6.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 144/45

(1)

S cílem postupně vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva potřebu přijetí opatření k zajištění volného pohybu osob ve spojení s doprovodnými opatřeními týkajícími se kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví a přijetí opatření týkajících se azylu, přistěhovalectví a zajištění práv státních příslušníků třetích zemí.

(2)

Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 znovu potvrdila své rozhodnutí vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva. Pro tento účel by měla být společná evropská azylová a migrační politika zaměřena jak na spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, tak na lepší řízení migračních toků.

(3)

Účinná návratová politika Společenství je nezbytným doplňkem důvěryhodné politiky legálního přistěhovalectví a azylové politiky i důležitou součástí boje proti nelegálnímu přistěhovalectví. Členské státy vyčleňují značné prostředky na provádění návratových programů a operací nucených návratů. Společná činnost Evropské unie v této oblasti podpořená přiměřenými finančními prostředky Společenství by mohla podpořit členské státy, zdůraznit nutnost návratu nelegálně pobývajících osob a přispět ke zvýšení solidarity mezi členskými státy.

(4)

Rada přijala dne 28. února 2002 komplexní plán boje proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi v Evropské unii (4), ve kterém kladla důraz na skutečnost, že politika zpětného přebírání a návratová politika představují nedílnou a nezbytnou součást boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, a určila dva prvky, na kterých by měla být návratová politika Společenství založena, totiž společné zásady a společná opatření v rámci zdokonalování správní spolupráce mezi členskými státy.

(5)

Návratový akční program Rady ze dne 28. listopadu 2002, založený na sdělení Komise ze dne 14. října 2002 o návratové politice Společenství pro nelegálně pobývající osoby, se zabývá celým řetězcem činností týkajících se řízení návratů státních příslušníků třetích zemí do země původu v členských státech a pokrývá jak nucené, tak dobrovolné návraty státních příslušníků třetích zemí, jakož i hlavní fáze návratu, včetně přípravy a následných činností.

(6)

Evropská rada na zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 vyzvala Komisi, aby posoudila veškeré aspekty samostatného nástroje Společenství pro navracení s cílem podpořit zejména priority stanovené v Návratovém akčním programu.

(7)

Rada v závěrech o prioritách pro úspěšný rozvoj společné politiky zpětného přebírání ze dne 2. listopadu 2004 zdůraznila, že dohody Společenství o zpětném přebírání významně přispívají k účinnému společnému řízení migrace a hrají významnou úlohu v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. Uvedené závěry jsou důležitým prvkem v rámci dialogu a spolupráce mezi Evropskou unií a zeměmi původu, předchozího pobytu či průjezdu nelegálních přistěhovalců.

(8)

Po závěrech ze dne 8. června 2004, ve kterých Rada vyzvala rozpočtový orgán, aby zpřístupnil přípravné akce, a Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy zohlednila její stanovisko k rozvoji integrovaných návratových plánů, byly zahájeny přípravné akce na období 2005 a 2006.

(9)

Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 4. a 5. listopadu 2004 vyzvala v „Haagském programu“ k zahájení přípravné fáze Evropského návratového fondu (dále jen „fond“) a ke zřízení fondu do roku 2007, při zohlednění výsledků hodnocení této přípravné fáze.

(10)

V listopadu roku 2004 vzala Rada na vědomí zprávu předsednictví o analýze zjištěných osvědčených postupů pro navracení do konkrétních zemí. Tato zpráva uváděla mnohé možnosti a potřebu praktičtější spolupráce mezi členskými státy při realizaci návratů. Dále naznačila možnosti ucelenějšího přístupu návratové politiky a obecných politik, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Uvedla také osvědčené postupy členských států týkající se dobrovolného či nuceného návratu státních příslušníků třetích zemí do jejich země původu či průjezdu, jako například podporování programů asistovaného dobrovolného návratu pro udržitelný návrat, poradenství v oblasti navracení a přípravu společných návratových operací, včetně charterových letů.

(11)

Je nezbytné, aby Společenství mělo nástroj, který by podporoval a povzbuzoval úsilí členských států o zlepšení veškerých aspektů řízení návratů na základě zásady uceleného řízení návratů a s ohledem na podporu spravedlivého a účinného provádění společných norem pro navracení, které byly zavedeny právními předpisy Společenství v oblasti navracení.

(12)

Pro rok 2007 se nemělo být stanoveno žádné financování v rámci tohoto rozhodnutí, aby se mohly zvážit výsledky přípravných návratových akcí v letech 2005 a 2006 na základě zprávy Komise o vyhodnocení přípravných akcí.

(13)

Příslušnými společnými normami jsou zejména směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (5) a doprovodná rozhodnutí Rady 2004/191/ES ze dne 23. února 2004 o kritériích a praktických opatřeních k vyrovnání finančních nevyvážeností vzniklých v souvislosti s používáním směrnice 2001/40/ES o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (6) a rozhodnutí Rady 2004/573/ES ze dne 29. dubna 2004 o organizaci společných letů za účelem navrácení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje individuální rozhodnutí o vyhoštění, z území dvou nebo více členských států (7).

