Úřední věstník L 072 , 11/03/2004 S. 0066 - 0077
Nařízení Komise (ES) č. 448/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 1685/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy, a zrušuje nařízení (ES) č. 1145/2003 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech [1], a zejména na čl. 30 odst. 3 a čl. 53 odst. 2 uvedeného nařízení, po konzultaci s výborem zřízeným podle článku 147 Smlouvy, Výborem pro zemědělské struktury a rozvoj venkova a Výborem pro struktury rybolovu a akvakultury, vzhledem k těmto důvodům: (1) V příloze nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 [2] je stanoven společný soubor pravidel způsobilosti. Uvedené nařízení vstoupilo v platnost dne 5. srpna 2000. (2) Zkušenost však ukázala, že je nutné pravidla způsobilosti v několika ohledech změnit. (3) Zejména je vhodné uznat způsobilost nákladů na nadnárodní finanční operace v rámci podpory z programu Peace II a iniciativ Společenství, po odečtení úroků z poskytnutých záloh. (4) Mělo by se rovněž vyjasnit, že platby do rizikových kapitálových fondů, úvěrových fondů a záručních fondů představují skutečně vzniklé výdaje. (5) Je třeba zdůraznit, že způsobilost DPH ke spolufinancování nezávisí na skutečnosti, zda je konečný příjemce veřejnoprávní nebo soukromoprávní povahy. (6) V oblasti rozvoje venkova je třeba ujasnit, že by mělo platit pravidlo, podle kterého se mohou k prokázání výdajů používat potvrzené faktury, aniž jsou však dotčena zvláštní pravidla stanovená nařízením Komise (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [3], pokud mají být určeny standardní jednotkové náklady pro některé investice v lesnictví. (7) Z důvodů jasnosti a vhodnosti by měla být příloha nařízení (ES) č. 1685/2000 nahrazena jako celek. (8) Právní ustanovení, která upravují platby do rizikových kapitálových fondů, úvěrových a záručních fondů a způsobilost DPH, vedla při výkladu k nejasnostem. (9) S ohledem na zásadu rovného zacházení a pro účely zohlednění nákladů spojených s nadnárodními finančními operacemi by se odpovídající pravidla měla použít se zpětnou působností. (10) Nařízení (ES) č. 1685/2000 bylo následně změněno nařízením (ES) č. 1145/2003. Při přijímání uvedeného nařízení však nebyly plně dodrženy požadavky týkající se postupu projednávání ve výboru, a proto by mělo být nařízení (ES) č. 1145/2003 zrušeno. Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne vstupu v platnost nařízení (ES) č. 1145/2003. (11) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rozvoj a přeměnu regionů, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Zrušuje se nařízení (ES) č. 1145/2003. Článek 2 Příloha nařízení (ES) č. 1685/2000 se nahrazuje zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení. Článek 3 Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 5. července 2003. Následující body přílohy se použijí ode dne 5. srpna 2000: a) v pravidle 1 body 1.3, 2.1, 2.2 a 2.3; b) v pravidle 3 bod 1; c) v pravidle 7 body 1 až 5. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 10. března 2004. Za Komisi Michel Barnier člen Komise [1] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1105/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 3). [2] Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 39. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1145/2003 (Úř. věst. L 160, 28.6.2003, s. 48). [3] Úř. věst. L 74, 15.3.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 963/2003 (Úř. věst. L 138, 5.6.2003, s. 32). -------------------------------------------------- PŘÍLOHA I PRAVIDLA ZPŮSOBILOSTI Pravidlo č. 1: Skutečně vzniklé výdaje 1. PLATBY PROVÁDĚNÉ KONEČNÝMI PŘÍJEMCI 1.1 Platby prováděné konečnými příjemci ve smyslu čl. 32 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále jen "obecné nařízení") se provádějí v hotovosti, s výjimkou případů uvedených v bodě 1.5. 1.2 U režimů podpor uvedených v článku 87 Smlouvy a u podpor poskytovaných subjekty určenými členskými státy se "platbami prováděnými konečnými příjemci" rozumějí podpory, které jednotlivým příjemcům vyplácejí orgány poskytující podporu. Výplata podpory prováděná konečnými příjemci musí být odůvodněna odkazem na podmínky a cíle dané podpory. 1.3 Platby do rizikových kapitálových fondů, úvěrových fondů a záručních fondů (včetně fondů rizikového kapitálového holdingu) se považují za "skutečně vzniklé výdaje" ve smyslu čl. 32 odst. 1 třetího pododstavce obecného nařízení, pokud dané výdaje splňují požadavky pravidel 8 a 9. 1.4 V jiných případech než v případech uvedených v bodě 1.2 se "platbami prováděnými konečnými příjemci" rozumějí platby uskutečňované subjekty nebo veřejnoprávními či soukromoprávními podniky, které patří do kategorií vymezených v komplementu programu podle čl. 18 odst. 3 písm. b) obecného nařízení a které jsou za objednávku dané zvláštní činnosti přímo odpovědné. 