32002L0019



Úřední věstník L 108 , 24/04/2002 S. 0007 - 0020


Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES

ze dne 7. března 2002

o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) [4] stanoví předpisový rámec, jehož cílem je pokrytí sítí a služeb elektronických komunikací ve Společenství, včetně pevných a mobilních telekomunikačních sítí, sítí kabelové televize, sítí používaných pro pozemní vysílání družicových sítí a sítí internetu, ať již se používají pro přenos hlasu, telefaxových zpráv, dat nebo obrazu. Pro takové sítě mohlo být členskými státy uděleno oprávnění podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) [5] nebo pro ně bylo uděleno oprávnění podle předchozích regulačních opatření. Ustanovení této směrnice se vztahují na sítě, které jsou používány pro poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací. Tato směrnice se vztahuje na dohody o přístupu a propojování mezi dodavateli služeb. Na neveřejné sítě se povinnosti podle této směrnice nevztahují s výjimkou případů, kdy při využívání přístupu k veřejným sítím tyto sítě mohou podléhat podmínkám stanoveným členskými státy.

(2) Na služby poskytující obsah, jako je nabídka prodeje souboru obsahů rozhlasového nebo televizního vysílání, se společný předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací nevztahuje.

(3) Pojem "přístup" má mnoho významů, a je proto nezbytně nutné přesně vymezit, v jakém smyslu se tento pojem používá v této směrnici, aniž je dotčeno jeho používání v ostatních právních aktech Společenství. Operátor může vlastnit základní síť nebo zařízení, nebo si může některé z nich nebo všechny pronajmout.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/47/ES ze dne 24. října 1995 o užívání norem pro přenos televizních signálů [6] nestanovila žádný zvláštní digitální televizní přenosový systém ani požadavek na službu, čímž vytvořila příležitost pro účastníky trhu, aby převzali iniciativu a vyvinuli vhodné systémy. Prostřednictvím Skupiny pro digitální obrazové vysílání (skupina DVB) vyvinuli evropští účastníci trhu soubor televizních přenosových systémů, které byly přijaty vysílacími organizacemi po celém světě. Tyto přenosové systémy byly normalizovány Evropským institutem pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) a staly se doporučeními Mezinárodní telekomunikační unie. Ve vztahu k digitální televizi širokého formátu je poměr 16:9 referenčním formátem pro televizní služby a programy širokého formátu a je nyní zaveden na trzích členských států na základě rozhodnutí Rady 93/424/EHS ze dne 22. července 1993 o akčním plánu pro zavedení vyspělých služeb televize v Evropě [7].

(5) Na otevřeném a konkurenčním trhu by neměla existovat žádná omezení bránící podnikům ve sjednávání dohod o přístupu a propojování, zejména přeshraničních dohod, pod podmínkou, že jsou dodržována pravidla hospodářské soutěže stanovená ve Smlouvě. V rámci úsilí o dosažení účinnějšího, skutečně celoevropského trhu s účinnou hospodářskou soutěží, s větším výběrem a konkurenčními službami pro spotřebitele by měly podniky, které přijímají žádosti o přístup nebo propojení, v zásadě uzavírat takové dohody na komerčním základě a vyjednávat v dobré víře.

(6) Na trzích, na nichž přetrvávají velké rozdíly ve vyjednávacích pozicích mezi podniky a kde některé podniky jsou odkázány při dodávce svých služeb na infrastrukturu provozovanou jinými subjekty, je vhodné vytvořit rámec pro zajištění účinného fungování trhu. Pokud nejsou obchodní jednání úspěšná, měly by mít vnitrostátní regulační orgány pravomoc zajistit přístup, propojení a interoperabilitu služeb v zájmu koncových uživatelů za přiměřených podmínek. Mohou zejména zajistit spojení konec–konec tím, že uloží přiměřené povinnosti podnikům, které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům. Kontrola přístupových prostředků může zahrnovat vlastnictví nebo kontrolu fyzického připojení (pevného nebo mobilního) ke koncovému uživateli a/nebo možnost změnit nebo zrušit státní číslo nebo čísla potřebná pro přístup ke koncovému bodu sítě koncového uživatele. O takový případ by šlo například tehdy, pokud by operátoři sítí nepřiměřeně omezovali koncovým uživatelům volbu přístupu k internetovým portálům a službám.

(7) Vnitrostátní právní nebo správní opatření, která vážou podmínky pro přístup nebo propojení na činnosti strany, která žádá o propojení, zejména na rozsah jejích investic do infrastruktury sítě, a nikoli na vzájemné propojení nebo na poskytované služby přístupu, mohou způsobit narušení trhu, a mohou proto být neslučitelná s pravidly hospodářské soutěže.

(8) Operátoři sítí, kteří kontrolují přístup ke svým vlastním zákazníkům, tak činí na základě jednoznačně vyčleněných čísel nebo adres ze zveřejněného rozsahu čísel nebo adres. Ostatní operátoři sítí mají mít možnost zajišťovat provoz pro tyto zákazníky, a stejně tak mají mít možnost se přímo či nepřímo vzájemně propojovat. Stávající práva a povinnosti pro sjednávání propojení by proto měly být zachovány. Je rovněž vhodné zachovat povinnosti dříve stanovené směrnicí 95/47/ES, která požaduje, aby plně digitalizované sítě elektronických komunikací, které se používají pro šíření televizních služeb a jsou přístupné pro veřejnost, byly schopny šířit služby a programy televize širokého formátu tak, aby uživatelé mohli přijímat tyto programy ve formátu, v němž jsou vysílány.

