozšíření oblasti působnosti TSI

1.   Komise regulativním postupem stanoveným v čl. 29 odst. 3 udělí jedno nebo několik pověření, jejichž cílem je rozvíjet nové TSI nebo přezkoumat již přijaté TSI tak, aby se vztahovaly na tratě a vozidla, které v nich dosud nejsou zahrnuty.

2.   V prvním z těchto pověření bude upřesněna první skupina nových TSI nebo změn TSI, které mají být přijaty do ledna 2012, aniž je tím dotčen čl. 5 odst. 5, pokud jde o možnost úpravy zvláštních případů, a článek 9, kterým se za určitých okolností povolují výjimky. Toto první pověření je vypracováno na základě doporučení agentury s cílem stanovit nové TSI, které je třeba rozvinout, nebo stávající TSI, které je třeba změnit, s ohledem na očekávanou efektivnost nákladů každého navrhovaného opatření a zásadu proporcionality opatření přijímaných na úrovni Společenství. Proto by mělo být řádně přihlédnuto k bodu 4 přílohy I a k nezbytné rovnováze mezi cíli nepřerušovaného pohybu vlaků a technické harmonizace na jedné straně a transevropskou, vnitrostátní, regionální a místní úrovní dotyčné dopravy na straně druhé.

3.   Do doby, než rozšíření působnosti TSI tak, aby se vztahovaly na železniční síť jako celek, nabude účinku:

4.   Členský stát nemusí nové nebo revidované TSI přijaté podle odstavce 2 použít u projektů, které jsou v době, kdy se příslušná skupina TSI zveřejňuje, v pokročilé fázi rozvoje nebo jsou předmětem probíhajícího plnění smlouvy.

Článek 9

Výjimky

1.   Pokud neexistují příslušné zvláštní případy, členský stát nemusí uplatňovat jednu nebo více TSI podle tohoto článku v následujících případech:

2.   V případech uvedených v odstavci 1 oznámí dotčený členský stát Komisi soubor informací uvedených v příloze IX. Komise posoudí opatření navrhovaná členským státem a informuje výbor uvedený v článku 29.

3.   V případě uvedeném v odst. 1 písm. a) každý členský stát do jednoho roku od vstupu každé z TSI v platnost vyrozumí Komisi o seznamu projektů, které se provádějí na jeho území a nacházejí se v pokročilé fázi rozvoje.

4.   V případech uvedených v odst. 1 písm. a), c) a e) Komise posoudí, zda soubor vyhovuje a vyrozumí členské státy o výsledcích tohoto posouzení. V případě potřeby je vydáno doporučení ke specifikacím, které mají být uplatněny. Členský stát může ihned uplatnit alternativní ustanovení uvedená v příloze IX.

5.   V případech uvedených v odst. 1 písm. b), d) a f) Komise rozhodne regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3, zda se žádost o výjimku přijme. V případě uvedeném v odst. 1 písm. b) nesmí rozhodnutí Komise obsahovat průjezdný průřez a rozchod koleje. Komise rozhodne do šesti měsíců od podání žádosti, k níž je přiložen úplný soubor podkladů. Nebude-li rozhodnuto, považuje se žádost za schválenou. V případě uvedeném v odst. 1 písm. f) může členský stát až do rozhodnutí Komise uplatňovat alternativní ustanovení uvedená v příloze IX.

6.   Všechny členské státy jsou informovány o výsledcích posouzení a o výsledku postupu podle odstavců 4 a 5.

KAPITOLA III

PRVKY INTEROPERABILITY

Článek 10

Uvedení prvků interoperability na trh

1.   Členský stát přijme veškerá nezbytná opatření, aby prvky interoperability:

Tato ustanovení nebrání uvedení těchto prvků na trh pro jiná uplatnění.

2.   Členské státy nesmějí na svém území na základě této směrnice zakazovat, omezovat ani bránit uvádění na trh jednotlivých prvků interoperability určených k použití v železničním systému, jestliže tyto prvky vyhovují této směrnici. Zejména nesmějí požadovat kontroly, které již byly provedeny jako součást postupu ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití, jehož položky jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 11

Shoda nebo vhodnost pro použití

1.   Členské státy považují prvky interoperability, k nimž existuje ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití, za vyhovující základním požadavkům této směrnice.

2.   Všechny prvky interoperability podléhají posouzení shody a vhodnosti pro použití uvedenému v dotyčné TSI a musí mít odpovídající osvědčení.

3.   Členské státy považují prvek interoperability za vyhovující základním požadavkům, pokud splňuje podmínky stanovené odpovídajícími TSI nebo evropskými specifikacemi, které byly vypracovány k dodržení těchto podmínek.

4.   Náhradní díly pro subsystémy, které jsou v okamžiku vstupu příslušné TSI v platnost již uvedeny do provozu, se mohou do těchto subsystémů instalovat, aniž by musely podstoupit postup podle odstavce 2.