1.5 Za podmínek stanovených v bodech 1.6, 1.7 a 1.8 je možno do plateb uvedených v bodě 1.1 zahrnout též náklady na odpisy, věcné příspěvky a režijní náklady. Účast strukturálních fondů na spolufinancování činnosti však nepřesáhne, s výjimkou věcných příspěvků, celkové způsobilé výdaje na konci činnosti. 1.6 Náklady na odpisy nemovitého majetku nebo zařízení přímo souvisejících s cíli činnosti jsou způsobilým výdajem za následujících podmínek: a) ke koupi tohoto nemovitého majetku nebo zařízení nedošlo za přispění státní podpory nebo podpory Společenství; b) tyto náklady jsou vypočteny v souladu s příslušnými účetními pravidly a c) tyto náklady se vztahují výlučně k období, v němž je daná činnost spolufinancována. 1.7 Věcné příspěvky jsou způsobilým výdajem za následujících podmínek: a) jde o poskytnutí pozemků nebo nemovitého majetku, zařízení nebo materiálů, výzkumné nebo profesní činnosti či neplacené dobrovolné činnosti; b) příspěvky se neposkytují jako součást opatření finančního inženýrství uvedených v pravidlech 8, 9 a 10; c) hodnota příspěvků může být nezávisle vyhodnocena a přezkoumána; d) u poskytnutí pozemkového nebo nemovitého majetku je hodnota osvědčena nezávislým odborným odhadcem nebo schváleným úředním subjektem; e) u dobrovolné neplacené činnosti se hodnota práce určuje na základě doby potřebné k jejímu vykonání a normální hodinové a denní sazby za provedenou práci a f) jsou dodržována pravidla 4, 5 a 6, pokud jsou použitelná. 1.8 Režijní náklady jsou způsobilým výdajem za podmínky, že jsou založené na skutečných nákladech souvisejících s uskutečňováním činnosti spolufinancované strukturálními fondy a že jsou určeny v poměru k dané činnosti za pomoci nestranné a řádně zdůvodněné metody. 1.9 Ustanovení uvedená v bodech 1.5 až 1.8 jsou použitelná na jednotlivé příjemce uvedené v bodě 1.2, jestliže se jedná o režimy podpor uvedené v článku 87 Smlouvy a o podpory poskytované subjekty, které určily členské státy. 1.10 Členské státy mohou k určení způsobilých výdajů ve smyslu bodů 1.6, 1.7 a 1.8 uplatnit přísnější vnitrostátní předpisy. 2. PROKÁZÁNÍ VÝDAJŮ 2.1 Platby prováděné konečnými příjemci jako prozatímní platby a platby konečného zůstatku jsou zpravidla dokládány potvrzenými fakturami. Nelze-li tyto faktury přiložit, doloží se tyto platby účetními doklady stejné průkazní hodnoty. 2.2 V případě rozvoje venkova se bod 2.1 použije, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v nařízení Komise (ES) č. 445/2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [1], pro určování standardních jednotkových nákladů na určité investice v lesnictví. 2.3 Navíc v případě, kdy se činnosti provádějí v rámci postupů veřejných zakázek, se platby prováděné konečnými příjemci, které byly prohlášeny jako prozatímní platby a platby konečného zůstatku, dokládají potvrzenými fakturami vydanými v souladu s ustanoveními podepsaných smluv. Ve všech ostatních případech, včetně udělení veřejných grantů, se platby prováděné konečnými příjemci, které byly prohlášeny jako prozatímní platby a platby konečného zůstatku, dokládají výdaji (včetně výdajů uvedených v bodě 1.5), které příslušným subjektům nebo veřejnoprávním či soukromoprávním podnikům při provádění činnosti skutečně vznikly. 3. SUBDODAVATELSTVÍ 3.1 Aniž je dotčeno použití přísnějších vnitrostátních předpisů, nejsou pro spolufinancování ze strukturálních fondů způsobilé výdaje spojené s následujícími subdodavatelskými smlouvami: a) subdodavatelské smlouvy, které zvyšují náklady na provedení činnosti, aniž by došlo k poměrnému navýšení hodnoty; b) subdodavatelské smlouvy uzavřené se zprostředkovateli nebo poradci, ve kterých je platba stanovena jako procento z celkových nákladů činnosti, s výjimkou plateb odůvodněných konečným příjemcem s ohledem na skutečnou hodnotu provedené práce nebo služeb. 3.2 Subdodavatelé se ve všech subdodavatelských smlouvách zavazují, že subjektům provádějícím audit a kontrolu poskytnou všechny nezbytné informace týkající se subdodavatelských činností. Pravidlo č. 2: Účetní zpracování příjmů 1. "Příjmy" se pro účely tohoto pravidla rozumí prostředky získané z prodeje, pronájmů, služeb, zápisného nebo jiné rovnocenné příjmy za období uskutečňování spolufinancované činnosti nebo za delší období stanovené členským státem až do ukončení podpory, s výjimkou: a) příjmů vytvořených za dobu hospodářské životnosti spolufinancovaných investic, jež podléhají zvláštním ustanovením čl. 29 odst. 4 obecného nařízení; b) příjmů vytvořených v rámci opatření finančního inženýrství uvedených v pravidlech č. 8, 9 a 10; c) příspěvků soukromého sektoru na spolufinancování činností, které jsou spolu s veřejnými příspěvky uvedeny ve finančních přehledech příslušné podpory. 