(9) Interoperabilita je přínosem pro koncové uživatele a je důležitým cílem tohoto předpisového rámce. Podpora interoperability je jedním z cílů vnitrostátních regulačních orgánů, jak je stanoví tento rámec, který rovněž ukládá Komisi zveřejňovat seznam norem a/nebo specifikací týkajících se poskytování služeb, technických rozhraní a/nebo síťových funkcí jako základ pro podporu harmonizace v elektronických komunikacích. Členské státy by měly podporovat používání zveřejněných norem a/nebo specifikací v míře, která je bezpodmínečně nezbytná k zajištění interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele.

(10) Pravidla hospodářské soutěže sama o sobě nemusí stačit k zajištění kulturní rozmanitosti a mediální plurality v oblasti digitální televize. Směrnice 95/47/ES stanovila počáteční předpisový rámec pro vznikající oblast digitální televize, který by měl být zachován, zejména s důrazem na povinnost poskytovat podmíněný přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, aby byla zabezpečena dostupnost širokého výběru programů a služeb. Vývoj technologií a trhu si vynucuje pravidelné přezkoumávání těchto povinností buď členským státem na jeho vnitrostátním trhu, nebo Komisí v rámci Společenství, zejména s cílem určit, zda je důvod pro rozšíření povinností na nové brány (gateways), jako jsou elektronické programové průvodce (EPG) nebo rozhraní pro aplikační programy (API), v rozsahu, který je nezbytný pro zabezpečení přístupnosti koncovým uživatelům k určitým službám digitálního vysílání. Členské státy mohou stanovit služby digitálního vysílání, ke kterým musí být zajištěn koncovému uživateli přístup tím, že přijmou veškerá právní nebo správní opatření, která považují za nezbytná.

(11) Členské státy mohou rovněž povolit svým vnitrostátním regulačním orgánům, aby přezkoumaly povinnosti týkající se podmíněného přístupu ke službám digitálního vysílání s cílem vyhodnotit na základě analýzy trhu, zda zrušit nebo změnit podmínky pro operátory, kteří nemají významnou tržní sílu na relevantním trhu. Takové zrušení nebo změna by neměly mít nepříznivý vliv na přístup koncových uživatelů k takovým službám nebo na perspektivy účinné hospodářské soutěže.

(12) V zájmu zajištění kontinuity stávajících dohod a zabránění právnímu vakuu je nezbytné zajistit, aby povinnosti týkající se přístupu a propojení uložené podle článků 4, 6, 7, 8, 11, 12 a 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/33/ES ze dne 30. června 1997 o propojení v odvětví telekomunikací s cílem zajistit univerzální službu a interoperabilitu uplatněnímzásad otevřeného přístupu k síti (ONP) [8], povinnosti týkající se zvláštního přístupu uložené podle článku 16 směrnice 98/10/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. února 1998 o uplatňování otevřeného přístupu k síti (ONP) pro hlasovou telefonii a o univerzální službě v oblasti telekomunikací v konkurenčním prostředí [9] a povinnosti týkající se poskytování přenosové kapacity pronajatých okruhů podle směrnice Rady 92/44/EHS ze dne 5. června 1992 o uplatňování otevřeného přístupu k síti pro pronajaté okruhy [10] byly hned na počátku převzaty do nového předpisového rámce, ale aby přitom podléhaly okamžitému přezkoumání na základě podmínek převládajících na trhu. Takové přezkoumání by se mělo rozšířit i na ty organizace, na které se vztahuje nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 2887/2000 ze dne 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení [11].

(13) Přezkoumání by mělo být provedeno na základě ekonomické analýzy trhu, která vychází z metodiky práva hospodářské soutěže. Záměrem je postupně omezit ex ante zvláštní pravidla pro odvětví v závislosti na rozvoji hospodářské soutěže na trhu. Tento postup však zohledňuje i přechodné problémy na trhu, například ve vztahu k mezinárodnímu roamingu, a možnost vzniku nových úzkých profilů v důsledku vývoje technologií, který si může vyžádat regulaci ex ante, například v oblasti širokopásmových přístupových sítí. Je docela možné, že se bude hospodářská soutěž v různých segmentech trhu a v jednotlivých členských státech rozvíjet odlišným tempem, a vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny zmírnit regulační povinnosti na těch trzích, na nichž přináší hospodářská soutěž žádoucí výsledky. V zájmu zajištění toho, aby se k účastníkům trhu v podobných podmínkách přistupovalo v různých členských státech podobným způsobem, by Komise měla být schopna zajistit harmonizované uplatňování ustanovení této směrnice. Vnitrostátní regulační orgány a vnitrostátní orgány pověřené prováděním právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže by měly v případě potřeby koordinovat své postupy s cílem zajistit uplatnění nejvhodnějších nápravných opatření. Společenství a členské státy přijaly závazky týkající se propojení telekomunikačních sítí v rámci dohody Světové obchodní organizace o základních telekomunikacích a tyto závazky je třeba plnit.

(14) Směrnice 97/33/ES stanovila okruh povinností, které by měly být uloženy podnikům s významnou tržní silou, zejména: průhlednost, nediskriminace, oddělené účetnictví, přístup a regulace cen včetně nákladové orientace. Tento okruh možných povinností by měl být zachován, ale mimo to by měl být stanoven jako maximální soubor povinností, které lze uplatňovat vůči podnikům, aby se zabránilo nadměrné regulaci. V zájmu dodržení mezinárodních závazků nebo práva Společenství by výjimečně mohlo být vhodné ukládat povinnosti týkající se přístupu nebo propojení všem účastníkům trhu, jak je tomu nyní u systémů podmíněného přístupu k digitálním televizním službám.

(15) Uložení zvláštní povinnosti podniku s významnou tržní silou nevyžaduje další analýzu trhu, vyžaduje však odůvodnění, že daná povinnost je vhodná a přiměřená s ohledem na povahu zjištěného problému.