5.   TSI může stanovit přechodné období pro železniční produkty uvedené v těchto TSI jako prvky interoperability, které se při jejich vstupu v platnost již vyskytují na trhu. Takové prvky musí splňovat požadavky čl. 10 odst. 1.

Článek 12

Nedodržení základních požadavků evropskými specifikacemi

Pokud se členský stát nebo Komise domnívají, že evropské specifikace použité přímo nebo nepřímo pro účely této směrnice nevyhovují základním požadavkům, je o věci informován výbor podle článku 29 a Komise přijme nejvhodnější opatření, a to:

Článek 13

Postup pro ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití

1.   Pro vypracování ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití prvku interoperability použije výrobce tohoto prvku nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství ustanovení obsažená v příslušných TSI a vztahující se k tomuto prvku.

2.   Jestliže to příslušné TSI vyžadují, posoudí se shoda nebo vhodnost pro použití prvku interoperability oznámeným subjektem, u kterého výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podal žádost.

3.   Jestliže prvky interoperability podléhají jiným směrnicím Společenství, které zahrnují jiná hlediska, pak se v ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití v těchto případech uvede, že prvky interoperability rovněž splňují požadavky těchto jiných směrnic.

4.   Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství neplní povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 3, přecházejí tyto povinnosti na každou osobu, která uvádí prvek interoperability na trh. Pro toho, kdo sestavuje prvky interoperability nebo jejich části různého původu, nebo kdo vyrábí prvky interoperability pro své vlastní použití, platí pro účely této směrnice stejné povinnosti.

5.   Aniž je dotčen článek 14:

Článek 14

Nedodržení základních požadavků u prvků interoperability

1.   Jestliže členský stát zjistí, že prvek interoperability, k němuž existuje ES prohlášení o shodě nebo o vhodnosti pro použití, uvedený na trh a používaný v souladu se svým určením, pravděpodobně nevyhoví základním požadavkům, pak dotyčný členský stát učiní veškeré kroky nezbytné k omezení oblasti použití tohoto prvku, k zákazu jeho používání nebo k jeho stažení z trhu. Dotyčný členský stát neprodleně uvědomí Komisi o učiněných opatřeních a uvede důvody svého rozhodnutí, přičemž zejména uvede, zda je nemožnost dosáhnout shody způsobena:

2.   Komise konzultuje dotyčné strany co nejdříve. Jestliže Komise na základě této konzultace určí, že opatření je oprávněné, uvědomí o tom neprodleně členský stát, který k nim podal podnět, a ostatní členské státy. Jestliže Komise na základě této konzultace určí, že opatření je neodůvodněné, uvědomí o tom neprodleně členský stát, který k nim podal podnět, a výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství. Jestliže je rozhodnutí uvedené v odstavci 1 zdůvodněno nedostatkem v evropských specifikacích, použije se postup definovaný v článku 12.

3.   Jestliže prvek interoperability, k němuž bylo vypracováno ES prohlášení o shodě, nevykazuje shodu, přijme příslušný členský stát vhodná opatření vůči tomu, kdo prohlášení vypracoval, a uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.

4.   Komise zajistí, aby členské státy byly trvale informovány o průběhu a výsledcích tohoto postupu.

KAPITOLA IV

SUBSYSTÉMY

Článek 15

Postup pro uvedení do provozu

1.   Aniž je tím dotčena kapitola V, každý členský stát povolí uvedení do provozu těch strukturálních subsystémů tvořících železniční systém, které jsou umístěny nebo provozovány na jeho území.

Za tímto účelem učiní členské státy veškerá nezbytná opatření, aby tyto subsystémy mohly být uvedeny do provozu jen tehdy, jestliže jsou projektovány, konstruovány a instalovány takovým způsobem, že budou splňovat základní požadavky, které se jich týkají, jakmile budou začleněny do železničního systému. Zejména musí zkontrolovat

2.   Před uvedením těchto subsystémů do provozu každý členský stát zkontroluje, že jsou případně v souladu s příslušnými ustanoveními TSI pro provoz a údržbu.

3.   Po uvedení těchto subsystémů do provozu proběhne kontrola:

K tomuto účelu se při posuzování a ověřování dodržují postupy stanovené v daných strukturálních a provozních TSI.

Článek 16

Volný pohyb subsystémů

Aniž je dotčen čl. 15 odst. 1, nesmějí členské státy na svém území na základě této směrnice zakazovat, omezovat či bránit výstavbě, uvádění do provozu a provozování strukturálních subsystémů tvořících železniční systém, jestliže tyto subsystémy vyhovují základním požadavkům. Zejména nesmějí požadovat kontroly, které již byly provedeny:

Článek 17

Shoda s TSI a vnitrostátními pravidly

1.   Členské státy považují za interoperabilní a vyhovující základním požadavkům takové strukturální subsystémy, které tvoří železniční systém, k němuž existuje ES prohlášení o ověření.