(14)

Toto se týká také budoucích předpisů Společenství, například předpisů o společných normách a postupech členských států pro navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které by měly v Evropské unii vytvořit rovné podmínky v oblasti postupů navracení, čímž by se vymezily podmínky a rámec, ve kterém členské státy přijímají náratová opatření.

(15)

Členské státy by měly zajistit, aby činnost v rámci evropského fondu byla v souladu s povinnostmi vyplývajícími ze základních práv, které jsou stanoveny zejména v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropské úmluvě o lidských právech), v Listině základních práv Evropské unie, v Ženevské úmluvě o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951, doplněné Newyorským protokolem ze dne 31. ledna 1967, a případně v dalších příslušných nástrojích mezinárodního práva, jako je Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989.

(16)

Vzhledem k tomu, že hromadné vyhoštění zakazuje Protokol č. 4 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, měly by být prostřednictvím společných návratových operací, které lze financovat podle tohoto rozhodnutí, navraceny pouze osoby, na které se vztahuje individuální rozhodnutí o vyhoštění.

(17)

S ohledem na svou oblast působnosti a účel by tento fond v žádném případě neměl podporovat akce týkající se prostorů a zařízení pro zadržování osob ve třetích zemích.

(18)

Dobrovolný návrat je důležitým prvkem vyváženého, účinného a udržitelného přístupu k navracení, jak je uvedeno v Návratovém akčním programu, schváleném Radou dne 28. listopadu 2002, a neustále potvrzováno v rámci aktů Evropské unie v této oblasti, mezi které patří zejména závěry Rady o dobrovolném návratu ze dne 2. listopadu 2005.

(19)

Způsobilé akce v rámci uceleného řízení návratů by měly zohledňovat zvláštní situaci zranitelných osob.

(20)

Pro zvýšení účinnosti řízení návratů na vnitrostátní úrovni by se měl fond vztahovat rovněž na akce související s dobrovolným návratem osob, které nejsou povinny opustit území, jako jsou například žadatelé o azyl, jejichž žádost dosud nebyla zamítnuta, nebo osoby, na které se vztahuje některá forma mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (8), anebo které požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (9).

(21)

Hlavním cílem tohoto rozhodnutí by měla být podpora uceleného řízení návratů na úrovni členských států. Členské státy se vyzývají, aby při návratových operacích zohledňovaly integrované návratové akční plány, které analyzují situaci v členském státě s ohledem na cílové skupiny, stanoví cíle v souvislosti s předpokládanými operacemi a ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty, jako je vysoký komisař pro uprchlíky OSN (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), a nabízejí programy pro navracení zaměřené na účinné a udržitelné navracení prostřednictvím různých opatření. Integrované návratové plány by se měly v případě potřeby pravidelně hodnotit a upravovat.

(22)

Na podporu dobrovolných návratů osob, zejména osob, které nejsou povinny opustit území, by měly být stanoveny pobídky pro vracející se osoby, jako například přednostní zacházení ve formě rozšířené pomoci při návratu. Tento druh dobrovolného návratu je jak v zájmu důstojného návratu vracejících se osob, tak i v zájmu orgánů s ohledem na jeho nákladovou efektivnost. Členské státy by měly být podporovány, aby upřednostňovaly dobrovolné návraty.

(23)

Z hlediska politiky jsou ovšem dobrovolné a nucené návraty navzájem propojené a jejich účinky se navzájem posilují, a členské státy by proto měly být vybídnuty, aby v rámci svého řízení návratů posílily doplňkovost obou těchto forem. Existuje zjevná potřeba provádět nucené návraty za účelem ochrany celistvosti přistěhovalecké a azylové politiky Evropské unie a přistěhovaleckých a azylových systémů členských států. Proto je možnost nuceného návratu předpokladem k zaručení, že tato politika nebude narušována, a k prosazování právního státu, což je samo o sobě nebytné pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Toto rozhodnutí by proto mělo podporovat činnosti členských států v zájmu usnadnění nucených návratů.

(24)

Hlavní překážky v oblasti navracení, na které členské státy často narážejí, navíc souvisejí s nucenými návraty. Velkou překážkou je nejistota, pokud jde o totožnost dané osoby, nebo skutečnost, že daná osoba nemá nezbytné cestovní doklady. V zájmu vyřešení těchto problémů by se členské státy měly vybídnout ke zlepšení spolupráce s konzulárními službami třetích zemí a k posílení výměny informací a rozšíření vzájemné operativní spolupráce, pokud jde o spolupráci s těmito službami.