(16) Průhlednost podmínek pro přístup a propojení, včetně cen, slouží k urychlení jednání, zabránění sporům a k přesvědčení účastníků trhu o tom, že se služba neposkytuje za diskriminačních podmínek. Otevřenost a průhlednost technických rozhraní může být zvláště důležitá při zajišťování interoperability. Pokud vnitrostátní regulační orgán ukládá povinnosti zveřejnit informace, může upřesnit i způsob, jakým se mají informace zpřístupnit, např. typ publikace (výtisk na papíře a/nebo elektronický formát) a stanovit, zda se poskytují bezplatně či za úplatu, přičemž zohlední povahu a účel dotyčných informací.

(17) Zásada nediskriminace zajišťuje, aby podniky s tržní silou nenarušovaly hospodářskou soutěž, zejména pokud se jedná o vertikálně integrované podniky, které poskytují služby podnikům, s nimiž soutěží na navazujících trzích.

(18) Oddělené účetnictví umožňuje zviditelnění interních převodů cen a umožňuje vnitrostátním regulačním orgánům prověřovat v případě potřeby plnění povinností týkajících se nediskriminace. V tomto ohledu zveřejnila Komise doporučení 98/322/ES ze dne 8. dubna 1998 o propojení na liberalizovaném telekomunikačním trhu (Část 2 – oddělené účetnictví a nákladové účetnictví) [12].

(19) Povinnost poskytnout přístup k infrastruktuře sítě lze odůvodnit jako prostředek k posilování hospodářské soutěže, ale vnitrostátní regulační orgány musí nalézt rovnováhu mezi právy vlastníka infrastruktury využívat svou infrastrukturu ve svůj vlastní prospěch a právy ostatních poskytovatelů služeb na přístup k zařízením nezbytným pro poskytování konkurenčních služeb. Pokud jsou operátorům uloženy povinnosti, které od nich vyžadují, aby vyhověli přiměřeným žádostem o poskytnutí přístupu k prvkům sítě a přiřazeným zařízením a umožnili jejich využívání, mohou být takové žádosti zamítnuty pouze na základě objektivních kritérií, jako je technická proveditelnost nebo nutnost zachovat integritu sítě. Pokud je přístup zamítnut, může poškozená strana zahájit v dané věci řízení o urovnání sporu uvedené v článcích 20 a 21 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Od operátora, kterému byl uložen nařízený přístup, nelze požadovat, aby poskytoval druhy přístupu, jejichž poskytování není v jeho možnostech. Uložení nařízeného přístupu vnitrostátními regulačními orgány, které posiluje hospodářskou soutěž krátkodobě, by nemělo oslabit motivaci konkurentů investovat do alternativních zařízení, která dlouhodobě zajistí větší konkurenci. Komise zveřejnila oznámení o uplatňování pravidel hospodářské soutěže u přístupových dohod v odvětví telekomunikací [13], které se těmito otázkami zabývá. Vnitrostátní regulační orgány mohou ukládat technické a provozní podmínky poskytovatelům a/nebo příjemcům nařízeného přístupu v souladu s právem Společenství. Zejména ukládání povinnosti plnit technické normy by mělo být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti [14].

(20) Regulace cen může být nezbytná, jestliže analýza trhu ukáže, že hospodářská soutěž na určitém trhu je neúčinná. Regulační zásah může být relativně mírný, jako je např. povinnost, aby byly ceny za volbu operátora přiměřené, jak ji stanoví směrnice 97/33/ES, nebo mnohem přísnější, jako je např. povinnost, aby byly ceny nákladově orientovány, a byly tak plně odůvodněny tam, kde není hospodářská soutěž dostatečně silná, aby bránila neúměrně vysokým cenám. Zejména operátoři s významnou tržní silou by se měli vyvarovat stlačování cen, v jehož důsledku rozdíl mezi jejich cenami pro koncové uživatele a cenami za propojení účtovanými konkurentům poskytujícím podobné služby pro koncové uživatele není odpovídající pro zajištění udržitelnosti hospodářské soutěže. Když vnitrostátní regulační orgán provádí kalkulaci nákladů na zavedení služby nařízené podle této směrnice, je žádoucí umožnit přiměřenou návratnost vloženého kapitálu, včetně přiměřených nákladů na pracovní sílu a nákladů na výstavbu, přičemž se upraví hodnota kapitálu tam, kde je to nezbytné pro zohlednění průběžného ocenění aktiv a účinnost provozu. Metoda úhrady nákladů by měla být přizpůsobena okolnostem a zohledňovat potřebu zvyšovat účinnost a podporovat trvalou hospodářskou soutěž a maximalizovat výhody pro spotřebitele.

(21) V případě, že vnitrostátní regulační orgán uloží povinnost zavést systém nákladového účetnictví s cílem podpořit regulaci cen, může tento orgán za předpokladu, že k tomu má nezbytné kvalifikované pracovníky, sám provést roční audit, aby zajistil dodržování systému nákladového účetnictví, nebo může požádat o provedení auditu jiným kvalifikovaným subjektem, nezávislým na dotyčném operátorovi.

(22) Členské státy zveřejňováním informací zajistí, aby účastníci trhu a potenciální noví účastníci trhu znali svá práva a povinnosti a aby věděli, kde naleznou příslušné podrobné informace. Zveřejňování v úředním věstníku členského státu pomáhá zainteresovaným stranám v ostatních členských státech nalézt příslušné informace.

(23) S cílem zajistit účinnost a výkonnost celoevropského trhu elektronických komunikací by měla Komise sledovat a zveřejňovat informace o poplatcích, které mají vliv na stanovení cen pro koncové uživatele.

(24) Vývoj trhu elektronických komunikací s jeho přidruženou infrastrukturou by mohl mít nepříznivé dopady na životní prostředí a krajinu. Členské státy by proto měly tento proces sledovat a v případě nutnosti učinit opatření k minimalizaci všech takových dopadů prostřednictvím vhodných dohod a jiných ujednání s příslušnými orgány.