2. Příjmy uvedené v bodě 1 představují prostředky, které snižují výši účasti strukturálních fondů požadované u dané činnosti. Ještě před výpočtem účasti strukturálních fondů a nejpozději v okamžiku ukončení podpory se tyto příjmy, podle toho, zda vznikly zcela nebo jen částečně v rámci spolufinancované činnosti, odečítají od způsobilých výdajů činnosti v celé jejich výši nebo poměrně. Pravidlo č. 3: Finanční náklady, náklady na právní služby a jiné výdaje 1. FINANČNÍ NÁKLADY Ke spolufinancování ze strukturálních fondů nejsou způsobilé debetní úroky (jiné než úrokové příspěvky za účelem snížení nákladů na půjčku u podniků v rámci schváleného režimu státních podpor), poplatky za finanční operace, poplatky za směnu cizí měny, devizové ztráty a jiné čistě finanční náklady. Poplatky za nadnárodní finanční operace v rámci podpory z programu Peace II a iniciativ Společenství (Interreg III, Leader+, Equal a Urban II) však jsou způsobilé pro spolufinancování strukturálními fondy po odečtení úroků z poskytnutých záloh. Po odečtení úroků ze záloh jsou kromě toho v případě globálních podpor způsobilé i debetní úroky zaplacené určeným zprostředkujícím subjektem před vyplacením konečného zůstatku podpory. 2. BANKOVNÍ POPLATKY ZA ÚČTY Vyžaduje-li spolufinancování ze strukturálních fondů za účelem provedení určité činnosti otevření jednoho nebo více samostatných bankovních účtů, jsou bankovní výdaje spojené s otevřením a vedením účtu způsobilými výdaji. 3. POPLATKY ZA PRÁVNÍ PORADENSTVÍ, NOTÁŘSKÉ POPLATKY, NÁKLADY NA TECHNICKÝ A FINANČNÍ ODBORNÝ POSUDEK, NÁKLADY NA ÚČETNICTVÍ NEBO AUDIT Tyto náklady jsou způsobilé, pokud přímo souvisejí s činností a pokud jsou nezbytné k její přípravě či k jejímu provedení nebo, u nákladů na účetnictví nebo audit, pokud vyplývají z požadavků stanovených řídícím orgánem. 4. NÁKLADY NA BANKOVNÍ ZÁRUKY NEBO ZÁRUKY POSKYTNUTÉ JINOU FINANČNÍ INSTITUCÍ Tyto náklady jsou způsobilé v případě, že poskytnutí záruk vyžadují vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství nebo rozhodnutí Komise o schválení podpory. 5. POKUTY, FINANČNÍ SANKCE A NÁKLADY NA PRÁVNÍ SPORY Tyto výdaje nejsou způsobilé. Pravidlo č. 4: Nákup použitého zařízení Náklady na nákup použitého zařízení jsou způsobilé ke spolufinancování ze strukturálních fondů v případě, že jsou splněny následující tři podmínky, aniž je tím ovšem dotčeno použití přísnějších vnitrostátních předpisů: a) prodávající použitého zařízení vystaví prohlášení, ve kterém uvede původ zařízení a potvrdí, že toto zařízení nebylo ani jednou v průběhu uplynulých sedmi let zakoupeno za přispění státní podpory nebo grantů Společenství; b) cena použitého zařízení nesmí přesáhnout jeho tržní hodnotu a musí být nižší než náklady na obdobné nové zařízení a c) zařízení musí mít technické parametry požadované pro danou činnost a musí vyhovovat použitelným normám a standardům. Pravidlo č. 5: Nákup pozemků 1. OBECNÉ PRAVIDLO 1.1 Náklady na nákup nezastavěného pozemku jsou způsobilé pro spolufinancování ze strukturálních fondů pouze v případě, že jsou splněny následující tři podmínky, aniž je tím ovšem dotčeno použití přísnějších vnitrostátních předpisů: a) musí existovat přímá vazba mezi nákupem pozemku a cíli spolufinancované činnosti; b) s výjimkou případů popsaných v bodě 2 nepřesahuje koupě pozemku 10 % celkové výše způsobilých výdajů na danou činnost, pokud nebylo v rámci podpory schválené Komisí stanoveno procento vyšší; c) nezávislý odborný odhadce nebo schválený úřední subjekt musí vystavit osvědčení potvrzující, že kupní cena pozemku není vyšší než jeho tržní hodnota. 1.2 U režimů podpor podle článku 87 Smlouvy se způsobilost nákupu pozemku posuzuje s ohledem na režim podpor jako celek. 2. OPATŘENÍ NA UCHOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ U činností na uchování životního prostředí je způsobilost výdajů ke spolufinancování podmíněna splněním všech níže uvedených podmínek: - o koupi kladně rozhodl řídící orgán, - pozemek je určen k zamýšlenému využití v období určeném v uvedeném rozhodnutí, - pozemek není využíván zemědělsky, s výjimkou náležitě zdůvodněných případů schválených řídícím orgánem, - koupi pozemku uskutečňuje veřejnoprávní orgán nebo subjekt veřejného práva nebo se tato koupě uskutečňuje jejich jménem. Pravidlo č. 6: Nákup nemovitostí 1. OBECNÉ PRAVIDLO Náklady na nákup nemovitostí, tj. již postavených budov a pozemků, na nichž tyto budovy stojí, jsou způsobilé ke spolufinancování ze strukturálních fondů za podmínky, že existuje přímá vazba mezi nákupem nemovitosti a cíli příslušné činnosti, a to za dodržení podmínek uvedených v bodě 2, aniž je tím dotčeno použití přísnějších vnitrostátních předpisů. 2. PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI 2.1 Nezávislý odborný odhadce nebo schválený úřední subjekt musí vystavit osvědčení potvrzující, že kupní cena nemovitosti není vyšší než její tržní hodnota; osvědčení dále obsahuje prohlášení, že budova vyhovuje vnitrostátním předpisům nebo upřesnění bodů, v nichž těmto předpisům nevyhovuje a pro něž se předpokládá náprava, kterou provede příjemce v rámci dané činnosti. 2.2 Budova nesmí být v posledních deseti letech předmětem státní podpory nebo grantu Společenství, čímž by v případě spolufinancování nákupu ze strany strukturálních fondů došlo ke zdvojení podpory. 2.3 Nemovitost musí být použita k účelu stanovenému v rozhodnutí řídícího orgánu a po dobu uvedenou v tomto rozhodnutí. 2.4 Budova může být využívána pouze v souladu s cíli dané činnosti. Sloužit veřejné správě však může pouze v případě, že je toto využití v souladu se způsobilými činnostmi daného strukturálního fondu. Pravidlo č. 7: DPH a další daně a poplatky 1. DPH nepředstavuje způsobilý výdaj, s výjimkou případu, kdy ji skutečně a s konečnou platností hradí konečný příjemce nebo jednotlivý příjemce v rámci režimů podpor uvedených v článku 87 Smlouvy a v rámci podpor poskytnutých subjekty určenými členskými státy. DPH, která je jakýmkoli způsobem vratná, nelze považovat za způsobilý výdaj ani v případě, kdy není konečnému příjemci fakticky vrácena. Při určování toho, zda DPH představuje způsobilý výdaj podle tohoto pravidla se nepřihlíží k veřejnoprávní či soukromoprávní povaze konečného příjemce. 2. DPH, kterou konečný příjemce nebo jednotlivý příjemce nemůže získat zpět na základě zvláštních vnitrostátních předpisů, je způsobilým výdajem pouze v případě, že jsou takové předpisy zcela v souladu se šestou směrnicí Rady 77/388/EHS o DPH [2]. 3. Pokud se na konečného příjemce vztahuje režim daňového paušálu ve smyslu hlavy XIV šesté směrnice Rady 77/388/EHS, považuje se zaplacená DPH pro účely bodu 1 za vratnou. 4. Částka spolufinancovaná Společenstvím nesmí přesáhnout celkové způsobilé výdaje bez DPH, aniž je dotčen čl. 29 odst. 6 obecného nařízení. 5. Další daně a poplatky (zejména přímé daně, příspěvky na sociální zabezpečení z mezd a platů) vyplývající ze spolufinancování ze strukturálních fondů nejsou způsobilým výdajem s výjimkou případu, kdy je skutečně a s konečnou platností hradí konečný nebo jednotlivý příjemce. Pravidlo č. 8: Rizikové kapitálové fondy a úvěrové fondy 1. OBECNÉ PRAVIDLO Ze strukturálních fondů je možno spolufinancovat rizikové kapitálové fondy nebo úvěrové fondy nebo fondy rizikového kapitálového holdingu (dále jen fondy) za podmínek stanovených v bodě 2. "Rizikovými kapitálovými fondy" a "úvěrovými fondy" se pro účely tohoto pravidla rozumějí investiční nástroje zvláště zřízené za účelem poskytnutí vlastního kapitálu nebo jiných forem rizikového kapitálu, včetně úvěrů, malým a středním podnikům, jak jsou vymezeny v doporučení Komise 96/280/ES [3] naposledy pozměněném doporučením Komise ze dne 6. května 2003. "Fondy rizikového kapitálového holdingu" se rozumí fondy zřízené za účelem investic do několika rizikových kapitálových fondů a úvěrových fondů. Účast strukturálních fondů ve fondech může být doprovázena společnými investicemi nebo zárukami poskytnutými prostřednictvím jiných finančních nástrojů Společenství. 2. PODMÍNKY 2.1 Spolufinancující subjekty nebo sponzoři fondu předloží obezřetný plán činnosti, v němž kromě jiného upřesní cílový trh, kritéria, podmínky financování, operační rozpočet fondů, vlastnické poměry a partnery ve spolufinancování, odbornost, pravomoci a nezávislost vedení, stanovy fondu, zdůvodnění a předpokládané využití příspěvku ze strukturálních fondů, výstupní investiční politiku a pravidla pro zrušení fondu včetně opětovného využití prostředků přiřaditelných k příspěvku ze strukturálních fondů. Plán činnosti musí být pečlivě přezkoumán a jeho provádění musí kontrolovat řídící orgán. 2.2 Fond musí být zřízen jako nezávislá právnická osoba řídící se dohodami mezi podílníky či akcionáři nebo jako oddělená finanční jednotka v rámci stávající finanční instituce. V tomto druhém případě musí být "fond" předmětem zvláštní prováděcí dohody, která zejména upraví vedení odděleného účetnictví s cílem oddělit prostředky nově investované do fondu (včetně příspěvků strukturálních fondů) od původních prostředků dané instituce. Všichni přispěvatelé do fondu musí své příspěvky hradit v hotovosti. 2.3 Komise se nemůže stát partnerem ani podílníkem či akcionářem fondu. 