(25)

Je rovněž nezbytné, aby v členských státech, které to budou považovat za vhodné, toto rozhodnutí podporovalo zvláštní opatření zaměřená na vracející se osoby v zemi návratu s cílem zajistit nejprve jejich skutečný návrat do města či regionu původu za dobrých podmínek a poté jejich trvalé znovuzačlenění do jejich společenství. Taková opatření by neměla spočívat v pomoci třetí zemi jako takové a mělo by být možné je financovat pouze tehdy, pokud je nezbytné pokračovat v činnostech zahájených a z převážné části prováděných na území členských států, které jsou součástí integrovaného návratového plánu.

(26)

Tato opatření by navíc měla spolupůsobit s akcemi, které jsou podporovány nástroji Společenství v oblasti vnější pomoci, zejména s tematickým programem týkajícím se azylu a migrace.

(27)

Toto rozhodnutí je navrženo tak, aby tvořilo součást celistvého rámce skládajícího se také z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (10), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice pro období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (11) a rozhodnutí Rady 2007/.../ES ze dne ... o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (12), jehož cílem je řešit otázku spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy ohledně finanční zátěže vyplývající ze zavádění integrovaného řízení vnějších hranic Evropské unie a z provádění společné azylové a přistěhovalecké politiky vyvinuté podle hlavy IV části třetí Smlouvy.

(28)

Jedním z úkolů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízené nařízením (ES) č. 2007/2004 (13) (dále jen „agentura“), je poskytovat nezbytnou pomoc pro organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy a určit osvědčené postupy v oblasti získávání cestovních dokladů a vyhošťování státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících na území členských států. Agentura by proto měla zajišťovat splnění podmínek pro účinné koordinované úsilí členských států v oblasti navracení a zároveň ponechat provádění a organizování společných návratových operací na příslušných vnitrostátních orgánech. Agentura by proto měla mít možnost využít zdroje, které jsou k dispozici na základě akcí Společenství v rámci tohoto rozhodnutí.

(29)

Podpora poskytovaná fondem by byla účinněji a lépe zaměřena, pokud by spolufinancování způsobilých akcí vycházelo ze strategického víceletého programu, který vypracuje každý členský stát na základě dialogu s Komisí.

(30)

Na základě strategických pokynů přijatých Komisí by měl každý členský stát vypracovat víceletý programový dokument s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a potřebám a stanovit v něm svou strategii vývoje, která by měla tvořit rámec pro přípravu provádění akcí, jejichž výčet má být uveden v ročních programech.

(31)

V souvislosti se sdíleným řízením uvedeným v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14) (dále jen „finanční nařízení“), by měly být upřesněny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a vyjasněny povinnosti týkající se spolupráce členských států. Uplatňování těchto podmínek by Komisi umožnilo přesvědčit se, že členské státy využívají fond legálně a správně a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu článku 27 a čl. 48 odst. 2 finančního nařízení.

(32)

Komise by měla objektivní a průhlednou metodou vypracovat orientační rozpis dostupných prostředků na závazky.

(33)

Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění správného fungování řídicího a kontrolního systému a kvality provádění. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které musí všechny programy splňovat.

(34)

V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by členské státy měly nést hlavní odpovědnost za působení fondu a kontrolu tohoto působení.

(35)

Pro zajištění účinného a správného provádění víceletých a ročních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, potvrzování výdajů a předcházení nesrovnalostem a porušením práva Společenství, jejich zjišťování a nápravu. Zejména u řízení a kontroly je nutné stanovit, jakými způsoby členské státy zajišťují, že příslušné systémy existují a uspokojivě fungují.

(36)

Měla by být podporována spolupráce mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti.

(37)

Účinnost a dopad akcí podporovaných fondem závisí rovněž na jejich hodnocení a šíření jejich výsledků. V této souvislost by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací.

(38)

Akce by měly být hodnoceny s ohledem na svůj přezkum v polovině období a na hodnocení svých dopadů a postup hodnocení by měl být začleněn do systému monitorování projektů.

(39)

Komise by při zohlednění významu viditelnosti financování Společenstvím měla poskytnout obecné pokyny usnadňující, aby každý orgán, nevládní organizace, mezinárodní organizace nebo jakýkoli další subjekt přijímací grant z fondu poskytnutou podporu náležitě uznal, a vzít přitom v úvahu postupy pro ostatní nástroje se sdíleným řízením, jako jsou strukturální fondy.

(40)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán při ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15).

(41)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory návratu státních příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících v dané zemi v rámci společných norem a zásady uceleného řízení návratů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(42)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16).

(43)

Jelikož opatření tohoto rozhodnutí týkající se přijetí strategických pokynů má obecný význam a jeho účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním tohoto rozhodnutí o nové jiné než podstatné prvky, mělo by být přijato regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Z důvodu účinnosti by měly být lhůty obvykle použitelné pro regulativní postup s kontrolou k přijetí strategických pokynů zkráceny.