(25) Pro posouzení, zda je řádně uplatňováno právo Společenství, musí Komise vědět, které podniky byly označeny jako podniky s významnou tržní silou a jaké povinnosti uložily vnitrostátní regulační orgány účastníkům trhu. Kromě zveřejňování těchto informací v jednotlivých státech je proto nezbytné, aby členské státy zasílaly tyto informace i Komisi. Pokud je od členských států požadováno, aby zasílaly informace Komisi, mohou tak činit v elektronické podobě, pokud byly dohodnuty odpovídající ověřovací postupy.

(26) Vzhledem k tempu vývoje technologií a trhu by mělo být provádění této směrnice přezkoumáno do tří let ode dne použitelnosti, s cílem zjistit, zda jsou cíle směrnice plněny.

(27) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [15].

(28) Protože cílů navrhovaných opatření, totiž zavedení harmonizovaného rámce pro regulaci přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a jejich vzájemného propojení, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodů rozsahu a účinků opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v daném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI, CÍL A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti a cíl

1. V rámci stanoveném směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice) harmonizuje tato směrnice způsob, kterým členské státy regulují přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a jejich vzájemné propojení. Cílem je zavést v souladu se zásadami vnitřního trhu předpisový rámec pro vztahy mezi zajišťovateli sítí a poskytovateli služeb, který povede k dosažení trvalé hospodářské soutěže, interoperability služeb elektronických komunikací a k prospěchu zákazníka.

2. Tato směrnice stanoví práva a povinnosti pro operátory a podniky, které usilují o propojení a/nebo přístup k sítím nebo přiřazeným zařízením. Stanoví cíle pro vnitrostátní regulační orgány, pokud jde o přístup a propojení, a stanoví postupy, které zajistí, aby povinnosti uložené vnitrostátními regulačními orgány byly přezkoumávány a popřípadě zrušeny, jakmile je žádoucích cílů dosaženo. Pojem "přístup" ve smyslu této směrnice neznamená přístup pro koncové uživatele.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Použijí se rovněž tyto definice:

a) "přístupem" se rozumí zpřístupnění zařízení a/nebo služeb jinému podniku na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací. Vztahuje se mimo jiné na: přístup k síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby; přístup ke službám virtuálních sítí;

b) "propojením" se rozumí fyzické a logické spojení veřejných komunikačních sítí užívaných týmž nebo jiným podnikem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podniku s uživateli téhož nebo jiného podniku, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikem. Služby mohou být poskytovány zúčastněnými stranami nebo jinými stranami, které mají přístup k síti. Propojení je zvláštním druhem přístupu zřízeného mezi operátory veřejných sítí;

c) "operátorem" se rozumí podnik, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené zařízení;

d) "službou televize širokého formátu" se rozumí televizní služba, která se skládá zcela nebo zčásti z programů vyrobených a zpracovaných tak, aby mohly být zobrazeny v širokém formátu s plnou výškou. Formát 16:9 je referenčním formátem pro služby televize širokého formátu;

e) "účastnickým vedením" se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě v objektu účastníka s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením v pevné veřejné telefonní síti.

KAPITOLA II

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 3

Obecný rámec pro přístup a propojení

1. Členské státy zajistí, aby neexistovala žádná omezení, která by bránila podnikům v jednom členském státě nebo v různých členských státech ve vzájemném sjednávání dohod týkajících se technických a obchodních ujednání ohledně přístupu a/nebo propojení v souladu s právem Společenství. Podnik žádající o přístup nebo propojení nemusí mít oprávnění k vykonávání činnosti v členském státě, v němž se přístup či propojení požaduje, jestliže neposkytuje služby a neprovozuje síť v daném členském státě.

2. Aniž je dotčen článek 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) [16], nezachovávají členské státy právní předpisy nebo správní opatření, které zavazují operátory, aby při poskytování přístupu nebo propojení nabízeli odlišné podmínky pro různé podniky za rovnocenné služby, a/nebo která ukládají povinnosti, které nesouvisí se skutečně poskytovanými službami přístupu a propojení aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v příloze směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

Článek 4

Práva a povinnosti podniků

1. Operátoři veřejných komunikačních sítí mají právo, a jsou-li požádáni jiným k tomu oprávněným podnikem, i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celém Společenství. Operátoři nabízejí přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 5, 6, 7 a 8.

2. Veřejné sítě elektronických komunikací zřízené k šíření digitálních televizních služeb musí umožňovat šíření služeb a programů televize širokého formátu. Operátoři sítí, kteří přijímají a dále šíří služby nebo programy televize širokého formátu, musí zachovat tento široký formát.

3. Aniž je dotčen článek 11 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), vyžadují členské státy, aby podniky, které získají informace od jiných podniků před sjednáním dohod o přístupu nebo propojení, v průběhu jejich sjednávání nebo poté, využívaly tyto informace výhradně k účelu, pro který byly poskytnuty, a aby vždy respektovaly důvěrnost sdělovaných nebo uchovávaných informací. Získané informace nesmějí být sděleny žádné jiné straně, zejména jiným oddělením, dceřiným podnikům nebo obchodním partnerům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu.

Článek 5

Pravomoci a odpovědnosti vnitrostátních regulačních orgánů ve vztahu k přístupu a propojení

1. Při uskutečňování cílů stanovených v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) vnitrostátní regulační orgány podporují a v případě potřeby zajišťují v souladu s ustanoveními této směrnice odpovídající přístup a propojení, jakož i interoperabilitu služeb a plní své úkoly způsobem, který podporuje účinnost, trvalou hospodářskou soutěž a koncovým uživatelům přináší co nejvyšší výhody.

