Rozhodnutí Rady 2003/335/SVV

ze dne 8. května 2003

o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropské unie, a zejména na články 30 a 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na podnět Dánského království [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Mezinárodní soudy pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a Rwandě od roku 1995 vyšetřují, trestně stíhají a soudí osoby za porušení mezinárodního práva v souvislosti s válkou, genocidou a zločiny proti lidskosti.

(2) Římský statut Mezinárodního trestního soudu ze dne 17. července 1998 ratifikovaný všemi členskými státy Evropské unie, potvrzuje, že nejtěžší zločiny týkající se mezinárodního společenství jako celku, zejména genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, nesmějí zůstat nepotrestány a že jejich účinné trestní stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a posílením mezinárodní spolupráce.

(3) Římský statut připomíná, že je povinností každého státu vykonávat trestní pravomoc nad osobami odpovědnými za takové mezinárodní zločiny.

(4) Římský statut zdůrazňuje, že Mezinárodní trestní soud zřízený na jeho základě doplňuje vnitrostátní trestní pravomoc. Účinné vyšetřování a v případě potřeby trestní stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů je nutné zajistit bez zásahu do příslušnosti Mezinárodního trestního soudu.

(5) Vyšetřování, stíhání, jakož i výměna informací o genocidě, zločinech proti lidskosti a válečných zločinech musí zůstat v odpovědnosti vnitrostátních orgánů, pokud mezinárodní právo nestanoví jinak.

(6) Členské státy jsou pravidelně konfrontovány s osobami, které se těchto zločinů účastnily a snaží se vstoupit do Evropské unie a usadit se v ní.

(7) Příslušné orgány členských států musí, obdrží-li informace o tom, že osoba žádající o povolení k pobytu je podezřelá ze spáchání genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů nebo že se na jejich spáchání podílela, zajistit vyšetření daného jednání a v odůvodněném případě trestní stíhání podle vnitrostátního práva.

(8) Příslušné vnitrostátní orgány činné v trestním řízení a imigrační orgány by měly, přestože mají samostatné úkoly a odpovědnost, velice úzce spolupracovat, aby se umožnilo účinné vyšetřování a trestní stíhání takových zločinů příslušnými orgány s pravomocí na vnitrostátní úrovni.

(9) Členské státy by měly zajistit, aby orgány činné v trestním řízení a imigrační orgány měly dostatečné zdroje a strukturu umožňující jejich účinnou spolupráci a účinné vyšetřování a v případě potřeby trestní stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

(10) Úspěšný výsledek účinného vyšetřování a trestního stíhání takových zločinů si žádá také úzkou spolupráci na mezinárodní úrovni mezi orgány států, které jsou smluvními stranami Římského statutu, včetně členských států.

(11) Dne 13. června 2002 přijala Rada rozhodnutí 2002/494/SVV o vytvoření evropské sítě kontaktních míst týkajících se osob odpovědných za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny [3]. Členské státy by měly zajistit plné využití kontaktních míst, aby usnadnily spolupráci příslušných mezinárodních orgánů.

(12) Ve společném postoji Rady 2001/443/SZBP ze dne 11. června 2001 o Mezinárodním trestním soudu [4] členské státy prohlásily, že zločiny, které spadají do příslušnosti Mezinárodního trestního soudu, se týkají všech členských států, které jsou odhodlány spolupracovat při předcházení těmto trestným činům a ukončit beztrestnost jejich pachatelů,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Účel

Účelem tohoto rozhodnutí je zvýšit spolupráci mezi vnitrostátními jednotkami, aby se co nejvíce zvýšila schopnost orgánů činných v trestním řízení v různých členských státech účinně spolupracovat při vyšetřování a trestním stíhání osob, které spáchaly genocidu, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny podle článků 6, 7 a 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu ze dne 17. července 1998 nebo se podílely na jejich spáchání.

Článek 2

Informování orgánů činných v trestním řízení

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby orgány činné v trestním řízení byly informovány v případě zjištění skutečností, na jejichž základě vzniká podezření, že žadatel o povolení k pobytu spáchal zločiny podle článku 1, které mohou vést k trestnímu stíhání v členském státě nebo u mezinárodních trestních soudů.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že příslušné vnitrostátní orgány činné v trestním řízení a imigrační orgány jsou schopny vyměňovat si informace, které potřebují k účinnému plnění svých úkolů.

Článek 3

Vyšetřování a trestní stíhání

1. Členské státy si poskytují vzájemnou pomoc při vyšetřování a trestním stíhání zločinů uvedených v článku 1 v souladu s odpovídajícími mezinárodními dohodami a vnitrostátním právem.

2. Zjistí-li imigrační orgány při vyřizování žádosti o povolení k pobytu skutečnosti, na jejichž základě vzniká podezření, že se žadatel podílel na zločinech podle článku 1, a ukáže-li se, že žadatel již dříve usiloval o povolení k pobytu v jiném členském státě, mohou se orgány činné v trestním řízení obrátit na příslušné orgány činné v trestním řízení v daném členském státě a požádat o odpovídající informace, včetně informací od imigračních orgánů.

3. Pokud orgány činné v trestním řízení určitého členského státu zjistí, že se v jiném členském státě nachází osoba podezřelá ze zločinů uvedených v článku 1, informují příslušné orgány daného členského státu o svém podezření a o jeho důvodech. Tyto informace se poskytují v souladu s odpovídajícími mezinárodními dohodami a vnitrostátním právem.

Článek 4

Infrastruktura

Členské státy zváží potřebu zřídit nebo určit v rámci příslušných orgánů činných v trestním řízení specializované jednotky, které by měly zvláštní odpovědnost za vyšetřování a případně trestní stíhání daných zločinů.

Článek 5

Koordinace a pravidelné schůze

1. Členské státy koordinují pokračující úsilí vyšetřovat a trestně stíhat osoby podezřelé ze spáchání genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů nebo že se na jejich spáchání podílely.

2. Z podnětu předsednictví se pravidelně konají schůze kontaktních míst určených podle článku 1 rozhodnutí 2002/494/SVV a zaměřují se na výměnu informací o zkušenostech, praxi a metodách. Schůze mohou probíhat ve spojení se schůzemi Evropské soudní sítě a podle okolností mohou být přizváni i zástupci mezinárodních soudů pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a Rwandě, Mezinárodního soudního dvora a jiných mezinárodních orgánů.

Článek 6

Soulad s právními předpisy na ochranu údajů

Jakákoli výměna informací nebo jiný druh zpracování osobních údajů podle tohoto rozhodnutí se uskutečňuje v plném souladu s požadavky plynoucími z použitelných mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů na ochranu údajů.

Článek 7

Provedení

Členské státy přijmou nezbytná opatření pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím do 8. května 2005.

Článek 8

Územní působnost

Toto rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.

Článek 9

Nabytí účinku

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

V Bruselu dne 8. května 2003.

Za Radu

předseda

M. Chrisochoïdis

[1] Úř. věst. C 223, 19.9.2002, s. 19.

[2] Stanovisko ze dne 17. prosince 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 167, 26.6.2002, s. 1.

[4] Úř. věst. L 155, 12.6.2001, s. 19.

--------------------------------------------------