(44)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(45)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Irsko dopisem ze dne 6. září 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(46)

V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámilo Spojené království dopisem ze dne 27. října 2005 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(47)

V souladu s čl. 67 odst. 2 druhou odrážkou Smlouvy se na základě rozhodnutí Rady 2004/927/ES ze dne 22. prosince 2004, podle něhož se na určité oblasti obsažené v hlavě IV třetí části Smlouvy o založení Evropského společenství použije postup podle článku 251 uvedené smlouvy (17), vztahuje postup uvedený v článku 251 Smlouvy na oblasti, které spadají pod čl. 62 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a čl. 63 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) Smlouvy,

a)

zavedení a zdokonalení organizace a provádění uceleného řízení návratů členskými státy;

b)

posílení spolupráce mezi členskými státy v rámci uceleného řízení návratů a jeho provádění;

c)

podpoře účinného a jednotného používání společných norem pro navracení v souladu s rozvojem politik v této oblasti.

a)

jsou založeny na komplexním vyhodnocení situace v členském státě s ohledem na cílové skupiny nebo cílová konkrétní témata související s navracením, jakož i otázky týkající se předpokládaných operací (jako například otázky související se získáním cestovních dokladů a s jinými praktickými překážkami bránícími návratu), případně s ohledem na počet projednávaných případů. Toto komplexní vyhodnocení se vypracuje ve spolupráci se všemi příslušnými orgány a partnery;

b)

mají za cíl vytvořit rozsáhlou řadu opatření podporujících programy pro dobrovolný návrat státních příslušníků třetích zemí, zejména těch, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup na území daných států a pobyt na něm, a v případě potřeby provádějících operace nuceného návratu těchto osob při respektování jejich důstojnosti a při plném dodržování humanitárních zásad;

c)

zahrnují plán nebo harmonogram a v případě potřeby stanoví rovněž mechanismus pravidelného hodnocení umožňující upravit tento plán a vyhodnotit praktické dopady jeho plnění a

d)

zahrnují opatření k usnadnění spolupráce mezi příslušnými správními, donucovacími a justičními orgány, v případě potřeby na různých úrovních veřejné správy, pokud to členské státy považují za vhodné.

a)

zavedení či zlepšení účinné, stabilní a trvající operativní spolupráce orgánů členských států s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů pro návrat státních příslušníků třetích zemí a zajištění rychlého a úspěšného vyhoštění;

b)

podporování způsobů a možností poskytování informací o navracení co nejdříve během azylového a imigračního řízení a způsobů a možností individuální stimulace státních příslušníků třetích zemí k využití možnosti dobrovolného návratu;

c)

usnadňování dobrovolných návratů státních příslušníků třetích zemí, zejména prostřednictvím programů asistovaného dobrovolného návratu, s cílem zajistit účinnost a udržitelnost těchto návratů;

d)

rozvíjení forem spolupráce na úrovni celostátních, regionálních, místních, městských i jiných orgánů veřejné moci, umožňující úředníkům rychle získat informace o zkušenostech s navracením a postupech uplatňovaných jinde a společně využívat zdroje tam, kde je to možné;

e)

zjednodušení a provádění nucených návratů státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, s cílem zvýšit důvěryhodnost a celistvost přistěhovaleckých politik a zkrátit období zajištění osob čekajících na nucený návrat.

a)

spolupráce v oblasti získávání a poskytování informací o zemi původu, předchozího pobytu či průjezdu osob, které mohou být navráceny;

b)

spolupráce na rozvoji účinné, stabilní a trvající operativní spolupráce orgánů členských států s konzulárními úřady a imigračními službami třetích zemí za účelem usnadnění konzulární pomoci při získávání cestovních dokladů pro návrat státních příslušníků třetích zemí a zajištění rychlého a úspěšného vyhoštění;

c)

tvorba společných integrovaných návratových plánů a jejich provádění, včetně společných programů dobrovolných návratů pro konkrétní země či regiony původu, předchozího pobytu či průjezdu;

d)

studie zaměřené na současnou situaci a možnosti, jak rozšířit správní spolupráci mezi členskými státy v oblasti navracení, jakož i studie zaměřené na úlohu, která by v této souvislosti měla příslušet mezinárodním a nevládním organizacím;

e)

výměna informací a osvědčených postupů, podpora a poradenství při řešení navracení obzvláště zranitelných skupin;

f)

organizování seminářů pro pracovníky z praxe na téma osvědčené postupy se zaměřením na konkrétní třetí země nebo regiony;

g)

společná opatření umožňující přijímání zpětně přebíraných osob v zemích původu, předchozího pobytu či průjezdu;

h)

společná příprava akcí s cílem zajistit udržitelnost návratu osob do země původu či předchozího pobytu.

a)

zvyšování schopnosti příslušných orgánů přijímat co nejrychleji vysoce kvalitní rozhodnutí o navrácení;

b)

zvyšování schopnosti příslušných správních orgánů rychle uplatňovat nebo vykonávat rozhodnutí o vyhoštění při plném respektování lidské důstojnosti a v souladu s příslušnými evropskými bezpečnostními normami týkajícími se těchto operací;

c)

zvyšování schopnosti justičních orgánů rychleji rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím o navrácení;

d)

organizovaní seminářů a společného vzdělávání pro pracovníky příslušných správních, donucovacích a justičních orgánů na celostátní, regionální, místní, městské a jiné úrovni, a to na téma právních a praktických aspektů návratových operací;

e)

zvyšování schopnosti příslušných správních orgánů účinně provádět společná opatření v oblasti vzájemného uznávání a společných návratových operací, včetně doporučení, operativních standardů a osvědčených postupů stanovených agenturou v oblasti navracení.