2.4 Příspěvky ze strukturálních fondů podléhají omezením stanoveným v čl. 29 odst. 3 a 4 obecného nařízení. 2.5 Fondy mohou investovat pouze do malých a středních podniků ve fázích jejich zřizování, záběhu (včetně počátečního kapitálu) nebo rozšiřování, a to pouze do činností, které správci fondu posoudí jako hospodářsky životaschopné. Hodnocení životaschopnosti by mělo zohlednit všechny zdroje příjmů dotčených podniků. Fondy nemohou investovat do podniků, které mají v potíže ve smyslu obecných pokynů Komise o státních podporách určených k záchraně a restrukturalizaci podniků v potížích [4]. 2.6 Je třeba postupovat obezřetně a minimalizovat narušení soutěže na trhu rizikového kapitálu nebo úvěrů. Především výnosy pocházející z investic do majetkových cenných papírů a do úvěrů (po odečtení poměrného podílu nákladů na řízení) lze přednostně poskytnout akcionářům či podílníkům soukromého sektoru, a to až do výše odměny stanovené dohodou mezi akcionáři či podílníky s tím, že musí být následně poměrně rozděleny mezi všechny akcionáře či podílníky a strukturální fondy. Výnosy z fondu přiřaditelné k příspěvkům ze strukturálních fondů musí být znovu použity na činnosti podporující rozvoj malých a středních podniků v téže způsobilé oblasti. 2.7 Náklady na řízení nesmí překročit 5 % kapitálu splaceného průměrně za rok po dobu trvání podpory, pokud se po veřejné soutěži neukáže nezbytným procento zvýšit. 2.8 V době ukončení činnosti musí způsobilé výdaje fondu (konečného příjemce) odpovídat kapitálu, který fond investoval do malých a středních podniků nebo který byl těmto podnikům poskytnut jako úvěr, včetně vzniklých nákladů na řízení. 2.9 Příspěvky do těchto fondů ze strukturálních fondů a od jiných veřejných subjektů, jakož i investice fondů do malých a středních podniků podléhají pravidlům státní podpory. 3. DOPORUČENÍ 3.1 U fondů, do nichž přispívají strukturální fondy, doporučuje Komise použití norem řádné praxe uvedených v bodech 3.2 až 3.6. Při přezkoumávání slučitelnosti fondu s pravidly státní podpory bude Komise považovat dodržení těchto doporučení za kladný prvek. Pro přiznání způsobilosti výdajů však tato doporučení nejsou závazná. 3.2 Finanční příspěvek soukromého sektoru by měl být významný a vyšší než 30 %. 3.3 Fondy by měly být dostatečně velké a pokrývat dostatečně široké cílové obyvatelstvo tak, aby byly příslušné činnosti hospodářsky životaschopné a jejich kalendář investic byl slučitelný s obdobím přispívání ze strukturálních fondů, a měly by se zaměřovat na odvětví, kde trh selhává. 3.4 Načasování vkládání kapitálu do fondu by mělo být u strukturálních fondů a u akcionářů či podílníků totožné a musí být v poměru k upsaným podílům. 3.5 Fondy by měly být spravovány nezávislými týmy odborníků s dostatečnou obchodní zkušeností, která je činí důvěryhodnými a která zaručuje nezbytnou odbornou způsobilost spravovat rizikový kapitál. Řídící týmy by měly být vybírány ve výběrovém řízení, přičemž se zohlední plánovaná výše finančního ohodnocení. 3.6 Fondy by v zásadě neměly mít většinové podíly v podnicích a měly by usilovat o uskutečnění všech investic během doby existence fondu. Pravidlo č. 9: Záruční fondy 1. OBECNÉ PRAVIDLO Ze strukturálních fondů lze spolufinancovat kapitál záručních fondů za podmínek stanovených v bodě 2. "Záručními fondy" se pro účely tohoto pravidla rozumí finanční nástroje, které zajišťují rizikové kapitálové fondy a úvěrové fondy ve smyslu pravidla č. 8 a další systémy rizikového financování malých a středních podniků (včetně úvěrů) proti ztrátám vzniklým v důsledku jejich investic do malých a středních podniků tak, jak jsou vymezeny v doporučení Komise 96/280/ES naposledy pozměněném doporučením Komise ze dne 6. května 2003. Může se jednat o státem podporované otevřené fondy upsané malými a středními podniky, o obchodně provozované fondy s partnery ze soukromého sektoru nebo o fondy financované výlučně z veřejných zdrojů. Účast strukturálních fondů v těchto fondech může být doprovázena částečnými zárukami poskytnutými jinými finančními nástroji Společenství. 2. PODMÍNKY 2.1 Spolufinancující subjekty nebo sponzoři fondu předloží obezřetný plán činnosti obdobně jako v případě rizikových kapitálových fondů (pravidlo č. 8), který zároveň blíže určí stanovené záruční portfolio. Plán činnosti musí být pečlivě přezkoumán a jeho provádění musí kontrolovat řídící orgán nebo musí být za toto provádění odpovědný. 2.2 Fond musí být zřízen jako nezávislá právnická osoba řídící se dohodami mezi podílníky či akcionáři nebo jako oddělená finanční jednotka v rámci stávající finanční instituce. V tomto druhém případě musí být "fond" předmětem zvláštní prováděcí dohody, která zejména stanoví vedení odděleného účetnictví s cílem oddělit nové prostředky investované do fondu (včetně příspěvků strukturálních fondů) od původních prostředků dané instituce. 