2.   Interoperabilita strukturálního subsystému tvořícího část železničního systému se ověřuje v souladu se základními požadavky pomocí odkazu na TSI, pokud existují.

3.   Členské státy pro každý subsystém sestaví seznam technických pravidel používaných při uplatňování základních požadavků a oznámí tento seznam Komisi v případě, že:

Komisi se tento seznam oznámí:

Členské státy rovněž při této příležitosti a v souvislosti s těmito technickými pravidly určí subjekty pověřené prováděním postupu ověřování uvedeného v článku 18.

Komise sdělí tyto informace agentuře, která je zveřejní.

Členské státy poskytnou na žádost Komise úplné znění oznámených pravidel. Aby se zabránilo dalšímu vzniku překážek a s cílem pokročit v klasifikaci vnitrostátních pravidel podle článku 27, Komise sleduje zavádění nových pravidel členskými státy. Pokud je Komise toho názoru, že nové pravidlo představuje prostředky svévolné diskriminace nebo skrytého omezování v oblasti železniční dopravy mezi členskými státy, přijme se regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3 rozhodnutí určené dotyčnému členskému státu.

Pokud jde o pravidla a omezení výhradně místní povahy, členské státy nemusí provést oznámení stanovené v tomto odstavci. V takovém případě členské státy zmíní tato pravidla a omezení v registrech infrastruktury uvedených v článku 35.

Členské státy zajistí, aby byla zveřejněna závazná technická pravidla a poskytnuta všem provozovatelům infrastruktury, železničním podnikům, žadatelům o povolení k uvedení do provozu, a to v jasném znění, jež je pro dotyčné strany srozumitelné.

Článek 18

Postup vypracování ES prohlášení o ověření

1.   Aby mohlo být vypracováno ES prohlášení o ověření, zařídí žadatel, aby oznámený subjekt, který si pro tento účel zvolil, použil ES postup ověřování podle přílohy VI. Žadatelem může být zadavatel nebo konstruktér nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství.

2.   Činnost oznámeného subjektu odpovědného za ES ověření subsystému začíná ve fázi projektu a zahrnuje celou dobu výstavby až do fáze přijetí, a to před uvedením subsystému do provozu. Zahrnuje rovněž ověření rozhraní dotyčného subsystému se systémem, do kterého je začleněn, přičemž se vychází z informací dostupných v odpovídající TSI a v registrech podle článků 34 a 35.

3.   Oznámený subjekt odpovídá za sestavení souboru technické dokumentace, který má být přiložen k ES prohlášení o ověření. Soubor technické dokumentace musí obsahovat všechny nezbytné doklady vztahující se k vlastnostem subsystému a případně všechny doklady osvědčující shodu prvků interoperability. Musí rovněž obsahovat veškeré údaje vztahující se k podmínkám a omezením používání, pokyny pro servis, průběžnou nebo pravidelnou kontrolu, seřizování a údržbu.

4.   Oznámený subjekt může vydávat průběžná prohlášení o ověření s cílem pokrýt určité fáze postupu ověřování nebo určité části subsystému. V takovém případě se použije postup uvedený v příloze VI.

5.   Pokud to příslušné TSI umožňují, oznámený subjekt může vydávat osvědčení o shodě týkající se řady subsystémů nebo některých částí těchto subsystémů.

Článek 19

Nedodržení základních požadavků u subsystémů

1.   Jestliže členský stát zjistí, že strukturální subsystém, na který se vztahuje ES prohlášení o ověření s přiloženým souborem technické dokumentace, není plně v souladu s touto směrnicí, a že zejména nevyhovuje základním požadavkům, může požádat o provedení dodatečných kontrol.

2.   Členský stát, který podává žádost, uvědomí neprodleně Komisi o všech požadovaných dodatečných kontrolách a o důvodech, které ho k nim vedou. Komise zkonzultuje zúčastněné strany.

3.   Členský stát, který podává žádost, upřesní, zda neúplnost souladu s touto směrnicí vyplývá:

Článek 20

Uvádění stávajících subsystémů do provozu po obnově či modernizaci

1.   V případě obnovy nebo modernizace zašle zadavatel nebo výrobce dotyčnému členskému státu soubor podkladů s popisem projektu. Členský stát tento soubor podkladů posoudí a s ohledem na prováděcí strategii uvedenou v použitelné TSI rozhodne, zda rozsah prací vyžaduje nové povolení k uvedení do provozu ve smyslu této směrnice.

Nové povolení k uvedení do provozu je vyžadováno vždy, když zamýšlené práce mohou negativně ovlivnit celkovou úroveň bezpečnosti dotyčného subsystému. Je-li nové povolení nezbytné, rozhodne členský stát, do jaké míry musí být TSI na projekt uplatněny.

Členský stát přijme rozhodnutí nejpozději čtyři měsíce po podání úplného souboru podkladů žadatelem.

2.   Je-li vyžadováno nové povolení a nepoužije-li se TSI v plném rozsahu, členské státy oznámí Komisi tyto informace:

3.   Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 agentuře, která je zveřejní.