1)

ve všech případech navracení obecné informování státních příslušníků třetích zemí o navracení, poskytování poradenství osobám o možnostech dobrovolného návratu, náklady na překlad, získání nezbytných cestovních dokladů, náklady na nezbytné zdravotní prohlídky před návratem, náklady na cestu a potraviny pro vracející se osoby a doprovod, včetně zdravotnického personálu a tlumočníků, ubytování pro doprovod včetně zdravotnického personálu a tlumočníků, náklady na dopravu v rámci členského státu a až do země návratu a spolupráce s orgány země původu, předchozího pobytu či průjezdu;

2)

ve všech případech navracení zvláštní pomoc zranitelným osobám, jako jsou nezletilé osoby, nezletilé osoby bez doprovodu, zdravotně postižení lidé, starší osoby, těhotné ženy, rodiče samoživitelé s nezletilými dětmi a osoby, které byly mučeny, znásilněny nebo vystaveny jiné závažné formě psychického, fyzického nebo sexuálního násilí;

3)

dále v případě nuceného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, náklady na cestu, potraviny a dočasné ubytování vracejících se osob a jejich doprovodu ze zúčastněného členského státu v organizujícím členském státě před odjezdem v případě společných návratových operací;

4)

dále v případě dobrovolného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, pomoc vracejícím se osobám při přípravě návratu, jakož i nezbytné výdaje před návratem;

5)

dále, v případě dobrovolného navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nejsou povinni opustit území členských států, a v dalších případech, kdy to členské státy považují za vhodné, omezený finanční příspěvek na počáteční výdaje po návratu, převoz osobních věcí vracející se osoby, odpovídající dočasné ubytování pro první dny po příjezdu do země návratu v přijímacím středisku či v případě nutnosti v hotelu, pomoc v oblasti odborné přípravy a při hledání zaměstnání a případně omezená podpora pro zahájení hospodářské činnosti;

6)

vzdělávání a odbornou přípravu pracovníků příslušných správních, donucovacích a justičních orgánů, vysílání pracovníků těchto kategorií z jiných členských států za účelem zajištění účinného a jednotného provádění společných norem pro navracení a plnění povinností v rámci nástrojů mezinárodního práva dotýkajících se zacházení s vracejícími se osobami, posílení spolupráce, jakož i služebních cest, jejichž úkolem je vyhodnotit výsledky návratových politik ve třetích zemích;

7)

v případě operativní spolupráce s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů a zajištění rychlého vyhoštění náklady na cestu a ubytování v členských státech pro pracovníky orgánů příslušných pro identifikaci státních příslušníků třetích zemí a ověřování jejich cestovních dokladů;

8)

v případě opatření ke znovuzačlenění státních příslušníků třetích zemí, kteří nejsou povinni opustit území členských států, peněžní pobídky a jiná krátkodobá opatření nezbytná k zahájení znovuzačlenění vracející se osoby prostřednictvím jejího osobního rozvoje, jako je odborná příprava, pomoc při hledání zaměstnání a ucházení se o ně, podpora pro zahájení hospodářské činnosti a pomoc a poradenství po návratu;

9)

v případě opatření ke znovuzačlenění státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt, a považují-li to členské státy za vhodné, peněžní pobídky a jiná krátkodobá opatření nezbytná k zahájení znovuzačlenění vracející se osoby prostřednictvím jejího osobního rozvoje, jako je odborná příprava, pomoc při hledání zaměstnání a ucházení se o ně, podpora pro zahájení hospodářské činnosti a pomoc a poradenství po návratu, jakož i opatření umožňující členským státům nabídnout vracejícím se osobám po jejich příjezdu do třetích zemí přiměřené přijetí.

a)

podporovat spolupráci Společenství při provádění práva Společenství a osvědčených postupů;

b)

podporovat zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů založených na nadnárodních partnerstvích mezi subjekty ze dvou nebo více členských států za účelem povzbuzení inovací, usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů a zdokonalení návratové politiky;

c)

podporovat nadnárodní informační kampaně;

d)

podporovat studie a šíření a výměnu informací o osvědčených postupech a o všech ostatních aspektech návratových politik, včetně o využití nejnovějších technologií, zejména s cílem podpořit více srovnávací výzkum související s dopadem minulých a současných návratových programů;

e)

podporovat pilotní projekty a studie zkoumající možnosti nových forem spolupráce Společenství a práva Společenství v této oblasti;

f)

podporovat vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů v členských státech pro hodnocení vývoje návratové politiky, zejména za účelem šíření statistických údajů členěných podle dobrovolných a nucených návratů, a jejich používání členskými státy;

g)

podporovat vytvoření a pravidelnou aktualizaci společné příručky o osvědčených postupech v oblasti navracení, včetně návratů s doprovodem, ve spolupráci s agenturou;

h)

poskytovat podporu členským státům v případě řádně odůvodněných mimořádných situací, které vyžadují naléhavý zásah.