2.3 Komise se nemůže stát partnerem ani podílníkem či akcionářem fondu. 2.4 Fondy mohou poskytovat záruku pouze na investice do činností, které jsou považovány za hospodářsky životaschopné. Fondy nemohou poskytovat záruky podnikům v potížích ve smyslu obecných pokynů Komise o státních podporách určených k záchraně a restrukturalizaci podniků v potížích. 2.5 Každá část příspěvku ze strukturálních fondů, která po poskytnutí záruk zbude, se znovu použije na činnosti podporující rozvoj malých a středních podniků v téže způsobilé oblasti. 2.6 Náklady na řízení nesmí překročit 2 % kapitálu splaceného průměrně za rok po dobu trvání podpory, pokud se po veřejné soutěži neukáže nutným procento zvýšit. 2.7 V době ukončení činnosti musí způsobilé výdaje fondu (konečného příjemce) odpovídat částce splaceného kapitálu, který je po provedení nezávislého auditu nezbytný k pokrytí poskytnutých záruk, a to včetně vzniklých nákladů na řízení. 2.8 Příspěvky do záručních fondů ze strukturálních fondů a od jiných veřejných subjektů, jakož i záruky poskytnuté těmito fondy jednotlivým malým a středním podnikům, podléhají pravidlům státní podpory. Pravidlo č. 10: Leasing 1. OBECNÉ PRAVIDLO Výdaje vzniklé v rámci leasingových operací jsou způsobilé ke spolufinancování ze strukturálních fondů za podmínek stanovených v bodech 2 až 4. 2. PODPORA PROSTŘEDNICTVÍM PRONAJÍMATELE 2.1 Pronajímatel je přímým příjemcem spolufinancování ze strany Společenství, jehož účelem je snížení leasingových splátek, jejichž prostřednictvím nájemce splácí věc, jež je předmětem leasingové smlouvy. 2.2 Leasingové smlouvy, na které Společenství vyplácí podporu, musí obsahovat předkupní právo nebo stanovovat minimální dobu leasingu, která odpovídá životnosti věci, jež je předmětem smlouvy. 2.3 Pokud je leasingová smlouva ukončena před uplynutím minimální doby leasingu bez předchozího schválení příslušnými orgány, zavazuje se pronajímatel k tomu, že příslušným státním orgánům (na účet příslušného fondu) vrátí část podpory Společenství odpovídající zbývající délce doby leasingu. 2.4 Koupě věci pronajímatelem, doložená potvrzenou fakturou nebo účetním dokladem stejné průkazní hodnoty, představuje výdaj způsobilý pro spolufinancování. Maximální částka způsobilá pro spolufinancování ze strany Společenství nesmí přesáhnout tržní hodnotu věci, která je předmětem leasingu. 2.5 Jiné náklady související s leasingovou smlouvou (především daně, marže pronajímatele, úrokové náklady refinancování, režijní náklady, náklady na pojištění) než výdaje uvedené v bodě 2.4 způsobilými výdaji nejsou. 2.6 Podpora Společenství vyplacená pronajímateli musí být v celé výši použita ve prospěch nájemce tím, že se po dobu trvání leasingu sníží všechny leasingové splátky. 2.7 Pronajímatel musí na základě předem vypracovaného rozpisu leasingových splátek nebo na základě jiné metody, jež poskytne rovnocenné záruky, prokázat, že podpora Společenství bude v celé své výši převedena na nájemce. 2.8 Náklady uvedené v bodě 2.5, využití daňových výhod vyplývajících z leasingové operace a další podmínky smlouvy jsou rovnocenné těm, které se uplatňují v případě, kdy nebyla finanční podpora ze strany Společenství poskytnuta. 3. PODPORA POSKYTNUTÁ NÁJEMCI 3.1 Nájemce je přímým příjemcem spolufinancování ze strany Společenství. 3.2 Leasingové splátky, které nájemce hradí pronajímateli, doložené potvrzenou fakturou nebo účetním dokladem stejné průkazní hodnoty představují výdaje způsobilé ke spolufinancování. 3.3 U leasingových smluv s předkupním právem nebo se stanovenou minimální dobu leasingu, která odpovídá životnosti věci, jež je předmětem smlouvy, nesmí maximální částka způsobilá pro spolufinancování ze strany Společenství překročit tržní hodnotu pronajaté věci. Jiné náklady související s leasingovou smlouvou (daně, marže pronajímatele, úrokové náklady refinancování, režijní náklady, náklady na pojištění atd.) způsobilými výdaji nejsou. 3.4 Podpora Společenství související s leasingovými smlouvami uvedenými v bodě 3.3 se nájemci vyplácí na základě skutečně uhrazených leasingových splátek v jedné či více tranších. Pokud doba trvání leasingové smlouvy překročí lhůtu pro zohlednění plateb v rámci podpory Společenství, je za způsobilé možno považovat pouze výdaje na splatné leasingové splátky uhrazené nájemcem ve lhůtě pro platbu v rámci podpory Společenství. 