Aniž jsou dotčena opatření, která mohou být přijata vůči podnikům s významnou tržní silou v souladu s článkem 8, musí mít vnitrostátní regulační orgány zejména pravomoc uložit:

a) v míře, která je nezbytná k zabezpečení spojení konec–konec, povinnosti podnikům, které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech rovněž povinnost propojovat jejich sítě, kde tomu tak ještě není;

b) v míře, která je nezbytná k zabezpečení přístupnosti koncovým uživatelům ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání stanovených členským státem, operátorům povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek přístup k dalším zařízením uvedeným v příloze I části II.

2. Při ukládání povinností operátorovi poskytovat přístup v souladu s článkem 12 mohou vnitrostátní regulační orgány stanovit technické nebo provozní podmínky, které má v souladu s právem Společenství plnit poskytovatel a/nebo příjemci takového přístupu tam, kde je to nezbytné pro zajištění běžného provozu sítě. Podmínky, které odkazují na použití určitých technických norem nebo specifikací, musí respektovat článek 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

3. Povinnosti a podmínky uložené v souladu s odstavci 1 a 2 musí být objektivní, průhledné, přiměřené a nediskriminační a uplatňují se v souladu s postupy podle článků 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

4. Ve vztahu k přístupu a propojení členské státy zajistí, aby byl vnitrostátní regulační orgán zmocněn k provedení zásahu z vlastního podnětu, je-li to odůvodněné, nebo na žádost jedné ze zúčastněných stran, nedojde-li k dohodě mezi podniky, aby byly zajištěny politické cíle článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), v souladu s ustanoveními této směrnice a s postupy podle článků 6 a 7, 20 a 21 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

KAPITOLA III

POVINNOSTI ULOŽENÉ OPERÁTORŮM A POSTUPY PRO PŘEZKOUMÁVÁNÍ TRHU

Článek 6

Systémy podmíněného přístupu a jiná zařízení

1. Členské státy zajistí, aby se ve vztahu k podmíněnému přístupu uplatňovaly na digitální televizní a rozhlasové služby vysílané pro diváky a posluchače ve Společenství bez ohledu na prostředky přenosu podmínky stanovené v příloze I části I.

2. Na základě vývoje technologií a trhu lze pozměnit přílohu I v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 3.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 mohou členské státy umožnit svému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, co nejdříve po vstupu této směrnice v platnost a poté pravidelně, přezkoumání podmínek uplatňovaných v souladu s tímto článkem provedením analýzy trhu v souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) s cílem posoudit, zda zachovat, pozměnit nebo zrušit uplatňované podmínky.

Zjistí-li vnitrostátní regulační orgán na základě analýzy trhu, že jeden nebo více operátorů nemá na relevantním trhu významnou tržní sílu, může změnit nebo zrušit podmínky pro tyto operátory v souladu s postupy uvedenými v článku 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), avšak pouze do té míry, aby

a) taková změna nebo zrušení nepříznivě neovlivnily přístupnost pro koncové uživatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání a vysílání kanálů a služeb určených v souladu s článkem 31 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) a

b) taková změna nebo zrušení podmínek nepříznivě neovlivnily vyhlídky na účinnou hospodářskou soutěž na trzích

i) služeb digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele a

ii) systémů podmíněného přístupu

a jiných přiřazených zařízení.

Strany dotčené takovou změnou nebo zrušením podmínek musí být vyrozuměny s dostatečným předstihem.

4. Podmínkami uplatňovanými podle tohoto článku, není dotčena pravomoc členských států ukládat povinnosti týkající se způsobu prezentace elektronických programových průvodců a podobných seznamů a orientačních pomůcek.

Článek 7

Přezkoumání dříve uložených povinností týkajících se přístupu a propojení

1. Členské státy zachovají veškeré povinnosti podniků zajišťujících veřejné komunikační sítě a/nebo poskytujících služby, pokud jde o přístup a propojení, které byly v platnosti před vstupem této směrnice v platnost podle článků 4, 6, 7, 8, 11, 12 a 14 směrnice 97/33/ES, článku 16 směrnice 98/10/ES a článků 7 a 8 směrnice 92/44/ES do té doby, než budou tyto povinnosti přezkoumány a než bude rozhodnuto v souladu s odstavcem 3.

2. Komise označí relevantní trhy z hlediska povinností uvedených v odstavci 1 v prvním doporučení týkajícím se relevantních trhů produktů a služeb a v rozhodnutí, kterým se stanoví nadnárodní trhy, které mají být přijaty v souladu s článkem 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány co možná nejdříve po vstupu této směrnice v platnost a poté pravidelně prováděly v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) analýzu trhu s cílem rozhodnout, zda je nutno tyto povinnosti zachovat, změnit nebo zrušit. Strany dotčené takovou změnou nebo zrušením povinností musí být vyrozuměny s dostatečným předstihem.

Článek 8

Ukládání, změna nebo rušení povinností

1. Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátní regulační orgány zmocněny ukládat povinnosti stanovené v článcích 9 až 13.

2. Pokud je operátor na základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) označen jako operátor s významnou tržní silou na určitém trhu, uloží mu vnitrostátní regulační orgány podle potřeby povinnostiuvedené v článcích 9 až 13 této směrnice.

3. Aniž jsou dotčeny:

- čl. 5 odst. 1, čl. 5 odst. 2 a článek 6,

- články 12 a 13 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), podmínka 7 v části B přílohy směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) jak je uplatněna na základě čl. 6 odst. 1 dané směrnice, články 27, 28 a 30 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) a příslušná ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací [17] obsahující povinnosti pro podniky jiné než podniky označené jako podniky s významnou tržní silou, nebo

- potřeba dodržet mezinárodní závazky,

neukládají vnitrostátní regulační orgány povinnosti stanovené v článcích 9 až 13 operátorům, kteří nebyli označeni v souladu s odstavcem 2.