KAPITOLA V

VOZIDLA

Článek 21

Povolení k uvedení vozidel do provozu

1.   Před použitím na sítích povoluje uvedení vozidla do provozu vnitrostátní bezpečnostní orgán, jenž je za tuto síť odpovědný, pokud není v této kapitole stanoveno jinak.

2.   Vozidlo splňující TSI obdrží povolení podle článku 22 nebo 23.

3.   Vozidlo nesplňující TSI obdrží povolení podle článku 24 nebo 25.

4.   Vozidlo odpovídající povolenému typu obdrží povolení podle článku 26.

5.   Povolení udělené v jednom členském státě je následně platné ve všech ostatních členských státech, aniž jsou dotčena ustanovení článků 23 a 25 týkající se dodatečných povolení. Přijetím zvláštních vnitrostátních předpisů nebo prostřednictvím vnitrostátních ustanovení k provedení této směrnice členské státy objasní, zda jsou dodatečná povolení zapotřebí, a to v případě vozidel splňujících TSI v souladu s příslušnými ustanoveními článku 23 nebo – v případě vozidel nesplňujících TSI – s ustanoveními článku 25.

6.   Příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán rozhodne o všech žádostech o povolení k uvedení do provozu v souladu s články 22 a 23 nebo s články 24 a 25. Povolení k uvedení do provozu může obsahovat podmínky používání a další omezení.

7.   Každé zamítnutí žádosti příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem, pokud jde o uvedení vozidla do provozu, musí být řádně zdůvodněno. Žadatel může do jednoho měsíce od data obdržení zamítavého rozhodnutí požádat příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán o přezkum takového rozhodnutí z řádně zdůvodněných důvodů. Vnitrostátní bezpečnostní orgán pak musí své rozhodnutí potvrdit nebo zrušit ve lhůtě dvou měsíců od obdržení odvolání. Dojde-li k potvrzení zamítavého rozhodnutí, může žadatel požadovat, aby jej z řádně zdůvodněných důvodů přezkoumal odvolací orgán stanovený příslušným členským státem v souladu s čl. 17 odst. 3 směrnice 2004/49/ES. Pro účely tohoto odvolacího řízení mohou členské státy určit regulační subjekt, který bude zřízen v souladu s článkem 30 směrnice 2001/14/ES.

8.   Pokud rozhodnutí příslušného vnitrostátního bezpečnostního orgánu uvedené v čl. 23 odst. 7 a čl. 25 odst. 5 není k dispozici ve stanovené lhůtě, považuje se uvedení dotčeného vozidla do provozu za schválené po uplynutí tří měsíců počínaje uplynutím této lhůty. Povolení, která vyplývají z ustanovení tohoto odstavce, jsou platná pouze pro síť, ohledně které příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán nereagoval ve stanovené lhůtě.

9.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán, který má v úmyslu zrušit jím vydané povolení k uvedení do provozu, nebo povolení, jež žadatel obdržel na základě ustanovení odstavce 8, použije postup revize osvědčení o bezpečnosti uvedený v čl. 10 odst. 5 směrnice 2004/49/ES, případně použije postup revize schválení z hlediska bezpečnosti uvedený v čl. 11 odst. 2 uvedené směrnice.

10.   V případě odvolacího řízení si může příslušný odvolací orgán uvedený v odstavci 7 vyžádat stanovisko agentury, jež musí být v takovém případě vydáno do jednoho měsíce od data podání žádosti a oznámeno žadateli, příslušnému odvolacímu orgánu a příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu, který vydání povolení zamítl.

11.   Pokud se vozidla pohybují z jednoho členského státu do třetí země nebo naopak na síti, jejíž rozchod koleje je odlišný od rozchodu hlavní železniční sítě uvnitř Společenství, a pokud by jim mohla být udělena výjimka v souladu s čl. 9 odst. 5 nebo jedná-li se o zvláštní případy, vnitrostátní pravidla uvedená v článcích 22 a 24 mohou zahrnovat mezinárodní dohody, pokud jsou slučitelné s právními předpisy Společenství.

12.   Povolení k uvedení do provozu, jež byla udělena před 19. červencem 2008, včetně povolení udělených v rámci mezinárodních dohod, zejména RIC (Regolamento Internazionale Carrozze) a RIV (Regolamento Internazionale Veicoli), zůstávají v platnosti za podmínek, za nichž byla tato povolení udělena. Toto ustanovení má přednost před ustanoveními článků 22 až 25.

13.   Členské státy mohou udělovat povolení k uvádění do provozu vztahující se na řadu vozidel. Vnitrostátní bezpečnostní orgány za tímto účelem žadateli oznámí, jak má postupovat.

14.   Povolení k uvedení vozidel do provozu vydaná v souladu s tímto článkem nemají žádný vliv na ostatní podmínky, které železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí podle článků 9, 10 a 11 směrnice 2004/49/ES splňovat za účelem provozování těchto vozidel na příslušné síti.