3.5 U leasingových smluv bez předkupního práva, jejichž doba trvání je kratší než životnost věci, která je předmětem smlouvy, jsou leasingové splátky způsobilé pro spolufinancování ze strany Společenství poměrně k době trvání způsobilé operace. Nájemce však musí prokázat, že leasing byl z hlediska nákladů nejvýhodnější metodou k získání možnosti používat zařízení. Pokud se zjistí, že při použití jiné metody (například nájmu zařízení) by vzniklé náklady byly nižší, odečtou se od způsobilých výdajů dodatečné náklady. 3.6 Členské státy mohou k určení způsobilých výdajů ve smyslu bodů 3.1 až 3.5 uplatnit přísnější vnitrostátní předpisy. 4. PRODEJ A ZPĚTNÝ LEASING Leasingové splátky hrazené nájemcem v rámci prodeje a zpětného leasingu je možno považovat za způsobilé výdaje podle pravidel stanovených v bodě 3. Náklady na pořízení věci způsobilé pro spolufinancování ze strany Společenství nejsou. Pravidlo č. 11: Náklady vzniklé při řízení a provádění strukturálních fondů 1. OBECNÉ PRAVIDLO Náklady vzniklé v členských státech v oblasti řízení, provádění, monitorování a kontroly strukturálních fondů nejsou způsobilé pro spolufinancování, s výjimkou případů uvedených v bodě 2 a u kategorií stanovených v bodě 2.1. 2. KATEGORIE VÝDAJŮ NA ŘÍZENÍ, PROVÁDĚNÍ, MONITOROVÁNÍ A KONTROLU STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ ZPŮSOBILÉ KE SPOLUFINANCOVÁNÍ 2.1 Za podmínek stanovených v bodech 2.2 až 2.7 jsou ke spolufinancování způsobilé následující kategorie výdajů: - výdaje na přípravu, výběr, hodnocení a monitorování podpory a činností (s výjimkou nákladů na pořízení a instalaci počítačových systémů pro řízení, monitorování a hodnocení), - výdaje na jednání monitorovacích výborů a podvýborů v souvislosti s prováděním podpory. Tyto výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na účast odborníků a jiných účastníků na jednáních výborů, včetně účastníků ze třetích zemí, pokud předseda těchto výborů považuje jejich přítomnost v souvislosti s účinným prováděním podpory za zásadní, - výdaje na audity a kontroly operací na místě. 2.2 Výdaje na odměňování včetně příspěvků na sociální zabezpečení jsou způsobilé pouze v následujících případech: a) u úředníků nebo ostatních zaměstnanců, kteří byli na základě rozhodnutí příslušného orgánu přiřazeni k uskutečňování úkolů uvedených v bodě 2.1; b) u jiných zaměstnanců zaměstnaných za účelem plnění úkolů uvedených v bodě 2.1. Období, po které jsou tyto osoby přiřazeny nebo zaměstnány za výše uvedeným účelem, nesmí překročit konečné datum pro způsobilost výdajů stanovené v rozhodnutí o schválení podpory. 2.3 Příspěvek strukturálních fondů na výdaje uvedené v bodě 2.1 je omezen maximální částkou stanovenou v podpoře schválené Komisí a nesmí překročit výši stanovenou v bodech 2.4 a 2.5. 2.4 Pro veškerou podporu s výjimkou iniciativ Společenství, zvláštního programu Peace II a inovačních akcí je maximální výše způsobilých výdajů stanovena následovně: - 2,5 % té části celkového příspěvku ze strukturálních fondů, která činí nejvýše 100 milionů EUR; - 2 % té části celkového příspěvku ze strukturálních fondů, která je vyšší než 100 milionů EUR, avšak nižší nebo rovná 500 milionům EUR; - 1 % té části celkového příspěvku ze strukturálních fondů, která je vyšší než 500 milionů EUR, avšak nižší nebo rovná 1 miliardě EUR; - 0,5 % té části celkového příspěvku ze strukturálních fondů, která je vyšší než 1 miliarda EUR. 2.5. U iniciativ Společenství, inovačních akcí a zvláštního programu Peace II je horní hranice způsobilých výdajů stanovena na 5 % celkového příspěvku ze strukturálních fondů. Pokud se této podpory účastní více než jeden členský stát, může se horní hranice zvýšit, aby se zohlednily vyšší náklady na řízení a provádění; tato hranice bude stanovena v rozhodnutí Komise. 2.6. Pro účely výpočtu výše horních hranic způsobilých výdajů uvedených v bodech 2.4 a 2.5 se celkovým příspěvkem ze strukturálních fondů rozumí celková částka stanovená v každé podpoře schválené Komisí. 2.7. Provádění bodů 2.1 až 2.6 tohoto pravidla je předmětem dohody mezi Komisí a členskými státy a je stanoveno v podpoře. Výše příspěvku musí být stanovena v souladu s čl. 29 odst. 7 obecného nařízení. Pro účely monitorování jsou výdaje uvedené v bodě 2.1 předmětem samostatného opatření nebo částečného opatření v rámci technické podpory. 3. OSTATNÍ VÝDAJE V RÁMCI TECHNICKÉ PODPORY Jiné akce, než akce uvedené v bodě 2 (studie, semináře, informační akce, hodnocení, pořízení a instalace počítačových systémů k řízení, monitorování a hodnocení), které mohou být spolufinancovány v rámci technické podpory nepodléhají podmínkám uvedeným v bodech 2.4 až 2.6. Výdaje na odměňování úředníků nebo jiných zaměstnanců provádějících tyto akce nejsou způsobilé. 