Za výjimečných okolností, kdy vnitrostátní regulační orgán hodlá uložit operátorům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení než ty, které jsou stanoveny v článcích 9 až 13 této směrnice, předloží takový požadavek Komisi. Komise přijme v souladu s čl. 14 odst. 2 rozhodnutí, kterým zmocní vnitrostátní regulační orgán k přijetí takových opatření nebo v jejich přijetí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu zabrání.

4. Povinnosti uložené v souladu s tímto článkem musí vycházet z povahy zjištěného problému, a musí být přiměřené a odůvodněné s ohledem na cíle stanovené v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Takové povinnosti mohou být uloženy pouze po konzultacích v souladu s články 6 a 7 dané směrnice.

5. V souvislosti s odst. 3 prvním pododstavcem třetí odrážkou oznámí vnitrostátní regulační orgány Komisi rozhodnutí uložit, změnit nebo zrušit povinnosti účastníků trhu v souladu s postupem podle článku 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Článek 9

Povinnost průhlednosti

1. Vnitrostátní regulační orgány mohou v souladu s ustanoveními článku 8 uložit v souvislosti s propojením a/nebo přístupem povinnosti týkající se průhlednosti, vyžadující, aby operátoři zveřejnili určité informace, jako jsou účetní informace, technické specifikace, charakteristiky sítě, smluvní podmínky pro její zajišťování a využívání a ceny.

2. Zejména pokud má operátor povinnosti nediskriminace, mohou regulační orgány požadovat, aby operátor zveřejnil referenční nabídku, která je dostatečně členěná tak, aby zajistila, že se od podniků nepožaduje platit za zařízení, která nejsou nezbytná pro požadovanou službu, s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na složky podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Vnitrostátní regulační orgán musí být mimo jiné oprávněn nařídit změny v referenčních nabídkách s cílem prosadit povinnosti uložené touto směrnicí.

3. Vnitrostátní regulační orgány mohou přesně vymezit informace, které mají být zpřístupněny, požadovanou úroveň jejich podrobností a způsob zveřejnění.

4. Pokud má operátor povinnosti podle článku 12 ohledně zpřístupnění účastnického vedení na bázi páru metalických vodičů, zajistí vnitrostátní regulační orgány bez ohledu na odstavec 3 zveřejnění referenční nabídky, která obsahuje alespoň prvky stanovené v příloze II.

5. Na základě vývoje trhů a technologií lze pozměnit přílohu II v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 3.

Článek 10

Povinnost nediskriminace

1. Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 8 ukládat povinnosti nediskriminace ve vztahu k propojení a/nebo přístupu.

2. Povinnosti nediskriminace zejména zajistí, aby operátor uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností vůči ostatním podnikům, které poskytují rovnocenné služby, a aby poskytoval služby a informace ostatním za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro své vlastní služby, nebo pro služby svého dceřiného podniku nebo partnerů.

Článek 11

Povinnost odděleného účetnictví

1. Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 8 ukládat povinnosti vedení odděleného účetnictví ve vztahu k určitým činnostem týkajícím se propojení a/nebo přístupu.

Zejména může vnitrostátní regulační orgán od vertikálně integrovaného podniku požadovat, aby zajistil průhlednost svých velkoobchodních cen a interních převodů cen mimo jiné proto, aby bylo zajištěno dodržování povinnosti nediskriminace podle článku 10, nebo aby bylo v případě potřeby zabráněno nekalému křížovému subvencování. Vnitrostátní regulační orgány mohou stanovit formát a účetní metodiku, která se má používat.

2. Aniž je dotčen článek 5 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), jsou s cílem usnadnit ověření dodržování povinností průhlednosti a nediskriminace vnitrostátní regulační orgány oprávněny požadovat, aby byly na jejich žádost předkládány účetní záznamy, včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Vnitrostátní regulační orgány mohou takové informace zveřejnit, což přispěje k rozvoji otevřeného a konkurenčního trhu při dodržení pravidel členských států a pravidel Společenství pro obchodní tajemství.

Článek 12

Povinnosti přístupu k určitým síťovým zařízením a jejich využívání

1. Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 8 ukládat operátorům povinnost vyhovět oprávněným žádostem o přístup k určitým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením a o jejich využívání, mimo jiné v situacích, v nichž se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že by odmítnutí přístupu nebo nepřiměřené smluvní podmínky a podmínky s podobným účinkem bránily vývoji trvalého konkurenčního prostředí pro koncové uživatele, nebo že by byly v rozporu se zájmy koncových uživatelů.

Od operátorů se může mimo jiné požadovat:

a) poskytování přístupu třetím stranám k určitým síťovým prvkům a/nebo zařízením, včetně zpřístupnění účastnického vedení;

b) vyjednávání v dobré víře s podniky, které žádají o přístup;

c) aby nebyl dodatečně zrušen již poskytnutý přístup k zařízením;

d) poskytování určitých služeb za velkoobchodních podmínek za účelem jejich dalšího prodeje třetími stranami;

e) poskytování otevřeného přístupu k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nepostradatelné pro interoperabilitu služeb nebo služeb virtuálních sítí;

f) poskytování společného umístění nebo jiné formy sdílení zařízení, včetně sdílení kabelovodů, budov nebo stožárů;

g) poskytování určitých služeb potřebných k zajištění interoperability služeb konec–konec pro uživatele, včetně zařízení pro služby inteligentních sítí nebo roamingu v mobilních sítích;

h) poskytování přístupu k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění korektní hospodářské soutěže při poskytování služeb;

i) propojování sítí nebo zařízení sítě.

Vnitrostátní regulační orgány mohou tyto povinnosti ještě spojit s podmínkami týkajícími se spravedlnosti, přiměřenosti a včasnosti.