a)

státní příslušníci třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu v členském státě dosud nebyla pravomocně zamítnuta a kteří se mohou rozhodnout využít možnosti dobrovolného návratu, pokud nezískali novou státní příslušnost a neopustili území tohoto členského státu;

b)

státní příslušníci třetích zemí, kteří požívají mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES nebo dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES v členském státě a kteří se rozhodnou využít možnosti dobrovolného návratu, pokud nezískali novou státní příslušnost a neopustili území tohoto členského státu;

c)

státní příslušníci třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt v členském státě a kteří v souladu s povinností opustit území tohoto členského státu využijí dobrovolného návratu;

d)

státní příslušníci třetích zemí, kteří nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup a pobyt v členském státě.

a)

postupy podle článku 32 prověřuje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech;

b)

v případě selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů zadrží postupem podle článku 41 nebo pozastaví postupem podle článku 42 vyplácení celých částek nebo jejich části a použije veškeré další nutné finanční opravy postupy uvedenými v článcích 45 a 46.

a)

50 % úměrně celkovému počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří během posledních tří let nesplňovali nebo již nesplňovali podmínky pro vstup a pobyt na území členského státu a na které se vztahovalo rozhodnutí o navrácení podle vnitrostátního práva nebo práva Společenství, tj. správní nebo soudní rozhodnutí či akt uvádějící nebo prohlašující pobyt za nelegální a ukládající povinnost návratu;

b)

50 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří během posledních tří let skutečně opustili území členského státu v důsledku správního či soudního rozhodnutí o vyhoštění, ať již dobrovolně nebo nuceně.

a)

státní příslušníci třetích zemí, kteří se nacházejí v průjezdní zóně členského státu a kterým byl odepřen vstup;

b)

státní příslušníci třetích zemí, které má členský stát navrátit do jiného členského státu, zejména podle nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (18).

a)

situace a potřeb v členském státě;

b)

efektivnosti nákladů, mimo jiné s ohledem na počet osob, jichž se projekt týká;

c)

zkušeností, odborných znalostí, spolehlivosti a finančního příspěvku organizace žádající o financování a všech partnerských organizací;

d)

rozsahu, v němž projekt doplňuje jiné akce financované ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo v rámci národních programů.

a)

studie, hodnocení, odborné posudky a statistiky týkající se fungování fondu, včetně těch, které jsou obecné povahy;

b)

informační opatření pro členské státy, konečné příjemce a širokou veřejnost, včetně informačních kampaní a společné databáze projektů financovaných z fondu;

c)

instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

d)

navržení společného rámce pro hodnocení a monitorování, jakož i systémů ukazatelů, které zohledňují i případné vnitrostátní ukazatele;

e)

zdokonalování hodnotících metod a výměnu informací o postupech v této oblasti;

f)

informační a vzdělávací opatření pro orgány určené členskými státy v souladu s článkem 25, která doplňují úsilí členských států poskytovat poradenství svým orgánům v souladu s čl. 31 odst. 2.

a)

v období 2008 až 2010 7 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR; a

b)

v období 2011 až 2013 4 % celkového ročního spolufinancování přiděleného danému členskému státu, plus 30 000 EUR.

a)

navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nemají cestovní pas ani jiné doklady totožnosti;

b)

navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se nevztahují dohody Společenství o zpětném přebírání ani dvoustranné dohody členských států o zpětném přebírání, za účelem posilování mezinárodněprávní povinnosti státu zpětně převzít své státní příslušníky;

c)

navracení státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, kteří přišli z určité země či v ní pobývali a nejsou jejími státními příslušníky, do této země;

d)

navracení osob, které nejsou povinny opustit území členských států, jako jsou žadatelé o azyl, jejichž žádost dosud nebyla zamítnuta, a osob, které požívají mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2004/83/ES nebo dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES;

e)

navracení zvláště zranitelných skupin.