Článek 22

První povolení k uvedení vozidel odpovídajících TSI do provozu

1.   Tento článek se uplatní na vozidla, která odpovídají všem příslušným TSI platným v době uvedení do provozu, pokud byla významná část základních požadavků v těchto TSI stanovena a pokud vstoupily v platnost a platí příslušné TSI pro kolejová vozidla.

2.   První povolení udělí vnitrostátní bezpečnostní orgán takto:

Článek 23

Dodatečná povolení k uvedení vozidel odpovídajících TSI do provozu

1.   U vozidel, která plně odpovídají TSI pokrývajícím všechny aspekty příslušných subsystémů bez zvláštních případů a otevřených bodů týkajících se výhradně technické kompatibility mezi vozidlem a sítí, nebudou požadována žádná dodatečná povolení k uvedení do provozu, budou-li v jiných členských státech provozována na sítích odpovídajících TSI nebo za podmínek uvedených v odpovídajících TSI.

2.   V případě vozidel, která byla uvedena do provozu v souladu s článkem 22, ale nejsou uvedena v odstavci 1, rozhodnou členské státy, zda jsou dodatečná povolení na jejich území nutná. V takovém případě se použijí odstavce 3 až 7.

3.   Žadatel předloží vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu technickou dokumentaci k vozidlu nebo typu vozidla a k jeho plánovaném použití na síti. Dokumentace obsahuje tyto informace:

4.   Kritéria, která vnitrostátní bezpečnostní orgán kontroluje, se mohou týkat pouze:

5.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán může požádat o dodání dalších informací nebo o provedení analýz rizika podle čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/49/ES či zkoušek na síti, a to za účelem ověření kritérií uvedených v odstavci 4. Po přijetí referenčního dokumentu uvedeného v článku 27 této směrnice však vnitrostátní bezpečnostní orgán může provést tato ověření pouze na základě vnitrostátních předpisů vztahujících se ke skupině B nebo C podle zmíněného dokumentu.

6.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán po konzultaci s žadatelem stanoví rozsah a obsah požadovaných dalších informací, analýz rizika či zkoušek. Za konzultace s žadatelem vyvine provozovatel infrastruktury veškeré úsilí, aby zajistil možnost provedení zkoušek do tří měsíců od žádosti žadatele. Případně přijme vnitrostátní bezpečnostní orgán opatření umožňující konání zkoušek.

7.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán rozhodne o všech žádostech o povolení k uvedení do provozu předložených v souladu s tímto článkem co nejdříve a nejpozději:

Článek 24

První povolení k uvedení vozidel neodpovídajících TSI do provozu

1.   Tento článek se použije na vozidla, jež neodpovídají všem příslušným TSI platným v okamžiku uvedení do provozu, včetně vozidel, na něž se vztahuje výjimka, nebo pokud důležitá část základních požadavků není v jedné nebo několika TSI stanovena.

2.   První povolení udělí vnitrostátní bezpečnostní orgán takto:

Toto první povolení je platné pouze na síti členského státu, jenž je vydal.

Článek 25

Dodatečná povolení k uvedení do provozu vozidel neodpovídajících TSI

1.   V případě vozidel, jejichž uvedení do provozu bylo v jednom členském státě v souladu s čl. 21 odst. 12 nebo článkem 24 povoleno, mohou ostatní členské státy v souladu s tímto článkem rozhodnout, zda jsou pro uvedení do provozu na jejich území nezbytná dodatečná povolení.

2.   Žadatel předloží vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu technickou dokumentaci k vozidlu nebo typu vozidla a uvede podrobnosti o jeho plánovaném použití na síti. Dokumentace obsahuje tyto informace:

3.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán nemůže zpochybnit informace podle odst. 2 písm. a) a b), není-li schopen prokázat existenci významného bezpečnostního rizika, aniž je dotčen článek 16. Po přijetí referenčního dokumentu uvedeného v článku 27 se vnitrostátní bezpečnostní orgán v tomto ohledu nemůže odvolat na žádná pravidla skupiny A uvedená v tomto dokumentu.

4.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán může požádat o dodání dalších informací nebo o provedení analýz rizika podle čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/49/ES či zkoušek na síti, a to pro účely ověření, zda informace podle odst. 2 písm. c) a d) tohoto článku odpovídají platným vnitrostátním předpisům oznámeným Komisi podle článku 8 směrnice 2004/49/ES nebo článku 17 této směrnice. Po přijetí referenčního dokumentu uvedeného v článku 27 této směrnice však vnitrostátní bezpečnostní orgán může provést tato ověření pouze na základě vnitrostátních předpisů vztahujících se ke skupině B nebo C podle tohoto dokumentu.