2. Když vnitrostátní regulační orgány zvažují, zda uložit povinnosti podle odstavce 1, a zejména při posuzování, zda by takové povinnosti byly úměrné cílům stanoveným v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), zohlední zejména tyto faktory:

a) technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení s ohledem na tempo vývoje trhu s přihlédnutím k povaze a druhu dotyčného propojení a přístupu;

b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu;

c) počáteční investice majitele zařízení, s přihlédnutím k rizikům této investice;

d) potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže;

e) v případě potřeby veškerá příslušná práva duševního vlastnictví;

f) poskytování celoevropských služeb.

Článek 13

Regulace cen a povinnost nákladového účetnictví

1. V případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže by mohl dotyčný operátor udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, může vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 8 uložit povinnosti týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně nákladové orientace cena–povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení a/nebo přístupu. Vnitrostátní regulační orgány přihlédnou k investicím provedeným operátorem, a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím k rizikům s tím spojeným.

2. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby jakýkoli mechanismus pro úhradu nákladů nebo nařízená cenová metodika sloužily k podpoře účinnosti a trvalé hospodářské soutěže a maximalizaci výhod pro spotřebitele. V této souvislosti mohou vnitrostátní regulační orgány přihlédnout rovněž ke stávajícím cenám na srovnatelných konkurenčních trzích.

3. Pokud má operátor povinnost nákladově orientovat své ceny, spočívá důkazní břemeno toho, že ceny odrážejí skutečné náklady, včetně přiměřené míry návratnosti investic, na dotyčném operátorovi. Za účelem výpočtu nákladů na účinné poskytování služeb mohou vnitrostátní regulační orgány použít metody nákladového účetnictví, které nejsou závislé na metodách používaných podnikem. Vnitrostátní regulační orgány mohou od operátora požadovat, aby poskytl úplné odůvodnění svých cen, a popřípadě mohou požadovat úpravu cen.

4. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby v případě, kdy je nařízen systém nákladového účetnictví na podporu cenové regulace, byl zveřejněn popis systému nákladového účetnictví, který uvádí alespoň hlavní kategorie, podle kterých se seskupují náklady, a pravidla používaná pro rozdělení nákladů. Dodržování systému nákladového účetnictví je ověřováno kvalifikovaným nezávislým subjektem. Prohlášení o dodržování systému se zveřejňuje každý rok.

KAPITOLA IV

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 14

Výbor

1. Komisi je nápomocen Komunikační výbor zřízený článkem 22 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 15

Zveřejňování informací a přístup k nim

1. Členské státy zajistí zveřejňování určitých povinností uložených podnikům podle této směrnice spolu s určením trhů produktů/služeb a zeměpisných trhů. Zajistí, aby aktuální informace byly veřejně dostupné tak, aby všechny zainteresované strany měly snadný přístup k těmto informacím, za předpokladu, že nejsou důvěrné a zejména neobsahují obchodní tajemství.

2. Členské státy zašlou Komisi jednu kopii všech takto zveřejněných informací. Komise zpřístupní tyto informace ve snadno přístupné formě a popřípadě předá informace Komunikačnímu výboru.

Článek 16

Oznámení

1. Členské státy oznámí Komisi nejpozději ke dni použitelnosti směrnice uvedeném v čl. 18 odst. 1 druhém pododstavci vnitrostátní regulační orgány, které jsou odpovědné za úkoly stanovené v této směrnici.

2. Vnitrostátní regulační orgány oznámí Komisi jména operátorů, u kterých se má za to, že mají významnou tržní sílu pro účely této směrnice, a oznámí povinnosti uložené těmto operátorům podle této směrnice. Jakékoli změny, které ovlivní povinnosti uložené podnikům nebo týkající se podniků dotčených touto směrnicí budou neprodleně oznámeny Komisi.

Článek 17

Postupy pro přezkum

Komise pravidelně přezkoumává uplatňování této směrnice a podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě, a to poprvé nejpozději do tří let ode dne použitelnosti směrnice uvedeného v čl. 18 odst. 1 druhém pododstavci. Za tímto účelem může Komise požadovat od členských států informace, které musí být poskytnuty bez zbytečného odkladu.

Článek 18

Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 24. července 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne 25. července 2003.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a všechny jejich pozdější změny.

Článek 19

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 20

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 7. března 2002.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

J. C. Aparicio

[1] Úř. věst. C 365 E, 19.12.2000, s. 215 a Úř. věst. C 270 E, 25.9.2001, s. 161.

[2] Úř. věst. C 123, 25.4.2001, s. 50.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 1. března 2001 (Úř. věst. C 277, 1.10.2001, s. 72), společný postoj Rady ze dne 17. září 2001 (Úř. věst. C 337, 30.11.2001, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 14. února 2002.

[4] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

[5] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

[6] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 51.

[7] Úř. věst. L 196, 5.8.1993, s. 48.

[8] Úř. věst. L 199, 26.7.1997, s. 32. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/61/ES (Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 37).

[9] Úř. věst. L 101, 1.4.1998, s. 24.

[10] Úř. věst. L 165, 19.6.1992, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise č. 98/80/ES. (Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 27).

[11] Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 4.

[12] Úř. věst. L 141, 13.5.1998, s. 6.

[13] Úř. věst. L 265, 22.8.1998, s. 2.

[14] Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18.)

[15] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[16] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.