a)

popis současné situace v tomto členském státě, pokud jde o zásadu uceleného řízení návratů, spolupráci s konzulárními orgány a imigračními službami třetích zemí, opatření a politiky v oblasti dobrovolného a nuceného navracení, včetně dostupných údajů rozčleněných na dobrovolné a nucené návraty, přístup k opatřením na znovuzačlenění a udržitelnost návratů, rozvoj kapacity příslušných správních a justičních orgánů a spolupráci s jinými členskými státy ve výše uvedených oblastech;

b)

analýzu potřeb v dotyčném členském státě, pokud jde o spolupráci s konzulárními orgány a imigračními službami třetích zemí, opatření a politiky v oblasti dobrovolného a nuceného navracení, přístup k opatřením na znovuzačlenění a udržitelnost návratů, rozvoj kapacity příslušných správních a justičních orgánů a spolupráci s jinými členskými státy ve výše uvedených oblastech a uvedení operativních cílů stanovených ke splnění těchto požadavků v průběhu období, na které se vztahuje daný víceletý program;

c)

předložení vhodné strategie pro dosažení těchto cílů, priority přikládané jejich dosažení a popis akcí plánovaných pro provádění těchto priorit;

d)

údaj o tom, zda je tato strategie slučitelná s jinými regionálními a celostátními nástroji a nástroji Společenství;

e)

informace o prioritách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle se určí pomocí omezeného počtu ukazatelů pro zohlednění zásady proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů při provádění priorit;

f)

popis přístupu zvoleného pro provádění zásady partnerství stanovené v článku 12;

g)

návrh finančního plánu, který pro každou prioritu a pro každý roční program stanoví navrhovaný finanční příspěvek fondu a celkovou částku veřejného nebo soukromého spolufinancování;

h)

ustanovení, která zajistí zveřejnění víceletého programu.

a)

soulad návrhu víceletého programu s cíli fondu a strategickými pokyny uvedenými v článku 18;

b)

význam zamýšlených akcí uvedených v návrhu víceletého programu vzhledem k navržené strategii;

c)

soulad řídicích a kontrolních systémů zavedených členským státem k zajištění působení fondu s tímto rozhodnutím;

d)

soulad návrhu víceletého programu s právem Společenství, zejména s těmi předpisy, jejichž záměrem je zabezpečit volný pohyb osob, ve spojení s přímo souvisejícími doprovodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranicí, azylu a přistěhovalectví.

a)

obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu;

b)

popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu;

c)

navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 17 pro účely provádění ročního programu.

a)

vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí uvnitř každého subjektu;

b)

dodržování zásady oddělení funkcí uvnitř těchto subjektů a mezi nimi;

c)

přiměřené zdroje pro každý subjekt, aby mohl vykonávat funkce, které mu byly přiděleny, po celé období provádění akcí spolufinancovaných fondem;

d)

postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci ročních programů;

e)

spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě;

f)

systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

g)

příručky obsahující postupy pro plnění uvedených funkcí;

h)

opatření pro audit fungování systému;

i)

systémy a postupy pro zabezpečení náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky;

j)

postupy podávání zpráv a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

a)

odpovědný orgán: funkční orgán dotyčného členského státu, vnitrostátní orgán veřejné moci či veřejný subjekt určený dotyčným členským státem nebo subjekt podléhající soukromému právu členského státu a pověřený veřejnou službou, který odpovídá za řízení víceletého programu a ročních programů podporovaných fondem a který zajišťuje veškerou komunikaci s Komisí;

b)

certifikační orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt nebo fyzickou osobu zastupující tento orgán nebo subjekt, které členský stát pověří certifikací prohlášení o výdajích před jejich předložením Komisi;

c)

auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na odpovědném orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

d)

případně pověřěný orgán.

a)

mít právní subjektivitu, kromě případů, kdy je funkčním orgánem členského státu;

b)

mít infrastrukturu potřebnou pro snadnou komunikaci se širokým okruhem uživatelů, s odpovědnými subjekty v ostatních členských státech a s Komisí;

c)

působit ve správním rámci, který umožňuje řádné plnění jeho úkolů a zabraňuje jakémukoli střetu zájmů;

d)

být schopen uplatňovat pravidla Společenství týkající se řízení fondu;

e)

mít finanční a řídicí kapacity úměrné objemu finančních prostředků Společenství, k jejichž správě bude vyzván;

f)

mít k dispozici zaměstnance s odpovídající odbornou kvalifikací pro administrativní práci v mezinárodním prostředí.

a)

konzultuje s partnery v souladu s článkem 12;

b)

předkládá Komisi návrhy na víceleté a roční programy uvedené v článcích 19 a 21;

c)

případně pořádá a vyhlašuje nabídková řízení a výzvy k podávání návrhů;

d)

pořádá výběr projektů ke spolufinancování akcí v rámci fondu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 5;

e)

přijímá platby od Komise a vyplácí je konečným příjemcům;

f)

zajišťuje soulad a doplňkovost mezi spolufinancováním z fondu a z jiných příslušných finančních nástrojů členských států a Společenství;

g)

monitoruje dodávání či poskytování spolufinancovaných produktů a služeb a kontroluje skutečné vynaložení vykázaných výdajů na akce a jejich soulad s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly;

h)

zajišťuje existenci systému elektronického zaznamenávání a ukládání účetních záznamů pro každou akci v rámci ročních programů a shromažďování údajů o provádění akcí nezbytných pro finanční řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