Vnitrostátní bezpečnostní orgán po konzultaci s žadatelem stanoví rozsah a obsah požadovaných dalších informací, analýz rizika či zkoušek. Za konzultace s žadatelem vyvine provozovatel infrastruktury veškeré úsilí, aby zajistil možnost provedení zkoušek do tří měsíců od žádosti žadatele. Případně přijme vnitrostátní bezpečnostní orgán opatření umožňující konání zkoušek.

5.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán rozhodne o všech žádostech o povolení k uvedení do provozu předložených v souladu s tímto článkem co nejdříve a nejpozději:

Článek 26

Povolování typů vozidel

1.   Členské státy mohou vydávat povolení typů vozidel.

2.   Pokud však členské státy povolí vozidlo, povolí současně i typ vozidla.

3.   Vozidlo odpovídající typu již povolenému v členském státě bude tímto členským státem povoleno na základě prohlášení o shodě s typem předloženého žadatelem, a to bez dalších kontrol. Avšak v případě, že se příslušná ustanovení TSI a vnitrostátních předpisů, na jejichž základě byl typ vozidla povolen, změní, členské státy rozhodnou, zda již udělená povolení typu zůstanou v platnosti nebo je třeba je obnovit. Kritéria, která vnitrostátní bezpečnostní orgán kontroluje v případě obnovování povolení typu se mohou týkat pouze změněných pravidel. Obnovování povolení typu nemá vliv na povolení vozidel již udělená na základě dříve povolených typů.

4.   Vzor prohlášení o shodě typu přijme Komise do 19. července 2009 na základě návrhu agentury a v souladu s regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3.

5.   Prohlášení o shodě typu bude sestaveno v souladu s:

6.   Žadatel může požádat o povolení typu současně v několika členských státech. V takovém případě budou vnitrostátní bezpečnostní orgány spolupracovat za účelem zjednodušení postupu a zmírnění administrativní zátěže.

7.   Povolení typu budou zaregistrována v evropském registru povolených typů podle článku 34. V tomto registru bude uveden členský stát nebo členské státy, v nichž je typ vozidla povolen.

Článek 27

Klasifikace vnitrostátních předpisů

1.   Aby byl usnadněn postup povolování uvádění do provozu vozidel uvedených v článku 25, vnitrostátní předpisy se klasifikují podle přílohy VII.

2.   Aniž je dotčen čl. 30 odst. 3, agentura přezkoumá do 19. ledna 2009 parametry v části 1 přílohy VII a předloží Komisi doporučení, jež považuje za vhodná.

3.   Agentura vypracuje doporučení k referenčnímu dokumentu odkazujícímu na všechny vnitrostátní předpisy uplatňované členskými státy pro uvedení vozidla do provozu. Vnitrostátní bezpečnostní orgány s agenturou na tomto úkolu spolupracují.

4.   Na základě doporučení agentury a regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3 Komise přijme referenční dokument i jakékoli rozhodnutí o jeho aktualizaci.

KAPITOLA VI

OZNÁMENÉ SUBJEKTY

Článek 28

Oznámené subjekty

1.   Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty odpovědné za provádění postupu posuzování shody nebo vhodnosti pro použití podle článku 13 a postupu ověřování podle článku 18, přičemž uvedou oblast příslušnosti každého subjektu a identifikační čísla, která předem získají od Komise. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam subjektů, jejich identifikační čísla a oblasti příslušnosti a zajistí, aby byl tento seznam aktualizován.

2.   Členské státy musí při posuzování subjektů, které mají být oznámeny, uplatnit kritéria stanovená v příloze VIII. Za subjekty splňující tato kritéria jsou považovány subjekty vyhovující kritériím posuzování stanoveným v příslušných evropských normách.

3.   Členský stát odejme schválení subjektu, který již nesplňuje kritéria uvedená v příloze VIII. Neprodleně o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

4.   Pokud členský stát nebo Komise dospějí k názoru, že subjekt oznámený jiným členským státem již nevyhovuje kritériím stanoveným v příloze VIII, Komise konzultuje zúčastněné strany.Komise informuje posledně zmíněný členský stát o všech změnách nezbytných k tomu, aby si oznámený subjekt mohl zachovat udělený status.

5.   Komise zřídí pracovní skupinu pro koordinaci oznámených subjektů (dále jen „koordinační skupina“), která bude projednávat záležitosti týkající se uplatňování postupů při posuzování shody nebo vhodnosti pro použití uvedených v článku 13 a postupu ověřování uvedeného v článku 18 nebo uplatňováním TSI v této oblasti. Na práci koordinační skupiny se jako pozorovatelé mohou podílet zástupci členských států.

O práci vykonané v rámci koordinační skupiny informují Komise a pozorovatelé výbor uvedený v článku 29. Komise případně navrhne opatření nezbytná k řešení obtíží. V případě potřeby se koordinace činnosti oznámených subjektů provádí v souladu s čl. 30 odst. 4.

6.   První ze zpráv uvedených v článku 39 rovněž posoudí provádění kritérií specifikovaných v příloze VIII a v případě potřeby navrhne vhodná opatření.