4. VÝDAJE VEŘEJNÉ SPRÁVY NA PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ Mimo technickou podporu jsou pro spolufinancování ze strukturálních fondů způsobilé následující výdaje veřejné správy, pokud souvisejí s prováděním činnosti a za podmínky, že nevyplývají ze zákonné příslušnosti orgánu veřejné moci nebo z běžné řídící, monitorovací a kontrolní činnosti orgánu: a) náklady spojené s odbornými službami poskytovanými příslušným subjektem veřejné služby při provádění činnosti. Náklady je nutno fakturovat buď konečnému příjemci (veřejnoprávnímu nebo soukromoprávnímu), nebo potvrdit na základě dokladů stejné průkazní hodnoty, které umožňují určení skutečných nákladů uhrazených veřejnými službami v souvislosti s touto činností; b) náklady na provádění určité činnosti zahrnující výdaje na poskytování služeb veřejným orgánem, který je sám konečným příjemcem a který určitou činnost provádí na svůj vlastní účet, aniž by se obracel na externí technické pracovníky nebo jiné podniky. Příslušné náklady musí souviset s výdaji skutečně a přímo zaplacenými za spolufinancovanou činnost a musí být potvrzeny doklady umožňujícími určení skutečných nákladů uhrazených příslušnými veřejnými službami při provádění této činnosti. Pravidlo č. 12: Způsobilost činností podle umístění 1. OBECNÉ PRAVIDLO Činnosti spolufinancované ze strukturálních fondů se v zásadě uskutečňují v regionu, na který se vztahuje daná podpora. 2. VÝJIMKA 2.1 Pokud má region, na který se podpora vztahuje celkový nebo částečný prospěch z činnosti prováděné mimo uvedený region, může řídící orgán souhlasit s jejím spolufinancováním, pokud budou splněny všechny podmínky uvedené v bodech 2.2 až 2.4. V jiných případech může být činnost uznána za způsobilou podle postupu uvedeného v bodě 3. Postup uvedený v bodě 3 musí být vždy použit u činností financovaných v rámci Finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR). 2.2 Činnost musí být prováděna v oblasti NUTS III členského státu, která přímo sousedí s regionem, na který se daná podpora vztahuje. 2.3 Maximální způsobilé výdaje na činnost se stanoví v poměru k předpokládanému užitku činnosti pro uvedený region a vychází z odhadu, který provedl subjekt nezávislý na řídícím orgánu. Užitek se hodnotí s ohledem na specifické cíle podpory a její očekávaný účinek. Činnost nemůže být uznána za způsobilou ke spolufinancování, pokud je podíl užitku nižší než 50 %. 2.4 U každého opatření podpory by neměly způsobilé výdaje na činnosti uznané ve smyslu bodu 2.1 přesáhnout 10 % celkových způsobilých výdajů na opatření. Kromě toho by neměly způsobilé výdaje na veškeré činnosti podpory uznané ve smyslu bodu 2.1 přesáhnout 5 % celkových způsobilých výdajů na podporu. 2.5 Činnosti uznané řídícím orgánem ve smyslu bodu 2.1 musí být uvedeny ve výročních a konečných zprávách o provádění podpory. 3. OSTATNÍ PŘÍPADY U činností, které se provádějí mimo region, na který se podpora vztahuje, ale které nesplňují podmínky uvedené v bodě 2, jakož i u činností financovaných v rámci FNOR, je uznání jejich způsobilosti ke spolufinancování podmíněno předběžným schválením konkrétního případu Komisí na žádost členského státu, a to s ohledem na to, jaký vztah má daná činnost k regionu, jaký užitek pro region z ní lze očekávat a jak vysoké jsou výdaje v poměru k celkovým výdajům plánovaným v rámci opatření a podpory. Postup uvedený v tomto bodě se použije i v případech, kdy se podpora týká nejvzdálenějších regionů. [1] Úř. věst. L74, 15.3.2002, s. 1. Nařizení naposledy pozměněné nařizením (ES) c 963/2003 (Ur. vest. L 138, 5.6.2003, s. 32.) [2] Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1 [3] Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4. [4] Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA II Srovnávací tabulka Nařízení (ES) č. 1685/2000 | Pozměňující nařízení | Článek 1 | Článek 1, pozměněný | Článek 2 | Článek 2, pozměněný | Příloha | Příloha I | Pravidlo 1 | Pravidlo 1, pozměněné | Bod 1.1 | Bod 1.1, pozměněný | | Bod 1.3, nový | Bod 1.3 | Bod 1.4 | Bod 1.4 | Bod 1.5 | Bod 1.5 | Bod 1.6 | Bod 1.6 | Bod 1.7 | Bod 1.7 | Bod 1.8 | Bod 1.8 | Bod 1.9 | Bod 1.9 | Bod 1.10 | Bod 2 | Bod 2, pozměněný | Bod 3 | Bod 3, nezměněný | Pravidlo 2 | Pravidlo 2, nezměněné | Pravidlo 3 | Pravidlo 3, pozměněné | Bod 1 | Bod 1, pozměněný | Body 2 až 5 | Body 2 až 5, nezměněné | Pravidlo 4 | Pravidlo 4, nezměněné | Pravidlo 5 | Pravidlo 5, nezměněné | Pravidlo 6 | Pravidlo 6, nezměněné | Pravidlo 7 | Pravidlo 7, pozměněné | Bod 1 | Bod 1, pozměněný | | Bod 2, nový | Bod 2 | Bod 3, pozměněný | Bod 3 | Bod 4, pozměněný | Bod 4 | Bod 5, pozměněný | Pravidlo 8 | Pravidlo 8, nezměněné | Pravidlo 9 | Pravidlo 9, nezměněné | Pravidlo 10 | Pravidlo 10, nezměněné | Pravidlo 11 | Pravidlo 11, nezměněné | Pravidlo 12 | Pravidlo 12, nezměněné | | Příloha II, nová | --------------------------------------------------