i)

zajišťuje, aby koneční příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění akcí spolufinancovaných fondem vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny operace související s akcí, aniž tím jsou dotčena vnitrostátní účetní pravidla;

j)

zajišťuje, aby hodnocení fondu podle článku 49 probíhala ve lhůtách stanovených v čl. 50 odst. 2 a aby splňovala normy kvality dohodnuté mezi Komisí a členským státem;

k)

zavádí postupy pro zajištění toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajů a auditů požadované pro zajištění náležité pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky uchovávány v souladu s požadavky článku 43;

l)

zajišťuje, aby auditní orgán obdržel pro účely provádění auditu podle čl. 30 odst. 1 veškeré potřebné informace o používaných řídicích postupech a o projektech spolufinancovaných fondem;

m)

zajišťuje, aby certifikační orgán obdržel pro účely certifikace veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

n)

vypracovává a předkládá Komisi zprávy o pokroku a závěrečné zprávy o provádění ročních programů, prohlášení o výdajích certifikovaná certifikačním orgánem a žádosti o platby nebo případně prohlášení o splatné úhradě;

o)

poskytuje informace a poradenské služby a šíří výsledky podporovaných akcí;

p)

spolupracuje s Komisí a odpovědnými orgány v ostatních členských státech;

q)

ověřuje provádění pokynů uvedených v čl. 33 odst. 6 konečnými příjemci.

a)

osvědčuje, že

b)

zajišťuje, aby pro účely certifikace obdržel od odpovědného orgánu náležité informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji uvedenými v prohlášeních o výdajích;

c)

pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

d)

vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi;

e)

ověřuje zpětné získávání všech finančních prostředků Společenství, které se v důsledku zjištěných nesrovnalostí považují za neoprávněně vyplacené, případně i s úroky;

f)

vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a o zpět získaných částkách v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud možno formou odpočtu z příštího prohlášení o výdajích.

a)

zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému;

b)

zajišťuje provádění auditů akcí na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů; vzorek musí představovat alespoň 10 % celkových způsobilých výdajů na každý roční program;

c)

předkládá Komisi do šesti měsíců po schválení víceletého programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), zajišťující provedení auditů u hlavních příjemců spolufinancování z fondu a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období.

a)

výroční auditní zpráva obsahující výsledky auditů ročního programu prováděných v souladu s auditní strategií a uvádějící všechny nedostatky odhalené v řídicích a kontrolních systémech programu;

b)

stanovisko, vypracované na základě kontrol a auditů provedených z pověření auditního orgánu, k tomu, zda fungování řídicího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že prohlášení o výdajích předložená Komisi jsou správná a že uskutečněné operace jsou legální a správné;

c)

prohlášení, v němž vyhodnotí platnost žádosti o platbu nebo prohlášení o splatné úhradě konečného zůstatku a legalitu a správnost dotyčných výdajů.

a)

certifikované prohlášení o výdajích náležitě vyhotovené podle čl. 29 odst. 1 písm. a) a článku 35 a žádost o platbu zůstatku nebo prohlášení o splatné úhradě;

b)

závěrečnou zprávu o provádění ročního programu podle článku 51;

c)

výroční auditní zprávu, stanovisko a prohlášení podle čl. 30 odst. 3.

a)

zpráva auditorského subjektu členského státu nebo Společenství obsahuje důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů;

b)

pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a ke kterým nebyla přijata nápravná opatření; nebo

b)

určitý výdaj v certifikovaném prohlášení o výdajích je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo

c)

členský stát nesplnil své povinnosti podle článků 31 a 32.

a)

v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program;

b)

výdaje obsažené v certifikovaném prohlášení o výdajích nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

c)

členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 31.

a)

do 30. června 2010 hodnotící zprávu o provádění akcí spolufinancovaných fondem;

b)

do 30. června 2012 za období 2008 až 2010 a do 30. června 2015 za období 2011 až 2013 hodnotící zprávu o výsledcích a dopadu akcí spolufinancovaných fondem.

a)

do 30. června 2010 zprávu o uplatňování kritérií stanovených v článku 15 pro roční rozdělení finančních zdrojů mezi členské státy, případně společně s návrhy na změny;

b)

do 31. prosince 2010 průběžnou zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění fondu společně s návrhem na další rozvoj fondu;

c)

do 31. prosince 2012 následnou hodnotící zprávu za období 2008 až 2010 a do 31. prosince 2015 následnou hodnotící zprávu za období 2011 až 2013.

a)

finanční a operativní provádění ročního programu;

b)

pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění víceletého programu a jeho priorit ve vztahu k jeho konkrétním, ověřitelným cílům, a dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeným ukazatelům;

c)

opatření, která odpovědný orgán přijal pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména

d)

opatření přijatá za účelem poskytování informací o ročních a víceletých programech a zajištění jejich propagace.