KAPITOLA VII

VÝBOR A PRACOVNÍ PROGRAM

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 21 směrnice 96/48/ES (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 30

Doplňkové úkoly

1.   Komise může předložit výboru jakoukoli záležitost týkající se provádění této směrnice. V případě potřeby přijme Komise prováděcí doporučení poradním postupem podle čl. 29 odst. 2.

2.   Výbor může projednat jakoukoli záležitost týkající se interoperability železničního systému, včetně otázek týkajících se interoperability železničního systému uvnitř Společenství a železničního systému třetích zemí.

3.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, které se týkají úpravy příloh II až IX, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 4.

4.   V případě potřeby může výbor ustavit pracovní skupiny, které mu budou nápomocny při plnění jeho úkolů, zejména při koordinaci činnosti oznámených subjektů.

Článek 31

Pracovní program

1.   Komise vypracuje pracovní program, který zohledňuje rozšíření oblasti působnosti podle článku 8, změnu TSI podle čl. 6 odst. 1 a ostatní úkoly, které jsou jí svěřeny touto směrnicí. Komise výbor plně informuje a zajistí, aby se podílel na navrhování a aktualizaci programu.

2.   Pracovní program sestává z těchto fází:

KAPITOLA VIII

REGISTRY SÍTÍ A VOZIDEL

Článek 32

Systém číslování vozidel

1.   Každé vozidlo uvedené do provozu v železničním systému Společenství nese evropské číslo vozidla (European Vehicle Number – EVN), jež mu je přiděleno při vydání prvního povolení k uvedení do provozu.

2.   Žadatel o první povolení je rovněž odpovědný za označení dotyčného vozidla číslem EČV, jež mu bylo přiděleno.

3.   EČV je stanoveno v TSI o provozu a řízení dopravy.

4.   Vozidlu bude EČV přiděleno pouze jednou, pokud není v TSI o provozu a řízení dopravy stanoveno jinak.

5.   Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy v případě vozidel provozovaných nebo určených k provozu do třetích zemí nebo z nich, jejichž rozchod koleje je odlišný od rozchodu hlavní železniční sítě uvnitř Společenství, přijmout vozidla jasně označená podle jiného systému kódování.

Článek 33

Vnitrostátní registry vozidel

1.   Každý členský stát vede registr vozidel, jež byla povolena na jeho území. Tento registr splňuje následující kritéria:

2.   Společné specifikace pro registr se přijímají regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3 na základě návrhů specifikací vypracovaných agenturou. Součástí těchto návrhů specifikací je: obsah, formát údajů, funkční a technické provedení, režim provozu, včetně ujednání pro výměnu údajů a pravidel jejich vkládání a prohlížení. Registr musí pro každé vozidlo obsahovat alespoň tyto informace:

3.   Držitel registrace neprodleně oznámí orgánu kteréhokoliv členského státu, v němž bylo vozidlo povoleno, jakékoli změny údajů zanesených do vnitrostátního registru vozidel, zničení vozidla nebo své rozhodnutí vozidlo již dále neregistrovat.

4.   Pokud nejsou vnitrostátní registry vozidel propojeny, každý členský stát aktualizuje svůj registr s ohledem na změny, jež jiný členský stát provádí ve vlastním registru u údajů, jež se ho týkají.

5.   U vozidel, která byla poprvé uvedena do provozu ve třetí zemi a mají v některém členském státě povolení k uvedení do provozu na jeho území, tento členský stát zajistí, že údaje uvedené v odst. 2 písm. d) až f) je možno získat prostřednictvím vnitrostátního registru vozidel. Údaje uvedené v odst. 2 písm. f) je možno nahradit kritickými údaji o bezpečnosti vztahujícími se k plánu údržby.

Článek 34

Evropský registr povolených typů vozidel

1.   Agentura sestaví a vede registr typů vozidel povolených členskými státy k uvedení do provozu na železniční síti Evropského společenství. Tento registr splňuje tato kritéria:

2.   Registr obsahuje pro každý typ vozidla tyto údaje:

3.   Když je povolení typu v některém členském státě uděleno, změněno, pozastaveno či odňato, vnitrostátní bezpečnostní orgán tohoto členského státu o této skutečnosti informuje agenturu, aby mohla registr aktualizovat.

4.   Společné specifikace pro registr se přijímají regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3 na základě návrhů specifikací vypracovaných agenturou. Součástí těchto návrhů specifikací je: obsah, formát údajů, funkční a technické provedení, režim provozu a pravidla vkládání údajů a jejich prohlížení.

Článek 35

Registr infrastruktury

1.   Každý členský stát zajistí zveřejňování a aktualizaci registru infrastruktury na základě cyklu revizí uvedeného v odstavci 2. Tento registr musí uvádět hlavní charakteristické znaky každého subsystému nebo částí dotyčného subsystému (například základní parametry) a jejich vztah k charakteristickým znakům stanoveným použitelnými TSI. Za tímto účelem musí být v každé TSI přesně uvedeno, jaké informace musí být do registru infrastruktury zařazovány.