[17] Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

PODMÍNKY PRO PŘÍSTUP KE SLUŽBÁM DIGITÁLNÍ TELEVIZE A ROZHLASU VYSÍLANÝM PRO DIVÁKY A POSLUCHAČE VE SPOLEČENSTVÍ

Část I: Podmínky pro systémy podmíněného přístupu uplatňované v souladu s čl. 6 odst. 1

V souvislosti s podmíněným přístupem ke službám digitální televize a rozhlasu vysílaným pro diváky a posluchače ve Společenství, nezávisle na přenosových prostředcích, musí členské státy zajistit v souladu s článkem 6, aby se uplatnily tyto podmínky:

a) systémy podmíněného přístupu provozované na trhu Společenství mají mít nezbytné technické předpoklady pro nákladově účinnou průřezovou kontrolu, umožňující úplnou kontrolu služeb, které využívají takové systémy podmíněného přístupu, prováděnou operátory sítí na místní nebo regionální úrovni;

b) všichni poskytovatelé služeb s podmíněným přístupem, nezávisle na přenosových prostředcích, kteří poskytují služby přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám a na jejichž službách přístupu jsou závislí provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání při pokrytí všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, mají:

- nabízet všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě, který je slučitelný s právem Společenství v oblasti hospodářské soutěže, technické služby, které umožňují příjem digitálně přenášených služeb provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání divákům nebo posluchačům, kteří k tomu jsou oprávněni prostřednictvím dekodérů, které spravují operátoři služeb, a dodržovat právo Společenství v oblasti hospodářské soutěže,

- vést oddělené účetnictví, které se týká jejich činnosti jakožto poskytovatelů služeb s podmíněným přístupem;

c) při udělování licencí výrobcům zařízení určených pro spotřebitele mají držitelé práv z průmyslového vlastnictví týkajících se produktů a systémů podmíněného přístupu zajistit spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky. S přihlédnutím k technickým a obchodním faktorům nemají držitelé práv vázat udílení licencí na podmínky, které zakazují, zabraňují či odrazují zahrnout do téhož produktu:

- společné rozhraní, které umožňuje připojení k několika dalším přístupovým systémům, nebo

- prostředky specifické pro jiný přístupový systém za předpokladu, že držitel licence dodržuje příslušné a přiměřené podmínky, které mu zajišťují bezpečnost transakcí operátorů systémů podmíněného přístupu.

Část II: Další zařízení, na která mohou být uplatněny podmínky podle čl. 5 odst. 1 písm. b)

a) přístup k rozhraním pro aplikační programy (API);

b) přístup k elektronickým programovým průvodcům (EPG).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ SEZNAM POLOŽEK, KTERÉ MUSÍ BÝT OBSAŽENY V REFERENČNÍ NABÍDCE PRO ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO VEDENÍ, KTEROU ZVEŘEJNÍ OZNÁMENÍ OPERÁTOŘI

Pro účely této přílohy se rozumí:

a) "úsekem účastnického vedení" část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě v objektu účastníka se soustřeďovacím bodem nebo s určeným mezilehlým přístupovým bodem v pevné veřejné telefonní síti;

b) "zpřístupněním účastnického vedení" plné zpřístupnění účastnického vedení a sdílený přístup k účastnickému vedení; nemá za následek změnu vlastnictví účastnického vedení;

c) "plným zpřístupněním účastnického vedení" poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení oznámeného operátora oprávněnému operátorovi, které umožňuje využití úplného frekvenčního spektra účastnického vedení;

d) "sdíleným přístupem k účastnickému vedení" poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení oznámeného operátora, oprávněnému operátorovi, které umožňuje využití nadhovorové části frekvenčního pásma účastnického vedení; oznámený operátor nadále používá účastnické vedení k poskytování telefonní služby pro veřejnost.

A. Podmínky pro zpřístupnění účastnického vedení

1. Síťové prvky, k nimž se nabízí přístup, zahrnují zejména tyto prvky:

a) přístup k účastnickým vedením;

b) přístup k nadhovorové části frekvenčního pásma účastnického vedení v případě sdíleného přístupu k účastnickému vedení.

2. Informace týkající se lokalit pro fyzický přístup [1] a dostupnosti účastnických vedení v určených částech přístupové sítě.

3. Technické podmínky vztahující se k přístupu k účastnickým vedením a jejich využívání, včetně technických vlastností páru metalických vodičů v účastnickém vedení.

4. Postupy pro objednávání a poskytování, omezování používání.

B. Služby společného umístění

1. Informace o příslušných prostorách oznámeného operátora [2].

2. Možnosti společného umístění v prostorách uvedených v bodu 1 (včetně fyzického společného umístění, popřípadě dálkového a virtuálního společného umístění).

3. Charakteristiky zařízení: případná omezení pro zařízení, která lze společně umístit.

4. Bezpečnostní otázky: opatření přijatá oznámenými operátory k zajištění bezpečnosti v jejich lokalitách.

5. Podmínky pro přístup pracovníků konkurenčních operátorů.

6. Bezpečnostní normy.

7. Pravidla pro přidělení prostoru, je-li prostor pro společné umístění omezený.

8. Podmínky, za jakých si oprávnění operátoři mohou prohlédnout lokality, kde je možné fyzické společné umístění, nebo lokality, kde bylo společné umístění zamítnuto z důvodu nedostatečné kapacity.

C. Informační systémy

Podmínky pro přístup k systémům podpory provozu, k informačním systémům nebo databázím oznámeného operátora pro předběžné objednávání, zajišťování, objednávání, žádosti o údržbu a opravy a fakturaci.

D. Dodací podmínky

1. Lhůta pro vyřízení žádostí o dodávku služeb a zařízení; dohody o rozsahu služeb, řešení závad, postupy pro návrat na běžnou úroveň služby a ukazatele kvality služeb.

2. Standardní smluvní podmínky včetně případného odškodnění za nedodržení lhůt.

3. Ceny nebo vzorce pro výpočet ceny pro každou položku, funkci a zařízení uvedené výše.

[1] Dostupnost těchto informací může být omezena pouze na zainteresované strany, aby se zamezilo obavám o veřejnou bezpečnost.

[2] Dostupnost těchto informací může být omezena pouze na zainteresované strany, aby se zamezilo obavám o veřejnou bezpečnost.

--------------------------------------------------