2.   Agentura vypracuje návrh specifikací k uvedenému registru týkajících se prezentace a formátu registru, jeho cyklu revizí a způsobu používání, s ohledem na vhodné přechodné období pro infrastruktury uvedené do provozu před vstupem této směrnice v platnost. Komise tyto specifikace přijme regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3.

KAPITOLA IX

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Návrh referenčních systémů

1.   V souladu s články 3 a 12 nařízení (ES) č. 881/2004 vypracuje agentura na základě informací oznámených členskými státy podle čl. 17 odst. 3 této směrnice, technických dokumentů z dané odvětvové oblasti a znění souvisejících mezinárodních smluv návrh referenčního systému technických předpisů zajišťujících současný stupeň interoperability sítí a vozidel, které budou podle článku 1 této směrnice zahrnuty do oblasti působnosti této směrnice. Komise přijme referenční systém regulativním postupem podle čl. 29 odst. 3 této směrnice.

2.   Po přijetí výše uvedeného referenčního systému členské státy uvědomí Komisi o svém úmyslu přijmout jakýkoli vnitrostátní předpis nebo o vypracování jakýchkoli projektů na svém území lišících se od referenčního systému.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Odůvodnění

Každé rozhodnutí učiněné na základě této směrnice a týkající se posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability, kontrol subsystémů tvořících železniční systém, a každé rozhodnutí učiněné na základě článků 7, 12, 14 a 19 musí podrobně uvést důvody, na nichž je založeno. Musí být co nejdříve oznámeno dotyčné straně spolu s uvedením opravných prostředků, které jsou k dispozici podle právních předpisů platných v dotyčném členském státě, a s uvedením lhůt stanovených k podání těchto opravných prostředků.

Článek 38

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1 a 2, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 2, 5, 6 a 8, čl. 6 odst. 1, 2, 3, 9 a 10, články 7, 8 a 9, čl. 11 odst. 4 a 5, článkem 12, čl. 13 odst. 5, články 15, 16 a 17, čl. 18 odst. 1, 2, 4 a 5, čl. 19 odst. 3, články 20 až 27, čl. 28 odst. 4 a 6, články 32 až 35, jakož i s přílohami I až IX do 19. července 2010. Znění těchto opatření neprodleně sdělí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

2.   Povinnost provést a uplatňovat kapitoly IV, V, VII a VIII této směrnice se nevztahuje na Kyperskou republiku a Republiku Malta po dobu, po kterou na jejich území neexistuje žádný železniční systém.

Jakmile však některý veřejný nebo soukromý subjekt podá oficiální žádost o výstavbu železniční tratě za účelem jejího provozování jedním nebo několika železničními podniky, přijme příslušný členský stát právní předpisy, kterými provede kapitoly zmíněné v prvním pododstavci, a to do jednoho roku od přijetí žádosti.

Článek 39

Zprávy a informace

1.   Každé tři roky a poprvé 19. července 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při dosahování interoperability železničního systému. Tato zpráva musí rovněž obsahovat analýzu případů uvedených v článku 9.

2.   Do 19. července 2013 zveřejní Komise zprávu, která bude obsahovat analýzu uplatňování kapitoly V a zlepšení vzájemného schvalování vozidel ve Společenství, co se týče časové a finanční náročnosti pro žadatele při tomto postupu. Zpráva případně posoudí dopady různých alternativ s ohledem na budoucí zjednodušení postupů spojených s povolováním vozidel. V tomto případě je třeba posoudit několik alternativ v oblasti spolupráce mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány a agenturou.

3.   Agentura vypracuje a pravidelně aktualizuje nástroj, který je schopný vytvořit na žádost členského státu nebo Komise přehled úrovně interoperability železničního systému. Tento nástroj musí využívat informací obsažených v registrech uvedených v článcích 33, 34 a 35.

Článek 40

Zrušení

Směrnice 96/48/ES a 2001/16/ES se zrušují s účinkem ode dne 19. července 2010, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o lhůty pro provedení uvedených směrnic do vnitrostátního práva a lhůty jejich použitelnosti.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XI.

Článek 14 směrnice 2004/49/ES se zrušuje s účinkem od 19. července 2008.

Článek 41

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 42

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

(1)  Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 39.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2007 a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2008.

(3)  Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/32/ES (Úř. věst. L 141, 2.6.2007, s. 63).

(4)  Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/32/ES.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 114).

(6)  Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 26.

(8)  Úř. věst. L 75, 15.3.2001, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/58/ES (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 44).

(9)  Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/58/ES.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 213/2008 (Úř. věst. L 74, 15.3.2008, s. 1).

(12)  Rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE, které jsou určeny k použití ve směrnicích technické harmonizace (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 23).

(13)  Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44.

(14)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(15)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, p. 1.

(16)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81).

(17)  Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 27. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1792/2006 (Úř. věst. L 362, 20.12.2006, s. 1).